Vypracované otázky na zkoušky z myslivosti

- odpovědi na jednotlivé otázky jsou průběžně doplňovány.

Tyto stránky nejsou veřejné. Jsou vytvořeny adeptem kurzu myslivosti pro podporu studia v nejlepším vědomí a svědomí, přesto nemusí obsahovat správné a úplné informace. Nespoléhej se slepě na tento web a ke studiu využij Penzum aj. doporučenou literaturu!
Stránky www.myslivecke-zkousky.cz nevznikly za účelem zisku, avšak jejich provoz něco stojí. Samotné vypracování otázek zabralo mnoho desítek hodin času. Poslední aktualizace 27.1.2020. Proto jsou-li pro Tebe stránky přínosem, podpoř, prosím, jejich provoz a údržbu zasláním libovolné částky na účet Fio 2501624072 / 2010. Díky!
  • DOMŮ (návrat na hlavní stránku)
  • TEST ZNALOSTÍ (vyzkoušej své znalosti jako u zkoušek)
  • MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ (otázky a odpovědi připravujeme (ještě nefunguje))
  • VIDEO (Video ukázka z průběhu zkoušek z myslivosti)
  • KONTAKT (našli jste chybu? napište své připomínky, zájem o spolupráci apod.)
PDF karta I. (4 MB)
PDF karta II. (4 MB)
PDF karta III. (4 MB)
PDF karta IV. (4 MB)
PDF karta V. (4 MB)
PDF karta VI. (4 MB)
PDF karta VII. (4 MB)

Otázky a odpovědi na zkoušky z myslivosti

- I. - VII. všechny otázky
- Všechny úrovně: A + B + C

I/A/1 - Definice myslivosti a její význam pro společnost

1. Dokážete výstižně definovat myslivost?
2. Charakterizujte vztah mezi myslivostí, lesnictvím a zemědělstvím.
3. Jaký je vztah myslivosti vůči průmyslu a národní ekonomice?
4. V čem spočívá společenský význam myslivosti?
5. V čem spočívá rekreační a zdravotní význam myslivosti?
1. Dokážete výstižně definovat myslivost?
- Je to zvláštní odvětví lidské činnosti, jejímž úkolem je chov, ochrana a lov zvěře a její využití.

2. Charakterizujte vztah mezi myslivostí, lesnictvím a zemědělstvím.
- Zemědělské a lesní porosty (popř. vodní plochy) tvoří životní prostředí zvěře. Při nerovnováze mezi životním prostředím a počtem zvěře může dojít k bodu, kdy zvěř působí škody – v lese okusem, ohryzem, loupáním, v zem. kult. spásáním osení, obilí, kukuřice, brambor a jiných plodin, vyléháváním obilí - černá zvěř ryje v zem. kulturách. Monokultury, mechanizace a chemizace působí škody na zvěři. Tak též působí znečištění vod, devastace lesů, doprava, atd…
Zvěř prospívá zemědělství a lesnictví – ničí semena plevelů, škodlivý hmyz, plže, hraboše a myši. Významným podílem potravy zvěře jsou traviny, buřen, divoce rostoucí na neplodných půdách, na místech hosp. nevyužitých, nepřístupných, přeměňují se tak v hodnoty využitelné pro člověka.
Je nutno zvyšovat úživnost každé honitby. V lese zakládáním políček pro zvěř, zvyšování výnosů, lesních luk, vysazováním okusných dřevin. V polích vyséváním dočasného i trvalého krytu.

3. Jaký je vztah myslivosti vůči průmyslu a národní ekonomice?
- Produkty myslivosti jsou dodávány jako suroviny, průmysl a řemesla dodávají do obchodní sítě výrobky. K myslivosti má vztah masný průmysl, konzervárenství, píšťařství, kloboučnictví, kožešnictví, koželužství, obuvnictví, rukavičkářství, brašnářství, řemenářství, oděvnictví, preparátorství, řezbářství, výzbroje a výstroje, výroba různých doplňkových a ozdobných předmětů, klenotnictví, v neposlední řadě obchod se živou zvěří. Myslivost zvyšuje cestovní ruch, včetně cizineckého, propaguje naši myslivost v zahraničí.

4. V čem spočívá společenský význam myslivosti?
- Myslivost působí kladně na morální a charakterový profil myslivce, zušlěchťujě ho a tím i jeho okolí. Nejen jemu přibližuje krásy přírody a učí ho respektu k ní.
Myslivost a lov inspiruje všechny obory umění (hudba, výtvarné umění, architektura, atp.) a mnoho řemesel. Myslivecká spolková činnost přispívá ke společenskému dění v obcích i městech (myslivecké plesy a zábavy, zapojování do různých společenských akcí organizovaných jinými subjekty, zapojování do vzdělávání mláděže a jejích volnočasových aktivit, atp.)

5. V čem spočívá rekreační a zdravotní význam myslivosti?
- Každý ví, jak příjemný a zdravý je pobyt a pohyb v přírodě. A myslivec nejde do přírody jen tehdy, když má chuť, ale musí do honitby za každých okolností. Námaha vyložená na pracích v honitbě i při lovu podporuje rozvíjení svalové síly, zvyšuje tělesnou zdatnost. Organismus se otužuje a získává odolnost vůči počasí. Myslivost posiluje souhru psychiky, nervového systému, zraku, sluchu, rozvíjí se zručnost, obratnost pohybů podmíněná držením zbraně, při střelbě poznáváme své reakce. Je zapotřebí zdůraznit i všeobecně rekreační význam myslivosti pro ty, kdo se jí věnují. Jde vlastně o formu aktivního odpočinu, o spojení jisté fyzické námahy s pobytem na čerstvém vzduchu a o uvolnění od psychického napětí.

I/A/2 - Myslivost jako hospodářská činnost

1. Jmenujte příklady ekonomického přínosu myslivosti.
2. Které produkty poskytuje myslivost?
3. Jaký je význam zvěřiny?
4. Jaký je přínos myslivosti pro zaměstnanost?
5. Jaký je přínos myslivosti pro daňový systém?
1. Jmenujte příklady ekonomického přínosu myslivosti.
- Myslivost je díky stotisícové základně svých příznivců významnou hospodářskou aktivitou s celospolečenským ekonomickým dopadem. Nejviditelnějším výstupem je samozřejmě produkce zvěřiny a dalších komodit pocházejících z lovené zvěře, nicméně opomenout nesmíme především přesuny finančních obnosů související s nákupem mysliveckého vybavení, provozními náklady, nájmy z honiteb, úhrady škod páchaných zvěří apod.

2. Které produkty poskytuje myslivost?
- Zvěřina, kůže, kožešiny, srst, peří, parohovina a rohovina, spárky, zuby (zbraně, špičáky, kelce), pro myslivce samozřejmě trofeje.

3. Jaký je význam zvěřiny?
- V souvislosti se zvěřinou je třeba také zdůraznit, že nejde o pouhou množstevní produkci jistého druhu "masa", ale především o jeho kvalitativní vlastnosti. Zvěřina je živočišnou bílkovinou, která je organismem zvěře produkována v přirozeném prostředí. Zvěř si v něm obvykle vybírá to, co nejlépe vyhovuje jejím potřebám a dokáže tuto energii velmi účelně a velmi hodnotně uložit do svých tkání. Nezanedbatelný je i fakt, že zvěřina obsahuje jenom malé množství tuku prostupujícího svalovinou. Je tedy potravinou vysoce dietní. Zvěřina je v drtivé většině případů získávána lovem dle mysliveckých zásad (rychlé usmrcení bez stresové zátěže, dokonalé vybarvení kusu) a následně bez prodlení odborně ošetřena, je srovnání s klasickými "jatečními" produkty hospodářských, není tudíž zvěř vystavena stresu. Zvěřina je tak z hlediska svého vývoje, získávání i zpracování potravinou plně srovnatelnou s většinou v současnosti moderních stravovacích výrobků nesoucích označení "biopotravina".

4. Jaký je přínos myslivosti pro zaměstnanost?
-Myslivost je spojená s velkou částí průmyslu a tudíž přináší velkou škálu pracovních míst. Ať se jedná o oblékání (kloboučnictví, kožešnictví, koželužství, obuvnictví, rukavičkářství, brašnářství, řemenářství, oděvnictví), píšťařství, preparátorství, výroba zbraní a věcí s nimi spojené (dalekohledy, puškohledy,…) či obornictví. Přínos je opravdu značný.

5. Jaký je přínos myslivosti pro daňový systém?
- Ze všech věcí co myslivost žádá a co se kupuje je odváděna daň, tudíž přínos myslivosti pro daňový systém má jistou "váhu" a nezanedbatelnost.

I/A/3 - Myslivost a životní prostředí

1. Co je to kulturní krajina a jaké v ní myslivost zajišťuje úkoly?
2. V čem spočívá „management“ volně žijící zvěře?
3. Jak se myslivost podílí na údržbě přírodních prvků v krajině?
4. Jakou roli hraje myslivost při záchraně ohrožených druhů zvířat?
5. Jaký je základní ekologický význam myslivecké péče o zvěř?
1. Co je kulturní krajina a jaké v ní myslivost zajišťuje úkoly?
- Kulturní krajina je typ krajiny, která vznikla kombinací činnosti přírody a člověka. Kulturní krajina je v současnosti vnímána též jako předmět ochrany přírodního prostředí a památkových hodnot. Myslivost zajišťuje udržování normovaných stavů zvěře, aby nedocházelo ke škodám na kulturní krajině a zajišťuje přirozenou rovnováhu organismů v ní.

2. V čem spočívá „management“ volně žijící zvěře?
- Udržování přirozené rovnováhy v přírodě, udržování normovaných stavů zvěře a ochrana ohrožených druhů.

3. Jak se myslivost podílí na údržbě přírodních prvků v krajině?
- Myslivci se podílí na údržbě přírodních prvků v krajině přímo zvyšováním úživností honiteb (vysazování remízků, okusových dřevin, ovocných stromů, zvyšování výnosů luk), udržování normovaných stavů zvěře, aby nedošlo ke škodám.

4. Jakou roli hraje myslivost při záchraně ohrožených druhů zvířat?
- Ochranářské snahy v myslivosti mají u nás dlouholeté tradice, lesníci a myslivci patřili k prvním ochráncům přírody. Již v minulosti je vedla láska k přírodě, k tomu, že se zasazovali jak o vyhlášení ochrany přírodních památek, tak o záchranu druhů zvěře, kterým hrozilo vyhubení (např. medvěd, kamzík). V současné době jsou to taktéž myslivci a lesníci, kteří jsou v praktickém provádění nejvýznamnějšími ochránci ohrožených stavů naší zvěře jak dosud tzv. běžné (zajíc, bažant), tak i vzácné (např. koroptev, tetřev, tetřívek), umělé chovy, doporučení úprav dob hájení a lovu například.

5. Jaký je základní ekologický význam myslivecké péče o zvěř?
- Aby neuváženými zásahy nebyla porušována ekologická rovnováha v přírodě.

I/A/4 - Myslivost a kulturní dědictví

1. Kde je zakotven kulturní význam myslivosti?
2. V čem spočívá význam myslivosti jako součásti kulturního dědictví?
3. V čem spočívá význam myslivosti jako spolutvůrce veřejného života?
4. Uveďte příklady kulturního vlivu myslivosti ve společnosti.
5. Jak se projevuje duchovní odkaz a význam myslivosti?
1. Kde je zakotven kulturní význam myslivosti?
- Písemnictví, umění.

2. V čem spočívá význam myslivosti jako součástí kulturního dědictví?
- Úsilí o zachování přírody a krajiny, její ochrana včetně volně žijící zvěře. Myslivost v sobě zahrnuje i další aspekty… zejména chovy zvěře, obornictví, bažantnictví, ochranu zvěře a jejich biotopů, osvětu, mysliveckou kynologii a samozřejmě dodržování mysliveckých zvyků a tradic jako používání myslivecké mluvy, úlomků, zálomků, konání výřadů a výloží, pasování. Historicky jde o tradiční škálu činností zahrnujících v sobě prvky ochrany přírody i zvěře používající své vlastní metody, tradiční mluvu, zachovávající zvyky a tradice a v neposlední řadě filozofii a etiku.

3. V čem spočívá význam myslivosti jako spolutvůrce veřejného života?
- Myslivost určuje lidské hodnoty a chování.

4. Uveďte příklady kulturního vlivu myslivosti ve společnosti.
- Soudržnost venkovských komunit, vliv na mladou generaci (vytváření žebříčku hodnot, formování názoru na svět, orientace v dění ve světě), mezigenerační vazby (princip přenosu zkušeností), vliv na umění, vliv na životní styl.

5. Jak se projevuje duchovní odkaz a význam myslivosti?
- Dodržování tradic, mluvy, zvyků, propagace myslivosti veřejnosti (výstavy, přehlídky, besedy, práce s dětmi a mládeží,…). Udržování přirozené rovnováhy v krajině, zkvalitňování životního prostředí, prosperující chov zvěře, kvalitní trofeje.

I/A/5 - Myslivecké činnosti ve vztahu k veřejnému mínění a k médiím

1. Co je veřejné mínění a jaký je jeho vztah k současné myslivosti?
2. Jaký je význam propagace myslivosti a jaké její formy znáte?
3. Jaká je úloha jednotlivce a zásady jednání při prezentaci myslivosti?
4. Uveďte některá problémová témata související s obhajobou myslivosti.
5. Jaké zásady dodržujeme při kontaktu se sdělovacími prostředky, v rámci chování na sociálních sítích a při zveřejnění fotografií?
1. Co je veřejné mínění a jaký je jeho vztah k současné myslivosti?
- souhrn názorů a hodnocení, které členové veřejnosti vyjadřují k určitému tématu, nebo jako shoda názorů mezi členy veřejnosti dosažená vzájemnou diskuzí (jednoduše řečeno je to názor či smyšlení společnosti. Někdy může být též označováno jako „pověst“, „fáma“, „hlas lidu“, veřejná (obecná) „reputace“, „souhlas lidu“ atp. Vztah veřejnosti je překvapivě pozitivní. (rozvést)

2. Jaký je význam propagace myslivosti a jaké její formy znáte?
- úkolem je vysvětlit nemyslivecké veřejnosti, co znamená věnovat se myslivosti ukázat, co vše myslivci dělají právě pro tuto veřejnost, pro národní hospodářství. Získat veřejnost, zejména mládež, pro aktivní ochranu přírody. Prosazovat na příkladu myslivosti dobré jméno naší vlasti i v zahraničí. K propagační činnosti slouží také Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody.
Formy propagace je například práce s mládeží, zkoušky loveckých psů, soutěže, příležitostné výstavky, přehlídky loveckých trofejí, výstavy, myslivecké výstavy, přednášky a besedy, tisk, knihovny, foto, rozhlas, televize, film, internet.

3. Jaká je úloha jednotlivce a zásady jednání při prezentaci myslivosti?
- Prezentovat myslivost jako ochrana a chov zvěře a přírody. Prezentovat myslivost v dobrém světle. Ukázat co myslivci dělají pro tuto společnost, pro národní hospodářství. Získat veřejnost, zejména mládež, pro aktivní ochranu přírody. Prosazovat na příkladu myslivosti dobré jméno naší vlastní i v zahraničí. Předvést mravní kulturní vyspělost.

4. Uveďte některá problémová témata související s obhajobou myslivosti.
- Nákazy zvěře (např. AMP), škody,…

5. Jaké zásady dodržujeme při kontaktu se sdělovacími prostředky, v rámci chování na sociálních sítích a při zveřejnění fotografií?
- Nezveřejňujeme fotografie, kde je vidět vývrh, barva,…. Fotografie zveřejňujeme tak, aby to bylo v souladu s mysliveckou etikou, zvyky a s tradicemi (zvěř na správném boku, poslední hryz,…).

I/A/6 - Významné mezníky v dějinách naší myslivosti

1. Charakterizujte stručně nejdůležitější etapy ve vývoji myslivosti.
2. Jmenujte významné mezníky ve vývoji mysliveckého zákonodárství.
3. Jmenujte významné mezníky ve vztahu myslivosti vůči vlastnictví půdy.
4. Jmenujte významné mezníky v dějinách myslivecké organizovanosti.
5. Charakterizujte podrobněji některý významný mezník ve vývoji myslivosti.
1. Charakterizujte stručně nejdůležitější etapy ve vývoji myslivosti.
- 950 – první doklady o loveckém právu – kníže Boleslav I. – stanoví, že lov vysoké a černé zvěře je výhradním právem panovníka (regál).
1388 – nařízení krále Václava IV. – lov výsadou vrchnosti, šlechty (dominikál).
1573 – usnesení Českého sněmu – právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků. (Panovník, šlechta, kláštery). Nadále platí Dominikální právo. V nařízení též zmíněna ochrana zvěře, což je považováno za počátek myslivosti na našem území.
1641 – Lovecký řád císaře Ferdinanda III. – poddaní jsou při lovech povinni loveckými robotami, lov jako kratochvíle pro šlechtu.
1675 – císař Leopold I. – nový lovecký řád – šlechta a myslivci všech hodností měli výsadní právo lovu, používání zbraní a nošení loveckých oděvů, opatření proti pytláctví.
1695 – František Antonín Sporck – založil Řád svatého Huberta.
1713 – Karel VI. vydává patent o lovu, opět jsou zmíněny výsady šlechty a myslivců o nošení zbraní a loveckého oblečení, proti pytláctví. Myslivcem se mohl stát jen ten, kdo se 3 roky vyučil na myslivce. Po vyučení byl nový myslivec slavnostně přijat do stavu mysliveckého a byl mu vydán výuční list, tesák a lovecká trubka.
1754 – Marie Terezie - Lovecký řád výrazně omezoval práva majitelů panství prodloužením doby hájení zvěře. Další opatření proti pytláctví.
1786 – císař Josef II. vydává řád o myslivosti neboli všeobecný honební patent, který uvolňoval poddané z roboty při lovech, upravoval ochranu polních plodin, ukládal hradit škody způsobené při lovu a zvěří. Nařizoval černou zvěř uzavřít do obor.
1849 – císař František Josef I. vydává říšský patent (zákon) o myslivosti č. 154 – právo myslivosti spojováno s vlastnictvím půdy. Majiteli honitby ukládal hradit škody způsobené při lovu a zvěří.
1866 – zemský zákon o myslivosti pro Čechy – omezil dosavadní právo provozovat honitbu a stanovil podmínky pro vystavení honebního lístku. Lovu se mohl věnovat pouze majitel nebo nájemce pozemku a s ním myslivci pod přísahou, kteří byli ve službě honitby nebo honebního společenstva.
1883 byl založen Spolek honební a ochrany zvěře.
1923 – založena Československá myslivecká jednota.
1948 – zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb. – právo myslivosti nadále vázáno na vlastnictví půdy.
1962 – zákon o myslivosti 23/1962 Sb. – odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví půdy.
1992 – zákon o myslivosti č. 270/1992 Sb. – právo myslivosti opět přiznáno majitelům půdy.
2002 – zákon o myslivosti 449/2001 Sb. – s účinností od 1. 7. 2002 – současný platný zákon.


2. Jmenujte významné mezníky ve vývoji mysliveckého zákonodárství.
- 950 REGÁLNÍ PRÁVO – Boleslav I. , střelba vysoké
- 1388 DOMINIKÁLNÍ PRÁVO – Václav IV. , každý šlechtic může provádět právo myslivosti
- 1573 ustanovení základů myslivost => ČESKÁ MYSLIVOST
- 1848 ZÁKLADNÍ OSNOVA VYŠKOLENÍ – zakládání spolků, Lovecké bratrstvo u Schwarzenbergů
- Introdukce mufloní zvěře
- 1853 ŘIŠSKÝ ZÁKON – minimální výměra honitby je 115 ha – vztah půda X lov
- 1755 LESNÍ ŘÁDY MARIE TEREZIE – Povolení všem lidem lovit – vyhubení černé zvěře
- 22.4. 1923 založení ČESKOSLOVENSKÉ MYSLIVECKÉ JEDNOTY – p. Sladina
- časopis Stráž Myslivosti
- 1941 ZÁKON O POVINNÉM ČLENSTVÍ MYSLIVCŮ – velká kontrola!
- 1962 ZÁKON O MYSLIVOSTI – zrušena možnost projímání honiteb fyzickým osobám
- 500ha, spolky pro „obyčejné obyvatelstvo“ -> Myslivecká sdružení
- 90.léta – PRÁVO MYSLIVOSTI – vlastníkům půdy
- zrušeno povinné členství, honitba i pro fyzické osoby
- Československý myslivecký svaz
- 2001 ÚPRAVA PRÁVA MYSLIVOSTI – dobrovolné členství, 500ha
- 31.12.2001 – 1.7.2002 – ZÁKON 449/2001 SB.
- 2010 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK – of. název Myslivecké sdružení


3. Jmenujte významné mezníky ve vztahu myslivosti vůči vlastnictví půdy.
- 1388 DOMINIKÁLNÍ PRÁVO – Václav IV. , každý šlechtic může provádět právo myslivosti
- 1848 ŘIŠSKÝ PATENT - Honitby se začaly dělit na honitby vlastní a společenstevní. Zavedeny byly nové techniky lovu: šoulačka, čekaná, slídění, lov na újedi, vábení, společné hony, kruhová leč, ploužení, naháňky apod.
- 1849 – císař František Josef I. vydává ŘÍŠSKÝ PATENT (ZÁKON) O MYSLIVOSTI Č. 154 – právo myslivosti spojováno s vlastnictvím půdy. Majiteli honitby ukládal hradit škody způsobené při lovu a zvěří.
- 1853 ŘIŠSKÝ ZÁKON – minimální výměra honitby je 115 ha – vztah půda X lov
- 1866 – ZEMSKÝ ZÁKON O MYSLIVOSTI PRO ČECHY – omezil dosavadní právo provozovat honitbu a stanovil podmínky pro vystavení honebního lístku. Lovu se mohl věnovat pouze majitel nebo nájemce pozemku a s ním myslivci pod přísahou, kteří byli ve službě honitby nebo honebního společenstva.
- 1948 – ZÁKON O MYSLIVOSTI Č. 225/1947 SB. – právo myslivosti nadále vázáno na vlastnictví půdy.
- 1962 ZÁKON O MYSLIVOSTI 23/1962 - Následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 bylo právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku a stalo se doménou organizací jako byly státní lesy, státní statky a JZD. Ty právo myslivosti poskytovaly za úplatu mysliveckým sdružením.
- 1992 ZÁKON O MYSLIVOSTI 270/1992, který opět přiznal právo myslivosti majitelům půdy ale v důsledku dalších ustanovení je toto právo velmi slabé, zejména pro majitele malých pozemků.
4. Jmenujte významné mezníky v dějinách myslivecké organizovanosti.
- 950 REGÁLNÍ PRÁVO – Boleslav I. – štvanice
- 1675 NOVÝ LOVECKÝ ŘÁD LEOPOLDA I. - který uzákonil výsadní právo lovu, používání zbraní a nošení loveckých oděvů, stanovil opatření proti pytláctví a zakázal nošení zbraní osobami nepovolanými.
- 1695 – FRANTIŠEK ANTONÍN SPORCK – založil Řád svatého Huberta.
- 1713 – Karel VI. vydává PATENT O LOVU, opět jsou zmíněny výsady šlechty a myslivců o nošení zbraní a loveckého oblečení, proti pytláctví. Myslivcem se mohl stát jen ten, kdo se 3 roky vyučil na myslivce. Po vyučení byl nový myslivec slavnostně přijat do stavu mysliveckého a byl mu vydán výuční list, tesák a lovecká trubka
- 1755 LESNÍ ŘÁDY MARIE TEREZIE – Povolení všem lidem lovit – vyhubení černé zvěře
- 22.4. 1923 založení ČESKOSLOVENSKÉ MYSLIVECKÉ JEDNOTY – p. Sladina
- časopis Stráž Myslivosti
- 1941 ZÁKON O POVINNÉM ČLENSTVÍ MYSLIVCŮ – velká kontrola!
- 1962 ZÁKON O MYSLIVOSTI – zrušena možnost projímání honiteb fyzickým osobám
- 500ha, spolky pro „obyčejné obyvatelstvo“ -> Myslivecká sdružení
- 90.léta – PRÁVO MYSLIVOSTI – vlastníkům půdy
- zrušeno povinné členství, honitba i pro fyzické osoby
- Československý myslivecký svaz
- 2010 nový Občanský zákoník – of. název Myslivecké sdružení


5. Charakterizujte podrobněji některý významný mezník ve vývoji myslivosti.
- Lesní řády Marie Terezie: V polovině 18. století se začaly výrazněji projevovat škody na zemědělských porostech, a proto v roce 1766 vydala Marie Terezie patent, který nařizoval myslivcům (vlastníkům loveckého práva) hradit škody působené zvěří na polích.
Situace se nelepšila, proto jen o čtyři roky později vychází další zásadní nařízení, které ukládalo povinnost uzavřít veškerou černou zvěř do obor.
Na tento stav navázal syn Marie Terezie, císař Josef II, který v roce 1786 vydává nový patent, který zakazuje chov černé zvěře ve volných honitbách a povoluje její chov jen v oborách. Mimo obory byla černá považována za škodnou, kterou bylo nutno nemilosrdně hubit. A takovýto stav vydržel téměř 170 let, tedy až do konce druhé světové války. Černá zvěř se ve volnosti vyskytovala jen zřídka, přičemž se jednalo o jedince, kteří buď unikli z obor, nebo k nám pronikli ze Slovenska. Tyto věty jasně potvrzuje fakt, že podle oficiálních statistik se v roce 1935 ulovilo jen 23 kusů černé zvěře. Obdobně tomu bylo ještě bezprostředně po skončení války, kdy v roce 1946 bylo uloveno 26 kusů.

I/A/7 - Osobnost myslivce a etika v myslivecké praxi

1. Jmenujte některé kladné osobnostní rysy myslivce.
2. Vysvětlete obecně pojem etika v myslivosti.
3. Jmenujte některé etické normy dodržované v myslivosti.
4. Proč je u myslivců kladen důraz na kladné charakterové vlastnosti?
5. Co je Myslivecký řád?
1. Jmenujte některé kladné rysy myslivce.
- Ukázněnost a dodržování bezpečnosti při zacházení se zbraní
- Potlačení „střelecké vášně“
- Rozvaha
- Sebeovládání
- Stálé sebevzdělávání
- Poctivost a čestnost
- Slušnost a nezištnost
- Družnost a ochota pomoci
- Skromnost

2. Vysvětlete obecně pojem etika v myslivosti.
- Etika v myslivosti vysvětluje, jak by se měl myslivec ve společnosti ale i v soukromém životě chovat. Jak by měl přemýšlet a jak reprezentovat myslivost jako takovou. Etika také vysvětluje jak by se měl myslivec chovat ke zvěři a ke přírodě.

3. Jmenujte některé etické normy dodržované v myslivosti.
- Myslivec nesmí zvěř trýznit, má o ni pečovat a chránit ji. Myslivec nechová zvěř proto, aby ji usmrcoval, ale usmrcuje ji proto, aby ji choval.

4. Proč je u myslivců kladen důraz na kladně charakterové vlastnosti?
- Protože rozhodují o životě a smrti, mají v rukou smrtelnou zbraň.

5. Co je Myslivecký řád?
- Je závazný pro členy ČMMJ.
-Vychází z právních předpisů o myslivosti, zbraních a střelivu, ochraně přírody a veterinární péči, stanov ČMMJ a dalších.
- Dodržováním mysliveckého řádu se sleduje správný a bezpečný výkon práva myslivosti v souladu s tradicemi a morálkou.

I/A/8 - Vývoj, význam a pravidla použití myslivecké mluvy

1. Co je to myslivecká mluva a jak vznikla?
2. Kde můžeme najít kompletní přehled mysliveckých termínů a výrazů?
3. Kdy a za jakých podmínek mysliveckou mluvu používáme?
4. Uveďte příklady ryze odborných mysliveckých termínů z různých oblastí myslivecké praxe.
5. Uveďte některé nesprávné výrazy, které se ve slovníku myslivců objevují.
1. Co je to myslivecká mluva a jak vznikla?
- Myslivecká mluva vznikla již ve středověku (1620 Bílá Hora – poněmčení) a od té doby se neustále vyvíjí. Vznikla k jakémusi odlišení myslivců od obyčejné veřejnosti – nadřazenost (ostatní nerozumí). Popsání zvěře hlavně dle činnosti.

2. Kde můžeme najít kompletní přehled mysliveckých termínů a výrazů?
- V mysliveckém slovníku. (Slovník Jaromíra Kovaříka a Ctirada Rakušana)

3. Kdy a za jakých podmínek mysliveckou mluvu používáme?
- V myslivecké společnosti, při prezentaci myslivosti,..

4. Uveďte příklady ryze odborných mysliveckých termínů z různých oblastní myslivecké praxe.
- Barva, běl, morda, kelce, klektáky, chrutí, toulec, rez, klást,..

5. Uveďte některé nesprávné výrazy, které se ve slovníku myslivců objevují.
- Telko místo koloucha, deka místo kůže, dosledovaná zvěř je padlá zvěř,…

I/A/9 - Popis myslivecké činnosti mysliveckou mluvou

1. Popište mysliveckou mluvou výbavu myslivce.
2. Popište mysliveckou mluvou individuální lov a činnost myslivce v jeho průběhu.
3. Popište mysliveckou mluvou společný lov a činnost myslivce v jeho průběhu.
4. Popište mysliveckou mluvou chování myslivce po výstřelu, během dosledu, dohledávky a ošetření ulovené zvěře.
5. Popište mysliveckou mluvou práci loveckého psa a související chování myslivce.
1. Popište mysliveckou mluvou výbavu myslivce.
- Klobouk, brašna, zbraň, lovecký nůž s pevnou čepelí, pirštok, trojnožka, kulovnice, brokovnice, optika, …

2. Popište mysliveckou mluvou individuální lov a činnost myslivce v jeho průběhu.
- Individuální lov provádí jedna osoba (pokud ji provází lovecký průvodce, stále se jedná o individuální lov) a loví se při něm převážně zvěř velká a šelmy. Používají se kulové zbraně a náboje. K individuálnímu lovu je potřeba lovecký lístek a povolenku k lovu ( u skupinových lovů - honů, náháněk, nátlače... je povolenka k lovu hromadná ).
Šoulačka: Nejsložitější způsob lovu. Lovec sám prochází (šoulá) známými cestičkami a stezkami - šoulacími chodníky - a snaží se ke zvěři přiblížit na bezpečný dostřel tak, aby nebyl zavětřen (aby jej zvěř neucítila), uslyšen ani uviděn - aby zvěř "nezradil". K postupu se používá různých přirozených krytů (stromy, křoví, skály). Tímto způsobem se loví převážně spárkatá zvěř.
Čekaná: Dříve označováno jako čekání. Způsob lovu, při kterém lovec čeká na vhodném místě. K tomu si vytvoří buď dočasné krytí (kryt z natrhaných větviček, přenosný posed) nebo použije již dopředu připravených zařízení určených k tomuto lovu (posedy, kazatelny). Podmínkou je, aby jej zvěř nemohla zavětřit, zůstal po celou dobu v klidu a jen pozoroval okolí.
Jelení zvěř se tímto způsobem loví hlavně z posedu (alespoň 8 m vysokých, aby lovec nebyl zpozorován a zavětřen) za ranního svítání nebo při večerním soumraku, kdy se jeleni chodí pást na své oblíbené pastviny. Podobně se čeká na dančí, srnčí a černou zvěř. Divoké vodní ptactvo se loví z upravených budek za rozbřesku nebo soumraku. K lovu holubů se používá krytí stromů nebo keřů. Lišky, kuny a podobné šelmy se loví čekáním u jejich nory nebo na újedišti.
Slídění: Při tomto způsobu lovu prochází lovec často křovinatý terén s myslivecky upotřebitelným psem ze skupiny slídičů. Psa nemusí mít samotný myslivec, ale častěji mu při lovu pomáhá jiná osoba. Tímto způsobem se loví hlavně drobná zvěř.
Lov na újedi: Tento lov patří mezi skupinu lestných lovů. Probíhá podobně jako čekaná, jen k přilákání zvěře se používá návnad, kterou tvoří tělo nebo část uhynulé nebo ulovené zvěře (velké šelmy). Může se ale používat i rostlinná potrava (vařené brambory), např. pro lov černé zvěře. Místo lovu se pak nazývá újediště. Velikost újedi se liší podle druhu zvěře, která je lovena (na medvěda se jako újeď používá např. kůň, kdežto na černou zvěř stačí pár vařených brambor). V každém případě je podle zákona nutné po lovu újeď odklidit. Tento způsob lovu je velmi obtížný a je potřeba hodně trpělivosti, protože v některých případech trvá i několik dní než lovná zvěř újeď najde a zvykne si ji navštěvovat pravidelně.
Vábení: Vábení patří do skupiny lestných lovů. Spočívá v přilákání zvěře napodobením jejího hlasu nebo hlasu kořisti. K tomu se používá vábniček, které se vyrábí k napodobení určitého druhu zvěře. Vábení je velice obtížné a existuje mnoho způsobů, jak zvěř přivábit v různých situacích. Zvěř v různých obdobích roku se loví jinak, stejně tak se mění zvuk vábení podle věku vábené zvěře.

3. Popište mysliveckou mluvou společný lov a činnost myslivce v jeho průběhu.
- Na společném lovu se loví drobná srstnatá i pernatá zvěř (např. zajíc, bažant, povolené druhy kachen …) a zvěř černá (lončák a sele). Společného lovu se účastní větší počet lidí - lovců a honců. Používají se brokové zbraně s brokovými či jednotnými náboji, ale i zbraně kulové s kulovými náboji ( jen u naháněk a nátlaček na černou zvěř). Myslivci při lovu používají lovecky upotřebitelné psy.
Nejčastější druhy společného lovu jsou: kruhová leč, obstavná leč, česká leč, ploužení, naháňka a nátlačka.
Kruhová leč: Kruhová leč je společný lov, tudíž nespadá do individuálních lovů. Používá se na drobnou srstnatou zvěř (zajíc, králík).
Lovci se rozestoupí do kruhu (odtud název kruhová) a na povel vedoucího honu (hospodář nebo jím pověřená osoba) zahájí lov. Střelci, vodiči se psi se začnou pohybovat směrem do středu. Po přiblížení střelců na dostřel dává vedoucí honu povel Z kola ven, což znamená, že střelci nesmí střílet do kruhu, ale jen na zvěř vybíhající s kruhu ven. Po zvážení vedoucí honu dá povel konec leče, tudíž střelec vybíjí zbraň a je zakázána jakákoli střelba. U tohoto lovu je nutná vysoká disciplína ( nebezpečí postřelení lovců a psů, kteří se pohybují v leči) a organisovanost. Také terén by měl být přehledný. Vzhledem k minimálním přirozeným stavům drobné zvěře se ve větší míře tato leč používá už jen na jihu Moravy.

4. Popište mysliveckou mluvou chování myslivce při výstřelu, během dosledu, během dohledávky a během ošetření ulovené zvěře.
- Pokud kus, na který se střílelo, nezůstal ihned v ohni, je třeba vyčkat, a to cca 20-30 minut, mnohdy dle značení zvěře i déle a teprve potom jít hledat nástřel, který je třeba řádně označit nástřelovým zálomkem a po vyhodnocení nástřelu rozhodnout, zda je třeba provést dosled pomocí psa nebo se půjde po pobarvené stopě, je-li zřetelná, dál. Důležité je připomenout, že nástřel je třeba najít a důkladně vyhodnotit i v případě, že jsme zvěř "určitě" chybili!
Poté, co byla zvěř po ráně nalezena, provede doprovázející ve smyslu mysliveckých zvyků a tradic všechny úkony spojené s prokázáním poslední pocty zvěři, a to udělením úlomků (poslední hryz, příp. i výstřelový úlomek) a blahopřání úspěšnému loveckému hostu předáním loveckého úlomku. Oba účastníci lovu společně provedou také určení věku a předběžné posouzení trofeje ulovené zvěře. Při dobré ráně je na místě, aby doprovázející kromě blahopřání ocenil tuto skutečnost i slovní pochvalou a uznáním na adresu loveckého hosta.
Ulovený kus spárkaté zvěře je třeba poté ošetřit, a to jejím vyvrhnutím. Doprovázející (vzhledem ke své praxi, zkušenosti a tím i zručnosti) může vyvrhování provést za loveckého hosta, nejdřív by však měl vyvrhování tomuto nabídnout, a pokud si to přeje lovecký host provést sám, je třeba mu v souladu s mysliveckými zvyky a tradicemi vyhovět.

5. Popište mysliveckou mluvou práci loveckého psa a související chování myslivce.
- Honiči – Honí zvěř ; Následuje psa
- Barváři – Dohledávají/Dosledují zvěř ; Následuje psa
- Ohaři – Vystavují, vyhledávají drobnou zvěř, aportují ; Vyčkává až mu pes přinese zvěř
- Slídiči – Slídí, přináší zvěř ; Vyčkává až mu pes přinese zvěř
- Norníci – Norují ; Čeká u nory
- morda, aport, dosled,…

I/A/10 - Popis spárkaté zvěře a jejích životních projevů mysliveckou mluvou

1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých části těla spárkaté zvěře.
2. Které jsou specifické výrazy pro popis parohaté zvěře?
3. Které jsou specifické výrazy pro popis rohaté zvěře?
4. Které jsou specifické výrazy pro popis černé zvěře?
5. Popište mysliveckou mluvou chování a rozmnožování spárkaté zvěře.
1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých částí těla spárkaté zvěře.
- Běhy, větrník (kromě prasete divokého – ryj), svírák, lízák, říje (kromě prasete divokého – chrutí), kladení, střapec,…

2. Které jsou specifické výrazy pro popis parohaté zvěře?
- špičáky v horní čelisti – kelce, stárnutím jelenů (po 13-14 roku stáří) se zmenšuje schopnost tvorby velkého paroží – zpátečníci, větrník, slzník, hříva, …

3. Které jsou specifické výrazy pro popis rohaté zvěře?
- po stranách hřbetu světlé oválné skvrny - sedlo/čabraka, na krku prodloužená tuhá srst - rouno, u kamzíků pachové žlázy – fíky, páchnoucí látka - prk, bezoárové koule – koule tvořená ze slepených slízaných chlupů uvnitř žaludku (koza, kamzík).

4. Které jsou specifické výrazy pro popis černé zvěře?
- selata do 31. března následujícího roku jsou letošáci, potom loňčáci. Kňour ve třetím roce života je sekáč, Špičáky kňoura v horní čelisti jsou klektáky v dolní čelisti páráky. Bachyně mají špičáky (dolní) kratší a nazývají se háky. Hřeben, markazíni – selata, ryj.

5. Popište mysliveckou mluvou chování a rozmnožování spárkaté zvěře.
- Jistí, bádá, pátrá, bystří, větří, troubí, vytahuje, táhne, zatahuje, láme, zaléhá, kaliští se, kňour zbraněmi klektá/seká,…
- Říje, chrutí.

I/A/11 - Popis drobné srstnaté zvěře a jejích životních projevů mysliveckou mluvou

1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých části těla drobné srstnaté zvěře.
2. Popište mysliveckou mluvou králíka a zajíce.
3. Popište mysliveckou mluvou chování drobné srstnaté zvěře.
4. Popište mysliveckou mluvou rozmnožování drobné srstnaté zvěře.
5. Uveďte některé specifické pojmy používané pro popis drobné zvěře.
1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých částí těla drobné srstnaté zvěře.
- Slechy, světla, hlava, nos, huba, vousy, krk, hruď, tlapka, běhy, břicho, pírko, hřbet.

2. Popište mysliveckou mluvou králíka a zajíce.



3. Popište mysliveckou mluvou chování drobné srstnaté zvěře.
- Je-li vyplašen, z lože vyzvednut, vypíchnut, vystává, vyráží, uhání, peláší, kličkuje, klouže břichem po zemi, hopkuje, panáčkuje, kuželkuje – vztyčuje-li se na zadní běhy, seká-li předními běhy do vzduchu – bubnuje, seká-li zadními běhy – dupe, při soubojích políčkují, je-li jich více po hromadě – besedují, králík doluje,…

4. Popište mysliveckou mluvou rozmnožování drobné srstnaté zvěře.
- Honcování

5. Uveďte některé specifické pojmy používané pro popis drobné srstnaté zvěře.
- škrabáky – drápy zajíců a hlodavců, řezáky – hlodáky či struhy,…

I/A/12 - Popis šelem a jejich životních projevů mysliveckou mluvou

1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých části těla šelem.
2. Popište mysliveckou mluvou lišku a vlka.
3. Popište mysliveckou mluvou kunu a jezevce.
4. Popište mysliveckou mluvou chování, získávání potravy a rozmnožování šelem.
5. Uveďte některé speciální pojmy používané pro popis šelem.
1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých částí těla šelem.
- Hlava, slechy, světla, čenich, morda/mordička, krk, hruď, tlapy/tlapky, běhy, břicho, kýty/kýtky, hřbet.

2. Popište mysliveckou mluvou lišku a vlka.



3. Popište mysliveckou mluvou kunu a jezevce.



4. Popište mysliveckou mluvou chování, získávání potravy a rozmnožování šelem.
- Chování: V honitbě vlk vězí, na podzim vede kočovný život, v zimě se sdružuje ve smečky, stopní dráha – čárování, liška do brlohu vjíždí, z něho vyjíždí, na povrchu v pelechu zaléhá, do nory jezevec vklouzá, v brlohu vězí, den přespává, před opouštěním nory jistí, před vchodem se vyklepává, na zimu se jezevec ukládá,…
Potrava: Vlk zvěř pronásleduje, štve, kořist strhne, zadáví, mršinu ožírá, liška vychází na lov – na lup, kořist loupí, strhává ji, dáví, odnáší, buď načíná nebo celou dáví, rys se na kořist vrhá, jezevec za soumraku vychází na žír, sbírá žír, kořínkuje, mravenčí, kuna vychází na lup, vylupuje hnízda, úlovek dáví, tchoř odvléká, požírá.
Rozmnožování: Vlk – honění, liška, rys, kočka, vydra, kuna – kaňkování, jezevec – chrutí.

5. Uveďte některé speciální pojmy používané pro popis šelem.
- špičáky – kly, pazoury – prsty s drápy, přezka – samičí pohl. org., sádelník – pachová žláza, bílé zbarvení konce oháňky se označuje jako kvítek (liška), nad kořenem oháňky pachová žláza fialka (liška).

I/A/13 - Popis pernaté zvěře a jejich životních projevů mysliveckou mluvou

1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých části těla pernaté zvěře.
2. Popište mysliveckou mluvou bažanta a koroptev.
3. Popište mysliveckou mluvou dravce, sovu, kachnu a husu.
4. Popište mysliveckou mluvou chování, získávání potravy a rozmnožování pernaté zvěře.
5. Uveďte některé speciální pojmy používané pro popis pernaté zvěře.
1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých částí těla pernaté zvěře.
- Hlava, hřbet, letky, stoják/stojáček, hruď, břicho, krk,…

2. Popište mysliveckou mluvou bažanta a koroptev.



3. Popište mysliveckou mluvou dravce, sovu, kachnu a husu.





4. Popište mysliveckou mluvou chování, získávání potravy a rozmnožování pernaté zvěře.
- Chování: Pátrá zrakem, sluchem bystří, při večerním zahřadování kohout brká, krká, při ranním toku kohout puká či počítá, zrychluje se v trylek, následuje výlusk a broušení – tetřev jezdí po větvi, slepice ošlapuje, tetřev zapadá na strom, hlučně se zalomí, zahřaduje, někdy se přelomí na jiný strom. Při spatření nebezpeční perlička křičí.
Získávání potravy: Tetřev uštipuje, spásá, krocan se paství, toulá se, perlička se paství, popelí se, bažant se paství, bere zob, kachny se paství, kormorán loví, sluka červy vypichuje, výr kořist trhá a hltá ji.
Rozmnožování: Tok, bažant – ostruhování, koroptev – párkování, rozštipování, kachna – řadění,

5. Uveďte nějaké speciální pojmy používané pro popis pernaté zvěře.
- zejk – ostrý zářez v horní čelisti u sokolovitých, nehet – zesílená část na špičce zobáku u vrubozobých, obsah svalnatého žaludku je rozmělňován pomocí grytu – drobných kamínků a zrohovatělou sliznicí, hlasové ústrojí – syrinx

I/A/14 - Zvyky při individuálních lovech zvěře

1. Uveďte přehled tradic uplatněných při individuálním lovu zvěře.
2. Jak se projeví myslivecká etika v rámci individuálního lovu s ohledem na chování vůči zvěři?
3. Jaký je rozdíl v předání úlomku při lovu s loveckým průvodcem a bez něj?
4. Které zálomky lze během osamělého lovu použít?
5. Která pravidla platí ve vzájemném vztahu loveckého hosta a průvodce?
1. Uveďte přehled tradic uplatněných při individuálním lovu.
- Poslední hryz, předání úlomku, „stráž u zhaslého kusu“, troubení,…

2. Jak se projeví myslivecká etika v rámci individuálního lovu s ohledem na chování vůči zvěři?
- Mířit myslivecky (na komoru),střílet na přiměřenou vzdálenost, nestřílet jako první samičí kus vodící mládě, nestřílet na vedoucí kus v tlupě, účastnit se případného dosledu, trofej pečlivě vypreparovat, poslední hryz, předání úlomku, „stráž u zhaslého kusu“, úlovek patřičně ošetřit, při převozu hlavou k lesu – poslední rozloučení.

3. Jaký je rozdíl v předání úlomku při lovu s loveckým průvodcem a bez něj?
- Bez průvodce si myslivec dá úlomek za klobouk sám a dodrží tradici „stráž u zhaslého kusu“.

4. Které zálomky lze během osamělého lovu použít?
- Hlavní zálomek, směrový zálomek, nástřelový zálomek, stopový zálomek.

5. Která pravidla platí ve vzájemném vztahu loveckého hosta a průvodce?
- Lovecký host dbá jak na bezpečnost tak na pokyny průvodce, průvodce dbá na zvyky a tradice při osamělém lovu.

I/A/15 - Zvyky při společných lovech zvěře

1. Uveďte přehled zvyků a tradic uplatněných při společném lovu.
2. Jak se projeví myslivecká etika v rámci společného lovu s ohledem na chování vůči zvěři?
3. Jaké se od účastníka společného lovu předpokládá chování?
4. Jak se myslivec ustrojí a vystrojí na společný lov?
5. Jaké je chování myslivce na stanovišti s ohledem na myslivecké zvyky?
1. Uveďte přehled zvyků a tradic uplatněných při společném lovu.
- Organizační zásady (postavení účastníků naháňky), výlož a výřad, troubení, úlomky, poslední leč, pasování,…

2. Jak se projeví myslivecká etika v rámci společného lovu s ohledem na chování vůči zvěři?
- Respektování pravidel „poslední brok“ a „první kule“, projeví se na zvěři (střelba po ní), nestřílíme do „hrobu“,…

3. Jaké se od účastníka lovu předpokládá chování?
- Respektuje pravidla lovu, dbá na bezpečnost, ctí tradice a zvyky,..

4. Jak se myslivec ustrojí a vystrojí na společný lov?
- Myslivec dbá na počasí, obléká se do zelené, černé, hnědé a do fluorescenční barvy kvůli bezpečnosti.

5. Jaké je chování myslivce na stanovišti s ohledem na myslivecké zvyky?
- Dbá na bezpečnost sebe i lidí kolem sebe, střelec respektuje „poslední brok“ a „první kule“,…

I/A/16 - První kule, poslední brok, lovecké právo a stráž u zhaslého kusu

1. Čeho se týká pojem „lovecké právo“ a komu náleží?
2. Jaký je vztah trofeje a loveckého práva?
3. Vysvětlete pravidlo „první kule“.
4. Vysvětlete pravidlo „posledního broku“.
5. Vysvětlete tradici „stráž u zhaslého kusu“.
1. Čeho se týká pojem „lovecké právo" a komu náleží?
- Pojmem "lovecké právo" se rozumí jedlé vnitřnosti spárkaté zvěře (drob). Náleží k němu jazyk, srdce, plíce, játra, slezina, ledviny, popřípadě tuk (běl), který lze rukou oddělit. Patří podle tradice střelci, který zvěř ulovil a vyvrhl. Jestliže však kus vyvrhoval lovecký průvodce, náleží lovecké právo jemu. Hlava s trofejí se obvykle ponechává střelci. Pokud si ji odnáší nevypreparovanou, náleží mu i mozek. Jinak je mozek součástí loveckého práva a v případě, že zvěř vyvrhoval a trofej preparoval průvodce, náleží jemu. Podobně je tomu i u holé zvěře. Pokud se kus holé zvěře odevzdá k prodeji a jde s celou hlavou, pak tedy samozřejmě bez vynětí mozku.

2. Jaký je vztah trofeje a loveckého práva?
- Lovecké právo může patřit i jinému myslivci než lovci, zatímco trofej vždy patří lovci.
3. Vysvětlete pravidlo „první kule".

- Při společných lovech platí zásada "první kule, poslední brok". Střílelo-li např. na divoké prase více lovců, je kus přiřčen tomu lovci, jehož zásah zvěř smrtelně zranil, byť i kus nepadl v ráně a musel být proveden dosled. Tato rána se považuje za "první kuli". Nemusí být první v pořadí, jestliže zvěř byla předchozími zásahy jen poraněna. Další případné zásahy - po "první kuli" - platí za rány dostřelné. Zjišťuje se to na zhaslé zvěři a ve sporných případech rozhoduje vedoucí lovu.

4. Vysvětlete pravidlo „posledního broku".
- "Poslední brok" při honech znamená, že lovcem střelené zvěře je poslední střelec, který na kus střílel a po jehož ráně kus klesl a zhasl. Nepočítá se ovšem tzv. "střelení do hrobu" (na již zhaslou zvěř).

5. Vysvětlete tradici „ stráž u zhaslého kusu".
- Poslední poctou ulovené zvěři je "stráž u zhaslého kusu". Jde o chvíli pozdržení se u střelené zvěře a zamyšlení, o okamžiky splynutí s přírodou, kdy lovec znovu v duchu prožívá úspěšný lov. Tento zvyk má kromě morálního i praktický význam, kus může totiž vychladnout.

I/A/17 - Vztah myslivce k živé i ulovené zvěři a k trofeji

1. Jmenujte některé zásady chování myslivce vůči živé zvěři.
2. Jak se má myslivec chovat vůči složené zvěři
3. Jaký je správný vztah myslivce k trofeji?
4. Jaká pravidla platí při fotografování zvěře?
5. Jak učíme děti a nemysliveckou veřejnost kladnému vztahu vůči zvěři?
1. Jmenujte některé zásady chování myslivce vůči živé zvěři.
- Dodržujeme období klidu, nelovíme kdy není jejich doba lovu, řádně přikrmujeme, čistíme krmná zařízení, popř. léčíme,…

2. Jak se má myslivec chovat vůči složené zvěři?
- S úctou a dodržet veškeré tradice a zvyky.

3. Jaký je správný vztah myslivce k trofeji?
- Myslivec má trofej jako vzpomínku nebo hodnotitelným soutěžním předmětem.

4. Jaká pravidla platí při fotografování zvěře?
- Fotografuje s řádnou a uctivou prezentací zvěře.

5. Jak učíme děti a nemysliveckou veřejnost kladnému vztahu vůči zvěři?
- Propagací myslivosti. Prosazovat na příkladu myslivosti dobré jméno naší vlasti i v zahraničí. K propagační činnosti slouží také Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody.
Formy propagace je například práce s mládeží, zkoušky loveckých psů, soutěže, příležitostné výstavky, přehlídky loveckých trofejí, výstavy, myslivecké výstavy, přednášky a besedy, tisk, knihovny, foto, rozhlas, televize, film, internet.

I/A/18 - Úlomky, poslední hryz a poslední zob

1. Za které druhy zvěře se předává úlomek?
2. Jak probíhá předání úlomku průvodcem?
3. Kdo a kdy předává úlomky na společném lovu?
4. Z kterých dřevin se úlomky běžně odebírají?
5. Co jsou stavovské úlomky?
1. Za které druhy zvěře se předává úlomek?
- a) Veškeré zvěře spárkaté a to samčího i samičího pohlaví
b) Zvěře pernaté po ulovení jeřábka, tetřeva, tetřívka, divokého krocana, bažanta královského
c) U šelem za ulovení – medvěda, vlka, rysa, divokou kočku, jezevce a lišku.

2. Jak probíhá předání úlomku průvodcem?
- Lovec stojí na straně paroží, průvodce naproti, oba mají smeknuto. Předává se nad hlavou uloveného kusu; průvodce podává levou rukou na klobouku úlomek lícem vzhůru, ulomeným koncem směrem k lovci. Průvodce doprovodí předávání úlomku krátkým proslovem, např.: „ Pane X, blahopřeji vám k ulovení tohoto jelena a přijměte podle staré myslivecké tradice úlomek, lovu zdar!“ Lovec také drží klobouk levé ruce, pravicí převezme úlomek a zasune si ho za stuhu na pravou stranu klobouku. Svou vděčnost vyjádří průvodci tím, že jeden boční výhonek z úlomku ulomí, vrátí ho stejným způsobem na klobouku průvodci s poděkováním: „Pane Y, děkuji vám, že jste mě přivedl k úspěšné ráně, a přijměte, prosím , část úlomku, lovu zdar!“ Průvodce si část úlomku zasune též na pravou stranu klobouku a podají si pravice.

3. Kdo a kdy předává úlomky na společném lovu?
- Myslivecký hospodář při výřadu.

4. Z kterých dřevin se úlomky běžně odebírají?
- Z jehličnanů, listnanů poblíž ulovení zvěře.

5. Co jsou stavovské úlomky?
- Stavovský úlomek je úlomkem třívýhonkovým. Jedná se o ulomenou větvičku, kterou se myslivci zdobí při různých mysliveckých akcích. Jsou to například: myslivecké plesy, přijímání mezi myslivce, střelecké akce, svatby, apod. Tyto úlomky nosí myslivci na levé straně klobouku.

I/A/19 - Výlož a výřad

1. Vysvětlete rozdíl pojmů výlož a výřad.
2. Jak se organizuje zvěř na výloži a výřadu?
3. Která zvěř se dostává na výlož a výřad?
4. Jaké myslivecké zvyky se dodržují při výřadu?
5. Jaká pravidla platí pro přítomnost myslivců na výřadu?
1. Vysvětlete rozdíl pojmů výlož a výřad.
- Výlož - ukončení leče, Výřad – ukončení naháňky (lovecké části)

2. Jak se organizuje zvěř na výloži a výřadu?
- Zvěř se na výloži klade na pravý bok, každý desátý kus - počítáno odprava doleva z pohledu od běhů - se povytáhne. Při společném lovu na černou (spárkatou) zvěř se na výloži úlomky (poslední hryz a lovecký) předávají zřídka; častěji až na výřadu. Nejpozději na výloži se ošetří úlovek, provede vývrh. Při honu se zvěř klade odděleně podle druhu, případně i pohlaví, úlovky se ošetří (vymačkání zajíců, popřípadě vyháčkování pernaté zvěře).
Zvěř na výřadu se klade na chvojí (při vodních honech na rákos) nebo na trávu a z klestu se kolem upraví lem. Zvěř se pokládá na pravý bok, každý desátý kus se povytáhne, počítá se odprava doleva z pohledu od běhů. V rozích výřadu se mohou zapálit ohně. Zvěř na výřadu se nepřekračuje. Při společných lovech na černou (spárkatou) zvěř se na výřad kladou kusy podle hmotnosti případně odděleně podle pohlaví, řada je vyrovnána podle hlav zvěře. Byla-li ulovena též dravá zvěř (např. liška), klade se do další řady; lišce se natáhne oháňka kolmo od těla. Zvěř má v ryjích (svíracích) vsunuty úlomky - poslední hryz, popřípadě na komorách položeny vlastnické úlomky.

3. Která zvěř se dostává na výlož a výřad?
- Veškerá ulovená lovná zvěř

4. Jaké myslivecké zvyky se dodržují při výřadu?
- a) Organizace pokládání zvěře b) Drobná se drží za hlavu c) Rozestavení účastníků naháňky

5. Jaká pravidla platí pro přítomnost myslivců na výřadu?
- Předseda MS a vedoucí lovu se postaví ke hřbetní straně zvěře, trubači vedle či naproti. Proti hlavám zvěře se postaví střelci, honci u běhů zvěře.

I/A/20 - Zálomky

1. Co jsou zálomky a k čemu slouží?
2. Co je hlavní a směrový zálomek?
3. Jaké je použití nástřelového zálomku, slednice a příčného zálomku?
4. Co je stanovištní zálomek a kdy se používá?
5. Co je výstražka a čekalka?
1. Co jsou zálomky a k čemu slouží?
- Zálomky jsou praktická němá myslivecká mluva. Jednotliví lovci se v krajině, v lese jejich pomocí dorozumívali od dávných dob. Jsou to větvičky jehličnanů zalomené k různým účelům.

2. Co je hlavní a směrový zálomek?
- Hlavní - znamená pozor, něco se děje, hledej další zálomek. Je dlouhý na délku paže, zbaven kůry na líci i rubu, viditelná je spodní strana, pokládá se, nebo i zavěšuje.
Směrový - uříznutou částí ukazuje směr, velikost má na polovinu paže, také je zbaven kůry na líci i rubu. Směrové zálomky se pokládají spodní stranou nahoru na dohled od sebe.

3. Jaké je použití nástřelového zálomku, slednice a příčného zálomku?
- Nástřelový - je kolmo do země zapíchnutá neostrouhaná větev, nejméně délky poloviny paže nebo i delší. Stála-li zvěř u stromu, můžeme i zalomit větev.
Stopový - ukazuje u nástřelového směr odskoku zvěře. U samčí zaostřený konec, u samičí zvěře rostlý konec ukazuje směr odběhnutí postřelené zvěře.
Příčný - je "pomocníkem" stopového zálomku. Je na délku prstu a aby nedošlo k mýlce, klade se na opačnou stranu. Není-li si lovec jistý směrem odskoku zvěře, položí příčné dva, každý jinam směřující.

4. Co je stanovištní zálomek a kdy se používá?
- Stanovištní - označuje stanoviště střelců i jiná stanoviště. Až na několik koncových má tento zálomek ulámané větvičky, je neostrouhán a je zapíchnutý kolmo do země.

5. Co je výstražka a čekalka?
- Čekací - patří také mezi ty, které můžeme častěji používat. Jsou to dva zálomky velikosti paže, neostrouhané, neolámané, položené křížem spodní stranou nahoru, které vzkazují: "Počkej na mě!" Nechceme-li nebo nemůžeme-li čekat, olámeme větvičky až na několik koncových (a jsou z toho dva stanovištní) a položíme je opět křížem a odejdeme.
Výstražný - upozorňuje na nějaké nebezpečí. Nebo, když nechceme, aby tam šli jiní, když kupříkladu sedíme na čekané, tak si výstražným zálomkem "zahájíme" přístupovou pěšinu. Zálomek je nejméně délky paže nebo i více, ostrouhaný z kůry až na několik koncových větviček a je ohnutý do oblouku, do úplného kruhu. Takováto svítící výstraha se nejlépe zavěsí na strom do výše oči tak, aby byla co nejlépe vidět.

I/B/1 - Přijímání mezi myslivce

1. Jaký je původ tradice přijímání mezi myslivce a koho se dnes týká?
2. Popište stručně průběh slavnostního přijetí mezi myslivce.
3. Čeho se musíme v průběhu přijímání mezi myslivce vyvarovat?
1. Jaký je původ tradice přijímání mezi myslivce a koho se dnes týká?
- Přijímání mezi myslivce je myslivecký zvyk , dříve nazývaný „vyzbrojení“ či „ozbranění“ nebo „ přijetí v počet myslivce“, prováděné ještě v 19.století. Myslivec se z nováčka stane až v průběhu několik let získávání zkušeností a informací. Dnes se přijímání mezi myslivce týká nováčků myslivců po několikaleté praxi nebo čerstvého absolventa mysliveckých zkoušek s nejlepším výsledkem.


2. Popište stručně průběh slavnostního přijetí mezi myslivce.
- Ten, kdo přivádí, představuje a doporučuje nového myslivce, je zpravidla myslivecký hospodář, ale může to být i myslivec, kterému byl adept svěřen během praxe.
Uvádí ho těmito slovy: „ Já, ustanovený myslivec, dokládám a potvrzuji tímto, že dosud adept Václav Šmíd, rodem z obce Habří, po dvě léta vykonával učení v myslivost, a toto se nejen naučil, ale během té doby se choval poslušně a věrně, jak se sluší na cti dbalého člověka a působil v každém ohledu k mému potěšení a spokojenosti, takže po provedených zkouškách jsem shledal, že si zaslouží, aby byl prohlášen způsobilým pro myslivost.“ Poté se postaví po levém boku pasujícího, který stojí za stolkem, na kterém je bílý ubrus, úlomky, zbraň, svícen, tesák, skleničky s přípitky, pasovací list a případně i střelený zajíc. Pokud se v místě zajíc neloví – tedy bez něho. Před stolkem je stolička, na ní chvoj nebo jen chvoj na zemi.
Pasující zapálí obřadně svíčku a s vážnou rétorikou říká: „Poklekni, myslivče, na znamení, že zvěř budeš ctít, hájit, šetřit a ve strádání zabezpečovat a že lovit ji budeš mysliveckým způsobem.“
Adept poklekne na pravé koleno, smekne klobouk a drží si jej na prsou.
Pasující pokračuje: „Vážení myslivci, kteří jste již byli pasováni, i vy všichni zde shromáždění, jež znáte naše staré přikázání – povstaňte!
Povstane každý, kdo má nohy a je zdráv, jak káže dobrý myslivecký mrav! V pozoru v družném tichém taktu, věnujte pozornost vážnému zde aktu. V upomínku na staré tradice, je zde rozžehnuta lojová svíce, dále zde máme střeleného zajíce, jako symbol pro nového zde myslivce.
Vy v pokoře a v pokleku se skloňte, vše v paměti si dobře uchovejte a za přízeň všem pak řádně poděkujte! Ten radost měj z dobré myslivosti, kdo ji koná ve cti bez zištnosti, komu příroda je srdce tužbou a myslivost čisté krásy družbou.
Není myslivcem, kdo zná jen lovit, a není ochoten hájit, šetřit, tvořit! Ctěme dobré myslivecké mravy, cit, čest a skromnost měj myslivec pravý!“
Načež pasující vezme do ruky tesák, obejde zprava stůl, aby byl připraven ke třem úderům plochou obnaženého tesáku a řekne:
„První úder k poctě Hubertově patří, přízeň svou, patrone, rač nám zachovati, druhý k připomínce mysliveckých mravů platí, vždy a všude musíš je i nadál zachovati, třetí úder dávám k poctě české myslivosti, kterou chraň vždy a všude s bedlivostí.
Přijímám tě do řad mysliveckých druhů, buď vítán v našem kruhu. Přípitkem pak bude zpečetěno, co zde bylo vykonáno.“
Když jsem pozván provádět tento obřad jako host v jiné společnosti, vždy zapojuji do úderů místního předsedu, hospodáře. Nebo otec či děd nováčka, jsou-li myslivci, mohou být takto do obřadu zapojeni. Podmínkou ovšem zase je, že se těch několik slov k úderu naučí nazpaměť a nečtou je z papírku.
Poté pasující vezme do ruky pušku a pro přijímaného je to povel k povstání a nasazení klobouku na hlavu. Pasující k němu mluví: „Zbraň svou vždy pečlivě opatruj, zvěři a svým druhům ku pomoci stůj, rozvaž každý výstřel v dál, nejdřív miř a potom pal!“ Předá mu pušku zavěšením na jeho levé rameno.
K předání pamětního listu se říká: „Čest svou, myslivče, vždy mužně chraň, přírodu a její tvory vždycky braň; myslivecky lov a jednej jak se sluší, myslivcem buď vždy tělem i duší!“
A celý ceremoniál se chýlí ke konci. Závěrečné vyhlášení, které již lze číst s náležitým efektem ze zelených desek, zní: „Vážení myslivci i vy všichni zde shromáždění! Tímto datem se dává každému a všem ve známost, všem našeho stavu, aby vzpomenutému Václavu Šmídovi, s přihlédnutím k jeho slušnému chování a způsobům, byly prokázány pocty a k jeho patřičné žádosti jej přijímali do cechu mysliveckého.“
Úplný závěr zase lépe zpaměti: „Přátelé myslivci, přijměte mezi sebe nového druha a připijte k jeho poctě. Ať žije náš nový myslivec a ať vzkvétá naše slavná česká myslivost!“
Poté trubači troubí „HALALI“

3. Čeho se musíme v průběhu přijímání mezi myslivce vyvarovat?
- Nazývat to „pasování na myslivce“.

I/B/2 - Pasování na lovce zvěře

1. Kdo a kdy může být pasován na lovce zvěře?
2. Popište stručně průběh vlastního pasování na lovce.
3. Čeho se musíme při pasování na lovce vyvarovat?
1. Kdo a kdy může být pasován na lovce zvěře?
- Myslivec může byt pasován na lovce (určitého druhu), když poprvé uloví určitý druh zvěře. Pasován na lovce může být i několikrát.

2. Popište stručně průběh vlastního pasování na lovce.
- Po předání úlomků se postaví lovec levým bokem ke hřbetu uloveného kusu, který leží na pravé straně, a to poblíže hlavy. Na levém rameni má zavěšenou (nenabitou) pušku. Proti němu se postaví pasujíc, za něj do půlkruhu se rozestoupí ostatní přítomní, opodál trubač. Troubí se „Lovu Zdar“. Pasující osloví přítomné, představí jim lovce, zeptá se ho, zda je to jeho první úlovek dotyčného druhu zvěře. Po kladné odpovědi ho vyzve, aby poklekl. Lovec sejme pušku, drží ji v pravé ruce, poklekne na pravé koleno, pušku opřenou botkou o zem, levou ruku položí na trofej (hlavu) ulovené zvěře. Lovec i pasující si ponechají pokrývky hlavy, ostatní smeknou, uniformovaní salutují. Pasující vytáhne tesák z pochvy pravou rukou a pozvedne ho něco výše nad levé rameno lovce, hrot směřuje dopředu. Postupně udílí tři údery plochou stranou čepele, přední třetinou na levé rameno lovce. Přitom pronáší např: „ Tímto úderem Vás u příležitosti ulovení Vašeho prvního srnce přijímám do řad lovců srnčí zvěře. S druhým úderem Vám blahopřeji k ulovení prvního srnce jménem všech myslivců našeho sdružení (polesí). Třetím úderem Vám připomínám, abyste za každých okolností zůstal čestným myslivcem a pracoval k dalšímu povznesení naší české myslivosti. Přítomní odpoví „Zdar!“. Pasující zasune tesák. Troubí se hlahol příslušného druhu zvěře a Halali. Pasující vyzve lovce, aby povstal. Ten tak učiní a zavěsí pušku na levé rameno. Pasující mu předá Pasovací list, lovci blahopřeje a také ostatní tak učiní.

3. Čeho se musíme při pasování na lovce vyvarovat?
- Provádět „pasováni na lovce“, tak že střelec si musí lehnout přes ulovený kus a obdržel tři údery tesákem či jen holí po zadní části těla.

I/B/3 - Myslivecké zvyky při různých životních příležitostech

1. Popište možný průběh myslivecké svatby nebo křtin.
2. Popište možný průběh oslavy životního jubilea myslivce.
3. Popište možný průběh posledního rozloučení s myslivcem.
1. Popište možný průběh myslivecké svatby nebo křtin.
- Myslivecká svatba: V předvečer myslivecké svatby se loučí ženich se svobodou v kruhu svých mysliveckých přátel. Při malém občerstvení jsou mu staršími a "zkušenějšími" druhy udělovány "rady do života" a předáno někdy veršované žertovné "povolení k sňatku" ve formě ozdobného listu. Pod okny nevěsty se troubí "myslivecké dostaveníčko" dle výběru a schopností hudebníků. V den svatby se u domu ženicha, jehož vchod je ozdoben chvojím, shromáždí druhové v mysliveckém úboru (bílé košile, zelené vázanky), vytvoří doprovod ženicha do domu nevěsty. Před domem, jehož vchod je taktéž ozdoben chvojím, vytvoří špalír, kterým projde ženich do domu a poté svatební průvod z domu. Po nástupu svatebčanů do dopravních prostředků jedou myslivci v čele svatebního průvodu, aby mohli před vchodem (do obřadní síně, do kostela) opět vytvořit špalír; tentokrát vytvoří slavobránu hlavněmi loveckých pušek (tasenými tesáky) ve zvednutých pažích. Trubači troubí "Začátek honu" nebo slavnostní fanfáru. Vchod může být také vyzdoben chvojím a cesta posypána větvičkami. Obdobný špalír vytvoří při odchodu svatebního průvodu. Troubí se "Halali". Pokud je svatební hostina konána např. v myslivecké chatě, pak se sluší místnost i tabuli vyzdobit myslivecky. Před přípitkem se troubí "Lovu zdar". Blahopřání mysliveckých druhů a případné svatební dary by měly mít "myslivecký charakter".
Myslivecké křtiny: Při mysliveckých křtinách vytvoří myslivci (v patřičném úboru) před domem novopečených rodičů a u vchodu do obřadní síně obdobné špalíry, jako při myslivecké svatbě. Rodičům je s gratulací předán ozdobný pamětní list. Oslavu významného životního jubilea myslivec zajisté prožije v kruhu svých mysliveckých druhů. Místnost i tabule by měla být myslivecky vyzdobena; na zahájení oslavy se troubí "Všeobecné vítání". Po pronesení gratulací při předávání darů (mysliveckého charakteru) obdrží oslavenec i ozdobný pamětní list. Při zahájení stolování se troubí "Začátek honu", na ukončení oslavy "Halali".


2. Popište možný průběh oslavy životního jubilea myslivce.
- Oslavu významného životního jubilea myslivec zajisté prožije v kruhu svých mysliveckých druhů. Místnost i tabule by měla být myslivecky vyzdobena; na zahájení oslavy se troubí „Všeobecné vítání“. Po pronesení gratulací při předávání darů obdrží oslavenec i ozdobný Gratulační list. Při zahájení stolování se troubí „Začátek honu“, na ukončení oslavy „Halali“.


3. Popište možný průběh posledního rozloučení s myslivcem.
- Myslivci se vždy zúčastňovali pohřbu zesnulého druha a dodržovali některé pocty při smutečním obřadu. Zástupce myslivecké organizace navštíví rodinu zesnulého, aby tlumočil upřímnou soustrast a projednal účast myslivců na pohřbu. Uspořádání záleží na tom, zda se zemřelým bude rozloučení v obřadní síni (v krematoriu), nebo zda bude pochován do hrobu.
V obřadní síni jsou před katafalkem na zelené podušce vystavena myslivecká vyznamenání zesnulého, věnec věnovaný myslivci má být zelený, přírodní, se zelenou stuhou a zlaceným nápisem. U katafalku po každé straně stojí čestná stráž tří myslivců, pokud možno v jednotném mysliveckém úboru (bílé košile, černé vázanky); na levé klopě mají připevněn malý trojvýhonkový úlomek (rubem navrch), špičkou směřující dolů (symbolické poslední úlomky). Čestná stráž drží v rukách odvrácených od katafalku klobouky. Obdobně ustrojeni ostatní myslivci tvoří ucelenou skupinu smutečních hostů. Řečník, který promluví jménem myslivecké organizace, položí na závěr svého projevu ke katafalku tzv. poslední úlomek (větší trojklan), opatřený černým flórem. V okamžiku, kdy rakev opouští katafalk, otočí se k ní čestná stráž obličeji.
Pohřeb do hrobu mívá církevní charakter. Myslivci se zapojí do tohoto ceremoniálu při vynášení rakve z domu smutku nebo z církevní budovy. Všichni myslivci jsou v mysliveckém úboru (bílé košile, černé vázanky), v pohřebním průvodu i na hřbitově mají na hlavách klobouky se stavovským úlomkem (trojklan) zatknutým na levé straně; jelikož jde v tomto případě o tzv. poslední úlomek, je zatknut rubem navrch. Věnec je obdobný, jak již bylo uvedeno. Smuteční hudba by měla zahrát i oblíbenou mysliveckou písničku zesnulého. V pohřebním průvodu se řadí myslivci do dvojstupu takto: první jdou nosiči věnce, za nimi ostatní myslivci, poté trubači, nakonec před rakví jde myslivec nesoucí zelenou podušku a mysliveckými vyznamenáními zesnulého. Rakev nesou tři a tři myslivci, vedle nich kráčí čestná stráž tří a tří myslivců se zlomenými brokovnicemi. Je-li rakev vezena pohřebním autem, jdou nosiči i čestná stráž vedle něho. Po příchodu na hřbitov se nosiči ujmou své funkce, z průvodu se oddělí trubači (a stoupnou si poblíž hrobu) a čestná stráž zaujme vhodné místo u hřbitova k vypálení čestné salvy. Ostatní myslivci tvoří špalír, kterým je rakev nesena k hrobu; poté zaujmou místo jako ucelená skupina smutečních hostů. Věnec je položen k hrobu, kde zaujme místo i nosič vyznamenání. Před projevem řečník, který promluví jménem myslivecké organizace, troubí trubači "Halali", po projevu "Loučení". Při spouštění rakve do hrobu se střílí (slepými náboji) tři čestné salvy (vypálí první dvojice myslivců, vždy po pěti vteřinách druhá a třetí dvojice). Na závěr celého obřadu přistoupí řečník k hrobu (po něm ostatní myslivci) a rozloučí se se zesnulým druhem, smekne pravou rukou klobouk, levou rukou sejme poslední úlomek a vhodí ho do hrobu. Celého pohřebního obřadu se mohou myslivci zúčastnit také bez klobouků. V tom případě mají poslední úlomek připevněn na levé klopě (obdobně jako v obřadní síni); na závěr obřadu ho vhodí do hrobu.

I/B/4 - Myslivecké odívání

1. Jaká pravidla platí pro výběr mysliveckého oděvu a doplňků?
2. Jaký myslivecký oděv zvolíme pro slavnostní příležitost?
3. Jaký myslivecký oděv zvolíme pro pobyt v honitbě?
1. Jaká pravidla platí pro výběr mysliveckého oděvu a doplňků?
- Barva zelená, hnědá. Nesmí to být přeplácané. Oblečení musí být přizpůsobeno počasí, ročnímu období a také k příležitosti, na kterou se oblékáme.

2. Jaký myslivecký oděv zvolíme pro slavnostní příležitost?
- Myslivecký oblek (sako, kalhoty, sukně), klobouk.

3. Jaký myslivecký oděv zvolíme pro pobyt v honitbě?
- Pokud jdeme za prací tak oděv pracovní (nejlépe do zelena, hněda). Pokud jdeme za lovem a hospodařit tak zvolíme oděv neformální přizpůsoben k počasí a ročnímu období.

I/B/5 - Zvyky při poslední leči

1. Co je poslední leč a kdy se organizuje?
2. Které tradice se na poslední leči dodržují?
3. Popište myslivecký soud a pravidla pro jeho organizaci.
1. Co je poslední leč a kdy se organizuje?
- Poslední leč není jen ten skutečně poslední lov při honu, ale v povědomí utrmáceného myslivce je to především teplo hospůdky, horká polévka či guláš a především orosené první pivo, které záhy vystřídá druhé. Prostě pohoda po celodenní štrapáci. Tak laskavý je začátek každé poslední leče.
Po hodinách často osamocení při lovu, cítí zpravidla každý potřebu sdělit si navzájem své poznatky, své často nevšední zážitky a poté i dobrou náladu vyjádřit písničkou. Místnost, kde se večeří a koná následná poslední leč, má být vkusně vyzdobena, lépe bez přemíry chvojí a opelichaných vycpanin, zatímco paroží a úlomky na bílých ubrusech jsou vkusnou ozdobou. V souladu se starými tradicemi je, aby obsluhu obstarávali mladí myslivci, pokud to nedělají zaměstnanci pohostinství, či manželky myslivců.
2. Které tradice se na poslední leči dodržují?
- Přípitek, král honu, myslivecký soud, přijímání mezi myslivce.
3. Popište myslivecký soud a pravidla pro jeho organizaci?
- Hned úvodem musím zdůraznit, že i tento tradiční zvyk se dělá především pro dobrou pohodu a pobavení, takže tam nepatří hrubé osočování, zášť a neřeší se ani vážné prohřešky a přestupky. Takové případy se musí řešit jindy a jinde.
Zde se soudí žertovním způsobem jen drobné přestupky, které účastníci „spáchali“ proti tradicím a zvykům, chyby v myslivecké mluvě, překračování zvěře, nevhodný oděv, telefonování při zahajování, chyby při nošení a pokládání zvěře, opomenutí zlomit pušku, či dokonce vybít, střílení před a po odtroubení a podobně.
Za stolec v čele místnosti zasedá okamžitě zvolený nebo „dědičný“ soudce, dva přísedící (jeden z nich může být král honu), případně žalobce a obhájce. Čím více osob, tím bohužel soud trvá déle, protože každý se chce projevit a soud by měl být krátký.
Účastníci soudního senátu mají na hlavách klobouky s úlomky na levé straně - stavovské. Stolec je ozdoben úlomky, svící a leží tam symbol mysliveckého práva - tesák. A také něco na připití. Křesťanský symbol - kříž nepoužíváme, jednak máme své atributy, a jednak by se to mohlo považovat za znesvěcení.
Když je soud příliš dlouhý, účastníci ztrácejí pozornost, nesledují dění, baví se a neustálé jejich okřikování pak kazí charakter veselé zábavy. Proto jednání musí být vedeno vtipně a humorně a to předpokládá trochu přípravu předem a aktuální doplnění o prohřešky toho dne. Jednání nesmí nikoho urazit a nikomu pokazit náladu. Soud končí okázalým zhasnutím svíce. Vtipný a přiměřeně dlouhý čestný myslivecký soud, který skutečně pobaví, se stane ozdobou poslední leče. Dlouhý, ukřičený, až hádavý soud, při kterém se předvádějí jen soudci a nikoho moc nepobaví, raději nedělejme vůbec.

I/B/6 - Troubení na mysliveckých akcích

1. Zhodnoťte význam troubení při mysliveckých akcích.
2. Které nástroje se používají pro troubení mysliveckých skladeb?
3. Uveďte příklady mysliveckých skladeb určených pro lovecké, slavnostní a společenské příležitosti.
1. Zhodnoťte význam troubení při mysliveckých akcích.
- Troubení podstatně zlepšuje organizovanost i bezpečnost při lovech, avšak převládá troubení pro krásno, pro přikrášlení mysliveckých akcí. Působí na mysliveckou etiku, dodržujeme jak praktický, tak i estetický odkaz našich mysliveckých předků. A pokud jde o ostatní zvyky a tradice, jsou třešničkou na dortu, diamanty, či ošperkování mysliveckých zvyků, jakéhokoliv mysliveckého obřadu, ať je to přijímání mezi myslivce, výřad, nebo pasování na lovce.
2. Které nástroje se používají pro troubení mysliveckých skladeb?
- K troubení se obvykle používá B-trubky bez ventilové techniky, zvané borlice. Nosí se na řemínku přes levé rameno na pravém boku. Velký lovecký roh zanikl štvanicemi. Roh střední velikosti se stal nástrojem orchestrálním i sólovým a nazývá se dnes lesní roh – lesnice a v současné době se těší opět většímu rozšíření.
3. Uveďte příklady mysliveckých skladeb určených pro lovecké, slavnostní a společenské příležitosti.
- Halali, Hlaholy (pro jelena, pro daňka, srnce, muflona, kamzíka, pro černou zvěř, tetřeva, bažanty, pro škodnou)
Vítáme vás – Začínáme vesele(na honu, či na slavnosti: „Vítáme Vás, vítáme Vás, nu opravdu srdečně vítáme Vás!“)
Ale i slavnostní fanfára, která je už méně známá: „Sláva a zdar! Tobě na uvítání rozezvuč se lesnic hlásné troubení. Naše srdce plesá, jak ta hudba jásavá“. Za to nejčastěji se troubí z pozdravů „Lovu zdar, lovu zdar, lovu zdar! Lesu a lovu zdar!“.

I/B/7 - Myslivost jako rekreační volnočasová aktivita

1. Co jsou volnočasové aktivity a jaký je jejich význam?
2. Jmenujte některé příklady kladného dopadu myslivosti v oblasti využití volného času.
3. Pro které části naší populace představuje myslivost významnou složku trávení volného času?
1. Co jsou volnočasové aktivity a jaký je jejich význam?
- Volnočasové aktivity dělají lidé ve svém volném času kvůli rekreaci, zájem o určitý obor,…
2. Jmenujte některé příklady kladného dopadu myslivosti v oblasti využití volného času.
- Ochrana přírody a zvěře, dostatek zdravého pohybu na čerstvém vzduchu,…
3. Pro které části naší populace představuje myslivost významnou složku trávení volného času.
- Pro všechny. Děti se učí jak se chovat k přírodě a v přírodě, učí se pohybu. Dospělí to mají jako rekreaci a odpočinek. A senioři to mají jako turistiku, pohyb.

I/B/8 - Patroni myslivosti

1. Které znáte patrony myslivců a lovců?
2. Co víte o sv. Hubertovi?
3. Jak se projevuje kult patronů myslivosti v současné době?
1. Které znáte patrony myslivců a lovců?
- Mezopotámie – Bůh lovu Samukan, Babylonie – Nimrud, Asie – Bohyně lovu Rutaš, Keltové – Carnunnose, křesťanství – Sv. Eustach a Sv. Hubert. Řecko – Artemis, Řím – Diana.
2. Co víte o sv. Hubertovi?
- První doklady o uctívání sv. Huberta se nachází v 15. století, k nám však byl jeho kult zaveden německou šlechtou a naším hrabětem Františkem Antonínem Šporkem až o tři století později. Postupně zatlačil do pozadí kult sv. Eustacha a dnes je nejvíce rozšířeným patronem české myslivosti.
O jeho životě, místě žití je tolik konkrétních údajů, že se můžeme právem domnívat, že tento náš patron není žádnou fiktivní osobností.
Narodil se v roce 656 a zemřel v r. 727 n.l., byl synem vévody a jeho otec působil také jako dvořan u krále Theodorika III. Vyrůstal na královském dvoře a učil se rytířským dovednostem, včetně lovu. Obvyklý v tomto prostředí byl ovšem rozmařilý život, kterému se mladý Hubert údajně věnoval plnými doušky. Však také díky jemu a pikantnímu průvodnímu zdůvodnění toho, připíjíme plnými doušky levou rukou. (To zdůvodnění nebudu dnes podrobně rozepisovat, však ho všichni znáte, snad až na Silvestra...)
Málo myslivců však asi ví a diví se tomu, že Hubert byl ženatý a měl syna. Jeho manželka se jmenovala Floribona a syn Floribert, ona však při porodu kolem roku 685 zemřela.
Jakým zjevením byl Hubert potrestán za náruživý a nemírný lov každý den, včetně velkých svátků, každý myslivec dobře zná, takže ani to není nutno popisovat.
Dal se na pokání, zanechal rušného života, vstoupil do kláštera a stal se dokonce později biskupem v Lutychu. Pro svůj zbožný život byl po smrti prohlášen za světce a byl mu přiřčen patronát, tenkráte nad lovci, nad myslivci.
Málo je známa také skutečnost, že jeho nástupcem v lutyšském biskupství byl jeho syn Floribert, který dal dne 3. listopadu 744 jeho hrob otevřít a téměř neporušené ostatky dal převést do sargofágu. Píši o tom hlavně proto, že právě tento den, 3. listopadu slavíme svátek našeho patrona a také pořádáme četné slavnosti.
To hlavní ponaučení, které bychom si z této legendy měli brát i v této době je: lovit moudře, střídmě, neprovozovat honbu za množstvím trofejí a jimi prezentovat svoje postavení, možnosti a zámožnost. Platí to zejména pro novodobé lovce. Neboť si uvědomí, že právě ušlechtilé vlastnosti byly již před mnoha tisíci lety u lovců vysoko ceněny.
3. Jak se projevuje kult patronů myslivosti v současné době?
- Kult patronů myslivosti se v současné době projevuje v podstatě při každém myslivecké počinu. Při ulovení zvěře, při mysliveckých slavnostech – přijímání mezi myslivce, pasování na lovce, při výřadu, při nástupu, neustále je u myslivců v povědomí a k poctě.

