Vypracované otázky na zkoušky z myslivosti

- odpovědi na jednotlivé otázky jsou průběžně doplňovány.

Tyto stránky nejsou veřejné. Jsou vytvořeny adeptem kurzu myslivosti pro podporu studia v nejlepším vědomí a svědomí, přesto nemusí obsahovat správné a úplné informace. Nespoléhej se slepě na tento web a ke studiu využij Penzum aj. doporučenou literaturu!
Stránky www.myslivecke-zkousky.cz nevznikly za účelem zisku, avšak jejich provoz něco stojí. Samotné vypracování otázek zabralo mnoho desítek hodin času. Poslední aktualizace 27.1.2020. Proto jsou-li pro Tebe stránky přínosem, podpoř, prosím, jejich provoz a údržbu zasláním libovolné částky na účet Fio 2501624072 / 2010. Díky!
  • DOMŮ (návrat na hlavní stránku)
  • TEST ZNALOSTÍ (vyzkoušej své znalosti jako u zkoušek)
  • MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ (otázky a odpovědi připravujeme (ještě nefunguje))
  • VIDEO (Video ukázka z průběhu zkoušek z myslivosti)
  • KONTAKT (našli jste chybu? napište své připomínky, zájem o spolupráci apod.)
PDF karta I. (4 MB)
PDF karta II. (4 MB)
PDF karta III. (4 MB)
PDF karta IV. (4 MB)
PDF karta V. (4 MB)
PDF karta VI. (4 MB)
PDF karta VII. (4 MB)

Otázky a odpovědi na zkoušky z myslivosti

- III. skupina předmětů (myslivecká zoologie, biologie zvěře)
- Úroveň A - nosné okruhy

III/A/1 - Jelen evropský

1. Popište výskyt jelena lesního na našem území; které znáte poddruhy?
2. Popište a pojmenujte správně jelení zvěř.
3. Jaký je průběh a projevy jelení říje ?
4. Popište parožení jelenů a jejich trofej.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku jelení zvěře?
1. Popište výskyt jelena lesního na našem území; které znáte poddruhy?
- Populace jelení zvěře na území našeho státu je považována za poddruh jelena západního. Současná populace je značně hybridizována více poddruhy, jelikož v minulosti na našem území byla populace jelenů téměř vyhubena. Prostředí různorodé a různověké les s častými pasekami a pastvinami od nížin až po horní hranici lesa
- různorodé a různověké lesy s častými pasekami a pastvinami od nížin až po horní hranici lesa.
- Středoevropský a karpatský (mohutnější).
2. Popište a pojmenujete správně jelení zvěř.
- Jedná se o zvěř, která je symbolem majestátnosti. Délka těla jelenů je až 250 cm, kelka 15 cm, výška v kohoutku je až 150 cm a hmotnost do 250 kg. Laně jsou zhruba o třetinu menší. Obřitek nažloutlý. Zbarvení v letní srsti je červenohnědé, zimní více do šeda. Přebarvují dvakrát ročně. Jarní přebarvování probíhá od dubna do května a podzimní v září a říjnu. Obecně lze říci, že nejdříve přebarvují mladí jeleni a laně, poté starší jeleni a nakonec březí laně a nemocní jeleni. Jeleni se od laní liší přítomností paroží a hřívy především v období říje a zimy. Kolouši jsou skvrnití zhruba do září. Ze smyslů má jelení zvěř výborný čich a sluch, slabší je zrak. Výměra mléčného chrupu 0 1 3/ 3 1 3 za trvalý 0 1 3 3/ 3 1 3 3 je ukončena ve 30-32 měsících života. V chrupu horní čelisti mají vždy špičáky – kelce.



3. Jaký je průběh a projevy jelení říje?
- září – říjen, probíhá na říjištích, jeleni přicházejí za laněmi, ozývají se troubením, hlavní jelen si hájí laně před ostatními, dochází k soubojům. Mladí boční jeleni (ministranti, krejčíci) jsou odbíjeni. Hlavní jelen během říje nepřijímá potravu, ztrácí na hmotnosti, časté kalištění. Mimo říji žijí jeleni v oddělených tlupách, přestárlí a nemocní jedinci osaměle, laně s mláďaty jsou v početných tlupách, hlavní místo má vedoucí laň (čelná).
4. Popište parožení jelenů a jejich trofej.
- pučnice 6 – 12 měsíc.
První paroží začíná vyrůstat v dubnu (špičák, zřídka vidlák) je pokryto krátkou srstí (mech, lýčí). Vytloukání tohoto paroží od srpna do listopadu, shazování v květnu (ve dvou letech věku).
Druhé paroží už s růžemi, vytloukání v srpnu.
Dále pak jeleni shazují pravidelně u mladých – březen, duben, u starých – dříve i konec února.
Vytloukání u mladých od pol. srpna, u starých červenec.
Stárnutím jelenů (po 13-14 roku stáří) se zmenšuje schopnost tvorby velkého paroží – ZPÁTEČNÍCI.
- růže, očník, nadočník, vlčník (často chybí), rýhy, perly, puky, pečeť, lodyha je často ukončena buď hrotem, vidlicí, nebo korunou (alespoň 3 výsady), druhy korun: jednoduchá, dvojitá, prstovitá,
dlanitá, lopatovitá, pohárovitá.
Podle počtu výsad na lodyze – špičák, vidlák, šesterák,
osmerák atd. (pravidelný, nepravidelný).
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku jelení zvěře?
- Postoj do X, chování zvěře (místo, denní doba, vnitrodruhové a sociální vztahy), celkový vzhled jedince (tělesná stavba, zbarvení, průběh přebarvování a vytloukání, trofej), chrup – vývoj, obroušení, vyboulení pečetě.

