Vypracované otázky na zkoušky z myslivosti

- odpovědi na jednotlivé otázky jsou průběžně doplňovány.

Tyto stránky nejsou veřejné. Jsou vytvořeny adeptem kurzu myslivosti pro podporu studia v nejlepším vědomí a svědomí, přesto nemusí obsahovat správné a úplné informace. Nespoléhej se slepě na tento web a ke studiu využij Penzum aj. doporučenou literaturu!
Stránky www.myslivecke-zkousky.cz nevznikly za účelem zisku, avšak jejich provoz něco stojí. Samotné vypracování otázek zabralo mnoho desítek hodin času. Poslední aktualizace 27.1.2020. Proto jsou-li pro Tebe stránky přínosem, podpoř, prosím, jejich provoz a údržbu zasláním libovolné částky na účet Fio 2501624072 / 2010. Díky!
  • DOMŮ (návrat na hlavní stránku)
  • TEST ZNALOSTÍ (vyzkoušej své znalosti jako u zkoušek)
  • MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ (otázky a odpovědi připravujeme (ještě nefunguje))
  • VIDEO (Video ukázka z průběhu zkoušek z myslivosti)
  • KONTAKT (našli jste chybu? napište své připomínky, zájem o spolupráci apod.)
PDF karta I. (4 MB)
PDF karta II. (4 MB)
PDF karta III. (4 MB)
PDF karta IV. (4 MB)
PDF karta V. (4 MB)
PDF karta VI. (4 MB)
PDF karta VII. (4 MB)

Otázky a odpovědi na zkoušky z myslivosti

- II. skupina předmětů (právní předpisy, plány hospodaření)
- Úroveň C - doplňkové okruhy

II/C/1 - Co je bažantnice

1. Co musí splňovat část honitby, aby zde mohla být vymezena bažantnice?
2. Kdo rozhoduje o vymezení bažantnice?
3. Kdo a jak vyznačuje bažantnici v terénu?
1. Co musí splňovat část honitby, aby abyste mohla být vymezena bažantnice?
- Jako základní podmínky pro chov bažantů se posuzují:
a) výměra bažantnice nejméně 100 ha souvislých honebních pozemků v rámci uznané honitby a z toho nejméně 25 ha je tvořeno lesními pozemky, nebo pozemky s keři nebo dalšími dřevinami (např. remízky, meze)
b) nadmořská výška maximálně 700 m
c) hranice bažantnice je vzdálena nejméně 200 m vzdušnou čarou od souvisle zastavěného území měst, obcí nebo jiného trvalého osídlení od hranice sousední honitby
d) trvalý přirozený zdroj vody v bažantnici využitelný pro bažantí zvěř
e) písemný souhlas vlastníků jednotlivých honebních pozemků navrhovaných na bažantnici se zřízením bažantnice a s umístěním mysliveckých zařízení navržených ve studii a s návrhem doporučených budoucích porostních úprav na jejich pozemcích
f) roční počet vypouštěných bažantů nejméně 1 500 kusů nebo dosavadní přirozený výskyt bažanta z divoké populace na pozemcích navrhovaných za bažantnici odpovídající v posledních 5 letech početním stavům stanoveným podle zvláštního právního předpisu
g) střídavě se vyskytující plochy s vysokými zemědělskými porosty nad 20 cm s plochami s nízkými zemědělskými porosty do 10 cm
h) výskyt zemědělských kultur o výšce nad 20 cm v jarním období a hustých vysokých porostů zemědělských kultur nad 20 cm, které mohou být ponechávány přes zimní období, (např. vojtěškové porosty, porosty ozimých obilovin, travní porosty)
i) vypouštění bažantů alespoň 30 dní před každým jednotlivým lovem
2. Kdo rozhoduje o vymezení bažantnice?
- Orgán státní správy myslivosti.
- Vyhláška č. 7/2004 Sb.
3. Kdo a jak vyznačuje bažantnici v terénu?
- V honitbě vyznačí bažantnici držitel honitby označením tak, že nejpozději do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby nebo její změny, v jejímž obvodu vznikla bažantnice, umístí po obvodu bažantnice na vhodných místech (např. na přístupových cestách, turistických stezkách) tabulky s uvedením: a) názvu honitby a výslovným označením, že jde o bažantnici b) označení držitele a uživatele honitby c) název orgánu státní správy myslivosti, který vydal rozhodnutí o uznání honitby nebo její změny, v jejímž obvodu vznikla bažantnice d) číslo jednací tohoto rozhodnutí a datum jeho vydání a nabytí právní moci