I/B/9 - Lov v prehistorii a předfeudální době

1. Charakterizujte stručně nejstarší lidské dějiny s ohledem na používané lovecké nástroje a metody.
2. Jakou roli plnil lov zvěře v období pravěku a starověku?
3. Kdy a čím končí výsadní postavení lovu jako zdroje obživy člověka?
1. Charakterizujte stručně nejstarší lidské dějiny s ohledem na používané lovecké nástroje a metody.
- V prehistorii byla hlavní metodou lovu lov v tlupě. Původní lovecké zbraně byly jednoduché – kyj, pěstní klín, používaly se různé lsti – lapací jámy, nahánění zvířat nad srázy. K pozdější lovecké výzbroji patřil luk se šípy a oštěp, sekera a nůž.
2. Jakou roli plnil lov zvěře v období pravěku a starověku?
- V pravěku byl lov hlavním zdrojem obživy a lovilo se v tlupách. V pravěku se lov zdokonaloval stejně jako nástroje pro lov. V neolitu se začínají více dělit role. Začíná rolnictví – pěstování polních plodin a s rozvoj lovu a odchyt přispěl k počátkům domestikace.
3. Kdy a čím končí výsadní postavení lovu jako zdroje obživy člověka?
- Změna nastala v době předfeudální (od přelomu letopočtu do 9.století). Nastal úbytek druhů velkých savců. Lov se stal doplňkovým zdrojem potravy, většinou byl provozován jedním člověkem.

I/B/10 - Lov a myslivost ve feudální době

1. Charakterizujte stručně vývoj myslivosti v období feudalismu.
2. Čím období feudalismu obohatilo naši myslivost?
3. Co znamenají pojmy regál a dominikál?
1. Charakterizujte stručně vývoj myslivosti v období feudalismu.
- Od 10. do 18. století – vzniká nadřízená a podřízená vrstva. Feudálové soustřeďují moc. Do čela společnosti se dostává panovník, který získává mnohé výhody – tzv. regál, též právo na lov. U nás se objevují první doklady o loveckém právu za vlády knížete Boleslava I. (929 – 967). Jde o nařízení okolo roku 950, které stanoví, že lov je výhradním právem panovníka. Nejvýznamnější lovnou zvěří byl jelen, mnoho bylo též černé zvěře. Srnčí zvěře bylo až do 18. století poměrně málo vzhledem k hojnému výskytu velkých šelem. Název „lovec“ se objevuje již v 11. století. Panovníka obklopovala početná lovecká družina. Pro její pobyt na loveckých výpravách se stavěly lovecké hrádky např. Křivoklát (zmiňovaný již v roce 1109), Jivno, Zbečno, Jenčov atd. Lovecký personál je usídlován v tzv. účelových obcích (Psáry, Ohaře, Sokolníky), kde žije družným životem. Lovecké roboty poddaných jsou známy již ve 12. století. K lovecké výstroji patřil: luk se šípy, oštěp, nůž, různé sítě, oka, tlučky a pasti, používali se lapací jámy. Lovilo se pěšky, na koních. Se smečkou psů. Poraněná zvěř byla sledována po barvě. Rozmohly se štvanice a sokolnictví. Dochovala se řada dokladů a pověstí o našich panovnících a jejich účasti na lovu. S rozvojem feudalizmu se rozrostla moc šlechty. Nařízení krále Václava IV. z roku 1388 uvádí, že lov je výsadou vrchnosti, šlechty (součást práva tzv. dominikálního). Význam lovu se snižuje, lov slouží k reprezentaci. K lovecké výzbroji patří kuše (od 11. stol v Evropě), oštěp, nůž, tesák, lovecký nůž, sítě, pasti, lapací jámy. Se zdokonalováním loveckých zbraní zvěře ubývalo. Zakládají se obory, hlavně pro jelení zvěř – od 14. století, hojně v 16. století. Introdukuje se bažant, bažantnice jsou známy již ze 14. stol. Z roku 1465 pochází zpráva o daňkovi. Byl zaváděn divoký králík. Již ze 14. století jsou zachovány doklady o kynologii – rozdělení plemen – chrti, dogy, ohaři, vyžlata (jezevčíci). Usnesení českého sněmu 1573 – právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků. Obsahuje i nařízení o ochraně zvěře – počátek oficiální myslivosti u nás. Zvěř dravá mohla být lovena volně. Od 16. století rozvoj palných zbraní, koncem 17. století se objevují lovecké ručnice. Velká dravá zvěř je téměř vyhubena. V 17. a 18. stol. vrcholí chov jelení zvěře.
V 17. stol. zakládány kačenárny. Rozmach pytláctví. Následují opatření. Tvrdé tresty.
Císař Josef II. vydává v roce 1781 patent o zrušení nevolnictví a v roce 1786 řád o myslivosti.
V 18. století preference lesnictví na úkor myslivosti – císařsko – královský patent lesů a dříví císařovny Marie Terezie z roku 1754.
2. Čím období feudalismu obohatilo naši myslivost?
- Obory, introdukce zvěře, sokolnictví, kynologie, nařízení o ochraně zvěře, rozvoj palných zbraní, řád o myslivosti.
3. Co znamenají pojmy regál a dominikál?
- Regály, či regálie z latinského iura regalia = královská práva, je souhrnné označení práv vyhrazených královskému majestátu či jinému suverénnímu správci území. V myslivosti je regální právo právo na lov.
- Dominikál neboli panská půda byla spravována přímo v režii šlechticů a leníků.

I/B/11 - Myslivost v 19. století

1. Vyjmenujte hlavní události v dějinách myslivosti v 19. století.
2. Jmenujte známé české puškaře a literáty 19. století.
3. Jak se mění lovecké metody v průběhu 19. století?
1. Vyjmenujte hlavní události v dějinách myslivosti v 19. století.
- Myslivost se podřizuje lesnímu hospodářství. Snižují se stavy jelení zvěře, přibývá srnčí. Začátkem 19. století nastává největší rozvoj bažantnictví. S rozvojem brokové střelby se proslavuje české puškařství.
1848 zrušeno poddanství. Zrušeno výsadní právo lovu pro šlechtu.
1849 vydává císař František Josef I. říšský patent (zákon) o myslivosti č. 154. Právo myslivosti spojeno s vlastnictvím půdy. Vznik vlastních honiteb – nejméně 115 ha souvislých pozemků. Majiteli honitby byla nařízena povinnost náhrady škody vzniklé při lovu nebo způsobené zvěří.
Začíná intenzivní chov drobné zvěře. Počátkem 19. století zaniklo sokolnictví, v druhé polovině 19. století i čižba v důsledku ochrany drobného užitečného ptactva. Bobr ve volné přírodě v jižních Čechách vyhynul v polovině 19. stol., velké šelmy byly prakticky vyhubeny. Importují se nové druhy bažantů, v polovině 19. století muflon a jelenec běloocasý, koncem století jelen sika.
Provádějí se lovy osamělé – šoulačka, čekání, hledání (slídění). Lovy společné (hony) na drobnou zvěř – kruhová leč, ploužení, naháňky, lov na újedi, vábení aj.
1866 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Čechy – omezil dosavadní právo provozovat honitbu a stanovil podmínky pro vystavení honebního lístku. Lovu se mohl věnovat pouze majitel nebo nájemce pozemku a s ním myslivci pod přísahou, kteří byli ve službě honitby nebo honebního společenstva.
1869 vznikla Pražská lesnická jednota Hubertus – odborný spolek myslivců a lesníků z povolání.
1873 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Moravu.
1877 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Slezsko.
1883 byl založen Spolek honební a ochrany zvěře.
2. Jmenujte známé české puškaře a literáty 19. století.
- Puškaři: Antonín Vincenc LEBEDA a Bedřich BRANDEJS
- Literáti: František ŠPATNÝ, Jan Teodorich DOLEŽAL, Josef Vilém ČERNÝ
3. Jak se mění lovecké metody v průběhu 19. století?
- Rozvoj brokové střelby – proslavení českého puškařství. Vznikají honitby vlastní a honitby společenstevní. Provádějí se lovy osamělé, lovy společné,… (viz otázka 1.)

I/B/12 - Myslivost ve 20. století

1. Vyjmenujte hlavní události v dějinách myslivosti ve 20. století.
2. Jak se vyvíjelo myslivecké zákonodárství v průběhu 20. století?
3. Jak se vyvíjel vztah myslivosti k vlastnictví půdy ve 20. století?
1. Vyjmenujte hlavní události v dějinách myslivosti ve 20. století.
- 1905 vysazena na Dobříšsku ondatra.
1907 zavádí se chov kamzíků.
1927 ojediněle chov divokého krocana.
Do volné přírody vypuštěn rys.
1953 vysazena koza bezoárová.
1957 se spontánně objevuje los.
Způsoby lovu jako v min. stol. Provádějí se lovy osamělé – šoulačka, čekání, hledání (slídění). Lovy společné (hony) na drobnou zvěř – kruhová leč, ploužení, naháňky, lov na újedi, vábení aj. Modernizují se palné zbraně.
1918 vznik Československé republiky.
1923 založena myslivecká organizace - Československá myslivecká jednota.
1929 vychází tzv. malý honební zákon pojednávající o dobách lovu a hájení zvěře.
Intenzivní pěstování zemědělských kultur – dochází ke sladění se zájmy chovu drobné zvěře. Odklon od chovu spárkaté zvěře vyjma srnčí. Černá zvěř se chová pouze v oborách.
1941 vládní nařízení o myslivosti č. 127/1941 Sb. a č. 128/1941 Sb. Je pozměněna min. výměra honitby na 150 ha. Povinné členství.
1948 zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb. Právo myslivosti je vázáno na vlastnictví pozemku. Výkon práva myslivosti umožněn širší vrstvě. Honitby min. 150 ha u společných honiteb, 200 ha u vlastních. Zákon prosazuje chovatelská i ochranářská hlediska.
V honitbách se rozšiřuje černá zvěř. (Devastace obor za války.)
1962 zákon o myslivosti č. 23/1962 Sb. – odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků. Právo myslivosti příslušelo organizacím – státním lesům, státním statkům, JZD, které ho za úplatu mohly – či musely postoupit uživatelům a to mysliveckým sdružením. Honitba min. 500 ha.
Začaly se objevovat značné škody působené na zvěři. Úbytek drobné zvěře, pokles produkce zvěřiny v důsledku kolektivizace v zemědělství, mechanizace a chemizace. V důsledku rozvoje průmyslu a následného znečištění ovzduší, půdy i vod.
1992 zákon o myslivosti 270/1992 Sb. Řídícím orgánem v myslivosti zůstalo výhradně ministerstvo zemědělství, zrušena spolurozhodující účast myslivecké organizace, která se stala organizací s dobrovolným členstvím. Výměra honitby min. 500 ha. Právo myslivosti opět přiznáno vlastníkům půdy.
2001 zákon o myslivosti č. 449 s účinností od 1. července 2002. Zabývá se tvorbou a využitím honiteb, chovem a lovem. Mysliveckou stráží, hospodářem atd.
Začínají se objevovat nežádoucí zavlečené druhy – mýval severní, norek americký atd.
2. Jak se vyvíjelo myslivecké zákonodárství v průběhu 20. století?
- Zákonodárství se točilo kolem organizovanosti myslivecké společnosti.
3. Jak se vyvíjel vztah myslivosti k vlastnictví půdy ve 20. století?
- 1948 zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb. Právo myslivosti je vázáno na vlastnictví pozemku. Výkon práva myslivosti umožněn širší vrstvě. Honitby min. 150 ha u společných honiteb, 200 ha u vlastních.
1962 zákon o myslivosti č. 23/1962 Sb. – odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků. Právo myslivosti příslušelo organizacím – státním lesům, státním statkům, JZD, které ho za úplatu mohly – či musely postoupit uživatelům a to mysliveckým sdružením. Honitba min. 500 ha.
1992 - Právo myslivosti opět přiznáno vlastníkům půdy.

I/B/13 - Myslivost po roce 2000

1. Které jsou hlavní rysy myslivecké legislativy po roce 2000?
2. Které jsou hlavní společenské aspekty myslivosti po roce 2000?
3. Které jsou hlavní úkoly myslivosti do budoucna?
1. Které jsou hlavní rysy myslivecké legislativy po roce 2000?
- 2001 zákon o myslivosti č. 449 s účinností od 1. července 2002. Zabývá se tvorbou a využitím honiteb, chovem a lovem. Mysliveckou stráží, hospodářem atd. Dostat myslivost do pravidel, do zákonů.
2. Které jsou hlavní společenské aspekty myslivosti po roce 2000?
- Více organizovanosti, více výstav, společenských akcí,…
3. Které jsou hlavní úkoly myslivosti do budoucna?
- Zajistit kvalitní genofond zvěře. Zvětšit základnu myslivců.

I/B/14 - Lov, myslivost a její etika ve vztahu k vývoji loveckých metod a pomůcek

1. Jaký je trend historického vývoje myslivosti vzhledem k humánnosti lovu zvěře?
2. Jaké byly učiněny konkrétní kroky směrem k humanizaci lovu zvěře?
3. Jmenujte současné problémové metody lovu zvěře z hlediska myslivecké etiky.
1. Jaký je trend historického vývoje myslivosti vzhledem k humánnosti lovu zvěře?
- Zajistit zvěři co nejrychlejší úmrtí bez trápení a bez zbytečného štvaní.
2. Jaké byly učiněny konkrétní kroky směrem k humanizaci lovu zvěře?
- Zakázané způsoby lovu, doby lovu,…
3. Jmenujte současné problémové metody lovu zvěře z hlediska myslivecké etiky.
- Lapání, štvaní,…

I/B/15 - Významné postavy v historii a současnosti naší myslivosti

1. Jmenujte významné postavy v nejstarších dějinách naší myslivosti.
2. Jmenujte některé významné české puškaře a literáty 19. století.
3. Jmenujte některé významné postavy naší myslivosti 20. a 21. století.
1. Jmenujte významné postavy v nejstarších dějinách naší myslivosti.
- František Antonín hrabě SPORCK
2. Jmenujte některé významné české puškaře a literáty 19. století.
- Antonín Vincenc LEBEDA a Bedřich BRANDEJS (puškaři), František ŠPATNÝ, Jan Teodor DOLEŽAL a Josef Vilém ČERNÝ (literáti).
3. Jmenujte některé významné postavy naší myslivosti 20. a 21. století.
- Josef Václav ROZMARA – literát, Antonín DYK, Jaroslav SVOBODA a Josef HROMAS – Organizátoři, Karel PODHAJSKÝ a Richard KNOLL – kynologové, Eliška NOVÁKOVÁ – Výzkumník,…

I/B/16 - Naše myslivecké a lovecké organizace v minulosti a v současnosti

1. Vysvětlete význam vzájemného organizování myslivců.
2. Jmenujte některé historické myslivecké spolky.
3. Jmenujte naše myslivecké organizace v současnosti.
1. Vysvětlete významu vzájemného organizování myslivců.
- Soudržnost, poznávání myslivců i z jiného prostředí, vyměňování informací, zážitků, …
2. Jmenujte některé historické myslivecké spolky.
- Odborným spolkem, který sdružoval jak lesníky či myslivce z povolání tak i myslivce ze záliby byla v roce 1869 založená "Pražská lesnická jednota Hubertus". V roce 1883 vznikl "Spolek honební a ochrany zvěře. V roce 1919 ustaven "Československý lovecký a kynologický říšský svaz". V roce 1923 je založena jednotná myslivecká organizace - Československá myslivecká jednota.
3. Jmenujte naše myslivecké organizace v současnosti.
- ŘSH – Řád sv. Huberta, APM ČR – Asociace profesionálních myslivců ČR, Myslivecká Matice Česká,..

I/B/17 - Mezinárodní myslivecké a příbuzné organizace

1. Které mezinárodní organizace se vztahem k myslivosti znáte?
2. Co znamená zkratka C.I.C.?
3. Co znamená zkratka F.A.C.E.?
1. Které mezinárodní organizace se vztahem k myslivosti znáte?
- IAF – Mezinárodní asociace pro sokolnictví a ochranu dravců, W.W.F – Světový fond na ochranu zvěře, I.W.B.R. – Mezinárodní byro pro výzkum vodního ptactva, I.U.N.C. – Mezinárodní unie pro obnovu přírody a přírodních zdrojů.
2. Co znamená zkratka C.I.C.?
- Mezinárodní rada pro lov a ochranu zvěře.
3. Co znamená zkratka F.A.C.E.?
- Federace organizací pro myslivost a ochranu přírody v EU.

I/B/18 - Československá myslivecká jednota a její vývoj

1. Proč a kdy vznikla Československá myslivecká jednota?
2. Jmenujte některé zakladatele Československé myslivecké jednoty.
3. Jak se vyvíjela Československá myslivecká jednota vzhledem k politickým událostem v našem státě?
1. Proč a kdy vznikla Československá myslivecká jednota?
- Vznikla v roce 1923 v Brně díky snaze o spojení různých mysliveckých, loveckých, střeleckých, trubačských a kynologických spolků do jedné organizace.
2. Jmenujte některé zakladatele Československé myslivecké jednoty.
- Jaroslav SVOBODA, Karel PODHAJSKÝ, Josef ŽALMAN
3. Jak se vyvíjela Československá myslivecká jednota vzhledem k politickým událostem v našem státě?
- Významným milníkem v historii bylo také zavedení povinného členství v této organizaci zavedené na přelomu roku 1940 a 1941, které znamenalo zlepšení úrovně dodržování mysliveckých zvyků a tradic i zacházení se zbraní a podobně. Po druhé světové válce přispěla ČSMJ k vzniku nového zákona o myslivosti, který byl schválen v roce 1947. Historie organizace končí v roce 1961, kdy dochází k sjednocení Československé myslivecké jednoty a Zväzu poľovníckych ochranných sdružení na Slovensku v Československý myslivecký svaz, z kterého se později vyvinul Český myslivecký svaz a z něj Českomoravská myslivecká jednota.

I/B/19 - Českomoravská myslivecká jednota

1. Kdy a proč vzniká Českomoravská myslivecká jednota?
2. Co je posláním Českomoravské myslivecké jednoty a proč má členství v této organizaci význam?
3. Jaká je organizační struktura Českomoravské myslivecké jednoty?
1. Kdy a proč vzniká Českomoravská myslivecká jednota?
- V důsledku změn v zákonodárství byl svolán sjezd ČMS na 12.9. 1992 do Prahy. Název ČMS byl změněn na ČMMJ.
2. Co je posláním ČMMJ a proč má členství v této organizaci význam?
- Hlavním posláním ČMMJ je zachování a ochrana přírody a krajiny a v ní volně žijící zvěře a myslivost, která je systematicky propojenou řadou činností na úseku chovu a ochrany zvěře, včetně péče o trvalý rozvoj těchto hodnot. Tyto činnosti jsou neoddělitelně spojeny s aktuální žádoucí regulací početních stavů populací jednotlivých druhů volně žijící zvěře tak, aby živelný nárůst početních stavů jednoho druhu zvěře nebyl limitujícím faktorem pro zachování či přirozený vývoj ostatních druhů zvěře a jsou jediným omezujícím nebo likvidujícím pozitivním způsobem nenahraditelných aktivit člověka v přírodě, zemědělství, rybářství, lesnictví a ochraně přírody. Lepší ceny při různých akcích (např. při kynologických akcích), pojištění,…
3. Jaká je organizační struktura ČMMJ?
- ČMMJ realizuje své poslání prostřednictvím okresních orgánů, klubů, místních organizací
a členů.
ČMMJ se dělí na tyto organizační složky:
a) místní organizace
b) územní, okresní, městské a obvodní spolky (dále jen OMS)
c) kluby, pokud nejsou právnickou osobou
d) vrcholné orgány

I/B/20 - Kluby ČMMJ a jejich význam pro rozvoj myslivecké kultury

1. Které znáte zájmové kluby Českomoravské myslivecké jednoty?
2. Jaké je postavení zájmových klubů v organizační struktuře Českomoravské myslivecké jednoty?
3. Jaký je význam a poslání klubů Českomoravské myslivecké jednoty?
1. Které znáte zájmové kluby ČMMJ?
- Klub Dámy české myslivosti, Klub Mladí myslivci ČMMJ, Klub Autorů, Klub lovecké lukostřelby, Klub Vábičů, Klub trubačů, Klub fotografů přírody, Klub Přátel ČMMJ, Klub sokolníků,…
2. Jaké je postavení zájmových klubů v organizační struktuře ČMMJ?
-Zájmové kluby ČMMJ řídí Myslivecká rada a dohlíží na ně Dozorčí rada.
3. Jaký je význam a poslání klubů ČMMJ?
- Sdružovat odbornou veřejnost dle stejných zájmových okruhů.

I/C/1 - Odborné myslivecké písemnictví

1. Jaký je význam odborné myslivecké literatury?
2. Jmenujte některá odborná myslivecká díla.
1. Jaký je význam odborné myslivecké literatury?
- Celoživotní vzdělávání myslivců.
2. Jmenujte některá odborná myslivecká díla.
- „Mluva myslivecká“ a „Zábavy myslivecké“ (první periodikum) - František Špatný, první učebnice „Myslivost“ – Josef Vilém Černý

I/C/2 - Myslivecké časopisy

1. Jaký je význam vydávání mysliveckých periodik?
2. Jmenujte u nás dostupná myslivecká periodika.
1. Jaký je význam vydávání mysliveckých periodik?
- Zdroj a šíření informací.
2. Jmenujte u nás dostupná myslivecká periodika.
- Myslivost, Svět Myslivost,…

I/C/3 - Myslivecká beletrie

1. Jmenujte některé klasické myslivecké beletristy a jejich díla.
2. Jmenujte některé současné myslivecké beletristy a jejich díla.
1. Jmenujte některé klasické myslivecké beletristy a jejich díla.
- Jan VRBA – Život myslivcův, Jaromír TOMEČEK – Les u řeky, Věčný hvozd, Karel Jaromír ERBEN – Kytice, Vítězslav HÁLEK – V přírodě , Božena NĚMCOVÁ - Babička,…
2. Jmenujte některé myslivecké beletristy a jejich díla.
- Jaromír KOVAŘÍK – Myslivecká čítanka, Myslivecká mluva, Kniha české myslivecké poezie, Jaromír Javůrek – Myslivost, Julius KOMÁREK - Česká Zvířena, Myslivost v českých zemích, Lovy v Karpatech, Jak určím stáří srnce, Alois MIKULA – Loveckou stezkou, Hlasy naší zvěře.

I/C/4 - Myslivost v sochařství a architektuře

1. Jmenujte některé sochařské a architektonické památky inspirované myslivostí na našem území.
2. Které období představovalo vrchol našeho mysliveckého sochařství a architektury?
1. Jmenujte některé sochařské a architektonické památky inspirované myslivostí na našem území.
- sochy na zámku Bon Repos u Lysé n. L. a v Kuksu, pomník císaře Karla VI. se sochou sv. Huberta z roku 1724 u Hlavence, socha sv. Huberta na domě U Zlatého jelena v Tomášské ulici, "Halali", "Jelen",…
2. Které období představovalo vrchol našeho mysliveckého sochařství a architektury?
- Baroko

I/C/5 - Myslivost v lidové tvorbě

1. Jmenujte některé lidové výtvarné produkty s tématikou myslivosti.
2. Jmenujte některé lidové hudební a slovesné produkty s tématikou myslivosti.
1. Jmenujte některé lidové výtvarné produkty s tématikou myslivosti.
- Mikoláš Aleš - v Praze okenní malba Orba a lov, luneta Lov, výjev Na honě a postava Honec, sgrafito Myslivectví, sgrafito Lověna píseckých lesů, Josef Lada - "Návrat statečných střelců z honu a jejich kořist", "Předčasná radost“, "Mysliveček", "Hajného pes"
2. Jmenujte některé lidové hudební a slovesné produkty s tématikou myslivosti.
- Skákal pes přes oves, U Hosína je louka zelená, Proměny, Kdo mně krmí koníčky, Na tý louce zelený, Už troubějí,…

I/C/6 - Myslivost v malířství a grafice

1. V kterých výtvarných oborech se projevil vliv myslivosti?
2. Kteří naši malíři se věnovali myslivecké tématice?
1. Ve kterých výtvarných oborech se projevil vliv myslivosti?
- Architektura, sochařství, malířství a grafika, umělecký průmysl, fotografie, film.
2. Kteří naši malíři se věnovali myslivecké tématice?
- Ing. Václav Leo Anderle, Stanislav Lolek, Otakar Čila, Jiří Židlický, František Liebl, Mirko Hanák, Bohumil Siegl.

I/C/7 - Myslivost ve vážné hudbě

1. Znáte některé skladby s mysliveckou tématikou z oblasti vážné hudby?
2. Které období prosadilo nejvíce lovecký roh jako koncertní nástroj?
1. Znáte některé skladby s mysliveckou tématikou z oblasti vážné hudby?
- Pavel Josef Vejvanovský (1640 - 1693),
Ze slavných českých děl a tvůrců:
symfonické básně "Vltava" a "Z českých luhů a hájů",
opery "Čertova stěna" a "Tajemství" Bedřicha Smetany (1824 - 1884),
opery "Král a uhlíř" a "Rusalka" Antonína Dvořáka (1841 - 1904),
opera "Příhody lišky Bystroušky" Leoše Janáčka (1854 - 1928).
2. Které období prosadilo nejvíce lovecký roh jako koncertní nástroj?
- Přelom 17. a 18. století. Přibližně od roku 1814 je opatřován ventily, což umožňuje hrát celý chromatický rozsah tónů.

I/C/8 - Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody

1. Jaká je historie a význam tradice „Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody“?
2. Jaká je náplň tradice „Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody“?
1. Jaká je historie a význam tradice „Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody"?
- V roce 1959 vznikla tradice Červen – měsíc myslivosti, od roku 1973 pak ještě rozšířená v obsahu i názvu na Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody. V tento měsíc bychom si měli víc než kdykoliv jindy uvědomovat, že vedle nezbytné sounáležitosti člověka s přírodou je rozhodujícím parametrem stavu myslivosti lidský faktor, tedy myslivec, jeho morálka, etika a disciplína, včetně povinnosti chránit zvěř, ale i prostředí před škodami, které v přírodě působí. Je na místě připomenout, že i myslivci by více měli dbát na svou pověst a nezavdávat příčiny k zhoršujícímu vnímání své činnosti laickou veřejností. Je na místě, právě třeba v měsíci myslivosti a ochrany přírody, hledat cesty k minimalizování vzájemného osočování, prospěšné spolupráci a vzájemnému respektu.
2. Jaká je náplň tradice „Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody"?
- Právě v měsíci nejkratších nocí a nejbujnějšího růstu vegetace se rodí nebo vyvádějí mláďata. Je to měsíc, v němž vše živé ve volnosti potřebuje největší péči a ochranu. Celoročně myslivci prováděná kulturně - výchovná a propagačně - osvětová práce obvykle vrcholí právě v tomto měsíci, zasvěceném myslivosti.

I/C/9 - Význam přehlídek a výstav trofejí pro propagaci myslivosti

1. Jaký je význam přehlídek a výstav trofejí z hlediska propagace myslivosti?
2. Které zásady musí být při organizaci přehlídek a výstav trofejí z hlediska efektivní propagace dodrženy?
1. Jaký je význam přehlídek a význam trofejí z hlediska propagace myslivosti?
- Na přehlídce trofejí by měli její pořadatelé představit veřejnosti (hlavně mládeži) co nejširší škálu mysliveckých aktivit a neomezovat se jen na prezentaci trofejí. Je třeba udělat vše, co je v našich možnostech a silách, aby se přehlídka stala příležitostí a výzvou k setkávání myslivců s laickou veřejností, především s mladou generací, kterou je třeba včas orientovat na péči o přírodu. Na přehlídce by měla být přijatelnou formou popularizována myslivost jako služba kulturní krajině. Málokterá zájmová činnost vyžaduje srovnatelné nasazení těch, kteří se jí věnují, a to jak v období přípravy k jejímu zahájení (včetně finanční i časové zátěže a nároků teoretické a praktické přípravy), tak během jejího, většinou celoživotního, vykonávání.
Jak již bylo uvedeno, přehlídky trofejí jsou vítanou a výjimečnou příležitostí, při níž mohou myslivci představit a vysvětlit svou činnost laické veřejnosti. Při jejich organizování je vhodné dodržovat dvě úrovně: odbornou (pro lovce a myslivce regionu) a popularizační (pro nemysliveckou veřejnost; proto je nutné doplnit program přehlídky o další zajímavé části, např. o soutěž v lovecké střelbě, ukázky práce myslivců v honitbách, prezentaci lovecké kynologie, výstavu fotografií zvěře či obrazů mysliveckou tematikou, ukázky dermoplastických preparátů, výstavku shozů, soutěže pro děti i dospělé atd.). Na přehlídku je nutné pozvat jak žáky všech stupňů škol, tak zástupce státní správy, samosprávy a vlastníků honebních pozemků a všechny občany, jichž se myslivost nějakým způsobem dotýká. Pro pozvané je potřeba připravit kromě programu propagační materiály, aby přehlídku a předvedení celoroční práce myslivců přijali pozitivně.
2. Které zásady musí být při organizaci přehlídek a výstav trofejí z hlediska efektivní propagace dodrženy?
- Trofeje musí být řádně upraveny, vyběleny, musí být prezentovatelné. Na výstavu by se měly dostat pouze trofeje, které ukazují kvalitu zvěře.

I/C/10 - Myslivecký řád

1. Co je Myslivecký řád a pro koho je závazný?
2. Dokážete vyjmenovat hlavní oblasti, které Myslivecký řád řeší?
1. Co je Myslivecký řád a pro koho je závazný?
− je závazný pro členy ČMMJ
- vychází z právních předpisů o myslivosti, zbraních a střelivu, ochraně přírody a veterinární péči, stanov ČMMJ a dalších.
2. Dokážete vyjmenovat hlavní oblasti, které Myslivecký řád řeší?
- dodržováním mysliveckého řádu se sleduje správný a bezpečný výkon práva myslivosti v souladu s tradicemi a morálkou

I/C/11 - Práce myslivců s mládeží

1. Uveďte příklady práce myslivců s mládeží a zhodnoťte její význam
2. Co je soutěž „O zlatou srnčí trofej“?
1. Uveďte příklady práce myslivců s mládeží a zhodnoťte její význam.
- Myslivecké kroužky, besedy, přednášky ve školách, soutěže (Zlatá srnčí trofej), veřejné výstavy, Den myslivosti – akce pro děti,… Výchova budoucí generace myslivců, snaha probudit v mládeži zájem o přirodu.
2. Co je soutěž „O zlatou srnčí trofej"?
- Celostátní soutěž pro děti. Této soutěže se zúčastňují děti z kroužku mladých myslivců a ochránců přírody. Prokazují své teoretické a praktické dovednosti a znalosti o přirodě se zaměřením na myslivost. Vítěz této soutěže postupuje do celostátního finále.

I/C/12 - Nejdůležitější myslivecké výstavy, propagační a společenské akce

1. Jaký je význam mysliveckých výstav a akcí pro veřejnost z hlediska propagace myslivosti?
2. Jmenujte nejdůležitější výstavy a společenské akce s mysliveckou účastí.
1. Jaký je význam mysliveckých výstav a akcí pro veřejnost z hlediska propagace myslivosti?
- Ukázka pro nemysliveckou veřejnost co vše obsahuje pojem myslivost a myslivci se mohou na těchto akcích sjet, komunikovat mezi sebou a organizovat se.
2. Jmenujte nejdůležitější výstavy a společenské akce s mysliveckou účastí.
- Silva Regina, Natura Viva,

I/C/13 - Myslivecké vzdělávání a výzkum

1. Jak je u nás organizováno myslivecké vzdělávání?
2. Co víte o mysliveckém výzkumu?
1. Jak je u nás organizováno myslivecké vzdělávání?
- Zkoušky z myslivosti, Zkoušky pro myslivecké hospodáře, Vyšší odborné myslivecké zkoušky. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská – Provoz a řízení myslivosti, Ochrana lesa a myslivost. Mendelova univerzita v Brně – Lesnická a dřevařská fakulta
2. Co víte o mysliveckém výzkumu?
- Mysliveckým výzkumem se zabývají Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Jílovišti – Strnadech, fakulty univerzit zemědělských a lesnických v Praze a Brně a některé další instituce (např. Asociace chovatelů zajíců). O co jde? (mluvit)

I/C/14 - Počátky mysliveckých tradic v našich zemích

1. Popište stručně vývoj našich nejstarších mysliveckých tradic.
2. S kterou postavou je spojen rozvoj mysliveckých tradic na přelomu 17. a 18. století?
1. Popište stručně vývoj našich nejstarších mysliveckých tradic.
- Lovecké skupiny – lovci z povolání.
- Myslivecká mluva: Odlišování lovecký profesionálních lovců, již ve středověku – vytváření vlastního kultu, postupné zdokonalování. 1620 Bíla Hora – poněmčení. Postupné rozšiřování slovní zásoby.
- Myslivecké odívaní: Lovci se přizpůsobují přírodě, aby je při lovu nebylo vidět. Svým odíváním se odlišují od ostatních, jsou součástí určité skupiny lidí. Sjednocení
- Troubení: hlavním signálním prostředkem byl a dodnes zůstal roh. Míním tím troubení při lovech, honech, ale i v současnosti při jiných mysliveckých akcích. Do středověku to byl skutečný zvířecí roh, nejednou bohatě zdobený řezbou, od baroka vystřídaný rohem plechovým, z něhož se vyvinulo několik hudebních nástrojů. Menší borlice se užívá k troubení signálů, povelů, hlaholů dodnes, větší lesnice se stala nástrojem slavnostních fanfár, konečně lesní roh opatřený strojivem s rozvojem náročně inscenovaných loveckých slavností barokní šlechty přispěl ke vzniku tehdy nové hudební kategorie - lovecké hudby, později komponované i pro další hudební nástroje. Postupem času ji komponisté pozvedli na úroveň autonomních skladeb, zcela nezávislých na původních podnětech. Vrátíme-li se k vlastnímu troubení při lovech a honech, pak vězme, že se podstatně zlepšuje organizace a bezpečnost, působí se na mysliveckou etiku, dodržuje se praktický a estetický odkaz našich mysliveckých předchůdců.
- Zálomky: Používané kvůli dorozumívání
2. S kterou postavou je spojen rozvoj mysliveckých tradic na přelomu 17. a 18. století?
- František Antonín hrabě Sporck

I/C/15 - Historie našeho bažantnictví, obornictví a introdukcí zvěře

1. Jaká je historie zakládání obor a bažantnic?
2. Vyjmenujte introdukované původně oborní druhy naší zvěře.
1. Jaká je historie zakládání obor a bažantnic?
- V 11. stol. se introdukuje bažant – od 14. stol. Jsou známy bažantnice. V druhé polovině 18. stol. Existovalo v Čechách 188 bažantnic. Název český bažant se vztahuje na téhož bažanta, který ve středověku byl vysazován všude po Evropě, a pochází z Kavkazu. Název český bažant vznikl v Německu z důvodu obchodních, neboť české země byly po dlouhý čas největším chovatelským střediskem bažanta na pevnině. Asijští bažanti byly v Evropě až do 18. století neznámí, ale pak nastal jejích velký dovoz přičiněním chovatelů anglických, kteří nabízeli vejce voliérových asijských bažantů ve velkém množství do kontinentální Evropy, a tím se dostaly i na naše území koncem minulého století nejrozmanitější středoasijské a východoasijské rasy druhu phasianus colchicus a pomísily se dokonale s původním kavkazským bažantem (českým). Náš bažant je směsicí několika druhů, poddruhů a ras. Mimo již uvedené druhy a poddruhy se k nám dostal asi v 19. století ještě bažant sedmiřičský, nazvaný též mongolským, a pak také bažant obecný kolchický tmavý.
Bažant, který k nám byl dovezen asi v 11. století, se u nás výborně aklimatizoval a stal se neodlučitelnou součástí přírody. Na rozdíl od koroptve má velkou schopnost přizpůsobovat se i civilizačním faktorů, jako např. převratným změnám uskutečněným v několika posledních desetiletích v zemědělství.
Z původně lesní zvěře se stává převážně zvěří polní, i když nejintenzivnější chovy jsou stále v lesnatých bažantnicích.
Zakládají se obory, hlavně pro jelení zvěř – od 14. století, hojně v 16. století. Z roku 1465 pochází zpráva o daňkovi. Byl zaváděn divoký králík.
2. Vyjmenujte introdukované původně oborní druhy naší zvěře.
- Daněk skvrnitý, Jelenec běloocasý, kamzík horský, koza bezoárová, muflon, králík divoký, ondatra pižmová, sika japonský, sika Dybowského. Bažant královský, bažant obecný, perlička obecná, krocan divoký, lyska černá, orebice horská.

I/C/16 - Vývoj stavů zvěře ve 20. a 21. století

1. Dokážete vyjmenovat z pohledu myslivosti nejdůležitější druhy zvěře v jednotlivých etapách 20. století?
2. Jaký je trend ve vývoji stavů zvěře v 21. století?
1. Dokážete vyjmenovat z pohledu myslivosti nejdůležitější druhy zvěře v jednotlivých etapách 20. století?
- 1910: Nejpočetnější je zvěř koroptví, zaječí, bažantí a králičí.
1935: Rapidně nárůst počtů zvěře koroptví a zaječí.
1955: Úbytek zvěře koroptví a zaječí.
1975: Zvýšení počtu zvěře bažantí.
1996: Nejpočetnější je zvěř bažantí a kachny a lysky.
2. Jaký je trend ve vývoji stavů zvěře v 21. století?
- Jelen: Od roku 1948 je přes mírné výkyvy patrný vzestupný trend početnosti. Vrchol byl na přelomu 80. a 90. let. Následný pokles od přelomu století vystřídal mírný nárůst (minimálně
odstřelu). Nárůst početnosti jelení zvěře je výrazný především v oborách, kde od počátku
tisíciletí dosáhly stavy dvoj- až trojnásobku.
- Muflon: Výrazný nárůst početnosti muflonů v oborách i ve volnosti u nás proběhl ve druhé polovině 20. století. V 90. letech se dostavil mírný pokles a došlo ke kolísání počtu úlovků, v posledních letech nastává opět nárůst. Normované stavy jsou kolem 11 000, ale česká mufloní populace je jistě mnohem vyšší. Odstřel v oborách se pohybuje kolem 1 800 kusů, celkový se blíží 10 000.
- Daněk: Daněk je významnou oborní a dnes i farmovou zvěří, počet obor velmi narostl především v posledním desetiletí minulého století. V oborách se ročně odstřelí 3 000 až 3 500 daňků. Většina ulovených daňků však pochází z volnosti a celkový odlov se téměř každý rok zvyšuje.
- Sika: Stavy jelena siky u nás v současnosti narůstají geometrickou řadou. Příčinami je nevyhovující složení populace s převahou samic a podhodnocená statistika, kde není evidována přibližně polovina laní z populace. Na některých místech došla situace tak daleko, že vliv siky na místní ekosystémy začala Česká inspekce životního prostředí šetřit jako škody na životním prostředí a tento problém již tak přesáhl pole působnosti státní správy myslivosti.
- černá: Kromě propadu v letech 2005 a 2006 počet odstřelů divokých prasat od druhé světové války stále stoupá. Jarní kmenové stavy bývají odhadovány na 60 000 jedinců, ale zcela jistě jsou mnohem vyšší.
- srnčí: Stavy srnčí zvěře se u nás začaly zvyšovat od poloviny 20. století v souvislosti se vznikem polní populace. Ta se přizpůsobila změnám v zemědělském hospodaření a podle některých autorů srncům toto prostředí vyhovuje dokonce více než původní lesní biotopy. (Sýkora 2011) V některých oblastech lze však v poslední době pozorovat výrazný pokles početnosti, který možná pramení v dlouhodobě nevhodné sociální struktuře a poměru pohlaví, jež jsou způsobené nízkým odlovem srn.

I/C/17 - Myslivecké pověry a pověsti

1. Znáte některé myslivecké pověry?
2. Znáte některé pověsti ovlivněné myslivostí?
1. Znáte některé myslivecké pověry?
- Myslivcům byla odedávna připisována čarovná moc. Jejich takřka neustálý pobyt v lesním šeru a tichu vzbuzoval v lidech představy o jejich kouzelné moci a spojení s tajemnými silami. Říkalo se, že prý myslivci v lese trhají čarovné byliny, že kule do zbraní lijí zvláštním způsobem a zvěř je prý poslouchá na slovo.
Dokonce se proslýchalo, že mají myslivci spolky s ďáblem a možná proto si lidé představovali lidskou podobu vyslance pekel, tedy čerta jako myslivce. Pytláci se neodvažovali vystřelit na myslivce, protože věřili, že by se kulka od myslivce odrazila a zasáhla střelce. Když přišel někdo nový do mysliveckého učení, dal si mistr pozor na to, co jeho učeň zastřelil jako první. Trefil-li čtyřnohé zvíře, znamenalo to, že zůstane u myslivců dlouho. Zastřelil-li ale ptáka, tvrdilo se, že mysliveckou službu brzy opustí.
Kdo chtěl na hon jít a dobrou mušku mít, hrábl třikrát ručnicí pod práh u dveří pro hlínu. Na ní pak třikrát plivl, sliny s hlínou zadělal jako těsto a potom s ní potřel ručnici. Myslivcům a rybářům, kteří šli na lov, nepřál nikdo zdaru, protože se věřilo, že by se jim pak lov nevydařil. Pokud měl někdo za to, že je jeho ručnice začarovaná, měl potřít hlaveň krví zastřeleného zvířete.
Pro dobrou mušku se mělo vzít jeřabinového listí, dobrý kyselý ocet a trocha vody ze tří studnic, to vše dobře svařit a poté s tím vymýt ručnici. Na den svatého Filipa, do východu slunce se mělo zastřelit nějaké domácí zvíře a jeho krví vytřít ručnici. Poté octem pomazat nábojnici nebo kuli a sobě nos. Toho, kdo tak učinil, se v myslivosti drželo štěstí. Další například střelba na bílou zvěř, vykročit na lov pravou nohou přes práh, nabíjení do kulovnice pouze třemi náboji a poplivání posledního.
2. Znáte některé pověsti ovlivněné myslivostí?
- Zvěř, lov, myslivost, lovců a myslivci se objevují v bajkách, pohádkách, mýtech, legendách a pověstech mnoha národů, a tak je tomu i u nás. Z naší historie máme pověsti jako je „O Bivojovi", „Ctirad a Šárka", „Kníže Jaromír a Vršovci", „ Objevení horkých zřídel Karlem IV.", O Vojtěchovi, praotci pánů z Pernštejna", „O původu jména hradu Buchlov", „O založení hradu Veveří", „Povlčín".

I/C/18 - Myslivecké památky, sbírky a muzea

1. Kde sídlí naše nejvýznamnější myslivecká a lesnická muzea?
2. Která hrady a zámky mají významné myslivecky orientované expozice?
1. Kde sídlí naše nevýznamnější myslivecká a lesnická muzea?
- Zámek OHRADA U HLUBOKÉ NAD VLTAVOU (okr. České Budějovice) – expozice myslivosti, lesnictví a rybářství, zámek ÚSOV (okr. Šumperk) – expozice myslivosti a lesnictví.
2. Které hrady a zámky mají významné myslivecky orientované expozice?
- HLUBOKÁ NAD VLTAVOU (okr. České Budějovice), CHLUMEC NAD CIDLINOU (okr. Hradec Králové), KRÁSNÝ DVŮR U PODBOŘAN (okr. Louny), MNICHOVO HRADIŠTĚ (okr. Mladá Boleslav), FRÝDLANT (okr. Liberec), RYCHNOV NAD KNĚŽNOU, SLATIŇANY (okr. Chrudim), ŽLEBY (okr. Kutná Hora), BUČOVICE (okr. Vyškov), ROŠTEJN (okr. Jihlava), BRUNTÁL.

I/C/19 - Významné myslivecké osobnosti našich regionů

1. Jmenujte některé významné osobnosti vašeho regionu.
2. Charakterizujte blíže vybranou osobnost vašeho regionu.
1. Jmenujte některé významné osobnosti vašeho regionu.
- Barokní malíř animalista L. AXTMANN, myslivecký spisovatel F.J. BUCHAL-NEUSTUPOVSKÝ, malíř Z. BURIAN, kynolog a odborný spisovatel J. DOSTÁL, myslivečtí spisovatelé F. FRIC a J. JAVŮREK, malíř S. LOLEK, ilustrátor F. VROBEL, myslivecký spisovatel M. VYSOCKÝ.
2. Charakterizujte blíže vybranou osobnost vašeho regionu.
- Ing. Jaromír Dostál, DrSc. , narozen 14. 2. 1940 v Senici na Hané, zemřel 23. 9. 2010. Zootechnik, autor prací z biochemie a imunologie reprodukce, genetiky zvířat, též prací o chovu psů.

I/C/20 - Myslivecké památky našich regionů

1. Které znáte myslivecké památky ve vašem regionu?
2. Jsou ve vašem regionu uloženy myslivecké sbírky?
1. Které znáte myslivecké památky ve vašem regionu?
- Zámek BRUNTÁL, lovecké zámky a zámečky BÍLÁ, LOUČNÁ NAD DESNOU s plastikou sv. Huberta v zámeckém parku, NOVÉ VALTEŘICE, NOVÉ ZÁMKY, TRUBISKA, kaple sv. Huberta – Karlova studánka, freska Artemis v zámku Hošťálkovy, pamětní deska S. Lolka – Veselí, pomníček Lišky Bystroušky v oboře Hukvaldy, lovecké a lesnické muzeum v zámku ÚSOV.
2. Jsou ve vašem regionu uloženy myslivecké sbírky?
- Lednice na Moravě (Břeclav)

II/A/1 - Přehled základních právních norem se vztahem k myslivosti

1. Co se rozumí pod pojmem „právní předpis“?
2. Které právní předpisy upravují mysliveckou činnost v ČR?
3. Jak se právní předpisy označují?
4. Jaký je rozdíl mezi zákonem a vyhláškou?
5. Který orgán, instituce je oprávněn k závaznému výkladu jednotlivých ustanovení právních předpisů (zákona)?
1. Co se rozumí pod pojmem „právní předpis"?
- Právní předpis je pramen práva, označovaný také jako normativní právní akt, který je jednostranně vydán orgánem veřejné moci a který obsahuje jednu, zpravidla ale více právních norem jako obecně závazných pravidel chování nebo jejich složek. Protože jde vždy o písemný dokument, z hlediska typu jako pramen práva tvoří psané právo. Právní předpisy jsou součástí právního řádu a navzájem se hierarchicky strukturují především podle své právní síly.
2. Které právní předpisy upravují mysliveckou činnost v ČR?
- Myslivost v ČR upravuje Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb., ze dne 27. listopadu 2001, o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. 7. 2002.
- Vyhláška MZe č. 244/2002 Sb., kterou provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb.
Vyhláška MZe č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu
Vyhláška MZe č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd
Vyhláška MZe č. 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice
Vyhláška MZe č. 553/2004 Sb., o podmínkách vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Vyhláška MZe České republiky č. 395/1992 Sb., kterou provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb.
Zákon č. 289/1995 Sb. O lesích a o změně a doplnění některých zákonů
Vyhláška MZe č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže
Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
3. Jak se právní předpisy označují?
- Jako normativní právní akt
4. Jaký je rozdíl mezi zákonem a vyhláškou?
- Vyhláška je druh podzákonného právního předpisu. Vyhlášku ve smyslu právní terminologie smí vydat jako prováděcí předpis k zákonu ústřední orgán státní správy (například ministerstvo) nebo i jiný úřad, který k tomu zákon zmocní). Prováděcím předpisem může kromě vyhlášky být též nařízení vlády – k nim bývá dáváno zmocnění v záležitostech týkajících se více resortů. V samostatné působnosti mohou vydávat vyhlášky obce a kraje. Vyhlášky schvalují zastupitelstva těchto samosprávných jednotek. Právní předpisy vydávané v přenesené působnosti státní správy se nazývají nařízení a schvalují je rady samosprávných jednotek (např. rada obce, rada kraje).
Zákon je obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárným sborem (parlamentem). Pokud jde o právní sílu, jsou zákony nadřazeny podzákonným předpisům (vyhláškám a nařízením), avšak podřízeny Ústavě a ústavním zákonům a jim naroveň postaveným mezinárodním smlouvám.
5. Který orgán, instituce je oprávněn k závaznému výkladu jednotlivých ustanovení právních předpisů (zákona)?
- Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice je Ministerstvo zemědělství.

II/A/2 - Povinnosti uživatele honitby

1. Kde jsou stanoveny povinnosti uživatele honitby?
2. Které povinnosti mezi ně patří?
3. Jaká opatření se provádí k záchraně zvěře?
4. Kdo a kdy je povinen přikrmovat zvěř?
5. Kdo může nařídit přikrmování zvěře?
1. Kde jsou stanoveny povinnosti uživatele honitby?
- V Zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb.
2. Které mezi ně patří?
- Pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.
- Provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře
- Provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
- Provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě.
- Projednat alespoň 7 dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků s vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří a nejsou členy honebního společenstva.
- Hradit škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech.
- Hradit škodu, kterou v honitbě nebo na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.
- Zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby.
- Navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže pro každých započatých 500 ha honitby.
3. Jaká opatření se provádí k záchraně zvěře?
- K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům zvěře. Chovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav.
- Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen "uživatel honitby") je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby.
4. Kdo a kdy je povinen přikrmovat zvěř?
- Uživatelé honitby, v zimních obdobích (říjen-březen).
5. Kdo může nařídit přikrmování zvěře?
- Na žádost uživatele honitby může nařídit přikrmování orgán státní správy myslivosti.
- Myslivecký hospodář

II/A/3 - Trestný čin pytláctví, přestupky na úseku myslivosti

1. Které právní předpisy uvádí co je trestný čin a co je přestupek
2. Jak je definován trestný čin pytláctví?
3. Jakou činností se mohu dopustit trestného činu pytláctví?
4. Jaké jsou důsledky při spáchání trestného činu pytláctví pro myslivce?
5. Jaké jsou sankce za přestupek?
1. Které právní předpisy uvádí co je trestný čin a co je přestupek?
- Zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník, Zákon 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
2. Jak je definován trestný čin pytláctví?
- Kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné.
3. Jakou činností se mohl dopustit trestného činu pytláctví?
- Neoprávněným lovem zvěře.
4. Jaké jsou důsledky při spáchání trestného činu pytláctví pro myslivce?
- Odebrání zbrojního průkazu, loveckého lístku, popř. vykázání za hrubé porušení řádu z MS nebo rovnou z ČMMJ – vše závisí na výši trestu v rozsudku soudu.
5. Jaké jsou sankce za přestupek?
- Pokuta nebo zákaz činnosti.

II/A/4 - Pojem zvěř a její základní rozdělení z hlediska zákona

1. Co se dle zákona o myslivosti rozumí zvěří?
2. Podle jakých hledisek rozdělujeme zvěř?
3. Vyjmenujte hlavní druhy zvěře, které lze obhospodařovat lovem.
4. Uveďte příklady druhů zvěře, které nelze lovit.
5. Komu patří zvěř v ČR?
1. Co se dle zákona o myslivosti rozumí zvěří?
- Je obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v zákoně o myslivosti (§ 2 písm. c), d))

2. Podle jakých hledisek rozdělujeme zvěř?
- Které nelze lovit (podle mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů), a které lze obhospodařovat lovem.

3. Vyjmenujte hlavní druhy zvěře, které lze obhospodařovat lovem.
- daněk skvrnitý, jelen evropský, srnec obecný, jezevec lesní, liška obecná, muflon, jelenec běloocasý, sika Dybowského, sika japonský, prase divoké,…

4. Uveďte příklady druhů zvěře, které nelze lovit.
- bobr evropský, kočka divoká, los evropský, medvěd hnědý, vlk euroasijský, rys ostrovid, vydra říční, sluka

5. Komu patří zvěř v ČR?
- Státu. - Děkuji za opravu Romanovi B.
- Zvěř, pokud žije ve volné přírodě, je věcí nikoho

II/A/5 - Nebezpečné nákazy zvěře a povinnosti uživatelů honiteb při jejich zjištění

1. Co je to nebezpečná nákaza zvěře?
2. Které nebezpečné nákazy zvěře znáte?
3. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při zjištění nebezpečné nákazy u zvěře?
4. Jaká opatření bývají nařízena při výskytu nebo nebezpečí šíření nebezpečných nákaz zvěře?
5. Která z těchto nařízení se dotýkají přímo uživatele honitby?
1. Co je nebezpečná nákaza zvěře?
- Nemoc zvěře, která může být přenosná na člověka, a která se šíří.
2. Které nebezpečné nákazy zvěře znáte?
- Tuberkulóza, salmonelóza drůbeže, tasemnice, myxomatóza králíků, mor prasat, vzteklina, slintavka a kulhavka, kokcidióza, toxoplazmóza, plicní červivost, motoličnatost, trichinelóza (svalovičnatost), střečkovitost, botulismus – kachny,…
3. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při zjištění nebezpečné nákazy u zvěře?
- Zjistit, zkontrolovat možný původ nákazy, spolupracovat se Státní Veterinární Správou, odlov nemocné zvěře, podávat léčiva,…
4. Jaká opatření bývají nařízena při výskytu nebo nebezpečí šíření nebezpečných nákaz zvěře?
- 1) Omezování či eliminace zdrojů onemocnění – odlov nemocné zvěře – v horším výživném stavu, srst bývá zježená, matná, obřitek bývá potřísněn průjmovým trusem, ztráta plachosti. Nemocná zvířata často bývají odbíjena od tlupy, chodívají jako poslední, případně samotáří. Další prevencí je pravidelné čištění a desinfekce (nejlépe pálené vápno nebo chloramin) krmelců. Také je důležité věnovat pozornost i dalším zdrojům potravy zvěře, zejména silážním jámám a různým vnadištím pro černou zvěř.
2) Zvyšování odolnosti zvěře – řádné krmení dostatečným množstvím kvalitního a zdravotně nezávadného krmiva a léčiv.
5. Která z těchto nařízení se dotýkají přímo uživatele?
- Pravidelné čištění krmných zařízení a dalším zdrojům potravy, Zákaz vstupu do honitby, určení ohniska, oplocení, informace veřejnosti, zákaz pouštění psů

II/A/6 - Nakládání se zvěřinou, její prodej, vlastní spotřeba a související evidence

1. Jaké jsou možnosti nakládání s ulovenou zvěří?
2. Jaké musí být splněny podmínky při vlastní spotřebě zvěřiny?
3. Jaké musí být splněny podmínky při prodeji nebo dodání zvěřiny přímému spotřebiteli?
4. Jaké musí být splněny podmínky při dodání zvěřiny pro veřejné stravování či restaurace?
5. Kdo vede evidenci o ulovené zvěři a co tato evidence obsahuje?
1. Jaké jsou možnosti nakládání s ulovenou zvěří?
- Prodej, vlastní upotřebení.
2. Jaké musí být splněny podmínky při vlastní spotřebě zvěřiny?
- Tělo zvěře musí být a) provázeno plombou a lístkem o původu zvěře b) uchováváno při teplotě od 0°C do 7 °C po dobu nejdéle 7 dní od ulovení, nebo při teplotě 0°C do 1°C po dobu nejdéle 15 dnů od ulovení c) skladováno odděleně od zboží jiného druhu.
3. Jaké musí být splněny podmínky při prodeji nebo dodání zvěřiny přímému spotřebiteli?
- Zaevidování kusu, vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou popř. veterinárním lékařem, vyplněný lístek o původu zvěře.
4. Jaké musí být splněny podmínky při dodání zvěřiny pro veřejné stravování či restaurace?
- Zaevidování kusu, vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou popř. veterinárním lékařem, divočák musí být vždy vyšetřen na trichinelózu, vyplněný lístek o původu zvěře, restaurace musí být zaregistrována jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a mít oddělené prostory pro skladování nestažené, pro stahování, apod., zvěřina musí být ze stejného nebo ze sousedního kraje,
5. Kdo vede evidenci o ulovené zvěři a co tato evidence obsahuje?
- Orgány státní správy myslivosti vedou evidenci přijatých, vydaných a vrácených plomb a lístků o původu zvěře odděleně.
- Uživatel honitby (myslivecký hospodář) nebo proškolená osoba. Evidence obsahuje záznamy o druzích a počtech ulovené a vyšetřené volně žijící zvěře, o místě a době jejího ulovení, o výsledcích vyšetření a o tom, kam byla tato zvěř dodána, uchovávat tyto záznamy nejméně po dobu 2 let a na požádání je poskytovat úřednímu veterinárnímu lékaři.

II/A/7 - Myslivecký hospodář, jeho práva a povinnosti

1. Kdo může vykonávat funkci mysliveckého hospodáře?
2. Kdo navrhuje mysliveckého hospodáře a kdo ho do funkce ustanovuje?
3. Jaká jsou oprávnění mysliveckého hospodáře?
4. Jaké povinnosti má myslivecký hospodář?
5. Pro které úkony, za jakých podmínek a na koho může myslivecký hospodář přenést své povinnosti a oprávnění?
1. Kdo může vykonávat funkci mysliveckého hospodáře?
- a) Má způsobilost k právním úkonům
b) je starší 21 let
c) je bezúhonná
d) má bydliště na území ČR
e) má platný lovecký lístek
f) má platný zbrojní průkaz skupiny C
g) je pojištěna
h) složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře.
2. Kdo navrhuje mysliveckého hospodáře a kdo ho do funkce ustanovuje?
- Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy myslivosti na návrh uživatele honitby.
3. Jaká jsou oprávnění mysliveckého hospodáře?
- Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn:
a) vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby
b) zastupovat uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření
c) kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby
d) požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit
e) usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g)
f) vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů, zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní.
4. Jaké povinnosti má myslivecký hospodář?
- Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen:
a) prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře
b) zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře
c) navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření
d) vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti
e) evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence
f) nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení společné dohledávky s použitím loveckých psů
g) vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit
h) provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře
i) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil
j) zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal.
5. Pro které úkony, za jakých podmínek a na koho může myslivecký hospodář přenést povinnosti a oprávnění?
- Myslivecký hospodář může v odůvodněných případech na dočasnou dobu pro některý úkon přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou oprávnění podle odstavce 3 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek nejméně předchozích 5 let.

II/A/8 - Myslivecká stráž, její práva a povinnosti

1. Kdo a v jakém počtu navrhuje ustanovení myslivecké stráže?
2. Kdo ustanovuje mysliveckou stráž do funkce?
3. Jaké jsou předpoklady pro zastávání funkce myslivecké stráže?
4. Jaká má myslivecká stráž oprávnění a jaké povinnosti?
5. Čím se myslivecká stráž při svém výkonu prokazuje?
1. Kdo a v jakém počtu navrhuje ustanovení myslivecké stráže?
- Uživatel honitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže.
2. Kdo ustanovuje mysliveckou stráž do funkce?
- Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné.
3. Jaké jsou předpoklady pro zastávání funkce myslivecké stráže?
- Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která:
a) je starší 21 let
b) má bydliště na území České republiky
c) je bezúhonná
d) má způsobilost k právním úkonům
e) je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže
f) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů
g) složila slib tohoto znění: "Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži."
h) má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a je pojištěna
i) vyslovila s ustanovením do funkce písemný souhlas.
4. Jaká má myslivecká stráž oprávnění a jaké povinnosti?
- Myslivecká stráž je oprávněna:
a) požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu
b) zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře
c) zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky (dále jen "policie")
d) odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným vyhovět, popřípadě jich uposlechnout
e) usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení
f) usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí
g) usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován
h) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky
i) projednat přestupky podle tohoto zákona příkazem na místě
j) vstupovat na pozemky v honitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu funkce.
Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
a) prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak
b) dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným orgánům státní správy.
5. Čím se myslivecká stráž při svém výkonu prokazuje?
- Prokazuje se průkazem myslivecké stráže a služebním odznakem.

II/A/9 - Kontrola ulovené zvěře, plomby a lístky o původu zvěře

1. Které druhy zvěře a kdy musí být označeny nesnímatelnou plombou?
2. Co je to „Lístek o původu zvěře“ a jaké údaje obsahuje?
3. Na kterou část těla a jakým způsobem se plomby připevňují?
4. Kdo a jakým způsobem plombu snímá?
5. Jak dlouho musí příjemce zvěře uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu?
1. Které druhy zvěře a kdy musí být označeny nesnímatelnou plombou?
- Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedeném dosledu označen nesnímatelnou plombou.
2. Co je to „Lístek o původu zvěře" a jaké údaje obsahuje?
- Lístek o původu zvěře je písemný doklad zhotovený z papíru. Lístek o původu zvěře obsahuje datum ulovení a honitba, v níž byl uloven, a číslo plomby.
3. Na kterou část těla a jakým způsobem se plomby připevňují?
- Plomba se nesnímatelným způsobem (zatažením na nejzazší místo) připevní za Achillovu šlachu na libovolné zadní končetině ulovené nebo jinak usmrcené nebo nalezené zužitkovatelné spárkaté zvěře. V případě neuskutečnitelnosti takového připevnění se plomba připevní za některé žebro hrudního koše spárkaté zvěře. Pro označení spárkaté zvěře lze využít pouze plomby a lístky o původu zvěře vydané příslušným orgánem státní správy myslivosti.
4. Kdo a jakým způsobem plombu snímá?
- Plombu snímá příjemce zvěře při jejím zpracování nebo podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti tak, aby nebyla porušena její celistvost, včetně upnutí zatahovacího pásku do bezpečnostní vkládané kleštiny.
5. Jak dlouho musí příjemce zvěře uchovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu?
- 1 měsíc od dne převzetí.

II/A/10 - Zakázané způsoby lovu zvěře

1. Kde jsou uvedeny zakázané způsoby lovu?
2. Uveďte zakázané způsoby lovu zvěře týkající se veškeré lovené zvěře.
3. Které zakázané způsoby lovu se týkají použití zbraní a střeliva?
4. Které zakázané způsoby lovu brání týrání lovené zvěře?
5. Které zakázané způsoby lovu může orgán státní správy myslivosti povolit v rozhodnutí o zrušení chovu určitého druhu zvěře nebo o povolení popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě?
1. Kde jsou uvedeny zakázané způsoby lovu?
- 449/2001 Sb. Zákon o myslivosti, Hlava V, § 45
2. Uveďte zakázané způsoby lovu zvěře týkající se veškeré lovné zvěře.
- Zakazuje se:
a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší
b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem
c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum
d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad
e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm
f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci
g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin
h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.
i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům)
j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem
k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou
l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje
m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky
n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk
o) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu
p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda
r) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků
s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení
t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí
u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách
v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů
w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.
3. Které zakázané způsoby lovu se týkají použití zbraní a střeliva?
- i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům)
j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem
k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou
l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje
p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda
t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí
v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů
w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.
4. Které zakázané způsoby lovu brání týraní lovené zvěře?
- b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem
e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm
h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.
n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk
5. Které zakázané způsoby lovu může orgán státní správy myslivosti povolit v rozhodnutí o zrušení chovu určitého druhu zvěře nebo o povolení popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě?
- g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin
m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky
t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí
u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách

II/A/11 - Usmrcování toulavých psů a koček v honitbě

1. Kdo může usmrcovat toulavé psy a kočky v honitbě?
2. Jaké musí být splněny zákonné podmínky pro usmrcování psů a koček?
3. Které další druhy živočichů a zvířat je možno v honitbě v souvislosti s ochranou myslivosti usmrcovat?
4. Které psy nelze usmrcovat v souvislosti s oprávněním myslivecké stráže?
5. Jaká je povinnost vlastníků domácích a hospodářských zvířat?
1. Kdo může usmrcovat toulavé psy a kočky v honitbě?
- Myslivecký hospodář nebo myslivecká stráž.
2. Jaké musí být splněny zákonné podmínky pro usmrcování psů a koček?
- Usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení
3. Které další druhy živočichů a zvířat je možno v honitbě v souvislosti s ochranou myslivosti. usmrcovat?
- Usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován.
4. Které psy nelze usmrcovat v souvislosti s oprávněním myslivecké stráže?
- Oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební.
5. Jaká je povinnost vlastníků domácích a hospodářských zvířat?
- Dostatečně zabezpečit ohrazení zvířat.

II/A/12 - Zacházení s ulovenou zvěří a základní veterinární prohlídka

1. Který právní předpis upravuje ošetření zvěře po ulovení?
2. Jaké jsou hlavní zásady při zacházení s ulovenou zvěří a její ošetření s ohledem na hygienu zvěřiny?
3. Jak se posuzuje zdravotní stav zvěře před lovem a na co má vliv?
4. Jak se posuzuje zdravotní stav zvěře po ulovení a na co má vliv?
5. Co je to proškolená osoba a jaká je její úloha v systému vyšetření těl ulovení zvěře?
1. Který právní předpis upravuje ošetření zvíře po ulovení?
- 449/2001 Sb. Zákon o myslivosti, Hlava VII, § 49 § 50 § 51
2. Jaké jsou hlavní zásady při zacházení s ulovenou zvěří a její ošetření s ohledem na hygienu zvěřiny?
- Po ulovení řádně vyvrhnout (Malý vývrh – žaludek a střeva, velký vývrh - +plíce, srdce, hrtan), řádně vyvětrat (kvůli zapaření, popř. při velkých kusech odvětrat i plecka), vymýt (např. případ znečištění obsahu trávníku), vymývat pitnou vodou, zavěsit, nechat řádně vychladnout. Odebrat vzorky na vyšetření.
3. Jak se posuzuje zdravotní stav zvěře před lovem a na co má vliv?
- Chování, kondice, chovnost, vizuálně – kašel, průjem.
- Zamezení šíření chorob (prevence), zamezení uhynutí, další laboratorní vyšetření, vyřazení z chovu či ponechat.
4. Jak se posuzuje zdravotní stav zvěře po ulovení a na co má vliv?
- Celkový stav pohledem. Vývrh – změny.
- Předcházení šíření onemocnění. Vyšetření – zjištění druhu nemoce.
- Proškolená osoba
- Lovec zodpovídá za vyšetření kusu.
5. Co je to proškolená osoba a jaká je její úloha v systému vyšetření těl ulovené zvěře?
- Speciálně vyškolená osoba, která umožní její prvotní hygienickou a zdravotní kontrolu přímo v honitbách.
- Značné ulehčení dodávání zvěře do výkupu, neboť odpadne zasílání orgánů. Navíc nebude nutné zasílat k vyšetření také hlavu uloveného zvířete, což umožní rychlou preparaci a přenechání trofeje lovci bezprostředně po ulovení.

Zdravotní a hygienická kontrola ulovené zvěře přímo v místě umožní navíc také její lokální přímý prodej konečným spotřebitelům, čímž se v rámci nové legislativy otevírají možnosti legálního prodeje či přenechávání zvěřiny v malých množstvích dalším osobám jako konečným spotřebitelům nebo do maloobchodních prodejen ve svém okolí, aniž by předtím musela projít kontrolou na mnohdy vzdáleném sběrném a vyšetřovacím místě. Důležité upozornění - u černé zvěře nadále zůstane povinnost vyšetření na trichinely.

II/A/13 - Nehonební pozemky, lov zvěře na nehonebních pozemcích

1. Co jsou to nehonební pozemky?
2. Kdo je oprávněn lovit zvěř na nehonebních pozemcích?
3. Kdo povoluje lov zvěře na nehonebních pozemcích?
4. Komu patří zvěř ulovená na nehonebních pozemcích?
5. Kdo může požádat o povolení lovu zvěře na nehonebních pozemcích?
1. Co jsou to nehonební pozemky?
- pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území.
- pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře
- obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy
- pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti
2. Kdo je oprávněn lovit zvěř na nehonebních pozemcích?
- Uživatel blízké/vedlejší honitby.
3. Kdo povoluje lov zvěře na nehonebních pozemcích?
- Orgán statní správy myslivosti
4. Komu patří zvěř ulovená na nehonebních pozemcích?
- Právní úprava myslivosti se nezabývá vlastnictvím ke zvěři, ale upravuje její přivlastňování. Tak například § 41 odst. 1 zákona o myslivosti řeší přivlastňování zvěře ulovené na nehonebním pozemku na základě povolení orgánu státní správy myslivosti tak, že zvěř patří uživateli honitby, v jejímž obvodu je nehonební pozemek, popřípadě uživatele nejbližší honitby /není- li v jejím obvodu/, popřípadě, není- li v katastrálním území žádný honební pozemek, patří zvěř osobám pověřeným k lovu uvedeným orgánem.
5. Kdo může požádat o povolení lovu zvěře na nehonebních pozemcích?
- Vlastník, nájemce nebo rovnou orgán státní správy.

II/A/14 - Lov zvěře odchytem, lov zvěře v noci

1. Co je lov zvěře odchytem a kdo jej smí provádět?
2. Za jakým účelem se nejčastěji odchyt zvěře provádí?
3. Jaké jsou zakázané způsoby lovu zvěře odchytem?
4. Které druhy zvěře lze lovit v noci?
5. Které období dne je považováno za noc?
1. Co je lov zvěře odchytem a kdo jej smí provádět?
- Odchyt je lov zvěře za pomoci různých druhů pastí nebo sítí. Myslivost a ornitologie mají v případě odchytu výjimku ze zákona, jinak je odchyt zakázán.
2. Za jakým účelem se nejčastěji odchyt zvěře provádí?
- Za účelem chovu zvěře, veterinárních prohlídek nebo lovu malých srstnatých šelem
3. Jaké jsou zakázané způsoby lovu zvěře odchytem?
- Chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší.
4. Které druhy zvěře lze lovit v noci?
- Prase divoké a liška obecná.
5. Které období dne je považováno za noc?
- Hodina po západu a hodina před východem.

II/A/15 - Doba a podmínky lovu hlavních druhů zvěře spárkaté

1. Kde jsou uvedeny doby lovu zvěře?
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu spárkaté zvěře?
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví spárkatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
4. Rozeberte lov spárkaté zvěře z hlediska legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů spárkaté zvěře (jelen lesní, srnec obecný, muflon, daněk skvrnitý a prase divoké).
1. Kde jsou uvedeny doby lovu zvěře?
- MZe č. 245/2002 Sb.
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu spárkaté zvěře?
- Lov kulovou zbraní.
- Dalekohledem pozoruji zvěř a musím poznat druh zvěře, jestli je chovná nebo lovná, pohlaví, věk, střílím na komoru
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví spárkatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
- Lovecký lístek, zbrojní průkaz, průkaz zbraně, povolenka, pojištění. Myslivecký hospodář, myslivecká stráž. Plomba.
4. Rozeberte lov spárkaté zvěře z hlediska legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
- Musím rozpoznat druh, pohlaví, jestli je zvěř lovná nebo chovná, věk, musím střílet na komoru, aby zvěř moc netrpěla. Střílet spárkatou zvěř musím vždy kulovnicí. Při společných lovech můžu na divočáky použít jednotnou střelu do brokovnice, to je např. esbal plastic, brenek.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů spárkaté zvěře (jelen lesní, srnec obecný, muflon, daněk skvrnitý a prase divoké).

Druh Doba lovu Výjimka

Daněk skvrnitý daněk 1. července – 31. ledna
daněla 1. srpna – 31. ledna § 2 odst. 1
zvěř do dvou let věku celoročně

Jelen evropský jelen 1. července – 31. ledna
laň 1. srpna – 31. ledna § 2 odst. 1
zvěř do dvou let věku celoročně

Prase divoké celoročně

Muflon muflon 1. července – 31. března § 2 odst. 1
muflonka 1. července – 31. prosince § 2 odst. 1
zvěř do dvou let věku celoročně

Srnec obecný srnec 1. května – 30. září § 2 odst. 1
srna 1. srpna – 31. prosince § 2 odst. 1
zvěř do dvou let věku celoročně

II/A/16 - Doba a podmínky lovu hlavních druhů zvěře pernaté

1. Kde jsou uvedeny doby lovu zvěře?
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu pernaté zvěře?
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví pernatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
4. Rozeberte lov pernaté zvěře z hlediska legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů pernaté zvěře (bažant obecný, husy, kachny, holub hřivnáč, straka obecná a vrána obecná).
1. Kde jsou uvedeny doby lovu zvěře?
- Mze č. 245/2002 Sb.
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu pernaté zvěře?
- Lov brokem.
- Střílím brokovnicí a vždy ve vzduchu. Je zakázáno střílet kachny na vodě. Pernatá zvěř se loví při společných lovech, při kterých neodstřeluji zvěř sousedovi a nestřílím po ukončení leče.
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví pernatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
- Lovecký lístek, zbrojní průkaz, průkaz zbraně, povolenka, pojištění. Myslivecký hospodář, myslivecká stráž. Plomba.
4. Rozeberte lov pernaté zvěře z hlediska legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
- Pernatá zvěř se loví při společných lovech a v letu kvůli bezpečnosti. Musím poznat, o jakou pernatou zvěř jde. Jsem v tzv. loveckém postoji. Střílím brokovnicí a brokovými náboji.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů pernaté zvěře (bažant obecný, husy, kachny, holub hřivnáč, straka obecná a vrána obecná).

Bažant obecný 16. října – 31. prosince (31. ledna v bažantnici)

Holub hřivnáč 1. srpna – 31. října
Husy 16. srpna – 15. ledna

Kachna divoká
Lyska černá
Polák chocholačka
Polák velký 1. září – 30. listopadu

Straka obecná 1. červenec – konec února
Vrána obecná 1. červenec – konec února

II/A/17 - Doba a podmínky lovu hlavních druhů ostatní zvěře srstnaté

1. Kde jsou uvedeny doby lovu drobné srstnaté zvěře?
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu drobné zvěře srstnaté?
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví drobnou zvěř srstnatou a komu je musí na požádání předložit?
4. Rozeberte lov drobné zvěře srstnaté z pohledu legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů drobné zvěře srstnaté (zajíc obecný, králík divoký, kuna lesní, kuna skalní, ondatra pižmová, jezevec lesní a liška obecná).
1. Kde jsou uvedeny doby lovu drobné srstnaté zvěře?
- Mze č. 245/2002 Sb.
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu drobné zvěře srstnaté?
- Zajíc a králík se loví většinou při společných lovech, neustřeluji zvěř sousedovi a nestřílím po ukončení leče. Střílím brokovnicí hromadnou střelou, průměr broku určím podle druhu zvěře. Střílím bezpečně.
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví drobnou srstnatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
- Lovecký lístek, zbrojní průkaz, průkaz zbraně, povolenka, pojištění. Myslivecký hospodář, myslivecká stráž. Plomba.
4. Rozeberte lov drobné zvěře srstnaté z pohledu legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
- Při společném lovu neustřeluji zvěř sousedovi a nestřílím po ukončení leče. Nestřílím zajíce v loži. Musím dbát na bezpečnost při střelbě. Střílím brokovnicí hromadnou střelou, průměr broku určím podle druhu zvěře. Střílím bezpečně.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů drobné zvěře srstnaté (zajíc obecný, králík divoký, kuna lesní, kuna skalní, ondatra pižmová).

Zajíc polní
Králík divoký 1. listopadu – 31. prosince

Kuna lesní
Kuna skalní
Ondatra pižmová 1. listopad – konec února

Liška obecná celoročně
Jezevec lesní 1. září – 30. listopadu

II/A/18 - Celoročně nehájené druhy zvěře

1. Kde zjistím, které druhy zvěře lze celoročně lovit??
2. Které druhy zvěře mají stanovenou dobu lovu od 1. ledna do 31. prosince?
3. Které druhy zvěře je možno lovit celoročně v oborách?
4. Které druhy zvěře je možno celoročně lovit v oplocených vinicích?
5. Vysvětlete pojem „lončák“ prasete divokého.
1. Kde zjistím, které druhy zvěře lze celoročně lovit?
- Mze č. 245/2002 Sb, Vyhláška č. 343/2015.
2. Které druhy zvěře mají stanovenou dobu lovu od 1. ledna do 31. prosince?
- Prase divoké, liška obecná.
3. Které druhy zvěře je možno lovit celoročně v oborách?
- Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 245/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb., lze v oboře lovit celoročně druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy. Pro ostatní druhy zvěře platí i v oboře doby lovu stanovené cit. vyhláškou.
4. Které druhy zvěře je možno celoročně lovit v oplocených vinicích?
- Celoročně lze lovit zajíce polního a králíka divokého v oplocených vinicích.
5. Vysvětlete pojem „lončák" prasete divokého.
- Lončák je kus černé zvěře, který dosáhl k 1. dubnu příslušného roku 5 až 16 měsíců, a to až do 31.
března následujícího roku, kdy nejstaršímu z nich bude 27 měsíců.

II/A/19 - Usmrcování vyjmenovaných druhů a zavlečených druhů v přírodě nežádoucích

1. Které vyjmenované druhy a zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí je možno v rámci ochrany myslivosti usmrcovat?
2. Kdo může tyto živočichy usmrcovat?
3. Za jakých podmínek a jakými způsoby je možno uvedené živočichy usmrtit?
4. Které způsoby usmrcování uvedených živočichů nepadají do úvahy, zejména s ohledem na zákon na ochranu zvířat proti týrání?
4. Platí pro usmrcování těchto živočichů časová omezení typu „doby lovu“?
1. Které vyjmenované druhy a zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí je možno v rámci ochrany myslivosti usmrcovat?
- Mývala severní, psík mývalovitý, norek americký, nutrie říční, tchoř tmavý.
- Regulovat stavy černé zvěře a lišek.
- Divoká hospodářská zvířata, potulující psi a kočky
2. Kdo může tyto živočichy usmrcovat?
- Myslivecká stráž, myslivecký hospodář a každý držitel loveckého lístku.
3. Za jakých podmínek a jakými způsoby je možno uvedené živočichy usmrtit?
- Odstřelem.
- Zavlečené druhy jsou v přírodě nežádoucí a myslivecká stráž je má právo usmrtit. Divoká hospodářská zvířata, ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku se souhlasem majitele – platí i u psů a koček.
4. Které způsoby usmrcování uvedených živočichů nepadají do úvahy, zejména s ohledem na zákon na ochranu zvířat proti týrání?
- a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů
b) použití takových látek a přípravků2i), jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt
c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení
d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí
e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch
5. Platí pro usmrcování těchto živočichů časová omezení typu „doby lovu"?
- Ne

II/A/20 - Povinnosti držitele zbrojního průkazu a zbraní

1. Který právní předpis upravuje držení a nošení zbraní?
2. Jaké jsou povinnosti držitele zbrojního průkazu a zbraní?
3. Pojednejte o zabezpečení zbraní a střeliva
4. Jaké jsou hlavní zásady při uložení zbraní a střeliva?
5. Jaké jsou hlavní zásady při přepravě zbraní a střeliva?
1. Který právní předpis upravuje držení a nošení zbraní?
- Zákon č. 119/2002 o střelných zbraních a střelivu.
2. Jaké jsou povinnosti držitele zbrojního průkazu a zbraní?
- a) dbát zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní, střelivem, střelným prachem a zápalkami
b) zabezpečit zbraň kategorie A, B nebo C a střelivo
c) zabezpečit zbrojní průkaz a průkaz zbraně proti zneužití, ztrátě nebo odcizení
d) dodržovat podmínky přechovávání a skladování střeliva
e) předložit na výzvu příslušného útvaru policie zbrojní průkaz, zbraň kategorie A, B nebo C, střelivo do této zbraně a příslušné doklady, v případech hodných zvláštního zřetele lze dohodnout místo pro jejich předložení
f) vzniklo-li při předložení příslušnému útvaru policie důvodné podezření na špatný technický stav zbraně, předložit zbraň na výzvu příslušného útvaru policie ke kontrole Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, a to ve lhůtě do 20 pracovních dnů ode dne oznámení této výzvy, a po provedené kontrole předložit zbraň opětovně příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne převzetí zbraně od Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva
g) neprodleně ohlásit kterémukoliv útvaru policie ztrátu nebo odcizení zbraně kategorie A, B nebo C, střeliva do této zbraně, zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně; v případě ztráty nebo odcizení zbraně kategorie A, B nebo C odevzdat též průkaz zbraně
h) provést u příslušného útvaru policie výměnu zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně za nový a zároveň odevzdat původní doklady do 10 pracovních dnů ode dne, kdy došlo ke změně jména nebo příjmení jejich držitele
i) mít u sebe zbrojní průkaz a průkaz zbraně, má-li u sebe zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně; povinnost mít u sebe průkaz zbraně se nevztahuje na držitele zbrojního průkazu, který má u sebe pouze střelivo a který je oprávněn nabývat do vlastnictví, držet, popřípadě nosit také střelivo do zbraně, na kterou mu nebyl vydán průkaz zbraně
j) odevzdat příslušnému útvaru policie zbrojní průkaz, průkaz zbraně, zbraň, střelivo a zakázaný doplněk zbraně
1. do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti zbrojního průkazu, nebo
2. neprodleně v případě, že byl držiteli zbrojní průkaz odňat
k) ohlásit do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policie změnu ráže zbraně, opravu nebo úpravu zbraně mající za následek změnu kategorie zbraně; v případě, že se jedná o úpravu mající za následek vznik zbraně kategorie B, smí tuto úpravu provést až na základě uděleného povolení k nabytí zbraně kategorie B a v případě, že úprava má za následek vznik zbraně kategorie A, smí takovou úpravu provést až na základě udělení výjimky k nabytí zbraně kategorie A
l) podrobit se při nošení zbraně nebo jakékoliv manipulaci s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném na výzvu příslušníka policie orientační zkoušce, popřípadě odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky
m) neprodleně ohlásit útvaru policie použití zbraně z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany
n) umožnit příslušnému útvaru policie vstup do obydlí za účelem kontroly zabezpečení zbraní, je-li držitelem zbraně kategorie A
3. Pojednejte o zabezpečení zbraní a střeliva.
-(1) Nošené nebo přepravované držené zbraně všech kategorií, včetně jejich hlavních částí a zakázaných doplňků nebo střelivo do nich, musí být pod neustálou kontrolou držitele zbrojního průkazu nebo držitele zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, který přepravu realizuje.
(2) Držené zbraně kategorie A, B nebo C uschované, uložené nebo uskladněné (dále jen "přechovávané zbraně") v počtu do 10 kusů nebo střelivo v počtu do 10 000 nábojů se zabezpečují uložením do uzamykatelné ocelové schránky nebo uzamykatelné ocelové skříně nebo zvláštního uzamčeného zařízení, pokud tato schránka, skříň nebo toto zařízení splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na přechovávané zbraně kategorie B nebo C v počtu do 2 kusů nebo střelivo v počtu do 500 nábojů, které je však držitel těchto zbraní a střeliva povinen vhodně zabezpečit proti zneužití, ztrátě a odcizení.
(3) Více než 10 přechovávaných zbraní nebo více než 10 000 nábojů se zabezpečuje v
a) uzamykatelném skříňovém trezoru, pokud splňuje technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, nebo
b) uzamčené místnosti nebo samostatném objektu, pokud splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
(4) Více než 20 přechovávaných zbraní kategorie A, B nebo C nebo více než 20 000 kusů střeliva se zabezpečuje v uzamčené místnosti, samostatném objektu nebo komorovém trezoru, pokud jsou chráněny elektronickým zabezpečovacím zařízením a pokud splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
(5) Přechovávané zbraně nebo střelivo ve výlohách musí být v provozní době zabezpečeny uzamykatelnou otevíratelnou stěnou výloh. Výlohy, skla výloh, vitrín nebo pultů musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Mimo provozní dobu se tato zbraň nebo střelivo přechovává podle odstavců 2 až 4.
(6) Přechovávaná zbraň musí být v nenabitém stavu, to znamená, že zbraň není nabita náboji v zásobníku, nábojové schránce, nábojové komoře hlavně nebo v nábojových komorách válce revolveru.
(7) Pokud rozměry zbraně kategorie A neumožňují její přechovávání podle předchozích odstavců, může příslušný útvar policie jejímu držiteli povolit jiný způsob jejího zabezpečení v případě, že bude řádně zabezpečena proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.
(8) Příslušný útvar policie je oprávněn u držitelů zbrojních průkazů provést kontrolu zabezpečení zbraní kategorie A; při této kontrole je oprávněn vstupovat do jejich obydlí
4. Jaké jsou hlavní zásady při uložení zbraní a střeliva?
- Střelné zbraně do 2 kusů či střelivo do 500 nábojů – držitel zbraní a střeliva je povinen tyto předměty vhodně zabezpečit proti ztrátě, odcizení nebo zneužití.
- Střelné zbraně do 10 kusů nebo střelivo do 10 000 nábojů – držitel zbraní a střeliva je povinen tyto předměty uložit do uzamykatelné ocelové schránky nebo skříně či zvláštního uzamykatelného zařízení. Zvláštní uzamykatelné zařízení musí splňovat technické požadavky, které stanovuje prováděcí právní předpis.
- a) uzamykatelná ocelová schránka nebo uzamykatelná ocelová skříň splňující požadavky odolnosti proti vloupání 15 odporových jednotek podle technické normy ČSN EN 1143-1 a vybavené zámkem s vysokou bezpečností proti nepovolenému otevření zařazeným do třídy A podle technické normy ČSN EN 1300
b) zvláštní uzamčené zařízení, které je neoddělitelně ukotveno do stěny, stropu nebo podlahy zhotovených z cihel, betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu a vybaveno zámkem s vysokou bezpečností zařazeným do třídy A podle technické normy ČSN EN 1300
c) uzamykatelný skříňový trezor, který splňuje požadavky pro klasifikaci skříňových trezorů bezpečnostní třídy I podle technické normy ČSN EN 1143-1
d) uzamčená místnost nebo samostatný objekt (dále jen „zvláštní objekt“), které splňují požadavky uvedené v § 5
e) komorový trezor, který splňuje požadavky pro klasifikaci trezorových dveří a komorových trezorů bezpečnostní třídy I podle technické normy ČSN EN 1143-1
f) výloha a skla výloh, které splňují podmínky uvedené v § 6
g) sklo vitríny nebo pultu, které je vybaveno bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností nejméně 250 J nebo sklem obdobně odolným proti průrazu nebo vytlačení z rámu
5. Jaké jsou hlavní zásady při přepravě zbraní a střeliva?
- (1) Podnikateli se zbraněmi kategorie A, B nebo C nebo střelivem do těchto zbraní povoluje přepravu těchto zbraní, nebo střeliva, určených k vývozu, dovozu nebo tranzitu příslušný útvar policie na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis, po předložení povolení a licence Ministerstva průmyslu a obchodu k jejich vývozu nebo dovozu;9) žádost se podává i v případě přepravy 1 zbraně.
- (2) Obsahem žádosti podle odstavce 1 musí být
a) osobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu, která uskutečňuje prodej,
b) osobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu kupující, nabývající nebo vlastnící zbraň nebo střelivo,
c) adresa místa, na které bude zbraň nebo střelivo zasláno nebo dopraveno,
d) počet zbraní kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní, které budou přepravovány,
e) údaje umožňující identifikaci každé zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní a oznámení o tom, že tyto zbraně nebo střelivo byly předmětem kontroly,
f) druh dopravy, dopravní prostředek a údaje o dopravci; to neplatí, pokud jde o přepravu zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní mezi podnikateli v oboru zbraní a střeliva, a
g) datum odeslání a předpokládaného převzetí; to neplatí, pokud jde o přepravu zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní mezi podnikateli v oboru zbraní a střeliva.
(3) Po přezkoumání bezpečnosti přepravy zbraní nebo střeliva vydá příslušný útvar policie jednorázový doklad o povolení přepravy obsahující údaje uvedené v odstavci 2. Tento doklad musí doprovázet zbraně kategorie A, B nebo C nebo střelivo do těchto zbraní až do místa jejich určení a musí být předložen na požádání příslušným orgánům.
(4) Příslušný útvar policie může podnikateli v oboru zbraní a střeliva se sídlem na území České republiky vydat povolení přepravovat zbraně nebo střelivo podnikateli v oboru zbraní a střeliva se sídlem mimo území České republiky. Toto povolení může být vydáno na dobu až 3 let. V žádosti o jeho vydání podnikatel v oboru zbraní a střeliva uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a c). Platnost povolení může být rozhodnutím pozastavena nebo zrušena.
(5) Povolení podle odstavce 4 nebo jeho kopie, ověřená příslušným útvarem policie, musí doprovázet zbraně nebo střelivo až do místa určení a musí být předloženo na požádání příslušným orgánům.
(6) Ten, komu bylo vydáno povolení k přepravě zbraní nebo střeliva podle odstavce 3 nebo 4, je povinen nejméně 5 pracovních dnů před zahájením přepravy zbraní nebo střeliva sdělit příslušnému útvaru policie údaje uvedené v odstavci 2.
(7) Přepravce zbraní kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní je povinen je zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.
(8) Ustanoveními předchozích odstavců není dotčena přeprava zbraní nebo střeliva jako nebezpečného nákladu podle zvláštního právního předpisu.
(9) Příslušný útvar policie poskytne tomu, komu bylo vydáno povolení podle odstavce 4, seznam zbraní nebo střeliva do těchto zbraní, které mohou být dovezeny na území jednotlivých členských států Evropské unie bez jejich předchozího souhlasu.