III/A/2 - Sika japonský a sika Dybowského

1. Jaký je původ a rozšíření jelenů sika na našem území?
2. Popište a pojmenujte správně jelena siku.
3. Jaký je průběh a projevy sičí říje ?
4. Popište trofej jelenů sika.
5. Uveďte hlavní rozdíly mezi oběma poddruhy jelenů sika.
1. Jaký je původ a rozšíření jelenů sika na našem území?
- větší komplexy smíšených lesů.
- Pochází z dálného východu asijského kontinentu z Mandžuska, Japonska, Thajska, Vietnamu, Koreje a z východního Ruska.
2. Popište a pojmenujte správně jelena siku.
- Jedná se poměrně o malého jelena s hmotností okolo 55 kg, délka těla 145 cm, kelka 25 cm a výška v kohoutku zhruba 95 cm. Laně jsou výrazně menší. Letní srst má kaštanově hnědou s bílými skvrnami s tmavým pruhem na hřbetě. Zbarvení zimní je šedohnědé až černé beze skvrn. Má tmavou kelku, bílý obřitek a tmavou hřívu. Na našem území je rozšířen sika kjúšúský a sika Dybowského, který je větší a oba tyto poddruhy se mezi sebou mohou křížit. Chrup má obdobný jako jelen evropský se slabými kelcemi.

3. Jaký je průběh a projevy sičí říje?
- říjen – listopad, jeleni si shromažďují kolem sebe větší počet laní, ozývají se mrmláním a táhlým
hvízdáním.
4. Popište trofej jelenů sika.
- růže, očník, nadočník, vlčník (často chybí), rýhy, perly, puky, pečeť, lodyha je často ukončena buď hrotem, vidlicí, nebo korunou (alespoň 3 výsady), druhy korun: jednoduchá, dvojitá, prstovitá,
dlanitá, lopatovitá, pohárovitá.
5. Uveďte hlavní rozdíly mezi oběma poddruhy jelenů sika.
- Dybowského je mohutnější – vyšší, těžší, délka lodyh až 90 cm na rozdíl od japonského – 60cm

III/A/3 - Daněk skvrnitý

1. Jaký je původ a rozšíření daňka na našem území?
2. Popište a pojmenujte správně daňčí zvěř.
3. Popiš průběh a projevy daňčí říje ?
4. Popište parožení daňků a jejich trofej.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku daňčí zvěře?
1. Jaký je původ a rozšíření daňka na našem území?
- Pochází ze Středozemí a z jihozápadní Asie. daňčí zvěř žila ve střední Evropě až do diluvia, podruhé se k nám dostala z jižní Evropy. Ve Francii byli daňci známi kolem roku 480. U nás se daněk poprvé objevil v 15. století a postupně se z něho stala módní zvěř držená v oborách. Na začátku 17. století již byli daňci poprvé vypuštěni do volnosti. V současné době se stále chová převážně v oborách, na mnoha místech se u nás vyskytuje i volně.
- Vhodná stanoviště nalézá v teplejších oblastech do 500m n.m., kde obývá nesouvislé prosvětlené listnaté a smíšené lesy s bohatým podrostem.
2. Popište a pojmenujte správně daňčí zvěř.
- Délka těla daňka je okolo 150 cm, kelka je dlouhá 30 cm, výška v kohoutku 110 cm a hmotnost kolem 90 kg. Hmotnost daněly je 30-50 kg. Kelka je při úprku vztyčená. Zbarvení je v letním období rezavohnědé s bílými skvrnami uspořádanými podélně. Daňčí zvěř má řadu barevných odchylek, např. černá, bílá či rezavá bez skvrnění. Ze smyslů mají dobře vyvinutý čich, sluch a zrak. Obřitek s tmavým lemováním je bělavý. Trvalý chrup, bez kelců v horní čelisti, má vzorec 0 0 3 3 / 3 1 3 3.

3. Popište průběh a projevy daňčí říje.
- říjen – listopad, na říjištích, daňci se ozývají chraptivým ROCHÁNÍM, shromažďují kolem sebe větší počty daněl, často dochází k soubojům, následkem bývají ulomené lodyhy parohů. Během říje se nekaliští, ale hrabe si doliny na chlazení.
Mimo říji vytvářejí oddělené početné tlupy, samotářsky žijí pouze přestárlí a nemocní jedinci.
4. Popište parožení daňků a jejich trofej.
- Pučnice 6 měsíců.
- Vyrůstá první paroží - špičák bez růží, které ve 12 – 14 měsících vytlouká a následně hned shazuje. V roku nasazuje paroží druhé v podobě silného špičáka, nebo vařečkáře, toto i následující paroží je vytloukáno v srpnu – záři, shazováno v květnu (u starších v dubnu)
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku daňčí zvěře.
- Postoj do X, chování zvěře (místo, denní doba, vnitrodruhové a sociální vztahy), celkový vzhled jedince (tělesná stavba, zbarvení, průběh přebarvování a vytloukání, trofej), chrup – vývoj, obroušení.

III/A/4 - Srnec obecný

1. Jaký je areál výskytu srnce u nás a ve světě?
2. Popište a pojmenujte správně srnčí zvěř.
3. Jaké je průběh a projevy srční říje?
4. Popište parožení srnců a jejich trofej.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku srnčí zvěře?
6. Pojednejte o populační dynamice a současných stavech srnčí zvěře.
1. Jaký je areál výskytu srnce u nás a ve světě?
- Nejrozšířenější spárkatá
- Žije v nížinách, pahorkatinách i v horských lesích. Nejvíce mu vyhovují listnaté nebo smíšené lesy s bohatým podrostem a s možností výběru různorodé potravy. Je zvěří stálou, a teritoriální.
2. Popište a pojmenujte správně srnčí zvěř.
- V létě červenohnědá, v zimě šedohnědá, hruď, břicho a vnitřní část běhů šedavě nažloutlé, na zadku světlá, bílá srst – obřitek, kelka 2-5 cm ukrytá v srsti, přebarvování 2x ročně (květen-červen a září-říjen), postupně od mladých kusů po starší, v zimě patří mezi rozpoznávací znaky u srnce střapec (prodloužená srst šourku) a u srn zástěrka (delší srst kolem svírky).