II/C/2 - Plánování chovu a lovu zvěře v honitbě

1. Kdo je povinen vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě, kdo vypracovaný plán schvaluje a kdo má právo kontrolovat jeho plnění?
2. Uveďte základní principy plánování lovu zvěře v honitbě.
1. Kdo je povinen vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě, kdo vypracovaný plán schvaluje a kdo má právo kontrolovat jeho plnění?
- Uživatel honitby vypracovává, držitel honitby schvaluje, kontroluje orgán státní správy myslivosti.
2. Uveďte základní principy plánování lovu zvěře v honitbě.
- Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře.

II/C/3 - Sčítání zvěře, jeho účel, termíny a metodika

1. Jaký je účel sčítání zvěře a kdo je povinen sčítání zvěře provádět?
2. Kdo stanovuje termíny sčítání, komu se oznamují výsledky sčítání a kdo se k výsledkům vyjadřuje?
1. Jaký je účel sčítání zvěře a kdo je povinen sčítání zvěře provádět?
- Zjistit jarní kmenové stavy. Uživatel honitby.
2. Kdo stanovuje termíny sčítání, komu se oznamuji výsledky sčítání a kdo se k výsledkům vyjadřuje?
- Orgán státní správy, vyjadřuje se držitel honitby.

II/C/4 - Náhrada škod na zvěři

1. Uveďte příklady škod způsobených na zvěři, a kdo za škodu na zvěři zodpovídá?
2. Kdo má nárok na náhradu škody způsobené na zvěři?
1. Uveďte příklady škod způsobených na zvěři, a kdo za škodu na zvěři zodpovídá?
- Za škodu zodpovídá každý, kdo ji způsobil.
- Pytláctví, úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypouštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře.
2. Kdo má nárok na náhradu škody způsobené na zvěři?
- Uživatel honitby

II/C/5 - Chovatelské přehlídky trofejí

1. Kdo rozhoduje o konání chovatelských přehlídek trofejí?
2. K čemu přehlídky slouží?
1. Kdo rozhoduje o konání chovatelské přehlídky trofejí?
- Orgán státní správy
- ČMMJ - OMS
2. K čemu přehlídky slouží?
- Ukázka hospodaření se zvěří, součást ekologické výchovy školních dětí, pokud děti dostanou při návštěvě chovatelské přehlídky náležitý výklad od zkušených myslivců k jednotlivým exponátům, což v konečném důsledku pomáhá měnit negativní názor veřejnosti na myslivce a jejich úlohu v přírodě.

II/C/6 - Minimální a normované stavy zvěře

1. Co znamená minimální a co normovaný stav zvěře a v jakých počtech je povinen uživatel honitby stavy zvěře udržovat?
2. Co ovlivňuje zařazení honiteb do jakostních tříd a stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře?
3. Pro které druhy zvěře a podle čeho se stanovují minimální a normované stavy?
1. Co znamená minimální a co normovaný stav zvěře a v jakých počtech je povinen uživatel honitby stavy zvěře udržovat?
- Minimální stav zvěře: je (kmenový) stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu.
- Normovaný stav zvěře: je nejvýše přípustný jarní (kmenový) stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby
- Vyhláška Mze č. 491/2002 Sb.
2. Co ovlivňuje zařazení honiteb do jakostních tříd a stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře?
- Poloha, rozloha honitby, počet potůčků (zdroj vody) a v neposlední řadě úživnost honitby.
3. Pro které druhy zvěře a podle čeho se stanovují minimální a normované stavy?
- S výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře.
- Zvěř spárkatá: jelení, daňčí, mufloní, srnčí, černá
Zvěř drobná: zajíc, bažant, kachna divoká
- Zařazení honitby do jakostních tříd.

II/C/7 - Rozdíl mezi oborou a honitbou

1. Co je to obora a jak se zřizuje?
2. Jaké jsou zvláštnosti lovu zvěře v oboře?
1. Co je to obora a jak se zřizuje?
- druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat.
- Pro uznání těchto honiteb zákon vyžaduje prokázání minimální výměry souvislých honebních pozemků 50ha, je nutné doložit existenci trvalého oplocení, které znemožňuje zvěři z obory unikat.
2. Jaké jsou zvláštnosti lovu zvěře v oboře?
- Nemá dobu lovu.