II/B/1 - Vydávání povolenek k lovu zvěře a jejich náležitosti

1. Co je to povolenka k lovu a k čemu slouží?
2. Kdo povolenky k lovu vydává a podepisuje?
3. Co musí povolenka k lovu obsahovat?
4. Kdo je oprávněn kontrolovat povolenky k lovu?
5. Co je to hromadná povolenka k lovu?
1. Co je to povolenka k lovu a k čemu slouží?
- Tiskopis vydávaný mysl. hospodářem na pověření uživatele honitby k lovu různých druhů zvěře.
2. Kdo povolenky k lovu vydává a podepisuje?
- Uživatel honitby
3. Musí povolenka k lovu obsahovat?
- Na povolence je jméno daného myslivce, číslo loveckého lístku, platnost, druhy zvěře a počet (popř. věková třída).
4. Kdo je oprávněn kontrolovat povolenky k lovu?
- Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.
5. Co je to hromadná povolenka k lovu?
- Při společném lovu. Získává se pozvánkou a následně zapsání do evidence střelců honu, kterou má mysl. hospodář k dispozici.

II/B/2 - Výjimky z doby lovu, kdo a proč je vydává

1. Kdo povoluje lov zvěře mimo dobu lovu?
2. Z jakých důvodů je možno povolit výjimky z doby lovu?
3. Jak se postupuje při lovu zvěře pro výcvik a zkoušky loveckých psů?
1. Kdo povoluje lov zvěře mimo dobu lovu?
- Orgán státní správy
2. Z jakých důvodů je možno povolit výjimky z doby lovu?
- Přemnožení, nebezpečná nákaza,…
- Zraněná zvěř, nemocná a podvyživená zvěř, zvěř ohrožující náš život nebo zdraví
3. Jak se postupuje při lovu zvěře pro výcvik a zkoušky loveckých psů?
- Bažantí zvěř nebo zajíce střelíme, zamrazíme a používáme na výcvik ohařů, labradorů, slídičů a teriérů. Na zkoušky musí být lovení zvěře povoleno orgánem státní správy myslivosti.

II/B/3 - Orgány státní správy myslivosti a jejich oprávnění

1. Jaké jsou orgány státní správy myslivosti v ČR?
2. Jaká je působnost jednotlivých orgánů státní správy myslivosti?
3. Kdo je ústředním orgánem řízení myslivosti na územích národních parků?
1. Jaké jsou orgány státní správy myslivosti v ČR?
- Ministerstvo životního prostředí -> krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy -> obecní úřad. Ministerstvo zemědělství – pozemky určené pro obranu státu. Ministr zemědělství zřizuje Mysliveckou radu.
2. Jaká je působnost jednotlivých orgánů státní správy myslivosti?
- Ministerstvo zemědělství rozhoduje o:
a) opatření k zachování druhů zvěře
b) dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře
c) myslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany
d) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru.
Dále:
a) řídí výkon státní správy myslivosti
b) organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti
c) vypracovává koncepce rozvoje myslivosti
d) účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech
e) dbá na zachování druhů zvěře
f) ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejí
g) pověřuje některou mysliveckou organizaci vedením evidence význačných trofejí
h) pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře
i) pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu a zkoušek z myslivosti
j) pověřuje celostátně působící myslivecké organizace pořádáním celostátních a mezinárodních mysliveckých výstav nebo jinými vybranými úkoly na úseku myslivosti
k) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti
l) zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek
m) podporuje vybrané činnosti myslivosti poskytováním služeb nebo finančních příspěvků, zejména v oblastech výchovy a vzdělávání, podpory ohrožených a vzácných druhů zvěře, vyhodnocení chovu zvěře a chovatelských přehlídek, osvěty a propagace myslivosti, zlepšování životního prostředí zvěře, myslivecké kynologie, sokolnictví a chovu dravců, využití dravců v ochraně rostlin, preventivních veterinárních opatření a zdolávání nákaz v chovech zvěře
- Kraj rozhoduje o:
a) souhlasu s chovem zvěře v zajetí
b) omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách
c) vymezení oblastí pro chov zvěře
d) prohlášení dalších pozemků za nehonební
e) povolení použití dravců jako loveckých
f) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru
g) poskytování finančních příspěvků.
Dále:
a) vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře
b) organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře
c) určuje termíny sčítání zvěře
d) určuje termíny sčítání zvěře
e) podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu
f) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností
g) provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků.
- Obec: Orgánům státní správy myslivosti jsou pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona poskytovány:
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel
c) údaje z agendového informačního systému cizinců
3. Kdo je ústředním orgánem řízení myslivosti na územích národních parků?
- V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.

II/B/4 - Druhy honiteb a způsoby jejich využití (rozdíly)

1. Co se rozumí honitbou?
2. Jaké druhy honiteb známe?
3. Jaký je rozdíl mezi honitbou vlastní a honitbou společenstevní.
4. Jaké jsou možné způsoby využití honiteb?
1. Co se rozumí honitbou?
- Je soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle zákona 449/2001 Sb. o myslivosti
2. Jaké druhy honiteb známe?
- Vlastní a společenstevní
3. Jaký je rozdíl mezi honitbou vlastní a honitbou společenstevní?
- Vlastní: Jako vlastní honitba se označují pozemky, které jsou ve vlastnictví člověka, který na nich vykonává právo myslivosti. Od roku 1962 do roku 1992 tento druh honitby přestal existovat, když bylo následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 Sb. právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku a stalo se doménou organizací, jako byly státní lesy, státní statky a JZD.
- Společenstevní: Jako společenstevní honitba se označuje honitba tvořená pozemky více vlastníků, kteří se dohodli na vzniku honebního společenstva podle zákona o myslivosti. Tomuto honebnímu společenstvu je pak honitba uznána.
4. Jaké jsou možné způsoby využití honiteb?
- Oborní chov, bažantní chov, …

II/B/5 - Používání loveckých psů, jejich kvalifikace a stanovené počty

1. Kdo a v jakých počtech je povinen držet lovecké psy v honitbě?
2. Jaké druhy kvalifikací loveckých psů znáte?
3. Jaký je potřebný počet loveckých psů na společných lovech?
4. Kde získává lovecký pes potřebnou kvalifikaci?
1. Kdo a v jakých počtech je povinen držet lovecké psy v honitbě?
- Uživatel honitby.
- Podle výměry honitby:
Drobná:
a) v honitbě o výměře do 1000 ha: 1. nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování.
b) v honitbě o výměře do 3000 ha: 1. nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování.
c) v honitbě o výměře od 3000 ha: 1. nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. 2. nejméně 2 psi se zkouškou z výkonu norování.
Spárkatá:
a) v honitbě o výměře do 1000 ha: 1. nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře nebo nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře. 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování.
b) v honitbě o výměře do 3000 ha: 1. nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře nebo nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře. 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování.
c) v honitbě o výměře od 3000 ha: 1. nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře nebo nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře.
2. Jaké druhy kvalifikací loveckých psů znáte?
- Slídiči, ohaři, barváři, honiči, norníci.
3. Jaký je potřebný počet loveckých psů na společných lovech?
- Při společném lovu je stanoven pro první tři střelce a pro každých dalších i započatých deset střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu, pro druh zvěře, který má být loven.
4. Kde získává lovecký pes potřebnou kvalifikaci?
- Zkoušky příslušných kvalifikací.

II/B/6 - Druhy loveckých lístků, jejich vydávání a možnosti jejich odebrání

1. K čemu slouží lovecký lístek a kdo lovecké lístky vydává?
2. Jaké jsou druhy loveckých lístků?
3. Jaké jsou zákonné podmínky pro získání loveckého lístku?
4. Kdo a za jakých podmínek může lovecký lístek odebrat?
5. Kdo může požadovat předložení loveckého lístku ke kontrole?
1. K čemu slouží lovecký lístek a kdo lovecké lístky vydává?
- Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. K umožnění výkonu práva myslivosti (+ zbrojní průkaz)
2. Jaké jsou druhy loveckých lístků?
- Lovecký lístek pro:
a) české občany
b) žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem
c) cizince
3. Jaké jsou zákonné podmínky pro získání loveckého lístku?
- Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo je starší 16 let, má způsobilost k právním úkonům, složil zkoušku z myslivosti, je bezúhonný a je pojištěn.
4. Kdo a za jakých podmínek může lovecký lístek odebrat?
- Orgán státní správy. Spáchání trestného činu, spáchání přestupku – odebrání do 2 let, max. 5 let,…
5. Kdo může požadovat předložení loveckého lístku ke kontrole?
- Policie, myslivecký hospodář, myslivecká stráž.

II/B/7 - Právní problematika související s výstavbou mysliveckých zařízení

1. Co rozumíte pod pojmem myslivecká zařízení?
2. Kdo povoluje budování a umístění mysliveckých zařízení v honitbě?
3. Ke stavbě kterých mysliveckých zařízení je třeba stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu?
1. Co rozumíte pod pojmem myslivecká zařízení?
- Stavby, které napomáhají myslivcům k hospodaření ve své honitbě, ke krmení, chování nebo lovu zvěře (krmelce, zásypy, voliéry, kazatelny, posedy, chaty, atd.)
2. Kdo povoluje budování a umístění mysliveckých zařízení v honitbě?
- Vlastník pozemku
3. Ke stavbě kterých mysliveckých zařízení je třeba stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu?
- Myslivecká chata, voliéra pro bažanty, obora, stavby, které mají betonové základy.

II/B/8 - Povinnosti uživatelů honiteb hradit škody působené zvěří

1. Které škody je povinen hradit uživatel honitby?
2. Jaký je postup při uplatňování nároku na náhradu škod?
3. Kdo zodpovídá za škody u spolku?
1. Které škody je povinen hradit uživatel honitby?
- a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech.
b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.
2. Jaký je postup při uplatňování nároku na náhradu škod?
- Současně u uplatnění nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.
Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.
3. Kdo zodpovídá za škody u spolku?
- Členové spolku

II/B/9 - Povinné pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví a na věci při výkonu práva myslivosti

1. Na jaké události musí být pojištěn ten, kdo loví zvěř?
2. Jaké zákonné podmínky musí obsahovat pojistná smlouva o pojištění osob, které loví zvěř?
3. Čím pojištěná osoba prokazuje uzavření pojistky?
4. Komu je osoba lovící zvěř povinna předložit doklad o uzavřeném povinném pojištění?
1. Na jaké události musí být pojištěn ten, kdo loví zvěř?
- Pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcené jiných osob.
2. Jaké zákonné podmínky musí obsahovat pojistná smlouva o pojištění osob, které loví zvěř?
- Jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, podpis
3. Čím pojištěná osoba prokazuje uzavření pojistky?
- Potvrzením o povinném pojištění
4. Komu je osoba zvěř povinná předložit doklad o uzavřeném povinném pojištění?
- Mysliveckému hospodáři, myslivecké stráži a policii ČR.

II/B/10 - Význam myslivecké statistiky a obsah tiskopisu Mysl1-01

1. Jaký je význam myslivecké statistiky?
2. Co je obsahem výkazu Mysl (Mze) – 1-01?
3. Kdo zpracovává mysliveckou statistiku a komu se předkládá?
1. Jaký je význam myslivecké statistiky?
- a) Posuzování úrovně mysliveckého hospodaření se zvěří, tj. chovu a lovu zvěře a úrovně řízení myslivosti v ČR
b) Využití území republiky k účelům mysliveckého hospodaření y pohledu počtu honiteb a jejich využití, struktury honiteb podle druhů kultur honebních pozemků
c) Sledování vývoje početních stavů zvěře, nejen jako ochrany před vyhubením, ale též z důvodu předcházení nekontrolovatelnému nárůstu početních stavů se všemi negativními důsledky (škody v lesnictví a zemědělství atd.)
d) Předcházení, lokalizaci a likvidaci nákazových situací
e) Vyhodnocování výsledků mysliveckého hospodaření z pohledu srovnání s přechozími roky, ale i srovnání s výsledky ve vnitrostátním měřítku
f) Sledování údajů o honitbách, v nichž se zvěř vyskytuje
2. Co je obsahem výkazu Mysl (Mze) - 1-01?
- Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře
3. Kdo zpracovává mysliveckou statistiku a komu se předkládá?
- Český statistický úřad v součinnosti s ministerstvy.

II/B/11 - Právní problematika společných lovů (provádění, organizace, lovené druhy zvěře)

1. Co rozumíte pod pojmem společný lov a hon?
2. Které druhy zvěře a jakým způsobem je možno na společných lovech lovit?
3. Jaké zákonné podmínky musí být splněny při společném lovu.
1. Co rozumíte pod pojmem společný lov a hon?
- Společný lov: Lovecká akce za přítomnosti minimálně 3 střelců a počtu loveckých psů podle výměry honitby.
- Hon: Společný lov na drobnou (na polích).
- Každý stojí na jiném místě a mají obstoupenou leč. Honci ženou zvěř a myslivci ji loví.
2. Které druhy zvěře a jakým způsobem je možné na společných lovech lovit?
- Bažanty, kachny, zajíce, lišky, černou zvěř a vysoká (holá).
3. Jaké zákonné podmínky musí být splněny při společném lovu?
- Přítomnost minimálně 3 střelců a počtu loveckých psů podle výměry honitby,
- Každý myslivec musí dbát osobní bezpečnosti i bezpečnosti ostatních při zacházení se zbraní, musí střílet povolenou zvěř a v průběhu honu nesmí konzumovat alkohol nebo jiné narkotické látky. Musí být minimálně 3 myslivci a 1 lovecky upotřebitelný pes.

II/B/12 - Honební společenstvo, jeho založení, orgány a činnost

1. Co je to honební společenstvo a jak se zakládá?
2. Jaké jsou orgány honebního společenstva?
3. Co je předmětem činnosti honebních společenstev?
1. Co je to honební společenstvo a jak se zakládá?
- Honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle tohoto zákona:
a) jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen "vlastník") souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby.
b) která zajišťuje sama výkon práva myslivosti, anebo společenstevní honitbu pronajme podle tohoto zákona.
- Název honebního společenstva tvoří označení "honební společenstvo" a jméno obce, případně městského obvodu nebo městské části (dále jen "obec"),v jejímž území je většina honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu.
Návrh na registraci honebního společenstva spolu s návrhem na uznání společenstevní honitby podávají alespoň dva vlastníci honebních pozemků, kteří dosáhli věku 18 let, (dále jen "přípravný výbor"). Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. Podpisy členů přípravného výboru musí být úředně ověřeny.
- K návrhu na registraci přípravný výbor nebo honební společenstvo připojí ve dvojím vyhotovení:
a) zápis z jednání ustavující valné hromady honebního společenstva, na kterém byl zvolen honební starosta, případně honební výbor a schváleny stanovy, v nichž musí být uvedeny název a sídlo honebního společenstva, zásady hospodaření a další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon.
b) stanovy honebního společenstva ve dvojím vyhotovení.
2. Jaké jsou orgány honebního společenstva?
- Valná hromada honebního společenstva, honební starosta, honební výbor
3. Co je předmětem činnosti honebních společenstvech?
- Honební společenstvo je založeno za účelem vytvoření a využití společenstevní honitby.

II/B/13 - Co rozumíme pod pojmem myslivost

1. Co rozumíte pod pojmem myslivost?
2. Co je obsahem výkonu myslivosti?
3. Jaké jsou hlavní cíle myslivecké činnosti?
4. Uveďte příklady praktických mysliveckých činností.
1. Co rozumíte pod pojmem myslivost?
- souhrn práv a povinností zvěř chránit, chovat, lovit, sbírat shozy paroží a
vejce zvěře pernaté a užívat k tomu honebních pozemků
- právo myslivosti je možno vykonávat pouze na honebních pozemcích, které
okresní úřad uznal za honitbu, oboru nebo samostatnou bažantnici
Právo myslivosti je spojeno s honebními pozemky.
2. Co je obsahem výkonu myslivosti?
- zvěř chránit, chovat, lovit, sbírat shozy paroží a vejce zvěře pernaté
3. Jaké jsou hlavní cíle myslivecké činnosti?
- Zkvalitňovat genofond zvěře a životního prostředí, zvýšit obecné povědomí o funkci myslivosti v oblasti péče o přírodu, podporu komunikace s veřejností a vzdělávání,…
- Korigovat stavy
4. Uveďte příklady praktických mysliveckých činností.
- Zakrmování, pořádání společných lovů, Péče o zvěř, krmení zvěře v zásypech, krmelcích a na krmelištích, chov zvěře v oborách a bažantnicích, upravování stavů zvěře, myslivecké brigády (např. na chatě, bažantnici, oboře, atd.)

II/B/14 - Jaké činnosti zakazuje v lese lesní zákon

1. Které činnosti v lesích zakazuje lesní zákon?
2. Které zákazy se nevztahují na výkon myslivosti?
3. Kdo a kdy může vstupovat do lesa?
1. Které činnosti v lesích zakazuje lesní zákon?
- V lesích je zakázáno:
a) rušit klid a ticho
b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty
c) vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin
d) těžit stromy a keře nebo je poškozovat
e) sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet
f) sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les
g) jezdit a stát s motorovými vozidly
h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu
i) vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví
j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních
k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa
l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty
m) narušovat vodní režim a hrabat stelivo
n) pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty
o) znečišťovat les odpady a odpadky. Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa
2. Které zákazy se nevztahují na výkon myslivosti?
- a) rušit klid a ticho
b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty
g) jezdit a stát s motorovými vozidly
h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu
j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních
3. Kdo a kdy může vstupovat do lesa?
- Oprávnění každého je vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí a možnost chovat se v něm takovým způsobem, který zákon o lesích dovoluje.

II/B/15 - Skupiny zbrojních průkazů, postup při získání zbrojního průkazu

1. Kterým právním předpisem se řídí vydávání zbrojních průkazů a kdo je vydává?
2. Které skupiny zbrojních průkazů znáte a který zbrojní průkaz je třeba pro lovecké účely?
3. Jaká jsou oprávnění držitele zbrojního průkazu skupiny „C“?
1. Kterým právním předpisem se řídí vydávání zbrojních průkazů a kdo je vydává?
- Zákon č. 500/2004 Sb.,
- Zbrojní průkaz vydá příslušný útvar policie na základě žádosti fyzické osobě.
2. Které skupiny zbrojních průkazů znáte a který zbrojní průkazy třeba pro lovecké účely?
- Skupina A pro sběratelské účely
Skupina B pro sportovní účely
Skupina C pro lovecké účely
Skupina D pro výkon zaměstnání nebo povolání
Skupina E pro ochranu života, zdraví nebo majetku.
3. Jaké jsou oprávnění držitele zbrojního průkazu skupiny „C"?
- Skupina C pro lovecké účely opravňuje k nákupu střeliva do zbraní kat. B nebo C, k přebíjení střeliva pro vlastní potřebu a je vyžadována pro lov.

II/B/16 - Povinnosti uživatelů honiteb při zazvěřování honiteb

1. Kdo je oprávněn vypouštět zvěř do honitby a kdo její vypouštění povoluje?
2. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při jejím zazvěřování?
3. Kterou zvěř je do honitby zakázáno vypouštět?
1. Kdo je oprávněn vypouštět zvěř do honitby a kdo její vypouštění povoluje?
- Vypouštět zvěř do honitby může jen držitel honitby; jiná osoba jen s jeho souhlasem.
- Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbu, nejedná-li se o vypouštění zvěře po udělení výjimky nebo po vydání povolení nebo po povolení vydaném při dovozu zvěře anebo ze zavedených intenzivních chovů zvěře.
2. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při jejím zazvěřování?
- Mít souhlas orgánu státní správy, zajistit vpouštěnou zvěř
3. Kterou zvěř je do honitby zakázáno vypouštět?
- Jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech nebo jejich mláďata
Zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat
Zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody

II/B/17 - Povinnosti uživatele honitby vzhledem k dohledávce a dosledu zvěře

1. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při dohledávce a dosledu zvěře?
2. Komu patří dohledaná zvěř, která přeběhla nebo přeletěla do cizí honitby nebo na nehonební pozemek?
3. Co je třeba učinit před provedením dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla do cizí honitby nebo na nehonební pozemek?
4. Kdy je nutno provést dohledávku zvěře na společných honech?
1. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při dohledávce dosledu zvěře?
- Dohledání – sledování postřelené drobné zvěře bezprostředně po výstřelu nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře a její nalezení nebo nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem usmrcené, a to ve všech přírodních podmínkách
Dosledování – sledování postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře a její nalezení nebo nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem usmrcené, a to ve všech přírodních podmínkách.
2. Komu patří dohledaná zvěř, která předběhla nebo přeletěla do honitby nebo na nehonební pozemek?
- Spolku, ze kterého zvěř přeběhla.
3. Co je třeba učinit před provedením dohledávky poraněné zvěře, která předběhla nebo přeběhla do cizí honitby nebo na nehonební pozemek?
- Zavolat mysl. hospodáři cizí honitby a následné domluvení.
4. Kdy je nutné provést dohledávku zvěře na společných honech?
- Po ukončení leče nebo nejpozději druhý den ráno.

II/B/18 - Rozdíl mezi držením a nošením zbraní, podmínky pro používání lovecké palné zbraně

1. Jaký je rozdíl mezi režimem „držení“ zbraně a střeliva a „nošení“ zbraně a střeliva?
2. Za jakých podmínek lze použít loveckou palnou zbraň?
3. Kdy lze použít loveckou zbraň na nehonebním pozemku?
1. Jaký je rozdíl mezi režimem „držení" zbraně a střeliva a „nošení" zbraně a střeliva?
- Nošení: Aktivně používat zbraně a střeliva
- Držení: Pasivní i aktivní používání zbraně a střeliv. Úschova.
2. Za jakých podmínek lze použít loveckou palnou zbraň?
- Při lovu, sebeobrana,…
3. Kdy lze použít loveckou zbraň na nehonebním pozemku?
- Sebeobrana, lov na povolení orgánu státní správy,…

II/B/19 - Co rozumíme pod pojmem právo myslivosti

1. Co je to právo myslivosti a komu náleží?
2. Kde je možno právo myslivosti provádět a kdo je oprávněn provádět právo myslivosti?
3. Co je to honební pozemek?
1. Co je to právo myslivosti a komu náleží?
- Výkon práva myslivosti je odpovědná, odborná, veřejně prospěšná činnost, legislativně vymezená v právním řádu České republiky zákonem o myslivosti. Předmětem a účelem zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. v úplném znění je úprava chovu a zachování druhů zvěře volně žijících na území ČR včetně výkonu státní správy myslivosti a státní podpory k udržení úrovně i tradic české myslivosti, přičemž tento zákon zvěř definuje jako přírodní obnovitelné bohatství státu, tj. nás všech.
- Podle § 2 písm. h) zákona o myslivosti má ten, kdo je oprávněn vykonávat právo myslivosti v honitbě, právo přivlastnit si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží. K výkonu práva myslivosti je oprávněn ten, kdo je vykonává (uživatel honitby), užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Užíváním honebních pozemků se rozumí vstup na ně a dále se svolením jejich vlastníka budování mysliveckých zařízení (krmelců, posedů, políček pro zvěř apod. podle § 9 odst. 2 zákona o myslivosti).
2. Kde je možno právo myslivosti provádět a kdo je oprávněn provádět právo myslivosti?
- Na honebních pozemcích. Ten, kdo složil zkoušky z myslivosti.
3. Co je to honební pozemek?
- Honební pozemek je pozemek, na kterém se vykonává myslivost (chov a lov zvěře, atd.). Jsou to téměř všechny pozemky - lesy, pole, louky, další zemědělské a ostatní pozemky.

II/B/20 - Kdo může v honitbě lovit zvěř

1. Kdo může v honitbě lovit zvěř?
2. Co musí mít osoba lovící zvěř v honitbě u sebe?
3. Kdo může kontrolovat osoby lovící v honitbě?
1. Kdo může v honitbě lovit zvěř?
- Uživatel honitby
2. Co musí mít osoba lovící zvěř v honitbě u sebe?
- Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu.
3. Kdo může kontrolovat osoby lovící v honitbě?
- Orgán státní správy, mysl. hospodář, mysl. stráž, policie ČR,…

II/C/1 - Co je bažantnice

1. Co musí splňovat část honitby, aby zde mohla být vymezena bažantnice?
2. Kdo rozhoduje o vymezení bažantnice?
3. Kdo a jak vyznačuje bažantnici v terénu?
1. Co musí splňovat část honitby, aby abyste mohla být vymezena bažantnice?
- Jako základní podmínky pro chov bažantů se posuzují:
a) výměra bažantnice nejméně 100 ha souvislých honebních pozemků v rámci uznané honitby a z toho nejméně 25 ha je tvořeno lesními pozemky, nebo pozemky s keři nebo dalšími dřevinami (např. remízky, meze)
b) nadmořská výška maximálně 700 m
c) hranice bažantnice je vzdálena nejméně 200 m vzdušnou čarou od souvisle zastavěného území měst, obcí nebo jiného trvalého osídlení od hranice sousední honitby
d) trvalý přirozený zdroj vody v bažantnici využitelný pro bažantí zvěř
e) písemný souhlas vlastníků jednotlivých honebních pozemků navrhovaných na bažantnici se zřízením bažantnice a s umístěním mysliveckých zařízení navržených ve studii a s návrhem doporučených budoucích porostních úprav na jejich pozemcích
f) roční počet vypouštěných bažantů nejméně 1 500 kusů nebo dosavadní přirozený výskyt bažanta z divoké populace na pozemcích navrhovaných za bažantnici odpovídající v posledních 5 letech početním stavům stanoveným podle zvláštního právního předpisu
g) střídavě se vyskytující plochy s vysokými zemědělskými porosty nad 20 cm s plochami s nízkými zemědělskými porosty do 10 cm
h) výskyt zemědělských kultur o výšce nad 20 cm v jarním období a hustých vysokých porostů zemědělských kultur nad 20 cm, které mohou být ponechávány přes zimní období, (např. vojtěškové porosty, porosty ozimých obilovin, travní porosty)
i) vypouštění bažantů alespoň 30 dní před každým jednotlivým lovem
2. Kdo rozhoduje o vymezení bažantnice?
- Orgán státní správy myslivosti.
- Vyhláška č. 7/2004 Sb.
3. Kdo a jak vyznačuje bažantnici v terénu?
- V honitbě vyznačí bažantnici držitel honitby označením tak, že nejpozději do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby nebo její změny, v jejímž obvodu vznikla bažantnice, umístí po obvodu bažantnice na vhodných místech (např. na přístupových cestách, turistických stezkách) tabulky s uvedením: a) názvu honitby a výslovným označením, že jde o bažantnici b) označení držitele a uživatele honitby c) název orgánu státní správy myslivosti, který vydal rozhodnutí o uznání honitby nebo její změny, v jejímž obvodu vznikla bažantnice d) číslo jednací tohoto rozhodnutí a datum jeho vydání a nabytí právní moci

II/C/2 - Plánování chovu a lovu zvěře v honitbě

1. Kdo je povinen vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě, kdo vypracovaný plán schvaluje a kdo má právo kontrolovat jeho plnění?
2. Uveďte základní principy plánování lovu zvěře v honitbě.
1. Kdo je povinen vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě, kdo vypracovaný plán schvaluje a kdo má právo kontrolovat jeho plnění?
- Uživatel honitby vypracovává, držitel honitby schvaluje, kontroluje orgán státní správy myslivosti.
2. Uveďte základní principy plánování lovu zvěře v honitbě.
- Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře.

II/C/3 - Sčítání zvěře, jeho účel, termíny a metodika

1. Jaký je účel sčítání zvěře a kdo je povinen sčítání zvěře provádět?
2. Kdo stanovuje termíny sčítání, komu se oznamují výsledky sčítání a kdo se k výsledkům vyjadřuje?
1. Jaký je účel sčítání zvěře a kdo je povinen sčítání zvěře provádět?
- Zjistit jarní kmenové stavy. Uživatel honitby.
2. Kdo stanovuje termíny sčítání, komu se oznamuji výsledky sčítání a kdo se k výsledkům vyjadřuje?
- Orgán státní správy, vyjadřuje se držitel honitby.

II/C/4 - Náhrada škod na zvěři

1. Uveďte příklady škod způsobených na zvěři, a kdo za škodu na zvěři zodpovídá?
2. Kdo má nárok na náhradu škody způsobené na zvěři?
1. Uveďte příklady škod způsobených na zvěři, a kdo za škodu na zvěři zodpovídá?
- Za škodu zodpovídá každý, kdo ji způsobil.
- Pytláctví, úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypouštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře.
2. Kdo má nárok na náhradu škody způsobené na zvěři?
- Uživatel honitby

II/C/5 - Chovatelské přehlídky trofejí

1. Kdo rozhoduje o konání chovatelských přehlídek trofejí?
2. K čemu přehlídky slouží?
1. Kdo rozhoduje o konání chovatelské přehlídky trofejí?
- Orgán státní správy
- ČMMJ - OMS
2. K čemu přehlídky slouží?
- Ukázka hospodaření se zvěří, součást ekologické výchovy školních dětí, pokud děti dostanou při návštěvě chovatelské přehlídky náležitý výklad od zkušených myslivců k jednotlivým exponátům, což v konečném důsledku pomáhá měnit negativní názor veřejnosti na myslivce a jejich úlohu v přírodě.

II/C/6 - Minimální a normované stavy zvěře

1. Co znamená minimální a co normovaný stav zvěře a v jakých počtech je povinen uživatel honitby stavy zvěře udržovat?
2. Co ovlivňuje zařazení honiteb do jakostních tříd a stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře?
3. Pro které druhy zvěře a podle čeho se stanovují minimální a normované stavy?
1. Co znamená minimální a co normovaný stav zvěře a v jakých počtech je povinen uživatel honitby stavy zvěře udržovat?
- Minimální stav zvěře: je (kmenový) stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu.
- Normovaný stav zvěře: je nejvýše přípustný jarní (kmenový) stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby
- Vyhláška Mze č. 491/2002 Sb.
2. Co ovlivňuje zařazení honiteb do jakostních tříd a stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře?
- Poloha, rozloha honitby, počet potůčků (zdroj vody) a v neposlední řadě úživnost honitby.
3. Pro které druhy zvěře a podle čeho se stanovují minimální a normované stavy?
- S výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře.
- Zvěř spárkatá: jelení, daňčí, mufloní, srnčí, černá
Zvěř drobná: zajíc, bažant, kachna divoká
- Zařazení honitby do jakostních tříd.

II/C/7 - Rozdíl mezi oborou a honitbou

1. Co je to obora a jak se zřizuje?
2. Jaké jsou zvláštnosti lovu zvěře v oboře?
1. Co je to obora a jak se zřizuje?
- druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat.
- Pro uznání těchto honiteb zákon vyžaduje prokázání minimální výměry souvislých honebních pozemků 50ha, je nutné doložit existenci trvalého oplocení, které znemožňuje zvěři z obory unikat.
2. Jaké jsou zvláštnosti lovu zvěře v oboře?
- Nemá dobu lovu.

II/C/8 - Podmínky chovu a používání loveckých dravců

1. Co rozumíte pod pojmem „lovecký dravec“?
2. Jaké jsou základní podmínky chovu a používání loveckých dravců?
1. Co rozumíte pod pojmem „lovecký dravec"?
- Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití.
2. Jaké jsou základní podmínky chovu a používání loveckých dravců?
- Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce je možné jen po povolení výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně přírody a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace.
- Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které mají lovecký lístek, složily sokolnické zkoušky a používají lovecké dravce v souladu s právním předpisem na úseku ochrany přírody a krajiny.
- K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí druhu odpovídá druhu a velikosti ulovené zvěře.
- Lovecký dravec musí být uvázán vždy za obě končetiny a během létání na volno nesmí být řemínky spojeny. Lovecký dravec musí být označen za účelem identifikace čitelnou jmenovkou chovatele s uvedením jeho adresy.

II/C/9 - Pronájem honitby

1. Kdo pronajímá honitbu?
2. Kdo si může pronajmout honitbu?
1. Kdo pronajímá honitbu?
- Vlastníci pozemků, na kterých se honitba rozkládá a kteří se sdružují v honebním společenstvu.
2. Kdo si může pronajmout honitbu?
- Myslivec jako soukromník nebo myslivecké sdružení.

II/C/10 - Povinnosti vlastníků lesa při ochraně lesa před škodami zvěří

1. Jaké jsou zákonné povinnosti vlastníka lesa při jeho ochraně před škodami zvěří?
2. Která opatření k omezení škod působených zvěří se považují za přiměřená?
1. Jaké jsou zákonné povinnosti vlastníka lesa při jeho ochraně před škodami zvěří?
- Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby.
- Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.
2. Která opatření omezení škod působených zvěří se považují za přiměřená?
- Pomazat stromy přípravkem proti okusu, oplotit lesní školku, natíráním

II/C/11 - Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků ve vztahu k uživateli honitby

1. Jaké znáte povinnosti vlastníků (chovatelů) domácích zvířat v souvislosti s ochranou myslivosti?
2. Jaké mají vlastníci (nájemci) pozemků při jejich obhospodařování povinnosti?
1. Jaké znáte povinnosti vlastníků (chovatelů) domácích zvířat v souvislosti s ochranou myslivosti?
- Při obhospodařování pozemků, jejich ohrazování při pastvě a podobně jsou vlastníci, popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována; ustanovení předpisů na ochranu zvířat proti týrání tím nejsou dotčena. Ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu zvěře při obhospodařování pozemků nejsou dotčena.
- K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni: a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin
b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji
c) provozovatelé silážních jam a krechtů provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře
2. Jaké mají vlastníci (nájemci) pozemků při jejich obhospodařování povinnosti?
- V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.
- Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle potřebná opatření k záchraně zvěře.
- Uživatelé honiteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
- Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě.

II/C/12 - Rozdíl mezi držitelem a uživatelem honitby

1. Kdo je držitelem honitby?
2. Kdo je uživatel honitby?
1. Kdo je držitelem honitby?
- osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána
2. Kdo je uživatel honitby?
- Držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal

II/C/13 - Kdo a za jakých podmínek povoluje nebo nařizuje snížení stavů zvěře

1. Kdo povoluje nebo nařizuje snížení stavů zvěře?
2. Kdo o ně může požádat?
1. Kdo povoluje nebo nařizuje snížení stavů zvěře?
- Orgán státní správy myslivosti
2. Kdo o ně může požádat?
- Uživatel honitby

II/C/14 - Co rozumíte pod pojmem obecná a zvláštní ochrana živočichů

1. Co rozumíte pod pojmem obecná a zvláštní ochrana živočichů?
2. Do jakých skupin dělíme zvláště chráněné živočichy a co je základem jejich ochrany?
1. Co rozumíte pod pojmem obecná a zvláštní ochrana živočichů?
- Obecná ochrana (§ 5 zákona) stanoví ochranu všech druhů rostlin a živočichů před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Nesmí dojít k jakémukoli ohrožení existence druhu (jako celku) žijícího na území České republiky. Protože některé domácí druhy mohou být ohroženy konkurenčním působením druhu na našem území cizorodým, je v obecné ochraně stanovena povinnost souhlasu orgánu ochrany přírody k záměrnému rozšiřování geograficky nepůvodních druhů do naší přírody.
- Zvláštní ochrana: Druhy rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách přirozeně vzácné nebo jejichž populace jsou snadno zranitelné, vědecky nebo kulturně velmi významné, jsou chráněny jako druhy zvláště chráněné a platí pro ně přísnější režim ochrany. Odlišnost od obecné ochrany spočívá v ochraně každého jedince ve všech jeho vývojových stádiích. Současně je zakázáno kromě jiného chytat, usmrcovat, chovat či jinak komerčně využívat zvláště chráněné živočichy a sbírat, držet, pěstovat a komerčně využívat zvláště chráněné rostliny. Významným nástrojem zvláštní druhové ochrany je ochrana biotopů, tedy životního prostředí zvláště chráněných druhů, jako základního předpokladu jejich existence.
2. Do jakých skupin dělíme zvláště chráněné živočichy a co je základem jejich ochrany?
- Ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené.
- Odlišnost od obecné ochrany spočívá v ochraně každého jedince ve všech jeho vývojových stádiích. Současně je zakázáno kromě jiného chytat, usmrcovat, chovat či jinak komerčně využívat zvláště chráněné živočichy a sbírat, držet, pěstovat a komerčně využívat zvláště chráněné rostliny. Významným nástrojem zvláštní druhové ochrany je ochrana biotopů, tedy životního prostředí zvláště chráněných druhů, jako základního předpokladu jejich existence.

II/C/15 - Druhy pernaté zvěře chráněné podle zákona na ochranu přírody a krajiny

1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy pernaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
2. Co je základem zvláštní ochrany živočichů?
1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy pernaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
- Ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené.
- Havran polní, jestřáb lesní, káně lesní, kormorán velký, koroptev polní, krkavec velký, křepelka polní, sluka lesní, sojka obecná, sokol stěhovavý, tetřev hlušec, tetřívek obecný, volavka popelavá, výr velký,…
2. Co je základem zvláštní ochrany živočichů?
- Druhy rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách přirozeně vzácné nebo jejichž populace jsou snadno zranitelné, vědecky nebo kulturně velmi významné, jsou chráněny jako druhy zvláště chráněné a platí pro ně přísnější režim ochrany. Odlišnost od obecné ochrany spočívá v ochraně každého jedince ve všech jeho vývojových stádiích. Současně je zakázáno kromě jiného chytat, usmrcovat, chovat či jinak komerčně využívat zvláště chráněné živočichy a sbírat, držet, pěstovat a komerčně využívat zvláště chráněné rostliny. Významným nástrojem zvláštní druhové ochrany je ochrana biotopů, tedy životního prostředí zvláště chráněných druhů, jako základního předpokladu jejich existence.

II/C/16 - Druhy srstnaté zvěře chráněné podle zákona na ochranu přírody a krajiny

1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy srstnaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
2. Co je základem obecné ochrany živočichů?
1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy srstnaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
- Ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené.
- Kočka divoká, los evropský, medvěd hnědý, rys ostrovid, vlk euroasijský, vydra říční, bobr evropský.
2. Co je základem obecné ochrany živočichů?
- Obecná ochrana (§ 5 zákona) stanoví ochranu všech druhů rostlin a živočichů před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Nesmí dojít k jakémukoli ohrožení existence druhu (jako celku) žijícího na území České republiky. Protože některé domácí druhy mohou být ohroženy konkurenčním působením druhu na našem území cizorodým, je v obecné ochraně stanovena povinnost souhlasu orgánu ochrany přírody k záměrnému rozšiřování geograficky nepůvodních druhů do naší přírody.

II/C/17 - Omezení výkonu myslivosti v přírodních rezervacích

1. Co jsou to národní přírodní rezervace a přírodní rezervace?
2. Jaké je v národních přírodních rezervacích a přírodních rezervacích omezení výkonu myslivosti?
1. Co jsou to národní přírodní rezervace a přírodní rezervace?
- Národní přírodní rezervace poskytuje ochranu jedinečným přírodním ekosystémům nebo jejich souborům, vázaným na přirozený reliéf a typickou geologickou stavbu, v mezinárodním nebo národním měřítku ojedinělým svou strukturou, zachovalostí a přítomností význačných přírodních fenoménů.
- Přírodní rezervace je určena k ochraně ekosystémů význačných pro určitý region či geografickou oblast. Má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace a vyhlašuje ji nařízením místně příslušný krajský úřad.
2. Jaké je v národních přírodních rezervacích a přírodních rezervacích omezení výkonu myslivosti?
- Výkon mysliveckého práva v národních přírodních rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.

II/C/18 - Kategorie zvláště chráněných území

1. Jaké jsou kategorie chráněných území?
2. Ve kterých je nejvyšší stupeň ochrany?
1. Jaké jsou kategorie chráněných území?
- Národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka.
2. Ve kterých je nejvyšší stupeň ochrany?
- Národní park

II/C/19 - Co je náplní ochrany přírody a krajiny a jak ovlivňuje provádění práva myslivosti

1. Co se rozumí ochranou přírody a krajiny?
2. Jak ovlivňují právní předpisy o ochraně přírody a krajiny provádění práva myslivosti?
1. Co se rozumí ochranou přírody a krajiny?
- Péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.
2. Jak ovlivňují právní předpisy o ochraně přírody a krajiny provádění práva myslivosti?
- Zákaz lovu a pohybu myslivců a jejich psů v době kladení mláďat.

II/C/20 - Ochrana zvířat proti týrání

1. Jaký je účel zákona na ochranu zvířat proti týrání a které činnosti jsou považovány za týrání zvířat?
2. Jaké jsou zákonné důvody usmrcování zvířat a které metody jsou zakázané?
1. Jaký je účel zákona na ochranu zvířat proti týrání a které činnosti jsou považovány za týrání zvířat?
- Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem.
- Za týrání se považuje:
a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly
b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům
c) z jiných než zdravotních důvodů:
1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis
2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují
3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete
d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení
e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled
f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, s výjimkou výcviku loveckého dravce, používat jiných živých zvířat jako lákadel nebo nástrah, aniž by to vyžadoval lov, štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov anebo příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody
g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i v případě, že by uvedené zákroky byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3 a 4, zejména:
1. kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy
2. z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně
3. poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků starších 3 dnů tak, aby bylo zabráněno jejich létání
h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat
i) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře veterinární léčiva a přípravky s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou nebo úprava kopyt a podkovářské úkony, pokud nejsou prováděny osobou, která splňuje odbornou způsobilost podle zvláštního právního předpisu: za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské úkony
j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy
k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení
l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte
m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání
n) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví
o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení
p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví
r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný
s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat
t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a, nejde-li o postup stanovený zákonem o rybářství a zákonem o ochraně přírody a krajiny
u) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní, stanoví-li tak zvláštní právní předpis
v) používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu
w) jiné tímto zákonem zakázané jednání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete.
2. Jaké jsou zákonné důvody usmrcování zvířat a které metody jsou zakázané?
- Důvodem k usmrcení je:
a) využití produktů zvířete chovaného nebo drženého pro produkci potravin, vlny, kůže nebo jiných produktů
b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením
c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem
d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů
e) nařízené mimořádné veterinární nebo hygienické opatření při ochraně před nákazami
f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak
g) regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů regulováním populace zvířat se rozumí soubor soustavně prováděných preventivních opatření, která mají přispět k udržení populace v určité zdravotní a genetické kvalitě, zejména omezením nepřirozené nabídky potravních zdrojů a možností rozmnožování populace, a jejichž cílem je omezit rizika, která mohou vzniknout nárůstem populace v jejím teritoriu nebo rizika ohrožení populací volně žijících zvířat, a zabránit vzniku utrpení zvířat a nadměrných škod, zejména šíření nákaz nebo jiných nežádoucích vlivů
h) deratizace a opatření v boji proti škodlivým organismům
i) uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře podle zvláštních právních předpisů
j) depopulace
- Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat:
a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů
b) použití takových látek a přípravků, jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt
c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení
d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí
e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch.

III/A/1 - Jelen evropský

1. Popište výskyt jelena lesního na našem území; které znáte poddruhy?
2. Popište a pojmenujte správně jelení zvěř.
3. Jaký je průběh a projevy jelení říje ?
4. Popište parožení jelenů a jejich trofej.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku jelení zvěře?
1. Popište výskyt jelena lesního na našem území; které znáte poddruhy?
- Populace jelení zvěře na území našeho státu je považována za poddruh jelena západního. Současná populace je značně hybridizována více poddruhy, jelikož v minulosti na našem území byla populace jelenů téměř vyhubena. Prostředí různorodé a různověké les s častými pasekami a pastvinami od nížin až po horní hranici lesa
- různorodé a různověké lesy s častými pasekami a pastvinami od nížin až po horní hranici lesa.
- Středoevropský a karpatský (mohutnější).
2. Popište a pojmenujete správně jelení zvěř.
- Jedná se o zvěř, která je symbolem majestátnosti. Délka těla jelenů je až 250 cm, kelka 15 cm, výška v kohoutku je až 150 cm a hmotnost do 250 kg. Laně jsou zhruba o třetinu menší. Obřitek nažloutlý. Zbarvení v letní srsti je červenohnědé, zimní více do šeda. Přebarvují dvakrát ročně. Jarní přebarvování probíhá od dubna do května a podzimní v září a říjnu. Obecně lze říci, že nejdříve přebarvují mladí jeleni a laně, poté starší jeleni a nakonec březí laně a nemocní jeleni. Jeleni se od laní liší přítomností paroží a hřívy především v období říje a zimy. Kolouši jsou skvrnití zhruba do září. Ze smyslů má jelení zvěř výborný čich a sluch, slabší je zrak. Výměra mléčného chrupu 0 1 3/ 3 1 3 za trvalý 0 1 3 3/ 3 1 3 3 je ukončena ve 30-32 měsících života. V chrupu horní čelisti mají vždy špičáky – kelce.



3. Jaký je průběh a projevy jelení říje?
- září – říjen, probíhá na říjištích, jeleni přicházejí za laněmi, ozývají se troubením, hlavní jelen si hájí laně před ostatními, dochází k soubojům. Mladí boční jeleni (ministranti, krejčíci) jsou odbíjeni. Hlavní jelen během říje nepřijímá potravu, ztrácí na hmotnosti, časté kalištění. Mimo říji žijí jeleni v oddělených tlupách, přestárlí a nemocní jedinci osaměle, laně s mláďaty jsou v početných tlupách, hlavní místo má vedoucí laň (čelná).
4. Popište parožení jelenů a jejich trofej.
- pučnice 6 – 12 měsíc.
První paroží začíná vyrůstat v dubnu (špičák, zřídka vidlák) je pokryto krátkou srstí (mech, lýčí). Vytloukání tohoto paroží od srpna do listopadu, shazování v květnu (ve dvou letech věku).
Druhé paroží už s růžemi, vytloukání v srpnu.
Dále pak jeleni shazují pravidelně u mladých – březen, duben, u starých – dříve i konec února.
Vytloukání u mladých od pol. srpna, u starých červenec.
Stárnutím jelenů (po 13-14 roku stáří) se zmenšuje schopnost tvorby velkého paroží – ZPÁTEČNÍCI.
- růže, očník, nadočník, vlčník (často chybí), rýhy, perly, puky, pečeť, lodyha je často ukončena buď hrotem, vidlicí, nebo korunou (alespoň 3 výsady), druhy korun: jednoduchá, dvojitá, prstovitá,
dlanitá, lopatovitá, pohárovitá.
Podle počtu výsad na lodyze – špičák, vidlák, šesterák,
osmerák atd. (pravidelný, nepravidelný).
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku jelení zvěře?
- Postoj do X, chování zvěře (místo, denní doba, vnitrodruhové a sociální vztahy), celkový vzhled jedince (tělesná stavba, zbarvení, průběh přebarvování a vytloukání, trofej), chrup – vývoj, obroušení, vyboulení pečetě.

III/A/2 - Sika japonský a sika Dybowského

1. Jaký je původ a rozšíření jelenů sika na našem území?
2. Popište a pojmenujte správně jelena siku.
3. Jaký je průběh a projevy sičí říje ?
4. Popište trofej jelenů sika.
5. Uveďte hlavní rozdíly mezi oběma poddruhy jelenů sika.
1. Jaký je původ a rozšíření jelenů sika na našem území?
- větší komplexy smíšených lesů.
- Pochází z dálného východu asijského kontinentu z Mandžuska, Japonska, Thajska, Vietnamu, Koreje a z východního Ruska.
2. Popište a pojmenujte správně jelena siku.
- Jedná se poměrně o malého jelena s hmotností okolo 55 kg, délka těla 145 cm, kelka 25 cm a výška v kohoutku zhruba 95 cm. Laně jsou výrazně menší. Letní srst má kaštanově hnědou s bílými skvrnami s tmavým pruhem na hřbetě. Zbarvení zimní je šedohnědé až černé beze skvrn. Má tmavou kelku, bílý obřitek a tmavou hřívu. Na našem území je rozšířen sika kjúšúský a sika Dybowského, který je větší a oba tyto poddruhy se mezi sebou mohou křížit. Chrup má obdobný jako jelen evropský se slabými kelcemi.

3. Jaký je průběh a projevy sičí říje?
- říjen – listopad, jeleni si shromažďují kolem sebe větší počet laní, ozývají se mrmláním a táhlým
hvízdáním.
4. Popište trofej jelenů sika.
- růže, očník, nadočník, vlčník (často chybí), rýhy, perly, puky, pečeť, lodyha je často ukončena buď hrotem, vidlicí, nebo korunou (alespoň 3 výsady), druhy korun: jednoduchá, dvojitá, prstovitá,
dlanitá, lopatovitá, pohárovitá.
5. Uveďte hlavní rozdíly mezi oběma poddruhy jelenů sika.
- Dybowského je mohutnější – vyšší, těžší, délka lodyh až 90 cm na rozdíl od japonského – 60cm

III/A/3 - Daněk skvrnitý

1. Jaký je původ a rozšíření daňka na našem území?
2. Popište a pojmenujte správně daňčí zvěř.
3. Popiš průběh a projevy daňčí říje ?
4. Popište parožení daňků a jejich trofej.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku daňčí zvěře?
1. Jaký je původ a rozšíření daňka na našem území?
- Pochází ze Středozemí a z jihozápadní Asie. daňčí zvěř žila ve střední Evropě až do diluvia, podruhé se k nám dostala z jižní Evropy. Ve Francii byli daňci známi kolem roku 480. U nás se daněk poprvé objevil v 15. století a postupně se z něho stala módní zvěř držená v oborách. Na začátku 17. století již byli daňci poprvé vypuštěni do volnosti. V současné době se stále chová převážně v oborách, na mnoha místech se u nás vyskytuje i volně.
- Vhodná stanoviště nalézá v teplejších oblastech do 500m n.m., kde obývá nesouvislé prosvětlené listnaté a smíšené lesy s bohatým podrostem.
2. Popište a pojmenujte správně daňčí zvěř.
- Délka těla daňka je okolo 150 cm, kelka je dlouhá 30 cm, výška v kohoutku 110 cm a hmotnost kolem 90 kg. Hmotnost daněly je 30-50 kg. Kelka je při úprku vztyčená. Zbarvení je v letním období rezavohnědé s bílými skvrnami uspořádanými podélně. Daňčí zvěř má řadu barevných odchylek, např. černá, bílá či rezavá bez skvrnění. Ze smyslů mají dobře vyvinutý čich, sluch a zrak. Obřitek s tmavým lemováním je bělavý. Trvalý chrup, bez kelců v horní čelisti, má vzorec 0 0 3 3 / 3 1 3 3.

3. Popište průběh a projevy daňčí říje.
- říjen – listopad, na říjištích, daňci se ozývají chraptivým ROCHÁNÍM, shromažďují kolem sebe větší počty daněl, často dochází k soubojům, následkem bývají ulomené lodyhy parohů. Během říje se nekaliští, ale hrabe si doliny na chlazení.
Mimo říji vytvářejí oddělené početné tlupy, samotářsky žijí pouze přestárlí a nemocní jedinci.
4. Popište parožení daňků a jejich trofej.
- Pučnice 6 měsíců.
- Vyrůstá první paroží - špičák bez růží, které ve 12 – 14 měsících vytlouká a následně hned shazuje. V roku nasazuje paroží druhé v podobě silného špičáka, nebo vařečkáře, toto i následující paroží je vytloukáno v srpnu – záři, shazováno v květnu (u starších v dubnu)
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku daňčí zvěře.
- Postoj do X, chování zvěře (místo, denní doba, vnitrodruhové a sociální vztahy), celkový vzhled jedince (tělesná stavba, zbarvení, průběh přebarvování a vytloukání, trofej), chrup – vývoj, obroušení.

III/A/4 - Srnec obecný

1. Jaký je areál výskytu srnce u nás a ve světě?
2. Popište a pojmenujte správně srnčí zvěř.
3. Jaké je průběh a projevy srční říje?
4. Popište parožení srnců a jejich trofej.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku srnčí zvěře?
6. Pojednejte o populační dynamice a současných stavech srnčí zvěře.
1. Jaký je areál výskytu srnce u nás a ve světě?
- Nejrozšířenější spárkatá
- Žije v nížinách, pahorkatinách i v horských lesích. Nejvíce mu vyhovují listnaté nebo smíšené lesy s bohatým podrostem a s možností výběru různorodé potravy. Je zvěří stálou, a teritoriální.
2. Popište a pojmenujte správně srnčí zvěř.
- V létě červenohnědá, v zimě šedohnědá, hruď, břicho a vnitřní část běhů šedavě nažloutlé, na zadku světlá, bílá srst – obřitek, kelka 2-5 cm ukrytá v srsti, přebarvování 2x ročně (květen-červen a září-říjen), postupně od mladých kusů po starší, v zimě patří mezi rozpoznávací znaky u srnce střapec (prodloužená srst šourku) a u srn zástěrka (delší srst kolem svírky).

3. Jaký je průběh a projevy srnčí říje?
- Konec července až polovina srpna, srnec vyhledává říjnou srnu, kterou si hlídá, často dochází k nahánění, zpočátku na větší vzdálenosti a v různém tvaru. Srna píská. Při vrcholu ovulace srny se vzdálenost od srnce postupně zkracuje, srna se zastavuje a nechává se srncem POKLÁDAT (několikrát v krátkých intervalech). Srnec u srny zůstává 2-4 dny a poté odchází k další říjné srně. Dobu říje velmi ovlivňuje počasí. Při honění se srna nepravidelně ozývá pískáním, srnec supením.
4. Popište parožení srnců a jejich trofej.
- Základ pučnice je znát již po narození, postupně se vyvíjejí a zvětšují se.
Po pátém měsíci života (v říjnu) začínají na pučnicích vyrůstat první parůžky ve tvaru paliček, knoflíků, kuželíků, které ukončují růst v listopadu až prosinci.
Tyto parůžky vytlouká a shazuje je během měsíce ledna.
Hned nato začínají růst parůžky nové, rostou do května až června, ve tvaru špičáka, vidláka až
šesteráka. Vytlouká je během června, července a shazuje až v prosinci.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku srnčí zvěře?
- Celkový vzhled jedince (tělesná stavba, zbarvení, průběh přebarvování, vytloukání a trofej), chrup – vývoj, obroušení.
6. Pojednej o populační dynamice a současných stavech srnčí zvěře.
- Nejrozšířenější spárkatá zvěř. I přesto, že odstřel stále stoupá, k zabránění velkému množství škod stále nedochází.

III/A/5 - Muflon

1. Jaký je původ a rozšíření muflona na našem území?
2. Popište a pojmenujte správně mufloní zvěř.
3. Jaké jsou životní potřeby a projevy muflonů?
4. Popište mufloní toulce a jejich vývoj.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku mufloní zvěře?
1. Jaký je původ a rozšíření muflona na našem území?
- Pochází ze Středomoří (Korzika, Sardinie), k nám vysazen v druhé polovině 19. století. Výskyt po celé ČR.
2. Popište a pojmenujte správně mufloní zvěř.
- U muflona v létě skořicově hnědé až žluté zbarvení, na hřbetě s černohnědým pruhem, v zimě tmavě hnědé, po stranách hřbetu světlé oválné skvrny (sedlo, čabraka), břicho, obřitek, vnitřní strana běhů bělavá. Na krku prodloužená tuhá srst - rouno. Muflonky jsou světlejší, zpravidla bez sedla. Kelka 5-10 cm.

3. Jaké jsou životní potřeby a projevy muflonů?
- Zbarvení: v létě skořicově hnědé až rezavě žluté, na hřbetě s černohnědým pruhem a v zimě tmavě hnědé, po stranách hřbetu světlé oválné skvrny (sedlo, čabraka).
Muflon hvízdá a siká, muflonka meká a hvízdá. Rohy u muflonek jsou zcela výjimečně a pouze krátké.
Po celý rok žijí v tlupách, které vodí stará muflonka, starší mufloni tlupu uzavírají. Při pastvě hlídá starý beran. Pouze někteří staří berani bývají samotáři.
Potrava: trávy, výhonky keřů, borůvčí, plody lesních stromů, vřes, v zimě pupeny a letorosty listnatých i jehličnatých dřevin.
Říje: probíhá od konce října do prosince, staří mufloni soupeří o muflonky v tlupě, rozbíhají se proti sobě a sráží se toulci.
Březost: 21-32 týdnů, koncem března a v dubnu kladou jedno, výjimečně 2 mláďata. Muflonky, které kladou příliš brzo, neodchovají mládě a mohou jít do říje druhé. Kladou znovu koncem léta. Mládě po narozené je velmi schopné, po 2-3 hodinách následuje matku. Během prvních 3 týdnů, pouze pije mateřské mléko, poté se začíná pastvit, v 6-8 měsíci se osamostatňuje. Pohlavní dospělost mufloní zvěře je ve dvou letech.
4. Popište mufloní toulce a jejich vývoj.
- U muflončat samčího pohlaví začínají vyrůstat toulce ve stáří 3 - 4 měsíců.
V prvním roce dorůstají délky 30-40 cm (rohlíkáč), postupně toulce přirůstají, nejvíce ve 2 a 3 roce, poté přírůst postupně klesá (kolem desátého roku obrušování hrotů předčí přírůst).
Délka toulců dospělých beranů je 80 – 105 cm, obvody 22 - 27 cm.
Rohy u muflonek zpravidla chybí, pokud jsou, tak pouze krátké (6-12 cm).
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku mufloní zvěře?
- Celkový vzhled jedince (tělesná stavba, zbarvení, rouno, růst toulců a trofej), chrup – vývoj, obroušení.

III/A/6 - Prase divoké

1. Jaké je rozšíření černé zvěře na našem území?
2. Popište a pojmenujte správně černou zvěř.
3. Popište sociální strukturu černé zvěře.
4. Popište chrup černé zvěře a jeho vývoj.
5. Jaké jsou základní vodítka pro odlišení pohlaví a věku černé zvěře?
6. Populační dynamika černé zvěře a hlavní příčiny populační exploze.
7. Zhodnoťte současný myslivecký význam černé zvěře; jaká rizika souvisejí s jejím přemnožením ?
1. Jaké je rozšíření černé zvěře na našem území?
- Po celé ČR.
2. Popište a pojmenujte správně černou zvěř.
- Výška: kňour 90 – 115 cm, bachyně 70-95 cm
Hmotnost: kňour 95-160 kg, bachyně 70-110 kg
Popis a zbarvení: tělo ze stran zploštělé, lebka trojboká, ukončená dlouhým ryjem, ocas (pírko) je 15-30 cm dlouhý, tělo kryto štětinami (osinami), na hřbetní straně delšími (hřeben). Letní zbarvení je rezavě až šedohnědé, zimní zbarvení je tmavě šedé až černé. Selata jsou podélně pruhovaná (šedohnědá-světle hnědá). Přebarvování – jarní (květen-červen), podzimní je nezřetelně (září-říjen).


3. Popište sociální strukturu černé zvěře.
- Černá zvěř žije v tlupách, kterou vede většinou nejstarší bachyně, v tlupě jsou selata a lončačky, v době chrutí se k nim přiřazuje kanec. Ostatní lončáci (kanečci) chodí většinou samostatně, dospělí samci (kanci) chodí jednotlivě jako samotáři.
- Kňour, bachyně, sekáč, lončák, letošák.
4. Popište chrup černé zvěře a jeho vývoj.
- trvalý chrup se všemi stoličkami má 44 zubů a jeho vývoj je dokončen do 24 měsíců. Špičáky kňoura v horní čelisti jsou KLEKTÁKY, v dolní čelisti PÁRÁKY a dohromady se nazývají zbraně (lovecká trofej). Bachyně mají špičáky kratší a nazývají se HÁKY.
5. Jaké jsou základní vodítka pro odlišení pohlaví a věku černé zvěře?
- Kňour: páráky, kratší, kulatější, střapec
- Bachyně výrazně menší, špičáky = háky, protáhlejší štíhlejší hlava.
6. Populační dynamika černé zvěře a hlavní příčiny populační exploze.
- Obrovský nárůst počtu černé zvěře na našem území bylo způsobeno špatným odlovem této zvěře především díky tomu, že se nelovila dospělá zvěř, hlavně bachyně, dále pak sjednocení polí do velkých lánů, na kterých se pěstuje především kukuřice, řepka a obiloviny, kde je lov této zvěře velmi obtížný.
7. Zhodnoťte současný myslivecký význam černé zvěře; jaká rizika souvisejí s jejím přemnožením?
- celoplošně rozšířený druh, v lesním hospodářství likviduje velké množství škodlivého hmyzu, rozrýváním půdy připravuje ideální podmínky pro zmlazování ledních dřevin, sbírá plody listnatých dřevin, vyrývání síjí žaludů a bukvic. V zemědělství výrazně škodí na okopaninách, obilí a kukuřici.

III/A/7 - Zajícovci (zajíc polní a králík divoký)

1. Jaké je rozšíření zajíce?
2. Popište a pojmenujte správně zaječí zvěř.
3. Jaké jsou životní potřeby zajíců?
4. Jak probíhá rozmnožování zajíců?
5. Zhodnoťte současný význam zaječí zvěře.
6. Pojednejte o populační dynamice zajíce polního a hlavních faktorech klesajících stavů.
7. Jaké jsou životní potřeby a projevy králíků?
8. Zhodnoťte současný význam divokých králíků a možné příčiny jejich minimálních stavů
1. Jaké je rozšíření zajíce?
- Zajíci preferují pole a louky s remízky, křovinatými mezemi a menšími lesíky, případně okraje lesů a paseky. Vyhýbají se hustým lesům, místy však stoupají poměrně vysoko do hor. V zimě se drží spíše v křovinách a na okrajích lesů, přes léto preferují otevřenou krajinu.
- Po celé ČR.
2. Popište a pojmenujte správně zaječí zvěř.
- Délka: 60-80 cm
Hmotnost: zajíc 3,5 – 7 kg, zaječka 2,5 – 5 kg
Popis a zbarvení: tělo svalnaté s dlouhými běhy, pření jsou pětiprsté zakončeny škrabáky, zadní jsou nepatrně delší a mají jen čtyři prsty. Při pohybu neklade běhy střídavě, ale došlapuje všemi běhy naráz. Srst (vlna) je šedohnědá až rezavěžlutá, břicho bílé. Ocas (pírko) je bílé 7-11 cm dlouhé, z horní strany černý pruh. Slechy jsou delší než hlava a na konci mají černé lemování. Přebarvují březen-duben a září-říjen. Mezi hlasové projevy patří vřeštění, mroukání a pískání u zajíčků. Pohlaví lze rozlišit jen podle pohlavních orgánů.

3. Jaké jsou životní potřeby zajíců?
- Prostředí: obývá polní i lesní prostředí, kde je dostatek krytu a v okolí dobré pastevní podmínky. Vyhledává závětrná, teplá a suchá stanoviště. Žije samotářsky v teritoriu, které se mění podle pastevní nabídky. Převládá noční aktivita, během dne odpočívá v jednoduchém loži (pekáči).
Potrava: býložravec, který je velmi náročný na výběr rostlinné potravy. Živí se travinami a bylinami, na podzim semeny trav a kulturních rostlin, v zimě letorosty a kůrou keřů listnáčů i jehličnanů.
4. Jak probíhá rozmnožování zajíců?
- Páření, tzv. honcování, probíhá od února do září, zaječka je březí 6 týdnů a pak vrhá 2 až 5 mláďat. Vrhy bývají 3 až 4 do roka. Zajíčci jsou hned osrstění a vidí. Matka je kojí 3 až 4 týdny. Zajíčata se brzy osamostatňují. Zajíci pohlavně dospívají asi v šestém měsíci, takže zaječky z raných vrhů mohou být oplozeny ještě týž rok, kdy se narodily.
5. Zhodnoťte současný význam zaječí zvěře
- Nejvýznamnější druh drobné zvěře, produkce zvěřiny, kůže a vlny, v lesním hospodářství působí škody ohryzem.
6. Pojednejte o populační dynamice zajíce polního a hlavních faktorech klesajících stavů.
- V posledních desetiletích zajíci u nás i jinde v Evropě téměř vymizeli. Zajíc žije ve volné krajině a je vydán napospas počasí, což zejména platí pro mláďata. Proto také jeho stavy periodicky klesají podle počasí, a navíc jsou tu i zatím ne zcela vysvětlené velké periody maximálních a minimálních stavů, které se střídají asi v desetiletých intervalech. K tomu je třeba připsat i občasné epidemie mnoha zaječích chorob a parazitů i to, že zajíci představují potravní základnu pro řadu predátorů. Zajíc je tedy klasickým druhem, který se může rychle přemnožit, ale také je snadno zranitelný.
- Počasí, epidemie chorob a parazitů, potravní základ predátorů, sečení,…
7. Jaké jsou životní potřeby a projevy králíků?
- Mrmlá, vřeští, piští.
- Honcování
- Přebarvování duben-květen a na podzim v říjnu. Hrabe si nory. Mezi hlasové projevy patří vřeštění, pištění, mrmlání. Při zjištění nebezpečí velmi slyšitelně dupe až bubnuje. Pohlaví lze rozlišit jen podle pohlavních orgánů.
Prostředí: nižší polohy, suché teplé lokality porostlé keři, okraje lesů, ale i parky. Rád se sluní a vylehává v blízkosti nory. Žije společensky v koloniích po 5-15 členech.
Potrava: není náročný na výběr rostlinné potravy. Živí se travinami a bylinami, v zimě pupeny keřů a sazenic, kůrou listnáčů.
Honcování (říje) probíhá od února do září, 3-5krát se za toto období opakuje, během říje padá hierarchie a všichni králíci se mohou účastnit honcování.
Březost: králice je březí 28-32 dnů. Vrh je v samostatné měkké noře, vystlané suchou trávou a vlnou. Ve vrhu je 4-12 mláďat, která jsou holá a slepá. Po třech týdnech kojení vychází králíčci ven z nory. Osamostatňují se v 4-5 týdnu. Pohlavní dospělost je v 6-8. měsíci.
8. Zhodnoťte současný význam divokých králíků a možné příčiny jejich minimálních stavů.
- Velmi chutná zvěřina, zpracování kůže a vlny, při přemnožení způsobuje škody ohryzem kůry a okusem výhonků. Minimální stavy jsou zapříčiněny výskytem škodné zvěře.

III/A/8 - Liška obecná

1. Jaký je životní prostor a rozšíření lišky?
2. Popište a pojmenujte správně lišku.
3. Jaké jsou životní potřeby a projevy lišek?
4. Jak probíhá rozmnožování lišek?
5. Zhodnoťte současný myslivecký význam lišky.
6. Populační dynamika lišky obecné a příčiny současných stavů
1. Jaký je životní prostor a rozšíření lišky?
- Evropa, sev. Asie, sev. Afrika, Arabský poloostrov.
- Naše nejpočetnější psovitá šelma.
- Od nížin až po horské oblasti
- Intravilány velkých měst – parky, sídliště, průmyslové zóny, zemědělské kultury.
2. Popište a pojmenujte správně lišku.
- Výška: lišák 37-40 cm, liška 32-38 cm
Hmotnost: lišák 8-13 kg, liška 6-10 kg
Popis a zbarvení: válcovité protáhlé tělo, kratší běhy, oháňka je dlouhá 30-50 cm, základní zbarvení je rezavě červené s bílou spodinou těla, častá barevná rozdílnost – tmavá uhlířka, světlá březová. Bílé zbarvení konce oháňky se označuje jako kvítek. Nad kořenem oháňky pachová žláza fialka.
Přebarvování probíhá v květnu a v říjnu až listopadu.

3. Jaké jsou životní potřeby a projevy lišek?
- Potrava: hmyz, hlodavci až drobná zvěř (zajíc, bažant), drobné domácí zvířata, plody bylin, keřů.
Kaňkování (říje): leden a únor, ve stopách lišek jsou kapky barvy, podle které je vyhledávají lišáci. Páří se (sváže se) v brlohu nory.
Březost: liška je plná 51-54 dnů, vrhá v dubnu až květnu 3-8 mláďat do brlohu, který si sama vyhrabe, nebo využívá přírodních úkrytů. Mláďata jsou 14 dní nevidomá, po měsíci přijímají masitou potravu a koncem léta se osamostatňují. Pohlavní dospělost je ve druhém roce života.
4. Jak probíhá rozmnožení lišek?
- Kaňkování je v lednu a únoru, ve stopách lišek jsou kapky barvy, podle které je vyhledávají lišáci. Páří se (sváže se) v brlohu nory.
5. Zhodnoťte současný myslivecký význam lišky.
- zdravotní policie, cenná kožešina, přenos vztekliny a prašiviny.
6. Populační dynamika lišky obecné a příčiny současných stavů.
- Je pravděpodobnější, že v nastartování růstu počtu liščí populace sehrála hlavní roli potravní nabídka - hlavně vypouštění uměle odchovaných bažantů. Velkou roli jistě sehrála i skutečnost, že lišky se začaly stále lépe přizpůsobovat polním podmínkám (budování nor v nefunkčním melioračním zařízení, ve stozích slámy a nakonec hrabání nor uprostřed velkých polních lánů). Příčina snížení stavů v posledních dvou létech je zatím těžko vysvětlitelná.

III/A/9 - Lasicovité šelmy (jezevec lesní, kuny, tchoři, lasice)

1. Vyjmenujte naše kunovité (lasicovité) šelmy.
2. Popište a pojmenujte správně kuny a uveďte rozdíly mezi oběma druhy, včetně životních potřeb.
3. Popište správně jezevce lesního.
4. Jaké jsou životní potřeby, projevy a rozšíření jezevce?
5. Jaké je rozšíření a životní potřeby obou druhů tchořů?
1. Vyjmenujte naše kunovité (lasicovité) šelmy.
- Kuny: kuna lesní, kuna skalní.
- Lasicovití: lasice hranostaj, lasice kolčava.
- Tchoři: tchoř tmavý, tchoř stepní.
- Jezevec lesní.
- Vydra říční.
2. Popište a pojmenujte správně kuny a uveďte rozdíly mezi oběma druhy, včetně životních potřeb.


- Kuna lesní má náprsenku, která se ve spodní části nerozvětvuje, má krémově žlutou; u blízce příbuzné kuny skalní je náprsenka bílá a vidličnatě se dělí. Dalším rozdílem mezi oběma druhy je to, že kuna lesní má chodidlové polštářky porostlé srstí, a její stopa je tedy na rozdíl od kuny skalní méně zřetelná.
- Kuna lesní, kuna skalní
Potrava: hmyz, drobní hlodavci, ptáci a jejich snůšky, domácí zvířata, v létě ovoce (třešně, švestky, apod.)
Říje: červenec až srpen, mezi kuňáky bývají souboje
Březost: kuna je plná 9 měsíců a z toho je 6 měsíců utajená březost, klade (metá) v dubnu až květnu ve vystlaném doupěti 2-6 mláďat. První týden jsou slepá, 2 měsíce je kuna kojí, ve třetím měsíci se osamostatňují.
3. Popište správně jezevce lesního.
- Výška: 28-32 cm
Hmotnost: 8-20 kg, délka: 65-75 cm
Popis a zbarvení: zavalité tělo se zašpičatělou hlavou, běhy jsou krátké, se silnými drápy (pazoury). Ocas (štětec) je 11-20 cm dlouhý. Pod ocasem pachová žláza sádelník se sekretem pro značení svého teritoria. Srst je hrubá štětinatá, zbarvení šedožluté s černými pruhy, břicho a běhy jsou černé, štětec šedobílý. Přebarvování v dubnu až květnu a v září až říjnu.

4. Jaké jsou základní potřeby, projevy a rozšíření jezevce?
- Rozšíření: téměř v celé Evropě, u nás na celém území
Prostředí: lesní oblasti s členitějším terénem, střídající se s polními kulturami, hrabe si hluboké a složité soustavy nor, místo v noře k odpočinku se říká kotel.
Potrava: hmyz, měkkýši, drobní savci, vejce ptáků hnízdících na zemi, na podzim plody a semena, kořínky, hlízy, vyhrabává hnízda čmeláků a vos.
Mezi hlasové projevy patří mručení, funění a mlaskání. Nejsou samotáři, žijí společným rodinným životem. V zimě 3-4 měsíce nepravý zimní spánek, který často přerušuje.
Chrutí (říje): je nepravidelné, od května až do října
Březost: jezevčice je plná 7-8 měsíců, z toho 5 měsíců je utajená březost, v brlohu vrhá v únoru až březnu 3-5 jezevčat, která jsou lysá a měsíc slepá. Osamostatňují se v 6 měsících.
5. Jaké je rozšíření a životní potřeby obou druhů tchořů?
- Tchoř tmavý
Rozšíření: celá Evropa. Na našem území hojný.
Prostředí: žije téměř všude, hromady dřeva, dutiny stromů, ale i v lidských venkovských staveních. Vyhovuje mu kulturní zemědělská krajina s vodními toky, lesíky a meze s keři.
Potrava: hmyz, hlodavci, ryby, domácí zvířata, vejce
Kaňkování (říje): Březen a duben
Březost: tchořice je plná 40-43 dnů a vrhá v květnu 3-8 mláďat do svého úkrytu. Mláďata jsou 4-5 týdnů slepá, osamostatňují se po 3 měsících.

Tchoř stepní
Původ: východní Evropa a Asie.
Rozšíření: do střední Evropy ze stepních oblastí.
V ČR – Polabí a jižní Morava
Suché bezlesé oblasti, vyhledává polní oblasti s remízky a křovinatými mezemi.
Potrava: hmyz, hlodavci, ryby, domácí zvířata, vejce, králičí mláďata
Kaňkování (říje): březen a duben
Březost: tchořice je plná 40-43 týdnů a vrhá v květnu 3-8 mláďat do svého úkrytu. Mláďata jsou 4-5 týdnů slepá, osamostatňují se po 3 měsících.

III/A/10 - Kočkovité šelmy (Rys ostrovid, kočka divoká)

1. Vyjmenujte naše kočkovité šelmy.
2. Popište a pojmenujte správně rysa a kočku divokou.
3. Jaké jsou životní potřeby a projevy kočkovitých šelem?
4. Jaké je rozšíření kočkovitých šelem?
5. Jaký je význam rysa a kočky divoké?
1. Vyjmenujte naše kočkovité šelmy.
- Rys ostrovid a kočka divoká.
2. Popište a pojmenujte správně rysa a kočku divokou.


3. Jaké jsou životní potřeby a projevy kočkovitých šelem?
- Rys ostrovid
Prostředí: lesní oblasti středních a horských poloh, přednost dává jedlobukovým a bukovým porostům se skalními útvary.
Potrava: zvěř srnčí, mufloní i černá, menší savci, ptáci, v nouzi drobní hlodavci, domácí zvířata. Na svoji kořist číhá na vyvýšeném místě a vrhá se na ni skokem, zvěř nikdy neštve. Loví více, než potřebuje.
Kaňkování (říje): leden až duben, setkávají se samice se samci a po dobu říje žijí společně, jinak jsou samotáři.
Březost: trvá 70-74 dnů, vrhá do pelechu v květnu až červnu 2-4 mláďata. Po dobu2-3 měsíců jsou kojena, poté se začínají učit lovit. Osamostatňují se v době dalšího kaňkování. Pohlavní dospělost je po 21 měsíci života
V ohrožení vrčí, prská, funí, když je spokojený hlasitě přede. Noční šelma s velkým teritoriem.

Kočka divoká
Prostředí: listnaté, nebo smíšené porosty nižších poloh a pahorkatin.
Potrava: drobní hlodavci až středně velcí savci do velikosti zajíce, ptáci
Říje: únor až březen, kocouři hlasitě naříkavě mňoukají
Březost: trvá 9 týdnů, v dubnu až červnu vrhá v doupěti či noře 3-6 koťat, které jsou 10 dní slepá, kojení 2 měsíce a na podzim se osamostatňují. Pohlavní dospělost v 10 měsících.
4. Jaké je rozšíření kočkovitých šelem?
- Rys: sev. vých. Evropa, Karpaty, Balkán, Kavkaz, Pyreneje. ČR: Šumava, Beskydy, jih. záp. Čechy.
- Kočka: jih. vých. Evropa, Pyreneje, Slovensko, Německo
5. Jaký je význam rysa a kočky divoké?
- predátor srnčí, mufloní i vysoké zvěře, vzácná kožešinová trofejová zvěř
- ceněná trofejová zvěř pro země s větší populací, u nás pouze migrující jedinci ze Slovenska a
Německa.

III/A/11 - Psovité šelmy (Vlk obecný, psík mývalovitý)

1. Vyjmenujte naše psovité šelmy.
2. Popište a pojmenujte správně vlka a psíka mývalovitého.
3. Jaké jsou životní potřeby a projevy vlků a psíků mývalovitých?
4. Jaké je rozšíření vlka a psíka mývalovitého?
5. Jaký je význam vlka a psíka mývalovitého?
1. Vyjmenujte naše psovité šelmy.
- Vlk obecný, liška obecná, psík mývalovitý, šakal obecný.
2. Popište a pojmenujte správně vlka a psíka mývalovitého.

3. Jaké jsou životní potřeby a projevy vlků a psíků mývalovitých?
- Vlk obecný
Prostředí: horské lesy s množstvím pasek a pastvin, lovecké prostředí si značkuje močí a trusem.
Potrava: slabé kusy zvěře srnčí, vysoké i černé, menší hospodářské zvířata, v nouzi drobné hlodavce, plody keřů a stromů.
Kaňkování (říje): je v lednu a únoru, žijí v monogamii.
Březost: vlčice je plná 62-65 dní. V brlohu začátkem května až června vrhá 3-8 vlčat, které jsou po dobu 10 dnů slepá. Po 6 týdnech kojení začíná přikrmování masitou potravou. Pohlavně dospívají ve 2 letech.
Mezi hlasové projevy patří vytí, skolení, štěkání. Od jara do podzimu žijí v rodinách, přes zimu ve smečkách.