3. Jaký je průběh a projevy srnčí říje?
- Konec července až polovina srpna, srnec vyhledává říjnou srnu, kterou si hlídá, často dochází k nahánění, zpočátku na větší vzdálenosti a v různém tvaru. Srna píská. Při vrcholu ovulace srny se vzdálenost od srnce postupně zkracuje, srna se zastavuje a nechává se srncem POKLÁDAT (několikrát v krátkých intervalech). Srnec u srny zůstává 2-4 dny a poté odchází k další říjné srně. Dobu říje velmi ovlivňuje počasí. Při honění se srna nepravidelně ozývá pískáním, srnec supením.
4. Popište parožení srnců a jejich trofej.
- Základ pučnice je znát již po narození, postupně se vyvíjejí a zvětšují se.
Po pátém měsíci života (v říjnu) začínají na pučnicích vyrůstat první parůžky ve tvaru paliček, knoflíků, kuželíků, které ukončují růst v listopadu až prosinci.
Tyto parůžky vytlouká a shazuje je během měsíce ledna.
Hned nato začínají růst parůžky nové, rostou do května až června, ve tvaru špičáka, vidláka až
šesteráka. Vytlouká je během června, července a shazuje až v prosinci.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku srnčí zvěře?
- Celkový vzhled jedince (tělesná stavba, zbarvení, průběh přebarvování, vytloukání a trofej), chrup – vývoj, obroušení.
6. Pojednej o populační dynamice a současných stavech srnčí zvěře.
- Nejrozšířenější spárkatá zvěř. I přesto, že odstřel stále stoupá, k zabránění velkému množství škod stále nedochází.

III/A/5 - Muflon

1. Jaký je původ a rozšíření muflona na našem území?
2. Popište a pojmenujte správně mufloní zvěř.
3. Jaké jsou životní potřeby a projevy muflonů?
4. Popište mufloní toulce a jejich vývoj.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku mufloní zvěře?
1. Jaký je původ a rozšíření muflona na našem území?
- Pochází ze Středomoří (Korzika, Sardinie), k nám vysazen v druhé polovině 19. století. Výskyt po celé ČR.
2. Popište a pojmenujte správně mufloní zvěř.
- U muflona v létě skořicově hnědé až žluté zbarvení, na hřbetě s černohnědým pruhem, v zimě tmavě hnědé, po stranách hřbetu světlé oválné skvrny (sedlo, čabraka), břicho, obřitek, vnitřní strana běhů bělavá. Na krku prodloužená tuhá srst - rouno. Muflonky jsou světlejší, zpravidla bez sedla. Kelka 5-10 cm.

3. Jaké jsou životní potřeby a projevy muflonů?
- Zbarvení: v létě skořicově hnědé až rezavě žluté, na hřbetě s černohnědým pruhem a v zimě tmavě hnědé, po stranách hřbetu světlé oválné skvrny (sedlo, čabraka).
Muflon hvízdá a siká, muflonka meká a hvízdá. Rohy u muflonek jsou zcela výjimečně a pouze krátké.
Po celý rok žijí v tlupách, které vodí stará muflonka, starší mufloni tlupu uzavírají. Při pastvě hlídá starý beran. Pouze někteří staří berani bývají samotáři.
Potrava: trávy, výhonky keřů, borůvčí, plody lesních stromů, vřes, v zimě pupeny a letorosty listnatých i jehličnatých dřevin.
Říje: probíhá od konce října do prosince, staří mufloni soupeří o muflonky v tlupě, rozbíhají se proti sobě a sráží se toulci.
Březost: 21-32 týdnů, koncem března a v dubnu kladou jedno, výjimečně 2 mláďata. Muflonky, které kladou příliš brzo, neodchovají mládě a mohou jít do říje druhé. Kladou znovu koncem léta. Mládě po narozené je velmi schopné, po 2-3 hodinách následuje matku. Během prvních 3 týdnů, pouze pije mateřské mléko, poté se začíná pastvit, v 6-8 měsíci se osamostatňuje. Pohlavní dospělost mufloní zvěře je ve dvou letech.
4. Popište mufloní toulce a jejich vývoj.
- U muflončat samčího pohlaví začínají vyrůstat toulce ve stáří 3 - 4 měsíců.
V prvním roce dorůstají délky 30-40 cm (rohlíkáč), postupně toulce přirůstají, nejvíce ve 2 a 3 roce, poté přírůst postupně klesá (kolem desátého roku obrušování hrotů předčí přírůst).
Délka toulců dospělých beranů je 80 – 105 cm, obvody 22 - 27 cm.
Rohy u muflonek zpravidla chybí, pokud jsou, tak pouze krátké (6-12 cm).
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku mufloní zvěře?
- Celkový vzhled jedince (tělesná stavba, zbarvení, rouno, růst toulců a trofej), chrup – vývoj, obroušení.

III/A/6 - Prase divoké

1. Jaké je rozšíření černé zvěře na našem území?
2. Popište a pojmenujte správně černou zvěř.
3. Popište sociální strukturu černé zvěře.
4. Popište chrup černé zvěře a jeho vývoj.
5. Jaké jsou základní vodítka pro odlišení pohlaví a věku černé zvěře?
6. Populační dynamika černé zvěře a hlavní příčiny populační exploze.
7. Zhodnoťte současný myslivecký význam černé zvěře; jaká rizika souvisejí s jejím přemnožením ?
1. Jaké je rozšíření černé zvěře na našem území?
- Po celé ČR.
2. Popište a pojmenujte správně černou zvěř.
- Výška: kňour 90 – 115 cm, bachyně 70-95 cm
Hmotnost: kňour 95-160 kg, bachyně 70-110 kg
Popis a zbarvení: tělo ze stran zploštělé, lebka trojboká, ukončená dlouhým ryjem, ocas (pírko) je 15-30 cm dlouhý, tělo kryto štětinami (osinami), na hřbetní straně delšími (hřeben). Letní zbarvení je rezavě až šedohnědé, zimní zbarvení je tmavě šedé až černé. Selata jsou podélně pruhovaná (šedohnědá-světle hnědá). Přebarvování – jarní (květen-červen), podzimní je nezřetelně (září-říjen).