II/C/8 - Podmínky chovu a používání loveckých dravců

1. Co rozumíte pod pojmem „lovecký dravec“?
2. Jaké jsou základní podmínky chovu a používání loveckých dravců?
1. Co rozumíte pod pojmem „lovecký dravec"?
- Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití.
2. Jaké jsou základní podmínky chovu a používání loveckých dravců?
- Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce je možné jen po povolení výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně přírody a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace.
- Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které mají lovecký lístek, složily sokolnické zkoušky a používají lovecké dravce v souladu s právním předpisem na úseku ochrany přírody a krajiny.
- K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí druhu odpovídá druhu a velikosti ulovené zvěře.
- Lovecký dravec musí být uvázán vždy za obě končetiny a během létání na volno nesmí být řemínky spojeny. Lovecký dravec musí být označen za účelem identifikace čitelnou jmenovkou chovatele s uvedením jeho adresy.

II/C/9 - Pronájem honitby

1. Kdo pronajímá honitbu?
2. Kdo si může pronajmout honitbu?
1. Kdo pronajímá honitbu?
- Vlastníci pozemků, na kterých se honitba rozkládá a kteří se sdružují v honebním společenstvu.
2. Kdo si může pronajmout honitbu?
- Myslivec jako soukromník nebo myslivecké sdružení.

II/C/10 - Povinnosti vlastníků lesa při ochraně lesa před škodami zvěří

1. Jaké jsou zákonné povinnosti vlastníka lesa při jeho ochraně před škodami zvěří?
2. Která opatření k omezení škod působených zvěří se považují za přiměřená?
1. Jaké jsou zákonné povinnosti vlastníka lesa při jeho ochraně před škodami zvěří?
- Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby.
- Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.
2. Která opatření omezení škod působených zvěří se považují za přiměřená?
- Pomazat stromy přípravkem proti okusu, oplotit lesní školku, natíráním

II/C/11 - Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků ve vztahu k uživateli honitby

1. Jaké znáte povinnosti vlastníků (chovatelů) domácích zvířat v souvislosti s ochranou myslivosti?
2. Jaké mají vlastníci (nájemci) pozemků při jejich obhospodařování povinnosti?
1. Jaké znáte povinnosti vlastníků (chovatelů) domácích zvířat v souvislosti s ochranou myslivosti?
- Při obhospodařování pozemků, jejich ohrazování při pastvě a podobně jsou vlastníci, popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována; ustanovení předpisů na ochranu zvířat proti týrání tím nejsou dotčena. Ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu zvěře při obhospodařování pozemků nejsou dotčena.
- K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni: a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin
b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji
c) provozovatelé silážních jam a krechtů provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře
2. Jaké mají vlastníci (nájemci) pozemků při jejich obhospodařování povinnosti?
- V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.
- Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle potřebná opatření k záchraně zvěře.
- Uživatelé honiteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
- Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě.

II/C/12 - Rozdíl mezi držitelem a uživatelem honitby

1. Kdo je držitelem honitby?
2. Kdo je uživatel honitby?
1. Kdo je držitelem honitby?
- osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána
2. Kdo je uživatel honitby?
- Držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal

II/C/13 - Kdo a za jakých podmínek povoluje nebo nařizuje snížení stavů zvěře

1. Kdo povoluje nebo nařizuje snížení stavů zvěře?
2. Kdo o ně může požádat?
1. Kdo povoluje nebo nařizuje snížení stavů zvěře?
- Orgán státní správy myslivosti
2. Kdo o ně může požádat?
- Uživatel honitby