Psík mývalovitý
Prostředí: listnaté lesy s podmáčenými lokalitami blízko vod.
Potrava: hlodavci, zajíci, ptáky vejci, obojživelníky, rybami, hmyzem, měkkýši, mršiny, kořínky, plody dřevin a zelené části rostlin.
Kaňkování (říje): březen a duben
Březost: 9 týdnů., samice rodí 5-9 mláďat, která prohlédnou po 10 dnech a přijímají mléko od matky dva měsíce. Pohlavní dospělosti osahují zhruba v 11 měsících života.
4. Jaké je rozšíření vlka a psíka mývalovitého?
- Vlk: Evropa – lesnaté oblasti, Beskydy, Šumava, Šluknovský výběžek.
- Psík: Záp. Sev. jih. Evropy. Po celé ČR.
5. Jaký je význam vlka a psíka mývalovitého?
- Vlk: u nás nežije stále, zatoulává se v zimě do Beskyd a Jeseníků z Polska a Slovenska. Významná trofejová šelma pro země, kde je zvěří stálou.
- Psík: zavlečený nežádoucí druh.

III/A/12 - Bažantovití (Bažant obecný, královský, koroptev polní)

1. Jaký je původ a rozšíření bažanta obecného?
2. Popište správně bažanta a uveďte, jak se liší obě pohlaví a mladí kohouti od starších.
3. Jaké jsou životní potřeby bažantů?
4. Jak probíhá rozmnožování bažantů?
5. Zhodnoťte současný význam bažantů, populační dynamiku a příčiny klesajících stavů divoké populace
6. Jaké je rozšíření a životní potřeby koroptví?
7. Zhodnoťte současný význam koroptví.
1. Jaký je původ a rozšíření bažanta obecného?
- Byl dovezen ve starověku Římany. Evropa a ostatní části světa.
- Lesíky, remízky, biopásy.
2. Popište správně bažanta a uveďte, jak se liší obě pohlaví a mladí kohouti od starších.

- M/F: Barevnost, barva středových per,…
- Y/O: Hmotnost, délka klínu, velikost ostruh.
3. Jaké jsou životní projevy bažantů?
- Prostředí: obývá zemědělskou krajinu, kde se střídají pole, meze a lesíky od nížin až po pahorkatiny.
Potrava: velmi různorodá – přes léto spíše živočišná (hmyz) a přes zimu rostlinná (semena, lístky, hlízy apod.)
Tok a hnízdění: probíhá v březnu na volném prostranství, doprovázen poskoky, postoji a hlasovými projevy, na jednoho kohouta připadne 3-5 i více slepic (polygamie), po páření (ostruhování) kohout samici opouští, poté slepice snáší do mělkých, vystlaných hnízd 10-15 olivově zelených vajec. Doba inkubace trvá 23-24 dní. Kuřata brzo po vylíhnutí následují matku a vyhledávají si potravu (nekrmiví). Po dvou měsících se osamostatňují.
4. Jak probíhá rozmnožování bažantů?
- Ostruhování - probíhá v březnu na volném prostranství, doprovázen poskoky, postoji a hlasovými
projevy, na jednoho kohouta připadne 3 – 5 i více slepic (polygamie), po páření (ostruhování) kohout samici opouští.
5. Zhodnoťte současný význam bažantů, populační dynamiku a příčiny klesajících stavů divoké populace.
- Nejdůležitější pernatá zvěř.
- Převážně v bažanticích
6. Jaké je rozšíření a životní potřeby koroptví?
- Rozšíření: Skoro celá Evropa a Asie. V ČR pahorkatiny až nížiny.
- Potřeby: Přepeřování, párkování, rozštipování, ….
7. Zhodnoťte současný význam koroptví.
- Dříve byla koroptev nejvýznamnějším zástupcem pernaté zvěře, v současnosti je na ústupu,
užitečná v zemědělství - hubí škodlivý hmyz a sbírá plevel, vynikající zvěřina

III/A/13 - Tetřevovití (Tetřev hlušec a tetřívek obecný)

1. Vyjmenujte a porovnejte naše tetřevovité ptáky.
2. Popište a pojmenujte správně tetřeva.
3. Popište a pojmenujte správně tetřívka.
4. Popište tok tetřeva a tetřívka.
5. Jaké je dnes rozšíření a perspektivy tetřevovitých na našem území?
1. Vyjmenujte a porovnejte naše tetřevovité ptáky.
- Tetřev hlušec - Největší
Tetřívek obecný – Menší než tetřev
Jeřábek lesní – Nejmenší – velikost koroptve
2. Popište a pojmenujte správně tetřeva.
;
3. Popište a pojmenujte správně tetřívka.

4. Popište tok tetřeva a tetřívka.
- Tetřev: od března do května na stromě i na zemi, má svěšená křídla, natažený krk a rozevřený tatrč. Tok se skládá ze 4 veršů – (PUKÁNÍ, TRYLEK, VYLOUSKNUTÍ A BROUŠENÍ). Během broušení dosahuje vzrušení vrcholu a po krátkou dobu nevnímá své okolí. Poté sjíždí na zem , kde buď pokračuje v toku, nebo ošlapuje slepici. Ty kladou od dubna 5 – 9 hnědavých vajec se skvrnami do hnízda na zemi, sedí na nich 26 - 29 dní, o vylíhlé mláďata se stará pouze slepice a to až do podzimu, kdy se osamostatní. TETŘEVEC – neplodný kříženec tetřeva a tetřívka
- Tetřívek: od dubna do května hromadně nebo individuálně na zemi. Tok – zaškrtnutí, pšoukání a bublání. Nejsilnější kohouti jsou uprostřed tokaniště a ošlapují každý 3- 6 slepic. Slepičky snáší do mělkého hnízda na zemi 6 – 12 žlutavých vajec a tmavšími skvrnami, sedí na nich 25 - 28 dní, o vylíhlé mláďata se stará pouze slepice a to až do podzimu, kdy se osamostatní.
5. Jaké je dnes rozšíření a perspektivy tetřevovitých na našem území?
- Šumava – kriticky ohroženi.
- Jeřábek: Francie, Belgie, podhůří Alp, Sibiř. ČR – Šumava, Beskydy, Krkonoše, Novohradské hory.

III/A/14 - Kachny

1. Uveďte přehledné rozdělení našich kachen.
2. Charakterizujte skupinu plovavých kachen.
3. Charakterizujte skupinu potápivých kachen.
4. Uveďte základní rozlišovací znaky jednotlivých druhů našich kachen.
5. Zhodnoťte současný význam kachen.
1. Uveďte přehledné rozdělení našich kachen.
- Kachny potápivé a plovavé.
2. Charakterizujte skupinu plovavých kachen.
- Hluboko ponořená hruď, zadní část těla zvednutá, vzlétají přímo, plováky uprostřed těla, nejdelší prostřední prst.
3. Charakterizujte skupinu potápivých kachen.
- Sedí nízko, zadní část potopena pod vodou, potápění do velkých hloubek, rozbíhání po hladině, plováky v zadní části těla, nejdelší vnější krajní prst.
4. Uveďte základní rozlišovací znaky jednotlivých druhů našich kachen.
- Barevnost, velikost vejce, ….
5. Zhodnoťte současný význam kachen.
- Je to velmi zajímavá lovná zvěř, významný i co se týká potravy v jídelníčku člověka.

III/A/15 - Kachna divoká

1. Jaké je rozšíření kachny divoké?
2. Popište a pojmenujte správně kachnu divokou.
3. Jaké jsou životní potřeby kachny divoké?
4. Jak probíhá rozmnožování kachny divoké?
5. Zhodnoťte současný význam kachny divoké.
1. Jaké je rozšíření kachny divoké?
- Evropa, Asie, Afrika, Sev. Amerika.
2. Popište a pojmenujte správně kachnu divokou.

3. Jaké jsou životní potřeby kachny divoké?
- Prostředí: stojaté vody – rybníky, ale i podél řek a potoků.
Potrava: zelené části rostlin, semena, hmyz, plži, rybí potěr apod.
4. Jak probíhá rozmnožování kachny divoké?
- Páry se tvoří už na podzim, nebo v zimě, žijí v monogamii, tok probíhá v březnu.
5. Zhodnoťte současný význam kachny divoké.
- Největší hospodářský význam.

III/A/16 - Husy

1. Uveďte přehledné rozdělení našich husí.
2. Charakterizujte husu velkou.
3. Uveďte rozlišovací znaky našich husí.
4. Co víte o hnízdění a zimování husí na našem území?
5. Zhodnoťte současný význam husí.
1. Uveďte přehledné rozdělení našich husí.
- Husa velká, husa polní, husa běločelá.
2. Charakterizujte husu velkou.
- Je menší než husa domácí. Má šedohnědé zbarvení. Zobák je oranžovo-růžový s výrazně bílým nehtem, vesla oranžová. Hmotnost housera se pohybuje kolem 4 kg, husa je menší.
3. Uveďte rozlišovací znaky našich husí.
- Husa velká: Menší než husa domácí (+- 4 kg), oranžovo-růžový zobák s bílým nehtem.
- Husa polní: Menší než husa velká (+- 3kg), oranžovo-černý zobák s černým nehtem.
- Husa běločelá: +- 3 kg, tmavší zbarvení, u kořene zobáku bílá skvrna.
4. Co víte o hnízdění a zimování husí na našem území?
- Žije v trvalých párech (monogamii). Hnízdo se nachází blízko vody, většinou na zemi, v záplavových oblastech i v rozsochách větví mohutných stromů. Snůška čítá 2 až 10 vajec (ojediněle i přes 20, v takovém případě však jde o vejce více samic) a zahřívá ji pouze samice. Mláďata opouštějí brzo po vylíhnutí hnízdo, pečují pak o ně oba rodiče. Potrava výhradně rostlinná, včetně semen trav a obilovin; v mimohnízdní době za ní husy podnikají hromadné ranní a večerní lety ze shromaždišť na vodách. Naši ptáci zimují především ve Španělsku a Tunisku. Na hnízdiště se vracejí v lednu a v únoru a po vyvedení mláďat se v květnu přesouvají na severněji ležící pelichaniště nebo se shromažďují na velkých vodních plochách (např. Novomlýnská nádrž). Naším územím rovněž početně protahují příslušníci cizích populací, jako husa polní i běločelá.
5. Zhodnoťte současný stav husí.
- Lov husí patří k vyhledávanému loveckému využití, výborná zvěřina.

III/A/17 - Holubi a hrdličky

1. Vyjmenujte naše holuby a hrdličky.
2. Co víte o výchově mláďat holubů a hrdliček?
3. Charakterizujte holuba hřivnáče.
4. Charakterizujte hrdličku zahradní.
5. Zhodnoťte význam holubů a hrdliček.
1. Vyjmenujte naše holuby a hrdličky.
- Holub hřivnáč, holub doupňák, hrdlička zahradní.
2. Co víte o výchově mláďat holubů a hrdliček?
- Holub: Ve snůšce jsou pravidelně dvě vejce, která střídavě zahřívají oba rodiče. Oba také krmí mláďata (zpočátku jen výměškem z volete, tzv. "holubím mlékem"). Ze zimovišť v oblasti Pyrenejí přilétá v březnu, odlétá v říjnu.
- Hrdlička: Do hnízda, které je většinou umístěno na stromech, snáší samička až několikrát ročně po 2 vejcích, při jejichž zahřívání ji střídá sameček. Mláďata krmí oba rodiče nejprve 6 až 11 dní "holubím mlékem", poté rostlinnou potravou z volete.
3. Charakterizujte holuba hřivnáče.
- Holub hřivnáč je náš největší holub, snadno určitelný podle bílé skvrny na stranách krku (kterou ovšem mladí ptáci nemají) a výrazné příčné bílé pásky na svrchní straně křídel. Celkové zbarvení je šedé. Živí se především semeny. Obývá lesy, ale v posledních letech u nás proniká i do parků a zahrad. Páření je provázeno zobáčkováním a "něžnostmi" - vzájemným probíráním peří na hlavě a krku. Jednoduché hnízdo si staví na stromech. Ve snůšce jsou pravidelně dvě vejce, která střídavě zahřívají oba rodiče. Oba také krmí mláďata (zpočátku jen výměškem z volete, tzv. "holubím mlékem"). Ze zimovišť v oblasti Pyrenejí přilétá v březnu, odlétá v říjnu.
4. Charakterizujte hrdličku zahradní.
- Hrdlička zahradní čeleď houbovití, řád měkkozubí. Původem z Indie, ve 30. letech 20. století osídlila Maďarsko a jihovýchod Slovenska a na Moravě byla zjištěna až v roce 1942, ale pak během 50. a 60. let osídlila téměř celé území západní Evropy. Obývá parky, hřbitovy, aleje, zahrady, lesy u lidských sídel apod. V potravě převládají semena kulturních rostlin. Do hnízda, které je většinou umístěno na stromech, snáší samička až několikrát ročně po 2 vejcích, při jejichž zahřívání ji střídá sameček. Mláďata krmí oba rodiče nejprve 6 až 11 dní "holubím mlékem", poté rostlinnou potravou z volete. Hrdlička zahradní je stálá, na zimu se však v mnoha případech ptáci posouvají na jihovýchod a tyto přesuny mohou mít až charakter tahu.
5. Zhodnoťte význam holubů a hrdliček.
- Holub hřivnáč: významný druh holuba, loven pro zvěřinu

III/A/18 - Sovy a dravci

1. Vyjmenujte naše dravce a uveďte jejich hlavní rozlišovací znaky.
2. Charakterizujte oba druhy kání.
3. Charakterizujte jestřába.
4. Charakterizujte výra velkého.
5. Pojednejte o významu dravců a sov.
1. Vyjmenujte naše dravce a uveďte jejich hlavní rozlišovací znaky.
- Krahujec obecný: Velký jak holub
- Jestřáb lesní: Středně velký dravec ( 1,2kg/760g), vlnkování
- Káně lesní (Myšilov): Tmavohnědé zbarvení, 1,2kg/0,9kg,
- Káně rousná: Stojáky opeřené až k prstům – rousy, tmavohnědé, tmavá skvrna v ohbí křídel, arktický druh.
- Luňák červený: Velký asi jako káně, zbarvení rezavě červené, hlava a krk bělošedé s černými skvrnami
2. Charakterizujte oba druhy kání.
- Káně lesní: Káně lesní patří k našim nejběžnějším dravcům. Dominantní složku její potravy tvoří hlodavci. Hnízdí v lesích, zejména mimo dobu hnízdění se vyskytuje v polích; často sedá na vyvýšených místech, např. stromech podél silnic nebo telegrafních sloupech. Již koncem března snáší samička 3 až 4 vajíčka (v letech přemnožení hrabošů bývá snůška větší), která zahřívá buď sama, nebo jen za malého přispění samce. Samec obstarává pro samici a posléze i pro mláďata potravu. Naše káně jsou stálé a přelétavé, v zimě k nám přilétají příslušníci cizích populací.
- Káně rousná: Káně rousná je velmi podobná káni lesní, s opeřenýma nohama (odtud jméno "rousná"). Pro určení je důležité zbarvení ocasu - je bílý s tmavými pásky, z nichž poslední je nápadně široký. U nás se celkem běžně vyskytuje od listopadu do dubna v otevřených bezlesých terénech; jde o ptáky, kteří k nám přilétají z hnízdišť ve Skandinávii a severním Rusku. Živí se především drobnými savci. V době tuhých zim může ohrozit bažanty a koroptve.
3. Charakterizujte jestřába.
- Je středně velký dravec, samička je velká asi jako káně, sameček o třetinu menší. Dospělí ptáci svrchu tmavohnědí a šedohnědí, spodinu těla mají bílou s hustým příčným vlnkováním. Za letu jsou nápadná relativně krátká, široká křídla a dlouhý ocas s příčnými pruhy. Loví ptáky a savce do velikosti zajíce, které uchvacuje během letu nízko při zemi či nad vegetací. Vyskytuje se v lesnaté krajině, ke hnízdění vyhledává vzrostlé porosty. Samička snáší do vysoko umístěného hnízda obvykle během dubna 3 až 4 vejce. Větší podíl na zahřívání vajíček má samice, které však samec obstarává potravu. Po vylíhnutí mláďat jim samice trhá kořist přinesenou samcem, později i loví. Je stálý, hnízdí na celém území ČR. Zákonem je zvláště chráněn jako ohrožený druh.
4. Charakterizujte výra velkého.
- Výr velký patří do řádu sov, do čeledi puštíkovitých. Je naší největší sovou. V českých zemích mu hrozilo vyhubení, ale jeho stavy se zvedly, díky dlouholeté přísné ochraně. Výr vyhledává skalnaté lesní terény, zvláště ty, které sousedí s polními oblastmi a poskytují dostatek potravy. Je stálým ptákem, tvoří dlouhodobější manželské páry a obývá po léta táž hnízdiště. Nová hnízdiště zakládají jen mladí ptáci. Celkové zbarvení výra je žlutohnědé se širokými podélnými tmavými skvrnami na spodní straně těla. Na hlavě má 7 až 9 cm dlouhá péra, uspořádaná do podoby růžků. Má velké oči s oranžovou duhovkou a hustě opeřené stojáky. Rozměry dospělých ptáků: váha 1 800 až 2 500 g, délka křídla 430 až 495 mm, délka ocasu 240 až 290 mm, délka stojáku 70 až 85 mm, délka zobáku 55 mm.

5. Pojednejte i významu dravců a sov.
- Můžou působit škody na zajících, bažantech a srnčatech a na uměle chovaných jedincích.

III/A/19 - Krkavcovití

1. Co víte o sojce a strace?
2. Co víte o vráně, havranovi a krkavci?
3. Zhodnoťte význam krkavcovitých ptáků.
1. Co víte i sojce a strace?
- Sojka: Pták velikosti hrdličky. Má rezavohnědé zbarvení těla. Od zobáku do příuší se táhne černý vous, ocas a zobák černý, duhovka světla hnědo bílá. Na křídlech mají typická modrá a bílá pírka – zrcátka. Dospělí ptáci mají hmotnost 120–220 g. Sojka obecná je pěvec velikosti hrdličky. Za letu je nápadná bílá skvrna nad černým ocasem a široká křídla s bílým polem a sytě modrými pírky s černo-bílými proužky. Létá těžce, vlnovitě a třepotavě, na zemi poskakuje. Vyskytuje se v jehličnatých, listnatých i smíšených lesích a v rozsáhlejších městských parcích. Převážně stálý druh. Hnízdo je umístěno vysoko na stromě, většinou nedaleko od okraje lesa. Potrava velmi rozmanitá, rostlinná, požírá ale i mláďata a vejce jiných ptáků. Je velmi ostražitá. Evropské sojky obecné žijí v monogamních párech a o mláďata se starají oba rodiče.
- Straka: Pták velikosti hrdličky. Hlava, krk a hřbet jsou černé, prsa a břicho bílé. Rýdovací pera jsou kovově lesklá, zobák černý a duhovka světla tmavohnědá. Dospělí ptáci mají hmotnost 160-250 g. Straka obecná patří mezi pěvce. Je větší než hrdlička, kontrastně černo-bíle zbarvená, s dlouhým stupňovitým ocasem. Vyskytuje se v krajině, kde se střídají louky a pole s lesíky nebo skupinami stromů, a v poslední době velmi početně i v lidských sídlech. Živí se jednak semeny a plody, jednak hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy, ale také drobnými obratlovci; škodí vybíráním ptačích vajec a mláďat. Hnízdo staví na nepřístupných místech - vysoko na stromech, v trnitých keřích apod. Hnízdění začíná v dubnu nebo v první polovině května. Snůšku, ve které bývá 6 až 7 vajíček, obvykle zahřívá pouze samice, mláďata jsou však krmena oběma rodiči. Stálý druh.
2. Co víte o vráně, havranovi a krkavci?
- Vrána: Vrána černá má černé zbarvení na hlavě a letkách se zeleným leskem. Vrána šedá má černou hlavu se zeleným leskem, vole, holeně, ocas a křídla černé, ostatní části šedé, zobák u obou druhů šedý a duhovka světla tmavohnědá
- Havran: Havran je štíhlejší než vrána. Žije ve velkých hejnech - koloniích. Zbarvení je černé s nádechem kovového lesku. Kořen zobáku dospělých ptáků je lysý, zobák černý a duhovka hnědá. Dospělí mají hmotnost kolem 0,5 kg.
- Krkavec: Krkavec je středně velký pták velikosti káně. Má velký zobák s obloukovitě zahnutým koncem horní čelisti. Samice i samci jsou černého zbarvení. Na bradě mají načepýřené peří, zobák černý a duhovka tmavohnědá. Dospělci mají hmotnost až 1,5 kg.
3. Zhodnoťte význam krkavcovitých ptáků.
- Krkavcovití (Corvidae) jsou našimi největšími pěvci. Zástupci této čeledi jsou velmi proměnliví, a to jak s ohledem na velikost, tak ve zbarvení. Najdeme mezi nimi velkého černého krkavce, menšího havrana, dvoubarevnou straku, nádherně pestrou sojku nebo ořešníka. Krkavcovití jsou věčně pronásledovanými ptáky zejména proto, že plení hnízda malých i větších ptačích druhů. Jejich charakteristickou vlastností je tudíž mimořádná ostražitost a plachost. Někteří žijí samotářsky, jiní naopak pospolitým způsobem a hnízdí v menších či větších koloniích.

III/A/20 - Nepůvodní a zavlečené druhy (Psík mývalovitý, mýval severní, norek americký, nutrie říční)

1. Vyjmenujte hlavní zavlečené druhy živočichů na našem území
2. Zhodnoťte jejich význam a současnou populační dynamiku
3. Popište psíka mývalovitého a jeho životní potřeby a projevy.
1. Vyjmenujte hlavní zavlečené druhy živočichů na našem území.
- Mývala severní, psík mývalovitý, norek americký, nutrie říční.
2. Zhodnoťte jejich význam a současnou populační dynamiku.
- V poslední době se značně zvýšil stav především psíka mývalovitého a mývala severního, dá se říct po celé ČR, je to zvěř, která začíná působit značné škody na užitkové zvěři srstnaté i pernaté. Dobrá trofej, kožešina a zajímavý lov.
3. Popište psíka mývalovitého a jeho životní potřeby a projevy.
- Tělo je válcovité, na hlavě s bílými pruhy. Na lících má licousy. Zbarvení je hnědé přecházející v šedivý nádech a běhy černé. Délka těla je 70cm, oháňka okolo 25cm a hmotnost kolem 12kg. Monogamie. Kaňkování, březost.

III/B/1 - Říje - popis, příklady, průběh

1. Vysvětlete pojem říje a co ji ovlivňuje.
2. Uveďte příklady říjných projevů různých druhů zvěře.
1. Vysvětlete pojem říje a co ji ovlivňuje.
- Období, kdy jsou samice sexuálně aktivní
- Počasí, stavy zvěře,…
2. Uveďte příklady řijných projevů různých druhů zvěře.
- troubení - jelen
-pískání - srna
- rochání - muflon
- tokání – tetřev
- sdružování se

III/B/2 - Tok - popis, příklady, průběh

1. Vysvětlete pojem tok.
2. Uveďte příklady projevů při toku u různých druhů zvěře.
1. Vysvětlete pojem tok
- Období páření (ostruhování) tetřeva, tetřívka, bažanta, kachny, husy,…, kdy samci vydávají hlasové projevy, aby zaujali samičku.
2. Uveďte příklady projevů při toku u různých druhů zvěře.
- Tokání, broušení, pukání, trylek – 4 verše, výlusk, natažený krk a rozevřený tatrč - tetřev
- pšouká, bublá, zaškrtnutí – tetřívek
- Doprovázeno poskoky, postoji, hlasovým projevem

III/B/3 - Chrutí a kaňkování – popis, příklady, průběh

1. Vysvětlete pojem chrutí a kaňkování.
2. Uveďte příklady průběhu kaňkování a chrutí.
1. Vysvětlete pojem chrutí a kaňkování.
- Chrutí je období páření černé zvěře nebo jezevce
- Kaňkování neboli hárání/páření šelem – liška, šakal, psík mývalovitý, rys,…
2. Uveďte příklady průběhu kaňkování a chrutí.
- kapky barvy, pachové stopy.
- kanec vyhledává bachyně k páření.
- Liška: Leden – únor
Kuna: Červenec – Srpen
Jezevec: nepravidelné, Květen – Říjen
Vlk: Leden - Únor
Rys: Leden – Duben
Prase divoké: Listopad - Leden

III/B/4 - Roh - popis, morfologie, vývoj

1. Popište stavbu a vývoj rohu.
2. Jaké funkce plní rohy?
1. Popište stavbu a vývoj rohu.
- Rohy jsou kožním útvarem, který tvoří obal (toulec) výrůstku čelní kosti (násadec). Toulce přirůstají odspodu – horní část je nejstarší.
2. Jaké funkce plní rohy?
- dimorfismus, trofej, obrana,…

III/B/5 - Paroh – popis, morfologie, vývoj

1. Popište stavbu a vývoj parohu.
2. Jaké funkce plní parohy?
1. Popište stavbu a vývoj parohu.
- Kostní útvary, které vyrůstají každý rok na výčnělcích kostí tzv. pučnicích. Každoročně se shazuje a znovu narůstají.
- Zával na pučnici -> parohy v lýčí -> vytloukávání parohů -> zkostnatění -> shoz
2. Jaké funkce plní parohy?
- dimorfismus, trofej, zbraň,…

III/B/6 - Vybrané pojmy ze zoologie: pohlavní dimorfismus, kryptické zbarvení, superfetace, latentní březost, monogamie, polygamie, polyandrie

1. Vysvětlete pojmy kryptické zbarvení a pohlavní dimorfismus.
2. Vysvětlete pojmy superfoetace, latentní březivost, monogamie a polygamie.
1. Vysvětlete pojmy kryptické zbarvení a pohlavní dimorfismus.
- Kryptické zbarvení – homochromie, zvíře se snaží splynout barevně s okolím
- Dimorfismus – rozlišení samce a samice
2. Vysvětlete pojmy superfoetace, latelní březivost, monogamie a polygamie.
- Superfetace - jinak též přeoplodnění, je vznik embrya po oplodnění vajíčka za situace, kdy už je v děloze přítomné embryo z jiného menstruačního cyklu.
- Latelní březost - Srna je po říji oplozena a plod (plody) se běžně vyvíjejí, ale v zimě se vývoj plodů zastaví aby srnu zbytečně
v tomto náročném období nevyčerpával. Po uplynutí několika týdnů se vývoj opět nastartuje a na jaře srna porodí vyvinutá srnčata.
- Monogamie – páření s jednou samicí, soužití s jednou partnerkou
- Polygamie – páření s více samicemi, u většiny savců, po říji se samci oddělují od samic, ty se poté starají o potomstvo samy
- Polyandrie – Samička má více partnerů

III/B/7 - Soustava pohlavní

1. Popište pohlavní soustavu samců a samic.
2. Jak probíhá oplodnění a vývoj plodu u savců a jak u ptáků?
1. Popište pohlavní soustavu samců a samic.
- Samci a samice mají rozdílné pohlavní orgány – dvoupohlavnost
- Pohlavní dimorfismus (dvoutvárnost) – rozdíl vzhledu mezi samicí a samcem (zbarvení, velikost, hlasové projevy, atd.).
- Samčí pohlavní orgány – varlata v šourku, chámovody a přídatné pohlavní žlázy, penis a předkožka.
-Samičí pohlavní orgány – vaječníky, vejcovody, děloha, krček, pochva a vulva.
- Pohlavní buňky vznikají v období říje v pohlavních žlázách (vajíčka ve vaječnících a spermie ve varlatech).
- Oplození je vnitřní.
2. Jak probíhá oplodnění a vývoj plodu u savců a jak u ptáků?
- Savci: Oplodnění je vnitřní. V době ovulace vajíčko opouští vaječník, dozrává ve vejcovodu a zde je také oplodněno spermií. Vajíčko se začne vyvíjet, přesouvá se do dělohy, kde se zahnízdí a přemění v zárodek - embrio. Doba březosti – období od oplození vajíčka až po narození mláděte, u každého druhu jiná. Diapauza – utajená latentní březost – opožděné zahnízdění vyvíjejícího vajíčka v děloze (srnec 140 dní, lasicovití 200 dní, medvěd 100-160 dní, jezevec, vydra apod.). Říje – období sexuální aktivity, dozrávání pohlavních buněk (honcování, kaňkování, chrutí) probíhá převážně jednou do roka (jelenovití), ale i vícekrát do roka (zajíc, ondatra). Děloha může být různého tvaru: jednoduchá, dělená u prasat, nebo rozdvojená u zajíců (superfetace – vývoj různě starých zárodků v děloze). Polygamie – u většiny savců, po říji se samci oddělují od samic, ty se poté starají o potomstvo samy.
- Ptáci: pohlavní ústrojí u ptáků je značně odlišné, samice ptáků mají zpravidla vyvinutý pouze levý vaječník a levý vejcovod, spodní část vejcovodu je rozšířena v dělohu, dochází zde k hromadění a vývoji vajíček, děloha je zakončena kloakou, oplození je vnitřní, dochází k němu ve vejcovodu, před vytvořením ochranného obalu vajíčka po přitisknutí kloakálních otvorů (u vrubozobých kopulační orgán), před pářením dochází u některých druhů ptáků k toku – samci se snaží vzbudit sexuální aktivitu u opačného pohlaví, dochází k soubojům o samice (tetřívek), většina ptáků žije v monogamii, a to buď krátkodobé u kachen, nebo dlouhodobé u hus, u polygamie se netvoří páry a sameček oplodňuje několik samic (bažant, tetřev apod.), snůška – počet snesených vajec, velmi různá dle jednotlivých druhů ptáků, podle výživy se mláďata ptáků dělí na dva druhy: krmivé (holubi, dravci, sovy) a nekrmivé (hrabaví, vrubozubí).

III/B/8 - Soustava vylučovací, dýchací a cévní

1. Jakou funkci plní soustava vylučovací a z čeho se skládá?
2. Jakou funkci plní dýchací a cévní soustava a z čeho se skládají?
1. Jakou funkci plní soustava vylučovací a z čeho se skládá?
- Vylučovací soustava odvádí nepotřebné tekutiny (moč) ven z těla.
Ústrojí močové – ledviny (u ptáků i savců). U ptáků ústí močovody přímo do kloaky.
- Ptáci nemají močový měchýř. Primární řidší moč je zbavována vody, takže do kloaky je vylučována moč hustá, jejímž základem je kyselina močová. Ta se hromadí společně s trusem v kloace, kde je dále odvodňována a odchází v podobě bílého povlaku na trusu z těla ven (výpraš).
2. Jakou funkci plní dýchací a cévní soustava a z čeho se skládají?
- Dýchací soustava: Umožňuje výměnu plynů mezi tělem a prostředím. Nos, hltan, hrtan, průdušnice, plíce. U savců jsou plíce sklípkové, volně v hrudní dutině, která je od břišní dutiny oddělena bránicí. Ta spolu s mezižeberními svaly umožňuje stlačování hrudního koše a tím nádech, výdech. Hlasové projevy – rozechvěním hlasivkových vazů v hrtanu proudem vzduchu proudícího z plic. U ptáků jsou plíce malé, trubicovité, spojené se vzdušnými vaky, chybí bránice, pohyb vzduchu do plic je ovlivněno pohybem křídel. Dvojí dýchání – okysličování krve probíhá jak při přechodu vzduchu do vzdušných vaků, tak i při cestě nazpět. Další funkcí vzdušných vaků je: zlehčení těla, tepelná izolace a hospodaření s vodou a zesílení hlasu. Součástí dýchací soustavy je i hlasové ústrojí – syrinx. Uloženo je v místě větvení průdušnice a průdušky. Zvuky vnikají rozechvěním hlasivek a svalů tohoto orgánu.
- Cévní soustava: Funkce: přenáší kyslík do tkání a odvádí CO2, vede živiny z trávící soustavy do orgánů celého těla, odvádí odpadní látky do ledvin (vznik moči) a do kůže (vznik pot), zprostředkovává obranu organismu pro a tvorbou protilátek, transportním médiem je krev nebo hemolymfa. U ptáků a savců je cévní soustava uzavřená. Skládá se ze srdce, tepen, žil a vlásečnic. Tepny vedou krev ze srdce, žíly do srdce a vlásečnice umožňují látkovou výměnu s buňkami. Krevní oběh se dělí na malý (plicní) a velký (tělní).

III/B/9 - Trávicí soustava ptáků a savců; složený žaludek přežvýkavců

1. Co tvoří trávicí soustavu a jak tato funguje?
2. Popište rozdíly v trávicím traktu přežvýkavců, šelem a ptáků.
1. Co tvoří trávicí soustavu a jak tato funguje?
- Ústní dutina, hltan, jícen, žaludek, střeva, játra a slinivka břišní. Potrava je přijímána ústní dutinou, která je následně zpracována. Ve střevech dochází ke vstřebávání životně důležitých živin a vylučování odpadních látek z krve. Celé trávící soustavy jsou přizpůsobeny jednotlivým zoologickým druhům a jejich potravě
2. Popište rozdíly v trávicím traktu přežvýkavců, šelem a ptáků.
- Ptáci: potrava je přijímána pomocí zobáku (u některých druhů přizpůsobený), není upravována a polykána celá, u hrabavých se potrava hromadí ve voleti, kde dochází k promísení se slinami a změkčení, na jícen navazuje žláznatý žaludek, který potravu promíchá s trávicími šťávami a posouvá do svalnatého, obsah svalnatého žaludku je rozmělňován pomocí grytu – drobných kamínků a zrohovatělou sliznicí, v tenkém střevě dochází k dalšímu trávení za přítomnosti žluči a pankreaktických šťáv, tlusté střevo bývá u ptáků krátké a doplněno o dvě velké slepé střeva (u holubů chybí), nestrávené části potravy ptáci vyvrhují ústní dutinou – vývržky (dravci a sovy), celá trávící soustava je ukončena kloakou, do které vyúsťuje ústrojí trávící, močové a pohlavní.
- Savci: potrava je přijímána ústní dutinou, kde dochází k prvotnímu rozmělnění, posouvá se přes hltan a jícen do žaludku, žaludek masožravců je malý a má tvar vaku, u přežvýkavců a býložravců je žaludek velký, prostorný, složený ze čtyř částí – předžaludky bachor, kniha, čepec a žaludek hlavní sléz, u přežvýkavců v době klidu se natrávená potrava z bachoru vrací zpět do ústní dutiny, kde je přežvykována, v ostatních předžaludcích se natrávená potrava zbavuje vody a přesouvá se do slézu, kde působí trávící šťávy v kyselém prostředí, v žaludcích a slepém střevě přežvýkavců žijí bakterie, nálevníci a jiné mikroorganismy, které podporují trávení rostlinné potravy, v tenkém a slepém střevě se pokračuje v trávení potravy za přítomnosti žluče a šťáv slinivky břišní a umožňuje vstřebávání látek do krve (u býložravců jsou mnohonásobně delší), nestrávené zbytky jsou přesouvány do tlustého střeva, kde dochází k zahušťování a v podobě bobků, hrudek jsou vyloučeny konečníkem z těla ven.

III/B/10 - Soustava smyslová

1. Z čeho se skládá smyslová soustava a jak funguje?
2. Které soustavy se podílí na řízení organismu?
1. Z čeho se skládá smyslová soustava a jak funguje?
- Smyslová soustava – zrak (světla), čich (nos, větrník, čenich), hmat, sluch (slechy, poušky) a chuť (lízák).
- Savci:
Zrak: menší význam než u ptáků, slabě vyvinutý, vidění je černobílé, rozeznávají dobře pohyb, u šelem světla směřují více dopředu, což umožňuje prostorové vidění, u býložravců jsou světla po stranách hlavy, sledují obraz každým světlem zvlášť (větší prostor)

Sluch: velmi důležitý a dobře vyvinutý, skládá se z vnějšího (ušní boltec), středního a vnitřního ucha.
Hmat: orgánem hmatu jsou hmatové buňky spojené s nervovou soustavou, přenos podráždění je přenášen hmatovými chlupy, umístěné na mordě, tlapách, hrudi ale i třeba na ryji prasete.
Čich: pro savce nejdůležitější, čichové ústrojí je na sliznici v nosní dutině, pachy zachycují zvedáním a otáčením hlavy.
Chuť: chuťové pohárky umístěné u kořene jazyka
- Ptáci:
Zrak: nejdůležitější smysl, oční bulvy velké, 2 velké pohyblivé oční víčka, dokonalá akomodace světla, světla u většiny ptáků umístěné po stranách hlavy (větší zorné pole) u sov je zorné pole menší, ale tím je lepší prostorové vidění.
Sluch: dokonalý smysl, schází vnější boltec.
Hmat: slouží k vyhledávání potravy, reakci na pohyb, hmatové tělíska na zobáku, jazyku, kořenů per.
Čich: slabě vyvinutý, nejlépe jsou na tom krkavci.
Chuť: není důležitý smysl, potrava je polykána vcelku, minimální množství chuťových pohárků.
2. Které soustavy se podílí na řízení organismu?
- Soustava řídící – žlázy s vnitřní sekrecí a nervová soustava
- Nervová soustava – centrální nervová soustava, periferní nervová soustava.

III/B/11 - Přehled zvěře pernaté

1. Vysvětlete pojem pernatá zvěř.
2. Do jakých skupin se pernatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
1. Vysvětlete pojem pernatá zvěř.
- Jsou to ptáci. Mají peří místo srsti. Létají, někteří hnízdí na zemi, někteří na stromech

2. Do jakých skupin se pernatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
- Hrabaví (tetřev, tetřívek, bažant, jeřábek, koroptev, orebice, křepelka, krocan, perlička)
Vrubozobí (husy, kachny)
Měkkozubí (holub hřivnáč, holub doupňák, hrdlička divoká, hrdlička zahradní)
Dravci (krahujec, jestřáb, káně, orli, moták pochop, moták pilich, moták lužní, orlovec)
Sokoli (sokol, raroh, poštolka)
Sovy (výr, puštík, kalous, sýček, kulíšek, sova pálená)
Pěvci (krkavec, vrány, havran, kavka, straka, sojka, drozd, špaček)
Brodiví (volavka)
Krátkokřídlí (lyska, drop)
Dlouhokřídlí (sluka, bekasina, racek)
Potápky (potápka roháč)

III/B/12 - Přehled zvěře spárkaté

1. Vysvětlete pojem srstnatá zvěř.
2. Do jakých skupin se srstnatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce
1. Vysvětlete pojem srstnatá zvěř.
- Zvěř, jejíž tělo je pokryto srstí. Nelétá, chodí po zemi.
2. Do jakých skupin se srstnatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
- Spárkatá (sudokopytníci), (hlavním produktem je zvěřina a trofej)
Přežvýkaví: parohatá (jelen, daněk, sika, jelenec, los, srnec)
rohatá (muflon, kamzík, koza bezoárová)
Nepřežvýkaví: černá zvěř (prase divoké)
Zajíci (hlavním produktem je zvěřina a trofej), (zajíc, králík)
Šelmy (hlavním produktem je kožešina), (šelmy medvědovité, psovité, kočkovité, lasicovité)
Hlodavci (hlavním produktem je kožešina), (bobr, veverka, svišť, ondatra)

III/B/13 - Chrup

1. Popište chrup zvěře a uveďte hlavní rozdíly mezi jednotlivými skupinami zvěře (přežvýkavci, černá, zajíci, šelmy).
2. Co to je zubní vzorec? Uveďte příklady.
1. Popište chrup zvěře a uveďte hlavní rozdíly mezi jednotlivými skupinami zvěře (přežvýkavci, černá, zajíci, šelmy)
- Chrup je dvojího druhu: úplný – složený z řezáků (incisivi), špičáků (canini), třenových zubů (premolares) a stoliček (morales) a neúplný, kdy některý z druhu zubů chybí (hlodavci). Většina savců během života chrup vyměňuje – původní mléčný, ve kterém chybí moláry za chrup trvalý. U mléčného chrupu je třetí premolár třídílný, u trvalého chrupu dvojdílný. U šelem jsou dobře vyvinuté špičáky sloužící k lovu kořisti, a zvětšený první dolní molár a zadní horní premolár – trháky. U prasat jsou mohutné špičáky (zbraně), v horní čelisti klektáky a ve spodní čelisti páráky, u bachyní jsou to háky. Pro přehlednost zubů u zvěře se používá tzv. zubní vzorec, který udává ve zlomku počet zubů levé horní čelisti/ počet zubů levé dolní čelisti.
Přežvýkavci: mléčný chrup 22 zubů, k výměně za trvalý dochází např. u jelena do 32 měsíců. Řezáky v horní čelisti chybí, špičáky v horní čelisti – kelce (myslivecká trofej)
Černá: trvalý chrup se všemi stoličkami má 44 zubů a jeho vývoj je dokončen do 24 měsíců. Špičáky kňoura v horní čelisti jsou klektáky, v dolní čelisti páráky a dohromady se nazývají zbraně (lovecká trofej). Bachyně mají špičáky kratší a nazývají se háky.
Zajíci: horní řezáky u zajíce jsou postaveny za sebou (2 hlodáky a 2 řezáky).
Šelmy: zadní předstoličky horní čelisti a první stoličky v dolní čelisti jsou špičaté a označují se u šelem trháky.
2. Co je to zubní vzorec? Uveďte příklady.
- Pro přehlednost zubů u zvěře se používá tzv. zubní vzorec, který udává počet zubů levé horní čelisti/ počet zubů levé dolní čelisti.
Jelen evropský: 0. 1. 3. 3 / 3. 1. 3. 3
Srnec obecný: trvalý chrup 0. (1). 3. 3 / 3. 1. 3. 3
Muflon: 0. 0. 3. 3 / 3. 1. 3. 3
Prase divoké: 3. 1. 4. 2 / 3. 1. 4. 3
Liška obecná: 3. 1. 4. 2 / 3. 1. 4. 3

III/B/14 - Soustava pohybová

1. Co je kosterní soustava, z čeho se skládá a jakou plní funkci?
2. Co je svalová soustava, z čeho se skládá a jakou plní funkci?
1. Co je to kosterní soustava, z čeho se skládá a jakou plní funkci?
- Kosti, chrupavka a vazivové spoje. Opora pohybového ústrojí. Kosti se skládají z hutné a houbovité hmoty. Podle tvaru kosti je dělíme na: dlouhé, krátké a ploché. Povrch kosti kryje okostice, která umožňuje růst do šířky, do délky rostou pomocí hlavicové chrupavky. V dlouhých kostech je červená kostní dřeň – umožňuje krvetvorbu, s věkem postupně žloutne (tuk). Páteř je složena z obratlů: krční (7), hrudní u přežvýkavců (13), černá až (15), bederní (6), křížové (5) a ocasní (12-23). Kostra hrudníku je tvořena párovými žebry, jsou kloubně spojeny s obratli a chrupavčitě s hrudní kostí. Dělí se na pravá žebra (8 párů) a nepravá (5 párů). Lebka je tvořena lebečními kostmi, které jsou ploché spojené švy a chrupavkami, které v dospělosti kostnatí. Skládá se z obličejové části a lebeční dutiny, která je kloubně spojená s dolní čelistí. Chrup. Kostra horní končetiny – lopatka, kost pažní, předloketní kosti (loketní a vřetení), zápěstní kosti, záprstní kosti a články prstů (4-5), připojení k hrudi volně svalovými úpony, pouze u některých druhů zakrnělá klíční kost. Kostra dolní končetiny – 3 kosti pánevní (pánev), kost stehenní s kyčelním kloubem, čéška, kost holení a lýtková, kosti zánártní, nártní a kosti prstů.
2. Co je to svalová soustava a jakou plní funkci?
- Soustava svalů je aktivní část pohybového ústrojí. Ke každému pohybu je potřeba dvou protilehlých svalů – ohybač a natahovač. Žíhaná svalová tkáň – (kosterní svalovina) její činností je zajištěna tepelná energie a pohyb těla, je ovládána vůlí jedince. Hladká svalová tkáň – ve stěně cév, střev, žaludku, dělohy, močovodů ale i plic, je ovládána nervovou soustavou. Srdeční svalová tkáň – speciální svalovina, je výkonnější než hladká a je řízena také nervovou soustavou.

III/B/15 - Zobák, drápy, spárky, paspárky

1. K jakým funkcím je využíván zobák?
2. K čemu slouží drápy, spárky a paspárky?
1. K jakým funkcím je využíván zobák?
- Přijímání potravy, hmat, útok, obrana.
2. K čemu slouží drápy, spárky a paspárky?
- Drápy – k lovu, k získání potravy.
Spárky a paspárky – aby se zvěř nebořila ve sněhu nebo v bahně.

III/B/16 - Srst savců

1. Jaké funkce plní srst savců?
2. Z čeho se skládá srst a ke které soustavě náleží?
1. Jaké funkce plní srst savců?
- Pokrývka těla, hmat, zahřátí v zimě, přírodní zbarvení srsti – ochrana před predátory nebo maskování při lovu.
2. Z čeho se skládá srst a ke které soustavě náleží?
- Vlníky – krátké jemné chlupy, bez dřeně, tvoří podsadu
Pesíky – delší a tužší chlupy s dření po celé délce
Osiníky – přechod mezi vlníky a pesíky, dřeň jen v horní části.
Náleží ke kožní soustavě.

III/B/17 - Přehled šelem

1. Vysvětlete pojem šelmy.
2. Do jakých skupin se šelmy dělí a uveďte některé zástupce.
1. Vysvětlete pojem šelmy.
- Šelmy jsou masožraví nebo všežraví savci, kteří loví drobnější zvěř.
2. Do jakých skupin se šelmy dělí a uveďte některé zástupce.
- Psovití: vlk obecný, liška obecná, šakal obecný, psík mývalovitý
Kočkovití: rys ostrovid, kočka divoká
Lasicovití: jezevec lesní, vydra říční, kuna lesní, kuna skalní, tchoř tmavý, tchoř stepní, norek americký, lasice kolčava, lasice hranostaj
Medvědovití: medvěd hnědý
Medvídkovití: mýval severní

III/B/18 - Vysvětlení pojmu zvěř a její rozdělení

1. Vysvětlete pojem zvěř a kde je definován.
2. Uveďte do jakých skupin se zvěř dělí.
1. Vysvětlete pojem zvěř a kde je definován?
- Zákon o myslivosti zvěří rozumí obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů taxativně stanovených zákonem.
2. Uveďte do jakých skupin se zvěř dělí.
- a) Zvěř srstnatá: I. Spárkatá (sudokopytníci) – přežvýkaví – parohatá
- rohatá
- nepřežvýkaví – černá zvěř
II. Zajíci
III. Šelmy – medvědovité
- psovité
- lasicovité
- kočkovité
IV. Hlodavci
b) Zvěř pernatá: I. Hrabaví
II. Vrubozobí
III. Měkkozobí
IV. Dravci
V. Sokoli
VI. Sovy
VII. Pěvci
VIII. Brodiví
IX. Krátkokřídlí
X. Dlouhokřídlí
XI. Veslonozí
XII. Potápky

III/B/19 - Přehled zvěře drobné srstnaté

1. Vysvětlete pojem drobná srstnatá zvěř.
2. Do jakých skupin se drobná srstnatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
1. Vysvětlete pojem drobná srstnatá zvěř.
- Je to zvěř, pokrytá srstí a menšího vzrůstu.
2. Do jakých skupin se drobná srstnatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
- Zajíci – zajíc, králík
Šelmy – lasicovité (kuna, lasice, tchoř)
Kočkovité (kočka)
Hlodavci (bobr, veverka, svišť, ondatra)

III/B/20 - Peří ptáků

1. Popište opeření ptáků a stavbu pera
2. Jaká je funkce jednotlivých typů peří?
1. Popište opeření ptáků a stavbu pera.
- Krycí (obrysové) peří – 1-2 krát ročně dochází k výměně peří (pelichání, přepeřování), roste pouze na pernicích.
prachové peří – roste po celém těle, jak na pernicích, tak na nažinách.
Vývoj: prachový šat (mláďata), mladistvý šat (první obrysové peří), dospělý šat – svatební (hnízdní) a prostý (letní, zimní)

2. Jaká je funkce jednotlivých typů peří?
- Krycí (obrysové) – ochrana těla před vodou, konzervace tukem z kostrční žlázy
Prachové – izolační vlastnosti

III/C/1 - Orebice horská a perlička obecná

1. Popište orebici a její životní potřeby.
2. Popište perličku a její životní potřeby.
3. Jaká je historie a současnost výskytu perliček a orebic u nás?
1. Popište orebici a její životní potřeby.
- Hmotnost: 0,5 kg
Popis a zbarvení: horní část těla je šedohnědá, boky pruhované, na krku je bílá skvrna s černým lemováním, u kohoutka je červený zobák a stojáky
Prostředí: náš nepůvodní druh, pastviny a louky nad hranicí lesa
Potrava: rostlinná potrava – traviny, bobule
Tok a hnízdění: začíná v květnu, slepička snáší 8-15 vajec, doba inkubace 24-26 dní
2. Popište perličku a její životní potřeby.
- Hmotnost: 1,0 – 1,6 kg
Popis a zbarvení: šedohnědé zbarvení s drobnými světlými skvrnami, hlava je holá, neopeřená porostlá kožovitými výrůstky, uprostřed temene přilba, pod zobákem červené laloky. Velmi typický hlasový projev.
Prostředí: náš nepůvodní druh, pochází z Afriky, u nás chována převážně ve voliérových chovech.
Potrava: rostlinná potrava – traviny, obiloviny (paství se)
Tok a hnízdění: začíná v květnu, slepička snáší 6-10 vajec do hnízda v krytu na zemi, doba inkubace 25 dnů.
3. Jaká je historie a současnost výskytu perliček a orebic u nás?
- U nás se perličky chovají v bažantnicích.

III/C/2 - Kormorán velký, volavka popelavá a racek chechtavý

1. Charakterizujte kormorána velkého.
2. Charakterizujte volavku popelavou.
3. Charakterizujte racka chechtavého
1. Charakterizujte kormorána velkého.
- Hmotnost: 1,5-3kg
Popis a zbarvení: je celý černý, někteří mají bělavé břicho, ve svatebním šatě bílé skvrny na hrdle, tvářích a po stranách lýtek, dlouhý zobák, na jeho konci ostře zahnutý nehet, na plováku má mezi prsty plovavé blány, při plavání tělo hluboko zanořeno, při vzletu se rozbíhá po hladině, je tažný a žije v koloniích.
Prostředí: rybníky, jezera, řeky
Potrava: výlučně ryby
Tok a hnízdění: hnízda z větví na vysokých stromech, snůška 3-4 modrá vejce, doba inkubace 23-29 dní, v září se chystají kolonie k tahu do Středomoří
Význam: způsobuje velké škody na rybářském hospodaření
2. Charakterizujte volavku popelavou.
- Hmotnost: 1,5 – 2 kg
Popis a zbarvení: svrchní strana volavky je namodrale šedá, spodní bělavá, hlava a krk je bílá, černý proužek nad okem je zakončen ozdobnými pery, při letu esovitě stočený krk a stojáky natažené dozadu
Prostředí: oblasti velkých rybníků a jezer, podél řek a potoků
Potrava: ryby, obojživelníci, plazi, hmyz
Tok a hnízdění: hnízdí v koloniích na stromech, hnízda jsou neupravená, ve snůšce 3-5 modrozelených vajec, sedí střídavě oba rodiče po dobu 25 – 28 dní, je tažná a zimoviště našich volavek je Středozemí
Význam: způsobuje škody v rybářství na plůdkových a výtažných rybnících
3. Charakterizujte racka chechtavého.
- Hmotnost: 200 – 400 kg
Popis a zbarvení: bělavý pták velikosti holuba, s dlouhými úzkými křídly, v době hnízdění má tmavě hnědou hlavu, mezi předními prsty stojáků má plovací blány, je tažný
Prostředí: vytváří kolonie a v okolí vodních ploch
Potrava: hmyz, kroužkovci, ryby, drobní savci
Tok a hnízdění: na hnízdiště přilétá v březnu až dubnu ve velkých koloniích, začínají stavit hnízda ve vodní vegetaci, jsou nahloučená na sebe, ve snůšce jsou 2 – 4 skvrnitá vejce. Doba inkubace 16 – 20 dní, o mláďata se starají oba rodiče.
Význam: u velkých kolonií racků může docházet k ničení snůšek pernaté zvěře, ale také jejich kuřat.

III/C/3 - Druhy a poddruhy bažantů

1. Které bažanty kromě bažanta obecného znáte?
2. Popište bažanta královského a jeho životní potřeby.
3. Co víte o okrasných bažantech a jejich významu?
1. Které bažanty kromě bažanta obecného znáte?
- Bažant královský, bažant kubánský, bažant zlatý, bažant stříbrný, bažant diamantový
2. Popište bažanta královského a její životní potřeby.
- Popis a zbarvení: kohout je velmi výrazně zbarvený z barev převládá zlatá, bílá a černá. Hlavu má zbarvenou bíle a přes oko má široký černý pruh. Klín může dosahovat až 180 cm. Samice je šedohnědá.
Prostředí: řidší lesní porosty s křovinatým porostem, hřaduje vysoko na stromech
Potrava: velmi různorodá – přes léto spíše živočišná (hmyz) a přes zimu rostlinná (semena, lístky, hlízy apod.)
Tok a hnízdění: polygamie, samice snáší 7 – 15 vajec do hnízda na zemi, inkubace 25 dní. Kuřata brzo po vylíhnutí následují matku a vyhledávají si potravu (nekrmiví). Po dvou měsících se osamostatňují.
Význam: u nás je chován v usměrněných chovech, vypouštěn do honiteb, velmi vyhledávaná trofejová zvěř.
3. Co víte o okrasných bažantech a jejich významu?
- Chovají se především ve voliérách a v zoologických zahradách, popřípadě u chovatelů. Chovají se jako zvěř ozdobná, nikoliv pro lov a potravu lidí.

III/C/4 - Sluka lesní a bekasína otavní

1. Co mají společného sluka lesní a bekasina otavní a čím se liší?
2. Popište vzhled, životní potřeby a projevy sluky.
3. Jaký je myslivecký význam sluky a bekasiny?
1. Co mají společného sluka lesní a bekasina otavní a čím se liší?
- Mají podobné zbarvení. Sluka má příčné pruhování na temeni hlavy a bekasina ho má podélné. Sluka je těžší. Jsou tažné. V potravě převažuje živočišná složka. Žijí v horských a podhorských oblastech a vyhledávají vlhké lokality.
2. Popište vzhled, životní potřeby a projevy sluky.
- Hmotnost: 200 – 400 g
Popis a zbarvení: celkově rezavohnědý pták s příčným pruhováním, velikosti holuba s krátkýma nohama, velmi dlouhým přímým zobákem – píchák a velkými vysoko umístěnými světly. Zakrnělá ramenní pírka se nazývají paletky a jsou loveckou trofejí. Je tažná.
Prostředí: výhradně v lesích s vlhkou půdou
Potrava: drobní živočichové, kroužkovci, hmyz z půdy – červíkování
Tok a hnízdění: objevují se na jaře, počátkem března, slepička láká kohouty pískáním, páří se s více kohouty (polyandrie), hnízdo je jamka na zemi u paty stromu, snůška (může být i 2krát do roka) má 4 nažloutlá vajíčka se skvrněním, po 21 dnech se líhnou mláďata.
3. Jaký je myslivecký význam sluky a bekasiny?
- Cenný úlovek pro trofej a chutnou zvěřinu.

III/C/5 - Křepelka polní a špaček obecný

1. Co víte o křepelce polní?
2. Co víte o špačkovi obecném?
3. Zhodnoťte význam křepelky a špačka.
1. Co víte o křepelce polní?
- Hmotnost: 50 – 130 g
Popis a zbarvení: je zemitě hnědě zbarvená s podélnými černými a bílými proužky. Samec má na hrdle černou kresbu, která chybí samicím i mladým jedincům. Hlas bývá reprodukován jako pšt peněz, ozývá se i za noci. Tažný pták, na zimu odlézá do Afriky
Prostředí: obývá pole a louky, převážně v nížinách
Potrava: semena různých plevelů, listy rostlin a v létě i hmyz
Tok a hnízdění: začíná po návratu z Afriky v květnu, slepička snáší 2 – 16 vajec, doba inkubace 17 týdnů.
2. Co víte o špačkovi obecném?
- Hmotnost: 60 – 80 g
Popis a zbarvení: černé kovově lesklé peří se zelenavým a fialovým nádechem, v zimním šatu je šedě kropenatý, zobák v létě žlutý v zimě černý, je tažný.
Prostředí: osidluje městské a předměstské oblasti, vyskytuje se však také v otevřených lesích a na travnatých plochách. Přes léto často navštěvuje také sady a zahrady.
Potrava: hmyz, housenky, nejrůznější plody, semena
Tok a hnízdění: hnízdí 1 – 2krát, od dubna do června, klade 4 – 5 malých, lesklých, modře zbarvených vajec, na jejichž sezení se podílí oba rodiče. Mláďata se líhnou obvykle po 13 dnech.
3. Zhodnoťte význam křepelky a špačka
- Dnes už se křepelka v našich honitbách nevyskytuje anebo velmi omezeně, dříve to byla významná lovná zvěř.
Špaček patří mezi chráněné živočichy, v letním období významně ovlivňuje sklizeň třešní a na podzim škodí především ve vinicích.

III/C/6 - Krocan divoký

1. Popište krocana, jeho životní potřeby a projevy.
2. V kterých lokalitách se u nás krocanům daří?
3. Zhodnoťte myslivecký význam krocana.
1. Popište krocana, jeho životní potřeby a projevy.
- Hmotnost: krocan 9 – 16 kg, krůta 4,5 – 8 kg
Popis a zbarvení: velcí ptáci, tmavé zbarvení s hnědoměděnou barvou a kovovým leskem, velký tatrč, na hlavě červenomodré laloky, na hrudi vyrůstá štětka, u krůt je menší (lovecká trofej). Z hlasových projevů je u krocanů hudrování a u krůt kvokání.
Prostředí: není náš původní druh, pochází ze Severní Ameriky, obývá lesnatá místa navazující na otevřené plochy, kde vychází na pastvu.
Potrava: semena, zelené části rostlin, hmyz, měkkýši
Tok a hnízdění: začíná v březnu, krocani se shromažďují na tokaništi, rozevírá tatrč, brousí křídla o zem, dochází k soubojům. Vítěz si odvádí několik krůt. Hnízdo je mělký dolík v krytu, snáší 9 – 20 světlých kropenatých vajec, doba inkubace 28 dní.
2. V kterých lokalitách se u nás krocanům daří?
- Obývá lesnatá místa navazující na otevřené plochy, kde vychází na pastvu.
3. Zhodnoťte myslivecký význam krocana.
- Významný druh pernaté zvěře, závislý na vypouštění uměle odchovaných jedinců, velmi kvalitní zvěřina.

III/C/7 - Lyska černá

1. Popište lysku černou a kde se s ní můžeme setkat?
2. Jaké jsou životní potřeby a projevy lysky černé?
3. Zhodnoťte význam lysky černé pro myslivost.
1. Popište lysku černou a kde se s ní můžeme setkat?
- Hmotnost: 0,7 – 1,1 kg
Popis a zbarvení: černý pták velikosti menší kachny, u kořene bílého zobáku má bělavou lysinku. Jsou schopny se potápět, vzlétají těžce – rozbíhají se po hladině
Prostředí: rybníky, bažiny, tůně řek
2. Jaké jsou životní potřeby a projevy lysky černé?
- Prostředí: rybníky, bažiny, tůně řek
Potrava: listy, semena vodní vegetace, méně měkkýši a hmyz
Tok a hnízdění: přilétá k nám v březnu, vytváří se páry, dochází k soubojům mezi samci, hnízdo bývá v příbřežní vegetaci, do kterého snáší 6 – 12 šedožlutých vajec se skvrnami, v zahřívání se střídají oba rodiče, doba inkubace 21 – 23 dnů, mláďata po 3 – 4 dnech opouštějí hnízdo.
3. Zhodnoťte význam lysky černé pro myslivost.
- Častý úlovek na kachních honech, méně kvalitní zvěřina

III/C/8 - Hlavní druhy ptáků škodících v myslivosti

1. Vyjmenujte hlavní druhy ptáků škodících v myslivosti
2. jakým způsobem a jaké škody mohou způsobovat?
1. Vyjmenujte hlavní druhy ptáků škodících myslivosti.
- Volavka popelavá, kormorán velký, káně lesní, jestřáb lesní, krkavec velký, vrána černá, vrána šedá, straka obecná.
2. Jakým způsobem a jaké škody mohou způsobovat?
- Volavka a kormorán: vychytávají velké množství ryb, potápí se.
Káně lesní, jestřáb lesní, orel: predátoři drobné zvěře, napadají ji a lapnou shora.
Vrána a straka: vybírá vajíčka ostatním ptákům

III/C/9 - Drop velký

1. Popište dropa, jeho životní potřeby a projevy.
2. Jaký je dnes areál výskytu dropa?
3. Zhodnoťte perspektivu dropa do budoucnosti.
1. Popište dropa, jeho životní potřeby a projevy.
- Hmotnost: kohout 6 – 15 kg, slepice 4 – 7 kg
Popis a zbarvení: kohout je výrazně větší než slepice, zbarvení je rezavohnědé s tmavými skvrnami, břicho, ocas a spodní část křídel jsou bílá, od kořene zobáku vybíhají dlouhá péra – vous – až 15 cm dlouhý (lovecká trofej), u samic jsou péra krátká. Po většinu roku žijí v hejnech podle pohlaví.
Prostředí: rozsáhlá pole a suché louky bez větších porostů stromů a křovin.
Potrava: rostlinná potrava, hmyz, měkkýši, drobní obratlovci, potravu nehrabe, ale dobývá zobákem
Tok a hnízdění: začíná v březnu, drop chodí načepýřený s nafouklým krčním vakem. Hnízdo je mělká jamka na zemi, snáší 2 zelenavá, skvrnitá vejce, doba inkubace 28 – 30 dní. Kuřata setrvávají s matkou až do podzimu.
2. Jaký je dnes areál výskytu dropa?
- Prostředí: rozsáhlá pole a suché louky bez větších porostů stromů a křovin.
Výskyt: Španělsko, Maďarsko, Ukrajina a Rusko
ČR – v 90. letech na Znojemsku
3. Zhodnoťte perspektivu dropa do budoucnosti.
- Jeho stavy se stále snižují.

III/C/10 - Princip odhadu věku zvěře drobné (dle místních podmínek prakticky vybraný druh)

1. Uveďte vodítka sloužící k odhadu drobné zvěře
2. Jak se odhaduje věk zajíců?
3. Jaký má odhad věku drobné zvěře praktický význam?
1. Uveďte vodítka sloužící k odhadu drobné zvěře.
- U srstnaté je to podle hrbolku na předních bězích. U pernaté zvěře podle tvaru stojáků a podle síly a délky ostruh. U pernaté zvěře bažantí podle stojáčků a ostruhy, u tetřeva podle klovce, brady a vějíře, u tetřívka podle vějíře a paletky (péro na tatrči), u koroptve podle ramenních krovek a podle stojáků.
2. Jak se odhaduje věk zajíců?
- Podle hrbolku na předních bězích.
3. Jaký má odhad věku drobné zvěře praktický význam?
- Čím starší kus, tím lepší trofej, čím mladší populace, tím lepší rozmnožování.

III/C/11 - Princip odhadu věku zvěře spárkaté (dle místních podmínek prakticky vybraný druh)

1. Která jsou hlavní vodítka pro odhad věku živé spárkaté zvěře a jak se využívají?
2. Na základě kterých kritérií odhadujeme věk ulovené spárkaté zvěře?
3. Jaký je význam odhadu věku živé a ulovené spárkaté zvěře?
1. Která jsou hlavní vodítka pro odhad věku živé spárkaté zvěře a jak se využívají?
- Postava, síla krku, nesení hlavy, parožení, perlení, toulce – délka a síla, hříva, maska zvěře. Využívají se k odhadu věku a posouzení zda je zvěř chovná nebo lovná.
2. Na základě kterých kritérií odhadujeme věk ulovené spárkaté zvěře?
- Postava, síla krku, nesení hlavy, parožení, perlení, toulce – délka a síla, hříva, maska zvěře. Využívají se k odhadu věku a posouzení zda je zvěř chovná nebo lovná.
3. Jaký je význam odhadu věku živé a ulovené spárkaté zvěře?
- Podle věku zvěře se určuje počet jedinců jednotlivých věkových tříd v honitbě a podle toho se vypracuje plán lovu a chovu zvěře.

III/C/12 - Hlavní druhy savců škodících v myslivosti

1. Vyjmenujte hlavní druhy savců škodících v myslivosti
2. jakým způsobem a jaké škody mohou způsobovat?
1. Vyjmenujte hlavní druhy savců škodících v myslivosti.
- Prase divoké, liška obecná, kuna lesní, kuna skalní, lasice kolčava, lasice hranostaj.
2. Jakým způsobem a jaké škody mohou způsobovat?
- Prase divoké – škody na kulturních hospodářstvích a na zvěři
Šelmy – loví drobnou zvěř a snižují tak její stavy. Loví v noci z nějakého krytu.
Spárkatá zvěř a zajíci – okus a ohryz na stromech

III/C/13 - Los evropský

1. Popište oblasti výskytu losa.
2. Popište losa a jeho životní potřeby.
3. Jaký je význam losů v naší krajině?
1. Popište oblasti výskytu losa.
- Severské země Evropy, Asie a Ameriky. V ČR – jižní Čechy, občas přejde z Polska. Prostředí: oblasti smíšených lesů s četnými vodními plochami a bažinami.
2. Popište losa a jeho životní potřeby.
- Nejmohutnější druh spárkaté zvěře, u nás se vyskytuje ojediněle.
Výška: los 180 – 230 cm, losice 160 – 190 cm
Hmotnost: los 400 – 450 kg, losice 360 – 400 kg
Zbarvení a popis: šedohnědé až černohnědé, běhy do poloviny šedobílé (punčochy), kelka 10 cm, hlava s převislým horním pyskem, při pohybu je slyšet klepání spárků o sebe, přebarvování
Prostředí: oblasti smíšených lesů s četnými vodními plochami a bažinami
Potrava: měkké listnáče, bažinné rostliny, v zimním období letorosty jehličnanů (hlavně borovice)
Říje: září – začátek října, los se ozývá troubením, nebojují mezi sebou, vyhledávají říjnou losici, se kterou zůstává po celou dobu její přítomnosti, nevytváří si kolem sebe tlupu holé zvěře.
Mimo říji žijí samotářsky, pouze losíčata a roční potomci se drží s losicí
Březost: trvá 35 – 38 týdnů, v květnu až červnu při prvním kladení 1 losíče, u starších losic 2 mláďata, při kojení si musí losice lehnout, po roce života se začíná osamostatňovat. Pohlavní dospělost ve 2,5 – 3 letech.
Paroží: podle tvaru se dělí na dva druhy – lopatovitý a bidlovitý, pučnice ve 4 – 6 měsíci, nasazují špičáka (vidláka), který vytlouká ve věku 14 měsíců (koncem srpna), druhé je převážně tvaru šesteráka a v dalších letech se zvětšuje do délky a do počtu výsad, shazují v říjnu až listopadu, vytloukají v červenci až srpnu
3. Jaký je význam losů v naší krajině?
- Vzácná trofejová zvěř, velmi dobrá zvěřina.

III/C/14 - Kamzík horský

1. Popište kamzíka a jeho životní potřeby a projevy.
2. V kterých oblastech se kamzík vyskytuje?
3. Zhodnoťte myslivecký význam kamzíka
1. Popište kamzíka a jeho životní potřeby a projevy.
- Výška: kamzík 75 – 85 cm, kamzice 70 – 75 cm
Hmotnost: kamzík 25 – 40 kg, kamzice 18 – 25 kg
Zbarvení a popis: v létě rezavohnědé zbarvení s tmavším pruhem na hřbetě, spodní část těla a vnitřní strana běhů je světlá, v zimě tmavohnědé zbarvení. Při podzimním přebarvování - od října do listopadu narůstá na hřbetě delší srst – kamzičí vous (lovecká trofej), která u kamzík může dosahovat délky 15 – 20 cm, u kamzic podstatně kratší. Jarní přebarvování v dubnu. Kelka 3 – 5 cm. Kamzičí zvěř při nebezpečí píská, nebo ostře hvízdá. Dospělí a starší kamzíci jsou samotáři, do tlup se přidružují jen v říji.
Prostředí: horské polohy na rozhraní lesa, kde je dostatek horských luk
Potrava: byliny, traviny, borůvka, vřes, v zimě, pupeny a letorosty listnatých i jehličnatých dřevin, mech, lišejníky
Říje: probíhá říjen až listopad (prosinec), staří kamzíci odhánějí mladé kamzíky a prohánějí říjné kamzice. Dochází k soubojům o samice. Během říje se u kamzíků zvětšují za růžky pachové žlázy (fíky), které vylučují páchnoucí látku prk.
Březost: trvá 6 měsíců, klade v květnu až červnu jedno mládě, výjimečně 2, kojí ho až 6 měsíců, v osmi měsících se osamostatňuje a žije v tlupě, pohlavní dospělost v 18 měsících.
Chrup: trvalý chrup má 32 zubů a jeho vývoj je ukončen ve věku 3,5 roku.
Vývoj rohů: kamzíci mají růžky půlkruhovitě zahnuté dozadu a dolů, kamzice mají háčky směřující dozadu, kamzíčatům velmi brzy narůstají růžky, v prvním roce dosahují délky 4 – 6 cm, v druhém roce přirůstají o 6 – 10 cm, třetím roce o 3 – 5 cm, poté se růst zpomaluje.
2. V kterých oblastech se kamzík vyskytuje?
- Většina vysokých hor Evropy. ČR – Jeseníky a Lužické hory
Prostředí: horské polohy na rozhraní lesa, kde je dostatek horských luk
3. Zhodnoťte myslivecký význam kamzíka.
- Náš nepůvodní druh, úspěšně vysazen až na začátku 20. století, trofejová zvěř pro cennou trofej a kůži.

III/C/15 - Medvěd hnědý

1. Popište medvěda.
2. Jaký je areál výskytu medvědů v Evropě a u nás?
3. Jaké jsou životní potřeby medvědů?
1. Popište medvěda.
- Výška: medvěd 87 – 126 cm, medvědice 80 – 110 cm
Hmotnost: medvěd 170 – 240 kg, medvědice 120 – 240 kg
Popis a zbarvení: zavalité tělo s dlouhými končetinami, srst je hustá, dlouhá až 12 cm, světlehnědá až tmavohnědá. Přebarvování v dubnu a říjnu. Ocas (kelka) 6 – 14 cm. Mladí medvědi dobře šplhají po stromech.
Chrup: Zadní předstoličky horní čelisti a první stoličky v dolní čelisti jsou špičaté a označují se u šelem trháky.

2. Jaký je areál výskytu medvědů v Evropě a u nás?
- Vyskytuje se ve Skandinávii, severovýchodní Evropě, Karpatech, na Balkáně, v Alpách a v Pyrenejích. ČR – Beskydy a Bílé Karpaty.
Prostředí: rozsáhlé lesní komplexy v horských oblastech, kde je dostatek klidu
3. Jaké jsou životní potřeby medvědů?
- Prostředí: rozsáhlé lesní komplexy v horských oblastech, kde je dostatek klidu
Potrava: je všežravec, drobní živočichové, padliny, hmyz, sladké plody keřů a lesních rostlin. V nouzi strhává domácí zvířata, med.

III/C/16 - Ondatra pižmová

1. Popište ondatru a její životní potřeby.
2. Jaký je význam ondatry?
1. Popište ondatru a její životní potřeby.
- Hmotnost a délka: 0,9 – 1,6 kg a 25 – 40 cm
Popis a zbarvení: krátké válcovité tělo s dlouhým šupinatým ocasem (kormidlo) 19 – 29 cm, který je z boku plochý, mezi prsty úzké plovací blány, srst je tmavěhnědá, na břichu čedohnědá. Dobře plave a potápí se (až 10 minut). V břehu si hrabe nory. V blízkosti pohlavních orgánů má pižmové žlázy. Večerní a noční aktivita.
Prostředí: břehy toků a rybníků zarostlé vodní vegetací
Potrava: vodní vegetace, mlži, hmyz, leklé malé ryby
2. Jaký je význam ondatry?
- Rybám neškodí, může rozvrtávat hráze a břehy, velmi cenná kožešina (bizam).

III/C/17 - Bobr evropský

1. Popište bobra a jeho životní potřeby.
2. Jaký je význam bobra a pojednejte o možných rizicích jeho přemnožení
1. Popište bobra a jeho životní potřeby.
- Hmotnost a délka: 20 – 30 kg a 90 – 105 cm
Popis a zbarvení: tělo přizpůsobené životu ve vodě, tvar zavalitý, uzavíratelné nozdry, mezi prsty plovací blány, ocas silný, plochý, krytý šupinkami (veslo) až 16 cm široký, srst je velmi hustá tmavohnědá, matně lesklá, promaštěná výměšky velkých řitních žláz. Výrazné sytě oranžové řezáky. Žije ve velkých rodinách, staví si víceposchoďové stavby a hráze. Pod vodou na jedno nadechnutí vydrží až 20 minut. Jako varovný signál používá plesknutí ocasu o hladinu.
Prostředí: pomalu tekoucí řeky a potoky s břehy porostlými měkkými dřevinami (vrba, olše, osika, topol)
Potrava: byliny, větve, kůra, lýko, ale i polní plodiny, dokážou pomocí svých silných řezáků pokácet i vzrostlé stromy, které využívají pro stavbu svých vodních děl.
2. Jaký je význam bobra a pojednejte o možných rizicích jeho přemnožení.
- Chráněný druh, pro myslivost bez významu. Působí velké škody na stromech kolem vodních toků.

III/C/18 - Vydra říční

1. Popište vydru, její životní potřeby a projevy.
2. V kterých oblastech se vydry vyskytují?
3. Zhodnoťte význam vyder
1. Popište vydru a její životní potřeby a projevy.
- Výška: 25 – 29 cm
Hmotnost a délka: 5 – 12 kg a 57 – 80 cm
Popis a zbarvení: tělo přizpůsobené životu ve vodě, tvar válcovitý, hlava zploštělá, uzavíratelné nozdry, malé stažitelné slechy, mezi prsty plovací blány, ocas (prut) 30 – 55 cm, srst je hnědá, matně lesklá. Přebarvování duben – květen a říjen – listopad. Žije samotářsky, noční aktivita.
Prostředí: vodní toky s čistou a bohatě zarybněnou vodou, v březích si vyhrabává doupata, může jich mít několik (výjezd do vody, brloh, větrací průduch)
Potrava: loví hlavně ve vodě (ryby, raci, žáby, drobní savci)
Kaňkování (říje): únor a březen
Březost: trvá 60 dní, v případě utajené březosti může být až 8 – 10 měsíců. V dubnu až květnu vrhá 2 – 3 vydřata, 1 měsíc jsou nevidomá, po 6 měsících se osamostatňují.
2. V kterých oblastech se vydry vyskytují?
- Prostředí: vodní toky s čistou a bohatě zarybněnou vodou, v březích si vyhrabává doupata, může jich mít několik (výjezd do vody, brloh, větrací průduch). Je rozšířena téměř po celé Evropě a Asii. V ČR se vyskytuje na Šumavě, v jižních Čechách, Českomoravské vrchovině a v Beskydech.
3. Zhodnoťte význam vyder.
- Chráněný druh, pro myslivost bez významu, v rybářství působí výrazné škody.

III/C/19 - Veverka obecná a svišť horský

1. Popište veverku a její životní potřeby.
2. Popište sviště a jeho životní potřeby.
3. Pojednejte o významu veverky.
1. Popište veverku a její životní potřeby.
- Hmotnost a délka: 220 – 420 g a 20 – 27 cm
Popis a zbarvení: tělo válcovité s dlouhým chvostem 14 – 20 cm, srst je krátká a hustá, na spodině těla bílá, záda a boky jsou rezavá nebo hnědá až černá. Na slechách jsou chvostky. Přebarvování květen a září. Díky dlouhým prstům a drápkům dobře šplhá a skáče. Aktivita veverek je přes den. Žije samotářsky.
Prostředí: listnaté, jehličnaté i smíšené lesy, parky
Potrava: semena a květní pupeny lesních stromů a keřů, houby, ovoce, hmyz, ptačí vejce, ale i jejich mláďata. Na zimu si dělá zásoby potravy.
2. Popište sviště a jeho životní potřeby.
- Hmotnost a délka: 4 – 8 kg a 40 – 60 cm
Popis a zbarvení: tělo zavalité, s dlouhým chvostem 13 – 18 cm, krátké kulaté slechy, velké světla, krátké silné běhy uzpůsobené k hrabání nor, srst je žlutohnědá, břicho šedožluté, kolem světel a na temeni hlavy hnědočerná. Přebarvování květen a září. V případě nebezpečí hvízdá, nebo sviští. Žije v koloniích, přes den se paství a slunní poblíž nor. Zimu přečkávají v zimním spánku.
Prostředí: nad horní hranicí lesa, alpínské suťové území.
Potrava: alpínské byliny a traviny.
Říje: honění probíhá v květnu, říjná samice se páří s více samci (polyandrie)
Březost: trvá 42 dnů, do letní nory v červnu až červenci vrhá 2 – 7 mláďat. Po 45 dnech vycházejí z nory ven, koncem srpna jsou samostatná a drží se v rodinné skupině.
3. Pojednejte o významu veverky.
- U nás pro myslivost bez významu, v severských státech lovena pro kůži, sádlo a zvěřinu.

III/C/20 - Koza bezoárová a kozorožec horský

1. Popište kozu bezoárovou a její životní potřeby.
2. Co víte o kozorožci horském?
3. Co víte o rozšíření kozy bezoárové?
1. Popište kozu bezoárovou a její životní potřeby.
- Výška: kozel 80 – 100 cm, koza 70 – 80 cm
Hmotnost: kozel 45 – 60 kg, koza 25 – 35 kg
Zbarvení a popis: v létě má červeno hnědé zbarvení, břicho světlejší, na hřbetě tmavý pruh. Koza zbarvena méně nápadně, více do šedo hněda. V zimě zbarvení u obou je spíše šedavé. U kozlů na bradě až 25 cm dlouhý vous. Kelka 10 – 21 cm. Charakteristickým hlasovým projevem je mečení. Přebarvování 2x do roka (duben a říjen). Bezoárové koule – koule tvořená ze slepených slízaných chlupů uvnitř žaludku (koza, kamzík)
Prostředí: pastviny a louky nad hranicí lesa, ale i níže
Potrava: bylinná vegetace horských pastvin, pupeny a letorosty listnatých dřevin
Říje: probíhá v září až říjnu, staří kozli mezi sebou urputně bojují, postaví se na zadní běhy a velkou silou do sebe narážejí rohy
Březost: trvá 21 – 22 týdnů, klade v lednu až březnu 1 až 2 kůzlata (spousta jich hyne na podchlazení), kojí ho až 6 měsíců, poté se osamostatňuje, pohlavní dospělost v 18 měsících.
Vývoj rohů: ve třech měsících vyrůstají kůzleti rohy, každoročně přirůstá několik cm délky, v mládí jsou přírůstky značné, po osmém roce se zmenšují. Rohy jsou kapkovitého průřezu a délky až 80 cm.
2. Co víte o kozorožci horském?
- Výška: kozel 90 – 110 cm, koza 80 – 90 cm
Hmotnost: kozel 80 – 120 kg, koza 45 – 65 kg
Zbarvení a popis: hnědo šedé s šedobílým břichem. Kelka 10 -21 cm. Charakteristickým hlasovým projevem je mečení. Přebarvování 2krát do roka (květena září).
Prostředí: alpínské pásmo nad hranicí lesa (2300 – 3500 m. n. m.)
Potrava: byliny a traviny alpínských luk
Říje: probíhá v lednu, staří kozli mezi sebou urputně bojují, postaví se na zadní běhy a velkou silou do sebe narážejí rohy.
Březost: trvá 21 – 23 týdnů, klade v květnu až červnu jedno kůzle, kojí ho až 6 měsíců, poté se osamostatňuje, pohlavní dospělost v 18 měsících
Vývoj rohů: ve třech měsících vyrůstají kůzleti rohy, každoročně přirůstá několik cm délky, v mládí jsou přírůsty značné, po osmém roce se zmenšují. Rohy jsou trojúhelníkového průřezu a délky až 1 m.
Význam: u nás nikdy nebyl chován, bezvýznamný druh, v alpských zemích významná a hodnotná trofej
3. Co víte o rozšíření kozy bezoárové?
- Je nepůvodní v celé Evropě. Původ Malá Asie. U nás se chová především v oborách a několik kusů této zvěře žije na Pálavě na jižní Moravě.

IV/A/1 - Cíle a metody chovů zvěře

1. Charakterizujte pojem myslivecký chov zvěře.
2. Jaké jsou cíle chovu zvěře ve vztahu k jejímu prostředí?
3. Jaké jsou cíle chovu zvěře ve vztahu k její kvalitě a struktuře populací?
4. Jaké jsou cíle chovu zvěře ve vztahu k ekonomické stránce?
5. Charakterizujte stručně jednotlivé metody chovu zvěře.
1) Charakterizujte pojem myslivecký chov zvěře.

- chov zvěře je rozsáhlá záměrná činnost myslivce směřující k zabezpečení a zlepšení životních podmínek zvěře, k úpravě jejího početního stavu, úpravě poměrů pohlaví a k celkovému zlepšení jakostního stavu zvěře

Zákon o myslivosti č. 449 / 2001 Sb.

Vyhláška MZe č. 491 / 2002 Sb.

- Cíl chovu = konzumní = jedinec s vysokou plodností a vysokou užitkovostí (hmotností)
= trofejový = jedinec s vysokou hodnotou trofeje

2) Jaké jsou cíle chovu zvěře ve vztahu k jejímu prostředí?

- co nejvyšší kmenové stavy zvěře bez poškození životního prostředí
- minimalizace škod v lesnictví
- minimalizace škod v zemědělství

3) Jaké jsou cíle chovu zvěře ve vztahu k její kvalitě a struktuře populací?

- co nejvyšší kmenové stavy zvěře v co nejlepší chovné kvalitě populací (kondici a konstituci), bez poškození životního prostředí
- správné nastavení normovaných stavů populace zvěře a tyto stavy dodržovat
- správné nastavení poměru pohlaví u dané populace a tyto stavy dodržovat
- správné nastavení věkových tříd u dané populace a tyto stavy dodržovat

4) Jaké jsou cíle chovu zvěře ve vztahu k ekonomické stránce?

- Cíl chovu = konzumní = jedinec s vysokou plodností a vysokou užitkovostí (hmotností)

= trofejový = jedinec s vysokou hodnotou trofeje

- K dosažení cílů je třeba zajistit - výběr chovných jedinců
- upravit poměr pohlaví podle možností a v souladu s
předpisy a zákony
- zajištění dostatek kvalitní potravy
- zajištění krytu a klidu pro populaci zvěře
- v době toku, říje, hnízdění zajistit klid v honitbě
- ochrana hnízd a mláďat při zemědělských pracích

5) Charakterizujte stručně jednotlivé metody chovu zvěře.