3. Popište sociální strukturu černé zvěře.
- Černá zvěř žije v tlupách, kterou vede většinou nejstarší bachyně, v tlupě jsou selata a lončačky, v době chrutí se k nim přiřazuje kanec. Ostatní lončáci (kanečci) chodí většinou samostatně, dospělí samci (kanci) chodí jednotlivě jako samotáři.
- Kňour, bachyně, sekáč, lončák, letošák.
4. Popište chrup černé zvěře a jeho vývoj.
- trvalý chrup se všemi stoličkami má 44 zubů a jeho vývoj je dokončen do 24 měsíců. Špičáky kňoura v horní čelisti jsou KLEKTÁKY, v dolní čelisti PÁRÁKY a dohromady se nazývají zbraně (lovecká trofej). Bachyně mají špičáky kratší a nazývají se HÁKY.
5. Jaké jsou základní vodítka pro odlišení pohlaví a věku černé zvěře?
- Kňour: páráky, kratší, kulatější, střapec
- Bachyně výrazně menší, špičáky = háky, protáhlejší štíhlejší hlava.
6. Populační dynamika černé zvěře a hlavní příčiny populační exploze.
- Obrovský nárůst počtu černé zvěře na našem území bylo způsobeno špatným odlovem této zvěře především díky tomu, že se nelovila dospělá zvěř, hlavně bachyně, dále pak sjednocení polí do velkých lánů, na kterých se pěstuje především kukuřice, řepka a obiloviny, kde je lov této zvěře velmi obtížný.
7. Zhodnoťte současný myslivecký význam černé zvěře; jaká rizika souvisejí s jejím přemnožením?
- celoplošně rozšířený druh, v lesním hospodářství likviduje velké množství škodlivého hmyzu, rozrýváním půdy připravuje ideální podmínky pro zmlazování ledních dřevin, sbírá plody listnatých dřevin, vyrývání síjí žaludů a bukvic. V zemědělství výrazně škodí na okopaninách, obilí a kukuřici.

III/A/7 - Zajícovci (zajíc polní a králík divoký)

1. Jaké je rozšíření zajíce?
2. Popište a pojmenujte správně zaječí zvěř.
3. Jaké jsou životní potřeby zajíců?
4. Jak probíhá rozmnožování zajíců?
5. Zhodnoťte současný význam zaječí zvěře.
6. Pojednejte o populační dynamice zajíce polního a hlavních faktorech klesajících stavů.
7. Jaké jsou životní potřeby a projevy králíků?
8. Zhodnoťte současný význam divokých králíků a možné příčiny jejich minimálních stavů
1. Jaké je rozšíření zajíce?
- Zajíci preferují pole a louky s remízky, křovinatými mezemi a menšími lesíky, případně okraje lesů a paseky. Vyhýbají se hustým lesům, místy však stoupají poměrně vysoko do hor. V zimě se drží spíše v křovinách a na okrajích lesů, přes léto preferují otevřenou krajinu.
- Po celé ČR.
2. Popište a pojmenujte správně zaječí zvěř.
- Délka: 60-80 cm
Hmotnost: zajíc 3,5 – 7 kg, zaječka 2,5 – 5 kg
Popis a zbarvení: tělo svalnaté s dlouhými běhy, pření jsou pětiprsté zakončeny škrabáky, zadní jsou nepatrně delší a mají jen čtyři prsty. Při pohybu neklade běhy střídavě, ale došlapuje všemi běhy naráz. Srst (vlna) je šedohnědá až rezavěžlutá, břicho bílé. Ocas (pírko) je bílé 7-11 cm dlouhé, z horní strany černý pruh. Slechy jsou delší než hlava a na konci mají černé lemování. Přebarvují březen-duben a září-říjen. Mezi hlasové projevy patří vřeštění, mroukání a pískání u zajíčků. Pohlaví lze rozlišit jen podle pohlavních orgánů.

3. Jaké jsou životní potřeby zajíců?
- Prostředí: obývá polní i lesní prostředí, kde je dostatek krytu a v okolí dobré pastevní podmínky. Vyhledává závětrná, teplá a suchá stanoviště. Žije samotářsky v teritoriu, které se mění podle pastevní nabídky. Převládá noční aktivita, během dne odpočívá v jednoduchém loži (pekáči).
Potrava: býložravec, který je velmi náročný na výběr rostlinné potravy. Živí se travinami a bylinami, na podzim semeny trav a kulturních rostlin, v zimě letorosty a kůrou keřů listnáčů i jehličnanů.
4. Jak probíhá rozmnožování zajíců?
- Páření, tzv. honcování, probíhá od února do září, zaječka je březí 6 týdnů a pak vrhá 2 až 5 mláďat. Vrhy bývají 3 až 4 do roka. Zajíčci jsou hned osrstění a vidí. Matka je kojí 3 až 4 týdny. Zajíčata se brzy osamostatňují. Zajíci pohlavně dospívají asi v šestém měsíci, takže zaječky z raných vrhů mohou být oplozeny ještě týž rok, kdy se narodily.
5. Zhodnoťte současný význam zaječí zvěře
- Nejvýznamnější druh drobné zvěře, produkce zvěřiny, kůže a vlny, v lesním hospodářství působí škody ohryzem.
6. Pojednejte o populační dynamice zajíce polního a hlavních faktorech klesajících stavů.
- V posledních desetiletích zajíci u nás i jinde v Evropě téměř vymizeli. Zajíc žije ve volné krajině a je vydán napospas počasí, což zejména platí pro mláďata. Proto také jeho stavy periodicky klesají podle počasí, a navíc jsou tu i zatím ne zcela vysvětlené velké periody maximálních a minimálních stavů, které se střídají asi v desetiletých intervalech. K tomu je třeba připsat i občasné epidemie mnoha zaječích chorob a parazitů i to, že zajíci představují potravní základnu pro řadu predátorů. Zajíc je tedy klasickým druhem, který se může rychle přemnožit, ale také je snadno zranitelný.
- Počasí, epidemie chorob a parazitů, potravní základ predátorů, sečení,…
7. Jaké jsou životní potřeby a projevy králíků?
- Mrmlá, vřeští, piští.
- Honcování
- Přebarvování duben-květen a na podzim v říjnu. Hrabe si nory. Mezi hlasové projevy patří vřeštění, pištění, mrmlání. Při zjištění nebezpečí velmi slyšitelně dupe až bubnuje. Pohlaví lze rozlišit jen podle pohlavních orgánů.
Prostředí: nižší polohy, suché teplé lokality porostlé keři, okraje lesů, ale i parky. Rád se sluní a vylehává v blízkosti nory. Žije společensky v koloniích po 5-15 členech.
Potrava: není náročný na výběr rostlinné potravy. Živí se travinami a bylinami, v zimě pupeny keřů a sazenic, kůrou listnáčů.
Honcování (říje) probíhá od února do září, 3-5krát se za toto období opakuje, během říje padá hierarchie a všichni králíci se mohou účastnit honcování.
Březost: králice je březí 28-32 dnů. Vrh je v samostatné měkké noře, vystlané suchou trávou a vlnou. Ve vrhu je 4-12 mláďat, která jsou holá a slepá. Po třech týdnech kojení vychází králíčci ven z nory. Osamostatňují se v 4-5 týdnu. Pohlavní dospělost je v 6-8. měsíci.
8. Zhodnoťte současný význam divokých králíků a možné příčiny jejich minimálních stavů.
- Velmi chutná zvěřina, zpracování kůže a vlny, při přemnožení způsobuje škody ohryzem kůry a okusem výhonků. Minimální stavy jsou zapříčiněny výskytem škodné zvěře.