II/C/14 - Co rozumíte pod pojmem obecná a zvláštní ochrana živočichů

1. Co rozumíte pod pojmem obecná a zvláštní ochrana živočichů?
2. Do jakých skupin dělíme zvláště chráněné živočichy a co je základem jejich ochrany?
1. Co rozumíte pod pojmem obecná a zvláštní ochrana živočichů?
- Obecná ochrana (§ 5 zákona) stanoví ochranu všech druhů rostlin a živočichů před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Nesmí dojít k jakémukoli ohrožení existence druhu (jako celku) žijícího na území České republiky. Protože některé domácí druhy mohou být ohroženy konkurenčním působením druhu na našem území cizorodým, je v obecné ochraně stanovena povinnost souhlasu orgánu ochrany přírody k záměrnému rozšiřování geograficky nepůvodních druhů do naší přírody.
- Zvláštní ochrana: Druhy rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách přirozeně vzácné nebo jejichž populace jsou snadno zranitelné, vědecky nebo kulturně velmi významné, jsou chráněny jako druhy zvláště chráněné a platí pro ně přísnější režim ochrany. Odlišnost od obecné ochrany spočívá v ochraně každého jedince ve všech jeho vývojových stádiích. Současně je zakázáno kromě jiného chytat, usmrcovat, chovat či jinak komerčně využívat zvláště chráněné živočichy a sbírat, držet, pěstovat a komerčně využívat zvláště chráněné rostliny. Významným nástrojem zvláštní druhové ochrany je ochrana biotopů, tedy životního prostředí zvláště chráněných druhů, jako základního předpokladu jejich existence.
2. Do jakých skupin dělíme zvláště chráněné živočichy a co je základem jejich ochrany?
- Ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené.
- Odlišnost od obecné ochrany spočívá v ochraně každého jedince ve všech jeho vývojových stádiích. Současně je zakázáno kromě jiného chytat, usmrcovat, chovat či jinak komerčně využívat zvláště chráněné živočichy a sbírat, držet, pěstovat a komerčně využívat zvláště chráněné rostliny. Významným nástrojem zvláštní druhové ochrany je ochrana biotopů, tedy životního prostředí zvláště chráněných druhů, jako základního předpokladu jejich existence.

II/C/15 - Druhy pernaté zvěře chráněné podle zákona na ochranu přírody a krajiny

1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy pernaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
2. Co je základem zvláštní ochrany živočichů?
1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy pernaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
- Ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené.
- Havran polní, jestřáb lesní, káně lesní, kormorán velký, koroptev polní, krkavec velký, křepelka polní, sluka lesní, sojka obecná, sokol stěhovavý, tetřev hlušec, tetřívek obecný, volavka popelavá, výr velký,…
2. Co je základem zvláštní ochrany živočichů?
- Druhy rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách přirozeně vzácné nebo jejichž populace jsou snadno zranitelné, vědecky nebo kulturně velmi významné, jsou chráněny jako druhy zvláště chráněné a platí pro ně přísnější režim ochrany. Odlišnost od obecné ochrany spočívá v ochraně každého jedince ve všech jeho vývojových stádiích. Současně je zakázáno kromě jiného chytat, usmrcovat, chovat či jinak komerčně využívat zvláště chráněné živočichy a sbírat, držet, pěstovat a komerčně využívat zvláště chráněné rostliny. Významným nástrojem zvláštní druhové ochrany je ochrana biotopů, tedy životního prostředí zvláště chráněných druhů, jako základního předpokladu jejich existence.

II/C/16 - Druhy srstnaté zvěře chráněné podle zákona na ochranu přírody a krajiny

1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy srstnaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
2. Co je základem obecné ochrany živočichů?
1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy srstnaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
- Ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené.
- Kočka divoká, los evropský, medvěd hnědý, rys ostrovid, vlk euroasijský, vydra říční, bobr evropský.
2. Co je základem obecné ochrany živočichů?
- Obecná ochrana (§ 5 zákona) stanoví ochranu všech druhů rostlin a živočichů před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Nesmí dojít k jakémukoli ohrožení existence druhu (jako celku) žijícího na území České republiky. Protože některé domácí druhy mohou být ohroženy konkurenčním působením druhu na našem území cizorodým, je v obecné ochraně stanovena povinnost souhlasu orgánu ochrany přírody k záměrnému rozšiřování geograficky nepůvodních druhů do naší přírody.