Metoda chovu spárkaté zvěře ve volnosti

- poměr pohlaví 1 : 1

Metoda chovu spárkaté zvěře v oborách

- poměr pohlaví

Metoda chovu drobné zvěře ve volnosti

- Zajíc obecný - poměr pohlaví 1 : 1 - 3 ve prospěch samičí zvěře
- lovit zajíce můžeme, až dosáhneme 30 ks na 100 ha
- predátoři - zvěř černá, lišky, výři, jestřábi
- likvidátor - zemědělská technika, monokultury, chemizace
- autodoprava

Metoda chovu drobné zvěře - usměrněný a voliérový (umělý chov v bažantnicích)

- Bažant obecný - ve volnosti
- poměr pohlaví 1 : 4 ve prospěch slípek

- usměrněný chov - sběr ohrožených snůšek, náhradní slípka

- umělý chov - chovné hejno + líhně
- poměr pohlaví 1 : 9 ve prospěch slípek

- bažantnice = honitba o výměře 50 ha, intenzivní chov bažantí zvěř

- bažantnice = bažantnice lesní

- bažantnice = bažantnice remízových soustav

- Kačena divoká - ve volnosti - umělé hnízdní budky
poměr pohlaví 1 : 1

- umělý odchov - ve 3 týdnech na vodu
- poměr pohlaví 1 : 4

- Divoký krocan - ve volnosti - kuřata značně háklivá na počasí
- poměr pohlaví - polygamie

- umělý odchov - převážně v bažantnicích
- poměr pohlaví - polygamie

- umělý odchov - odchovny - bažantnice

- Tetřev hlušec - ve volnosti - tlumení predátorů (černé, lišek, jezevců, kun)
- poměr pohlaví - polygamie

- umělý odchov - odchovny tetřevárny

IV/A/2 - Obsahová náplň myslivecké péče o zvěř

1. Charakterizujte pojem myslivecká péče o zvěř.
2. Charakterizujte stručně význam péče o životní prostředí zvěře.
3. Charakterizujte stručně význam přikrmování zvěře.
4. Charakterizujte stručně podstatu péče o četnost a strukturu populací zvěře.
5. Vyjmenujte stručně vnější vlivy, před kterými musí myslivci zvěř chránit.
1) Charakterizujte pojem myslivecké péče o zvěře.

- výběr vhodných geneticky dobře založených jedinců, zaručující chovný cíl
- udržovat správný poměr pohlaví v souladu se zákony a předpisy
- zajistit dostatek potravy
- pečovat o vhodné kryty pro zvěř a zabezpečit zvěři klid v honitbě

2) Charakterizujte stručně význam péče o životní prostředí.

- vychází ze skutečnosti, že životní prostředí je nenahraditelnou hodnotou, na jehož příznivém stavu závisí nejen osud lidstva, ale i existence samotného života na této planetě, jako lidskému životu a zdraví poskytována nejvyšší ochrana, jde však o princip, který nelze absolutizovat do zákazu jakékoliv činnosti, která by se mohla dotknout životního prostředí, je nutná jeho koordinace v souladu s ostatními principy, zejména s principem trvale udržitelného rozvoje

- člověk si musí uvědomit, že ohrožování a poškozování jedné složky přechází do složek jiných (nečistoty z ovzduší přecházejí do půdy, vody, rostlin a živočichů) a způsobuje poškození celého ekosystému

- kvalita životního prostředí ovlivňuje populační hustotu zvěře

3) Charakterizujte stručně význam přikrmování zvěře.

- zajištění zdrojů krmiva v přírodě, prostředí, které narušil člověk svojí činností
- zabránění škodám na zemědělských a lesnických porostech
- přikrmování 1/3
- vhodná krmiva

4) Charakterizujte stručně podstatu péče o četnost a strukturu populací zvěře.

- podstata spočívá v početnosti stavů a v kvalitě populace u jednotlivých druhů zvěře
- vyšší stavy, vyšší produkce zvěřiny, trofejí (peněz)
- jenom z kvalitní populace získáme kvalitní přírůstek
- jenom při správném rozvrstvení a struktury zvěře dosáhneme kvalitní populaci

5) Vyjmenuj stručně vnější vlivy, před kterými musí myslivci zvěř chránit.

- voda - povodně, voda v honitbě - napajedla
- sníh - prohrnování cest ke krmelcům, oborohy ve vyšších polohách
- vysoký mráz - klid v honitbě nepořádat lovy
- tlumení predátorů - v mezích zákona, a lovecké etiky
- tlumení zvířat škodící myslivosti - psi, kočky
- činnost člověka - trvale udržitelné zdroje života
- pytláctví, rušení zvěře - lyžaři, cyklisté, čtyřkolky

IV/A/3 - Zásady ekologického přístupu k hospodaření se zvěří

1. Popište stručně vznik a vývoj života na Zemi.
2. Vysvětlete pojem biosféra a biom.
3. Vysvětlete pojem ekologie.
4. Vysvětlete pojem ekosystém.
5. Jaká je role chovu zvěře v současných ekosystémech?
1) Popište stručně vznik a vývoj života na Zemi.

- vznik bílkovin a jejich shluků ve vodě
- shluky bílkovin
- jejich specializace
- vznik primitivních buněk bez jader - s jádrem - jednobuněčné organizmy
- shluky buněk - kolonie - jejich specializace (příjem potravy zpracování) = váleč koulivý
- mnohobuněčné organizmy
- přechod života z vody na souš
- první rostliny = producenti = vytvářejí z neústrojných látek látky ústrojné
- druhotně živočichové = konzumenti = příjem ústrojných látek

2) Vysvětli pojem biosféra a biom.

- biosféra = živý obal na Zemi (rostliny + živočichové + člověk)

- biom = představuje dílčí oblast biosféry, která dává možnost vzniku určitým charakteristickým typům rostlinných a živočišných společenstev (vodní, suchozemské)

3) Vysvětli pojem ekologie.

- ekologie = věda vzájemných vztahů mezi organizmy a jejich prostředím
- prostředí = soubor všech okolních neživých organizmů, ale i organizmů téhož i jiného druhu.

4) Vysvětli pojem ekosystém.

- ekosystém - označení pro ucelenou část přírody (biosféry), příkladem je např. ekosystém listnatého lesa nebo vlhké nekosené louky, protože není zpravidla jednoznačně specifikováno, jakou prostorovou velikost by měl ekosystém mít, lze za ekosystém považovat v extrémním případě i celou biosféru a naopak, třeba i trávicí trakt přežvýkavce (s výskytem bakterií a nálevníků).

- Český zákon o životním prostředí ekosystém definuje jako „funkční soustavu živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.“

5) Jaká je role chovu zvěře v současných ekosystémech.

- role rovnováhy organizmů bez jakéhokoliv problému (predace, úživnosti prostředí), součást biosféry
- rovnováhy v ekosystému - bez škod na lesní, zemědělských a ostatních plodin, porostů a ploch
- chov jako zdroj lidské potravy = maso = kladná ekonomika
- chov jako zdroj trofejí = peníze = kladná ekonomika
- zvěř jako přirozený predátor (spásání měkkých nežádoucích dřevin, a tím ochrana žádoucích dřevin)

IV/A/4 - Uspořádání honiteb (velikost a hranice)

1. Vysvětlete pojem honitba a její význam z hlediska chovu zvěře.
2. Jaké podmínky by měly z hlediska chovu zvěře splňovat hranice honitby?
3. Jak ovlivňuje velikost honitby chov zvěře?
4. Co jsou jakostní třídy honitby?
5. Jak se řeší chov zvěře, pro kterou nemá honitba stanovené stavy?
1) Vysvětli pojem honitba a její význam z hlediska chovu zvěře.

- Honitba = souvislé pozemky o výměře nejméně 500 h - vhodné pouze pro chov drobné zvěře
- Obora 50 ha
- Bažantnice 50 ha

- Souvislé pozemky = na sebe navazující, na kterých je možné vykonávat právo myslivosti

- Právo myslivosti je možno vykonávat pouze na honebních pozemcích

2) Jaké podmínky by měly z hlediska chovu zvěře splňovat hranice honitby.

- vhodné pro zvěř ne pro újednictví člověka (myslivce) = les - pole
- přehledné
- trvalé zřetelné
- využití přírodního členění
- stavba posedů a lov na čekané od 200 m od hranice (výjimka AMP - ohnisko a záchytná zóna)

3) Jak ovlivňuje velikost honitby chov zvěře.

- chov v přirozených podmínkách pro zvěř = honitba 500 ha = pouze pro zvěř drobnou
- v 500 ha honitbě nelze plánovat - migrace zvěře za potravou
- zvěř srnčí 1.000 ha a více
- zvěř dančí, mufloní, jelení, černá 1.500 ha, raději však 3.000 ha
- za noc zvěř v 500 ha honitbě projde 1 - 2 honitby a jeden nedodrží zásady chovu a lovu
a to má za následek nepoměr mezi zvěří samičí a samčí a nepoměr ve věkových třídách

4) Co jsou jakostní třídy honitby.

- základní předpoklad úspěšného chovu a následně lovu jednotlivých druhů zvěře je úživnost honitby bez následných škod na zemědělský a lesních porostech
- na základě těchto požadavků a na možnostech honitby se honitby zařazují di jakostních tříd
- zařazení do tříd pro zvěř drobnou
- zařazení do tříd pro zvěř spárkatou
- u polních honiteb je rozhodující - půda, co se v dané oblasti pěstuje, k nadmořské výšce, klimatické, ekonomické
- u lesních honiteb je rozhodující - celková charakteristika lesa
- jakostní třída má vyjadřovat vhodnost honitby k chovu daného druhu zvěře

5) Jak se řeší chov zvěře, pro které nemá honitba stanovené stavy.

- provádí se jejich sčítání ve stanovených termínech a při plánu chovu a lovu I. nebo II. se zahrnou do plánu lovu - ze zákona v rámci snižování stavů zvěře spárkaté - odlov zvěře holé bez omezení a u zvěře samčí - odlov zvěře do 2 let věku (špičáci) bez omezení
- na žádost o mimořádný odlov je povolován odlov zvěře samčí nad 2 roky

IV/A/5 - Normované, minimální a sjednané stavy zvěře

1. Co jsou minimální stavy zvěře a jaký je jejich význam?
2. Co jsou normované stavy zvěře a jaký je jejich význam?
3. Co jsou sjednané stavy zvěře?
4. Kdo určuje normovaný, minimální a sjednaný stav zvěře?
5. Popište stručně, co ovlivňuje výši minimálního a normovaného stavu zvěře.
1) Co jsou minimální stavy zvěře a jaký je jejich význam.

- minimální stavy jsou stanoveny při uznávání honitby a jsou to stavy, pod které ztrácí plánování a chov dané zvěře svůj smysl, zaručují reprodukční schopnost zvěře
- při minimálním stavu není zvěř ohrožena na existenci a reprodukci
- minimální stavy musí myslivecký spolek akceptovat

2) Co jsou normované stavy zvěře a jaký je jejich význam.

- normovaný stav je nejvýše přípustný stav dané zvěře, který odpovídá kvalitě životního prostředí a úživnost honitby
- uvádí poměr pohlaví
- uvádí poměr ve věkových třídách
- koeficient očekávané produkce

3) Co jsou sjednané stavy zvěře.

- sjednané (upravené) stavy zvěře = záměr v chovu zvěře
- schválený stav zvěře = navýšení zástupců jednotlivých druhů zvěře
- schválený stav zvěře = snížení zástupců jednotlivých druhů zvěře (zamezení škodám)

4) Kdo určuje normovaný, minimální a sjednaný stav zvěře.

- orgán státní správy myslivosti při uznávání honitby
- nebo při oprávněné žádosti o přebonitování honitby, změna na žádost vlastníka honitby = HS
- MZe č. 491/2002 Sb.

5) Popište stručně, co ovlivňuje výši minimálního a normovaného stavu zvěře.

- kvalita životního prostředí (nadmořská výška, sněhová pokrývky - koeficient očekávané produkce)
- úživnost honitby
- plnění plánu chovu a lovu daného druhu zvěře

IV/A/6 - Teritoria a domovské okrsky zvěře

1. Charakterizujte pojem teritorium.
2. Uveďte příklady teritoriálního chování.
3. Charakterizujte pojem domovský okrsek.
4. Pro kterou zvěř jsou typické domovské okrsky?
5. Srovnejte rozdíly mezi teritoriem a domovským okrskem.
1) Charakterizujte pojem teritorium.

- oblast obhajovaná jedincem, jeho držitelem proti ostatní, která může nebo nemusi být součástí domovského okrsku
- teritoriální samci
- ostatní samci jsou neteritoriální a obývají tak jako samice domovský okrsek
- domovský okrsek je lokalita, oblast, ve které skupina dané zvěře žije

2) Uveďte příklady teritoriálního chování.

- chování srnce na louce, kde odhání ostatní srnce
- chov dvou srnců v jednom výběhu - jeden nepřežije
- lek = velmi malé teritorium - jen místo k rozmnožování střed tokaniště

3) Charakterizujte pojem domovský okrsek.

- domovský okrsek je lokalita, oblast, ve které skupina dané zvěře žije
- domovský okrsek obsahuje několik jednotlivých teritorií
- domovské krsky se navzájem částečně překrývají
- sezonní rozdíly ve velikosti užívaného prostoru mohou být rozdílné

4) Pro kterou zvěř jsou typické domovské okrsky.

- pro zvěř neteritoriální - zvěř jelení - mimo říji
- zvěř srnčí - v období zimy vytvářejí tlupy
- zvěř srnčí - samice + mláďata

5) Srovnejte rozdíly mezi teritoriem a domovským okrskem.

- teritorium = oblast obhajovaná jedincem, jeho držitelem proti ostatní, která může, nebo také nemusí být, součástí domovského okrsku
- domovský okrsek = lokalita, oblast, ve které skupina dané zvěře žije

IV/A/7 - Struktura populací zvěře (poměr pohlaví, věková struktura, sociální hierarchie)

1. Čím je určena požadovaná struktura populací zvěře v konkrétní honitbě?
2. Jak je stanoven poměr pohlaví u jednotlivých druhů zvěře a co způsobí jeho nedodržení?
3. Jak se projevuje sociální hierarchie?
4. Co je to jedinec „alfa“ a „omega“?
5. Uveďte příklady hierarchie u některých druhů zvěře.
1) Čím je určena požadovaná struktura populací zvěře v konkrétní honitbě

- je věková pyramida daného druhu zvěře, dané populace v daném okamžiku na daném území
- zastoupení věkových tříd daného druhu zvěře na daném území
- populace je soubor jedinců téhož druhu na určité plošné jednotce (honitbě)
- uvádí se na 100 ha nebo na 1.000 ha
- optimální hustota populace je, když všichni jedinci na dané ploše nacházejí dostatek potravy, potravní nabídky, úkrytových a klidových příležitostí ke svému vývoji, růstu a rozmnožování
- kvalitou ekosystému (úživností)
- průběrný odstřel

2) Jak je stanoven poměr pohlaví u jednotlivých druhů a co způsobí jejich nedodržení.

- přirozený vývoj populace zvěře je ve velkém vzorku 1 : 1, nezbytný pro zdárný vývoj chovu zvěře
- narušení poměru vede ke zhoršení kvality dané populace a její postupné stagnaci až degeneraci(slabá konkurence v rozmnožování, příbuzenská plemenitba)

3) Jak se projevuje sociální hierarchie.

- etologie – věda o chování organizmů
- jedinci obou pohlaví si mezi sebou vytvářejí vztahy
- sociální hierarchie – postavení jedince ve skupině (tlupě, hejnu)
- nadřazenost - dominance (přednost u krmelce, kaliště, rozmnožování)
- podřízenost - submise

4) Co je to jedinec „ alfa“ a „ omega“.

- alfa samec, samice - nejsilnější jedinec v tlupě
- omega samec, samice - nejslabší jedinec v tlupě

5) Uveďte příklady hierarchie u některého druhu zvěře.

- hierarchií u zvěře se zabývá etologie = věda o chování organizmů
- jedinci obou pohlaví si mezi sebou vytvářejí vztahy
- srnec na lokalitě s potravou
- jelen v období říje
- sociální hierarchie - postavení jedince ve skupině (tlupě, hejnu)
- nadřazenost - dominance (přednost u krmelce, kaliště, rozmnožování)
- podřízenost - submise

IV/A/8 - Kondice a konstituce zvěře

1. Vysvětlete pojem kondice zvěře, a jak se projevuje.
2. Vysvětlete pojem konstituce zvěře, a jak se projevuje.
3. Jaké nástroje používáme pro udržení zvěře v dobré kondici i konstituci?
4. Co znamená pojem genetika a jak jsou vlastnosti daných jedinců „zapsány“?
5. Pokuste se vysvětlit, co je dominantní a recesivní gen, homozygot a heterozygot.
1) Vysvětlete pojem kondice zvěře, a jak se projevuje.

Kondice je tělesný a duševní stav - v jakém je stavu - zdravá, nevyhublá, bez parazitů; slabé kusy vyřazujeme z chovu

- správná a dostatečná výživa je neodmyslitelnou součástí péče o zvěř a je jedním z klíčových faktorů k dosažení dobré kondice a konstituce zvěře
- v neposlední řadě vede také ke zvýšení chovné a trofejové kvality dané zvěře.

- Dáš-li krávě do držky - ona ti dá do dížky!
- Jenom na silném zvířeti, dostaneme silné mláďata, silné trofeje
- proto - přikrmujeme kvalitním krmivem, zakázáno krmit odpadem a zbytky chleba spárkatá je býložravec, věc úplně běžná, krmení na hromadách - těžko definovatelné produkty atd.
- průběrný odlov - vše co chovu nepatří - ve zvěřině (váha srn, laní, kolouchů), v trofeji - knofličkáři, slabí špičáci

2) Vysvětli pojem konstituce zvěře, a jak se projevuje.

Tělesná konstituce - stavba kostry - těla, jak je kus rostlý - ovlivněno kvalitou krmiva, úživností honitby (jakostní třídou honitby), minerály apod.; opět slabé kusy vyřazujeme z chovu

- správná a dostatečná výživa je neodmyslitelnou součástí péče o zvěř a je jedním z klíčových faktorů k dosažení dobré kondice a konstituce zvěře - dědičný základ jedince
- v neposlední řadě vede také ke zvýšení chovné a trofejové kvality dané zvěře.
- jenom od zvířete v dobré konstituci dostaneme silné mláďata, silné trofeje
- proto - přikrmujeme kvalitním krmivem, zakázáno krmit odpadem a zbytky chleba spárkatá je býložravec, věc úplně běžná, krmení na hromadách - těžko definovatelné produkty atd.
- průběrný odlov - vše co chovu nepatří - ve zvěřině (váha srn, laní, kolouchů), v trofeji - knofličkáři, slabí špičáci

3) Jaké nástroje používáme pro udržení zvěře v dobré kondici i konstituci.

- správná a dostatečná výživa je neodmyslitelnou součástí péče o zvěř a je jedním z klíčových faktorů k dosažení dobré kondice a konstituce zvěře - dědičný základ jedince
- průběrný odlov - vyřazení z chovu vše co tam nepatří

4) Co znamená pojem genetika a jak jsou vlastnosti daných jedinců „ zapsány“.

- Genetika = nauka o dědičnosti a proměnlivosti znaků, organizmů
- Dědičnost = schopnost jedince předávat vlastnosti z pokolení na pokolení
- Johan Gregor Mendel = studium genetiky = dědičnosti a pokusy na hrachu
- Znak = vlastnost organizmů, nebo vlastnost buněk
- Morfologické znaky - tvar a velikost orgánů a těla
- Funkční znaky - vykonávání některých životních funkcí
- Psychické znaky - temperament, inteligence, nadání
- Dědičná informace se přenáší rozmnožováním a je uložena v chromozomech, jež jsou pentlicové útvary a jsou uložené v jádrech buněk
- Karyotyp = u daného druhu zvěře je určitý (shodný) počet chromozomů
- jednotka genetické informace = gen = vloha

5) Pokuste se vysvětlit, co je dominantní a recesivní gen, homozygoz a heterozygot.

- Genetická variabilita = každý nový jedinec získává od rodičů pro určitý gen, který je tvořen dvěma alelami, od matky a od otce
- Alela - obsahuje geny pro danou vlohu
-
- Homozygot = nový jedinec, který získal od rodičů shodnou alelu pro daný gen (modré oči, modré oči)

- Heterozygot - nový jedinec, který získal od rodičů rozdílnou alelu, pro daný gen (modré oči, zelené oči)

IV/A/9 - Kvalita životního prostředí zvěře a možnosti jejího ovlivňování

1. Na co má vliv kvalita životního prostředí zvěře?
2. Jaké vlastnosti prostředí jsou z hlediska chovu zvěře žádané?
3. Jak dělíme honitby z pohledu převažujícího typu pozemků a na co má tato skutečnost vliv?
4. Co znamená úživnost honitby a jak ji ovlivňujeme?
5. Co může být důsledkem nedostatku klidu v honitbě?
1) Na co má vliv kvalita životního prostředí zvěře.

- životní prostředí = základní životní podmínky každého živého organizmu
- čím kvalitnější životní prostředí, tím kvalitnější populace chované ho druhu zvěře
- čím kvalitnější populace, tím kvalitnější potomstvo, trofeje a hospodářský efekt ze zvěřiny

2) Jaké vlastnosti prostředí jsou z hlediska chovu zvěře žádané.

- vysoká úživnost honitby (životního prostředí) bez následků škod na porostech lesních, zemědělských
- dostatek přírodní zdrojů vody
- dostatek přirozených klidových zón pro danou chovanou zvěř (odpočinek, trávení, rozmnožování, říje, vyvádění mláďat)
- minimální rušení zvěře (lidské faktory - psi, kočky, koně, automobily, běžkaři, Lysaři . . ) ?

3) Jak dělíme honitby z pohledu převažujícího typu pozemků a na co má tato skutečnost vliv.

- Honitby - polní
- smíšené
- lesní
- vodní
- horské

- druh honitby má vliv na možný chov daného druhu zvěře - na poli nebudeme chovat jeleny
- horská honitba - kamzíci

4) Co znamená úživnost honitby a jak ji ovlivňujeme.

- schopnost uživit danou populaci zvěře bez škod na lesních, zemědělských a jiných porostech
- úživnost ovlivňujeme přikrmováním
- oséváním zvěřních políček
- výsadbou plodonosných dřevin - kaštany, jeřabiny, ovocné stromy

5) Co může být důsledkem nedostatku klidu v honitbě.

- nedostatečná doba k příjmu potravy, jejího zpracování
- rušení v době rozmnožování (omezení návštěv honitby v době říje, kladení mláďat, hnízdění v bažantnicích,
- stresovaná zvěř = nekvalitní - minimální přírůstek ve zvěřině
- nekvalitní založení trofejí

IV/A/10 - Přikrmování zvěře (krmné normy, krmné dávky, doba přikrmování)

1. Jaký je význam přikrmování zvěře?
2. Jaké kategorie krmiv a druhy krmiv využíváme?
3. Jaké je doporučované období přikrmování zvěře?
4. Co jsou krmné dávky a krmné normy a jak se využívají?
5. Uveďte některé obecné zásady přikrmování hlavních druhů zvěře.
1) Jaký je význam přikrmování zvěře.

- nahradit biomasu (fytomasu) v honitbě, kterou člověk přeměnil k svému - pohledu lepšímu
- 1/3 přikrmování
- 2 / 3 vlastní obživa z přírodních a přirozených zdrojů

- přikrmování - kláskování = po žních
- v době strádání - povodně - hrůdy = Jižní Morava = A. Mikula
- polomy - ztráta životního prostředí, zdrojů obživy
- v zimním období - vysoká vrstva sněhu

2) Jaké kategorie krmiv a druhy krmiv využíváme.

- Krmiva - dužnatá
- objemová
- jadrná
- dietetická

- zvěřáky

- sůl kamenná
- dietetické lizy

3) Jaké je doporučované období přikrmování zvěře.

- v okamžiku, kdy dochází k úbytku přirozeného zdroje potravy
- do doby, kdy ještě zvěř krmná zařízení navštěvuje
- obyčejně do konce března - dubna, podle nadmořské výšky a sněhové pokrývce
- přechod ze suché na zelenou potravu – změny fauny a flory v zažívacím traktu = katary, průjmy
- předkládání dietetických druhů krmiv

4) Co jsou to krmné dávky a krmné normy a jak se využívají.

- Krmná norma - vědecky ověřena průměrná denní dávka živin a energie pro daný
druh zvěře, v závislosti na pohlaví, věku, reprodukčního cyklu

- Krmná dávka - celková spotřeba krmiva jeden kus na jeden den pro mechanické
nasycení
- využívá se při plánování na zajištění krmiva v období strádání pro danou honitbu a daný druh zvěře

5) Uveďte některé obecné zásady přikrmování hlavních druhů zvěře.

- přikrmování = předkládání 1 / 3 krmné dávky zvěři v době strádání

- zásady = kvalitní krmivo zpracovatelné zažívacím traktem bez následků
= zrna - pouze ptákům - spárkaté - hrubě šrotované, mačkané, ne jemné šroty
= pravidelné přikrmování v pravidelnou časovou dobu
= dodržování základních hygienických podmínek na krmelištích, nenasolovat
sena, letninu

IV/A/11 - Abiotičtí škodliví činitelé ovlivňující stavy a kvalitu zvěře a ochrana proti nim

1. Jmenujte abiotické složky prostředí, které mají vliv na zvěř.
2. Jaký vliv má na zvěř teplota a sluneční svit?
3. Jaký vliv má na zvěř vlhkost a srážky?
4. Jak se projevuje přítomnost cizorodých látek v potravních řetězcích?
5. Jaký je nepřímý vliv půdních poměrů na zvěř?
1) Jmenujte abiotické složky prostředí, které mají vliv na zvěř.

- abiotické složky prostředí - přírodní činitelé, které člověk nemůže ovlivnit, může pouze
jejich účinky zmírnit vítr, sníh, námraza, lijáky, krupobití, povodeň, sucho, vedro, mráz

- abiotičtí škodliví činitelé - ovlivňující stavy a kvalitu zvěře

2) Jaký vliv má teplota a sluneční svit.

- základní podmínky života
- sluneční svit + teplota = podmínky pro vnik fotosyntézy = přeměna látek neústrojných v ústrojné

3) Jaký vliv má vlhkost a srážky.

- pra podmínka života = základní podmínka života = fotosyntéza
- vznik života na Zemi ve vodě
- kde je voda, tam je život
- vlhkost - forma plynná, kapalná, pevná = v nepřímém poměru k venkovní teplotě
- vodní masy jsou významným akumulátorem (zásobníkem) tepla
- projekty „ Návrat vody do přírody“
- srážky zvěři nevadí, nejsou-li doprovázeny neúměrným chladem
- ochrana před vysokou vrstvou sněhu – prohrnování cest ke krmelcům, 40 cm sypkého sněhu neumožní ptákům vzlétnout
- ochrana před povodněmi
- námraza= ledové škraloupy - krusty
- ochrana před sběrači vod, náhony nedokonale naprojektovány, bez možnosti výstupů pro zvěř
- postřelená zvěř, nemocná zvěř vyhledává vody

4) Jak se projevuje přítomnost cizorodých látek v potravním řetězci.

- cizorodí látky = výsledek lidské globalizace
- zdroj = lesnická + zemědělská chemizace
- zdroj druhotných krmiv - masokostní moučky
- zdroj po činnosti člověka - chemická těžba a zpracování nerostu - rtuťnaté přípravky
- velmi problematické odbourávání těchto cizorodých látek, ukládání ve svalovině, v kostech, předávání při laktaci mláďatům
- konzumace vnitřních orgánů = játra, ledviny, slezina = v cizině = pouze pro psy
- každoročně probíhají rozbory zvěřiny na cizorodé látky
- před rokem 1989 byly ryby v okolí Teplic - Hranic na hraně poživatelnosti v rámci výskytu cizorodých látek ve svalovině - malé množství konzumace a konzumace mladých jedinců

5) Jaký je nepříjemný vliv půdních poměrů na zvěři.

- půda je výsledek činnosti půdotvorných činitelů (mateřská hornina, klíma, půdní flora, půdní fauna, lidská činnost)
- půda zásadním způsobem ovlivňuje život na ni vázaným rostlinným i živočišným společenstvím
- kvalita půdy se odráží na kvalitě prostředí a to se odráží na schopnosti uživit dané organizmy
- lidská činnost = způsobuje erozi půdy, její znehodnocení, její zamoření, které přechází do spodních vod a jejich opětovné zamoření rostlin a následně živočichů - KOLOBĚH LÁTEK V PŘÍRODĚ
- lidská snaha, aby se půda a voda nestala sterilní = prostředí bez života

IV/A/12 - Biotičtí škodliví činitelé ovlivňující stavy a kvalitu zvěře a ochrana proti nim

1. Jaké jsou, negativní přímé vlivy člověka na stavy zvěře a jaké jsou jejich důsledky?
2. Jak se projevují vnitrodruhové vztahy v populacích na stavech zvěře?
3. Které druhy organismů mohou negativně působit na zvěř?
4. Uveďte příklady potravních řetězců.
5. Vysvětlete pojem predace a parazitismus.
1) Jaké jsou negativní, přímé vlivy člověka na stavy zvěře a jaké jsou jejich důsledky.

- nedodržován plánů chovu a lovu stanovených - nekvalitní potomstvo
- poškozování životního prostředí zvěře činností člověka
z polí – zpevněné, zastavěné plochy, z travních porostů monokultura pro zvěř, monokultury smrkové
- slabá a vystresovaná zvěř, nízké přírůstky na váze, v početním přírůstku, v kvalitě narozených mláďat
- narušování klidu v honitbě - období Vánoc, sport, turistika, koně, psi, kočky

2) Jak se projevují vnitrodruhové vztahy v populacích na stavech zvěře.

- vztahy mezi zvířaty jednoho druhu - tlupa srnčí, dančí, černé, smečka vlků
- vnitrodruhové vztahy - většinou neutrální až kladné
- závisí na populační hustotě, poměru pohlaví v populaci, na věkovém rozvrstvení zvěře

3) Které druhy organizmů mohou negativně působit na zvěř.

- Predátoři - liška a bažant
- Parazité - srnec + střeček (mezihostitel)

4) Uveďte příklady potravních řetězců.

Uhynulá liška = rozklad jejího těla = potrava pro rostliny = zelené rostliny = potravou pro zajíce = zajíc je zkonzumován člověkem = tělo člověka se po smrti stává potravou pro rostlinstvo.

5) Vysvětlete pojem predace a parazitismus.

Predace - je vtah mezi lovcem a kořistí.

Parazitismus - získávání jednostranné výhody

IV/A/13 - Průběrný odstřel samčí zvěře

1. Jaký je význam průběrného odstřelu spárkaté zvěře?
2. Charakterizujte obecně kritéria pro posuzování samčí spárkaté zvěře z hlediska průměrného odstřelu a co jsou to věkové třídy?
3. Jaké jsou zásady průběrného odstřelu srnců?
4. Jaké jsou zásady průběrného odstřelu jelenů a daňků?
5. Jaké jsou zásady průběrného odstřelu muflonů a černé zvěře?
1) Jaký je význam průběrného odstřelu spárkaté zvěře.

Odstraňuje vše pro chov nevhodné - nestandartní.

2) Charakterizujte obecně kritéria pro posuzování samčí spárkaté zvěře z hlediska průměrného
odstřelu a co jsou to věkové třídy.

- kritéria, které slouží k posouzení chovnosti samičí zvěře vodné pro další chov v dané oblasti
- v dobré kondici (včasné přebarvování, kladení mláďat)
- v dobré konstituci (stavba těla)

- věkové třídy určují staří dané zvěře a její rozdělení do tříd v dané populaci
- 1. věková třída
- 2. věková třída
- 3. věková třída

3) Jaké jsou zásady průběrného odstřelu srnců.

- odstraňujeme vše pro chov nevhodné - nestandartní
- zásada - nepustit slabé jedince do procesu rozmnožování (říje)
- slabé jedince v konstituci a kondici
- slabí v trofeji, stavbě těla, slabá váha, pozdní přebarvování
- kritéria chovnosti vydává příslušný OMS

4) Jaké jsou zásady průběrného odstřelu jelenů a daňků.

- odstraňujeme vše pro chov nevhodné - nestandartní
- zásada - nepustit slabé jedince do procesu rozmnožování (říje)
- slabé jedince v konstituci a kondici
- slabí v trofeji, stavbě těla, slabá váha, pozdní přebarvování
- kritéria chovnosti vydává příslušný OMS

5) Jaké jsou zásady průběrného odstřelu muflonů a černé zvěře.

- odstraňujeme vše pro chov nevhodné - nestandartní zásada
- nepustit slabé jedince do procesu rozmnožování (říje)
- slabé jedince v konstituci a kondici
- slabí v trofeji, stavbě těla, slabá váha, pozdní přebarvování
- kritéria chovnosti vydává příslušný OMS

IV/A/14 - Průběrný odstřel holé zvěře

1. Jaký je význam průběrného odstřelu holé spárkaté zvěře?
2. Charakterizujte obecně kritéria pro posuzování samičí spárkaté zvěře z hlediska průměrného odstřelu.
3. Jak se z hlediska věku rozděluje samičí spárkatá zvěř?
4. Jaké jsou zásady průběrného odstřelu srn a srnčat?
5. Jaké jsou zásady průběrného odstřelu holé zvěře jelení, daňčí a mufloní?
1) Jaký je význam průběrného odstřelu holé zvěře spárkaté

- při průběrném odstřelu odstraňujeme vše pro chov nevhodné - nestandartní
- přes zimu nechávám jenom silná a kvalitní mláďata
- do říje necháváme jít jenom kvalitní zvěř holou
- význam - udržet kvalitní genofond daného druhu zvěře spárkaté

2) Charakterizujte obecně kritéria pro posuzování samčí spárkaté zvěře z hlediska průměrného
odstřelu a co jsou věkové třídy.

- kritéria, které slouží k posouzení chovnosti samičí zvěře vodné pro další chov v dané oblasti
- v dobré kondici (včasné přebarvování, kladení mláďat)
- v dobré konstituci (stavba těla)
- preferujeme samičí zvěř kladoucí jedno silné mládě

- věkové třídy určují staří dané zvěře a její rozdělení do tříd v dané populaci

- 1. věková třída
- 2. věková třída
- 3. věková třída

3) Jak se z hlediska věku rozděluje samičí spárkatá zvěř.

- věkové třídy určují staří dané zvěře a její rozdělení do tříd v dané populaci

- mláďata do 31. 3. následujícího roku po kladení

- zvěř srnčí

- 1. věková třída - do dvou let
- 2. věková třída - do 4 let
- 3. věková třída - od 5 let a výše

4) Jaké jsou zásady průběrného odstřelu srn a srnčat.

- odstraňujeme vše pro chov nevhodné - nestandartní
- poměrné zastoupení ve věkových třídách
- lovíme tak, abychom zachovali poměr pohlaví, poměr věkové skladby –
- stanovené kmenové stavy, úživnost honitby,
- odlov ve výši přírůstku, odlov podle věkových tříd
- odlov zvěře slabé, nemocné
- nelovíme vodící jedince z tlupy - tlupa jelenů, daňku, muflonů, lončáků
- srovnáváme u tlup a lovíme vždy ten nejslabší kus z tlupy
- zásada nepustit slabé srny do procesu rozmnožování (říje)
- slabé jedince v konstituci a kondici odlovit co nejdříve, již jako srnčata
- stavbě těla, slabá váha, pozdní přebarvování
- kritéria chovnosti vydává příslušný OMS, oblast chovu, MS

5) Jaké jsou zásady průběrného odstřelu holé zvěře jelení, daňčí a mufloní.

- odstraňujeme vše pro chov nevhodné – nestandartní
- poměrné zastoupení ve věkových třídách
- vše nevhodné na chov - slabí jedinci ve zvěřině
- vše nemocné a slabé
- nelovíme vodící jedince z tlupy - tlupa jelenů, daňku, muflonů, lončáků
- srovnáváme u tlup a lovíme vždy ten nejslabší kus z tlupy
- lovíme tak, abychom zachovali poměr pohlaví, poměr věkové skladby
- stanovené kmenové stavy, úživnost honitby,
- odlov ve výši přírůstku, odlov podle věkových tříd
- odlov zvěře slabé, nemocné
- zásada nepustit slabé laně, daněly a muflonky do procesu rozmnožování (říje)
- slabé jedince v konstituci a kondici odlovit co nejdříve, již jako mláďata
- stavbě těla, slabá váha, pozdní přebarvování
- kritéria chovnosti vydává příslušný OMS, oblast chovu, MS

IV/A/15 - Oborní chovy zvěře

1. Jaké jsou výhody a nevýhody oborního chovu zvěře?
2. K jakému účelu jsou obory zakládány a které druhy se v nich chovají?
3. Jaké jsou zásady chovu spárkaté zvěře v oborách?
4. Jak musí být upraveno prostředí obory a jaká jsou myslivecká zařízení v oboře?
5. Jaké požadavky musí splňovat opocení obory?
1) Jaké jsou výhody a nevýhody oborního chovu zvěře.

- Obora - honitba 50 ha pro schválený druh zvěře

- obornictví - intenzivní chov velkého množství zvěře na malé ploše, / 50 ha, jinak 500 ha /
- pro reprezentaci, poplatkový odlov, chov genetického materiálu, chov vzácných druhů / bílých jelenů
- obůrky - karanténní, klimatizační, přezimovací

- výhody - relativně rychlý a snadný lov zvěře
- lov zvěře po celý rok - odlov nežádoucích jedinců,
- celkem účinný a dobrý postup při léčbě.

- nevýhody - nákladné oplocení, každodenní kontrola oplocení,
- zbudování mysliveckých zařízení, zavedení soustavy zvěřních políček, omezené lesní hospodaření,
- vysoké náklady na krmiva,
- časté škody na porostech, nákladná ochrana porostů,
- nebezpečí rychle se šířící nákazy,
- odpor veřejnosti k omezení vstupu do obor,
- kvalifikovaný oborník.

Aklimatizační obůrky

- aklimatizační obůrka - obůrka umožňující aklimatizaci nově dovezené zvěře do nového prostředí, kontrola zdravotního stravu, podávání přípravků, postupné vypouštění a stále ještě přikrmování,

- obůrka přezimovací - proti škodám na porostech v době zimy

- obůrka karanténní - pro nově dovezenou zvěř - kontrola zdravotního stavu

2) K jakému účelu jsou obory zakládány a které druhy se v nich chovají.

- cíl - chov relativně velkých a trofejově kvalitních jedinců na malých plochách

- výhody - množství zvěře na malé ploše, dobrá možnost sledování, posuzování i několik let
- rychlý a snadný lov zvěře
- možnost lovu celoročně - možnost vyloučit z chovu zvěř nestandartní kdykoliv
- dobrá možnost léčení zvěře

- nevýhody - nákladný plot, pravidelná kontrola oplocení
- dostatečný počet kvalitních mysliveckých zařízení, políčka, pastviny, porostní úpravy, omezení těžby
- vysoké náklady na krmivo, časté škody na porostech – špatná skladba přikrmování
- nákladná ochrana porostů / oplocení /
- rychlé šíření nákazy chorob
- odpor veřejnosti k omezení vstupu do obor
- kvalifikovaný personál – oborník, veterinář, hygienik
- obory - pro reprezentaci, obory pro nachování genetického materiálu, obory - pro výzkum VŠ, obory chovu vzácných druhů zvěře - bílí jeleni - Žehušice, kozy bezoárové - Pálava, pro výchovu veřejnosti
- obůrky - karanténní, přezimovací, klimatizační

- optimální výměra - 8 ha = 1 ks jelení zvěře

maximální zazvěření v oboře

- 1 ha – 3 ks jelení zvěře
1 ha – 2,5 ks mufloní zvěře
1 ha – 3 ks zvěře černé
1 ha – 3,5 daňčí zvěře

3) Jaké jsou zásady chovu spárkaté zvěře v oborách.

- obornictví - intenzivní chov velkého množství zvěře na malé ploše, / 50 ha, jinak 500 ha /
- nezbytně důležité = časté osvěžování krve (populace nepříbuznou zvěří)
- pro reprezentaci, poplatkový odlov, chov genetického materiálu, chov vzácných druhů / bílých jelenů
- obůrky - karanténní, klimatizační, přezimovací

- optimální výměra - 8 ha = 1 ks jelení zvěře

maximální zazvěření

- 1 ha – 3 ks jelení zvěře
1 ha – 2,5 ks mufloní zvěře
1 ha – 3 ks zvěře černé
1 ha – 3,5 daňčí zvěře

4) Jak musí být upraveno prostředí obory a jaká jsou myslivecká zařízení v oborách.

- zajištěny klidové zóny
- krmné linky v dostatečném množství
- nezávadná voda
- vhodný podklad proti přerůstání spárků
- ošetření plodonosných a jiných dřevin (porostů) proti okusu, loupání
- odchytové zařízení
- kryté kazatelny k pozorování a k lovu zvěře

5) Jaké požadavky musí splňovat oplocení obory.

- musí zabránit uniknutí zvěře z obory, dostatečné silné pletivo a dostatečně vysoké, opatřeno ráhnem proti přeskočení
- ukotvení pletiva proti zvednutí
- pravidelná každodenní kontrola oplocení

IV/A/16 - Intenzivní chovy drobné zvěře

1. Jaký je postup umělého chovu drobné zvěře?
2. Jaké prostředí a podmínky vyžaduje vypouštěná drobná zvěř?
3. Jaké jsou základní způsoby intenzivního chovu bažantů a jaká je jejich efektivita?
4. Jak probíhá umělý chov kachen a jaké je jeho efektivita?
5. Které další druhy drobné zvěře se uměle odchovávají a pro jaké účely?
1) Jaký je postup umělého chovu drobné zvěře.

- bažanti chovné hejno 1 : 9 = snůška vajec
- kačeny chovné hejno 1 : 4 = snůška vajec
- koroptve chovné páry 1 : 1 = snůška vajec
- skladování vajec - nasazení do líhní BIOS - kontrola oplozených vajec
- líhnutí kuřat - oschnutí - umístění do kruhů - umělé kvočny - postupné snižování teploty
od 8 týdnů bez přihřívání - postupné otužování bez prochladnutí a promočení ve výběhu a postupné vypouštění po částech, stále ve výbězích přikrmovat - chránit před predátory

2) Jaké prostředí a podmínky vyžaduje vypouštěná drobná zvěř.

- dostatek tepla a sucha, kryt, dostatek krmiva, zdroj vody a ochrana před predátory

3) Jaké jsou základní způsoby intenzivního chovu bažantů a jaká je jejich efektivita.

- záchrana vysečených hnízd = živé kvočny
- zimní komorování = opětovné vypouštění dospělé zvěře před obdobím toku
- odchov chovného hejna - sběr vajec - umělé líhně - kruhy + umělé kvočny - odchov boxech - odchov ve výbězích - postupné vypouštění

- slovitelnost 50 % = efektivnost velmi dobrá

4) Jak probíhá umělý odchov kachen a jaká je jeho efektivita.

- záchrana vysečených hnízd - kvočky
- zimní komorování a opětovné vypouštění dospělé zvěře
- odchov chovného hejna - sběr vajec - umělé líhně - kruhy + umělé kvočny - odchov boxech - odchov ve výbězích - postupné vypouštění

- - slovitelnost 80 % = efektivnost velmi dobrá

5) Které další druhy drobné zvěře se uměle odchovávají a pro jaké účely.

- bažantnice - bažanti, kralováci, krocani - intenzivní odlov
- kačenárny - kachny - intenzivní odlov
- koroptvárny - koroptve - záchrana genofondu - posílení populace
- tetřevárny - tetřev hlušec - návrat do přírody

- zajíci, králíci - posílení populace

IV/A/17 - Myslivecká zařízení

1. Jak rozlišujeme myslivecká zařízení podle účelu využití?
2. Jaké vlastnosti mají mít skladiště jednotlivých druhů krmiv?
3. Jaká přikrmovací zařízení se používají pro spárkatou zvěř a jak se udržují?
4. Jaká přikrmovací zařízení se používají pro drobnou zvěř a jak se udržují?
5. Jaké jsou zásady budování a údržby mysliveckých zařízení z hlediska estetiky a bezpečnosti?
1) Jak rozlišujeme myslivecká zařízení podle účelu využití.

- krmná zařízení - seníky, krmelce, jesle, oborohy, krmeliště, sklepy, silážní jámy,
silážní stoly, krmné linky, vnadiště, sklady krmiva,
- zásypy, rohatiny, boudy
- lizy - korýtka, slaniska,
- k lovu zvěře - záštity, posedy, kazatelny
- lapací zařízení - umělé nory, sklopce
- při lovu - sruby, chaty

2) Jaké vlastnosti mají mít skladiště jednotlivých druhů krmiv.

- vzdušné a suché, neprašné prostory = pro seno a letninu
- suché a vzdušné prostory bez možnosti znehodnocení krmiva hlodavci = jádro

3) Jaká přikrmovací zařízení se používají pro spárkatou zvěř a jak se udržují.

- krmná zařízení - seníky, krmelce, jesle, oborohy, krmeliště, sklepy, silážní jámy,
silážní stoly, krmné linky, vnadiště, sklady krmiva, senážní balíky

- udržování - v čistotě a hygieně
- nespotřebovaná siláž se odstraňuje,
- po ukončení krmné sezóny - sanace okolí(nehašené vápno)

4) Jaká přikrmovací zařízení se používají pro drobnou zvěř a jak se udržují.

- zajíc = zaječí krmeleček, zaječí jesle, korýtka na granule
- pernatá = zásyp = plevy, grit, rohatiny, boudy

- udržování - v čistotě a hygieně
- po ukončení krmné sezóny - sanace okolí (nehašené vápno)

5) Jaké jsou zásady budování a údržby mysliveckých zařízení z hlediska estetiky a bezpečnosti.

- budujeme pouze bezpečná zařízení
- budujeme jenom z přírodních materiálů
- budujeme zařízení, které svým vzhledem i materiálem v přírodě neruší
- každoroční kontrola bezpečnosti zařízení

IV/A/18 - Chovatelské oblasti

1. Co jsou oblasti chovu zvěře a proč se vytvářejí?
2. Pro které druhy zvěře lze oblasti chovu vyhlásit?
3. Jaké je vzájemné postavení honiteb zařazených do oblasti chovu?
4. Jak jsou v oblastech chovu zvěře stanoveny normované stavy zvěře?
5. Popište stručně princip sestavení plánu lovu spárkaté zvěře v honitbě a v oblasti chovu.
1) Co jsou to oblasti chovu zvěře a proč se vytvářejí.

- větší chovatelská oblast, zařazeno několik mysliveckých spolků, s vhodnými podmínkami k chovu daného druhu zvěře
- je prováděno společné sčítání zvěře
- je společné vypracováván plán chovu a lovu zvěře
- při plnění odlovu probíhá koordinace při zajištění odlovu zvěře v dané oblasti

2) Pro které druhy zvěře lze oblasti chovu vyhlásit.

- zvěř jelení, daňčí, mufloní, kamzičí, pro zvěř sika, pro zvěř černou, chov bílých jelenů

- oblast chovu tetřeva, tetřívka, jeřábka, koroptve

3) Jaké je vzájemné postavení honiteb zařazených do oblasti chovů.

- rovnocenné, při stanovení odlovu se přihlíží k výměře, normovaným kmenovým stavům
- odlov zvěře je centrálně sledován a je možná jeho koordinace podle okamžitého výskytu daného druhu zvěře

4) Jaké jsou v oblastech chovu zvěře stanoveny normované stavy zvěře.

- v oblastech chovu jsou stanoveny cílové stavy zvěře, které v daném součtu jednotlivých honiteb jsou nepřekročitelné

5) Popište stručně princip sestavení plánu lovu spárkaté zvěře v honitbě a v oblasti chovu.

- po centrálním sčítání proběhne porada mysliveckých hospodářů, kteří připraví společný plán chovu a lovu a stanoví jednotlivé odlovy daného druhu zvěře pro jednotlivé spolky
- přidělení odlovu by mělo být závazné a mělo by odpovídat skutečnostem a skutečným možnostem dané honitby (kontrola = zpětným propočtem odlovu)

IV/A/19 - Škody působené zvěří a škody na zvěři

1. Uveďte přehled škod páchaných zvěří.
2. Jaké škody působí zvěř na zemědělských kulturách a jak je lze omezovat?
3. Jaké škody působí zvěř na lesních porostech a jak je lze omezovat?
4. Uveďte možné příklady škod zvěří na chovech hospodářských zvířat.
5. Kdo je za škody způsobené zvěří zodpovědný?
1) Uveďte přehled škod páchaných zvěří.

- v lesních porostech - okus, ohryz, loupání, vytloukání, spásání

- v zemědělských porostech - spásání, pošlapání, doválení, vyrytí

- na jiných plochách - zahrady, hřiště, parky, hřbitovy

2) Jaké škody působí zvěř na zemědělských kulturách a jak je lze omezovat.

- v zemědělských porostech - spásání, pošlapání, doválení, vyrytí

- udržovat normované kmenové stavy - plnění plánu lovu
- odváděcí přikrmování, políčka pro zvěř - potravní nabídka
- pachování porostů - odpuzovače
- oplocení sadů, vinic - mechanická ochrana

3) Jaké škody působí zvěř na lesních porostech a jak je lze omezovat.

- v lesních porostech - okus, ohryz, loupání, vytloukání, spásání, rytí

- mechanická ochrana - oplocenky, ohraženky, obalení kmenů stromů
- chemická ochrana - nátěry, terče, postřiky
- biologická ochrana - měkké okusové dřeviny, nežádoucí dřeviny
- plodonosné dřeviny - jabloně, kaštany

4) Uveďte možné příklady škod zvěří na chovech hospodářských zvířat.

- zvěř zákonem chráněná (medvěd, vlk, rys, vydra)
- strhávání hospodářských zvířat - medvěd, vlk, rys
- likvidace úlů a včelstev - medvěd
- škody na chovných rybnících a sádkách a zařízení = vydra

5) Kdo je za škody způsobené zvěří zodpovědný.

- vlastník honitby + honební společenstvo = nájemce honitby
- myslivci - nájemci honitby

- stát u zvěře zákonem chráněnou (medvěd, vlk, rys, vydra, bobr)

IV/A/20 - Vztah zvěře k ostatním živočichům (symbióza, predace aj.)

1. Jak ovlivňují ostatní živočichové přítomní v honitbě zvěř?
2. Jmenujte kladné vztahy mezi živočichy.
3. Jmenujte záporné vztahy mezi živočichy.
4. Jaký je evoluční význam vztahů mezi živočichy?
5. Jmenujte konkrétní příklady kladných a záporných vztahů mezi jednotlivými druhy zvěře.
1) Jak ovlivňují ostatní živočichové přítomní v honitbě zvěř.

- vztah zvěře k ostatním živočichům = neutrální (holub + zajíc)
= predace (hraboš + liška)
= parazitismus (srostlice trvalá - bažanti)

2) Jak se jmenují vztahy mezi živočichy

- mezi druhové a mezi rodové vztahy = vztahy mezi jednotlivými druhy a rody zvěře
- neutrální vztahy - zajíc + koroptev
- protokooperace - pštros + buvol (zrak + čich)
- komenzalismus - hyena + lev (zbytky žrádla)
- mutualismus - symbióza - prvoci v bachorech tráví celulózu, tím se živí, ale napomáhají také k trávení
- amenzalismus - organizmus strádá, ale ani útočník z toho nemá prospěch
- kompetice - sika východní + jelen evropský konkurenční problém = potrava
- predace - šelma + kořist (zajíc + liška)
- parazitismus - parazit žije v těle nebo na těle
hostitele (tasemnice, škrkavky)

3) Jmenujte záporné vztahy mezi živočichy.

- parazitismus - parazit žije v těle nebo na těle
hostitele (tasemnice, škrkavky)

- predace - šelma + kořist (zajíc + liška)

4) Jaký je evoluční význam vztahů mezi živočichy.

- význam je založen na přírodním výběru, tedy přežití a množení jedinců lépe přizpůsobených podmínkám, ve kterých žijí, dokladem je, rozmanitost života, který vznikl rozrůzňováním druhů ze společných předků

5) Jmenujte konkrétní příklady kladných a záporných vztahů mezi jednotlivými druhy zvěře.
- neutrální vztahy - zajíc + koroptev
- protokooperace - pštros + buvol (zrak + čich)
- komenzalismus - hyena + lev (zbytky žrádla)
- mutualismus - symbióza - prvoci v bachorech tráví celulózu, tím se živí, ale napomáhají také k trávení
- amenzalismus - organizmus strádá, ale ani útočník z toho nemá prospěch
- kompetice - sika východní + jelen evropský konkurenční problém = potrava
- predace - šelma + kořist (zajíc + liška)

- parazitismus - parazit žije v těle nebo na těle
hostitele (tasemnice, škrkavky)

IV/B/1 - Krmiva

1. Do kterých základních skupin rozdělujeme krmiva?
2. Jakými pravidly se řídíme při pořizování krmiva, při manipulaci a během předkládání zvěři?
3. Jaké jsou možnosti opatření krmiva ze strany uživatele honitby?
1 Do kterých základních skupin rozdělujeme krmiva?

- Dužnatá krmiva

- Jadrná krmiva

- Objemová krmiva

- Dietetická krmiva

- Voda + sůl

2 Jakými pravidly se řídíme při pořizování krmiva, při manipulaci a během předkládání zvěři?

- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- pořizujeme pouze kvalitní krmivo
- krmivo vhodné pro daný druh zvěře
- při uskladnění - základní hygienické zásady (sucho, větrání)
- zabránit znehodnocení krmiva hlodavci

3 Jaké jsou možnosti opatření krmiva ze strany uživatele honitby?

- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- nákup kvalitního krmiva od zemědělských dodavatelů (certifikát kvality)
- vlastní zdroj - políčka
- výkup krmiva od veřejnosti (kaštany, žaludy) - vhodné uskladnění = šrotování, mačkání
- zásada - v celé honitbě jednotný druh a jednotná kvalita

IV/B/2 - Jadrná krmiva

1. Jaký je význam jadrných krmiv?
2. Jaké druhy jadrných krmiv využíváme?
3. Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře jadrnými krmivy?
1 Jaký je význam jadrných krmiv.

- zkvalitnění tvorby paroží a toulců
- zvýšení specifické hmotnosti paroží
- kvalitní vývoj kostry mladé zvěře
- pozitivní vliv pro vývoj plodů u samičí zvěře
- zkvalitnění laktace s tvorbou kvalitního mleziva a mléka
- optimální množství Ca, P, Na, Mg, stopových prvků a vitamínů
- pozitivní vliv na zdravotní stav

2 Jaké druhy jadrných krmiv využíváme.

- zrna našich obilovin = hrubě šrotovaná nebo mačkaná (oves + kukuřice)
- kaštany = hrubě šrotované - kladívkový šrotovník, uchovány ve svěžím stavu
- žaludy + bukvice
- granule - důležité plnidlo + jádrový šrot + pojidlo

3 Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře jadrnými krmivy.

- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- nejdůležitější období pro podávání jádra před a v průběhu začátku zimy
- před zahájením vývoje plodu v těle matek
- před zahájením tvorby paroží
- po vánocích jádra ubírat

IV/B/3 - Dužnatá krmiva

1. Jaký je význam dužnatých krmiv?
2. Jaké druhy dužnatých krmiv využíváme?
3. Jaká je strategie přikrmování zvěře dužnatými krmivy?
1 Jaký je význam dužnatých krmiv.

- nahrazuje nedostatek přirozené potravy dužnaté v době strádání zvěře v kulturní krajině
- zdroj vody a vitamínů
- po celou dobu zimního období i za mrazů = zdroj vody

2 Jaké druhy dužnatých krmiv využíváme.

- krmná a cukrová řepa, brambory, tuřín,
- mrkev, kapusta
- topinambury
- ovoce + ovocné výlisky

3 Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře dužnatými krmivy

- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- pravidelná nabídka potravy (v určitou dobu a v určitý den)
- předkládat jenom tolik krmiva, které se dá zkonzumovat v co nejkratším čase
- stále čerstvá nabídka
- silážní stoly, koryta

IV/B/4 - Objemová krmiva

1. Jaký je význam objemových krmiv?
2. Jaké druhy objemových krmiv využíváme?
3. Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře objemovými krmivy?
1 Jaký je význam objemových krmiv.

- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- nahrazuje nedostatek přirozené potravy objemové v době strádání zvěře v kulturní krajině
- nezbytně důležitá složka potravy pro peristaltiku střev, pomalé štěpení živin
- předkládáme pouze kvalitní krmivo, bez nasolování

2 Jaké druhy objemových krmiv využíváme.

- seno - luční, vojtěškové, jetelotrávní, jetelina
- letnina
- siláže - zemědělské, lesní
- senáže - různé uzavřené balíky
- okus + ohryz – ořezy ovocných stromů
- zbytky po těžbě – jehličnaté, listnaté
- zvěřáky – kácení jedlí v předjaří

3 Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře objemovými krmivy.

- pravidelné předkládání stejného druhu a kvality krmiva
- při změně krmiva je třeba zvěř na změnu zvykat
- předkládáme pouze kvalitní krmivo

IV/B/5 - Sůl a minerálních lizy

1. Jaký je význam minerálů a vitamínů pro život zvěře?
2. Jakými způsoby přidáváme zvěři minerály a vitamíny?
3. Kdy přidáváme zvěři sůl, vitamínové a minerální doplňky potravy?
1 Jaký je význam minerálů a vitamínů pro život zvěře.

- pro tvorbu kostry v těle matky
- tělesný růst a vývoj
- tvorbu paroží – každoročně před obdobím nasazování paroží - srnčí – leden – duben
- jelení zvěř = květen – červen, daněk = červen - srpen

2 Jakými způsoby přidáváme zvěři minerály a vitamíny.

- do krmných směsí
- do kombinovaných krmiv = granutáty – recepty – podzimní, zimní, jarní směs
- krmiva pro laktaci, parožení
- směsi pro spárkatou, pernatou
- upravených lizů, přípravky léčivé, antiparazitální

3 Kdy přidáváme zvěři sůl, vitamínové a minerální doplňky potravy.

- celoročně
- v období březosti, snůšky
- v období laktace
- v období parožení
- přebarvování, přepeřování

IV/B/6 - Vodní zdroje v honitbách

1. Zhodnoťte význam vody pro zvěř.
2. Uveďte příklady umělých napajedel.
3. Jakou pozornost musíme věnovat péči o umělá a přirozená napajedla?
1 Zhodnoťte význam vody pro zvěř.

- nezbytná životní podmínka - potřeba k zpracování a trávení potravy
- vytváření tělních tekutin
- osmotický tlak
- vylučování škodlivin z těla
- přeměna látek v energii

2 Uveďte příklady umělých napajedel.

- napajedlo = přirozená nebo umělá nádrž s vodou pro zvěř
- betonová napajedla - žlaby, koryta, vyráběna ve velkém
- napajedla = vyhloubená jáma, vystlaná fólií

3 Jakou pozornost musíme věnovat péči o umělá a přírodní napajedla.

- stále naplněna nezávadnou vodou
- udržovat základní hygienu v okolí napajedla
- dezinfekce prostředí v okolí napajedla
- pravidelné čištění napajedel

IV/B/7 - Krmná zařízení pro spárkatou zvěř

1. Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro spárkatou zvěř?
2. Jmenujte různé typy přikrmovacích zařízení určených pro spárkatou zvěř.
3. Popište podrobně oboroh a krmeliště.
1 Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro spárkatou zvěř.

- druh zvěře, pro který má krmné zařízení sloužit
- pro jaký druh krmiva se bude používat
- ekonomická stránka výstavby - cena materiálu na stavbu zařízení
- místo - v klidové zóně, mimo mladé porosty, dostatek světla, sucha, bez průvanu
- blízký zdroj vody

2 Jmenujte různé typy přikrmovacího zařízení určených pro spárkatou zvěř.

- oborohy
- krmelce = zaječí, srnčí, mufloní, daňčí, jelení
- krmná koryta
- silážní stoly

3 Popište podrobně oboroh a krmeliště.

- oboroh - krmné zařízení

- dřevěná základna = podlaha + 4 kolmé kuly a pohyblivou střechou
- na podlahu se ukládá seno a zároveň se zvedá střecha
- při odebírání sena zvěří se postupně střecha snižuje, ale stále chrání před deštěm

- krmeliště = plocha, na kterém jsou umístěny krmná zařízení
- krmelec, krmná koryta, krmné stoly, krechty, sklady, slaniska
- centrální krmná linka

IV/B/8 - Krmná zařízení pro drobnou zvěř

1. Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro drobnou zvěř?
2. Jmenujte různé typy přikrmovacích zařízení určených pro drobnou zvěř.
3. Popište podrobně zásyp a rohatinu.
1 Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro drobnou zvěř.

- druh zvěře, pro který má krmné zařízení sloužit
- pro jaký druh krmiva se bude používat
- místo - v klidové zóně, mimo mladé porosty, dostatek světla, sucha, bez průvanu
- žádné stromové výstavky (osamělé stromy)
- ekonomická stránka výstavby - cena materiálu na stavbu zařízení
- blízký zdroj vody

2 Jmenujte různé typy přikrmovacího zařízení určených pro drobnou zvěř.

- zaječí krmelec
- zásypy = bažanti, koroptve, orebice, perličky, krocani, kačeny
- rohatiny, koroptví boudy

3 Popište podrobně zásyp a rohatinu.

- čtvercově ohraničená ráhnami základna na grit, plevy, zrniny
- pultová střecha se spádem
- se spádem na sever, nebo západ
- vstupní strany ohraničeny roštím, větvemi
- bez vysokých stromů v blízkosti - stanoviště číhajících dravců

- rohatina = přikrmovací zařízení pro koroptve, bažanty, orebice

- několikrát lomený tunel ze smrkové četiny a ráhen, které umožni koroptvím rychleji proběhnout při napadení predátorem

IV/B/9 - Klidové podmínky v honitbách

1. Jaký je význam klidu v honitbě?
2. Která období jsou z hlediska zajištění klidu nejdůležitější?
3. Jak zajišťujeme v honitbách z praktického pohledu klid pro zvěř?
1 Jaký je význam klidu v honitbě.

- dobrý zdravotní stav chované zvěře
- kvalitní zvěř v kondici, konstituci
- kvalitní nasazení trofejí

- nejdůležitější v období říje
- v období kladení mláďat
- v období laktace

2 Která období jsou z hlediska zajištění klidu nejdůležitější.

- nejdůležitější v období říje
- v období kladení mláďat
- v období laktace

3 Jak zajišťujeme v honitbách z praktického pohledu klid pro zvěř.

- kontrola při pochůzkách honitbou
- vykázání neukázněných návštěvníků z honitby (myslivecká stráž)
- nahlášení na PČR a požadování o následné zakročení

IV/B/10 - Vztah zvěře k jejímu životnímu prostředí

1. Vysvětlete pojem životní prostředí.
2. Jaký má vliv životní prostředí na zvěř?
3. Jaký má vliv zvěř na životní prostředí?
1 Vysvětlete pojem životního prostředí.

- životní prostředí = prostředí, které umožňuje existenci dané populace bez následků na okolní prostředí
- životní prostředí organizmů, ale i člověka
- čím lepší prostředí, tím méně práce pro člověka a nižší náklady na chov dané zvěře
- čím lepší životní prostředí honitby – tím levnější provoz myslivosti

2 Jaký vliv má životní prostředí na zvěř.

- životní prostředí = prostředí, které umožňuje existenci dané populace bez následků škod na okolním prostředí
- zvěř je součástí životního prostředí
- životní prostředí organizmů, ale i člověka

- čím lepší prostředí, tím méně práce pro člověka a nižší náklady na chov dané zvěře
- čím lepší životní prostředí honitby - tím levnější provoz myslivosti

- v narušeném životním prostředí člověkem mohou některé organizmy strádat jak v příjmu potravy a tím následně škodit v kulturní krajině
- přemnožené druhy škodit v kulturní krajině (monokultury smrku - loupání jelení zvěře)
- ztráta potravy den ze dne (sklizeň polních plodin)
- ztráta potravní nabídky, úbytek remízů, biokoridorů, vody v krajině
- kulturní krajina = vyhovuje člověku, méně zvěři

3 Jaký vliv má zvěř na životní prostředí.

- zvěř je součástí životního prostředí
- životní prostředí = prostředí, které umožňuje existenci dané populace bez následků škod na okolním prostředí
- životní prostředí organizmů, ale i člověka
- v narušeném životním prostředí člověkem (kulturní krajině) mohou některé organizmy strádat jak v příjmu potravy a tím následně škodit v kulturní krajině - krajině upravené člověkem
- přemnožené druhy mohou škodit v kulturní krajině (monokultury smrku - loupání jelení, mufloní zvěř)
- ztráta potravy den ze dne (sklizeň polních plodin) = škody na porostech = zvěř černá (polní plodiny kukuřice, brambory, řepka, obiloviny, louky)
- likvidace parků, zahrad, hřbitovů, golfových areálů
- ztráta potravní nabídky, úbytek krytu = remízů, biokoridorů, vody v krajině = stěhování zvěře do opuštěných závodů, městské výstavby
- kulturní krajina = vyhovuje člověku, méně zvěři

IV/B/11 - Časový harmonogram průběrného odstřelu jednotlivých druhů zvěře

1. Zhodnoťte význam stanovení správného harmonogramu průběrného odstřelu.
2. Jaký je správný harmonogram odstřelu samčí spárkaté zvěře?
3. Jaký je správný harmonogram odstřelu holé spárkaté zvěře?
1 Zhodnoťte význam stanovení správného harmonogramu průběrného odstřelu.

- samčí zvěř nevhodnou do chovu odlovit před říjí
- nelovit na poslední chvíli, nemáme-li splněno, lovíme vše, co nám přijde na ránu
- lov na poslední chvíli nás nutí k plnění odlovu za každou cenu = nejvíce chovatelských chyb
- harmonogram průběrného odstřelu je nezbytně nutné plnit od prvního dne odlovu
- ztráta listu = změna stávanišť zvěře
- přebarvování - horší posouzení, co je slabé
- zkracování světelných podmínek (krátké dny)
- vytváření tlup spárkaté zvěře

2 Jaký je správný harmonogram odstřelu samičí spárkaté zvěře.

- harmonogram průběrného odstřelu je nezbytně nutné plnit od prvního dne odlovu
- do konce října by mělo být splněno 50 - 75 % odlovu
- ztráta listu = změna stávanišť zvěře
- přebarvování - horší posouzení co je slabé
- zkracování světelných podmínek (krátké dny)
- vytváření tlup spárkaté zvěře - nepoznáme, která matka vodí slabé mládě

3 Jaký je správný harmonogram odstřelu holé spárkaté zvěře.

- harmonogram průběrného odstřelu je nezbytně nutné plnit od prvního dne odlovu
- do konce října by mělo být splněno 50 - 75 % odlovu holé zvěře
- v prosinci - začíná vývoj plodu - utajená březost
- lednový odlov zvěře holé - neetická záležitost
- ztráta listu = změna stávanišť zvěře
- přebarvování - horší posouzení co je slabé
- zkracování světelných podmínek (krátké dny)
- vytváření tlup spárkaté zvěře - nepoznáme, která matka vodí slabé mládě

IV/B/12 - Kvalitativní kritéria posuzování zvěře

1. Jaký je význam kvalitativního posuzování zvěře a na čem je založeno?
2. Uveďte příklady vzhledových kritérií používaných při posuzování zvěře.
3. Uveďte příklady etologických kritérií používaných při posuzování zvěře.
1 Jaký je význam kvalitativního posuzování zvěře a na čem je založeno.

- význam správného posouzení zvěře před lovem je nejdůležitější posouzení než dojde k odlovu
- toto posouzení a správné rozhodnutí zvládne pouze zkušený lovec, který má bohaté zkušenosti s kvalitou dané populace zvěře
- zkušenost lovec získává dlouhodobým pobytem v honitbě při sledování chování a posuzování dané populace v jednotlivých ročních obdobích
- nesprávné rozhodnutí vede k chovatelským chybám, které snižují kvalitu chované zvěře
- správné rozhodnutí vede k selekci nežádoucích jedinců a jejich vyřazení z chovu

2 Uveďte příklady vzhledových kritérií používaných při posuzování zvěře.

- vzhledová kritéria u chované zvěře jsou ty, které můžeme sledovat u zvěře před plánovaným odlovem
- tělesná stavba (vyspělost) zvěře
- kondice zvěře - případná vychudlost
- doba a rychlost přebarvování (jarní, podzimní)
- vzhled srsti = uhlazená, přiléhavá, lesklá, nepokálená
- vzhled, síla, tvar a barva paroží, toulců

3 Uveďte příklady etologických kritérií používaných při posuzování zvěře.

- etologie - věda o chování živočichů
- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise)
- postavení ve skupině (tlupě, hejnu) = sociální hierarchie
- alfa a omega jedinci
- situace na pastvě, u krmelce, na říjišti, tokaništi (leku)
- teritoriální druhy + jedinci
- úkolem etologie je pochopit chování jedince a toto jednání posoudit v rámci chovu dané populace
- posuzování zvěře musí probíhat v přírodních podmínkách, ke kterým je zvěř evolučně přizpůsobena

IV/B/13 - Chovatelské přehlídky

1. Co jsou chovatelské přehlídky?
2. Jaká je náplň a význam chovatelských přehlídek?
3. Kdo chovatelské přehlídky organizuje?
1 Co to jsou chovatelské přehlídky.

- chovatelské přehlídky posuzují výsledky v chovu a lovu daného druhu zvěře v určité oblasti
- jsou předkládány všechny odlovené trofeje dané oblasti
- spolkové (MS při VČS), okresní = Vsetín - Pozděchov
- celostátní = Lysá nad Labem = předkládají se pouze ty nejsilnější trofeje
- mezinárodní = nejsilnější trofeje jednotlivých zemí (Nitra, Budapešť, Lysá nad Labem)
- hodnotí dosažené výsledky chovu a lovu zvěře trofejové
- hodnotí se správný odlov zvěře samčí, vývoj, kvalita, síla trofeje
- hodnotí se síla trofeje podle tabule CIC
- hodnotí se nesprávný odlov trofejové zvěře v jednotlivých věkových třídách ( chovný a lovný jedinec)

2 Jaká je náplň a význam chovatelských přehlídek.

- chovatelské přehlídky posuzují výsledky v chovu a lovu daného druhu zvěře v určité oblasti
- jsou předkládány všechny odlovené trofeje dané oblasti
- spolkové (MS při VČS), okresní = Vsetín - Pozděchov
- celostátní = Lysá nad Labem = předkládají se pouze ty nejsilnější trofeje
- mezinárodní = nejsilnější trofeje jednotlivých zemí (Nitra, Budapešť, Lysá nad Labem)
- hodnotí dosažené výsledky chovu a lovu zvěře trofejové
- hodnotí se správný odlov zvěře samčí, vývoj, kvalita, síla trofeje
- hodnotí se síla trofeje podle tabule CIC
- hodnotí se nesprávný odlov trofejové zvěře v jednotlivých věkových třídách (chovný a lovný jedinec)

3 Kdo chovatelské přehlídky organizuje.

- myslivecký spolek - výsledky spolku v chovu a lovu zvěře (vlastní zvážení)
- OMS ČMMJ Vsetín - prostřednictvím pověření orgánem státní správy myslivosti
- ČMMJ - pověřením MZe

IV/B/14 - Aklimatizační, karanténní a přezimovací obůrky

1. K čemu slouží karanténní obůrky?
2. K čemu slouží aklimatizační obůrky?
3. K čemu slouží přezimovací obůrky?
1 K čemu slouží karanténní obůrky.

- k ověření zdravotního stavu dovezené zvěře
- ověření veterinárních certifikátů
- vyšetření zvěře = odběr kooprologických vzorků (trus)
- k následnému k přeléčení zvěře

2 K čemu slouží aklimatizační obůrky.

- aby si nově dovezená zvěř zvykla na klimatické podmínky nového prostředí
- na nový druh předkládané potravy
- přizpůsobení se na nové životní prostředí, posouzení zdravotního stavu, k přeléčení nově dovezené zvěře

3 K čemu slouží přezimovací obůrky.

- mají zabránit škodám způsobovaných zvěří v zimním období na lesních porostech v období nouze
- obůrky, ve kterých se intenzivně krmí a tím se zde stahuje zvěř z širokého okolí
- po uzavření obůrky se zvěř přežene do hlavní komory a přichytává se v odchytovém zařízení a odchycená zvěř se přepouští do hlavní obůrky
- po celou zimu se zde intenzivně krmí a na jaře, před kladením v době plné vegetace se zvěř vypouští zpět do honitby
- většinou bývá odchytána zvěř z několika okolních honiteb, ve kterých je v zimě zakázáno přikrmovat

IV/B/15 - Sčítání zvěře, význam

1. Jaký je význam sčítání zvěře?
2. Jaké jsou metody a termíny sčítání zvěře?
3. Co je to kvalifikovaný odhad stavu zvěře?
1 Jaký je význam sčítání zvěře.

- zjišťování skutečných stavů zvěře – termíny stanovují KÚ – odbory životního prostředí
- jarní sčítání se provádí k 31. 3. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu spárkaté zvěře
- letní sčítání před lovem zvěře drobné k 31. 7. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu drobné zvěře
- rozdíl mezi jarním a letním sčítáním je skutečný přírůstek, který je základem pro stanovení odstřelu zvěře
- posoudit početní stav zvěře před lovem a stanovit plán lovu

2 Jaké jsou metody a termíny sčítaní zvěře.

- zjišťování skutečných stavů zvěře – termíny stanovují KÚ – odbory životního prostředí
- jarní sčítání se provádí k 31. 3. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu spárkaté zvěře
- letní sčítání před lovem zvěře drobné k 31. 7. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu drobné zvěře
- rozdíl mezi jarním a letním sčítáním je skutečný přírůstek, který je základem pro stanovení odstřelu zvěře

- posoudit početní stav zvěře před lovem a stanovit plán lovu
- propočet výsledků vzorkových ploch = 3 části honitby – s dobým + průměrným + slabým stavem zajíců
- prochází se lokalitami – sčítá se zvěř, která prorazí řadu sčítajících po levé straně dozadu
- propočtem a součtem jednotlivých sčítajících – 25 %


3 Co je to kvalifikovaný odhad stavu zvěře.

- odhad početních stavů jednotlivých druhů zvěře v daných lokalitách
- podle stop na obnově
- podle ležisek u krmelců v době přikrmování

IV/B/16 - Etologické projevy zvěře (chování)

1. Vysvětlete pojem etologie.
2. Uveďte příklady etologických projevů zvěře.
3. Vysvětlete pojmy nadřazenost, podřazenost, alfa, omega a uveďte příklady.
1 Vysvětli pojem etologie.

- etologie - věda o chování živočichů
- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise)
- postavení ve skupině (tlupě, hejnu) = sociální hierarchie
- situace na pastvě, u krmelce, na říjišti, tokaništi (leku)
- teritoriální druhy + jedinci
- úkolem etologie je pochopit chování jedince a toto jednání posoudit v rámci chovu dané populace
- posuzování zvěře musí probíhat v přírodních podmínkách, ke kterým je zvěř evolučně přizpůsobena

2 Uveďte příklady etologických projevů zvěře.

- etologie - věda o chování živočichů
- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise)
- postavení ve skupině (tlupě, hejnu) = sociální hierarchie
- situace na pastvě, u krmelce, na říjišti, tokaništi (leku)
- teritoriální druhy + jedinci na pastvě
- úkolem etologie je pochopit chování jedince a toto jednání posoudit v rámci chovu dané populace
- posuzování zvěře musí probíhat v přírodních podmínkách, ke kterým je zvěř evolučně přizpůsobena

3 Vysvětli pojem nadřazenost, podřazenost, alfa, omega a uveďte příklady.

- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise), příjem potravy u krmelce
- alfa a omega jedinci (ve smečce vlků)
- vodící laně, hlavní jeleni

IV/B/17 - Přezvěření honiteb, zavádění nepůvodních druhů zvěře do honiteb

1. Co je to optimální populační hustota?
2. Jaké jsou důsledky nedozvěření a přezvěření honitby?
3. Jaké dopady může mít zavedení nepůvodního druhu na životní prostředí?
1 Co je to optimální populační hustota.

- kvalita životního prostředí ovlivňuje populační hustotu
- optimální populační hustota je tehdy, když daná populace je pravidelně rozšířena po celém prostoru a nepůsobí žádné škody a není nucena přecházet do jiných méně vhodných lokalit za klidem, kryte, potravou
- populace má ideální podmínky pro zdárný vývoj (růst a rozmnožování)
- pro navýšení populace musíme navýšit krytové, klidové a potravní prvky
- pokud tak neučiníme, nadpočetná populace nepřežije, nebo se přestěhuje na periférii tohoto území
- vypouštění polo krotkých odchovaných bažantů do honitby

2 Jaké jsou důsledky nedozvěření a přezvěření honitby.

- nedozvěření = minimální populační hustota (honitba je málo zazvěřená), má šanci se ještě rozmnožovat, ale populace nevyužívá v dostatečné míře životní prostor
- v případě nedozvěření = jedinci opačného pohlaví se stýkají obtížně a dochází k příbuzenské plemenitbě stagnace a následně (choroby, oslabování populace, degenerace)
- přezvěření = rozmnožení organizmů nad únosnou míru vede k nárůstu chorob, ztráta kondice, konstituce, kvality trofejí, končící migrací do sousedních honiteb

3 Jaké dopady může mít zavedení nepůvodního druhu na životní prostředí.

- naše původní zvěř, honitba není na tyto druhy připravena
- vysoké ztráty na chované zvěři (psík mývalovitý, mýval severní)
- škody na životním prostředí (ondatra - hráze, nutrie - porosty)

IV/B/18 - Význam šelem a dravců v honitbách

1. Jaká je úloha šelem a dravců v honitbě?
2. Jaké problémy působí přemnožené šelmy?
3. Jaké jsou možnosti mysliveckého obhospodařování šelem?
1 Jaká je úloha šelem a dravců v honitbě.

- přirozený článek potravního řetězce, součást přirozené přírodní populace, přirozený predátor
- přirozená predace slabých a nemocných jedinců
- likvidátor padlin
- udržování daných druhů zvěře v potřebné kondici

2 Jaké problémy působí přemnožené šelmy.

- při přemnožení šelem dochází k úbytku přirozené potravy (lišky + draví ptáci = hlodavci) a k následné orientaci na dostupný druh potravy = bezbranná hospodářská zvířata, drůbež
- nedostatečně velké teritorium pro velké šelmy – jejich migrace k lidským obydlím, škody na dobytku, včelstvech (medvěd, vlk, rys)
- rozmach chorob = prašivina, vzteklina a jejich rychlé šíření

3 Jaké jsou možnosti mysliveckého obhospodařovaní šelem.

- přirozené tlumení škodné v mezích zákona
- lov zvěře a lapání zvěře (umělé nory)
- přikrmování zvěře (nezávadným mase, melasa, ovoce, kukuřice)
- vakcinace proti vzteklině

IV/B/19 - Krytové podmínky v honitbách

1. Jaký je význam úkrytu pro zvěř?
2. Co jsou remízy a jaký je jejich význam?
3. Co je ekologická past?
1 Jaký je význam úkrytu pro zvěř.

- zajištění klidové zóny ke zpracování potravy
- k odpočinku
- kladení mláďat, snůšky
- vyvádění mláďat

2 Co jsou remízy a jaký je jejich význam.

- remízek= přirozený porost dřevin, bylin, sucho, závětří, zdroj vody, místo k hnízdění, vyvádění mláďat, biokoridor, klidová lokality = klid, zdroj potravy, zdroj potravy, klidu,
- remízky dočasné (kukuřice, slunečnice, topinambury, krmná kapusta)
- remízky trvalé (změna pozemku louka, pole v lesní porost)
- zakládání remízků - trvalých i dočasných = souhlas vlastníka, změna klasifikace pozemku

3 Co to je ekologická past.

- rostliny i živočichové se při výběru nového místa pro život řídí evolučně osvědčenými vodítky, které jim pomáhají určovat kvalitu prostředí
- současná krajina mění vlivem člověka svou tvář k nepoznání velmi rychle - ať už hovoříme o kácení deštných pralesů pro získání dřeva či orné půdy, změně chemizmu vody vlivem lodní dopravy na velkých řekách nebo o stavbě logistických skladů poblíž středoevropských metropolí
- všechny tyto děje významně ovlivňují populace volně žijících živočichů i rostlin
- vyhrává zde ten, kdo dokáže „udržovat krok s dobou“, tj. dokáže se na rychlé změny v prostředí rychle a snadno adaptovat
- kdo tuto schopnost nemá, se může lehce zmýlit
- znak, který v evoluční minulosti živočichů a rostlin indikoval kvalitu prostředí, v nově nastalých podmínkách totiž stejnou informaci již neposkytuje
- chyba, ke které pak dojde vlivem výběru špatné možnosti, může vést až do slepé uličky tzv. „ekologické pasti“

- ekologická past živočichů vzniká na podkladě činnosti člověka, kdy se zvěř nedovede s nápady člověka vypořádat
- co je ekologické pro člověka, nemusí být vždy ekologické pro organizmy (velká prosklená okna odrážející oblohu jsou ekologickou pasti pro ptáky)

IV/B/20 - Úživnostní podmínky v honitbách

1. Zhodnoťte úživnost lesních honiteb pro zvěř.
2. Zhodnoťte úživnost polních honiteb pro zvěř.
3. Jak zvyšujeme úživnost polních a lesních honiteb?
1 Zhodnoťte úživnost lesních honiteb pro zvěř.

- lesní honitby jsou většinou méně úživné než polní honitby
- lesní honitby jsou nejlepší s travním a keřovým podrostem, nejsou výhodné monokultury na velkých plochách (smrkové = hladové = studené = porosty) = škody zvěři - loupání, okus
- lesní políčka, osévání okraje lesních cest, výsadba plodonosných dřevin

2 Zhodnoťte úživnost polních honiteb pro zvěř.

- polní honitby jsou většinou více úživné než lesní honitby pro svojí nabídkovou pestrost
- nejlépe menší plochy s rozdílnými plodinami, ne velké mnohohektarové plochy = monodieta
- teplejší honitby s pestrou nabídkou (traviny, jeteliny, obiloviny, kukuřice, řepky)
- zdroj potravy = škody
- zdroj klidu = velké plochy
- špatně se zde loví = řepky, kukuřice = návaznost na les = biopásy

3 Jak zvyšujeme úživnost polních a lesních honiteb.

- menší zemědělské plochy, různé plodiny, střídání plodin
- pestrost potravní nabídky - osévání zvěřních políček (oplocení)
- výsev biopásů - zvyšuje pestrost nabídky
- výsadba biokoridorů - plodonosné dřeviny (kaštany, topinambury, kukuřice, kapusty)
- v lesních honitbách ponecháváme měkké okusové dřeviny

IV/C/1 - Škody zvěří na lese

1. Uveďte přehled škod páchaných jednotlivými druhy zvěře v lese.
2. Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v lese.
1 Uveďte přehled škod páchaných jednotlivými druhy zvěře v lese.

- jelení zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání
- daňčí zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání
- mufloní zvěř - okus, ohryz, loupání
- černá zvěř - vyrývání sazenic – školky, čerstvá výsadba
- srnčí zvěř - okus, ohryz, vytloukání
- zaječí zvěř - okus, ohryz

2 Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v lese.

- jelení zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání - často devastují porosty
- daňčí zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání - méně časté
- mufloní zvěř - okus, ohryz, loupání - často devastují porosty
- černá zvěř - vyrývání sazenic - školky, čerstvá výsadba - méně časté
- srnčí zvěř - okus, ohryz, vytloukání - časté
- zaječí zvěř - mladá výsadba, lesní školky - okus, ohryz - časté

IV/C/2 - Škody zvěří v zemědělství

1. Uveďte přehled škod páchaných zvěří v zemědělství.
2. Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v zemědělství.
1 Uveďte přehled škod páchaných jednotlivými druhy v zemědělství.