III/A/8 - Liška obecná

1. Jaký je životní prostor a rozšíření lišky?
2. Popište a pojmenujte správně lišku.
3. Jaké jsou životní potřeby a projevy lišek?
4. Jak probíhá rozmnožování lišek?
5. Zhodnoťte současný myslivecký význam lišky.
6. Populační dynamika lišky obecné a příčiny současných stavů
1. Jaký je životní prostor a rozšíření lišky?
- Evropa, sev. Asie, sev. Afrika, Arabský poloostrov.
- Naše nejpočetnější psovitá šelma.
- Od nížin až po horské oblasti
- Intravilány velkých měst – parky, sídliště, průmyslové zóny, zemědělské kultury.
2. Popište a pojmenujte správně lišku.
- Výška: lišák 37-40 cm, liška 32-38 cm
Hmotnost: lišák 8-13 kg, liška 6-10 kg
Popis a zbarvení: válcovité protáhlé tělo, kratší běhy, oháňka je dlouhá 30-50 cm, základní zbarvení je rezavě červené s bílou spodinou těla, častá barevná rozdílnost – tmavá uhlířka, světlá březová. Bílé zbarvení konce oháňky se označuje jako kvítek. Nad kořenem oháňky pachová žláza fialka.
Přebarvování probíhá v květnu a v říjnu až listopadu.

3. Jaké jsou životní potřeby a projevy lišek?
- Potrava: hmyz, hlodavci až drobná zvěř (zajíc, bažant), drobné domácí zvířata, plody bylin, keřů.
Kaňkování (říje): leden a únor, ve stopách lišek jsou kapky barvy, podle které je vyhledávají lišáci. Páří se (sváže se) v brlohu nory.
Březost: liška je plná 51-54 dnů, vrhá v dubnu až květnu 3-8 mláďat do brlohu, který si sama vyhrabe, nebo využívá přírodních úkrytů. Mláďata jsou 14 dní nevidomá, po měsíci přijímají masitou potravu a koncem léta se osamostatňují. Pohlavní dospělost je ve druhém roce života.
4. Jak probíhá rozmnožení lišek?
- Kaňkování je v lednu a únoru, ve stopách lišek jsou kapky barvy, podle které je vyhledávají lišáci. Páří se (sváže se) v brlohu nory.
5. Zhodnoťte současný myslivecký význam lišky.
- zdravotní policie, cenná kožešina, přenos vztekliny a prašiviny.
6. Populační dynamika lišky obecné a příčiny současných stavů.
- Je pravděpodobnější, že v nastartování růstu počtu liščí populace sehrála hlavní roli potravní nabídka - hlavně vypouštění uměle odchovaných bažantů. Velkou roli jistě sehrála i skutečnost, že lišky se začaly stále lépe přizpůsobovat polním podmínkám (budování nor v nefunkčním melioračním zařízení, ve stozích slámy a nakonec hrabání nor uprostřed velkých polních lánů). Příčina snížení stavů v posledních dvou létech je zatím těžko vysvětlitelná.

III/A/9 - Lasicovité šelmy (jezevec lesní, kuny, tchoři, lasice)

1. Vyjmenujte naše kunovité (lasicovité) šelmy.
2. Popište a pojmenujte správně kuny a uveďte rozdíly mezi oběma druhy, včetně životních potřeb.
3. Popište správně jezevce lesního.
4. Jaké jsou životní potřeby, projevy a rozšíření jezevce?
5. Jaké je rozšíření a životní potřeby obou druhů tchořů?
1. Vyjmenujte naše kunovité (lasicovité) šelmy.
- Kuny: kuna lesní, kuna skalní.
- Lasicovití: lasice hranostaj, lasice kolčava.
- Tchoři: tchoř tmavý, tchoř stepní.
- Jezevec lesní.
- Vydra říční.
2. Popište a pojmenujte správně kuny a uveďte rozdíly mezi oběma druhy, včetně životních potřeb.