II/C/17 - Omezení výkonu myslivosti v přírodních rezervacích

1. Co jsou to národní přírodní rezervace a přírodní rezervace?
2. Jaké je v národních přírodních rezervacích a přírodních rezervacích omezení výkonu myslivosti?
1. Co jsou to národní přírodní rezervace a přírodní rezervace?
- Národní přírodní rezervace poskytuje ochranu jedinečným přírodním ekosystémům nebo jejich souborům, vázaným na přirozený reliéf a typickou geologickou stavbu, v mezinárodním nebo národním měřítku ojedinělým svou strukturou, zachovalostí a přítomností význačných přírodních fenoménů.
- Přírodní rezervace je určena k ochraně ekosystémů význačných pro určitý region či geografickou oblast. Má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace a vyhlašuje ji nařízením místně příslušný krajský úřad.
2. Jaké je v národních přírodních rezervacích a přírodních rezervacích omezení výkonu myslivosti?
- Výkon mysliveckého práva v národních přírodních rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.

II/C/18 - Kategorie zvláště chráněných území

1. Jaké jsou kategorie chráněných území?
2. Ve kterých je nejvyšší stupeň ochrany?
1. Jaké jsou kategorie chráněných území?
- Národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka.
2. Ve kterých je nejvyšší stupeň ochrany?
- Národní park

II/C/19 - Co je náplní ochrany přírody a krajiny a jak ovlivňuje provádění práva myslivosti

1. Co se rozumí ochranou přírody a krajiny?
2. Jak ovlivňují právní předpisy o ochraně přírody a krajiny provádění práva myslivosti?
1. Co se rozumí ochranou přírody a krajiny?
- Péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.
2. Jak ovlivňují právní předpisy o ochraně přírody a krajiny provádění práva myslivosti?
- Zákaz lovu a pohybu myslivců a jejich psů v době kladení mláďat.

II/C/20 - Ochrana zvířat proti týrání

1. Jaký je účel zákona na ochranu zvířat proti týrání a které činnosti jsou považovány za týrání zvířat?
2. Jaké jsou zákonné důvody usmrcování zvířat a které metody jsou zakázané?
1. Jaký je účel zákona na ochranu zvířat proti týrání a které činnosti jsou považovány za týrání zvířat?
- Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem.
- Za týrání se považuje:
a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly
b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům
c) z jiných než zdravotních důvodů:
1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis
2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují
3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete
d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení
e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled
f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, s výjimkou výcviku loveckého dravce, používat jiných živých zvířat jako lákadel nebo nástrah, aniž by to vyžadoval lov, štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov anebo příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody
g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i v případě, že by uvedené zákroky byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3 a 4, zejména:
1. kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy
2. z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně
3. poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků starších 3 dnů tak, aby bylo zabráněno jejich létání
h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat
i) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře veterinární léčiva a přípravky s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou nebo úprava kopyt a podkovářské úkony, pokud nejsou prováděny osobou, která splňuje odbornou způsobilost podle zvláštního právního předpisu: za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské úkony
j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy
k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení
l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte
m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání
n) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví
o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení
p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví
r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný
s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat
t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a, nejde-li o postup stanovený zákonem o rybářství a zákonem o ochraně přírody a krajiny
u) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní, stanoví-li tak zvláštní právní předpis
v) používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu
w) jiné tímto zákonem zakázané jednání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete.
2. Jaké jsou zákonné důvody usmrcování zvířat a které metody jsou zakázané?
- Důvodem k usmrcení je:
a) využití produktů zvířete chovaného nebo drženého pro produkci potravin, vlny, kůže nebo jiných produktů
b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením
c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem
d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů
e) nařízené mimořádné veterinární nebo hygienické opatření při ochraně před nákazami
f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak
g) regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů regulováním populace zvířat se rozumí soubor soustavně prováděných preventivních opatření, která mají přispět k udržení populace v určité zdravotní a genetické kvalitě, zejména omezením nepřirozené nabídky potravních zdrojů a možností rozmnožování populace, a jejichž cílem je omezit rizika, která mohou vzniknout nárůstem populace v jejím teritoriu nebo rizika ohrožení populací volně žijících zvířat, a zabránit vzniku utrpení zvířat a nadměrných škod, zejména šíření nákaz nebo jiných nežádoucích vlivů
h) deratizace a opatření v boji proti škodlivým organismům
i) uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře podle zvláštních právních předpisů
j) depopulace
- Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat:
a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů
b) použití takových látek a přípravků, jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt
c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení
d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí
e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch.

Hodně štěstí u zkoušek před komisí! :-)
Podporujeme:
Motto: Domov pro koroptev, krajina pro člověka. Na tom pracujeme. Zachraňme lipana a pstruha potočního