- jelení zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady
- daňčí zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady
- mufloní zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů,
- černá zvěř - spásání porostů, pošlapání, poválení, porytí luk, brambory, kukuřice
- srnčí zvěř - spásání, okus, ohryz, vytloukání
- zaječí zvěř - spásání, okus, ohryz

2 Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v zemědělství.

- jelení zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady = časté
- daňčí zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady = méně časté
- mufloní zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů = časté
- černá zvěř - spásání porostů, pošlapání, poválení, porytí luk, brambor = často devastující porosty
- srnčí zvěř - spásání, okus, ohryz, vytloukání = méně časté
- zaječí zvěř - spásání, okus, ohryz = časté

IV/C/3 - Škody působené hájenými druhy zvěře

1. Uveďte přehled hájených druhů zvěře páchající škody.
2. Zhodnoťte rozsah škod páchaných hájenými druhy zvěře.
1 Uveďte přehled hájených druhů zvěře páchající škody.

- medvěd hnědý
- vlk obecný
- rys ostrovid
- bobr evropský
- vydra říční
- kormorán velký
- volavka šedá

2 Zhodnoťte rozsah škod páchaných hájenými druhy zvěře.

- medvěd hnědý ČR = ojedinělý výskyt (včelstva)
- vlk obecný ČR = ojedinělý výskyt, ale intenzivní (chovaný dobytek)
- rys ostrovid ČR = ojedinělý výskyt, ale intenzivní škody (srnčí zvěř)
- bobr evropský stromové patro na hrázích a březích = velmi často
- vydra říční rybochovná zařízení - často
- kormorán velký vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často, likvidační výsledek
- volavka šedá vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často, likvidační výsledek

IV/C/4 - Škody zvěří v rybničním hospodářství

1. Charakterizujte škody páchané zvěří v rybničním hospodářství.
2. Zhodnoťte možnosti omezení škod páchaných zvěří v rybničním hospodářství.
1 Charakterizujte škody páchané zvěří v rybničním hospodářství.

- vydra říční rybochovná zařízení - ryby = často
- kormorán velký vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často
- volavka šedá vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často
- bobr evropský stromové porosty hrází = velmi často (Lednický park)
- ondatra pižmová poškozování hrází rybníka = velmi často

2 Zhodnoťte možnosti omezení škod páchaných zvěří v rybničním hospodářství.

- vydra říční, bobr evropský
- ondatra pižmová - odlov - šlehačky
- kormorán velký, volavka šedá = mimořádný odlov
- plašení, elektrické ohradníky, ostrý pes

IV/C/5 - Škody na zvěři

1. Jak a komu vzniká škoda na zvěři?
2. Jak je možné stanovit výši škody vzniklé na zvěři?
1 Jak a komu vzniká škoda na zvěři?

- zvěř se stává majetkem MS v okamžiku ulovení mysliveckým způsobem
- škoda na zvěři vzniká státu - druhotně MS, která obhospodařuje honitbu, kde ke škodě došlo

2 Jak je možné stanovit výši škody vzniklé na zvěři?

- výše škody na zvěři se stanoví podle tabulek jako hodnota chovného kusu zvěře
- je zde vyčíslena hodnota daného kusu zvěře, jak v oblasti chovnosti, tak v oblasti produkce zvěřiny a produkce trofeje

IV/C/6 - Biologické metody ochrany proti škodám působeným zvěří

1. Na čem jsou založeny biologické metody ochrany proti škodám zvěří?
2. Jmenujte příklady vhodných biologických metod ochrany před škodami zvěří.
1 Na čem jsou založeny biologické metody ochrany proti škodám zvěři?

- biologická ochrana spočívá na přírodním a přirozeném působení na zvěř za účelem snížení škod v honitbě (les + zemědělství)
- dostatek potravy v honitbě
- odváděcí přikrmování
- ponechání měkkých okusových dřevin v monokulturách smrku
- výsadba odolných odrůd dřevin, vůči poškozování rostlin zvěří (okusu, loupání)

2 Jmenujte příklady vhodných biologických metod ochrany před škodami zvěře.

- dostatek potravy v honitbě
- odváděcí přikrmování
- zvěřní políčka
- výsadba plodonosných dřevi
- ponechání měkkých okusových dřevin v monokulturách smrku
- výsadba odolných odrůd dřevin, vůči poškozování rostlin zvěří (okusu, loupání)

IV/C/7 - Technické metody ochrany proti škodám působeným zvěří

1. Na čem jsou založeny technické metody ochrany proti škodám zvěří?
2. Jmenujte příklady vhodných technických metod ochrany před škodami zvěří.
1 Na čem jsou založeny technické metody ochrany proti škodám zvěři.

- založeno na zabránění přístupu zvěře k mladým porostům, nebo k stromům
- přezimovací obůrky
- oplocenky, ohraženky mladých porostů
- individuální ochrana stromů – nátěry + terče (u cenných dřevin)
- zraňování kůry stromům drapáky – ronění pryskyřice – nezájem k loupání

2 Jmenujte příklady aplikace prostředků technických metod ochrany před škodami zvěři.

- založeno na zabránění přístupu zvěře k mladým porostům, nebo k stromům
- přezimovací obůrky
- oplocenky, ohraženky mladých porostů
- individuální ochrana stromů – nátěry + terče (u cenných dřevin)
- zraňování kůry stromům drapáky – ronění pryskyřice – nezájem k loupání

IV/C/8 - Chemické metody ochrany proti škodám působeným zvěří

1. Na čem jsou založeny chemické metody ochrany proti škodám zvěří?
2. Jmenujte příklady aplikace prostředků chemických metod ochrany před škodami zvěří.
1 Na čem jsou založeny chemické metody ochrany proti škodám zvěři.

- postřiky
- nátěry terminálů
- terče na kmeny
- poranění kůry kmenů - rojení pryskyřice

2 Jmenujte příklady aplikace prostředků chemických metod ochrany před škodami zvěři.

- repelenty – čichové, chuťové, zrakově odpudivé
- nátěrové pasty, suspenze, kapalné koncentráty
- seznam povolených přípravku na ochranu lesa
- účinnost – vegetační klid 6 měsíců, letní ochrana 4 týdny, ohryz a loupíní 6 – 10 let

IV/C/9 - Chov nepůvodních druhů zvěře

1. Zhodnoťte stručně myslivecký význam nepůvodních druhů zvěře.
2. Jaké jsou hlavní zásady a problémy chovu, resp. výskytu nepůvodních druhů zvěře?
1 Zhodnoťte stručně myslivecký význam nepůvodních druhů zvěře.

- co je vlastně nepůvodní druh zvěře u nás (bažant, krocan, daněk, muflon, kamzík, kaza bezoárová, ondatra)
- kdysi dávno dovezen, dnes nikdo neřeší
- najednou kamzík škodí - žere vzácné rostliny 100 let od vysazení
- invazní druhy
- psík mývalovitý, mýval severní, šakal, norek americký, nutrie)
- organizmy na nové predátory nejsou připravení


2 Jaké jsou hlavní zásady a problémy chovu, respektive výskytu nepůvodních druhů zvěře.

- příroda a živé organizmy nejsou na nové predátory připraveni, nikdy tady nebyli
- velké ztráty na drobné zvěři v rámci predačního tlaku
- vytláčení klasických původních organizmů (potrava, teritorium)

IV/C/10 - Životní rytmus jednotlivých druhů zvěře

1. Které jsou hlavní etapy životního rytmu zvěře?
2. Charakterizujte stručně význam vybrané životní etapy zvěře z hlediska jejího chovu.
1 Které jsou hlavní etapy životního rytmu zvěře.

- početí, embryonální vývoj, narození, růst, pohlavní dospělost, rozmnožování, stárnutí, klimaktériem, senilita, smrt organizmu
-
2 Charakterizujte stručně význam vybrané životní etapy zvěře z hlediska jejího chovu.

- početí, embryonální vývoj, narození, růst, pohlavní dospělost, rozmnožování, stárnutí, klimaktériem, senilita, smrt organizmu

IV/C/11 - Denní rytmus zvěře

1. Popište denní rytmus zvěře.
2. Co způsobí narušení denního rytmu zvěře?
1 Popište denní rytmus zvěře.

- spánek, očista těla, získávání potravy, trávení, odpočinek, získávání potravy, trávení (pastevní cykly),
odpočinek, obhájení teritoria,

2 Co způsobí narušení denního rytmu zvěře.

- stres z vyrušování při příjmu potravy, trávení, spánku
- narušení rozmnožovacího cyklu – rušení zvěře v říji
- v době hnízdění = sezení na vejcích, kladení mláďat
- špatná kondice zvěře, migrace z rušených lokalit,

IV/C/12 - Sezónní rytmus zvěře

1. Co způsobuje sezónní změny v životě zvěře?
2. Charakterizujte stručně teplou a chladnou část roku z hlediska životních projevů zvěře.
1 Co způsobuje sezónní změny v životě zvěře.

- přibývání dne (světla), ubývání noci = aktivity denní
- teplota - zimní spánek
- sněhová pokrývka = získávání potravy
- dostatek potravy = ukládání zásobních látek na zimu

2 Charakterizujte stručně teplou a chladnou část roku z hlediska životních projevů zvěře.

- zdrojem je Slunce
- studenokrevní živočichové
- teplokrevní živočichové = ptáci 39 – 42 stupňů C, živočichové 37 – 40 stupňů C
- ochrana = srst + peří – výměna srsti, přepeřování
- přizpůsobení barvy srsti, plochy těla, velikost těla

IV/C/13 - Zazvěřování honiteb

1. Proč se provádí zazvěřování honiteb?
2. Zhodnoťte základní způsoby vypouštění zvěře do honitby.
1 Proč se provádí zazvěřování honiteb.

- k zvýšení počtu dané populace v lokalitě (honitbě)
- k osvěžení krve = nově dovezená kvalitní chovná zvěř
- k zazvěření honitby novým druhem zvěře

2 Zhodnoťte základní způsoby vypouštění zvěře do honitby.

- zvěř spárkatá = přezimovací obůrka = aklimatizační obůrka
- postupné otevírání vypouštěcí obůrku, až do úplného rozptýlení za neustálého přikrmování jak v obůrce, tak v jejím okolí
- v honitbě budujeme krmná zařízení, kde neustále přikrmujeme, dokud nově vypuštěná zvěř krmná zařízení navštěvuje

- zvěř drobná = s adoptivní matkou (bažantí slípka, drůbeží kvočna)
- prostřednictvím vypouštěcích voliér = nejdříve po 8 týdnech, podle počasí a vyspělosti kuřat = zastřihávání letek - postupné dorůstání, přeletování oplocení, postupné vzdalování za neustálého přikrmování
- káčata = na mělké lokality (nemastné peří = utopení) v přírodě mastí peří stará kačena

IV/C/14 - Význam tepla pro život

1. Jaký je význam tepla pro život a jak se může v tomto směru uplatnit myslivecká péče?
2. Co je to Bergmanovo, Allenovo a Glogerovo pravidlo?
1 Jaký je význam tepla pro život a jak se může v tomto směru uplatnit myslivecká péče.

- zdrojem je Slunce
- studenokrevní živočichové
- teplokrevní živočichové = ptáci 39 – 42 stupňů C, živočichové 37 – 40 stupňů C
- ochrana = srst + peří – výměna srsti, přepeřování
- přizpůsobení barvy srsti, plochy těla, velikost těla

2 Co to je Bergmanovo, Allenovo a Glogerovo pravidlo.

- Allenovo pravidlo = teplokrevní živočichové z chladných oblastí mají kratší končetiny (a výstupky obecně) než podobní živočichové z teplých oblastí.

- Bergmanovo pravidlo = druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.

- Glogerovo pravidlo = teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své albedo, což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.

IV/C/15 - Význam světla pro život, vliv na životní cykly zvěře

1. Jaký je význam záření a světla pro život?
2. Jmenujte příklady ovlivnění zvěře světlem.
1 Jaký je význam záření a světla pro život.

- fotosyntéza = zdroj potravy = přeměna látek neústrojných v ústrojné
- rostliny = producenti
- živočichové = konzumenti

2 Jmenujte příklady ovlivnění zvěře světlem.

- délka světelného dne = dostatek světla urychluje rozmnožování - jaro = ptáci, hlodavci, šelmy
- u přežvýkavců = s poklesem délky světelného dne
- noční živočichové (sovy, netopýři)
- denní živočichové (bažanti, jestřábi, sokoli)
- orientace tažných ptáků - Slunce

IV/C/16 - Přírůst, množivost a očekávaná produkce

1. Vysvětlete pojem množivost a přírůst.
2. Jak se liší výpočet očekávané produkce u zvěře spárkaté a drobné?
1 Vysvětlete pojem množivost a přírůst.

- množivost je přírůstek – ovlivňuje jej samičí zvěř = vyšší odlov trofejové zvěře = proto stále vysoká množivost, vysoký přírůstek = nadstavy zvěře.

2 Jak se liší výpočet očekávané produkce u zvěře spárkaté a drobné.

- podle úživnosti prostředí, nadmořské výšce, vodních srážkách
- u spárkaté zvěře koeficient očekávaného přírustku x počet samic
- u drobné zvěře koeficient očekávaného přírůstku x 1 nasčítaný kus (samec i samice)

IV/C/17 - Komorování

1. Vysvětlete pojem komorování, a proč se používá.
2. U které zvěře se komorování používá?
1 Vysvětli pojem komorování a proč se používá.

- ochrana bažantů, koroptví, kačen přes zimu před strádáním
- před predátory
- v odchovnách, jarní její vypouštění zpět do honitby

2 U které zvěře se komorování používá.

- koroptve = koroptvárny
- bažanti = bažantnice
- kačeny = kačenárny

IV/C/18 - Únosnost prostředí pro zvěř

1. Vysvětlete pojem únosná kapacita prostředí.
2. Vysvětlete, k čemu dochází v případě dlouhodobého překročení únosné kapacity prostředí.
1 Vysvětli pojem únosná kapacita prostředí.

- určitý počet jednoho druhu zvěře na určité ploše, bez omezení zdroje potravy, klidových zón, odpočinkových zón, s možností přirozené reprodukce

2 Vysvětlete, k čemu dochází v případě dlouhodobého překročení únosné kapacity prostředí.

- překročení únosné kapacity prostředí má za následek stěhování se zvěře na okraje prostředí bez možnosti plného využití kapacity prostředí
- stěhování zvěře do vhodných lokalit, jiných honiteb
-

IV/C/19 - Chov zvěře v zajetí

1. Co je a co není chov zvěře v zajetí?
2. Kdo povoluje chov zvěře v zajetí?
1 Co je a co není chov zvěře v zajetí.

- chov lišky k výcviku psů k norování = je chov zvěře v zajetí
- chov jelena, daňka, muflona na oplocené zahradě = je chov zvěře v zajetí

- za chov zvěře v zajetí se nepovažuje polodivoký nebo krotký chov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honiteb
- péče o zraněnou zvěř
- záchranné chovy a stanice
- dominantní způsob chovu zvěře = ve volné přírodě
- chov usměrněný = vysečená vejce
- bažantnictví = problém je začlenění mláďat do chovu ve volnosti
- obdoba = chov kačen, koroptví
- komorování bažantů, koroptví
- chov zaječí zvěře
- farmy zvěře = využití kvalitní zvěřiny, průmyslové využití paroží
- umělý chov tetřevovitých
- zoologické zahrady

2 Kdo povoluje chov zvěře v zajetí.

- chov zvěře v zajetí je možný pouze se souhlasem orgánu státní správy myslivosti Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb.

IV/C/20 - Vybrané ekologické pojmy: kulturní krajina, ekosystém, společenstva, populace, potravní řetězce

1. Vysvětlete pojmy kulturní krajina, ekosystém, populace a společenstvo.
2. Vysvětlete pojem potravní řetězec a k čemu dochází při jeho narušení.
1 Vysvětli pojem kulturní krajina, ekosystém, populace a společenstvo.

- kulturní krajina = je krajina, kterou přetvořil člověk k obrazu svému (hospodaření v lesích, hospodaření na polích, umělá nepřirozená výsadba, meliorace, chatové oblasti, výstavba, kulturní plodiny)
- ekosystém = souhrnný komplex půdy, vody, ovzduší, rostlin a živočichů, který se neustále vyvíjí a neustále dochází ke změnám
- populace = skupina organizmů v danou dobu na určité ploše
- společenstvo = lesa, rybníka, organizmy = rostliny a živočichové v daném prostředí

2 Vysvětli pojem potravní řetězec a k čemu dochází při jeho narušení.

- potravní řetězec je děj, při kterém konzumuje jeden živočich druhého

V/A/1 - Systematické zařazení psa, historie chovu psů a vznik plemen

1. Do kterého řádu a čeledi patří pes?
2. Jaké je postavení psa v potravinovém řetězci?
3. Uveďte příklady společných znaků psovitých šelem.
4. Pro jaké účely byli psi původně chováni?
5. Uveďte příklad požadavku kladeného na psy v souvislosti s konkrétní historickou loveckou činností.
1. Do jakého řádu a čeledi patří pes?
- Řád: šelmy, Čeleď: psovití
2. Jaké je postavení psa v potravinovém řetězci?
- Dravec
3. Uveďte příklady společných znaků psovitých šelem.
- Nezatažitelné drápy
- Štíhlé tělo s protaženou čelistí a čenichem
- Samci mají pyjovou kost
- Dobře vyvinutý čich a sluch
- Loví štvaním
4. Pro jaké účely byli psi původně chováni?
- Pomocník při lovu, hospodaření, strážce.
5. Uveďte příklad požadavku kladeného na psy v souvislosti s konkrétní historickou loveckou činností.
- Honiči – štvanice, stavění.

V/A/2 - Základy anatomie a fyziologie psa

1. Co je základní stavební jednotkou psího těla a na čem se podílí?
2. Vyjmenujte některé tělní soustavy psa.
3. Jaký je vzorec chrupu dospělého psa?
4. Popište typy skusů psa.
5. Vysvětlete označení zubů (I,C,P,M).
1. Co je základní stavební jednotkou psího těla a na čem se podílí?
- Buňka
- Kostra
2. Vyjmenujte některé tělní soustavy psa.
- Kosterní, svalová, trávicí, vylučovací, kožní, pohlavní a rozmnožovací, dýchací, cévní,…
3. Jaký je vzorec chrupu dospělého psa?
- 3 1 4 2
3 1 4 3
4. Popište typy skusů psa.
- Nůžkový, předkus, podkus, nepravidelný, klešťový.
5. Vysvětlete označení zubů (I, C, P, M).
- Incisivi, Canini, Premorales, Molares

V/A/3 - Organizační struktura kynologie, kynologické organizace

1. Co znamenají zkratky FCI, ČMKU, ČMKJ?
2. Jaká je organizační struktura kynologie v České republice?
3. Jaké jsou základní předpisy – řády v kynologii?
4. Jaký je rozdíl mezi rodokmenem psa a Průkazem původu psa?
5. Co vyjadřuje číslo zápisu „ČLP“ a co je Plemenná kniha?
1. Co znamenají zkratky FCI, ČMKU, ČMKJ?
- FCI – mezinárodní kynologická organizace. ČMKU – Českomoravská kynologická unie.
ČMKJ – Českomoravská kynologická jednota.
2. Jaká je organizační struktura kynologie v České republice?
- Mezinárodní kynologická federace /FCI/ – organizuje kynologii členských zemí celého světa.
- Českomoravská kynologická unie /ČMKU/ – sdružení PO zabývajících se kynologickou činností v ČR.
- Českomoravská kynologická jednota /ČMKJ/ – je dobrovolné sdružení, zabývající se loveckou kynologickou činností.
- Chovatelský klub /CHK/ – je dobrovolným sdružením zájmových kynologických organizací a jednotlivců zabývajících se chovem konkrétního plemene loveckých psů.
3. Jaké jsou základní předpisy – řády v kynologii?
- Sborník řádů, směrnic a pokynů pro výcvikovou činnost sportovní kynologie
- Řád ochrany zvířat při zkouškách a svodech psů
- Řád pro jmenování rozhodčích Klubu Obedience CZ
- Zkušební řád a pravidla Obedience v České republice
- Pravidla posuzování obedience v České republice
- Řád pro jmenování rozhodčích Klubu Obedience CZ
- Pravidla mezinárodních soutěží FCI obedience
- Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat
- Výstavní řád ČMKU
- Chovatelský řád ČMKU
- Řád pro jmenování rozhodčích pro posuzování exteriéru psů
- Řád pro udělování titulu “Český junior šampion”
- Řád pro udělování titulu “Český šampion”
4. Jaký je rozdíl mezi rodokmenem psa a Průkazem původu psa?
- Žádný
5. Co vyjadřuje číslo zápisu „ČLP“ a co je Plemenná kniha?
- Plemenná kniha: Do PK se přihlašují štěňata, jejichž rodiče splnili chovné podmínky. Musí být schválen název chovné stanice.(příjmení štěňat) Při schválení CHS musí chovatel navrhnout 6 názvů na předepsaném tiskopise. Žádost se podává ČMKU a ta ji postoupí k schválení FCI.
- ČLP: Číslo loveckého plemena

V/A/4 - Exteriér psa a kynologická terminologie

1. Co je základní normou pro hodnocení exteriéru psa?
2. Na jakých akcích se hodnotí exteriér psa?
3. Jaký je rozdíl mezi oháňkou a prutem?
4. Jaké jsou základní druhy srsti u loveckých psů?
5. Popište, co je kohoutková výška psa a její význam?
1. Co je základní normou pro hodnocení exteriéru psa?
- Typické znaky pro danou rasu.
2. Na jakých akcích se hodnotí exteriér psa?
- Výstavy, svod.
3. Jaký je rozdíl mezi oháňkou a prutem?
- Oháňka: liška
- Prut: psi
4. Jaké jsou základní druhy srsti u loveckých psů?
- Krátko, drsno, dlouho.
5. Popište, co je kohoutková výška psa a její význam?
- Kohoutková výška psa je výška měřená od země k nejvyššímu bodu hřbetní linie psa, tzn. ke kohoutku.
- Typický znak plemene, upotřebení.

V/A/5 - Doklady, lovecká upotřebitelnost a identifikace psa

1. Vyjmenujte základní dokumenty psa.
2. Jaké údaje musí a může obsahovat Průkaz původu psa?
3. Jaké jsou možnosti identifikačního označení psů?
4. Jak se získává a jaké jsou základní typy lovecké upotřebitelnosti psa?
5. K čemu slouží očkovací průkaz a k čemu pas psa?
1. Vyjmenujte základní dokumenty psa.
- Průkaz původu, Pas, Očkovací průkaz, Průkaz o lovecké upotřebitelnosti.
2. Jaké údaje musí a může obsahovat Průkaz původu psa?
- Na základě zápisu v plemenné knize je vystaven každému štěněti průkaz původu psa, který obsahuje jméno a popis psa, jeho původ prokázaný čtyřmi generacemi předků, zkratku plemenné knihy, číslo zápisu v plemenné knize, datum narození psa a další údaje o chovateli a majiteli, zapisuje se tam ohodnocení na výstavách a na zkouškách, záznamy o očkování a získaných vadách. Do průkazu psa rozhodčí uvádějí výsledky výstavních ocenění a klasifikaci psa, kterou získal na zkouškách. Jestliže pes uhynul, musí být jeho průkaz o původu zaslán na sekretariát ČMKJ k vyškrtnutí z evidence, a to nejpozději do 30 dnů.
3. Jaké jsou možnosti identifikačního označení psů?
- Tetování nebo čipování.
4. Jak se získává a jaké jsou základní typy lovecké upotřebitelnosti psa?
- Pes musí splnit některou ze zkoušek zakládající loveckou upotřebitelnost.
- Zkoušky vloh, Podzimní zkoušky, Honičské zkoušky, Barvářské zkoušky, Letní zkoušky, Barvářské zkoušky honičů, Předběžné zkoušky barvářů, Individuální zkoušky barvářů, Speciální vodní práce, Zkoušky z norování, Všestranné zkoušky.
5. K čemu slouží očkovací průkaz a k čemu pas psa?
- OP: Doklad psa, do kterého zaznamenává veterinární lékař provedená očkování nebo další preventivní ošetření, např. odčervení.
- Pas: Pas je dokument, který je vyžadován při cestování psa mimo území České republiky.

V/A/6 - Pracovní skupiny loveckých psů

1. Vyjmenujte základní rozdělení práce loveckých psů.
2. Popište práci norníka, uveďte příklad plemene.
3. Popište práci stavěcího psa (vystavování), uveďte příklad plemene.
4. Popište práci honiče, uveďte příklad plemene.
5. Popište práci na vodě a práci přinašeče, uveďte příklady plemene.
1. Vyjmenujte základní rozdělení práce loveckých psů.
- Ohaři, Slídiči, Honiči, Barváři, Přinašeči, Teriéři, Jezevčíci.
2. Popište práci norníka, uveďte příklad plemene.
- Norníci mohou pracovat pod zemí, v norách na lišky a jezevce, ale také na povrchu, kde mohou částečně nahradit práci honičů, slídičů i barvářů.
- Teriéři, jezevčíci. Jagdteriér
3. Popište práci stavěcího psa (vystavování), uveďte příklad plemene.
- Honič nalezne poraněnou zvěř a snaží se ji udržet na místě do příchodu střelců nebo vůdce.
- Německý drátosrstý ohař
4. Popište práci honiče, uveďte příklad plemene.
- Honič vyhledá a pronásleduje zvěř, brání ji v útěku a tím dá lovci příležitost k jejímu ulovení.
- Slovenský kopov
5. Popište práci na vodě a práci přinašeče, uveďte příklad plemene.
- Dohledání postřelené zvěře a na její přinesení.
- Labrador retrívr

V/A/7 - Česká plemena loveckých psů a jejich využití

1. Která česká lovecká plemena psů jsou mezinárodně uznána FCI?
2. Charakterizujte stručně exteriér českého fouska a jeho zařazení ve skupinách plemen FCI.
3. Charakterizujte stručně exteriér českého teriéra a jeho zařazení ve skupinách plemen FCI.
4. Popište pracovní využití českého fouska v lovecké kynologii.
5. Popište možné pracovní využití českého teriéra v lovecké kynologii.
1. Která česká plemena psů jsou mezinárodně uznána FCI?
- Český fousek, český teriér.
2. Charakterizujte stručně exteriér českého fouska a jeho zařazení ve skupinách plemen FCI.
- Hmotnost: 22-28/28-34 kg, Výška: 58-62/60-66 cm, Barva: Hnědá s šedými chlupy a typickým „vousem“
- Ohař
3. Charakterizujte stručně exteriér českého teriéra a jeho zařazení ve skupinách plemen FCI.
- Hmotnost: 6-10 kg, Výška: 27/29 cm, Barva: šedomodrá, světle kávová
- Teriér
4. Popište pracovní využití českého fouska v lovecké kynologii.
- Všestrannost, vodní práce, barvář, stavěcí pes,…
5. Popište možné pracovní využití českého teriéra v lovecké kynologii.
- Norník, slídič.

V/A/8 - Typy výkonů loveckých psů a druhy zkoušek

1. Uveďte základní typy výkonů loveckých psů.
2. Uveďte typy zkoušek, které kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro všechnu práci s drobnou zvěří.
3. Uveďte typy zkoušek, které kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro dosledování spárkaté zvěře.
4. Uveďte typy zkoušek, které kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro vyhledávání a vyhánění spárkaté zvěře. Jaké platí pro psy omezení?
5. Uveďte typy zkoušek, které kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro norování.
1. Uveďte základní typy výkonů loveckých psů.
- Hledání, slídění, stavění, vystavování, přinášení, vodní práce, klid po výstřelu.
2. Uveďte typy zkoušek, které kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro všechnu práci s drobnou zvěří.
- Podzimní zkoušky
3. Uveďte typy zkoušek, které kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro dosledování spárkaté zvěře.
- Lesní zkoušky
4. Uveďte typy zkoušek, které kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro vyhledávání a vyhánění spárkaté zvěře. Jaké platí pro psy omezení?
- Zkouška ZVVZ - zkoušky k vyhledávání, vyhánění a nadhánění spárkaté zvěře
- do 55 cm v kohoutku
5. Uveďte typy zkoušek, které kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro norování.
- Zkoušky z norování

V/A/9 - Ohaři a jejich použití v myslivecké praxi

1. Vyjmenujte alespoň dvě plemena kontinentálních a dvě plemena anglických ohařů. Jaký je mezi nimi rozdíl, stručně charakterizujte.
2. Pro který typ výkonu byli kontinentální ohaři vyšlechtěni?
3. Pro který typ výkonu byli angličtí ohaři vyšlechtěni?
4. Jakou loveckou upotřebitelnost mohou ohaři získat?
5. Jaké je zařazení českého fouska mezi ohaři?
1. Vyjmenujte alespoň dvě plemena kontinentální a dvě plemena anglických ohařů. Jaký je mezi nimi rozdíl, stručně charakterizujte.
- Angl.: Pointr, Anglický setr, Irský setr
- Kont.: Výmarský krátkosrstý, Český fousek, Německý drátosrstý ohař, Malý/Velký musterlandský ohař
- Angl.: Lov drobné, pernaté
- Kont.: Všestranná práce, dosled spárkaté, práce před a po výstřelu
2. Pro který typ výkonu byli kontinentální ohaři vyšlechtěni?
- Dosled, klid po výstřelu, vystavování, slídění, hledání,…
3. Pro který typ výkonu byli angličtí ohaři vyšlechtěni?
- Přinášení, hledání, vystavování, práce ve vodě
- práce před výstřelem, vyhledávání a vystavění pernaté ve velkém prostoru
4. Jakou loveckou upotřebitelnost mohou ohaři získat?
- PZ - Upotřebitelného pro dohledání a přinášení drobné zvěře
- LZ - Upotřebitelnost k dohledávání, přinášení drobné zvěře a dosledu spárkaté zvěře
- BZ - Upotřebitelnost pro lov a dosled spárkaté zvěře, jejíž stopa je stará přes 12 hodin
- VZ, VP
5. Jaké je zařazení českého fouska mezi ohaři?
- Kontinentální hrubosrstý ohař

V/A/10 - Honiči a jejich použití v myslivecké praxi

1. Uveďte alespoň tři plemena honičů a stručně je charakterizujte.
2. Uveďte, jakou loveckou upotřebitelnost mohou honiči získat.
3. Uveďte alespoň tři typy zkoušek, které mohou honiči absolvovat.
4. Uveďte základní pracovní vlastnosti honiče.
5. V jakých typech honiteb, na lov které druhy zvěře a pro který způsob lovu se honiči nejčastěji používají?
1. Uveďte alespoň tři plemena honičů a stručně charakterizujte.
- Slovenský kopov - Slovenský kopov je vytrvalý a ostrý pes. Základní barva je černá s hnědým pálením. Srst má středně dlouhou, středně hrubou, přiléhavou a hustou, vždy s podsadou. Prut se jim nekrátí. Jsou neposlušní, těžko ses cvičí a musí se uplatňovat tvrdé formy výcviku. Je to vhodný pes do velkých honiteb, na práci na černou a nevadí mu huštiny ani sníh. Někteří jdou na kontakt.
- Alpský brakýř jezevčíkovitý - Nevznikla z jezevčíka, a proto morda nemá být špičatá. Barva srsti je červenavá nebo černá s rezavě hnědým pálením na prsou, hlavě tlapách a spodní straně prutu. Srst je drsná, přiléhavá. Prut se nekrátí. V alpských zemích je s oblibou používán k práci na barvě. Je ostrý a rád nosí, je hlasitý na stopě a výborný dohledávač. Těžko se cvičí, je příliš temperamentní. Je výborný na vyhánějí zvěře /brakování/.
- Štýrský brakýř - Štýrský brakýř je pes střední velikosti. Vejdou se do 50 cm kohoutkové výstavy. Barva srsti je žlutá až hnědá, která je měkká. Jsou těžcí na výchovu, odolní vůči počasí a sněhu. Vadí jim teplo v létě a jejich práce je tím omezena. Používají se jako honiči na černou zvěř, mají vynikající nos, jsou dobří na teplé a pobarvené stopě. Jsou přátelští. Pochází původem z Rakouska, mají úzkou chovatelskou základnu.
2. Uveďte, jakou loveckou upotřebitelnost mohou honiči získat.
- Lov a dosled spárkaté + náročný lov a dosled černé
3. Uveďte alespoň tři typy zkoušek, které mohou honiči absolvovat.
- Honičské zkoušky HZ, Barvářské zkoušky honičů BZH, Individuální honičské zkoušky slovenských kopovů IHZ-SK
4. Uveďte základní pracovní vlastnosti honiče.
- Honič vyhledá a pronásleduje zvěř, brání ji v útěku a tím dá lovci příležitost k jejímu ulovení. Způsob práce se liší dle jednotlivých plemen. Honiči pracují s nízkým nosem, využívají se v lesních honitbách a těžkých horských oblastech. Musí být dostatečně hlasití.
5. V jakých typech honiteb, na lov které druhy zvěře a pro který způsob lovu se honiči nejčastěji používají?
- Koho? Velká zvěř (spárkatá, černá)
- Jak? Vyhledávání a pronásledování, stavění

V/A/11 - Teriéři a jejich použití v myslivecké praxi

1. Uveďte alespoň tři plemena teriérů a stručně je charakterizujte.
2. Uveďte, jakou loveckou upotřebitelnost mohou teriéři získat.
3. Uveďte alespoň tři typy zkoušek, které mohou teriéři absolvovat.
4. Uveďte základní povahové rysy teriéra.
5. Který z teriérů patří k našim národním plemenům?
1. Uveďte alespoň tři plemena teriérů a stručně charakterizujte.
- Jagdteriér - Jagdteriér má rovnou, přiléhavou, hustou a drsnou srst. Základní barva je černá nebo tmavohnědá s hnědožlutými znaky na obočí, hrudi, nohách, pod chvostem a mordě. Chvost se jim krátí. Většinou jsou cholerici – tvrdí psi, jsou do kontaktu, jsou ostří na ostatní psy. Neradi poslouchají, jsou dobří honiči na černou zvěř i jako norníci. Je rychlý, ostrý, hlasitý na stopě, dobře pracuje na stopě, barvě i v přinášení.
- Border teriér - Border teriér je vysokonohý a středně velký teriér, který svým vzhledem připomíná vydru. Je mírnější povahy. Dobře pracuje na povrchu jako honič a na pobarvené stopě, lze ho využít jako spolehlivého norníka. V.K.:36cm
- Velšteriér - Welšteriér je drsnosrstý - základní barva je černá s hnědou. Nikdy nesmí být bílý. Welšteriér je všestranně využitelný, poslušný, lehce ovladatelný, odvážný, otužilý a chápavý.
2. Uveďte jakou loveckou upotřebitelnost mohou teriéři získat.
- Dosled spárkaté, slídění a dosled spárkaté na stopě barvy starší 12 hodin, práce ve vodě, lov černé, norování,…
3. Uveďte alespoň tři typy zkoušek, které mohou teriéři absolvovat.
- PZ, LZ, VP, BZ, VZ, ZVVZ, ZN, IZN, HZ, BHZ
4. Uveďte základní povahové rysy teriéra.
- vyšlechtěných pro speciální práci norníků – nízkonohých teriérů – do 40 cm. Pro jejich vynikající vlastnosti jsou používáni velice úspěšně pro práci na povrchu jako slídiči, honiči i jako specialisté barváři. Jsou však i vysokonohá plemena teriérů (nad 40 cm), která byla šlechtěna pouze pro práci na povrchu.
5. Který z teriérů patří k našim národním plemenům.
- Český teriér

V/A/12 - Jezevčíci a jejich použití v myslivecké praxi

1. Uveďte velikostní rázy jezevčíků.
2. Uveďte typy srsti u jezevčíků.
3. Uveďte, jakou loveckou upotřebitelnost mohou jezevčíci získat.
4. Uveďte alespoň tři typy zkoušek, které mohou jezevčíci absolvovat.
5. Jaké jsou vlastnosti jezevčíků a k jaké práci se hodí?
1. Uveďte velikostní rázy jezevčíků.
- Standard, trpaslík, králík
2. Uveďte typy srsti u jezevčíků.
- Hladko, drsno, dlouho - srstý
3. Uveďte jakou loveckou upotřebitelnost mohou jezevčíci získat.
- Norování, barvář, vodní práce, dosled,…
4. Uveďte alespoň tři typy zkoušek, které mohou jezevčíci absolvovat.
- ZV, VP, PZ, LZ, BZ, VZ, ZN, HZ, ZVVZ,…
5. Jaké jsou vlastnosti jezevčíků a k jaké práci se hodí?
- Lstivý, udatný, houževnatý pes
- Jejich použití v myslivosti je mnohostranné. Kromě norování na lišky a jezevce pracují spolehlivě i na povrchu. Jsou dobří slídiči a naháněči s vynikající hlasitostí na stopě. Pracují spolehlivě i na barvě a jsou dostatečně ostří na škodnou.

V/A/13 - Slídiči a jejich použití v myslivecké praxi

1. Uveďte alespoň tři plemena slídičů.
2. Uveďte, jakou loveckou upotřebitelnost mohou slídiči získat.
3. Uveďte alespoň tři typy zkoušek, které mohou slídiči absolvovat.
4. Popište práci slídiče a jeho spolupráci s vůdcem.
5. Uveďte zemi původu křepeláka a charakterizujte toto plemeno.
1. Uveďte alespoň tři plemena slídičů.
- Německý křepelák, Anglický kokršpaněl, Anglický špringršpaněl
2. Uveďte, jakou loveckou upotřebitelnost mohou slídiči získat.
- Vodní práce, barva, honič, dosled,…
3. Uveďte alespoň tři typy zkoušek, které mohou slídiči absolvovat.
- ZV, VZ, PZ, BZ, LZ, BZH, Memoriál Mileny Štěrbové MMŠ
4. Popište práci slídiče a jeho spolupráci s vůdcem.
- Mají výborné lovecké vlastnosti, jsou inteligentní, dobře se učí, ale výcvik je těžší kvůli tvrdohlavosti. Slídiči jsou cvičeni k dohledávce zvěře do vzdálenosti dostřelu zvěře. Jen krátce značí. Dobře pracují ve vodě i na barvě.
5. Uveďte zemi původu křepeláka a charakterizujte toto plemeno.
- Křepelák je výborný slídič, jistý na stopě a na barvě. Dobře nahání zvěř z houštin, výborně pracuje ve vodě. Je to jediné kontinentální plemeno slídičů, které se v posledních letech u nás opět začíná chovat a rozšiřovat. V.k. 45/52 48/54 cm
- Německo

V/A/14 - Retrívři a vodní psi, jejich použití v myslivecké praxi

1. Uveďte alespoň tři plemena retrívrů a vodních psů, charakterizujte je.
2. Uveďte, jakou loveckou upotřebitelnost mohou retrívři získat.
3. Uveďte alespoň tři typy zkoušek, které mohou retrívři absolvovat.
4. Uveďte, v čem spočívá výjimečnost vloh retrívrů.
5. V jakých dalších oblastech mimo myslivost se retrívři uplatňují?
1. Uveďte alespoň tři plemena retrívrů a vodních psů, charakterizujte je.
- Labrador retrívr - je vyrovnaný, velmi činorodý pes. Má vynikající nos a je vášnivým milovníkem vody. Výška psa 56 – 57 cm, feny 54 – 56 cm.
- Flat coated retrívr - obdařen přirozenými vlohami loveckého psa. Výška psa 51 – 61,5 cm, feny 56,5 – 59 cm.
- Chesapeake bay retrívr - výborné lovecké vlastnosti. Vhodný zvláště pro lov kachen. Výška psa 58 – 66 cm, feny 53 – 61 cm.
2. Uveďte, jakou loveckou upotřebitelnost mohou retrívři získat.
- Barva, vodní práce, dosled + černá
3. Uveďte alespoň tři typy zkoušek, které mohou retrívři absolvovat.
- ZV, PZ, LZ, VP, BZ, BZH, Zkouška přinášení retrívrů ZPR
4. Uveďte, v čem spočívá výjimečnost vloh retrívrů.
- Vrozená schopnost střelenou nebo postřelenou zvěř samostatně nalézt a přinést.
5. V jakých dalších oblastech mimo myslivost se retrívři uplatňují.
- Společenský pes, slepecký, různé terapie,…

V/A/15 - Barváři a jejich použití myslivecké praxi

1. Uveďte u nás používaná plemena barvářů a charakterizujte je.
2. Uveďte, jakou loveckou upotřebitelnost mohou barváři získat.
3. Uveďte alespoň jednu zkoušku nebo soutěž pořádanou pro barváře.
4. Uveďte základní pracovní vlastnosti barváře.
5. V jakých typech honiteb a na jakou zvěř se barváři nejčastěji používají?
1. Uveďte u nás používaná plemena barvářů a charakterizujte je.
- Hannoverský barvář - Hannoverský barvář má nižší, silnou, protáhlou stavbu těla. Hlavu a prut, který se nekrátí, nese pes vodorovně. Srst má hladkou a hustou s matným leskem. Barva srsti je šedohnědá, může být i červenohnědá, červenožlutá. Jsou to psi inteligentní, chápaví, s jemným čichem, lehce ovladatelný a přizpůsobivý.
- Bavorský barvář - Bavorský barvář je lehčí, pohyblivější, má protáhlejší tělo, vzadu je lehce převýšený. . Barva srsti je tmavě červená, červenohnědá až okrově žlutá. Je to inteligentní, chápavý, citlivý pes, stavbu těla má přizpůsobenou na práci s nosem při zemi. Na stopě pracuje v velkým zájmem, bez ohledu na stáří stopy. Postřelenou zvěř vytrvale hlásí až do příchodu lovce.
2. Uveďte, jakou loveckou upotřebitelnost mohou barváři získat.
- Barva, dosled,…
3. Uveďte alespoň jednu zkoušku nebo soutěž pořádanou pro barváře.
- Individuální zkoušky barvářů IHb
4. Uveďte základní pracovní vlastnosti barváře.
- Jít po barvě, dosled,…
5. V jakých typech honiteb a na jakou zvěř se barváři nejčastěji používají?
- Barváři se používají v lesních honitbách se zvěří jelení, daňčí, kamzičí a černou k dosledu poraněných kusů.

V/A/16 - Standard plemene, jarní svod a výstavy loveckých psů

1. Vysvětlete, co je to standard daného plemene.
2. Popište, co je to jarní svod psů a jeho význam.
3. Uveďte alespoň dva typy u nás pořádaných výstav psů.
4. Uveďte příklady výstavních tříd a podle čeho se do nich psi zařazují.
5. Jaké hodnocení a tituly může obdržet pes na výstavě a na co mají vliv?
1. Vysvětlete, co je standard daného plemene?
- Standart plemene je ideální popis plemene, který zpracovává země původu plemene a předkládá jej ke schválení FCI.
2. Popište, co je to jarní svod psů a jeho význam.
- Jarní svod je dle zkušebního řádu z výkonu loveckých psů povinný pouze pro plemena ohařů. Pro ostatní plemena je jeho absolvování zcela dobrovolné.
- získání informace, zda pes odpovídá standardu svého plemene
- zkouška chování Vašeho svěřence mezi větším počtem psů
- příprava na zkoušky z výkonu – prožití podobné atmosféry
- malá vzdálenost konání (v rámci okresů)
3. Uveďte alespoň dva typy u nás pořádaných výstav psů?
- Klubové a speciální, krajské, národní,…
4. Uveďte příklady výstavních tříd a podle čeho se do nich psi zařazují?
- třída štěňat 4 – 6 měsíců, třída dorostu 6 - 9 měsíců, třída mladých 9 – 18 měsíců, mezitřída 15 24 měsíců, třída otevřená od 15 měsíců, třída pracovní od 15 měsíců, třída šampiónů – od 15 měsíců, třída vítězů – od 15 měsíců, třída čestná – od 15 měsíců, třída veteránů – od 8 let.
5. Jaké je hodnocení a tituly může obdržet pes na výstavě a na co mají vliv?
- Hodnocení: Výborná, velmi dobrá, dobrá, dostatečná. Velmi nadějný, nadějný.
- Tituly: Vítěz třídy, Oblastní/Krajský vítěz, Klubový vítěz, Vítěz speciální výstavy, Národní vítěz, Best of veteran, Vítěz plemene, Nejlepší z opačného pohlaví, Nejlepší junior, Vítěz skupiny, Juniorský vítěz skupiny, Vítěz dne, Juniorský vítěz dne, Vítěz výstavy, Juniorský vítěz výstavy, Šampion

V/A/17 - Výchova a výcvik loveckého psa

1. Vysvětlete pojem etologie.
2. Vysvětlete pojem vrozené chování a uveďte alespoň jeden příklad.
3. Vysvětlete pojem naučené chování a uveďte aspoň jeden příklad.
4. Uveďte orientačně období, do kterých lze rozdělit výchovu a výcvik loveckého psa.
5. Uveďte některé zásady, které by se měly dodržovat při výchově a výcviku loveckého psa.
1. Vysvětlete pojem etologie.
- Etologie je vědní obor v rámci zoologie, který se zabývá studiem chování živočichů, rozeznáváním jeho vrozených a naučených složek, ontogenetického i fylogenetického vývoje vzorců chování a významu určitých vzorců chování pro přežívání daného druhu.
2. Vysvětlete pojem vrozené chování a uveďte alespoň jeden příklad.
- Tzv. Instinkty
- ucuknutí psa při přišlápnutí tlapky,
3. Vysvětlete pojem naučené chování a uveďte alespoň jeden příklad.
- Úmyslné cvičení psa
- Sedni! – na povel
4. Uveďte orientačně období, do kterých lze rozdělit výchovu a výcvik loveckého psa.
- Do ½ roku – základní poslušnost; od ½ roku - výcvik
5. Uveďte některé zásady, které by se měly dodržovat při výchově a výcviku psa.
- Naučit čistotě
- první základní povely, poté výcvik
- Trestat, kdy se má – Netrestat, když se pes vrací
- Odměnit
- Škola hrou

V/A/18 - Institut „Proškolené osoby“

1. Podle jaké legislativy byl zřízen institut „Proškolené osoby“?
2. Kdo se může stát „Proškolenou osobou“?
3. Jaká jsou práva a povinnosti „Proškolené osoby“, oprávněné k vyšetření těla volně žijící zvěře?
4. Jaké záznamy je povinna vést „Proškolená osoba“?
5. Komu, kam a za jakých podmínek může uživatel honitby prodat ulovenou zvěř, u které byl výsledek prohlídky „Proškolenou osobou“ označen „Beze změn“?
1. Podle jaké legislativy byl zřízen institut „Proškolené osoby“?
- Ministerstvo zemědělství
- Státní veterinární správa
2. Kdo se může stát „Proškolenou osobou“?
- Osoba, která složila kurz prohlížitelů zvěřiny
- 18+
3. Jaká jsou práva a povinnosti „Proškolené osoby“, oprávněné k vyšetření těla volně žijící zvěře?
- Proškolená osoba prohlédne co nejdříve po ulovení zvěř určenou k prodeji konečnému spotřebiteli, místní maloobchodní prodejně nebo do registrovaného maloobchodního zařízení pro zacházení se zvěřinou.
- Rozhodovat o ulovené zvěři
4. Jaké záznamy je povinná vést „Proškolená osoba“?
- Záznam o ulovení kusu, co, lovec, výsledek
5. Komu, kam a za jakých podmínek může uživatel honitby prodat ulovenou zvěř, u které byl výsledek prohlídky „Proškolenou osobou“ označen Beze změn“?
- Vlastní spotřeba lovci, přímo konzumentu

V/A/19 - První pomoc zraněnému psovi

1. V čem spočívá pasivní ochrana loveckého psa při výcviku a práci?
2. V čem spočívá aktivní ochrana loveckého psa při výcviku a práci?
3. Jaké vybavení má mít psovod pro poskytnutí podpory a pomoci psovi?
4. Jakou první pomoc poskytujeme zraněnému psovi?
5. Jak a čím zabraňujeme vzniku šokového stavu u zraněného psa?
1. V čem spočívá pasivní ochrana loveckého psa při výcviku a práci?
- Veškeré očkování, správná strava, péče o psa,…
2. V čem spočívá aktivní ochrana loveckého psa při výcviku a práci?
- Ochranné vybavení, tréning v oborách,…
3. Jaké vybavení má mít psovod při poskytnutí podpory a pomoci psovi?
- Lékárnička první pomoci
4. Jakou první pomoc poskytujeme zraněnému psovi?
- Zajistíme psa do bezpečí, zjistíme jeho stav a zajistíme veterináře.
- Resuscitace: Přesvědčit se zda nejsme v ohrožení, zabezpečit zbraň -> Dýchá? Ano – Sledovat stav psa, zavolat veterináře; Ne – Vytáhnout psovi jazyk, zprůchodnit dýchací cesty -> Opatrně natáhnout přední nohy dopředu -> Držet psovi zavřenou tlamu a dýchnout mu do nosu. Sledujte pohyby hrudníku -> Dýchá? Ano – Sledovat stav psa a pokračovat v převozu; Ne – Vdechnutí opakovat každé 3 vteřiny -> Viditelná srdeční akce? Ano – Sledovat stav psa a pokračovat v převozu; Ne – Položit psa na pravý bok -> Provést masáž srdce. Co vteřinu zmáčknout hrudník. -> Po každém pátém stisku hrudníku následuje dýchnutí do nosu -> Pokračovat v komplexní resuscitaci dokud nedorazíte k veterináři.
5. Jak a čím zabraňujeme vzniku šokového stavu u zraněného psa?
- Příprava na událost, odreagování,…

V/A/20 - Nemoci zvěře přenosné na člověka - zooantroponózy

1. Uveďte příklady nejdůležitějších nemocí zvěře přenosných na člověka.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na zooantroponózu?
3. Je, kromě šelem, vnímavá na vzteklinu i jiná, např. spárkatá, zvěř?
4. Může být svalovčitost (trichinelóza) pro člověka smrtelná?
5. Je smrtelné onemocnění psa Aujezskyho chorobou přenosné na člověka?
1. Uveďte příklady nejdůležitějších nemocí zvěře přenosných na člověka.
- Vzteklina, slintavka a kulhavka, trichinelóza, toxoplazmóza, tularemie, tuberkulóza, ornitóza, brucelóza, salmonelóza, antrax
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na zooantroponózu?
- Eliminovat šíření nákazy, správný odstřel zvěře, státní veterina,…
3. Je, kromě šelem, vnímavá na vzteklinu i jiná, např. spárkatá, zvěř?
- ANO, K infekci vzteklinou jsou náchylní všichni teplokrevní živočichové
4. Může být svalovčitost (trichinelóza) pro člověka smrtelná?
- Ano
5. Je smrtelné onemocnění psa Aujezskyho přenosné na člověka?
- Ne

V/B/1 - Geneticky (dědičně) podmíněné choroby v chovu psů

1. Vysvětlete pojem dědičně podmíněné onemocnění a co je to pes - přenašeč.
2. Vyjmenujte některá dědičně podmíněná onemocnění psů.
3. Jakými způsoby se zjišťuje dědičně podmíněné onemocnění, jakou roli mohou v případě hrát chovatelské kluby a jakou FCI?
1. Vysvětlete pojem dědičně podmíněné onemocnění a co je to pes-přenašeč?
- Nemoc, která vzniká různými mutacemi, křížením druhů a chybného přenášení genetické informace.
- Pes, který na nemoc netrpí, pouze přenáší na jiné zvířata.
2. Vyjmenujte některá dědičně podmíněná onemocnění psů.
- Dwarfismus u vlčáků, svalová dystrofie zlatých retrívrů, Progresivní retinální atrofie - postupné odumírání světločivných buněk sítnice kvůli nedostatečnému zásobení krví způsobující šeroslepost až celkovou slepotu zhruba do dvou let věku, Cystinurie, Dyzplazie kyčelního kloubu.
3. Jakými způsoby se zjišťuje dědičně podmíněné onemocnění, jakou roli mohou v případě hrát chovatelské kluby a jakou FCI?
- Test DNA, vyřazení z chovu.

V/B/2 - Norování, individuální zkouška z norování

1. Jakou loveckou upotřebitelnost získá pes, který absolvoval bezkontaktní norování nebo individuální zkoušku z norování?
2. Vysvětlete pojem bezkontaktní norování, průběh zkoušky a co se při něm hodnotí.
3. Popište podmínky pro individuální zkoušku z norování.
1. Jakou loveckou upotřebitelnost získá pes, který absolvoval bezkontaktní norování nebo individuální zkoušku z norování?
- Kvalifikují psa pro práci pod zemí.
2. Vysvětlete pojem bezkontaktní norování, průběh zkoušky a co se při něm hodnotí.
- V žádném případě nesmí dojít k přímému kontaktu zvířat.
- Liška se uzavře v prvním kotli. Pes bude vypuštěn 0,5 m od vsuku a může být povzbuzován pouze, když je pes mimo noru. Časový limit pro vsouknutí je 1 minuta. Počáteční „pumpování“ není na závadu. Pes musí před prvním kotlem doléhat 1,5 minuty. Po uplynutí této doby se liška přežene do druhého kotle a opět uzavře. Při práci u prvního kotle a před přebíháním psa ke druhému kotli není možno jej pobízet. Doléhání u druhého kotle trvá 2 minuty. Čas doléhání u obou kotlů může být zkrácen na pokyn rozhodčích hlavního rozhodčího (zranění psa). Po ukončení práce u druhého kotle se liška přežene do třetího kotle, kde se opět uzavře. Pes se pustí ke třetímu kotli a následně odebere. Poté je znovu vpuštěn vsukem do nory a zhodnotí se disciplína d). Disciplína d) – rychlost se posuzuje podle dosaženého času od vypuštění až po dosažení třetího kotle. Opuštění nory během zkoušky s následným vsouknutím bez pobízení není za opuštění považováno. V průběhu celé zkoušky i mimo ní, nesmí dojít k přímému kontaktu psa s liškou. Pokud pes neukončí práci v prvním kole do 15 minut, hodnotí se „neobstál“.
- Ochota k práci, hlasitost, vytrvalost, rychlost
3. Popište podmínky pro individuální zkoušku z norování?
- pes starší 12 měsíců
- min 3 psi
- nory musí být v terénu, který umožňuje kopání
- musí být přítomen zástupce honitby (svědek) a veterinář
- Zájemce o tuto zkoušku pro následující rok podá přihlášku na předepsaném tiskopise do 31.12. na OMS
- 2 rozhodčí + uživatel honitby/pověřený zástupce

V/B/3 - Vnitřní a vnější (zevní) parazité psa

1. Vysvětlete pojem parazitóza a jak se parazité dělí.
2. Vyjmenujte alespoň tři zevní parazity psa a charakterizujte je.
3. Vyjmenujte alespoň tři vnitřní parazity psa a charakterizujte je.
1. Vysvětlete pojem parazitóza a jak se parazité dělí.
- parazitóza – onemocnění způsobené parazity.
- Vnitřní a vnější
2. Vyjmenujte alespoň tři zevní parazity psa a charakterizujte je.
- zákožky, trudníci, klíšťata, blechy, vši, všenky a další
- Blecha psí má červenohnědou barvu, skáče na vzdálenost až 1,5m. Při silném napadení psa nebo příležitostně blechy psí nepohrdnou ani člověkem či jiným hostitelem. Blechy nakladou vajíčka do skulin v podlaze, mezi prkny kotce, do spárů v boudě a do čalounění křesel a psích pelíšků. Za 5 - 12 dní se z nich vylíhnou larvy, které žijí mimo tělo hostitele a živí se organickými částečkami prachu. Přitom, pokud na ně narazí, sežerou i vajíčka tasemnice psí. Po 9 - 11 dnech se zakuklí a takto přežívají 11 - 20 dnů, pak se z nich líhnou blechy, které ihned vyhledávají hostitele. Živí se již pouze jeho krví - a to samci i samice blech. Pes se škrábe a kouše, může si způsobovat drobná poranění pokožky, která se druhotně infikují bakteriemi, může sežrat při vykusování srsti nakaženou blechu tasemnicí a čím dál častěji se také u psů vyskytuje alergie na bleší kousnutí. Kromě tasemnice blechy způsobují u silně napadených jedinců i chudokrevnost a přenášejí rovněž i některá bakteriální onemocnění. Pokud psa prohlížíme, svižné blechy nemusíme vždy zachytit pohledem, sama přítomnost blešího trusu v srsti je však průkazná (připomínají tvarem i barvou maková zrnka), rovněž tak stop po bleších kousancích. Kromě blech psích příležitostně nepohrdnou psem i blechy lidské, ježčí a kočičí. Jsou svižnější, menší a černého zabarvení.
- Zákožka psí, případně kočičí - je původcem svrabu u psa. Zákožka psí může přecházet i na člověka. Samice žijí pod kůží, kde si vyvrtávají chodbičky a kladou tam vajíčka. U psa se onemocnění nejprve projeví na řídce osrstěných místech, jako jsou uši, břicho, vnitřní strana stehen a později se šíří i na ostatní plochy kůže. Svrab vyvolává úporné svědění, pes si postižená místa škrábe a pokožka se z nich olupuje v šupinkách. Postižené zvíře je nutné oddělit od ostatních, ošetřit místa, kde se vyskytoval a předměty, které používal a při ošetřování psa používat ochranné gumové rukavice.
- Veš psí - na rozdíl od všenek a blech nejsou moc pohyblivé, při rozhrnutí srsti je vidět přisátá veš, která se nesnaží prchat jako všenky, ani neodskočí, jako blecha. Při silném napadení psa se vši zdržují kdekoli. Jinak dávají přednost hlavě, zvláště čenichu, těsnému okolí pysků, očí a uší. Vyskytují se poměrně často také zespoda na krku, na prsou a na hrudi. Na jednotlivé chlupy přilepují vši hnidy, které na rozdíl od lupů, celkem pevně drží. Naštěstí psí vši jsou méně časté než blechy a nejsou přenosné na člověka. Pes se nakazí pouze přímým stykem se zavšiveným jiným psem nebo při používání cizích hřebenů a kartáčů. Při odvšivení se postupuje podobně jako při odblešování psa.
3. Vyjmenujte alespoň tři vnitřní parazity psa a charakterizujte je.
- škrkavka - Škrkavkami je napadeno až 90 % štěňat a mladých psů. Tito červi asi 6 - 12 cm dlouzí parazitují v tenkém střevě. U dospělých psů se vyskytují škrkavky ve střevě poměrně zřídka, ale většina má v orgánech uloženy larvičky těchto parazitů. Štěňata se většinou již rodí infikovaná škrkavkami. Larvičky v orgánech feny se v poslední třetině březosti uvolní do krve a pronikají přes placentu do plodů. Zbývající dále cirkulují v krevním oběhu matky a po porodu jsou ještě vylučovány asi 3 týdny mlékem. S každým napitím jsou tedy štěněti dodáváni další nebezpeční paraziti. Po 2 – 4 týdnech se ve vajíčku vyvine larva a zralé vajíčko je schopno infikovat dalšího hostitele. Vajíčka jsou rozptýlena v prostředí a mohou po několik let nakazit nejen psy a kočky, ale i hospodářská a volně žijící zvířata. Škrkavky jsou pro zdraví nakaženého nebezpečné. Bývají většinou postižena všechna mláďata ve vrhu. Škrkavky ještě před dosažením tenkého střeva prodělávají migraci orgány nového hostitele. Po nakažení pronikají do jater, pak do plic, jsou vykašlány a polknuty. Teprve pak ve střevě dospívají. Postižená mláďata jsou ospalá, špatně prospívají a mají výrazně zvětšené napnuté bříško. Poškození plic se projevuje kašlem. Škrkavky vylučují jedovaté zplodiny, na které reaguje nervová soustava křečemi až ochrnutím. Silnější infekce může způsobit i úhyn mláděte. Odrostlejší a dospělá zvířata snášejí sice škrkavky lépe, klinické příznaky nejsou tak výrazné, ale larvičky uložené v orgánech znovu způsobují nakažení mláďat. Od psů a koček se může škrkavkami nakazit i člověk.
- Tasemnice - Tasemnice označujeme jako ploché červy. Jsou to vnitřní parazité žijící v tenkém střevě psů a koček. Jejich dlouhé a ploché tělo je tvořeno hlavičkou s háčky a přísavkami (jimi se ve střevě přichytí) a velkým počtem článků. Zadní články, obsahující zralá vajíčka, se oddělují a s výkaly nebo i samovolně vycházejí z těla ven (bílo-růžové články o velikosti cca 3x9 mm). K dokončení svého vývoje tasemnice potřebují jednoho nebo dva mezihostitele (např. blecha, různí savci, člověk).
- Tenkohlavec liščí - Dospělci tohoto hlísta žijí ve slepém a tenkém střevě (někdy i tlustém střevě) psovitých šelem. Dosahují velikosti v rozsahu od 4,5 do 7,5 cm. Typickým znakem je jejich tvar těla, kde přední část je úzká a zanořená do epitelu sliznice, naopak silná zadní část (obsahující pohlavní orgány) se nachází volně v lumenu střeva. Samička klade mnoho vajíček, které odcházejí společně s výkaly. Vajíčka mohou zůstat životaschopná a infekční ve vnějším prostředí mnoho let, což vede k vysoké míře infekcí u psů. Přesněji řečeno, vajíčka mohou přežívat ze zimy do horkého léta, a to zejména ve vlhkých a stinných místech. Psi se nakazí, pouze pokud pozřou infekční larvu. Závažné infekce mají za následek krvavý průjem, hubnutí, dehydrataci, anémii a v nejvíce extrémních případech smrt.

V/B/4 - Zkoušky vloh, zkoušky z vodní práce

1. V čem spočívá specifikum Zkoušek vloh?
2. Jaké typy výkonu se u psa předpokládají při práci na vodě?
3. Na kterých typech zkoušek je vodní práce zařazena?
1. V čem spočívá specifikum Zkoušek vloh?
- Zkoušky vloh jsou potřebné z chovatelského hlediska, neboť pes na nich nejlépe ukáže vrozené vlastnosti, které nejsou doposud ovlivněné vyšším stupněm výcviku. Jsou důležité také z hlediska kontroly dědičnosti, vhodné pro kontrolu výchovy štěněte a včasné započetí výcviku. Je proto žádoucí, aby se těchto zkoušek zúčastňovalo co nejvíce mladých ohařů (stavěcích psů).Zkoušek vloh se mohou zúčastnit ohaři (stavěcí psi) všech plemen a to pouze jedenkrát, než obstojí.
2. Jaké typy výkonu se u psa předpokládají při práci na vodě?
- Od psa se očekává, že bude přinášet zvěř z hluboké vody. Dále pes musí umět prohledat rákosí, nalezenou vodní pernatou vypíchnout a nebo ji vytlačit na volnou hladinu. Ohař by při práci v rákosí neměl pernatou zvěř vystavovat, ale sám ji bez povelu vypíchnout.
3. Na kterých typech zkoušek je vodní práce zařazena?
- VZ, VP/SZVP, PZ, memoriály

V/B/5 - Infekční a neinfekční choroby psů

1. Uveďte tři infekční nemoci psů a jejich původce.
2. Uveďte dva příklady neinfekčního onemocnění psů.
1. Uveďte, které infekční nemoci psů jsou přenosné na člověka.
1. Uveďte tři infekční nemoci psů a jejich původce.
- Vzteklina – Nejčastěji dochází k přenosu kousnutím a přímým kontaktem s nemocným zvířetem. Velkým nebezpečím jsou nemocná volně žijící zvířata, u nichž je nápadné, že ztrácejí přirozenou plachost a přibližují se k lidem.
Původcem vztekliny je RNA virus z rodu Lyssavirus z čeledi Rhabdoviridae. Jedná se o poměrně jednoduše stavěný obalený virus, jehož virion má tvar projektilu.
- Psinka – Zdrojem infekce v přírodě mohou být některé druhy volně žijících zvířat (tchoř, kuna), nebo kontakt s nemocným psem. Psinku způsobuje Morbillivirus, velký obalený RNA virus, který je příbuzný lidskému viru spalniček.
- Infekční hepatitida – Neboli infekční zánět jater psů je virové onemocnění, původcem je psí adenovirus typu 1
2. Uveďte dva příklady neinfekčního onemocnění psů.
- Cystinurie je poruchou trávicího traktu, respektive ledvinových tubulů. Jejím důsledkem je tvorba močového písku a kamenů. Dochází při ní k narušení filtrace krve, což je důležité pro očištění celkového filtračního ústrojí psa (ledviny, střeva, plíce) a absorpci důležitých látek.
- Dysplazie kyčelního kloubu
- Následky zranění, otravy,….
3. Uveďte, které infekční nemoci jsou přenosné na člověka.
- Vzteklina, leptospiróza, borelióza, salmonelóza, larvální toxokaróza, toxoplazmóza.

V/B/6 - Dohledávka drobné zvěře

1. Jak jsou psi v rámci zkoušek prověřováni vzhledem ke schopnosti dohledat drobnou zvěř?
2. Jaký je rozdíl mezi pohozenou zvěří a tzv. „vlečkou“?
3. Jaký je praktický význam dohledávky, kdy a jak se musí provádět?
1. Jak jsou psi v rámci zkoušek prověřováni vzhledem ke schopnosti dohledat drobnou zvěř?
- Pohozená – pes vidí nebo slídění, dohledávka v rákosí, vlečka, klid – ohaři,
2. Jaký je rozdíl mezi pohozenou zvěří a tzv. „vlečkou“?
- Pohozená zvěř již na určené místo.
- Vlečka se tahá po směru srsti. Musí se určit nástřel.
3. Jaký je praktický význam dohledávky?
- Dohledání postřelené zvěře

V/B/7 - Podzimní zkoušky, individuální zkoušky barvářů

1. Jakou loveckou upotřebitelnost může pes získat na podzimních zkouškách a které disciplíny se na nich společně zkouší?
2. Která plemena se mohou podzimních zkoušek zúčastňovat?
3. K čemu kvalifikují psa úspěšně složené Individuální zkoušky barvářů?
1. Jakou loveckou upotřebitelnost může pes získat na podzimních zkouškách a které disciplíny se na nich společně zkouší?
- PZ kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro vyhledávání, dohledání a přinášení drobné zvěře.
- Přinášení kachny z hluboké vody, vlečka se srstnatou, pohozená s pernatou, vodění na řemeni, hlasitost, nos, poslušnost, slídění
2. Která plemena se mohou podzimních zkoušek zúčastňovat?
- PZ se mohou účastnit všechna lovecká plemena
3. K čemu kvalifikují psa složené individuální zkoušky barvářů?
- Kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného k dosledu spárkaté zvěře

V/B/8 - Preventivní opatření v chovu psů a povinné očkování

1. Vysvětlete pojem preventivní opatření v chovu psů a vyjmenujte jejich typy.
2. Vyjmenujte onemocnění, proti kterým se pes běžně očkuje, vysvětlete jeho význam, a kam se zaznamenává.
3. Jak lze psy chránit proti cizopasníkům?
1. Vysvětlete pojem preventivní opatření v chovu psů a vyjmenujte jejich typy.
- Dodržování standardů, genetické vlastnosti, nekřížení,…
2. Vyjmenujte onemocnění, proti kterým se pes běžně očkuje, vysvětlete jeho význam a kam se zaznamenává?
- psinka, inf. hepatitida, parvoviróza, leptospiróza, vzteklina, koronaviróza.
- pro zvýšení imunity vůči určitým nemocem – slabá nemoc nebo protilátky
- do očkovacích průkazů
3. Jak lze psy chránit proti cizopasníkům?
- Pravidelné odčervování
- Správná hygiena
- Vyhýbat se podáváním syrového masa
- Čisté prostředí

V/B/9 - Lesní zkoušky

1. Jakou loveckou upotřebitelnost může získat pes při Lesních zkouškách a které disciplíny se na nich zkouší?
2. Pro která plemena loveckých psů jsou Lesní zkoušky vypisovány?
3. Vysvětlete pojmy šoulačka, následování, odložení a vyhánění zvěře z odložení.
1. Jakou loveckou upotřebitelnost může získat pes při Lesních zkouškách a které disciplíny se na nich zkouší?
- K vyhledávání, dohledání a přinášení drobné zvěře hlavně v lesních honitbách a k vyhledávání a dosledu spárkaté zvěře.
- nos, hlasitost, poslušnost a ovladatelnost, vodění psa, odložení, práce před barvou, dohledávka a přinášení, vlečka, slídění, vyhánění,…
2. Pro která plemena loveckých psů jsou lesní zkoušky vypisovány?
- Všechny mimo jezevčíky a teriéry – přinášení drobné
3. Vysvětlete pojmy šoulačka, následování, odložení a vyhánění zvěře z odložení.
- šoulačka – Způsob lovu spárkaté. Myslivec se tiše a opatrně pohybuje honitbou, snaží se zvěř najít, přiblížit se k ní a potom ji ulovit. Pes musí jít volně za patami bez vodítka a na nenápadný pokyn musí zaujmout polohu v sedě nebo daun.
- následování - pes musí u nohy následovat vůdce, když se vůdce zastaví, musí si pes sednout a vyčkat a když vůdce pokračuje, musí pes bez slyšitelného povelu následovat.
- odložení – Zanechání loveckého psa samotného na určeném místě
- vyhánění zvěře z odložení – Zanechání psa na ochoz, popojítí pryč, povel Hledej, musí vyhánět

V/B/10 - Specifikace péče o loveckého psa

1. Jak by měl vypadat kotec a bouda pro psa, upravuje to legislativa?
2. Jaké jsou dva základní přístupy k výživě psa?
3. Jak vypadá denní péče o psa, co a jak často se provádí?
1. Jak by měl vypadat kotec a bouda pro psa, upravuje to legislativa?
- Legislativa to neupravuje
- Kotec a bouda má být tak velký aby pes v boudě mohl pohodlně stát a otočit se, dvě místnosti – jedna zateplená. Pod střechou a dostatečný výběh alespoň 6m2, aby se pes mohl proběhnout.
2. Jaké jsou dva základní přístupy k výživě psa?
- Psovi vybíráme stravu podle zátěže a velikosti psa a vybíráme mu jen stravu, která je pro něj vhodná a nebude mu příliš zatěžovat organismus
3. Jak vypadá denní péče o psa, co a jak často se provádí?
- Denní kartáčování, pravidelná kontrola srsti, koupání

V/B/11 - Všestranné zkoušky

1. Jaké typy loveckého výkonu se zkouší na Všestranných zkouškách a jakou loveckou upotřebitelnost na nich pes získává?
2. Pro která plemena se Všestranné zkoušky pořádají a jak se označují úspěšní psi?
3. Jaký je rozdíl Všestranných zkoušek pro ohaře a pro ostatní plemena?
1. Jaké typy loveckého výkonu se zkouší na Všestranných zkouškách a jakou loveckou upotřebitelnost na nich pes získává?
- Na všestranných zkouškách zkouší veškeré dovednosti psa
- VZ kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného k vyhledávání, dohledání a přinášení drobné zvěře a pro vyhledávání a dosled spárkaté zvěře, a to ve všech přírodních podmínkách.
2. Pro která plemena se Všestranné zkoušky pořádají a jak se označují úspěšní psi?
- Pro veškerá lovecká plemena
- Univerzální
3. Jaký je rozdíl Všestranných zkoušek pro ohaře a pro ostatní plemena?
- VZ ohařů jsou dvoudenní, + vystavování a společný hon

V/B/12 - Pojmy stavění, vystavování, slídění a přinášení

1. Vysvětlete pojem stavění zvěře a slídění za zvěří.
2. Vysvětlete pojem vystavování zvěře a popište, jak správně vypadá.
3. Vysvětlete pojem hledání zvěře a přinášení zvěře.
1. Vysvětlete pojem stavění zvěře a slídění za zvěří.
- Stavění zvěře - pes utíkající zvěř staví, zastavuje ji
- Slídění za zvěří - Lov zvěře v houštinách nebo rákosí za pomocí psa, přičemž myslivec střídavě popochází a přestupuje. Pes z houštiny má zvěř vyhnat a hlasitě pronásledovat až na okraj porostu.
2. Vysvětlete pojem vystavování zvěře a popište, jak správně vypadá.
- Vystavování by se dalo vysvětlit jako speciální způsob označení zvěře a to zvláště zvěře pernaté. Zhruba řečeno pes, který zvěř navětří, strne v nehybném postoji a čeká, až k němu dorazí vůdce a dá mu povel k další práci. Poloha, ve které pes strne, se může v rámci plemen i konkrétních jedinců lehce lišit. Například plemena anglických ohařů – setrů, vystavovala původně v sedě (podle toho se také jmenují). Většina psů vystavuje ve stoje a má pokrčený přední běh. Vystavování je základní vlastností ohařů a mělo by být vrozené.
3. Vysvětlete pojem hledání zvěře a přinášení zvěře.
- Hledání zvěře – Činnost, při které lovecký pes cíleně vyhledává živou zvěře.
- Polní činnost (Lesní činnost – slídění)
- Přinášení zvěře – Pes zvěř přinese, usedne před vůdcem a vyčká se zvěří v mordě, dokud ji vůdce nepřevezme

V/B/13 - Základní principy chovu, druhy chovu loveckých psů

1. Kdo stanovuje podmínky pro zařazení do chovu u jednotlivých plemen a jaké obecně jsou?
2. Jak dlouho je fena březí a kdy nejdříve je možné od ní odebrat štěňata?
3. Jaké jsou základní druhy chovu loveckých psů?
1. Kdo stanovuje podmínky pro zařazení do chovu u jednotlivých plemen a jaké obecně jsou?
- Klub jednotlivého plemene
- musí to být standard plemen, bez genetických vad, musí splnit podmínky uchovnění – zkoušky, výstavy, ….
2. Jak dlouho je fena březí a kdy nejdříve je možné od ní odebrat štěňata?
- 60 – 63 dní
- od 12 týdnů
3. Jaké jsou základní druhy chovu loveckých psů?
- Volný, evidovaný, řízený, kontrolovaný, výběrový

V/B/14 - Barvářské zkoušky, předběžné zkoušky barvářů

1. Jakou kvalifikaci může pes získat na barvářských zkouškách a jaké disciplíny se na nich zkouší?
2. Pro která plemena se barvářské zkoušky konají?
3. Jaké zkoušky se vypisují speciálně pro plemena barvářů a co se na nich zkouší?
1. Jakou kvalifikaci může pes získat na barvářských zkouškách a jaké disciplíny se na nich zkouší?
- Dosled spárkaté zvěře v lesním porostu na barvě starší 12 hodin
2. Pro která plemena se barvářské zkoušky konají?
- Ohaři, slídiči, honiči, barváři, jezevčíci a teriéři
3. Jaké zkoušky se vypisují speciálně pro plemena barvářů a co se na nich zkouší?
- Předběžné zkoušky barvářů, Individuální zkoušky barvářů, celostátní soutěže barvářů

V/B/15 - Honičské zkoušky a barvářské zkoušky honičů

1. Jakou loveckou upotřebitelnost může pes získat na Honičských zkouškách?
2. Které disciplíny se zkouší na Barvářských zkouškách honičů?
3. Jaké je žádoucí chování honiče na stopě zvěře, jakou zvěř má preferovat a jak se chovat vůči živé a jak vůči zhaslé zvěři?
1. Jakou loveckou upotřebitelnost může pes získat na Honičských zkouškách?
- k vyhledávání a dosledu spárkaté zvěře (vysoké a černé).
2. Které disciplíny se zkouší na Barvářských zkouškách honičů?
Barvářských zkoušek honičů (BZH) se mohou účastnit všechna plemena mimo ohařů.
- 1. Vodění na řemeni – volně, na řemeni
2. Odložení – volně, na řemeni
3. Dosled černé zvěře na uměle založené šlapané, nepobarvené stopě - na řemeni nebo volně
- hlásič, oznamovač
4. Chování u střelené zvěře
5. Poslušnost
3. Jaké je žádoucí chování honiče na stopě zvěře, jakou zvěř má preferovat a jak se chovat vůči živé a jak vůči zhaslé zvěři?
- Honič by měl umět sledovat stopu kusu zvěře a nepřecházet na jinou
- Černou zvěř
- Preferovat má zvěř černou, lišky a zajíce Hlásit ji, sledovat ji
- Nenačínat
- Živá zvěř – drobnou nahánět proti lovci a velkou zvěř staví a umožní tak lovci, aby se k ní přiblížil a usmrtil ji.

V/B/16 - Ochrana psa, ochranné pomůcky při práci loveckého psa

1. Popište pomůcky pro pasivní ochranu loveckého psa.
2. Popište pomůcky pro aktivní ochranu loveckého psa.
3. Popište pomůcky psovoda pro poskytnutí podpory a ochrany loveckého psa.
1. Popište pomůcky pro pasivní ochranu loveckého psa.
- léky – odčervení, šampón antiparazitní, kvalitní strava,…
2. Popište pomůcky pro aktivní ochranu loveckého psa.
- GPS, ochranné obojky, vesty,..
3. Popište pomůcky psovoda pro poskytnutí podpory a ochrany loveckého psa.
- Tekutiny, deka, lékárnička,…

V/B/17 - Memoriály, field trial a soutěže

1. Vyjmenujte nejvýznamnější memoriály pro ohaře pořádané dlouhodobě v České republice.
2. Vyjmenujte nejvýznamnější memoriály pro ostatní plemena pořádané dlouhodobě v České republice.
3. Popište druhy Field trialů a rozdíl mezi nimi.
1. Vyjmenujte nejvýznamnější memoriály pro ohaře pořádané dlouhodobě v České republice.
- Memoriál Richarda Knolla – Mistrovství ohařů ČR
- Memoriál Karla Podhajského – Mezinárodní mistrovství ČR
2. Vyjmenujte nejvýznamnější memoriály pro ostatní plemena pořádané dlouhodobě v České republice.
- Memoriál Mileny Štěrbové – Slídiči
- Memoriál Rudolfa Kristla - Jezevčíci
3. Popište druhy Field trialů a rozdíl mezi nimi.
- Cílem Field Trialů je vybrat nejlepší z nejlepších
- Mezinárodní Field Trial retrívrů – Samostatná zkouška přinášení na praktických honech a retrívři v ní prokazují loveckou upotřebitelnost
- Jarní Field Trial – Pro kontinentální ohaře se koná výhradně v poli na koroptví zvěři.
- Letní Field Trial – Výhradně na poli. Práce musí odpovídat skutečnému lovu. Hodnotí se práce psa před výstřelem.
- Podzimní Field Trial - Podzimní Field Trial kontinentálních ohařů se koná výhradně v polní práci. Práce musí přesně odpovídat skutečnému lovu. Pokud je to možné, měl by při ní být uloven jeden kus zvěře před každým psem. Je hodnocena práce psa před výstřelem i po něm. Před výstřelem musí pes vyhledat a vystavět zvěř. Po výstřelu musí dohledat a přinést střelenou či postřelenou zvěř.

V/B/18 - Práce vodiče, oznamovače, hlasitého oznamovače, hlasiče

1. Popište práci vodiče na řemeni a vodiče na volno.
2. Popište práci oznamovače a hlasitého oznamovače.
3. Popište práci hlasiče.
1. Popište práci vodiče na řemeni a vodiče na volno.
- Vodič na řemeni – Práce psa na pobarvené nebo šlapané stopě. Pes na barvářském řemeni dovede vůdce od nástřelu až ke kusu spárkaté zvěře.
- Vodič na volno - Postupně dochází k vůdci a dovede ho ke kusu
2. Popište práci oznamovače a hlasitého oznamovače.
- Oznamovač – dojde po vypuštění z vodítka ke zvěři, vrátí se ke cvičiteli a oznámí mu nějakým způsobem, že ji našel /např. vezme řemínek do mordy/ a dovede ho k ní.
- Hlasitý oznamovač – Pes nalezenou zvěř nehlásí na místě u zvěře, ale dojde si pro vůdce a hlasitě ho dovede ke zhaslému kusu.
3. Popište práci hlásiče.
- Hlásič –Vyžaduje se, aby pes od nalezené zvěře neodešel, tuto intenzivně hlásil až do příchodu vůdce.

V/B/19 - Dosled spárkaté zvěře

1. Jaké je žádoucí chování psa při úspěšném dokončení dosledu spárkaté zvěře?
2. Jaké je nežádoucí chování psa při úspěšném dokončení dosledu spárkaté zvěře?
3. Uveďte alespoň tři druhy zkoušek, které kvalifikují psa k dosledu spárkaté zvěře.
1. Jaké je žádoucí chování psa při úspěšném dokončení dosledu spárkaté zvěře?
- Hlásení
2. Jaké je nežádoucí chování psa při úspěšném dokončení dosledu spárkaté zvěře?
-Načínání, hrobaření, zatajování
3. Uveďte alespoň tři druhy zkoušek, které kvalifikují psa k dosledu spárkaté zvěře?
- Lesní zkoušky, barvářské zkoušky, všestranné zkoušky, zkoušky k vyhledávání, vyhánění a nadhánění spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 55cm

V/B/20 - Pomůcky pro výcvik loveckých psů

1. Vyjmenujte základní pomůcky používané při výcviku psa a k čemu se používají?
2. Jaké jsou typy vodítek a řemenů, jaký je jejich význam a rozdíl použití?
3. Jaký je rozdíl a význam píšťalky nebo povelky pro ovládání psa?
1. Vyjmenujte základní pomůcky používané při výcviku psa a k čemu se používají?
- píšťalka – přivolávání, ovládání psa na dálku
- Pro výcvik používáme výchovné pomůcky. Jako pochvala slouží pohlazení či pamlsek. Jako mírné donucovací prostředky se používají vodítko, škrtící obojek a dlouhá šňůra.
- Kozlík – aportovací činka
2. Jaké jsou typy vodítek a řemenů, jaký je jejich význam a rozdíl použití?
- Barvářský řemen - minimálně 5 m dlouhé vodítko, nejlépe kožené. Jiné materiály mohou při prudkém zatažení psa způsobit nepříjemné odřeniny a spáleniny na ruce. Kůže se také tak snadno nezamotává.
- Výstavní vodítko – Jednoduché vodítko bez potřeby obojku. Na výstavy
- Obyčejné vodítko – potřeba mít obojek. Z různých materiálů. Zajištění psa
3. Jaký je rozdíl a význam píšťalky a povelky pro ovládání psa?
- Píšťalka – výcvik psa
- Povelka - Psy, které hodláme využívat i v honičských pracích (honiče, teriéry, jezevčíky), je dobré přivykat na přivolání také na signální trubku (povelku) nebo volský roh, u nichž je rádius slyšitelnosti podstatně větší. Zabráníme tím zbytečně dalekému honění zvěře, respektive přechodu psa do další neobstoupené leče, do sousední honitby apod.