- Kuna lesní má náprsenku, která se ve spodní části nerozvětvuje, má krémově žlutou; u blízce příbuzné kuny skalní je náprsenka bílá a vidličnatě se dělí. Dalším rozdílem mezi oběma druhy je to, že kuna lesní má chodidlové polštářky porostlé srstí, a její stopa je tedy na rozdíl od kuny skalní méně zřetelná.
- Kuna lesní, kuna skalní
Potrava: hmyz, drobní hlodavci, ptáci a jejich snůšky, domácí zvířata, v létě ovoce (třešně, švestky, apod.)
Říje: červenec až srpen, mezi kuňáky bývají souboje
Březost: kuna je plná 9 měsíců a z toho je 6 měsíců utajená březost, klade (metá) v dubnu až květnu ve vystlaném doupěti 2-6 mláďat. První týden jsou slepá, 2 měsíce je kuna kojí, ve třetím měsíci se osamostatňují.
3. Popište správně jezevce lesního.
- Výška: 28-32 cm
Hmotnost: 8-20 kg, délka: 65-75 cm
Popis a zbarvení: zavalité tělo se zašpičatělou hlavou, běhy jsou krátké, se silnými drápy (pazoury). Ocas (štětec) je 11-20 cm dlouhý. Pod ocasem pachová žláza sádelník se sekretem pro značení svého teritoria. Srst je hrubá štětinatá, zbarvení šedožluté s černými pruhy, břicho a běhy jsou černé, štětec šedobílý. Přebarvování v dubnu až květnu a v září až říjnu.

4. Jaké jsou základní potřeby, projevy a rozšíření jezevce?
- Rozšíření: téměř v celé Evropě, u nás na celém území
Prostředí: lesní oblasti s členitějším terénem, střídající se s polními kulturami, hrabe si hluboké a složité soustavy nor, místo v noře k odpočinku se říká kotel.
Potrava: hmyz, měkkýši, drobní savci, vejce ptáků hnízdících na zemi, na podzim plody a semena, kořínky, hlízy, vyhrabává hnízda čmeláků a vos.
Mezi hlasové projevy patří mručení, funění a mlaskání. Nejsou samotáři, žijí společným rodinným životem. V zimě 3-4 měsíce nepravý zimní spánek, který často přerušuje.
Chrutí (říje): je nepravidelné, od května až do října
Březost: jezevčice je plná 7-8 měsíců, z toho 5 měsíců je utajená březost, v brlohu vrhá v únoru až březnu 3-5 jezevčat, která jsou lysá a měsíc slepá. Osamostatňují se v 6 měsících.
5. Jaké je rozšíření a životní potřeby obou druhů tchořů?
- Tchoř tmavý
Rozšíření: celá Evropa. Na našem území hojný.
Prostředí: žije téměř všude, hromady dřeva, dutiny stromů, ale i v lidských venkovských staveních. Vyhovuje mu kulturní zemědělská krajina s vodními toky, lesíky a meze s keři.
Potrava: hmyz, hlodavci, ryby, domácí zvířata, vejce
Kaňkování (říje): Březen a duben
Březost: tchořice je plná 40-43 dnů a vrhá v květnu 3-8 mláďat do svého úkrytu. Mláďata jsou 4-5 týdnů slepá, osamostatňují se po 3 měsících.

Tchoř stepní
Původ: východní Evropa a Asie.
Rozšíření: do střední Evropy ze stepních oblastí.
V ČR – Polabí a jižní Morava
Suché bezlesé oblasti, vyhledává polní oblasti s remízky a křovinatými mezemi.
Potrava: hmyz, hlodavci, ryby, domácí zvířata, vejce, králičí mláďata
Kaňkování (říje): březen a duben
Březost: tchořice je plná 40-43 týdnů a vrhá v květnu 3-8 mláďat do svého úkrytu. Mláďata jsou 4-5 týdnů slepá, osamostatňují se po 3 měsících.

III/A/10 - Kočkovité šelmy (Rys ostrovid, kočka divoká)

1. Vyjmenujte naše kočkovité šelmy.
2. Popište a pojmenujte správně rysa a kočku divokou.
3. Jaké jsou životní potřeby a projevy kočkovitých šelem?
4. Jaké je rozšíření kočkovitých šelem?
5. Jaký je význam rysa a kočky divoké?
1. Vyjmenujte naše kočkovité šelmy.
- Rys ostrovid a kočka divoká.
2. Popište a pojmenujte správně rysa a kočku divokou.


3. Jaké jsou životní potřeby a projevy kočkovitých šelem?
- Rys ostrovid
Prostředí: lesní oblasti středních a horských poloh, přednost dává jedlobukovým a bukovým porostům se skalními útvary.
Potrava: zvěř srnčí, mufloní i černá, menší savci, ptáci, v nouzi drobní hlodavci, domácí zvířata. Na svoji kořist číhá na vyvýšeném místě a vrhá se na ni skokem, zvěř nikdy neštve. Loví více, než potřebuje.
Kaňkování (říje): leden až duben, setkávají se samice se samci a po dobu říje žijí společně, jinak jsou samotáři.
Březost: trvá 70-74 dnů, vrhá do pelechu v květnu až červnu 2-4 mláďata. Po dobu2-3 měsíců jsou kojena, poté se začínají učit lovit. Osamostatňují se v době dalšího kaňkování. Pohlavní dospělost je po 21 měsíci života
V ohrožení vrčí, prská, funí, když je spokojený hlasitě přede. Noční šelma s velkým teritoriem.

Kočka divoká
Prostředí: listnaté, nebo smíšené porosty nižších poloh a pahorkatin.
Potrava: drobní hlodavci až středně velcí savci do velikosti zajíce, ptáci
Říje: únor až březen, kocouři hlasitě naříkavě mňoukají
Březost: trvá 9 týdnů, v dubnu až červnu vrhá v doupěti či noře 3-6 koťat, které jsou 10 dní slepá, kojení 2 měsíce a na podzim se osamostatňují. Pohlavní dospělost v 10 měsících.
4. Jaké je rozšíření kočkovitých šelem?
- Rys: sev. vých. Evropa, Karpaty, Balkán, Kavkaz, Pyreneje. ČR: Šumava, Beskydy, jih. záp. Čechy.
- Kočka: jih. vých. Evropa, Pyreneje, Slovensko, Německo
5. Jaký je význam rysa a kočky divoké?
- predátor srnčí, mufloní i vysoké zvěře, vzácná kožešinová trofejová zvěř
- ceněná trofejová zvěř pro země s větší populací, u nás pouze migrující jedinci ze Slovenska a
Německa.

III/A/11 - Psovité šelmy (Vlk obecný, psík mývalovitý)

1. Vyjmenujte naše psovité šelmy.
2. Popište a pojmenujte správně vlka a psíka mývalovitého.
3. Jaké jsou životní potřeby a projevy vlků a psíků mývalovitých?
4. Jaké je rozšíření vlka a psíka mývalovitého?
5. Jaký je význam vlka a psíka mývalovitého?
1. Vyjmenujte naše psovité šelmy.
- Vlk obecný, liška obecná, psík mývalovitý, šakal obecný.
2. Popište a pojmenujte správně vlka a psíka mývalovitého.

3. Jaké jsou životní potřeby a projevy vlků a psíků mývalovitých?
- Vlk obecný
Prostředí: horské lesy s množstvím pasek a pastvin, lovecké prostředí si značkuje močí a trusem.
Potrava: slabé kusy zvěře srnčí, vysoké i černé, menší hospodářské zvířata, v nouzi drobné hlodavce, plody keřů a stromů.
Kaňkování (říje): je v lednu a únoru, žijí v monogamii.
Březost: vlčice je plná 62-65 dní. V brlohu začátkem května až června vrhá 3-8 vlčat, které jsou po dobu 10 dnů slepá. Po 6 týdnech kojení začíná přikrmování masitou potravou. Pohlavně dospívají ve 2 letech.
Mezi hlasové projevy patří vytí, skolení, štěkání. Od jara do podzimu žijí v rodinách, přes zimu ve smečkách.

Psík mývalovitý
Prostředí: listnaté lesy s podmáčenými lokalitami blízko vod.
Potrava: hlodavci, zajíci, ptáky vejci, obojživelníky, rybami, hmyzem, měkkýši, mršiny, kořínky, plody dřevin a zelené části rostlin.
Kaňkování (říje): březen a duben
Březost: 9 týdnů., samice rodí 5-9 mláďat, která prohlédnou po 10 dnech a přijímají mléko od matky dva měsíce. Pohlavní dospělosti osahují zhruba v 11 měsících života.
4. Jaké je rozšíření vlka a psíka mývalovitého?
- Vlk: Evropa – lesnaté oblasti, Beskydy, Šumava, Šluknovský výběžek.
- Psík: Záp. Sev. jih. Evropy. Po celé ČR.
5. Jaký je význam vlka a psíka mývalovitého?
- Vlk: u nás nežije stále, zatoulává se v zimě do Beskyd a Jeseníků z Polska a Slovenska. Významná trofejová šelma pro země, kde je zvěří stálou.
- Psík: zavlečený nežádoucí druh.

III/A/12 - Bažantovití (Bažant obecný, královský, koroptev polní)

1. Jaký je původ a rozšíření bažanta obecného?
2. Popište správně bažanta a uveďte, jak se liší obě pohlaví a mladí kohouti od starších.
3. Jaké jsou životní potřeby bažantů?
4. Jak probíhá rozmnožování bažantů?
5. Zhodnoťte současný význam bažantů, populační dynamiku a příčiny klesajících stavů divoké populace
6. Jaké je rozšíření a životní potřeby koroptví?
7. Zhodnoťte současný význam koroptví.
1. Jaký je původ a rozšíření bažanta obecného?
- Byl dovezen ve starověku Římany. Evropa a ostatní části světa.
- Lesíky, remízky, biopásy.
2. Popište správně bažanta a uveďte, jak se liší obě pohlaví a mladí kohouti od starších.

- M/F: Barevnost, barva středových per,…
- Y/O: Hmotnost, délka klínu, velikost ostruh.
3. Jaké jsou životní projevy bažantů?
- Prostředí: obývá zemědělskou krajinu, kde se střídají pole, meze a lesíky od nížin až po pahorkatiny.
Potrava: velmi různorodá – přes léto spíše živočišná (hmyz) a přes zimu rostlinná (semena, lístky, hlízy apod.)
Tok a hnízdění: probíhá v březnu na volném prostranství, doprovázen poskoky, postoji a hlasovými projevy, na jednoho kohouta připadne 3-5 i více slepic (polygamie), po páření (ostruhování) kohout samici opouští, poté slepice snáší do mělkých, vystlaných hnízd 10-15 olivově zelených vajec. Doba inkubace trvá 23-24 dní. Kuřata brzo po vylíhnutí následují matku a vyhledávají si potravu (nekrmiví). Po dvou měsících se osamostatňují.
4. Jak probíhá rozmnožování bažantů?
- Ostruhování - probíhá v březnu na volném prostranství, doprovázen poskoky, postoji a hlasovými
projevy, na jednoho kohouta připadne 3 – 5 i více slepic (polygamie), po páření (ostruhování) kohout samici opouští.
5. Zhodnoťte současný význam bažantů, populační dynamiku a příčiny klesajících stavů divoké populace.
- Nejdůležitější pernatá zvěř.
- Převážně v bažanticích
6. Jaké je rozšíření a životní potřeby koroptví?
- Rozšíření: Skoro celá Evropa a Asie. V ČR pahorkatiny až nížiny.
- Potřeby: Přepeřování, párkování, rozštipování, ….
7. Zhodnoťte současný význam koroptví.
- Dříve byla koroptev nejvýznamnějším zástupcem pernaté zvěře, v současnosti je na ústupu,
užitečná v zemědělství - hubí škodlivý hmyz a sbírá plevel, vynikající zvěřina

III/A/13 - Tetřevovití (Tetřev hlušec a tetřívek obecný)

1. Vyjmenujte a porovnejte naše tetřevovité ptáky.
2. Popište a pojmenujte správně tetřeva.
3. Popište a pojmenujte správně tetřívka.
4. Popište tok tetřeva a tetřívka.
5. Jaké je dnes rozšíření a perspektivy tetřevovitých na našem území?
1. Vyjmenujte a porovnejte naše tetřevovité ptáky.
- Tetřev hlušec - Největší
Tetřívek obecný – Menší než tetřev
Jeřábek lesní – Nejmenší – velikost koroptve
2. Popište a pojmenujte správně tetřeva.
;
3. Popište a pojmenujte správně tetřívka.