V/C/1 - Opatření při zjištění nákazy zvěře

1. Co je povinností uživatele honitby při zjištění nákazy?
2. Jaká opatření mohou být přijata při likvidaci nákazy?
1. Co je povinností uživatele honitby při zjištění nákazy?
- Zabezpečit šíření nákazy, kontaktovat státní veterinární správu,…
2. Jaká opatření mohou být přijata při likvidaci nákazy?
- Zákaz vstupu (do zóny nákazy), zaškolení lidí, kafilérie, hygiena, postupovat dle rozhodnutí státní veterinární správy

V/C/2 - Nakažlivé choroby zvěře

1. V čem spočívá nebezpečí nakažlivých chorob a jaká opatření se přijímají?
2. Uveďte rozdělení a příklady nakažlivých chorob zvěře.
1. V čem spočívá nebezpečí nakažlivých chorob a jaká opatření se přijímají?
- (roz)šíření
- Zamezit šíření, zákaz vstupu, kafilérie, hygiena, dle veteriny,…
2. Uveďte rozdělení a příklady nakažlivých chorob zvěře.
- Nenakažlivé - alimentární
- Nakažlivé (Infekční) - a) Virové - AMP
b) Bakteriální – Anthrax (Snět slezinná)
c) Parazitární – Střečkovitost

V/C/3 - Trichinelóza (svalovčitost)

1. Charakterizujte stručně trichinelózu.
2. Jaká je prevence proti nákaze člověka trichinelami?
1. Charakterizujte stručně trichinelózu
- U černé zvěře (+všichni masožravci)
- Ve svalovině
- Povinné vyšetření
2. Jaká je prevence proti nákaze člověka trichinelami?
- Kafilerie
- Tepelně upravené maso

V/C/4 - Tularémie, tuberkulóza

1. Charakterizujte tularémii a popište příznaky onemocnění a opatření při výskytu.
2. Charakterizujte tuberkulózu a popište příznaky onemocnění a opatření při výskytu.
1. Charakterizujte tularémii a popište její příznaky onemocnění a opatření při výskytu.
- Onemocnění volně žijících hlodavců, z lovné zvěře především zajíc. Napadené kusy ztrácejí plachost, dají se snadno chytit.
- Silné zduření sleziny a mízních uzlin. Zvýšená opatrnost (rukavice, igelitový pytel,…)
- Zvěřina je nepoživatelná
- Ohniskový výskyt
- V ohnisku vyšetření všech střelených zajíců
- Zákaz odchytu a přemísťování zvěře
2. Charakterizujte tuberkulózu a popište její příznaky onemocnění a opatření při výskytu.
- Bývá problémem v oborních chovech jelení nebo dančí zvěře. Onemocnění vede k hubnutí a slábnutí postiženého kusu.
- Dochází k zánětlivé reakci postiženého orgánu a mízních uzlin. Žlutobílá suchá či drobivá ložiska. Ojediněle též na pohrudnici nebo na pobřišnici mnohočetné uzlíky. U jelení zvěře dochází k mnohonásobnému zvětšení infikovaných mízních uzlin v oblasti hlavy a krku, vyplněných hnisavým obsahem.
- Diagnostika až při ulovení
- Zvěřina je nepoživatelná
- Z chovu vyřadit pozitivní kusy
- Přenos možný na člověka

V/C/5 - Klasický mor prasat

1. Charakterizujte klasický mor prasat a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu klasickým morem prasat?
1. Charakterizujte klasický mor prasat a popište příznaky onemocnění.
- Pokles pohyblivosti u černé zvěře, potácivá chůze zvěře, ochrnutí zadní části těla. Trus bývá průjmový až krvavý, moč tmavohnědá. úhyn dosahuje až 100%. Drobné krváceniny v kůži. Vředovité změny ve slepém a tlustém střevě.
- Silně infekční onemocnění.
- Zvěřina je nepoživatelná
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu klasickým morem prasat?
- Okamžitě nahlásit veterinární správě
- Při výskytu u domácích prasat zakázat volný vstup do obor s černou zvěří

V/C/6 - Preventivní zdravotní péče o zvěř

1. Popište význam slanisek pro preventivní zdravotní péči o zvěř.
2. Uveďte možnosti myslivců a druhy přípravků používané při preventivní zdravotní péči o zvěř.
1. Popište význam slanisek pro preventivní zdravotní péči o zvěř.
- Zajištění dostatek minerálů
- Ze zimní na letní a trávení
2. Uveďte možnosti myslivců a druhy přípravků používané při preventivní zdravotní péči.
- Lízy s vitamínama, granulované směsi pro určité období zvěře, na políčka setí léčivých rostlin,…

V/C/7 - Střečkovitost

1. Charakterizujte střečkovitost.
2. Jaké důsledky má napadení zvěře střečky?
1. Charkaterizujte střečkovitost.
- Parazitální onemocnění střečkem
- dvoukřídlý létací hmyz v parných letních dnech
- střeček nosní a podkožní
- střeček nosní - napadení nosních a hltanových dutin, dusivý kašel
- zvěř hubne, špatně přebarvuje, mladá zvěř hyne
- podkožní - dospělý jedinec klade na srst vajíčka, larvy se provrtávají v kůži otvory (až 200 larev)
- zvěř hubne, špatně vstává, má matnou srst a špatně s přebarvuje
- Léčba Cermixem
2. Jaké důsledky má napadení zvěře střečky?
- zvěř hubne, špatně přebarvuje, mladá zvěř hyne, špatně vstává, má matnou srst

V/C/8 - Brucelóza, salmonelóza

1. Charakterizujte brucelózu, uveďte příznaky a pravidla v případě podezření na nákazu brucelózou.
2. Charakterizujte salmonelózu, uveďte příznaky a pravidla v případě podezření na nákazu salmonelózou.
1. Charakterizujte brucelózu, uveďte příznaky a pravidla v případě podezření na nákazu brucelózou.
- Nakažlivé onemocnění zvěře, především zajíce. Při akutním průběhu mohou hynout napadené kusy v krátkém čase v dobrém výživném stavu. Při chronickém průběhu ztrácejí plachost, dají se chytit, jsou vyhublí.
- Zvěř je nepoživatelná
- Přenosná na člověka
- Serologické vyšetření všech ulovených zajíců. Zákaz odchytu a přemísťování zvěře.
2. Charakterizujte salmonelózu, uveďte příznaky a pravidla v případě podezření na nákazu salmonelózou.
- Vyvolána bakteriemi. Působí průjmové onemocnění zejména u mladých zvířat. To se projevuje horečkou, průjmovým trusem s obsahem krve. Ztráta tekutin způsobuje dehydrataci s následným selháním oběhového systému a v mnoha případech úhynem.
- Léčit

V/C/9 - Slintavka a kulhavka

1. Charakterizujte slintavku a kulhavku a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu slintavkou a kulhavkou?
1. Charakterizujte slintavku a kulhavku a popište příznaky onemocnění.
- Virové onemocnění postihující spárkatou zvěř, domácí přežvýkavce, prasata a je přenosné i na člověka. Onemocnění způsobuje tvorbu puchýřů na sliznici dutiny ústní a v oblasti spárů. Nemocná zvěř se pohybuje méně, kulhá, v okolí svíráku či ryje lze pozorovat zvýšenou produkci slin. Úhyny postižených zvířat jsou poměrně málo časté.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu slintavkou a kulhavkou?
- Postižené kusy zvěře je nutné okamžitě ulovit a bezprostředně odstranit. Zvěřina je nepoživatelná. Jedná se o velmi nebezpečnou nákazu, podléhající povinnosti hlášení. Ochranná a zdolávací opatření vyhlašuje státní veterina.

V/C/10 - Aujezskyho choroba (pseudovzteklina)

1. Charakterizujte Aujezskyho chorobu a popište příznaky onemocnění u zvěře.
2. Popište nebezpečí Aujezskyho choroby pro psy, následky nakažení psa a možnou prevenci.
1. Charakterizujte Aujezskyho chorobu a popište příznaky onemocnění u zvěře.
- Virové onemocnění, jehož přírodním rezervoárem je prase divoké. Onemocnění je přenosné na prase domácí a řadu dalších živočichů (mimo člověka). Zvláště vnímaví jsou na tuto infekci psi a kočky, u kterých dochází za příznaků úporné svědivosti k úhynům.
- U prasat způsobuje poruchy reprodukce, nervové a dýchací příznaky.
- Léčení se neprovádí
2. Popište nebezpečí Aujezskyho choroby pro psy, následky nakažení psa a možnou prevenci.
- Úhyn psa
- Zabránění styku s ulovenými divokými prasaty a zamezení přístupu k vývrhu či zbytkům při zpracování ulovené černé zvěře.

V/C/11 - Toxoplazmóza

1. Charakterizujte toxoplazmózu a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na toxoplazmózou?
1. Charakterizujte toxoplazmózu a popište příznaky onemocnění.
- Parazitální onemocnění způsobované vývojovými stádii kokcidie, jejímž definitivním hostitelem je kočka domácí a volně žijící kočkovité šelmy. K vývojovým stadiím jsou vnímaví téměř všichni teplokrevní živočichové, i člověk. Parazit se množí v krvi, posléze proniká do tkání a vytváří tkáňové cysty. Výrazně atakuje centrální nervový systém. U těhotných žen může způsobovat poškození vyvíjejícího se plodu. K infekci dochází pozřením kočkou vyloučených oocyst či konzumaci nedokonale tepelně upraveného masa, které obsahuje tkáňové cysty.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na toxoplazmózu?
- Maximální používání ochranných prvků (rukavice atd.) a doručení podezřelého kusu na veterinu

V/C/12 - Poranění a úrazy zvěře

1. Uveďte nejčastější typy poranění zvěře, a co je způsobují.
2. Jaká jsou možná opatření v předcházení poraněním zvěře?
1. Uveďte nejčastější typy poranění zvěře, a co je způsobuje.
- Střety s motorovými vozidly či zemědělskou technikou a postřelením. U rozsáhlejších poranění dochází většinou k následnému úhynu postižené zvěře, u jednoduchých zlomenin či nekomplikovaných poranění je možné uzdravení, které je u zlomenin často doprovázeno celoživotními následky. Řepka – odutí zvěře
- Člověk
2. Jaká jsou možná opatření v předcházení poranění zvěře?
- V lesních úsecích, terénu, okolí, zvyšovat bezpečnost a obezřetnost na motorových vozidlech.
- Zvýšit povědomí o zvěři kolem nás.

V/C/13 - Sněť slezinná

1. Charakterizujte sněť slezinnou a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na onemocnění snětí slezinnou?
1. Charakterizujte sněť slezinnou a popište příznaky onemocnění.
- Slezinná sněť je akutní bakteriální infekce, jejímž původcem je Bacillus anthracis, který se nejčastěji vyskytuje u býložravců. U člověka dochází k infekci proniknutím spor B. anthracis do jeho organismu, a to při styku s infikovanými zvířaty nebo kontaminovanými živočišnými produkty, při pokousání hmyzem, případně v důsledku inhalace nebo požití spor. Střevní forma tohoto onemocnění se vyskytuje vzácně a je spojena s vysokou úmrtností.
- Plicní: Příznaky se podobají nejdříve silné chřipce, pak silnému zápalu plic.
- Střevní: Projevuje se mimo jiné krví ve stolici a zvratcích.
- Kožní: Prvním projevem bývá svědivé místo nebo puchýř tmavší až černé barvy v místě infekce (inkubační doba je přibližně 1–2 týdny), tzv. pustula maligna. Posléze se objevují velké, nebolestivé a nekrotické.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na onemocnění snětí slezinnou?
- Anthrax je vysoce infekční a přenáší se alimentární cestou, kůží přes oděrky nebo skrze dýchací soustavu. Prevenci představuje očkování, omezování rozšíření této nemoci mezi dobytkem, vyhýbání se podezřelému dobytku ad.

V/C/14 - Nenakažlivé choroby zvěře, alimentární onemocnění

1. V čem spočívají nenakažlivá onemocnění zvěře a jak se jim bráníme?
2. Uveďte nejčastější příklad alimentárního onemocnění zvěře.
1. V čem spočívají nenakažlivá onemocnění zvěře a jak se jim bráníme?
- Nesprávná výživa
- Dbáme na kvalitu a zajištění všech potřeb krmiva
2. Uveďte nejčastější příklad alimentárního onemocnění zvěře.
- Dna, oštipování peří, kanibalismus, peróza, střevní katary – zapařené, zkysané, plesnivé krmivo

V/C/15 - Vzteklina

1. Charakterizujte vzteklinu a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu vzteklinou?
1. Charakterizujte vzteklinu a popište příznaky onemocnění.
- Virové onemocnění přenosné na všechny teplokrevné živočichy. Je přenosná na člověka a je smrtelná. Virus napadá nervové tkáně. U psů probíhá vzteklina ve formách zuřivé a tiché. Nejčastěji dochází k přenosu kousnutím a přímým kontaktem s nemocným zvířetem. Velkým nebezpečím jsou nemocná volně žijící zvířata, u nichž je nápadné, že ztrácejí přirozenou plachost a přibližují se k lidem. Slina nemocného zvířete je infekční 3 až 5 dní před objevením se prvních příznaků onemocnění.
- Počáteční příznaky jsou nespecifické bolesti, neobvyklé brnění a pálení v místě poranění. Nemoc se může rozvinout do dvou forem, rychlejší průběh se smrtí během několika dní má „hyperaktivní, zuřivá forma“ s absencí strachu a hydrofobií. Druhá forma je paralytická, probíhá pomaleji a déle, smrt nastává ochrnutím svalů a nervového systému.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu vzteklinou?
- Odstranění jedinců.

V/C/16 - Ptačí chřipka

1. Charakterizujte ptačí chřipku a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu ptačí chřipkou?
1. Charakterizujte ptačí chřipku a popište příznaky onemocnění.
- Virové onemocnění ptáků, přenosné také na další druhy zvířat (pes, prase) i na člověka. Hlavním zdrojem šíření jsou vrubozobí – kachny a husy. Onemocnění může probíhat od lehké formy, kdy dochází pouze ke zhoršenému příjmu krmiva či snížení produkce vajec, přes akutní průběh s výskytem dechových a zažívacích problému až po tzv. perakutní průběh, kdy postižení ptáci hynou bez předchozích příznaků. Choroba je přenosná na chovy domácí drůbeže. Onemocnění se neléčí.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu ptačí chřipkou?
- Ochrana intenzivních chovů pernaté zvěře před stykem s volně žijícím ptactvem.
- Povinnost hlásit státní veterinární správě.
- Pandemie
- Odstranění kusů

V/C/17 - Myxomatóza

1. Charakterizujte myxomatózu a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká opatření lze učinit v případě podezření na nákazu myxomatózou?
1. Charakterizujte myxomatózu a popište příznaky onemocnění.
- Virové onemocnění divokých a domácích králíků, výjimečně přenosné na zajíce. Šíří se především krev sajícím hmyzem, případně kontaktem s nemocným jedincem. Inkubační doba trvá 4 – 10 dní. Onemocnění se projevuje hubnutím, výtokem z očí, zduřením víček, tvorbou uzlovitých novotvarů v oblasti očí, ušních boltců, nozder a pohlavních orgánů. K úhynu dochází za 12 až 14 dní. Úmrtnost je vysoká.
- Léčba onemocnění neexistuje
2. Jaká opatření lze učinit v případě podezření na nákazu myxomatózou?
- Nemocné kusy je nutné bezodkladně odstřelit, uhynulé sbírat a zajistit jejich bezpečnou asanaci (spálení, hluboké zakopání). Zvěřina odlovených kusů je nepoživatelná.
- Vakcinace.

V/C/18 - Pseudomor drůbeže

1. Charakterizujte pseudomor drůbeže a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká opatření musíme učinit v případě podezření na nákazu pseudomorem drůbeže?
1. Charakterizujte pseudomor drůbeže a popište příznaky onemocnění.
- nyní Newcastelská nemoc
- Virové onemocnění postihující ptáky, především z řádu hrabavých (patří zde také bažant a koroptev). Onemocnění se projevuje ztíženým dýcháním, žlutobílým průjmem, a nervovými příznaky. Při akutním průběhu mohou ptáci hynout bez příznaků. Rezervoárem a šiřitelem onemocnění mohou být volně žijící ptáci.
2. Jaká opatření musíme učinit v případě podezření na nákazu pseudomorem drůbeže?
- Likvidace veškeré vnímavé zvěře.
- Vakcinace v pitné vodě
- Povinnost hlásit státní veterinární správě

V/C/19 - Svrab (prašivina), střevní červivost

1. Charakterizujte prašivinu, popište příznaky onemocnění a opatření v případě podezření na prašivinu.
2. Charakterizujte stručně střevní červivost a opatření v případě výskytu střevní červivosti.
1. Charakterizujte prašivinu a popište příznaky onemocnění a opatření v případě podezření na prašivinu.
- Je onemocnění způsobené parazitickými roztoči. Z napadených míst vypadává srst, kůže je zarudlá, pes se tře o předměty, protože napadená místa svědí. Přenos na psa ze zvěře. Choroba je přenosná na člověka, u kterého dochází k obdobným příznakům, původce onemocnění se však u člověka dále nerozmnožuje a onemocnění během několika týdnů odezní.
- Nakaženou zvěř odstraňujeme z honitby, antiparazitika
2. Charakterizujte stručně střevní červivost a opatření v případě výskytu střevní červivosti.
- Střevní červivost patří mezi nejčastější parazitózy zvěře. Původci patří do velké skupiny hlístic a postihují téměř celý trávicí aparát. Označují se jako žaludeční a střevní hlístice. Nález ojedinělých parazitů z této skupiny je možné zjistit i u zvěře ve vynikající zdravotní kondici. Naopak při postižení mladé zvěře či zvěře oslabené v důsledku jiných onemocnění jsou nálezy těchto parazitů velmi početné. Postižená zvěř je méně pohyblivá, pozdě přebarvuje, trpí průjmy, klesá její tělesná hmotnost a u samců dochází ke zhoršení kvality paroží. Při vyvrhování ulovené zvěře jsou patrné zánětlivé změny na sliznici trávicího aparátu. Pokud je ulovená zvěř v dobré tělesné kondici, je zvěřina po odstranění trávicího aparátu poživatelná. V oblastech s přemnoženou spárkatou zvěří je výskyt červivosti vysoký.
- Nasadit antiparazitika, vyčistit krmná zařízení, odstranit jedince ve špatné tělesné kondici.

V/C/20 - Aktuální roční novinky s přímou vazbou na loveckou kynologii

AKTUALIZUJE SI SÁM LEKTOR-ZKUŠEBNÍ KOMISAŘ PRO DANÉ ČASOVÉ OBDOBÍ KURZU, PŘEDNÁŠEK A ZKOUŠEK (aktuální novinky k dispozici na www.cmmj.cz)
Např. pro polovinu roku 2017 :
1. Jaká je aktuální situace výskytu afrického moru prasat ve střední a severovýchodní Evropě?
2. Mohou se národně uznaná lovecká plemena psů, která zatím nejsou uznána FCI, zúčastnit v České republice zkoušek lovecké upotřebitelnosti?
1. Jaká je aktuální situace výskytu afrického moru prasat ve střední a severovýchodní Evropě?
- Odpověď dle aktuálnosti (02/2020) - výskyt v Polsku blízko Německých hranic, jihovýchod Slovenska
- U nás úspěšně zástřelné, prozatím se již nevyskytuje
2. Mohou se národně uznaná lovecká plemena psů, která zatím nejsou uznána v FCI, zúčastnit v České republice zkoušek lovecké upotřebitelnosti?
- Ne

VI/A/1 - Lovecké zbraně a jejich obecné rozdělení

1. Uveďte stručnou charakteristiku a rozdělení střelných zbraní.
2. Co rozumíme pod pojmem lovecká zbraň?
3. Co jsou to chladné zbraně?
4. Které zbraně nelze použít jako lovecké a proč?
5. Jaké jsou základní požadavky kladené na loveckou zbraň?
1. Uveďte stručnou charakteristiku a rozdělení střelných zbraní
- Střelná zbraň je zařízení, které vysílá hmotné projektily na cíl. Účelem je zničení nebo poškození cíle. Nejrozšířenějším druhem střelných zbraní jsou v současné době palné zbraně. Dělí se na mechanické a plynové. Mechanická střelná zbraň je střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění nahromaděné mechanické energie. Mechanické střelné zbraně využívají k nahromadění energie nejčastěji mechanické převody, páky nebo přechodnou deformaci pružin. Mechanické střelné zbraně je například luk, kuše, prak, balista, katapult. Plynová střelná zbraň využívá k pohybu střely stlačeného plynu. Plynové zbraně mají nízký výkon, proto se nehodí k lovu. Dříve se k lovu ojediněle používaly větrovky. Účinek foukaček byl zesilován použitím otrávených hrotů šipek. Patří sem například již zmíněné foukačky, větrovky, plynovky, vzduchovky).
2. Co rozumíme pod pojmem lovecká zbraň?
- Lovecká zbraň je jednoranová, víceranová, opakovací nebo samonabíjecí kulová, broková nebo kombinovaná dlouhá zbraň s výjimkou perkusní zbraně, s pažbou s neměnnou délkou, která je určena k odstřelu zvěře podle zvláštního právního předpisu (zákon o myslivosti).
3. Co jsou to chladné zbraně?
- Jedná se o ostrou, bílou nebo studenou zbraň. Na zvěř nebo člověka působí bodnutím čepele, vedenou jílcem nebo ratištěm, popřípadě topůrkem. Jde o oštěp, dýku, meč, sekeru, kopí apod…
4. Které zbraně nelze použít jako lovecké a proč?
- Jako lovecké zbraně nelze použít pistole a revolvery. Jsou to zbraně s nedostatečný výkonem ráže a proto se nesmí používat, a to ani při dostřelování zvěře.
5. Jaké jsou základní požadavky kladené na loveckou zbraň?
- Rozměrové parametry – délka hlavně musí být větší než 30 cm a zbraň musí překročit svou celkovou délkou 60 cm.

VI/A/2 - Rozdělení loveckých zbraní podle počtu a uspořádání hlavní

1. Do jakých skupin se dělí lovecké zbraně podle druhu a počtu hlavní?
2. Jmenujte základní rozdělení kulových zbraní podle počtu a uspořádání hlavní.
3. Jmenujte základní rozdělení brokových zbraní podle počtu a uspořádání hlavní.
4. Jmenujte základní rozdělení kombinovaných zbraní podle počtu a uspořádání hlavní.
5. Pokuste se zhodnotit výhody a nevýhody loveckých zbraní s různým typem a počtem hlavní ve svazku.
1. Do jakých skupin se dělí lovecké zbraně podle počtu hlavní?
- Dělí se na zbraně kulové - kulovnice, brokové - brokovnice a kulobrokové - kulobrok. Kulovnice a brokovnice se dělí na jednohlavňové a vícehlavňové a kulobrok je kombinovaný.
2. Jmenujte základní rozdělení kulových zbraní podle počtu a uspořádání hlavní.
- Kulovnice, dvoják, kulová kozlice, kulový troják.
3. Jmenujte základní rozdělení brokových zbraní podle počtu a uspořádání hlavní.
- Jednuška, dvojka, broková kozlice, brokový troják.
4. Jmenujte základní rozdělení kombinovaných zbraní podle počtu a uspořádání hlavní.
- Obojetnice, kulovobroková kozlice, troják, trojče, trojáček, dvojákový troják, čtyřče.
5. Pokuste se zhodnotit výhody a nevýhody loveckých zbraní s různým typem a počtem hlavní ve svazku.
- kulobrok - výhody máš dvě různé zbraně zkombinované do jedné. Brokovnice - kulovnice- Dle potřeby jseš schopna vystřelit zvlášt z jedné nebo druhé.
Brokovnice 2 nebo kulový dvoják - výhoda v podstatě okamžitý druhý výstřel bez nutností přebytí, manipulace se zbraní. kombinace 3 hlavní, zvýšení univerzálnosti za cenu zvýšení výhy.

VI/A/3 - Rozdělení loveckých zbraní podle používaného střeliva

1. Jaké je základní rozdělení loveckých zbraní na základě používaného střeliva?
2. K jakému účelu jsou primárně určeny lovecké brokovnice?
3. K jakému účelu jsou primárně určeny lovecké kulovnice?
4. Jaký je dnes význam zbraní s okrajovým zápalem?
5. V jakých situacích se uplatňují kombinované lovecké zbraně?
1. Jaké je základní rozdělení loveckých zbraní na základě používaného střeliva.
- Kulové a brokové
2. K jakému účelu jsou primárně určeny lovecké brokovnice?
- Brokovnice se používá především pro lov drobné zvěře, případně zvěře srnčí a černé. Podle současné legislativy (2017) se v ČR smí lovit na naháňkách sele a lončák prasete divokého i jednotnou střelou.
3. K jakému účelu jsou primárně určeny lovecké kulovnice?
- Je určena pro lov těch druhů zvěře (od velikosti holuba hřivnáče do velikosti jelena evropského), u nichž není předepsán lov brokovnicí.
4. Jaký je dnes význam zbraní s okrajovým zápalem?
- Historický, makety, zbraně pro sběratele,…
5. V jakých situacích se uplatňují kombinované lovecké zbraně?
- V lovu škodné a spárkaté.

VI/A/4 - Opakovací lovecké zbraně

1. Vysvětlete princip fungování opakovacích zbraní.
2. Uveďte různé příklady konstrukce opakovacích zbraní.
3. Popište nejrozšířenější závěr lovecké opakovací kulovnice a princip jeho fungování.
4. Uveďte různé způsoby technického řešení zásobníku opakovacích zbraní.
5. Jaké má opakovací zbraň výhody a nevýhody?
1. Vysvětlete princip fungování opakovacích zbraní.
- po výstřelu vyhození vystřelené nábojnice a zasunutí nového náboje, se děje při fyzickém působení střelce na závěr (u opakovacích pušek na kliku závěru a u brokovnic na předpažbí)
2. Uveďte různé příklady konstrukce opakovacích zbraní.
- opakovací pušky -klika, malorážky -klika, brokové pumpy-předpažbí, winchestrovka (pohyb napínací páky za spouští
3. Popište nejrozšířenější závěr lovecké opakovací kulovnice a princip jeho fungování.
- Válcový odsuvný závěr s uzamykacími zuby –Mauser
4. Uveďte různé způsoby technického řešení zásobníku opakovacích zbraní.
- zásobníková šachta – integrovaná ve zbrani, zásobník –vyjímatelný, válcový zásobník pod hlavní nebo v pažbě. Závěr se pohybuje dozadu a vytáhne z komory vystřelený náboj, vyhodí jej a při pohybu v před zasune nový náboj. Tento je podán tlakem pružiny.
5. Jaké má opakovací zbraň výhody a nevýhody?
- výhody – pevnost uzavření – lze použít i výkonné náboje i u kulových, jednoduchost ovládání, možnost vyhození selhaného náboje. Zbran kat. C – možno volně zapůjčovat mezi myslivci
- nevýhody – relativní pomalost – střelec musí závěr ovládat sám.

VI/A/5 - Lovecké zbraně s lůžkovým závěrem

1. Vysvětlete princip lůžkového závěru.
2. Co je to baskule?
3. Uveďte příklady loveckých zbraní, které využívají lůžkový závěr.
4. Vysvětlete pojem vytahovač a vyhazovač.
5. Uveďte příklady uzamčení zbraní s lůžkovým závěrem.
1. Vysvětlete princip lůžkového závěru.
- využívá se většinou u loveckých zbraní (broková, kulová dvojka, kozlice). Hlavně jsou uloženy na otočném čepu a jsou blokovány soustavou klínů, které jsou ovládány pomocí páčky.
2. Co je to baskule?
- Neboli lůžko, jedna z hlavních částí brokovnice, ve které je uloženo spoušťové a bicí ústrojí, řídí uzamykání hlavně a slouží jako závěr (lůžkový)
3. Uveďte příklady zbraní, které využívají lůžkový závěr.
- brokové, kulové dvojky, kulobrok, kozlice
4. Vysvětlete pojem vytahovač a vyhazovač.
- Vytahovač povytáhne vystřelenou nábojnici z nábojové komory tak, že ji lze snadno prsty vytáhnout a odstranit. Vyhazovač se uvádí do chodu při zlomení zbraně úderem zvláštních kladívek umístěných v předpažbí nebo v lůžku a vyhozením odstraní vystřelené nábojnice z nábojových komor.
5. Uveďte příklady uzamčení zbraní s lůžkovým závěrem.

Lůžkové závěry dle uzamčení
Lůžkové závěry podle způsobu jejich uzamčení dělíme na spodní, kde uzamykací prvky jsou umístěny ve spodní části hlavně anebo hlavňového svazku a horní, kde tyto prvky jsou umístěny na horní části hlavně anebo hlavňového svazku.

Převážně se však používá kombinace spodních a horních uzamykacích prvků, a potom mluvíme o dvojnásobném, trojnásobném i vícenásobném uzamčení.

Použití více prvků uzamčení vyvolává v konstruktérovi i střelci pocit úplného bezpečí při střelbě a to zejména proto, že každý závěrový prvek by i samostatně vydržel namáhání vzniklé při výstřelu.

K uzamčení zbraně slouží
závěrové háky, závěrový ořech u závěrů ovládaných spodní pákou, uzamykací klín u závěrů ovládaných horní páčkou, prodloužená horní plošina, prodloužené stěny hlavní, příčný čep, rameno závěrové páčky, závěrový klínek páčky (například u závěru Purdey) a některé další uzamykací zařízení.

- páčka nahoře – dvojnásobné závěry systému TOP LEVER ; dále trojnásobné závěry systému Greener, Purdey, Scott, Westley - Richards, Kersten, Webley, Nimrod, Brenneke, případně též málo používané systémy Jager - Simson, Petrick a Charlin
- závěry ovládaná pákou umístěnou dole systému Lefaucheux, závěr „T“, závěr Lancaster a závěr Roux
- závěry s pákou umístěnou na boku slide lever

VI/A/6 - Samonabíjecí lovecké zbraně

1. Vysvětlete princip fungování samonabíjecí zbraně.
2. Jaká legislativní pravidla platí pro použití samonabíjecích zbraní v myslivosti?
3. Jak je řešeno uzamčení závěru samonabíjecích zbraní?
4. Uveďte různé způsoby technického řešení zásobníku samonabíjecích zbraní.
5. Zhodnoťte výhody a nevýhody samonabíjecích zbraní.
1. Vysvětlete princip fungování samonabíjecí zbraně.
- po výstřelu se závěr pohybuje dozadu pomocí tlaku spalných plynů na dno nábojnice, nebo přes odběr plynů v hlavni (je tam kanálek na píst a ten je spojen se závěrem) při tomto se vytahuje vystřelená nábojnice a tato se vyhodí ven. Vpřed tlačí závěr pružina a podává se ze zásobníku další náboj. A furt do kola
2. Jaká legislativní pravidla platí pro použití samonabíjecích zbraní v myslivosti?
- dlouhá zbraň, náboj s minimální energii k lovu dané zvěře, omezený počat nábojů (většinou na 3)
3. Jak je řešené uzamčení závěru samonabíjecích zbraní?
- Závěr je uzamčen mechanickým systémem, dokud střela neopustí hlaveň
- Systém Browning – Colt pracuje na principu snížení hlavně pomocí jednoho nebo dvou kloubových článků pod hlavní pistole. Po výstřelu dochází ke zpětnému rázu a ke společnému pohybu závěru a hlavně směrem zpět. Po několika milimetrech pohybu dochází ke snížení zadní části hlavně (v případě jednoho článku) nebo celé hlavně (v případě článků dvou), který je čepem spojen s rámem pistole. Tím dochází i k rozpojení uzamykacích výstupů mezi horní částí hlavně a závěru pistole. Závěr se dále pohybuje sám do zadní úvrati. Dochází k výhozu prázdné nábojnice. Při opětovném pohybu do přední úvrati je nabit nový náboj ze zásobníku. Po té je pistole připravena k dalšímu výstřelu.
- Neuzamčený závěr se používá pouze u zbraní na méně silné náboje
4. Uveďte různé způsoby technického řešení zásobníku samonabíjecích zbraní?
- podobně jak u opakovaček (šachta, zásobník, trubka – samonabíjecí brokovnice CZ – ty staré)
5. Zhodnoťte výhody a nevýhody samonabíjecích zbraní.
- výhody – možnost opakovaného výstřelu velmi rychle po sobě. Možnost rychlé výměny zásobníku a pokračování ve střelbě, či výměna zásobníku s jinými náboji
- nevýhody - při závadě na podávacím ústrojí většinou konec střelby. Zbraně kategori B - na povolení)

VI/A/7 - Kulový náboj

1. Popište hlavní části kulového náboje a uveďte jejich funkci.
2. Popište hlavní části nábojnice kulového náboje.
3. V čem je specifické střelivo s okrajovým zápalem?
4. Čím se řídíme při volbě kulového střeliva v praxi?
5. Uveďte příklady ráží kulových nábojů v evropském a anglo-americkém systému značení.
1. Popište hlavní části kulového náboje a uveďte jejich funkci.

- střela bývá buď plášťová (olověné jádro oplášťované měkkým kovem - obvykle mosaz či měď), celoolověná či celá vysoustružená z kovu;
- nábojnice může být válcovitá, lehce kuželovitá či lahvovitá (s krčkem), jejím hlavním účelem je držet celý náboj pohromadě, ale také chránit výmetnou náplň před vlhkem; lahvovitá nábojnice umožňuje pojmout větší množství výmetné náplně při zachování menší ráže střely a používá se jak u puškových, tak pistolových ráží (např. .357 SIG či 7,62mm Tokarev); nábojnice mají ve své spodní části (tzn. dno) drážku či okraj (či kombinaci obojího) sloužící ke snadnému vytažení náboje či prázné nábojnice z nábojové komory;
- výmetná náplň slouží - jak název napovídá - k vymetení střely ven ze zbraně a v moderních nábojích je z bezdýmného prachu
- zápalka v nábojích se středovým zápalem obsahuje zápalkovou slož, která po iniciaci (obvykle kinetickou energií úderníku) skrz zátravku zapaluje výmetnou náplň; u nábojů s okrajovým zápalem je zápalková slož umístěna přímo v okraji nábojnice;
- Nábojnice – drží vše po hromadě, zápalka – to malé kolečko na dne nábojnice, uderník na nej udeří a dojde k zážehu střelného prachu a ten vymete (vystřelí) projektil (střelu) .
2. Popište hlavní části nábojnice kulového náboje.
- na dne je buď drážka a nebo rantl (rozšířené dno nábojnice) – slouží k vytažení nábojnice. Plášt nábojnice. Kužel na náboji slouží k dosednudí v nábojové komoře u zbraní s drážkou, stejně jako u rantlu. V krčku je nalisovaná střela a ústí nábojnice je trochu slusované do střely a to to uzavírá.
3. V čem je specifické střelivo s okrajovým zápalem?
- zápalková slož je v okraji nábojnice (malorážka 22LR, 17 WMR) úderník udeří na okraj a odjde k zážeku slože a následně prachu. Jedna z vývojových cest. Nový náboj 17 WMR (v současnosti zařazen mezi kulovnice – nikdo už nepočítal, že se po moc letech udělá tento náboj)
4. Čím se řídíme při volbě kulového střeliva v praxi?
- většinou podle předpokládaného druhu lovené zvěře, enerfii střely ve 100m, dle výrobce, jaké nabízí střely s příhlédnutím na ranivost a zastavovací efekt. V neposlední řadě je to cena náboje.
5. Uveďte příklady ráží kulových nábojů v evropském a anglo-americkém systému značení.
- 8x57 - mm
- 30–06 Springfield, 308 Winchester - Palce

VI/A/8 - Brokový náboj

1. Jmenujte hlavní části brokového náboje a uveďte jejich funkci.
2. Jmenujte výhody plastových brokových nábojnic s chráničem broků.
3. Jakými údaji opatřuje výrobce brokové náboje?
4. Čím se řídíme při volbě brokového střeliva v praxi?
5. Do jakých zbraní můžeme použít brokové náboje označené jako „Magnum“?
1. Jmenujte hlavní části brokového náboje a uveďte jejich funkci
- Kování kovová část náboje, okraj –dosedne na kraj nábojové komory a diky němu jdou vytáhnout, vyhodit. zápalka, střelný prach. Plstěná ucpávka – slouží k vymetení broků nebo kule. Košíček – vede broky v hlavni, venku se otevře a vylétnou z něj broky. Zlepšuje dostřel a rozptil.
2. Jmenujte výhody plastových brokových nábojnic s chráničem broků.
- nejsou tak náchylné na vlhkost, staré papírové náboje mohly navlhnout a po výstřelu se špatně vytahovaly z komory a mohlo dojít k roztržení. Při mokrém prachu k částečnému vystřelu a nebo vůbec. Jsou levnější ale míň ekologické, papírové se po čase v přírodě rozmočí a zůstane jen koc, plas vydrží dlouho. Proto zbírat na štotnu. Hránič (nejtejner) chrání hlaveň, zlepšuje dostřel a rozptil.
3. Jakými údaji opatřuje výrobce brokové náboje?
- Ráže (průměr) x délka. Většinou poté velikost broků, hmotnost broků, nebo označení jednotné střely. Výrobce a rok výroby. Magnum – zesílená navážka prachu
4. Čím se řídíme při volbě brokového střeliva v praxi?
- předpokládanou lovnou zvěří a vzdáleností na kterou budu lovit. Čím větší průměr broků, tím je jich tam míň a tím horší krytí, ale větší ranivost a dostřel.
5. Do jakých zbraní můžeme použít brokové náboje označené jako „Magnum“?
- většinou do nábojových komor délky 76 a do zbraní které jsou k použití takového náboje homologovány. V žádném případě do historické dvojky, zkrátka do moderních.

VI/A/9 - Střely pro kulovnice

1. Uveďte základní rozdělení střel pro kulovnice.
2. Jaké jsou základní požadavky kladené na lovecké střely pro kulovnice?
3. Popište požadovaný účinek lovecké střely pro kulovnice v cíli.
4. Popište konstrukci různých loveckých střel pro kulovnice a nejčastěji používané materiály na jejich výrobu.
5. V čem spočívá konstrukce a výhoda střely s řízeným rozkladem?
1. Uveďte základní rozdělení střel pro kulovnice.
- střely celoplášťové, poloplášťové, expanzní, speciální
- střely narkotizační
2. Jaké jsou základní požadavky kladené na lovecké střely pro kulovnice?
- při zásahu aby co nejvíce energie předaly zvířeti, po výstřelu dobře rána barvila, aby se nerozpadávaly (nemusel hledat všude olovo), dobré balistické vlastnosti, přesnost.
3. Popište požadovaný účinek lovecké střely pro kulovnice v cíli.
- základem je usmrtit zvěř tak, aby co nejméně trpěla. To je co nejdříve ji způsobit smrt, pokud nezasáhnu srdce a to buď vykrvácením (přiměřeně velká díra) a nebo šok průletu u rychlých střel.
4. Popište konstrukci různých loveckých střel pro kulovnice a nejčastěji používané materiály na jejich výrobu.
- celoplášťová, poloplášťová, materiál olovo/měď plášť
5. V čem spočívá konstrukce a výhoda střely s řízeným rozkladem.
- náboj má v sobě dutinu, dírku s dutinou, kdy se při zásahu rozvírá jako květina a tím zvětšuje svoji velikost a předává větší množství energie zasaženému kusu a tím víc zpomaluje.

VI/A/10 - Hromadná střela

1. Jaké jsou základní charakteristiky laborace hromadné střely?
2. Z jakých materiálů jsou nejčastěji vyráběny hromadné střely?
3. Uveďte příklady použití různé laborace brokového náboje pro lov jednotlivých skupin zvěře.
4. Na co má vliv průměr broků laborovaných do náboje?
5. Uveďte příklad rozdílného číslování broků.
1. Jaké jsou základní charakteristiky laborace hromadné střely?
- průměr broku, hmotnost broku
2. Z jakého materiálu jsou nejčastěji vyráběny hromadné střely?
- olovo, ocel
3. Uveďte příklady použití různé laborace brokového náboje pro lov jednotlivých skupin zvěře.
- hromadné brokové náboje jsou na drobnou zvěř
- jednotná střela - prase
4. Na co má vliv průměr broků laborovaných do náboje?
- Dostřel a ranivost
5. Uveďte příklad rozdílného číslování broků.
Číslování olověných broků

VI/A/11 - Jednotné střely pro brokovnice

1. Jmenujte některé typy jednotných střel pro brokovnice.
2. Jaké je použití jednotných střel pro brokovnice v praxi?
3. Jaká je myslivecká vzdálenost pro střelbu jednotnou střelou?
4. Jakými technickými prvky se zvyšuje přesnost a účinný dostřel jednotných střel?
5. Srovnejte výhody a nevýhody jednotných střel oproti loveckému střelivu pro kulovnice.
1. Jmenujte některé typy jednotných střel pro brokovnice.
- S-Ball – byl u nás první, Breneke, Sluk - vypadají jak čepička, Duplex – kalich kdy horní část se segmentuje na několik částí
2. Jaké je použití jednotných střel pro brokovnice v praxi?
- na společných honech lov selete a lončáka při střelbě z brokovnice
3. Jaká je myslivecká vzdálenost pro střelbu jednotnou střelou?
- 50 m
4. Jakými technickými prvky se zvyšuje přesnost a účinný dostřel jednotných střel?
- jsou stabilizované střižnou hranou (čelní strana) ty malé zářezy po obvodu souží k roztočení střely díky které se zvyšuje přesnost, dolet (pokud je tam výrobní nepřesnost – dutina – tak za jednu otočku se vynuluje její vliv na střelu.
- zahrdlením - čoky
5. Srovnejte výhody a nevýhody jednotných střel oproti loveckému střelivu pro kulovnice.
- Výhody – bezpečnost
- Nevýhody - menší dostřel

VI/A/12 - Ráže loveckých kulovnic

1. Popište základní princip označování ráží kulovnic v evropském systému a uveďte příklady.
2. Popište základní princip označování ráží kulovnic v anglo-americkém systému a uveďte příklady.
3. Co znamenají zkratky J,R a S v evropském systému číslování ráží?
4. Co znamenají různé zkratky, např. 06Spr., Win., Rem., aj. v anglo-americkém způsobu označování ráží kulovnic?
5. Co nám napoví zkratka Mag. uvedená u ráže lovecké kulovnice?
1. Popište základní princip označování ráží kulovnic v evropském systému a uveďte příklady.
- První číslo označuje ráž (průměr vývrtu). Druhé číslo délku nábojnice v milimetrech. např. 7 x 64 nebo 8 x 57 JR a pod.
2. Popište základní princip označování ráží kulovnic v anglo-americkém systému a uveďte příklady.
- U amerického a anglického označeni udává první dvojice čísel průměr vývrtu v setinách nebo tisícinách palce se zkratkou prvního výrobce tohoto náboje. 3. Co znamenají zkratky J,R a S v evropském systému číslování ráží?
- J = (infanterie) - vojenský původ ráže.
- R = (Rand) - nábojnice s okrajem.
- S = (Stark) zvětšený průměr střely u ráže 8 mm.
4. Co znamenají různé zkratky, např. 06Spr., Win., Rem., aj. v anglo-americkém způsobu označování ráží kulovnic?
- 06 je rok vzniku (1906) a Sprg. = vyrobeno ve Springfieldu
- Win. = Winchester
- Rem. = Remington
5. Co nám napoví zkratka Mag. Uvedená u ráže lovecké kulovnice?
- (Magnum) - výkonný náboj.

VI/A/13 - Ráže loveckých brokovnic

1. Popište systém odvození velikosti brokové ráže.
2. Jaké údaje nalezneme uvedené u ráže konkrétní brokovnice?
3. Které ráže jsou dnes u loveckých brokovnic nejrozšířenější?
4. Jaké problémy mohou nastat při použití brokových nábojů s nevhodnou délkou?
5. Jaké jsou výhody a nevýhody loveckých brokovnic různých ráží?
1. Popište systém odvození velikosti brokové ráže.
- vyjádřena číslem udávajícím počet koulí daného průměru odlitých z jedné anglické libry olova, které projdou lehce vývrtem hlavně, (12 stejných kulí)
2. Jaké údaje nalezneme uvedené u ráže konkrétní brokovnice?
- 12 x 70 průměr x délka nábojnice v otevřeném (vystřeleném stavu)
3. Které ráže jsou dnes u loveckých brokovnic nejrozšířenější?
- 12 potom asi 20, vrací se 16
4. Jaké problémy mohou nastat při použití brokových nábojů s nevhodnou délkou?
- dlouhá- část nábojnice se otvírá až za nábojovou komorou, může dojít k jejímu ustřelení a cestuje hlavní nebo ji ucpe. Krátká – poškozuje – vypaluje nábojovou komoru.
5. Jaké jsou výhody a nevýhody loveckých brokovnic různých ráží?
- podle toho co budeme lovit, kachny nebo špačci, dostřel (větší broky)

VI/A/14 - Optické přístroje určené k lovu zvěře

1. Jaké jsou základní parametry lovecké optiky a co z nich vyčteme?
2. Které další funkce jsou dnes integrovány do lovecké optiky?
3. Srovnejte výhody a nevýhody lovecké optiky různých parametrů.
4. Čím se řídíme při koupi a ošetřování lovecké optiky?
5. Co jsou kolimátory, kdy se používají a jaké mají výhody?
1. Jaké jsou základní parametry lovecké optiky a co z nich vyčteme?
- zvětšení x průměr objektivu, vhodnost pro noční nebo denní
2. Které další funkce jsou dnes integrovány do lovecké optiky?
- Dálkoměr, gps, foťák, kamera,…
3. Srovnejte výhody a nevýhody lovecké optiky různých parametrů.
- výhoda - automaticky zaměřuje
- nevýhoda – nástřel na 100m
4. Čím se řídíme při koupi a ošetřování lovecké optiky?
- výrobcem, parametry, cenou, kvalitou,..
5. Co jsou kolimátory? Kdy se používají? Jaké mají výhody?
- zařízení přes které se díváme oběma otevřenýma očima. Tam kde je červená tečka, tak tam bychom měli zasáhnout s přiměřenou přesností. Rychlejší možnost střelby. Většinou 2-4x zvětšení.

VI/A/15 - Bezpečnost při manipulaci se zbraní

1. Jmenujte nejdůležitější obecné zásady platící pro manipulaci se střelnou zbraní.
2. Jak postupujeme při nabíjení a vybíjení zbraně?
3. Jak postupujeme při selhané ráně?
4. Komu a za jakých podmínek můžeme zbraň předat?
5. Jak se postupuje při převzetí zbraně?
1. Jmenujte nejdůležitější obecné zásady platící pro manipulaci se zbraní.
- Se zbraní vždy zacházejte jako by byla nabitá
- Nikdy nemiřte zbraní na něco, na co nechcete střílet - ústí hlavně by mělo stále směřovat do bezpečného prostoru
- Nikomu nevěřte, že zbraň není nabitá - když vezmete zbraň do ruky, musí následovat kontrola, zda zbraň není nabitá
- Nedávejte prst na spoušť, dokud zbraň nemíří na cíl a vy plánujete střílet
- Při střelbě používejte ochranu sluchu a zraku
- Před střelbou zkontrolujte stav zbraně i munice
- Zbraň odkládejte/uschovávejte pouze v nenabitém stavu (prázdná komora, zásobník mimo zbraň)
- Zbraň mějte stále pod dohledem, nebo dobře zajištěnou (zejména proti dětem, krádeži apod.)
- Pokud držíte zbraň, nikdy se neoddávejte „hrubým žertům“.
2. Jak postupujeme při nabíjení a vybíjení zbraně?
- Dbát bezpečnosti, do volného prostoru, kde nikoho neohrožuji
3. Jak postupujeme při selhané ráně?
- Selhání výstřelu: V případě, že nedojde k výstřelu, držte zbraň namířenou na cíl nebo do bezpečného prostoru a počkejte třicet sekund. Pokud nastal zpožděný zápal, náboj do třiceti sekund vystřelí. Jestliže k výstřelu nedojde, vyjměte náboj z komory a prohlédněte zápalku. Je-li otisk od zápalníku na zápalce slabý, mimo střed, nebo žádný, nechte před další střelbou zbraň prohlédnout kvalifikovaným zbrojířem.
4. Komu a za jakých podmínek můžeme zbraň předat?
- Držitel zbrojního průkazu skupiny C je oprávněn půjčovat zbraň kategorie C osobám, které jsou k jejich držení, popřípadě nošení oprávněny. Na zbraně kategorie B se musí žádat o povolení.
5. Jak se postupuje při převzetí zbraně?
- Se zbraní budu zacházet tak, jako by byla nabitá, nikdy nesmí směřovat proti lidem. Hlaveň musí směřovat do bezpečného bodu. Přesvědčím se, zda je nabitá nebo zajištěná, vyjmu zásobník, vyjmu náboj z nábojové komory, zajistím.

VI/A/16 - Bezpečnost při střelbě v honitbě a na střelnici

1. Popište nejdůležitější pravidla bezpečné manipulace se zbraní při společném lovu.
2. Popište nejdůležitější pravidla bezpečné manipulace se zbraní při osamělém lovu.
3. Popište nejdůležitější pravidla bezpečné manipulace se zbraní při lovu loveckého hosta s průvodcem.
4. Popište nejdůležitější pravidla dodržovaná při manipulaci se zbraní na střelnici.
5. Popište nejdůležitější zásady bezpečné střelby v terénu.
1. Popište nejdůležitější pravidla bezpečné manipulace se zbraní při společném lovu.
- střílím jen tehdy, pokud přesně vím na co střílím. Pokud možno do proti svahu, nikdy ne přes horizont a nebo do křoví. U broků se vyhýbám střelbě těsně nad hladinou, broky po ni mohou poskakovat jak žabky, sakra daleko. Vždy bych měl vědět kam mohu stříle a kde jsou ostatní střelci, z kama přijdou honci.
2. Popište nejdůležitější pravidla bezpečné manipulace se zbraní při osamělém lovu.
- střílím jen tehdy, pokud přesně vím na co střílím. Pokud možno do proti svahu, nikdy ne přes horizont a nebo do křoví. U broků se vyhýbám střelbě těsně nad hladinou, broky po ni mohou poskakovat jak žabky, sakra daleko.
3. Popište nejdůležitější pravidla bezpečné manipulace se zbraní při lovu loveckého hosta s průvodcem.
- střílím jen tehdy, pokud přesně vím na co střílím. Pokud možno do proti svahu, nikdy ne přes horizont a nebo do křoví. U broků se vyhýbám střelbě těsně nad hladinou, broky po ni mohou poskakovat jak žabky, sakra daleko. Vždy bych měl hosta seznámit s možnými riziky, odkud pravděpodobně může přijít zvěř a jaký, a pokud vím, tak mu sdělit i vzdálenosti orientačních bodů k určení vzdálenosti zvěře.
4. Popište nejdůležitější pravidla dodržovaná při manipulaci se zbraní na střelnici.
- se zbraní manipuluji vždy jako s nabitou, dokud se nepřesvědčím, na bezpečném místě, že je vybytá. nikdy na nikoho nemířit ani z prdele. Střílet jen tam kde je to povoleno a kdy je to povoleno. Na povel řídicího střeleb zastavit palbu.
5. Popište nejdůležitější zásady bezpečné střelby v terénu.
- střílím jen tehdy, pokud přesně vím na co střílím. Pokud možno do proti svahu, nikdy ne přes horizont a nebo do křoví. U broků se vyhýbám střelbě těsně nad hladinou, broky po ni mohou poskakovat jak žabky, sakra daleko. Pokud mohu a mám dálkoměr, změřit si vzdálenost k orientačním bodům, popřípadě si je předem zkusit odhadnout (dle velikosti stožárů, stromů a tak)

VI/A/17 - Bezpečnost při ukládání a přepravě zbraní

1. V jakém stavu se ukládají lovecké zbraně v domácnosti?
2. Jaké jsou kategorie pro zabezpečení uložených zbraní vzhledem k jejich počtu?
3. Kdo má k uloženým zbraním přístup?
4. V jakém stavu se přepravují lovecké zbraně?
5. Vysvětlete problematiku zabezpečení přepravovaných zbraní.
1. V jakém stavu se ukládají lovecké zbraně v domácnosti?
- Vybité a zajištěné
2. Jaké jsou kategorie pro zabezpečení úložných zbraní vzhledem k jejich počtu?
- zbraně by měli být zabezpečeny tak, aby nemohli být odcizeny, zneužity. takže do dvou zbraní vhodným způsobem, 2-10 ocelová schránka, 10-20 trezor, nad 20 trezorová místnost. Je lepší mít zbraně uloženy v trezoru s certifikátem, v nenabitém stavu a vypuštěnými vnitřními mechanismy.
- Střelné zbraně do 2 kusů či střelivo do 500 nábojů – držitel zbraní a střeliva je povinen tyto předměty vhodně zabezpečit proti ztrátě, odcizení nebo zneužití.
Střelné zbraně do 10 kusů nebo střelivo do 10 000 nábojů – držitel zbraní a střeliva je povinen tyto předměty uložit do uzamykatelné ocelové schránky nebo skříně či zvláštního uzamykatelného zařízení. Zvláštní uzamykatelné zařízení musí splňovat technické požadavky, které stanovuje prováděcí právní předpis.
Více než 10 kusů střelných zbraní nebo více než 10 000 nábojů – držitel zbraní a střeliva je povinen zabezpečit tyto předměty následujícími způsoby:
a) Tyto předměty uschovávat v uzamykatelném skříňovém trezoru – trezor musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
b) Tyto předměty uschovávat v uzamčené místnosti nebo samostatně stojícím objektu – tato místnost i objekt musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Více než 20 kusů střelných zbraní nebo více než 20 000 nábojů – držitel zbraní a střeliva je povinen tyto předměty uložit do uzamčené místnosti, samostatně stojícím objektu či komorovém trezoru, splňují-li technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
3. Kdo má k uloženým zbraním přístup?
- ke zbrani by se jinak měla dostat jen oprávněná osoba, která je držitelem ZP a nebo pod přímým dohledem na střelnici.
4. V jakém stavu se přepravují lovecké zbraně?
- Vybité, v pouzdře, zabezpečené
5. Vysvětlete problematiku zabezpečení přepravovaných zbraní?
- zbraně se přepravují tak, aby nedošlo k jejich odcizení nebo zneužití. Zbraně se přepravují v režimu nošení a nebo držení. Držení je - že zbraň je v pouzdře a je ve stavu vylučujícím okamžité použití. nejlepší vybité náboje, zbraň rozložená a nebo alespoň u kulovnice vytažen závěr. Nošení - jen v místech kde je myslivec oprávněn (cesta do lesa od auta) zbraň je viditelně. Auto se považuje za skryté nošení.

VI/A/18 - První pomoc při masívním krvácení

1. Čím může být způsobeno krvácející poranění?
2. Jaké znáte typy krvácení?
3. Co je při ošetření krvácení nejdůležitější?
4. Popište ošetření jednotlivých typů krvácení.
5. Co jsou tlakové body a kdy používáme škrtidlo?
1. Čím může být způsobeno krvácející poranění?
- Jakoukoliv ranou (řeznou, do břicha, odřenina, postřelení,....)
2. Jaké znáte typy krvácení?
- TEPENNÉ – světlá krev vystřikující v pulzech z rány, ŽILNÍ – tmavá krev vytékající z rány a VLÁSEČNICOVÉ - mírné, obvykle nepříliš vážné, po chvíli samo ustane (povrchové poškození, odřeniny). VNĚJŠÍ A VNITŘNÍ.
3. Co je při ošetření krvácení nejdůležitější?
- Zastavení krvácení tlakem na ránu, ať již tlakovým obvazem nebo přímo prsty v ráně (riziko infekce je v tomto případě zanedbatelné).
4. Popište ošetření jednotlivých typů krvácení.
- Vnější: Prsty v ráně, tlakové body, tlakový obvaz, škrtidlo.
- Vnitřní: Urychleně volat záchrannou službu, raněného položíme a zvedneme dolní končetiny alespoň v úhlu 30 stupňů a provedeme protišoková opatření (postiženému zajistíme tepelný komfort, uklidňujeme ho a nedáváme mu nic jíst ani pít).
5. Co jsou tlakové body a kdy používáme škrtidlo?
- Tlakové body: Místa, kde probíhají tepny relativně povrchově a lze je tedy oproti kosti stlačit (spánek, pod čelistí, nad klíční kostí, spodní strana nadloktí, ohyb lokte, před zápěstím, uprostřed na slabině, spodní strana kolena, před kotníkem). Dnes se neužívají.
- Škrtidlo používáme jako krajní řešení zástavy masivního krvácení. Pokud prosakuje i třetí tlaková vrstva tlakového obvazu. Pokud je v krvácející ráně zároveň přítomno i cizí těleso nebo kost. Pokud se jedná o ztrátové poranění – amputace nebo jiné velké rozdrcení tkáně

VI/A/19 - První pomoc při poruchách dýchání a zástavě srdeční činnosti

1. Čím může být způsobena zástava srdeční činnosti a porucha dýchání?
2. Jaké nebezpečí hrozí při poruše dýchání a zástavě srdeční činnosti?
3. Co je při první pomoci v případě uvedených poruch nejdůležitější?
4. Popište první pomoc při zástavě srdeční činnosti.
5. Popište první pomoc při zástavě dýchání.
1. Čím může být způsobena zástava srdeční činnosti a poruch dýchání?
- Šokový stav, vnitřní poranění
2. Jaké nebezpečí hrozí při poruše dýchání a zástavě srdeční činnosti?
- Nedostatek kyslíku, odumírání částí tkání
3. Co je při první pomoci v případě uvedených poruch nejdůležitější?
- Srdeční masáž - resuscitace
4. Popište první pomoc při zástavě srdeční činnosti.
- Po přivolání profesionální pomoci je nutné pacienta položit na tvrdou podložku, klidně i na zem. Stáhněte jej z měkkého gauče, křesla, vytáhněte z auta apod. Důležité je si zapamatovat, že postiženému nikdy nepodkládáme hlavu složenou bundou, dekou nebo taškou. Klekněte si k pacientovi z boku, blíže k jeho hlavě. Oživování pak zahájíte záklonem hlavy tahem za pacientovu bradu do záklonu a současným tlakem na čelo pacienta. Tímto pohybem zabezpečíte, že postiženému nezapadne jazyk a uvolníte mu tak i horní cesty dýchací. Postiženému se jazyk z úst nevytahuje a nešpendlí k oděvu, jak se tradovalo jako pravidlo první pomoci mnoho let. Vidíte-li pevnou překážku v dutině ústní, vyndáte ji, protože pacient by se jí mohl dusit. Pevnou překážkou rozumíme například zubní protézu nebo zvratky (v tomto případě si můžete omotat prsty kapesníkem a zvratky odstranit). Následuje umělé dýchání a masáž srdce.
Poté, co je zraněný umístěn na tvrdé podložce a je zajištěn proti zapadnutí jazyka, dále pokračujete. Zhluboka se nadechnete, pevně svými rty obemknete pacientova ústa a asi sekudu vdechujete vzduch do plic. Jednou rukou přitom zároveň držíte pacientovu hlavu v záklonu a ukazováčkem a palcem mu držíte nos, aby z něj vdechnutý vzduch nevycházel. Provádíte dva vdechy, přičemž vidíte, jak se postiženému zdvíhá hrudník. Vkleče se malinko posunete k hrudníku. Uprostřed hrudníku je hrudní kost, ke které se spojují oblouky žeber. Své natažené paže propnuté v loktech spojíte a položíte je na dolní část hrudní kosti (je dobré si kost nahmatat, aby bylo jasné, kam ruce položit). Silou stlačujete hrudník frekvencí téměř dvě stlačení za sekundu, tj. asi 100krát za minutu. Je to opravdu namáhavé, především pokud je postiženým urostlý svalnatý muž. Plynule střídáte dva vdechy a 30 stlačení.
5. Popište první pomoc při zástavě dýchání.
- viz. 4

VI/A/20 - První pomoc při střelném poranění

1. Co je primárním úkonem při střelném poranění?
2. Jak postupujeme při poranění hrudníku a břišní dutiny?
3. Jak postupujeme při poranění hlavy?
4. Jak postupujeme při poranění končetiny?
5. Jaké jsou navazující úkony po primárním ošetření zraněného?
1. Co je primárním úkonem při střelném poranění?
- Zacpat ránu
2. Jak postupujeme při poranění hrudníku a břišní dutiny?
- Nebezpečí pneumotoraxu
- Polosed, na rány neprodyšný obvaz
- Břicho: Překrýt, ovázat, pokrčené nohy, do lehu
3. Jak postupujeme při poranění hlavy?
- Ovázat, posadit
4. Jak postupujeme při poranění končetiny?
- Snažíte se znehybnit zlomenou končetinu dlahou, přičemž dlaha musí svojí délkou přesahovat dva sousední klouby poraněné kosti. Tedy pokud je zlomené předloktí, dlaha nám přesahuje na jednom konci zápěstí a na druhém konci loketní kloub. Nemáte-li po ruce žádnou dlahu, pokusíte se improvizovat – vhodná je rovná větev, lyžařská hůlka, smotaná deka, rovná tyč omotaná šátkem, smeták, lyže z obou stran pacientových dolních končetin apod. Zlomeninu horní končetiny můžete znehybnit trojcípým šátkem, kdy uděláte závěs horní končetiny. Pacient si ji může držet v tzv. úlevové poloze, to je poloha, ve které ho zraněná část těla nejméně bolí. Zlomeninu dolní končetiny můžete fixovat svázáním obou pacientových nohou k sobě a to v oblasti stehen, kolen a kotníků – tím je zraněná dolní končetina fixována ke zdravé. Cílem fixace je znehybnění, zabránění pohybu kostních úlomků proti sobě, což je samo o sobě velmi bolestivé.
5. Jaké jsou navazující úkony po primárním ošetření zraněného?
- Zavolat záchrannou službu, sledovat stav zraněného

VI/B/1 - První pomoc při bezvědomí

1. Co je bezvědomí a v čem spočívá jeho nebezpečnost?
2. Jaké mohou být příčiny bezvědomí?
2. Jak ošetřujeme postiženého v bezvědomí?
1. Co je bezvědomí a v čem spočívá jeho nebezpečnost?
- je projevem poruchy činnosti centrální nervové soustavy a stav útlumu vědomí a bdělosti různé intenzity. Je vždy obrazem funkčního, nebo anatomického poškození mozku a bezprostředně ohrožuje život člověka, především udušením
2. Jaké mohou být příčiny bezvědomí?
- Mezi příčiny bezvědomí můžeme řadit různé druhy úrazů, otravu alkoholem, léky nebo houbami, dále sem patří otřes mozku, cévní mozková příhoda, nízká hladina cukru v krvi atd.
3. Jak ošetřujeme postiženého v bezvědomí?
- U pacienta postupujete jako v předchozím případě – tj. voláte linku záchranné pomoci. Položíte ho na tvrdou podložku, zakloníte hlavu, zkontrolujete obsah dutiny ústní, máte-li podezření na poranění krční páteře (například u pádů z výšky) pouze předsunete tahem za bradu dolní čelist. Zkontrolujete, zda pacient dýchá a jestli mu pravidelně bije srdce. Je nutné zkontrolovat, jestli vidíte dýchací pohyby hrudníku a zda nejsou přítomné dechy nepravidelné nebo lapavé. Důležité také je, jakou má postižený barvu kůže. Pokud jsou základní životní funkce v pořádku, uložíte postiženého do stabilizované polohy a vyčkáte příjezdu lékaře. V opačném případě začnete s oživováním pacienta. Nikdy pacientovi v bezvědomí nedáváte nic do úst tj. léky, jídlo ani tekutiny.

VI/B/2 - První pomoc při šoku

1. Čím může být šok vyvolán?
2. Jaké jsou příznaky šoku?
2. Jak ošetřujeme člověka postiženého šokem?
1. Čím může být šok vyvolán?
- Netečnost, ospalost, neklid, promodralá pokožka, třas, pot, nepravidelné dýchání, nevolnost, zvracení
2. Jaké jsou příznaky šoku?
- Různé příčiny – bolest po poranění, cizorodé látky, infekce, popáleniny, alergie na léky nebo jedy (hmyz, zmije)
3. Jak ošetřujeme člověka postiženého šokem?
- Stavění krvácení, zajištění psychického klidu
- Ochrana proti přehřátí nebo podchlazení

VI/B/3 - První pomoc při úrazech způsobených pádem

1. Které typy poranění vznikají při pádech?
2. Jak ošetřujeme otřesy mozku?
3. Jak postupujeme při poranění páteře?
1. Které typy poranění vznikají při pádech?
- Zlomeniny, otřes mozku,
2. Jak ošetřujeme otřesy mozku?
- Protišoková opatření (5T), teplo, kontrola funkcí, lékař
3. Jak postupujeme při poranění páteře?
- Nepohybovat s poraněným (výjimka – resuscitace), obložit hlavu, 5T, kontrola funkcí, záchranná služba

VI/B/4 - První pomoc při zlomeninách a zhmožděninách

1. Jak ošetřujeme zlomeniny?
2. V čem spočívá nebezpečí otevřené zlomeniny a jak ji ošetřujeme?
3. Jak ošetřujeme poranění kloubů?
1. Jak ošetřujeme zlomeniny?
- Snažíte se znehybnit zlomenou končetinu dlahou, přičemž dlaha musí svojí délkou přesahovat dva sousední klouby poraněné kosti. Tedy pokud je zlomené předloktí, dlaha nám přesahuje na jednom konci zápěstí a na druhém konci loketní kloub. Nemáte-li po ruce žádnou dlahu, pokusíte se improvizovat – vhodná je rovná větev, lyžařská hůlka, smotaná deka, rovná tyč omotaná šátkem, smeták, lyže z obou stran pacientových dolních končetin apod. Zlomeninu horní končetiny můžete znehybnit trojcípým šátkem, kdy uděláte závěs horní končetiny. Pacient si ji může držet v tzv. úlevové poloze, to je poloha, ve které ho zraněná část těla nejméně bolí. Zlomeninu dolní končetiny můžete fixovat svázáním obou pacientových nohou k sobě a to v oblasti stehen, kolen a kotníků – tím je zraněná dolní končetina fixována ke zdravé. Cílem fixace je znehybnění, zabránění pohybu kostních úlomků proti sobě, což je samo o sobě velmi bolestivé.
2. V čem spočívá nebezpeční otevřené zlomeniny a jak ji ošetřujeme?
- Primární zástava krvácení – život ohrožující
- protišoková opatření, fixace
3. Jak ošetřujeme poranění kloubů?
- Podvrknutí – studený obklad, fixace obinadlem
- Vykloubení – fixace, závěs ruky, transport k lékaři

VI/B/5 - První pomoc při požití cizorodých látek a při poranění oka

1. Jmenujte některé látky vyvolávající otravy.
2. Jak ošetřujeme postiženého při požití cizorodých látek?
3. Jak ošetřujeme poranění oka?
1. Jmenujte některé látky vyvolávající otravu.
- houby, nadměrný alkohol, benzín, saponáty, kyseliny, zásady
2. Jak ošetřujeme postiženého při požití cizorodých látek?
- rychle vyvolat zvracení, nenechat usnout, kontrolovat životní funkce, záchranná služba
3. Jak ošetřujeme poranění oka?
- Výplach čistou vodou – jinak lékař

VI/B/6 - První pomoc při popáleninách a omrzlinách

1. Které stupně popálenin a omrzlin známe?
2. Jak ošetřujeme popáleniny?
3. Jak ošetřujeme omrzliny?
1. Které stupně popáleni a omrzlin známe?
- Popáleniny: 1. – 3. stupeň (zarudnutí – puchýře – otevřené rány)
- Omrzliny: 1. – 3. stupeň (bledá pokožka, mravenčení – nažloutlá pokožka, puchýře – odumřelá necitlivá tkáň)
2. Jak ošetřujeme popáleniny?
- u lehčích popálenin ponořit popáleninu do studené vody, překrýt sterilní gázou, čistým kapesníkem, prostěradlem. U těžších popálenin překryjeme, provedeme protišoková opatření, převoz vleže.
3. Jak ošetřujeme omrzliny?
- postiženého umístíme do tepla, svlékneme mu promrzlý oděv, teple ho přikryjeme. Podáváme mu teplé tekutiny, masírujeme a pohybujeme končetinami. Při lehkých omrzlinách přikládáme teplé obklady, ponoříme končetiny do vlažné vody. Při těžších omrzlinách překryjeme sterilním obvazem a postupujeme jako u těžších popálenin. Při bezvědomí postupujeme podle pravidel obnovení životně důležitých funkcí a podle opatření při poruše vědomí.

VI/B/7 - První pomoc při řezných, sečných a bodných ranách

1. Co je nejdůležitější při ošetřování otevřených ran?
2. Jak ošetřujeme řeznou a sečnou ránu?
3. Jak postupujeme při vbodnutí cizího tělesa do různých částí těla?
1. Co je nejdůležitější při ošetřování otevřených ran?
- uškrcení – zamezení přístupu krve
2. Jak ošetřujeme řeznou a sečnou ránu?
- Zastavení krvácení, u amputací zaškrcení
- Nevyjímat zabodnuté předměty
- Desinfekce
- Překrytí sterilní gázou
- Protišoková opatření (5T), životní funkce
3. Jak postupujeme při vbodnutí cizího tělesa do různých částí těla?
- Předmět nevyndáváme, uškrtíme

VI/B/8 - První pomoc při poranění zvířetem

1. Která zvířata jsou nebezpečná v souvislosti s provozováním myslivostí?
2. Jak ošetřujeme otevřené poranění způsobené zvířetem?
3. Jak ošetřujeme bodnutí hmyzem a uštknutí zmijí?
1. Která zvířata jsou nebezpečná v souvislosti s provozováním myslivosti?
- Nakažená zvířata bakteriemi, prvoky, viry, plísněmi, parazity
- Zooantrponóza
2. Jak ošetřujeme otevřené zranění způsobené zvířetem?
- Dezinfekce, sterilní krytí, imobilizace, ledovat, transport
3. Jak ošetřujeme bodnutí hmyzem a uštknutí zmijí?
- Dezinfikovat, sterilně přikrýt, imobilizace končetiny, ledování

VI/B/9 - Lékárnička a její obsah

1. Jaký je význam lékárničky?
2. Kdy je předepsáno nošení lékárničky?
3. Co by mělo být obsahem lékárničky?
1. Jaký je význam lékárničky?
- První pomoc
2. Kdy je předepsáno nošení lékárničky?
- Na společném honu, minimálně autolékárnička v autě,…
3. Co by mělo být obsahem lékárničky?
- Obsah má odpovídat nejméně obsahu automobilové lékárničky. (Min. septonex – nebo jiná desinfekce, Framykoin zásyp, sterilní gáza skládaná, Spofaplast s polštářkem, kapesní obvaz hotový, obinadlo škrtící pryžové, obvaz krycí sterilní, šátek trojcípý, gumové rukavice, analgetikum – tablety proti bolesti.)

VI/B/10 - Mířidla a zaměřovače loveckých zbraní

1. Do jakých základních skupin se dělí mířidla a zaměřovače loveckých zbraní?
2. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých typů mířidel a zaměřovačů?
3. Popište mechanická mířidla brokovnice a kulovnice.
1. Do jakých základních skupin se dělí mířidla a zaměřovače loveckých zbraní?
- mechanická (muška, hledí, dioptry) – optická (puškohledy, kolimátory) buď podskupina a nebo přímo vlastní skupina – elektronické (noktovizory, termovize, puškohledy na principu kamer, ..)
2. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých typů mířidel a zaměřovačů?
- mechanické – nejstarší a nejuniverzálnější. Využité na kontaktní vzdálenost 50 m, využité při veškerém počasí, které na ně nemá vliv. Většinou pevně spojeny se zbraní, velmi odolné a lehce korigovatelné.
- optické – použitelné na velké vzdálenosti stovky metrů, zmenšuje se pozorovaný prostor (dle velikosti vstupní optiky, náchylné na otřesy, drahé.
- elektronické – využívají vnitřní elektroniku pro kterou je nutné zajistit napájení, přísvit, některé mají znatelné zpoždění. Zobrazený obraz může být posunut i o sekundu proti reálu. Velmi drahé.
3. Popište mechanická mířidla brokovnice a kulovnice.
- Kulovnice – muška hledí, či dioptr
- Brokovnice – muška (kulička) a jako hledí se používá lišta na hlavni.

VI/B/11 - Montáže zaměřovacích dalekohledů

1. Které jsou základní požadavky kladené na montáž puškohledu?
2. Uveďte základní typy montáží a jejich výhody.
3. Jaké problémy může přivodit špatně zvolená, nekvalitní nebo nevhodně instalovaná montáž?
1. Které jsou základní požadavky kladené na montáž puškohledu?
- stálost uchycení a nastřelení, možnost sejmutí a opětovného nasazení při zachování nastřelení. Jednoduchost ovládání. Dostatečná pevnost, aby unesla puškohled hlavně a vydržela namáhání při výstřelu.
2. Uveďte základní typy montáží a jejich výhody.
- Otočná (jednodílná, dvoudílná, s můstkem), sedlová montáž blaser,rapid2000, násuvná (rybuny)
3. Jaké problémy může přivodit špatně zvolená, nekvalitní nebo nevhodně instalovaná montáž?
- nepřesnost zásahu, pokud je špatně nastřelená, mířím jinam než střílím, stejně tak pokud je výš nebo níž než mám oko (hlava se opře o pažbu a stejně dalekohledem nevidím). Stejně tak musí být zajištěn pohodlný přístup k výhoznému okýnky pro nabytí a vybití náboje. Pokud je nekvalitní, tak může docházet k posunu a nebo pohybu záměrného kříže, takže zbraň neudrží nástřel.

VI/B/12 - Balistika brokového výstřelu

1. Popište vnitřní a přechodovou balistiku brokového výstřelu.
2. Popište vnější balistiku brokového výstřelu.
3. Které aspekty mají vliv na formování brokového shluku?
1. Popište vnitřní a přechodovou balistiku brokového výstřelu.
- po zážehu střelného prachu dojde k nárůstu tlaku a tento uvede v pohyb zátku a nebo košíček s broky. Pohybem jsou broky stlačeny a nabírají rychlost. Po opuštění hlavně zátka a košíček zpomalují a broky se pohybují v hloučku vpřed.
2. Popište vnější balistiku brokového výstřelu.
- po výstřelu broky se oddělí od zátky a nebo košíčku a dále letí v hloučku vpřed. Čím dál od ústí hlavně tím se shluk prodlužuje a rozšiřuje.
3. Které aspekty mají vliv na formování brokového shluku?
- Zahrdlení zbraně – jestli je při ústí shluk stlačen a jak, popřípadě roztažen. zda je shluk vystřelen v košíčku a nebo volně, velikost broků

VI/B/13 - Balistika kulového výstřelu

1. Popište vnitřní a přechodovou balistiku kulového výstřelu.
2. Popište vnější balistiku kulového výstřelu.
3. Které informace zjistíme z balistických tabulek? Co je ONV?
1. Popište vnitřní a přechodovou balistiku kulového výstřelu.
- zažehnutý prach zvyšuje tlak v nábojnici a začne vytlačovat střelu z nábojnice, je hnána vpřed, tato se zařeže do drážek a začíná se roztáčet dle stoupání drážek. Na ústí jde k expanzi plynů a ještě naposledy urychlí střelu. Po opuštění hlavně se již střela pohybuje rotačně vpřed.
2. Popište vnější balistiku kulového výstřelu.
- Střela se pohybuje rotačně vpřed po balistické křivce (za horní vrcholem se křivka zkracuje a směřuje rychleji k zemi). Rotací se vynulují výrobní nepřesností a zvyšuje se přesnost a dolet.
3. Které informace zjistíme z balistických tabulek? Co je ONV?
- Z tabulek se vyčtou, rychlosti, energie v různých vzdálenostech od ústí hlavně, pro danou nadmořskou výškou, tvar balistické křivky.
- ONV- Optimální nástřelná vzdálenost.

VI/B/14 - Nastřelování zbraní

1. Popište, jak se zjišťuje střední zásah brokovnice a kulovnice.
2. Popište stručně postup při nastřelování zbraně s mechanickými mířidly.
3. Popište stručně postup při nastřelování zbraně s optickým zaměřovačem.
1. Popište, jak se zjišťuje střední zásah brokovnice a kulovnice.
- U kulovnice – vemeš dva zásahy a uprostřed je střed, spouští s dalším a v 1/4 je střední zásah všech 3, spojíš se 4 a v ¼ je střed všech4.
- U brokovnice – opíšeme křivku kolem všech vnějších zásahů a uprostřed je střed zásahů


2. Popište stručně postup při nastřelování zbraně s mechanickými mířidly.
- zbraň upnu do střelecké kozlice (odstraním tak vliv střelce) zamířím na terč v mnou zvolené vzdálenosti a vystřelím na středový kříž. Pokud je zásah v levo od kříže, posunu hledí taky vlevo. A znova vystřelím. Jestli mám stavitelnou mušku, koriguruju s ní výško, jinak hledím, stejným způsobem jen nahoru, dolů.
3. Popište stručně postup při nastřelování zbraně s optickým zaměřovačem.
- Postup je obdobný, jen střílím přes optiku a pomocí stavitelných šroubů a nebo točítky pohybuju záměrným křížem, dle výrobce daného zaměřovače.

VI/B/15 - Hlavní části kulovnice

1. Které jsou hlavní části kulovnice?
2. Pojmenujte další části kulovnice.
3. Jak funguje spouštěcí, pojistný, zásobovací, vytahovací a vyhazovací
mechanismus různých typů kulovnic?
1. Které jsou hlavní části kulovnice?
- Závěr, baskule, pažba, v hlavni vývrt pro přesnost a účinnost střely
2. Pojmenujte další části kulovnice.
- klika závěru, lučík
3. Jak funguje spouštěcí, pojistný, zásobovací, vytahovací a vyhazovací mechanismus různých typů kulovnic?
- spoušťový – po zmačknutí spouště se uvolní úderník, ten udeří na zápalník, který odpálí náboj.
- pojistný dle konstrukce – blokuje některou část spoušťového ústrojí. Může být automatický nebo mechanický
- zásobníky integrované, vyjímatelné, tubusové – vždy pomocí nějaké pružiny
- vytahovač – je většinou nějaký plochý drápek, který zapadne do drážky v náboji a tento je vytažen při pohybu vzad.
- vyhazovač – odpružený část závěru (většinou nějaký kolíček) který tlakem na druhé straně závěru proti vytahovači vytlačí nábojnici mimo zbraň

VI/B/16 - Hlavní části brokovnice

1. Které jsou hlavní části brokovnice?
2. Pojmenujte další části brokovnice.
3. Jak může být u různých typů brokovnic řešen spoušťový, pojistný, vytahovací a vyhazovací mechanismus?
1. Které jsou hlavní části brokovnice?
- Hlavně, baskule, šína, muška, lučík
2. Pojmenujte další části brokovnice.
- předpažbí, pažba, spoušťový a pojistný mechanismus, mířidla pevná, kolimátor.
3. Jak může být u různých typů brokovnic řešen spoušťový, pojistný, vytahovací a vyhazovací mechanismus?
- Jedna poušť pro jednu nebo více hlavní, 2 spouště pro každou hlaveň zvlášť.
- Hamerlesky mají vnitřní kladívka a tak mají automatickou pojistku, která se aktivuje společně s napnutím kohoutku.
- Lankasterka – vnější kohoutky – bez pojistky – před výstřelem musím kohoutky natáhnout dozadu, to nahradí pojistku.
- U opakovaček jsou vytahovač a vyhazovač stejné jak u kulovnice.
- Dvojky vytahovače – jazýčky které vysunou nábojnici z nábojové komory. Vyhazovače jsou odpružené a po zlomení zbraně vyhodí prázdné nábojnice z komory, plnou jen povysunou.

VI/B/17 - Technika lovecké střelby v praxi

1. Popište způsob zamíření na statický cíl a techniku spouštění.
2. Popište způsob zamíření na pohyblivý cíl a techniku spouštění.
3. Jaké problémy a bezpečnostní rizika přináší střelba v nestandardních situacích (přes překážky, za snížené viditelnosti, k horizontu, v blízkosti sídel aj.).
1. Popište způsob zamíření na statický cíl a techniku spouštění.
- dle vzdálenosti zamířím na zvěř s přihlédnutím na pokles střely, mohu trochu zamířit výš. Pokud mám napínáček, použiju jej, spoušť bude mít menší odpor. Pomalu a postupně stiskávám, kdy odpor roste až do výstřelu. Dýchání záleží na střelci, někteří zadrží dech v nádechu, jiní po výdechu.
2. Popište způsob zamíření na pohyblivý cíl a techniku spouštění.
- jelikož se zvěř pohybuje musím předsadit (střílet tam kde zvěř bude až tam doletí broky nebo střela) předsazení dle rychlosti pohybu a jeho směru. Zároveň musím brát v úvahu balistickou křivku střely.
3. Jaké problémy a bezpečnostní rizika přináší střelba v nestandardních situacích (přes překážky, za snížené viditelnosti, k horizontu, v blízkosti sídel aj.).
- překážka třeba větev může vychálit střelu, případně ji odrazit naprosto jiným směrem. Když nevidím na co střílím, nestřílet. U horizontu je nebezpečí že střela poletí hoodně daleko (střelba přes kopec) naprosto nemám přehled kam to letí a co tam je. Atd.

VI/B/18 - Dostřel loveckých zbraní z hlediska bezpečnosti, účinku a myslivecké vzdálenosti

1. Které faktory ovlivňují maximální dostřel kulovnice?
2. Na čem závisí maximální dostřel brokovnice?
3. Uveďte příklady přibližných hodnot dostřelu loveckých zbraní z hlediska bezpečnosti, reálného použití v praxi a myslivecké etiky.
1. Které faktory ovlivňují maximální dostřel kulovnice?
- zvolená ráže, tvar střely, počasí, nadmořský výška (v hrách je vzduch řidší, dostřelí dál), zvolený úhel, obvykle kolem 33° je maximální dostřel.
2. Na čem závisí maximální dostřel brokovnice?
- zvolený náboj, velikost broků, stejné okolnosti jako u kulovnic.
3. Uveďte příklady přibližných hodnot dostřelu loveckých zbraní z hlediska bezpečnosti, reálného použití v praxi a myslivecké etiky.
- z kulovnice je smrtící účinek na celé dráze. Aktuálně maximální dostřel je kolem 6km, ráže 7,62x39 má dostřel 2,5 km. Reálné a etické je většinou s optikou cca 150-200m, pevná mířidla cca 75m.

- brokovnice - průměr broku*10 např.3,5mm *10 = 35m

VI/B/19 - Volba vhodné lovecké zbraně a střeliva z hlediska konkrétních podmínek lovu

1. Jak volíme loveckou zbraň pro individuální lov, uveďte některé příklady.
2. Jak volíme loveckou zbraň pro společný lov, uveďte některé příklady.
3. Uveďte příklady volby vhodné ráže zbraně a typu střeliva v případě lovu různých druhů zvěře.
1. Jak volíme loveckou zbraň pro individuální lov, uveďte některé příklady.
- Druh zvěře – liška .222 Remington
2. Jak volíme loveckou zbraň pro společný lov, uveďte některé příklady.
- Druh zvěře
- Kombinovaní, kulová
- Troják na naháňku – pěkná reprezentativní zbraň
3. Uveďte příklady volby vhodné ráže zbraně a typu střeliva v případě lovu různých druhů zvěře.
- Zvěř dravá, srnčí - .222 Remington
- zvěř srnčí, jelení, černá – 7x57 (R)
- zvěř jelení, černá, tropická – 9,3x74 (R)

VI/B/20 - Chladné zbraně v myslivecké praxi

1. Které chladné zbraně se v myslivecké praxi používají?
2. Popište hlavní části, typy a výhody pevných loveckých nožů.
3. Popište hlavní části, výhody a nevýhody zavíracích loveckých nožů.
1. Které chladné zbraně se v myslivecké praxi používají?
- lovecký tesák (dnes spíš slavnostní), lovecký nůž – zavazák, sokolnický zavazák (ostrá špička tupé boky), páráky (kulatá špička a jedno ostří) na stahování kůže, ocelová jehla (nahrazující zapírkování – propíchnutí krku bažanta – dříve poučívalo pírko, dnes neetické)
2. Popište hlavní části, typy a výhody pevných loveckých nožů.
- Části - čepel, záštita, ručka nože, poutko.
- Výhody je pevný, dá se s ním páčit, dlouhá žívotnost.
- Typy – s širokou čepelí, s úzkou, s párakem nebo pilkou na rubu nože.
3. Popište hlavní části, výhody a nevýhody zavíracích loveckých nožů.
- čepel, pilka, párák, tělo nože.
- Hodně typů, kombinací.

VI/C/1 - Historický vývoj zbraní

1. Popište princip fungování předovek a jejich zámkové mechanismy.
2. Jmenujte některé vynálezy v oblasti zbraní a střeliva druhé poloviny 19. století.
1. Popište princip fungování předovek a jejich zámkové mechanismy.
- všechny současné zbraně kdy vkládáš celý náboj do zbraně jsou zadovky. předovka se nabíjí přes hlaveň (mušketýři). předovky má jednu stranu zavařenou. Nasypeš prach do hlavně, dáš ucpávku (papír, látka) a potom střelu (kule) a upěchuješ nabijákem. Máš nabito. Na pánvičku dáš další prach a ten se odpaloval pomocí doutnáku první, později křesadlovým zámkem, následně perkusní zápalkou.
2. Jmenujte některé vynálezy v oblasti zbraní a střeliva druhé poloviny 19. století.
- Opakovací zbraně
- Výkonný bezdýmný prach
- Zápalka s vnitřní kovadlinkou

VI/C/2 - Střelné zbraně vzduchové, plynové a mechanické

1. Popište princip fungování plynovky a vzduchovky.
2. Na čem je založen princip fungování mechanických zbraní?
1. Popište princip fungování plynovky a vzduchovky.
- Plynovky jsou především zbraně, které jsou používány k nutné sebeobraně, nebo ke startovací střelbě při závodech a také k odpalování pyrotechnických šrapnelů. Výhodou těchto zbraní je jejich autentičnost. Vždy jsou vyráběny jako repliky skutečných zbraní, což zaručuje jejich věrohodnost při použití na útočníka.
- Vzduchovka je střelná zbraň využívající stlačeného vzduchu, nejčastěji v podobě pušky nebo pistole. Používá se k rekreační a cvičné střelbě, nebo k lovu drobné zvěře.
2. Na čem je založen princip fungování mechanických zbraní?
- Mechanické střelné zbraně využívají k nahromadění energie nejčastěji mechanické převody, páky nebo přechodnou deformaci pružin.

VI/C/3 - Přístroje pro noční vidění, elektronické a jiné pomůcky určené k lovu zvěře

1. Popište princip fungování různých přístrojů pro noční lov zvěře.
2. Jaké jsou etické aspekty použití uvedených přístrojů?
1. Popište princip fungování různých přístrojů pro noční lov zvěře.
- Přístroje pro noční vidění pracují se zbytkovým světlem v okolním prostředí (světlo hvězd, měsíce). Toto světlo, tedy svazek fotonů, prochází do trubice fotonásobiče, kde se fotony mění na elektrony. Elektrony jsou poté elektro-chemickým procesem znásobeny a usměrněny k fosforové obrazovce měnící zmnožené elektrony ve viditelné světlo, které následně vidíte v hledáčku. Výsledný obraz je jasným nazelenale zářícím zobrazením scény, kterou pozorujete.
2. Jaké jsou etické aspekty použití uvedených přístrojů?
- zákonem je povolen lov zvěře jen hodinu před a hodinu po západu slunce. Aby zvěř měla v noci klid. Noční vidění toto stírá. Je povolen jen lov černé zvěře z důvodu jejího přemnožení a toho, že ve dne moc nevychází. Z etického hlediska lovená zvěř nemá klid už ani v noci.

VI/C/4 - Pažby loveckých zbraní

1. Pojmenujte jednotlivé části pažby. Jaké tvarové typy pažeb znáte?
2. Jaký význam má vhodně zvolená pažba lovecké zbraně?
1. Pojmenujte jednotlivé části pažby. Jaké tvarové typy pažeb znáte?
- Předpažbí, nos předpažbí, krk, pistolová rukojeť, nos, hřbet, lícnice, hlaviště, pata hlaviště. Druhy pažeb: anglická pažba, francouzská pažba, pažba polopistolová (americká), pažba pistolová s lícnicí, pažba Monte Carlo, německá pažba.
2. Jaký význam má vhodně zvolená pažba lovecké zbraně?
- Rychle a přesně zamířit

VI/C/5 - Hlaveň kulovnice

1. Které hlavní části má kulová hlaveň?
2. Co jsou drážky a pole? K čemu slouží?
1. Které hlavní části má kulová hlaveň?
- Ústí hlavně, drážkovaný vývrt, přechodový kužel, nábojová komora, čelo hlavně, čelo závěru, lůžko pro dno nábojnice, dno lůžka, válcové zakončení ústí/ zakončení ústí komolým kuželem, uzamykací délka
2. Co jsou drážky a pole? K čemu slouží?
- Drážky jsou místa, která jsou "vyříznuta" v hlavni a vystouplé prvky se nazývají pole. Drážky a pole se mohou lišit počtem, hloubkou, tvarem, směrem stoupání (pravo a levotočivé) a velikostí stoupání.
- Zajišťuje roztočení projektilu okolo jeho podélné osy.

VI/C/6 - Hlaveň brokovnice

1. Které hlavní části má broková hlaveň?
2. Jak se liší vývrt brokové hlavně od hlavně kulové?
1. Které hlavní části má broková hlaveň?
- Ústí hlavně, zahrdlení, hladký vývrt, přechodový kužel, nábojová komora, čelo hlavně, čelo závěru, uzamykací délka, závěrová vůle
2. Jak se liší vývrt brokové hlavně od hlavně kulové?
- Broková hlaveň je rozdílné konstrukce od kulové. Nábojová komora, do které je vkládán náboj, přechází přechodovým kuželem do vodící části válcového vývrtu, který je hladký a bez drážek. Tloušťka stěny je proměnlivá a směrem k ústí se zmenšuje.

VI/C/7 - Zahrdlení brokovnice

1. Co je zahrdlení a jak je v praxi řešeno?
2. Na co má zahrdlení vliv?
Klasická broková hlaveň má válcový vývrt, tedy stále stejného průměru (za přechodovým kuželem nábojové komory). Několik centimetrů (4 až 6) před ústím hlavně je náběh, který zajišťuje pozvolný přechod průměru hlavně do zahrdlení. Zahrdlení náporové se zužuje kuželovitě nebo po křivce. Konečný průměr je menší než průměr vývrtu hlavně. O kolik je menší, to udává číslo zahrdlení.

Brokovnice s nezahrdlenou hlavní se vyznačují velkým rozptylem broků na větší vzdálenost (20 m a více). To je výhodné pro střelbu na blízko, zvyšuje se pravděpodobnost zásahu pohyblivého cíle. Na větší vzdálenost je cíl zasažen malým počtem broků, nebo vůbec ne. Broky cíl takzvaně „obejdou“.
Snahy o snížení rozptylu, a tedy ke zvýšení krytí vedly k úpravám hlavní. Vyráběly se hlavně, které se postupně směrem k ústí zužovaly. Vynálezcem byl ve dvacátých letech 19. století Čech Dominik Brandejs. Ve své době nenašel pro zahrdlení hlavní pochopení. Později se zahrdlení objevilo jako anglická konstrukce. Přijatelné řešení se našlo v zahrdlení hlavně až těsně před ústím.

Broky při přechodu do zúženého zahrdlení dostanou od kuželového přechodu dostředivou energii, jejich rychlost se v menším průměru zvýší (z fyziky známe Bernouliho trubici) a délka "brokového shluku" se protáhne. To vede k tomu, že brokový shluk delší dobu po opuštění hlavně „drží pohromadě“. Později je tak jako tak vlivem turbulence vzduchu a srážkami mezi broky rozptýlen. Vysokým zahrdlením se prodlouží účinný dostřel téměř na dvojnásobek.

VI/C/8 - Spoušťové a bicí mechanismy loveckých zbraní, napínáčky

1. K čemu slouží spoušťové a bicí ústrojí a jak bývá technicky řešeno?
2. Co je napínáček, k čemu slouží a jak bývá technicky řešen?
1. K čemu slouží spoušťové a bicí ústrojí a jak bývá technicky řešeno?
- Spoušťový ústrojí zbraně je mechanismus určený k ovládání bicího mechanizmu palné zbraně. Bicí ústrojí (zámek) je bicí mechanismus umístěný na samostatné základně, vkládané do lůžka zbraně. Slouží k vyvolání mechanického úderu na zápalku náboje v okamžiku spuštění. Na konkrétních zbraních se konstrukce bicího mechanizmu mírně liší. Běžné je například spojení zápalníku a úderníku, při kterém je zápalník tvořen výstupkem na úderníku. Bicí mechanismus může být také ovlivněn konstrukcí pojistek zbraně. Například pojistka typu převodní kulisa je vytvořena tak, že bez její aktivace úderník nedosáhne na zápalník. Tento druh pojistky je používán na revolverech
2. Co je napínáček, k čemu slouží a jak bývá technicky řešen?
- Napínáček je zařízení které snižuje odpor spouště palné zbraně při střelbě. Nejčastěji bývá používán na loveckých kulovnicích. Napínáčky dělíme na: Německý napínáček – je používán u opakovacích kulovnic ( skládá se ze dvou spouští : 1. je spoušťový jazýček a 2. je napínací jazýček ) , Francouzský napínáček – je používán u kombinovaných zbraní, ale může být použit i u opakovacích a jednoranných kulovnic ( je napínán pohybem spoušťového jazýčku směrem dopředu , tzn. že je zde pouze jeden jazýček ).

VI/C/9 - Pojistky zbraní

1. K čemu slouží pojistky zbraní a jaké musí splňovat požadavky?
2. Jak jsou pojistky loveckých zbraní nejčastěji řešeny vzhledem k vnějšímu provedení?
1. K čemu slouží pojistky zbraní a jaké musí splňovat požadavky?
- Pojistka zbraně, respektive pojistné mechanismy zbraní jsou jak ručně ovládané, tak i automatické mechanismy, jejichž účelem je zabránění nežádoucímu výstřelu zbraně. V zúženém smyslu slova se pojistkou nazývá součástka zbraně, která brání pohybu nebo jinak znemožní funkci spoušťového a/nebo bicího mechanismu zbraně.
2. Jak jsou pojistky loveckých zbraní nejčastěji řešeny vzhledem k vnějšímu provedení?
- Dlaňová pojistka, výstražník, bezpečnostní ozub na kohoutu, manuální pojistka.

VI/C/10 - Zápalky, středový a okrajový zápal

1. Jaký je rozdíl mezi okrajovým a středovým zápalem?
2. Jaké typy zápalek pro středový zápal znáte a čím se liší?
1. Jaký je rozdíl mezi okrajovým a středovým zápalem?
- Nábojnice se středovým zápalem je opatřena lůžkem pro zápalku, kdežto nábojnice s okrajovým zápalem má zápalkovou slož umístěnou ve svém dutém okraji.
2. Jaké typy zápalek pro středový zápal znáte a čím se liší?
- Boxer a Berdan. Zápalka typu Boxer má vlastní kovadlinku zatímco zápalka typu Berdan je bez vlastní kovadlinky.

VI/C/11 - Střelné prachy

1. Jaké druhy střelných prachů se dnes používají?
2. Co se stane při záměně různých druhů střelného prachu?
1. Jaké druhy střelných prachů se dnes používají?
- dnes bezdýmné prachy, v kulových nábojích většinou válečkového tvaru, v brokových mají tvar obdélníčků a čtverečků s nízkou výškou (cca 1mm)
2. Co se stane při záměně různých druhů střelného prachu?
- Brokový prach v kulovém náboji by mohl způsobit poškození hlavně a kulový prach v brokovém náboji by nevinul dostatečnou energii.

VI/C/12 - Údržba lovecké zbraně

1. Popište čištění a ošetření lovecké zbraně.
2. Jak ukládáme zbraně a střelivo z technického hlediska?
1. Popište čištění a ošetření lovecké zbraně.
- Čištění po každém použití (i když jsme z ní nestříleli). Před ošetřením zbraň rozložit, na všechny části zbraně vně i uvnitř nanést sprejem olejovou emulzi, která čistí a rozpouští nečistoty. Po několika minutách působení emulze mechanicky vyčistíme vodící části vývrtu hlavně od nánosu olova (hladký vývrt – ocelový spirálový kartáček, drážkovaný vývrt, mosazný kartáček) a to vždy ve směru od nábojové komory. Zbývající části vývrtu a čelo závěru od zplodin hoření zápalky a prachu vyčistíme lacetkovým hadříkem, který nepouští vlas (např. bavlněný) vytřeme do sucha vývrt, vnější povrch hlavní a lůžko hlavní. Součásti uvnitř hlavních částech zbraně (spoušťový, bicí a pojistný mechanizmus) čistíme podle okolností a vždy tuto operaci svěříme odborníkovi nebo opravně. Správně vyčištěná zbraň má mít dokonale lesklý a čistý vývrt. (Šetrnější na čištění pro vývrt a ústí hlavně jsou speciální čistící kartáčky integrované do čistících šňůr.)
2. Jak ukládáme zbraně a střelivo z technického hlediska?
- Zbraně utřené do sucha, nakonzervované, vybité. náboje pokud možno v původních obalech. ukládají se tak, aby nedocházelo k častým a rychlým změnám teplot.( mráz a teplo). dochází takto ke kondenzaci vody a tím ke korozi a nebo navlhnutí prachu. teplota by měla být něco málo pod pokojovou, ale stálá a suchá. proto jsou většinou trezory na chodbách

VI/C/13 - Zámky loveckých zbraní

1. Vysvětlete pojem zámek lovecké zbraně.
2. Uveďte příklad zámků používaných na loveckých zbraních.
1. Vysvětlete pojem zámek lovecké zbraně.
- Zámek je systém bicího, spoušťového a pojistného ústrojí pro zbraně se sklopnými hlavněmi.
2. Uveďte příklad zámků používaných na loveckých zbraních.
- postranní u brokovnic zvláště dvojky Holand/Holand
- lůžkové u kozlic a trojáků, Anson/Deeley, Blitz

VI/C/14 - Bezolovnaté a nestandardní střely

1. Jaké jsou alternativní materiály používané pro výrobu střel a jaké jsou důvody jejich zavádění?
2. Jaké jsou výhody a nevýhody střel z nestandardních materiálů?
1. Jaké jsou alternativní materiály používané pro výrobu střel a jaké jsou důvody jejich zavádění?
- ocel, bismut či wolfram
- kontaminace olovem
2. Jaké jsou výhody a nevýhody střel z nestandardních materiálů?
- Výhody - Nekontaminace
- Nevýhody - vyšší tvrdost a nižší hmotnost a tím menší dopadová energie.

VI/C/15 - Krytí brokovnice

1. Jak zjišťujeme krytí brokovnice?
2. Na co má krytí brokovnice vliv v praxi?
1. Jak zjišťujeme krytí brokovnice?
- Krytí u brokovnice udává kolik procent broků z použitého náboje zasáhlo kruh o stanoveném průměru v určené vzdálenosti od ústí zbraně. Přesná metodika stanovení krytí brokové zbraně se pro jednotlivé země liší.
2. Na co má krytí brokovnice vliv v praxi?
- Krytí má vliv na shluk/hustotu – rozptyl broků v terči.

VI/C/16 - Střední zásah a rozptyl kulovnice

1: Co je to střední zásah a jak jej vyhodnocujeme?
2. Jak zjišťujeme rozptyl kulovnice?
1. Co je to střední zásah a jak jej vyhodnocujeme?
- Zásahy či nárazy jsou seskupeny okolo určitého bodu, který vzniká vyhodnocením zásahů a jedná se o dráhu střely, která prochází středem svazku drah střel. Vyhodnocování středního zásahu se děje pomocí úseček, kterými se spojují jednotlivé zásahy a úsečky se postupně dělí podle počtu zásahů.
2. Jak zjišťujeme rozptyl kulovnice?
- Rozptyl kulovnice, je to když vystřelíš 5 nábojů ze střelecké stolice (odstraníš větší chybu střelcem) a zásahy jsou nějak rozházané v terči. A to je ten rozptyl (vychýlení zásahů od záměrného bodu)

VI/C/17 - Přebíjení střeliva

1. Kdo a za jakých podmínek může přebíjet střelivo?
2. Popište stručně přebíjení brokového a kulového střeliva.
1. Kdo a za jakých podmínek může přebíjet střelivo?
- Osoba starší 18 let, svéprávná. Jinak každý jen pro svou potřebu. (ne oficiálně na prodej)
2. Popište stručně přebíjení brokového a kulového střeliva.
- brokový – vypere (očistí se vnitřek náboje) vytlačí se původní zápalka a místo ní se zatlačí nová, zkalibrují se vnější rozměry v matrici. Odváží a nasype se nový prach, vloží se košíček a do něj broky. Uzavře se náboj.
- kulový – vypere se, upraví vnější rozměry, vyrazí zápalka, dá se nová, nasype odvážený prach a zalisuje se střela a stáhne krček, aby těsnil.

VI/C/18 - Zkoušení zbraní a zkušební značky

1. Kdy a jak se zkouší lovecké zbraně?
2. Jak se označuje lovecká zbraň při přezkoušení?
1. Kdy a jak se zkouší lovecké zbraně?
- Před začátkem lovecké sezóny, správné nastřelení
- Zkoušení zbraní je u nás prováděno Českou státní zkušebnou v Praze. Zbraň necháme přezkoušet, pokud máme pochybnosti o jejím technickém stavu (deformace, praskliny, výdutě), nebo při nekruhových průstřelech, kt. mohou mít původ vzniku v opotřebovaném vývrtu hlavně.
2. Jak se označuje lovecká zbraň při přezkoušení?
- značí se tormentační značkou a posledním dvojčíslím roku tormentace.

VI/C/19 - Doklady související se zbraní a postup při pořizování zbraně

1. Které jsou základní dokumenty související s držením a nošením zbraně?
2. Jak postupujeme při koupi loveckých zbraní různých kategorií?
1. Které jsou základní dokumenty související s držením a nošením zbraně?
- zbrojní průkaz a průkaz zbraně
2. Jak postupujeme při koupi loveckých zbraní různých kategorií?
- A: Pro nákup zbraně kategorie A je nutný zbrojní průkaz skupiny A a výjimka od Policie ČR. Běžný držitel zbrojního průkazu může získat výjimku prakticky jen ke sběratelským účelům. Na tuto výjimku nevzniká právní nárok a záleží tak pouze na příslušném útvaru Policie, zda vám vyhoví či nikoli.
- B: Pro nákup zbraně kategorie B je nutné povolení od Policie ČR: k nabytí vlastnictví, držení či nošení (pouze sk. E). Na formuláři se žádostí škrtněte ta povolení, o která nežádáte a vyplňte vaše osobní údaje dle popisků. V sekci "Údaje o zbrani" stačí vyplnit pouze kolonku "Druh" (např. pistole samonabíjecí či puška samonabíjecí atd.), pokud vám další údaje nejsou známé - tedy například když se pro značku/model chcete rozhodnout až po ozkoušení v obchodě nebo prostě jen chcete mít v záloze "nákupku", kdyby se náhodou objevila výhodná koupě.
- C: Zbraň kategorie C můžete jednoduše koupit (samozřejmě v rámci oprávnění pro vaši skupinu nebo skupiny zbrojního průkazu), bez předchozího odsouhlasení policií
- D: Zbraň kategorie D nebo střelivo do této zbraně může nabývat do vlastnictví a držet nebo nosit fyzická osoba starší 18 let způsobilá k právním úkonům[§ 15]. Není tedy zapotřebí zbrojní průkaz ani registrace zbraně.

VI/C/20 - Lovecké sportovní disciplíny

1. Jmenujte některé kulové lovecké soutěžní disciplíny a stručně je charakterizujte.
2. Jmenujte některé brokové soutěžní disciplíny a stručně je charakterizujte.
1. Jmenujte některé kulové lovecké soutěžní disciplíny a stručně je charakterizujte.
- Střelba na terč divočáka, srnce, tetřívka a lišku, nebo při sportovní střelbě na kulaté sportovní terče, vše na 50 m. Střelba na průseku na zajíce, kňoura, lišku.
2. Jmenujte některé brokové soutěžní disciplíny a stručně je charakterizujte.
- Olympijský skeet - je broková disciplína, která se střílí brokovnicí na letící asfaltové terče. Ty jsou vrhány ze dvou věží vždy stejným směrem, zatímco střelec postupuje po střeleckých stanovištích v polokruhu a střílí na terče střídavě zleva a zprava, případně na dva terče najednou. Střelec se postaví do tzv. „skeetového postoje“ a hlasovým povelem „PULL“ ( „holub“ či „hop“…atd.) si „poptá“ vypuštění terče, který je mu vypuštěn se zpožděním 0 - 2,9 s.. Na každý terč smí vystřelit jen jednu ránu. Olympijský trap se střílí na terče vržené ze zákopu 15 m před střelcem. Střelec má na rozdíl od disciplíny Olympijský skeet zbraň založenu v rameni, po jeho hlasovém signálu, např. „PULL“, je ihned vržen terč jednou ze tří vrhaček pro střelce neznámým směrem (vlevo, vpravo, popřípadě nahoru). Na každý terč může střelec vystřelit dvě rány. Střelec postupuje po 5 stanovištích, na každém stanovišti jsou 3 vrhačky, které jsou odpalovány podle vloženého programu na povel střelce. Double trap je poměrně novou disciplínou sportovní střelby. Pravidla jsou stejná jako u Trapu, ale s tím rozdílem, že na každém stanovišti se střílí dvojterč. Lovecké kolo je broková disciplína, která je zjednodušeným modelem olympijského skeetu. Střílí se na 20 terčů na střelištích stejných parametrů, jako „Olympijský skeet“. Lovecký skeet je u nás poměrně nová broková disciplína, která vznikla jako kombinace Olympijského skeetu s „loveckým střílením“ je oficiálně od letošního roku zařazena do programu střeleckých disciplín ČMMJ. Terče jsou pouštěny střelci stejně jak při disciplíně „Olympijský skeet“ s výjimkou stanoviště č. 8, kde se tyto terče nestřílí pro jejich minimální příbuznost s „loveckým střílením“ Střílí se na 25 terčů na střelištích stejných parametrů, jako „Olympijský skeet“.

VII/A/1 - Definice lovu, jeho význam v historii a současnosti, rozdělení loveckých metod

1. Jakou úlohu plnil lov zvěře v období pravěku?
2. Jakou úlohu plnil lov zvěře v období feudalismu?
3. Jaká nejvýznamnější změna se ve vztahu k lovu zvěře udála v našich zemích v 19. století?
4. Jak můžeme definovat lov zvěře v současnosti a jaký je jeho význam?
5. Jak rozdělujeme základní lovecké metody?
1. Jakou úlohu plnil lov zvěře v období pravěku?
- V pravěku byl lov hlavním zdrojem obživy a lovilo se v tlupách. V pravěku se lov zdokonaloval stejně jako nástroje pro lov. V neolitu se začínají více dělit role. Začíná rolnictví – pěstování polních plodin a s rozvoj lovu a odchyt přispěl k počátkům domestikace.
2. Jakou úlohu plnil lov zvěře v období feudalismu?
- Od 10. do 18. století – vzniká nadřízená a podřízená vrstva. Feudálové soustřeďují moc. Do čela společnosti se dostává panovník, který získává mnohé výhody – tzv. regál, též právo na lov. U nás se objevují první doklady o loveckém právu za vlády knížete Boleslava I. (929 – 967). Jde o nařízení okolo roku 950, které stanoví, že lov je výhradním právem panovníka. Nejvýznamnější lovnou zvěří byl jelen, mnoho bylo též černé zvěře. Srnčí zvěře bylo až do 18. století poměrně málo vzhledem k hojnému výskytu velkých šelem. Název „lovec“ se objevuje již v 11. století. Panovníka obklopovala početná lovecká družina. Pro její pobyt na loveckých výpravách se stavěly lovecké hrádky např. Křivoklát (zmiňovaný již v roce 1109), Jivno, Zbečno, Jenčov atd. Lovecký personál je usídlován v tzv. účelových obcích (Psáry, Ohaře, Sokolníky), kde žije družným životem. Lovecké roboty poddaných jsou známy již ve 12. století. K lovecké výstroji patřil: luk se šípy, oštěp, nůž, různé sítě, oka, tlučky a pasti, používali se lapací jámy. Lovilo se pěšky, na koních. Se smečkou psů. Poraněná zvěř byla sledována po barvě. Rozmohly se štvanice a sokolnictví. Dochovala se řada dokladů a pověstí o našich panovnících a jejich účasti na lovu. S rozvojem feudalizmu se rozrostla moc šlechty. Nařízení krále Václava IV. z roku 1388 uvádí, že lov je výsadou vrchnosti, šlechty (součást práva tzv. dominikálního). Význam lovu se snižuje, lov slouží k reprezentaci. K lovecké výzbroji patří kuše (od 11. stol v Evropě), oštěp, nůž, tesák, lovecký nůž, sítě, pasti, lapací jámy. Se zdokonalováním loveckých zbraní zvěře ubývalo. Zakládají se obory, hlavně pro jelení zvěř – od 14. století, hojně v 16. století. Introdukuje se bažant, bažantnice jsou známy již ze 14. stol. Z roku 1465 pochází zpráva o daňkovi. Byl zaváděn divoký králík. Již ze 14. století jsou zachovány doklady o kynologii – rozdělení plemen – chrti, dogy, ohaři, vyžlata (jezevčíci). Usnesení českého sněmu 1573 – právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků. Obsahuje i nařízení o ochraně zvěře – počátek oficiální myslivosti u nás. Zvěř dravá mohla být lovena volně. Od 16. století rozvoj palných zbraní, koncem 17. století se objevují lovecké ručnice. Velká dravá zvěř je téměř vyhubena. V 17. a 18. stol. vrcholí chov jelení zvěře.
V 17. stol. zakládány kačenárny. Rozmach pytláctví. Následují opatření. Tvrdé tresty.
Císař Josef II. vydává v roce 1781 patent o zrušení nevolnictví a v roce 1786 řád o myslivosti.
V 18. století preference lesnictví na úkor myslivosti – císařsko – královský patent lesů a dříví císařovny Marie Terezie z roku 1754.
3. Jaká nejvýznamnější změna se ve vztahu k lovu zvěře udála v našich zemích v 19. století?
- Myslivost se podřizuje lesnímu hospodářství. Snižují se stavy jelení zvěře, přibývá srnčí. Začátkem 19. století nastává největší rozvoj bažantnictví. S rozvojem brokové střelby se proslavuje české puškařství.
1848 zrušeno poddanství. Zrušeno výsadní právo lovu pro šlechtu.
1849 vydává císař František Josef I. říšský patent (zákon) o myslivosti č. 154. Právo myslivosti spojeno s vlastnictvím půdy. Vznik vlastních honiteb – nejméně 115 ha souvislých pozemků. Majiteli honitby byla nařízena povinnost náhrady škody vzniklé při lovu nebo způsobené zvěří.
Začíná intenzivní chov drobné zvěře. Počátkem 19. století zaniklo sokolnictví, v druhé polovině 19. století i čižba v důsledku ochrany drobného užitečného ptactva. Bobr ve volné přírodě v jižních Čechách vyhynul v polovině 19. stol., velké šelmy byly prakticky vyhubeny. Importují se nové druhy bažantů, v polovině 19. století muflon a jelenec běloocasý, koncem století jelen sika.
Provádějí se lovy osamělé – šoulačka, čekání, hledání (slídění). Lovy společné (hony) na drobnou zvěř – kruhová leč, ploužení, naháňky, lov na újedi, vábení aj.
1866 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Čechy – omezil dosavadní právo provozovat honitbu a stanovil podmínky pro vystavení honebního lístku. Lovu se mohl věnovat pouze majitel nebo nájemce pozemku a s ním myslivci pod přísahou, kteří byli ve službě honitby nebo honebního společenstva.
1869 vznikla Pražská lesnická jednota Hubertus – odborný spolek myslivců a lesníků z povolání.
1873 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Moravu.
1877 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Slezsko.
1883 byl založen Spolek honební a ochrany zvěře.
4. Jak můžeme definovat lov zvěře v současnosti a jaký je jeho význam?
- Zvěřina, snížení škod, ochrana, zabránění přemnožení.
5. Jak rozdělujeme základní lovecké metody?
- Lov odstřelem a lov odchytem.

VII/A/2 - Lov odstřelem

1. Jaké zbraně lze obecně použít k lovu jednotlivých skupin zvěře?
2. Jak rozdělujeme způsoby lovu zvěře odstřelem z hlediska počtu účastníků?
3. Jaké jsou tři nejběžnější formy provádění společných lovů?
4. Jaké jsou dva základní způsoby osamělého lovu odstřelem z hlediska provedení?
5. Jmenujte bezpečnostní pravidla vyžadovaná při střelbě na zvěř v honitbě.
. Jaké zbraně lze obecně použít k lovu jednotlivých skupin zvěře?
- Kulovnice, brokovnice
2. Jak rozdělujeme způsoby lovu zvěře odstřelem z hlediska počtu účastníků?
- Individuální/osamělé a společné.
3. Jaké jsou tři nejběžnější formy provádění společných lovů?
- Nátlačka, nadháňka, naháňka/hon.
4. Jaké jsou dva základní způsoby osamělého lovu odstřelem z hlediska provedení?
- Šoulačka a čekaná.
5. Jmenujte bezpečnostní pravidla vyžadována při střelbě na zvěř v honitbě.
- Zvěř usmrtit co nejrychleji.
- Nebýt pod vlivem omamných látek
- Při střelbě musíme vždy zohlednit všechny okolnosti, zejména počasí, viditelnost, stav okolního terénu, hustou vegetaci, střelbu k horizontu, možnost zvýšeného pohybu osob (cesty, rekreace, sport, sběr lesních plodů, práce, průjezd vozidel...)
- Vždy bereme v potaz možnost odrazu střely od zmrzlého podkladu, stromů, kamení, vodní plochy apod. Počítáme také s tím, že zasažením zvěře dráha střely nekončí, ale naopak jsou zcela běžné průstřely se současnou změnou dráhy letu střely;

VII/A/3 - Individuální lovy

1. Která zvěř se nejčastěji loví individuálními metodami lovu?
2. Kterou zvěř není možné lovit individuálními metodami lovu?
3. Čím se liší čekaná a šoulačka?
4. Co je principem lovů lestných?
5. Jaké jsou výhody individuálních metod lovu oproti lovům společným?
1. Která zvěř se nejčastěji loví individuálními metodami lovu?
- Spárkatá, zvěř myslivosti škodící.
2. Kterou zvěř není možné lovit individuálními metodami lovu?
- Drobnou a chráněnou
3. Čím se liší čekaná a šoulačka?
- Čekaná – čeká se v kazatelnách či v posedech
- Šoulačka - pohyb
4. Co je principem lovů lestných?
- Obelstit zvěř. Vábení, balabáni/atrapy, vnadění
5. Jaké jsou výhody individuálních metod oproti lovům společným?
- Klid, zodpovědnost sám za sebe, bez hluku, bez plašení,…

VII/A/4 - Čekaná

1. Jaké výhody poskytuje způsob lovu čekaná?
2. Jaká zařízení při lovu na čekané používáme?
3. Kterou zvěř lze na čekané lovit?
4. Uveďte nejvhodnější místa a dobu pro lov na čekané.
5. Jaká pravidla chování platí při pobytu na čekaništi?
1. Jaké výhody poskytuje způsob lovu čekaná?
- Dost času ke zhodnocení chovnosti zvěře, zvěř myslivce jen těžko navětří, lepší výhled a rozhled, střelba je bezpečnější a jistější.
2. Jaká zařízení při lovu na čekané používáme?
- Noční vidění, dalekohled, puškohled, termovidění.
3. Kterou zvěř lze na čekané lovit?
- Spárkatá
4. Uveďte nejvhodnější místa a dobu pro lov na čekané.
- Krmeliště, otevřená místa, ráno a večer.
5. Jaká pravidla chování platí při pobytu na čekaništi?
- Ticho, ukázněnost,…

VII/A/5 - Šoulačka

1. Která jsou základní pravidla pro provádění lovu šoulačkou?
2. Kterou zvěř lze šoulačkou lovit?
3. V jakém prostředí a čase je nejvhodnější provádět lov šoulačkou?
4. K čemu slouží lovecké chodníky?
5. K čemu slouží lovecké hole?
1. Které jsou základní pravidla pro provádění lovu šoulačkou?
- Pohyb dopravním prostředkem je zakázáno.
- Pomalý a tichý pohyb
- Naslouchání
- Opatrný pohyb
- Pozorování směru větru
2. Kterou zvěř lze šoulačkou lovit?
- Spárkatá
3. V jakém prostředí a čase je nejvhodnější provádět lov šoulačkou?
- Večer a ráno. V říji nebo po dešti.
- Volně po terénu po mysliveckých chodnících.
4. K čemu slouží lovecké chodníky?
- Pro šoulání bez šustění pod nohama.
5. K čemu slouží lovecké hole?
- Při zastavení si myslivec sedne.

VII/A/6 - Slídění

1. Popište průběh lovu slíděním.
2. Porovnejte význam slídění v historii a současnosti našeho lovectví.
3. Které skupiny psů lze využít pro lov slíděním?
4. Jaké požadavky jsou při lovu slíděním kladeny na výkon psa?
5. Kterou zvěř lze slíděním lovit?
1. Popište průběh lovu slíděním.
- Lov zvěře v houštinách nebo v rákosí za pomoci psa, přičemž myslivec střídavě popochází a předstupuje. Systematické prohledávání krytin nízkým nosem, vypichování zvěře a její
nahánění na lovce
2. Porovnejte význam slídění v historii a současnosti našeho lovectví.
- 1848 Řišský patent – slídění. Nyní velká spolupráce se psem.
3. Které skupiny psů lze využít pro lov slíděním?
- Retrívři, slídiči, vodní psi
4. Jaké požadavky jsou při lovu slíděním kladeny na výkon psa?
- Pes slídič s potřebnými zkoušky pro lovecké upotřebení.
5. Kterou zvěř lze slíděním lovit?
- Drobná

VII/A/7 - Společné lovy

1. Jaké je základní rozdělení společných lovů podle způsobu provedení?
2. Jaké typy společného lovu se hodí pro lov drobné zvěře?
3. Jaký je rozdíl mezi naháňkou, nadháňkou a nátlačkou?
4. Co znamená pojem „lov na tahu“ a která zvěř se takto loví?
5. Které druhy zvěře lze úspěšně lovit naháňkou?
1. Jaké je základní rozdělení společných lovů podle způsobu provedení?
- Ploužení, kruhová leč (kruhový, též kolový hon), naháňka, nátlačka, nadháňka.
2. Jaké typy společného lovu se hodí pro lov drobné zvěře?
- Ploužení, kruhové leče, naháňka, vodní lov, čekaná či šoulačka
3. Jaký je rozdíl mezi naháňkou, nadháňkou a nátlačkou?
- Nátlačka: Malý počet účastníků, po ochozech
- Nadháňka: Používají se psi, střelci + honci, horský či méně schůdný terén
- Naháňka: Vítr, tichost, vysoké stavy zvěře, větší hustota honců
4. Co znamená pojem „lov na tahu" a která zvěř se takto loví?
- Kachny
- Při tahu kachen za potravou a zpět na vodní hladinu.
5. Které druhy zvěře lze úspěšně lovit naháňkou?
- Černá, vysoká – holá, zvěř myslivosti škodící.

VII/A/8 - Ploužení

1. Charakterizujte obecně lov ploužením.
2. Jaké základní modifikace lovu ploužením znáte?
3. Která jsou základní pravidla pro postup a střelbu v leči při ploužení?
4. Jaký je rozdíl mezi prostým ploužením a ploužením s křídly?
5. Jaký je rozdíl mezi českou lečí a lesním ploužením?
1. Charakterizujte obecně lov ploužením.
- Je to „společná šoulačka“. Jde se pomalu a potichu vpřed, tak aby lovci zvěř uviděli jako první.
2. Jaké základní modifikace lovu ploužením znáte?
- Ploužení má celkem čtyři používané varianty: prosté ploužení, ploužení s křídly, české ploužení (tzv. česká leč) a ploužení lesní.
3. Které jsou základní pravidla pro postup a střelbu v leči při ploužení?
- Střelba před sebe. Potichu a pomalu.
4. Jaký je rozdíl mezi prostým ploužením a ploužením s křídly?

- Prosté ploužení: Polní honitby, střílí se dopředu
- Ploužení s křídly: Lesní hony v obtížném nebo nepřehledném terénu, dlouhé nebo prudké stráně
5. Jaký je rozdíl mezi českou lečí a lesním ploužením?
- Česká: Nestřílí se dozadu, pole i les, v lesích se zřizují střelecké linky, menší počet střelců, v křídlech také honci
- Lesní: Postupují vpřed jen honci, střelci po stranách

VII/A/9 - Kruhový hon

1. Popište průběh kruhového honu.
2. Která zvěř a ve kterém prostředí se kruhovou lečí nejčastěji loví?
3. Jaká pravidla musí dodržovat účastník kruhového honu?
4. Jaká pravidla platí pro střelbu v kruhové leči?
5. Jmenujte některá chovatelská pravidla související s pořádáním kruhového honu.
1. Popište průběh kruhového honu.
- Vedoucí honu vysílá z jednoho místa střídavě vlevo a vpravo střelce a honce, kteří musí sledovat stopu závodčího. Jakmile se z obou stran závodčí k sobě přiblíží, oznámí to signálem vedoucímu honu, který dá povel k začátku leče. Na tento povel se střelci i honci obrátí čelem ke středu kruhu, nabijí zbraň a postupují ve směru dopředu (do kruhu) a udržují rozestupy. Jakmile se střelci dostanou proti sobě do vzdálenosti, kdy by mohlo dojít k ohrožení střelbou dopředu (do kruhu 250 – 300 m), vedoucí honu signálem dá povel, že střelci od této chvíle střílejí jen ven z kruhu. Střelci zůstávají na místě a honci kruh dotlačují. Od střelců se vyžaduje, aby stříleli jen na zvěř za sebou (z kruhu ven) a na mysliveckou vzdálenost. Zatroubením se hon ukončí.
2. Která zvěř a ve kterém prostředí se kruhovou lečí nejčastěji loví?
- Drobná, zajíci.
- Pole
3. Jaká pravidla musí dodržovat účastník kruhového honu?
- Bezpečnost, střelba jen z kruhu ven a na mysliveckou vzdálenost, ukázněnost, dodržování pokynů.
4. Jaká pravidla platí pro střelbu v kruhové leči?
- Střelba jen z kruhu ven a na mysliveckou vzdálenost.
5. Jmenujte některá chovatelská pravidla související s pořádáním kruhového honu.
- Kruh se nedojde a co je v kruhu se již nestřílí (většinou to jsou ramlice – zaječky).

VII/A/10 - Naháňka

1. Popište průběh lovu naháňkou.
2. Které varianty naháňky z pohledu rozestavení střelců znáte?
3. Které druhy zvěře jsou nejčastěji loveny naháňkou?
4. Jaká jsou pravidla chování střelce na stanovišti?
5. Jaká jsou pravidla pro pohyb honců v leči?
1. Popište průběh lovu naháňkou.
- Vysoké stavy zvěře, schůdnější terén
- Střelci v naprosté tichosti
- Dbát na vítr – kvůli nenavětření
- Honci pomalu, bez křiku na husto
- Střelci potichu a skrytí
2. Které varianty naháňky z pohledu rozestavení střelců znáte?
- Obstavená leč, obstoupená leč - uzavřená, naháňka s křídly.
3. Které druhy zvěře jsou nejčastěji loveny naháňkou?
- Černá, vysoká - holá, zvěř myslivosti škodící.
4. Jaká jsou pravidla chování střelce na stanovišti?
- Ukázněnost, bezpečnost, ticho, klid
5. Jaká jsou pravidla pro pohyb honců v leči?
- Dbát pokynů vedoucího honců, bezpečnost, dodržovat řadu.

VII/A/11 - Nadháňka a nátlačka

1. Popište průběh lovu nátlačkou.
2. Popište průběh lovu nadháňkou.
3. Uveďte výhody (a nevýhody) nátlačky a nadháňky ve srovnání s naháňkou.
4. Která zvěř se nejčastěji loví nátlačkou a nadháňkou?
5. Jaké vlastnosti musí mít pes použitelný pro lov nadháňkou?
1. Popište průběh lovu nátlačkou.
- Málo účastníků – např. pět střelců, dva honci a lovecky upotřebitelný pes
- Zvěř se zvedá a volně odchází po ochozech, kde čekají střelci. Bez hlasitých projevů.
2. Popište průběh lovu nadháňkou.
- Psi do 55cm v kohoutku. Honci(psovodi), popř. střelec.
- V tichosti.
- Na divočáky.
- V horských, méně schůdných prostorech.
3. Uveďte výhody (a nevýhody) nátlačky a nadháňky ve srovnání s naháňkou.
- Výhody: Větší šance k úlovku
- Nevýhody: Plašení jiné zvěře
4. Která zvěř se nejčastěji loví nátlačkou a nadháňkou?
- Černá
5. Které vlastnosti musí mít pes použitelný pro lov nadháňkou?
- Vycvičen tak, aby se nenechal odlákat jinou zvěří.

VII/A/12 - Lovy lestné

1. Které lovecké metody patřící mezi lovy lestné znáte?
2. Na jakých základních principech funguje vábení zvěře pomocí imitace zvuků?
3. Co je to vábnička?
4. Co je to lov s pomocí volavců?
5. Které druhy zvěře jsou nejčastěji loveny na újedi?
1. Které lovecké metody patřící mezi lovy lestné znáte?
- Vábení, vnadění, atrapy – balabáni.
2. Na jakých základních principech funguje vábení zvěře pomocí imitace zvuků?
- Přivolávání zvěře. Spárkatá – říje, liška - vřeštidlo
3. Co je to vábnička?
- Nástroj k imitaci zvuků zvěře.
4. Co je to lov s pomocí volavců?
- Atrapy - Balabány
5. Které druhy zvěře jsou nejčastěji loveny na újedi?
- Zvěř myslivosti škodící

VII/A/13 - Lov odchytem

1. Jakými základními způsoby lze odchytávat spárkatou zvěř?
2. Jaké jsou základní způsoby odchytu bažantů a koroptví?
3. Jakými způsoby lze chytat ondatry?
4. Jaká pomůcka slouží k odchytu zajíců?
5. Jakými způsoby lze lapat naše šelmy?
1. Jakými základními způsoby lze odchytávat spárkatou zvěř?
- Chytací ohrady, zásah střelou s imobilizační látkou.
2. Jaké jsou základní způsoby odchytu bažantů a koroptví?
- Odchyt do náhonců, podražců a vlčků. Rukávník.
3. Jakými způsoby lze chytat ondatry?
- Do plechových truhlíků.
4. Jaká pomůcka slouží k odchytu zajíců?
- Zaječí tenata
5. Jakými způsoby lze lapat naše šelmy?
- Jezevčí kleště, čarovný proutek, liščí měch, sklopec pro kočky, lapák pro psy.

VII/A/14 - Zvláštní způsoby lovu

1. Které lovecké metody patřící mezi zvláštní způsoby lovu znáte?
2. Čím se zvláštní způsoby lovu liší od ostatních?
3. Jaký je současný statut a význam sokolnictví?
4. K lovu které zvěře se používala fretka?
5. Co je to obnova?
1. Které lovecké metody patřící mezi zvláštní způsoby lovu znáte?
- Norování, sokolnictví, fretkování.
2. Čím se zvláštní způsoby lovu liší od ostatních?
- Používají se zvířata.
3. Jaký je současný statut a význam sokolnictví?
- Sokolnictví je zvláštní způsob lovu pomocí vycvičených dravců, především sokolů, jestřábů a orlů. Jedná se o tradiční oblast lovectví, která používá své vlastní metody, úlovky a filozofii.
4. K lovu které zvěře se používala fretka?
- Zajíců. Tzv. příkrajník.
5. Co je to obnova?
- Čerstvě napadený sníh – stopy.

VII/A/15 - Myslivecká rána

1. Vysvětlete pojem myslivecká rána.
2. Uveďte příklady myslivecké rány.
3. Uveďte příklady nemyslivecké rány.
4. Jaká pravidla platí pro mysliveckou ránu z hlediska vzdálenosti brokové a kulové střelby?
5. Jaká pravidla platí pro mysliveckou ránu z hlediska umístění zásahu na těle zvěře?
1. Vysvětlete pojem myslivecká rána?
- Mysliveckou ranou rozumíme zásah zvěře palnou zbraní, který splňuje některá základní kritéria. Především jde o to, aby zásah zaručil spolehlivé a rychlé usmrcení zvěře bez zbytečného trýznění, dále aby znehodnocoval zvěřinu v co nejmenším rozsahu a navíc v místech, kde je málo kvalitní.
2. Uveďte příklady myslivecké rány?
- zásah spárkaté zvěře stojící bokem ke střelci do oblasti komory,
3. Uveďte příklady nemyslivecké rány.
- Jednoznačně nemysliveckou ranou je zásah trofeje, rána na měkko, na kýty na běhy nebo na hřbet.
4. Jaká pravidla platí pro mysliveckou ránu z hlediska vzdálenosti v brokové a kulové střelby?
- Kulová: U srnčí zvěře lze nicméně říct, že by neměla přesáhnout 150 m, u ostatní spárkaté zvěře 200 m.
- Broková: Obecně lze říct, že horní hranice vzdálenosti, na kterou lze předpokládat vysokou pravděpodobnost usmrcení zvěře hromadnou střelu, se pohybuje kolem 35 – 40 metrů.
5. Jaká pravidla platí pro mysliveckou ránu z hlediska umístění zásahu na těle zvěře?
- Především jde o to, aby zásah zaručil spolehlivé a rychlé usmrcení zvěře bez zbytečného trýznění, dále aby znehodnocoval zvěřinu v co nejmenším rozsahu a navíc v místech, kde je málo kvalitní.

VII/A/16 - Značení zvěře, nástřel

1. Vysvětlete pojem značení zvěře.
2. Vysvětlete pojem nástřel a jak ho určíme.
3. Vysvětlete pojmy zápory, barva, stříž a tříšť.
4. Popište způsoby značení zvěře spárkaté.
5. Popište způsoby značení zvěře drobné.
1. Vysvětlete pojem značení zvěře.
- Sledování zvěře po zásahu.
2. Vysvětlete pojem nástřel a jak ho určíme.
- Nástřel je místo, na němž zvěř stála v okamžiku výstřelu.
3. Vysvětlete pojmy zápory, barva, stříž a tříšť.
- Zápor: Otisk stop, otěry, zlámané větvičky,…
- Barva: Krev zvěře
- Stříž: Část ustřelené srsti na nástřelu
- Tříšť: Ustřelená část kosti
4. Popište způsoby značení zvěře spárkaté.

5. Popište způsoby značení zvěře drobné.

VII/A/17 - Dohledávka, dosled a dostřelná rána

1. Vysvětlete rozdíl mezi pojmy dohledávka a dosled.
2. Kdo je povinen zorganizovat dosled a dohledávku?
3. Popište postup a pravidla dosledu.
4. Popište postup a pravidla dohledávky.
5. Co je dostřelná rána a kdy se používá?
1. Vysvětlete rozdíl mezi pojmy dohledávka a dosled.
- Dohledávka je pro drobnou zvěř a dosled pro spárkatou.
2. Kdo je povinen zorganizovat dosled a dohledávku?
- Vedoucí honu, hospodář
3. Popište postup a pravidla dosledu.
- pomáhá nám zapamatovat si místo nástřelu, sledování zvěře po zásahu (značení zvěře), zvuky při útěku (lámání), nález záporu, barvy (struktura a zabarvení), stříže, tříště atd.. – pomocí tohoto můžeme určit místo zásahu na těle a rozsah poranění.
- být připraven k druhé ráně ihned po první.
- najdeme-li zvěř ještě živou, je nutné ji dostřelit (na krk).
- pozor na poraněnou černou zvěř - nebezpečí napadnutí – zbraň mít připravenou k okamžitému použití.
- záraz zavazákem se nesmí provádět, ani u srnčí zvěře (zákon o myslivosti)
- nejlepším pomocníkem je dobrý lovecký pes, vycvičen pro práci na barvě
- nezapomenout označit ulovený kus spárkaté zvěře plombou a vyplnit lístek o původu zvěře.
4. Popište postup a pravidla dohledávky.
- Nástřel, řádné označení, zajištění barváře, následování, v případě přeběhnutí do cizí honitby – informace hospodáři.
5. Co je to dostřelná rána a kdy se používá?
- Při dosledu zraněné zvěře, ukončení trápení zvěře.

VII/A/18 - Ošetření úlovků, vývrh

1. Jaké jsou důvody bezodkladného ošetření zvěřiny?
2. Popište ošetření spárkaté zvěře po ulovení.
3. Popište ošetření drobné zvěře po ulovení.
4. Vysvětlete pojmy odplecení a navětrání.
5. Co je to zrání zvěřiny?
1. Jaké jsou důvody bezodkladného ošetření zvěřiny?
- Kvůli rychlému působení bakterií, které se vyznačují kvasnými a rozkladnými procesy, tvorbou plynů a rychle nastupující hniloby -> znehodnocení zvěřiny.
2. Popište ošetření spárkaté zvěře po ulovení.
- Na kratší dobu jen větráme nebo hned vyvrhujeme. Vyvrhování znamená vyjmutí vnitřností z tělní dutiny, rušení – stažení kůže a rozporcování. Důležité je i vybarvení – proříznutí tepen v pánevní oblasti a bránice a vylití barvy (popř. vyčištění břišní dutiny nebo vymytí pitnou vodou).

3. Popište ošetření drobné zvěře po ulovení.
- Srstnatá – Vyždímání, pírkování/vyvržení
- Pernatá – Vyháčkování/vyvržení
4. Vysvětlete pojmy odplecení a navětrání.
- Odplecení – Oddělení plece
- Navětrávání – Naříznutí dutiny břišní
5. Co je to zrání zvěřiny?
- Vychladnutí, působení kyseliny mléčné zkvalitnění zvěřiny, pozor na zezelenění

VII/A/19 - Ošetření a preparace trofeje

1. Vysvětlete, co je trofej a uveďte příklady.
2. Jak oddělíme trofej před preparací?
3. Popište hlavní kroky při úpravě lebek spárkaté zvěře.
4. Popište hlavní zásady stahování kůží zvěře.
5. Které trofeje lze hodnotit metodami C.I.C.?
1. Vysvětlete, co je trofej a uveďte příklady.
- výraz pro upravenou část úlovku, která je upomínkou na lov nebo hodnotitelným soutěžním předmětem.
- různé štětky, zbraně u divočáka, pírka ptáku, parohy, kelce, hubertka, rohy,…
2. Jak oddělíme trofej před preparací?
- Oddělení hlavy od krku
- Oddělení hlavy a tatrče
3. Popište hlavní kroky při úpravě lebek sparkaté zvěře.
- Oddělení hlavy od krku. Stažení z kůže, vyjmutí světel a mozku. Vložení do studené vody na 1-2 dny. Vaření – až se uvolní svalstvo. Očištění od svalstva, blan. Po úplném očištění natřeme štětcem celou lebku 30% peroxidem a po důkladném vybělení opláchneme vodu.
4. Popište hlavní zásady stahování kůží zvěře.
- Nepoškodit zvěřinu
- Nejlíp za čerstva
- Z vrchu dole
- Lišku a zajíce „do pytle“
- Spárkatou podélně proříznout
5. Které trofeje lze hodnotit metodami C.I.C.?
- Hodnocení trofejí spárkaté zvěře, lebek a kůží šelem.

VII/A/20 - Myslivecká zařízení k lovu zvěře

1. Které zásady platí pro umístění loveckého zařízení?
2. Která legislativní pravidla musíme dodržet při stavbě loveckého zařízení?
3. Co je zásedka, záštita a bouda?
4. Jaké jsou výhody vysokého posedu?
5. Co je to šoulák?
1. Které zásady platí pro umístění loveckého zařízení?
- Mít souhlas od majitele pozemku. Dle zákonů a předpisů
2. Která legislativní pravidla musíme dodržet při stavbě loveckého zařízení?
- Mít povolení od majitele. Dle zákonů a předpisů
3. Co je zásedka, záštita a bouda?
- Krytí pozorovatele/lovce.
4. Jaké jsou výhody vysokého posedu?
- Nezavětřování, mimo zorné pole.
5. Co je to šoulák?
- šoulat můžeme volně v terénu anebo předem připravenou a udržovanou stezkou = šoulákem
- musí mít takový povrch, aby dovolovala bezpečnou chůzi i v noci a minimalizovala naše prozrazení (odstranění suchých větviček a listí, drolícího se povrchu apod.)

VII/B/1 - Příprava a průběh lovu s loveckým hostem

1. Jak probíhá příprava společného lovu?
2. Které jsou hlavní části společného lovu?
3. Jaké jsou povinnosti jednotlivých účastníků honu?
1. Jak probíhá příprava společného lovu?
- Obeznají se stopy, aktivita zvěře. Určí se leče.
- Zajistí se svačina, poslední leč – občerstvení, tombola, soud, pasování, přijimání,…
- Informování
2. Které jsou hlavní části společného lovu?
- Nástup, leče, výřad, poslední leč
3. Jaké jsou povinnosti jednotlivých účastníků honu?
- Dodržovat bezpečnost, pokyny.

VII/B/2 - Příprava a průběh společného lovu

1. Co by mělo předcházet příjezdu loveckého hosta?
2. Jaká pravidla dodržuje lovecký host?
3. Jaká pravidla dodržuje myslivecký hostitel?
1. Co by mělo předcházet příjezdu loveckého hosta?
- Pozvání – informování
- Přijmutí/odmítnutí pozvání
2. Jaká pravidla dodržuje lovecký host?
- Bezpečnost, pokyny hospodáře, zákony, komunikace s hostitelem,…
3. Jaká pravidla dodržuje myslivecký hostitel?
- Bezpečnost, zákony, zájmy hosta, dostatečně informuje hosta, komunikace s hostem, respektovat hosta (viz. Kouření), tradice, zvyky a dobré mravy

VII/B/3 - Pobytové znaky šelem

1. Uveďte hlavní pobytové znaky šelem.
2. Jak se projevuje přítomnost jezevců v honitbě?
3. Jak se projevuje přítomnost kun v honitbě?
1. Uveďte hlavní pobytové znaky šelem.
- Stopy, trus, roztrhané kusy, zničená myslivecká zařízení – medvěd, změna chování a pobytu zvěře.
2. Jak se projevuje přítomnost jezevců v honitbě?
- Stopy, trus, nory, latríny.
3. Jak se projevuje přítomnost kun v honitbě?
- Stopy, trus, dutiny v stromech, obydlí v domě.

VII/B/4 - Pobytové znaky drobné zvěře

1. Popište pobytové znaky zajíce a králíka.
2. Popište pobytové znaky koroptve a bažanta.
3. Popište pobytové znaky vodní pernaté zvěře.
1. Popište pobytové znaky zajíce a králíka.
- Stopy, trus, nory,…
2. Popište pobytové znaky koroptve a bažanta.
- Stopy, zvukové projevy, hnízda, vajíčka,…
3. Popište pobytové znaky vodní pernaté zvěře.
- Stopy, zvukové projevy, hnízda,…

VII/B/5 - Pobytové znaky spárkaté zvěře

1. Jak se liší stopa daňka od ostatní spárkaté zvěře?
2. Jak se liší stopa muflona od ostatní spárkaté zvěře?
3. Vyjmenujte některé zvláštnosti ve stopě vzácných druhů spárkaté zvěře.
1. Jak se liší stopa daňka od ostatní spárkaté zvěře?
- Patkou vyplněna celá zadní půlka. Daněk má identickou stopu s jelenem akorát menší
2. Jak se liší stopa muflona od ostatní spárkaté zvěře?
- Bříška do jedné poloviny délky stopy, zřetelná bříška i hrádek, široká hrázka, oválná s rozevřenými raticemi, plochý hrádek,7cmx5cm
3. Vyjmenujte některé zvláštnosti ve stopě vzácných druhů spárkaté zvěře.
- nevím, fakt nevím co tím autor myslel

VII/B/6 - Popis stopy černé zvěře, porovnání se stopou jelena

1. Popište stopu černé zvěře.
2. Vysvětlete pojem buchtování a otěrkové stromy.
3. Jaký je základní rozdíl mezi stopou jelena a silného kňoura?
1. Popište stopu černé zvěře.

2. Vysvětlete pojem buchtování a otěrkové stromy.
- Buchtování: Rytí divočáků v lese nebo na louce za účelem hledání potravy
- Otěrkové stromy: Zvěř se otírá, drbe.
3. Jaký je základní rozdíl mezi stopou jelena a silného kňoura?
- Paspárek

VII/B/7 - Popis stopy srnce, porovnání se stopou selete

1. Popište stopu srnce a srny.
2. Vysvětlete pojmy strouhání, hrabánkování a čarovné kruhy.
3. Jaký je základní rozdíl mezi stopou srnce a selete?
1. Popište stopu srnce a srny.

2. Vysvětlete pojmy strouhání, hrabánkování a čarovné kruhy.
- Strouhání: Strouhání parůžků o kůru ve vývojovém stádiu.
- Hrabánkování: Označení teritoria
- Čarovné kruhy: Vydupané kruhy lásky při srnčí říji
3. Jaký je základní rozdíl mezi stopou srnce a selete?
- Paspárky, sele – kulatější, jeden nehet delší.

VII/B/8 - Porovnání stopy lišky a psa (vlka)

1. Uveďte zásadní rozdíly mezi stopou psa a lišky.
2. Uveďte zásadní rozdíly mezi stopou psa a vlka.
3. Jaké jsou rozdíly v kladení stop ve sledu u lišky, vlka a psa?
1. Uveďte zásadní rozdíly mezi stopou psa a lišky.
- Liška: menší plocha
- Pes: kapičky
2. Uveďte zásadní rozdíly mezi stopou psa a vlka.
- Pes: Do prostoru
- Vlk: Uzavřený kruh
3. Jaké jsou rozdíly v kladení stop ve sledu u lišky, vlka a psa?


VII/B/9 - Popis stopy jelena, porovnání se stopou daňka

1. Popište stopu jelena a stopu laně.
2. Uveďte příklady stopních variant zanechávaných různými jeleny.
3. Jaký je hlavní rozdíl mezi stopou jelena a daňka?
1. Popište stopa jelena a stopu laně.

2. Uveďte příklady stopních variant zanechávaných různými jeleny.

3. Jaký je hlavní rozdíl mezi stopou jelena a daňka.

VII/B/10 - Specifika lovu zvěře černé

1. Které jsou základní způsoby lovu černé zvěře?
2. Jaké jsou pobytové znaky černé zvěře?
3. Jaká jsou specifika lovu černé zvěře oproti ostatní zvěři spárkaté?
1. Které jsou základní způsoby lovu černé zvěře?
- čekaná, společné lovy
2. Jaké jsou pobytové znaky černé zvěře?
- kaliště, stopy, trus, rytí, malovánky, otěry,…
3. Jaká jsou specifika lovu černé zvěře oproti ostatní zvěře spárkaté?
- Noční lov, celoroční lov

VII/B/11 - Specifika lovu zvěře srnčí

1. Které jsou základní způsoby lovu srnčí zvěře?
2. Jaké jsou pobytové znaky srnčí zvěře?
3. Jaká jsou specifika lovu srnců v říji?
1. Které jsou základní způsoby lovu srnčí zvěře?
- čekaná, šoulačka, vábení
2. Jaké jsou pobytové znaky srnčí zvěře?
- hrabánkování, čarovné kruhy, stopy, trus, odery na stromcích, zálehy,…
3. Jaké jsou specifika lovu srnců v říji?
- Vábení

VII/B/12 - Specifika lovu lišek

1. Které jsou základní způsoby lovu lišek?
2. Jaké jsou pobytové znaky lišek?
3. Jaká jsou specifika lovu lišek oproti ostatní zvěři?
1. Které jsou základní způsoby lovu lišek?
- Na sečinku v létě, na újedi, vábení.
2. Jaké jsou pobytové znaky lišek?
- trus, nory, stopy
3. Jaká jsou specifika lovu lišek oproti ostatní zvěři?
- norování

VII/B/13 - Specifika lovu zvěře jelení

1. Které jsou základní způsoby lovu jelení zvěře?
2. Jaké jsou pobytové znaky jelení zvěře?
3. Jaká jsou specifika lovu jelenů v říji?
1. Které jsou základní způsoby lovu jelení zvěře?
- čekaná, šoulačka, vábení
2. Jaké jsou pobytové znaky jelení zvěře?
- trus, stopy, okus, loupání/ohryz, zálehy, odery,…
3. Jaké jsou specifika lovu jelenů v říji?
- Vábení

VII/B/14 - Lovecká výstroj a výbava

1. Uveďte přehled základní výbavy využívané při lovu.
2. Z čeho vychází volba oděvu, obuvi a doplňků před lovem?
3. Z čeho vychází volba lovecké zbraně a optiky před lovem?
1. Uveďte přehled základní výbavy využívané při lovu.
- Výstroj – pokrývka hlavy, obuv, oblek, plášť
- Lovecká brašna nebo tlumok (batoh)
- Hůl, sumku (na kulové náboje), řemínky (pernatá)
- Trojnožka či sedačka, lovecká trubka (povelka) popř. borlice
2. Z čeho vychází volba oděvu, obuvi a doplňků před lovem?
- Počasí, roční období, způsob lovu
3. Z čeho vychází volba lovecké zbraně a optiky před lovem?
- Druh zvěře, kterou chceme lovit

VII/B/15 - Odchyt zvěře spárkaté

1. Jaké jsou dva nejběžnější způsoby odchytu spárkaté zvěře?
2. Popište chytací ohradu a pravidla pro její budování.
3. Popište způsob manipulace a transport odchycené zvěře spárkaté.
1. Jaké jsou dva nejběžnější způsoby odchytu spárkaté zvěře?
- Chytací ohrady (chytadla) a zásah střelou s imobilizační látkou
2. Popište chytací ohradu a pravidla pro její budování.
- Chytadlo je umístěno v místě, kde je zvěř zvyklá vyhledávat potravu v době strádání, tedy u krmelců. Vyrobena ze dřeva
- Chytadlo je ohrada, jejíž konstrukce by měla zabránit poranění zvěře. Uvnitř je krmné zařízení, kde má zvěř hned od počátku období nouze dobře založeno a kde najde vždy potravu. Padací dvířka se ovládají z pozorovatelny umístěné poblíž ohrady.
3. Popište způsob manipulace a transport odchycené zvěře spárkaté.
- Záběhem se pomalu, tiše a klidně zatlačí do přepravní bedny. Jelenům a daňkům se uřezávají parohy. Při dopadu se nesmí zvěř vážněji poranit. K uspání lze také aplikovat medikované krmivo (granule aj.).

VII/B/16 - Odchyt zvěře drobné

1. Popište zaječí tenata a způsob lovu s nimi.
2. Popište náhonec a vlček. K čemu slouží?
3. Jak se používá podražec?
1. Popište zaječí tenata a způsob lovu s nimi.
- Sítě o výšce 1-1,5m, která jsou vyrobena ze silikonových vláken. Jsou to dvě vnější – zrcadla 25x25cm a jedna síť vnitřní – jádro 5x5cm.
- Zajíc vběhne, prorazí zrcadlo, narazí na jádro a zamotá se do druhého zrcadla.
2. Popište náhonec a vlček. K čemu slouží?
- Odchyt bažantů
- Náhonec: Síť 6x300m s oky 5,2x5,2cm ze silikonových vláken. V dolní části se vytvoří vak, do kterého bažant spadne, když narazí na síť.
- Vlček: Tvar obdélníkové krabice s rozměry 2x2m x 50cm. Ve stěnách vlčku jsou otvory opatřené drátěnými dvířky 20cm širokými, otevírajícími se dovnitř. Staví se na místo, kudy je zvěř zvyklá chodit k zásypu nebo přímo do zásypu.
3. Jak se používá podražec?
- Síť 2x2m s oky 5x5cm volně zavěšená na rámu. Vkládá se dlouho před odchytem, aby si na něj zvěř zvykla. Nejúspěšnější v zimně kvůli sněhové pokrývce. Pro menší počet bažantů.

VII/B/17 - Lapání predátorů a zvířat škodících v myslivosti

1. Popište základní provedení a funkci sklopce.
2. Kterou zvěř lze pomocí sklopce lovit?
3. Jaké humánní zásady platí při odchytu zvěře?
1. Popište základní provedení a funkci sklopce.
- Konstruují se s jednou nebo dvěma záklopkami (průchozí nebo jednostranné), které jsou spouštěny nášlapným zařízením.
- Sklopce lapají zvěř živou a chytí-li se do nich některý chráněný druh, může být puštěn zpět do přírody. Mnoho různých typů sklopců spojuje princip truhlíků, v nichž je umístěno pohyblivé nášlapné prkénko, uvolňující spouštěcí zařízení a padací dvířka, která ve sklopci zvěř uzavřou.
2. Kterou zvěř lze pomocí sklopce lovit?
- Zvěř myslivosti škodící
3. Jaké humánní zásady platí při odchytu zvěře?
- Bez zranění a bez zbytečného stresování zvěře.

VII/B/18 - Norování

1. Popište stručně průběh norování.
2. Která zvěř se nejčastěji loví norováním?
3. Popište umělou noru a její umístění.
1. Popište stručně průběh norování.
- K vypuzení zvěře z nory se používají nízkonozí psi – norníci. Psem vypuzené šelmy se střílejí nebo lapají, případně jsou přímo zadáveny norujícími psy. Při norování liška urputně brání své potomky a pes bývá často zraněn. V případě, že se zvěř v noře zatarasí, zahrabe norníka, nebo vznikne pro psa jiné nebezpečí, přistupuje se k vykopávání.
2. Která zvěř se nejčastěji loví norováním?
- Liška a jezevec.
3. Popište umělou noru a její umístění.
- U újediště.
- Většinou z betonu. Má jeden nebo dva vchody a uprostřed kotel. Pokud je jen jeden vchod, tak na konci je kotel.

VII/B/19 - Lov vábením

1. Která základní pravidla musíme dodržet při vábení?
2. Uveďte příklady vábení zvěře spárkaté.
3. Uveďte příklady vábení šelem a drobné zvěře.
1. Která základní pravidla musíme dodržet při vábení?
- Musíme vědět v jaké období se hodí vábit a snažit se co nejvíce napodobit hlas zvěře.
2. Uveďte příklady vábení zvěře spárkaté.
- Troubení na soka, pískání srn, rochání u daňka,…
3. Uveďte příklady vábení šelem a drobné zvěře.
- Šelmy pomocí hlasu jejich kořisti. Ptačí nářek, myškování, zaječí vřeštidlo.
- Napodobování hlasu

VII/B/20 - Lov na újedi a obnově

1. Charakterizujte zásady lovu na újedi.
2. Jaká pravidla platí pro zakládání újedi?
3. Při lovu které zvěře lze využít obnovu?
1. Charakterizujte zásady lovu na újedi.
- Újediště je místo, kam myslivci straží újeď - tedy návnadu, na kterou lákají zvířata a pak, nejčastěji z dobře zatepleného posedu, který se obvykle vyskytuje v bezprostřední blízkosti, zvířata pozorují a střílejí.
- V tichosti
- „čekaná na šelmy“
2. Jaká pravidla platí pro zakládání újedi?
- předkládání mrtvých zvířat či jakýchkoli jejich částí na újedi je nezákonné.
3. Při lovu které zvěře lze využít obnovu?
- Lišky a kuny, šelmy

VII/C/1 - Sokolnictví

1. Charakterizujte stručně sokolnictví.
2. Co jsou to dravci vysokého a nízkého letu?
1. Charakterizujte stručně sokolnictví.
- Sokolnictví je zvláštní způsob lovu pomocí vycvičených dravců, především sokolů, jestřábů a orlů. Jedná se o tradiční oblast lovectví, která používá své vlastní metody, úlovky a filozofii. Člověk, který tuto činnost vykonává, se nazývá sokolník.
2. Co jsou to dravci vysokého a nízkého letu?
- Dravci nízkého letu, kteří svoji vyhlídnutou kořist loví tak, že se v dostatečné vzdálenosti od kořisti spustí dolů a ke kořisti se přibližují letem nízko nad zemí, přičemž využívají zastínění např. trávou nebo terénem tak, aby je kořist uviděla v poslední chvíli a neměla čas k úniku. Takto loví jestřábi, káňata, ale také často orli.
- Další skupinou jsou dravci vysokého letu, kteří svoji kořist loví z výšky, někdy také střemhlavým letem. Do této skupiny patří všichni sokolovití dravci, např. sokol stěhovavý, ostříž, raroh velký či lovecký.

VII/C/2 - Z historie lovu zvěře - fretkování

1. Popište způsob lovu pomocí fretky.
2. Zhodnoťte aktuálnost fretkování.
1. Popište způsob lovu pomocí fretky.
- Lov králíků. Do králičí nory se pustí fretka, která ho vyžene.
2. Zhodnoťte aktuálnost fretkování.
- Dnes se již nepoužívá, pouze v anglii.

VII/C/3 - Z historie lovu zvěře - vyháčkování, vymačkání a pírkování

1. Co je pírkování, vyháčkování a vymačkání?
2. Jsou uvedené metody ošetření drobné zvěře správné?
1. Co je pírkování, vyháčkování a vymačkání?
- Pírkování: Vytáhnutí střev drobným řezem u pánve a otvor se ucpal pírkem.
- Vyháčkování: Vytáhnout řitním otvorem střeva.
- Vymačkání: Vymačkání rzi z močového měchýře.
2. Jsou uvedené metody ošetření drobné zvěře správné?
- Vymačkání ne, jelikož může dojít k poškození močového měchýře a střev a dochází ke kontaminaci.
- Vyháčkování ne, jelikož může dojít k protrhnutí střev a kontaminaci
- Pírkování ano

VII/C/4 - Z historie lovu zvěře - výhoz

1. Jaký je rozdíl mezi výhozem a vývrhem?
2. Je výhoz vhodný k ošetření spárkaté zvěře?
1. Jaký je rozdíl mezi výhozem a vývrhem?
- Výhoz: Nejedlé vnitřnosti (střeva a trávník, močový měchýř)
- Vývrh: Veškeré vnitřnosti, drop: jedlé vnitřnosti
2. Je výhoz vhodný k ošetření spárkaté zvěře?
- Výhoz je část vývrhu, který se rovnou vyhazuje.

VII/C/5 - Drobné trofeje

1. Uveďte příklady drobných trofejí ze spárkaté zvěře.
2. Uveďte příklady trofejí z drobné zvěře.
1. Uveďte příklady drobných trofejí ze spárkaté zvěře.
- kelce, štětky, hubertka, pírka, kelky, zbraně.
2. Uveďte příklady trofejí z drobné zvěře.
- tatrček, paletky, kačírky

VII/C/6 - Kelce a hubertky

1. Která zvěř má kelce?
2. Co je hubertka a jak ji nalezneme?
1. Která zvěř má kelce?
- jsou horní tupé špičáky jelenů a laní
2. Co je hubertka a jak ji nalezneme?
- zkostnatělá část srdečního svalu spárkaté zvěře

VII/C/7 - Paletky a bezoáry

1. Co jsou to paletky a kde je nalezneme?
2. Co jsou to bezoáry a kde je nalezneme?
1. Co jsou to paletky a kde je nalezneme?
- zakrnělé první ruční pero
- pernatá zvěř
2. Co jsou to bezoáry a kde je nalezneme?
- Bezoár- je těleso vytvořené v zažívacím traktu ze spolykaného nestravitelného materiálu
- koza bezoárová - přežvýkavci

VII/C/8 - Hodnocení srnčích trofejí

1. Popište princip hodnocení srnčích parůžků.
2. Které paroží srnců nelze hodnotit a proč?
1. Popište princip hodnocení srnčích parůžků.
- Délka lodyh, čistá hmotnost trofeje, objem paroží + barva, perlení, růže, hroty výsad, pravidelnost…
2. Které paroží srnců nelze hodnotit a proč?
- Poranění pučnice, poranění varlat – parukář, následek poranění, vývrtkář. Poranění

VII/C/9 - Hodnocení jeleních trofejí

1. Popište princip hodnocení jeleního paroží.
2. Za co lze u jeleního paroží přidělit přirážkové a srážkové body?
1. Popište princip hodnocení jeleního paroží.
- Délka lodyhy, délka očníku, délka opěráku, obvod růže, spodní obvod lodyhy, horní obvod lodyhy, počet výsad na lodyze, čistá hmotnost trofeje.
2. Za co lze u jeleního paroží přidělit přirážkové a srážkové body?
- Přirážky: rozloha, barva, perlení, hroty výsad, nadočníky, koruna
- Srážky: rozdílné délky lodyh, asymetrie paroží, nepravidelnost u očníků, nadočníků a opěráků,…

VII/C/10 - Hodnocení kůží a lebek

1. Popište stručně hodnocení lebek šelem.
2. Popište stručně hodnocení kůží šelem.
1. Popište stručně hodnocení lebek šelem
- Délka šířka, na mm.
2. Popište stručně hodnocení kůží šelem.
- vlk, medvěd, rys, divoká kočka
- délka, šířka, rozpětí
- ovlivnění preparací
- Přirážky: Délka srsti, pravidelnost osrstění, chvostky a vous, skvrnitost, licousy = příklad rys

VII/C/11 - Hodnocení trofejí černé

1. Popište princip hodnocení zbraní černé zvěře.
2. Za co lze u zbraní černé zvěře přidělit přirážkové a srážkové body?
1. Popište princip hodnocení zbraní černé zvěře.
- Délka a šířka páráku, obvod klektáku
2. Za co lze u zbraní černé zvěře přidělit přirážkové a srážkové body?
- Přirážky: Za páráky – úbrus, barva, kruhovitý tvar. Za klektáky – barva, kruhovitý tvar
- Srážky: Nedostatečný úbrus páráků, nesouměrnost,…

VII/C/12 - Hodnocení trofejí muflona

1. Popište princip hodnocení mufloních toulců.
2. Za co lze u mufloních toulců přidělit přirážkové a srážkové body?
1. Popište princip hodnocení mufloních toulců.
- Délka toulce, obvody toulce, rozloha toulců.
2. Za co lze u mufloních toulců přidělit přirážkové a srážkové body?
- Přirážky: Barva, vrubování, vlnutí.
- Srážky: Vrůstavost, vzhledové vady.

VII/C/13 - Z historie lovu zvěře - výrovka, zradidla

1. Jak fungoval lov se zradidly?
2. Popište princip lovu na výrovce.
1. Jak fungoval lov se zradidly?
- Leč, v níž je obeznaná liška nebo jiný druh zvěře, který je povoleno lovit, se celá ohradí zradidly, tzn. že po jejím obvodu se na stromy upevní asi v metrové výšce od země motouz, na němž jsou navázány různobarevné hadříky. Tyto cizí předměty budí ve zvěři nedůvěru, takže je nepodlézá, ale obchází.
2. Popište princip lovu na výrovce.
- Výrovka bylo zařízení k lovu dravců a krkavcovitých odstřelem za pomoci doma chovaného výra.

VII/C/14 - Z historie lovu zvěře - tenata, příkrajníky

1. Která zvěř se dala lovit do tenat a tenátek?
2. K čemu sloužily příkrajníky?
1. Která zvěř se dala lovit do tenat a tenátek?
- Tenata: zajíc
- Tenátka: Pernatá
2. K čemu sloužily příkrajníky?
- Odchyt divokých králíků

VII/C/15 - Z historie lovu zvěře - lovecká štvanice, parforsní hon

1. Jak probíhala lovecká štvanice?
2. Popište průběh a hlavní myšlenku parforsního honu.
1. Jak probíhala lovecká štvanice?
- Štvanice začínala signálem loveckého rohu a smečka psů měla oddělit vybraný kus od stáda a pronásledovat jej. Ve chvíli, kdy se jí postavil na odpor, obklopili jelena lovci.
2. Popište průběh a hlavní myšlenku parfosního honu.
- Předmětem zájmu při parforsních honech byli téměř bez výjimky jeleni. Byla to v podstatě novodobá úprava již zmíněných středověkých štvanic. Nelovilo se však namátkově, ale cílem byl jen jeden předem vybraný jelen. Z těchto důvodů se rozšířily tyto hony především v oborních chovech. kromě jelenů se takto lovili také daňci, ovšem jejich lov nedosáhl ani zdaleka takové obliby jako u zvěře vysoké.

VII/C/16 - Z historie lovu zvěře - čižba

1. Vysvětlete pojem čižba.
2. Jmenujte některé historické metody odchytu drobného ptactva.
1. Vysvětlete pojem čižba.
- Čižbou se rozumí lov drobných ptáků pomocí nejrůznějších loveckých technik (pasti, sítě, oka, lep…).
2. Jmenujte některé historické metody odchytu drobného ptactva.
- Do sítí (humenec, sklopka, chytací klec, truhlička, vějíčky) nebo do ok (sklop, pruhlo, špruhle).

VII/C/17 - Z historie lovu zvěře - vrše a šlehačky

1. Vysvětlete princip lovu do vrše.
2. Vysvětlete princip lovu pomocí šlehačky.
1. Vysvětlete princip lovu do vrše.
- Vrš je nástroj na chytání ryb v řece. Je to válcový nebo kuželovitý košík z proutí s trychtýřovým vstupem, který se klade na dno řeky tak, že funguje jako past: ryba, podporovaná proudem, se do vrše snadno dostane, ale proutí ji nepustí ven.
- Zakázán
2. Vysvětlete princip lovu pomocí šlehačky.
- Past na myši pro ondatry
- Zakázán

VII/C/18 - Z historie lovu zvěře - způsoby lovu tetřeva a tetřívka

1. Popište způsob lovu tetřeva.
2. Popište způsob lovu tetřívka.
1. Popište způsob lovu tetřeva.
- Lov v době toku. – V zahraničí
- Patří mezi kriticky ohrožené druhy.
2. Popište způsob lovu tetřívka.
- Patří mezi silně ohrožené druhy.

VII/C/19 - Z historie lovu zvěře - tlučky a jestřábí koše

1. Popište princip tlučky.
2. Popište princip jestřábího koše.
1. Popište princip tlučky.
- Tlučky byly lapací samočinná zařízení sloužící k lovu predátorů, založená na působení tíže. Tlučky se budovaly z těžkých dřevěných polen či klád a často se taková konstrukce ještě zatěžovala kameny. Celé zařízení mělo tvar jakési rampy, která se nazdvihla a podepřela vratkou podpěrou spojenou se spouští. Na tu se navlékala návnada. Podlaha nebo strop tlučky bývaly někdy navíc opatřeny ostrými hřeby. Okolo nalíčené pasti se stavěly zábrany, které měly usměrnit pohyb zvěře ke tlučce z odpovídajícího směru.
2. Popište princip jestřábího koše.

VII/C/20 - Z historie lovu zvěře - způsoby lovu koroptve a sluky

1. Popište způsoby lovu koroptve.
2. Popište způsoby lovu sluky.
1. Popište způsoby lovu koroptve.
- Rukávník
- Sněhovka (sklonec, sklopka)
Jednalo se o zařízení určené k odchytu drobné pernaté zvěře, obzvláště koroptví pod zásypy. Sněhovka byla vypouklá čtvercová síť opatřená uprostřed kovovým kroužkem. Tento kroužek se navlékal na ohlazený dřevěný kůl zaražený do země. Síť se upevnila v rozích k zemi, za kroužek se napnula po kůlu vzhůru a upevnila do zářezu v jeho horní části. Ke kroužku se na provázku spustil dolů snopeček obilných klásků. Zvěř podlezla vypnuté strany sítě, zatahala za obilný svazeček, tím se ze zářezu uvolnil kroužek, celá síť sjela dolů a uvěznila koroptve pod sebou.
Přestože se jednalo o odchytové zařízení fungující bez účasti myslivce, bylo je nezbytně nutné v nepříliš dlouhých intervalech kontrolovat, aby se chycená zvěř nepocuchala, zbytečně dlouho se nestresovala a aby ji nevybral některý predátor nebo nepovolaná osoba. Z tohoto důvodu se většinou poblíž sebe připravovalo více sněhovek, jejichž kontrola tak byla jednodušší.
- Rukávník bylo speciální zařízení používané především pro odchyt koroptví, ale výjimečně také pro odchyt mladých bažantů. Dnes se jedná o víceméně reliktní způsob odchytu, i když někde snad může být ještě výjimečně používán. Skládá se ze zábradel, nebes, můstku a bludníku.
Zábradla bývají složená z polí o výšce 50-70 cm a staví se v celkové délce okolo 10-15 metrů. Formují se do tvaru křídel, maskují se větvemi a travinami a mají za úkol svést pomalu natlačovanou zvěř do vlastního bludníku. Jeho první částí jsou nebesa, která tvoří rozšířenou a vyvýšenou předsíň. Další částí je protažený pytel, který má nálevkovitý tvar a ke konci se zužuje. V jeho první třetině se nachází samočinně se sklápějící můstek v podobě houpačky, který převážením zabraňuje zvěři v návratu.

NAHÁNĚNÍ A LOV POMOCÍ ŠTÍTU
K natlačování koroptví do nejrůznějších sítí se často používal tzv. štít. Byl to obraz pasoucí se krávy na plátně o rozměrech 2 krát 2 m, plátno bylo napnuto na rámu opatřeném dole bodcem, aby se dalo upevnit do země. Jindy se používala pouhá maska kravské hlavy, kterou nesl lovec na hlavě.
Použití štítu vycházelo z poznatku, že zvěř se pasoucího se dobytka nebojí, ale pomalu před ním ustupuje požadovaným směrem. Obdobně se bylo možno přiblížit i k pasoucím se husám, divokým kachnám při břehu apod.
- PŘÍKRAJNÍKY
Příkrajníky (přívlače, přívlačce, tyrasy) se používaly k lovu koroptví s pomocí ohařů. Pes vystavující zvěř byl i s okolní krytinou překryt obdélníkovou sítí, která byla na zadním konci opatřena olověnou zátěží. Na přední straně mívala síť v rozích dvě dřevěné tyče, za které byla se zdviženým čelem natažena přes hejnko. Koroptve byly po vyplašení do této sítě schytány. Délka sítě dosahovala až 15m (minimální délka pro odchyt koroptví se udávala asi 6m) a její šířka byla jen o málo menší.
Zvláštní malé příkrajníky se požívaly rovněž k lovu jezevců, lišek a králíků. Byly to čtvercové sítě o straně přes 1 m s olověnými zátěžemi v rozích. Podobné byly rovněž králičí nebo jezevčí měchy, které měly tvar pytle se zdrhovací šňůrou. Takovou sítí se po vpuštění psa nebo fretky pod zem překryl vsuk do nory a vypuzená zvěř byla lapena. Tyto sítě se také používaly jako doplněk při norování, kdy nebyl k dispozici dostatečný počet střelců. Přebytečné vsuky se pak jistily tímto způsobem.

Z hlediska současnosti stojí na tomto místě za zmínku také použití podražce a vlčku, poměrně dobře známých zařízení určených k odchytu drobné pernaté zvěře pod zásypy. Z hlediska dnešního zákonodárství je používání sítí obecně klasifikované jako zakázané s výjimkou odchytu živé zvěře za účelem zazvěřování nebo ornitologického výzkumu.

2. Popište způsoby lovu sluky.
- Sluka je chráněná, Lov sluky lesní je možný pouze na zvláštní povolení odboru životního prostředí příslušného okresního úřadu, a pokud myslivci o povolení lovu zažádali, zpravidla jim nebylo vyhověno, a proto již o lov ani nežádají.
- Klasickým loveckým způsobem byl lov sluky při jarním tahu. V té době se však sluka běžně lovila rovněž na tahu podzimním a při společných lovech vyháněním loveckým psem.

Hodně štěstí u zkoušek před komisí! :-)
Podporujeme:
Motto: Domov pro koroptev, krajina pro člověka. Na tom pracujeme. Zachraňme lipana a pstruha potočního