4. Popište tok tetřeva a tetřívka.
- Tetřev: od března do května na stromě i na zemi, má svěšená křídla, natažený krk a rozevřený tatrč. Tok se skládá ze 4 veršů – (PUKÁNÍ, TRYLEK, VYLOUSKNUTÍ A BROUŠENÍ). Během broušení dosahuje vzrušení vrcholu a po krátkou dobu nevnímá své okolí. Poté sjíždí na zem , kde buď pokračuje v toku, nebo ošlapuje slepici. Ty kladou od dubna 5 – 9 hnědavých vajec se skvrnami do hnízda na zemi, sedí na nich 26 - 29 dní, o vylíhlé mláďata se stará pouze slepice a to až do podzimu, kdy se osamostatní. TETŘEVEC – neplodný kříženec tetřeva a tetřívka
- Tetřívek: od dubna do května hromadně nebo individuálně na zemi. Tok – zaškrtnutí, pšoukání a bublání. Nejsilnější kohouti jsou uprostřed tokaniště a ošlapují každý 3- 6 slepic. Slepičky snáší do mělkého hnízda na zemi 6 – 12 žlutavých vajec a tmavšími skvrnami, sedí na nich 25 - 28 dní, o vylíhlé mláďata se stará pouze slepice a to až do podzimu, kdy se osamostatní.
5. Jaké je dnes rozšíření a perspektivy tetřevovitých na našem území?
- Šumava – kriticky ohroženi.
- Jeřábek: Francie, Belgie, podhůří Alp, Sibiř. ČR – Šumava, Beskydy, Krkonoše, Novohradské hory.

III/A/14 - Kachny

1. Uveďte přehledné rozdělení našich kachen.
2. Charakterizujte skupinu plovavých kachen.
3. Charakterizujte skupinu potápivých kachen.
4. Uveďte základní rozlišovací znaky jednotlivých druhů našich kachen.
5. Zhodnoťte současný význam kachen.
1. Uveďte přehledné rozdělení našich kachen.
- Kachny potápivé a plovavé.
2. Charakterizujte skupinu plovavých kachen.
- Hluboko ponořená hruď, zadní část těla zvednutá, vzlétají přímo, plováky uprostřed těla, nejdelší prostřední prst.
3. Charakterizujte skupinu potápivých kachen.
- Sedí nízko, zadní část potopena pod vodou, potápění do velkých hloubek, rozbíhání po hladině, plováky v zadní části těla, nejdelší vnější krajní prst.
4. Uveďte základní rozlišovací znaky jednotlivých druhů našich kachen.
- Barevnost, velikost vejce, ….
5. Zhodnoťte současný význam kachen.
- Je to velmi zajímavá lovná zvěř, významný i co se týká potravy v jídelníčku člověka.

III/A/15 - Kachna divoká

1. Jaké je rozšíření kachny divoké?
2. Popište a pojmenujte správně kachnu divokou.
3. Jaké jsou životní potřeby kachny divoké?
4. Jak probíhá rozmnožování kachny divoké?
5. Zhodnoťte současný význam kachny divoké.
1. Jaké je rozšíření kachny divoké?
- Evropa, Asie, Afrika, Sev. Amerika.
2. Popište a pojmenujte správně kachnu divokou.

3. Jaké jsou životní potřeby kachny divoké?
- Prostředí: stojaté vody – rybníky, ale i podél řek a potoků.
Potrava: zelené části rostlin, semena, hmyz, plži, rybí potěr apod.
4. Jak probíhá rozmnožování kachny divoké?
- Páry se tvoří už na podzim, nebo v zimě, žijí v monogamii, tok probíhá v březnu.
5. Zhodnoťte současný význam kachny divoké.
- Největší hospodářský význam.

III/A/16 - Husy

1. Uveďte přehledné rozdělení našich husí.
2. Charakterizujte husu velkou.
3. Uveďte rozlišovací znaky našich husí.
4. Co víte o hnízdění a zimování husí na našem území?
5. Zhodnoťte současný význam husí.
1. Uveďte přehledné rozdělení našich husí.
- Husa velká, husa polní, husa běločelá.
2. Charakterizujte husu velkou.
- Je menší než husa domácí. Má šedohnědé zbarvení. Zobák je oranžovo-růžový s výrazně bílým nehtem, vesla oranžová. Hmotnost housera se pohybuje kolem 4 kg, husa je menší.
3. Uveďte rozlišovací znaky našich husí.
- Husa velká: Menší než husa domácí (+- 4 kg), oranžovo-růžový zobák s bílým nehtem.
- Husa polní: Menší než husa velká (+- 3kg), oranžovo-černý zobák s černým nehtem.
- Husa běločelá: +- 3 kg, tmavší zbarvení, u kořene zobáku bílá skvrna.
4. Co víte o hnízdění a zimování husí na našem území?
- Žije v trvalých párech (monogamii). Hnízdo se nachází blízko vody, většinou na zemi, v záplavových oblastech i v rozsochách větví mohutných stromů. Snůška čítá 2 až 10 vajec (ojediněle i přes 20, v takovém případě však jde o vejce více samic) a zahřívá ji pouze samice. Mláďata opouštějí brzo po vylíhnutí hnízdo, pečují pak o ně oba rodiče. Potrava výhradně rostlinná, včetně semen trav a obilovin; v mimohnízdní době za ní husy podnikají hromadné ranní a večerní lety ze shromaždišť na vodách. Naši ptáci zimují především ve Španělsku a Tunisku. Na hnízdiště se vracejí v lednu a v únoru a po vyvedení mláďat se v květnu přesouvají na severněji ležící pelichaniště nebo se shromažďují na velkých vodních plochách (např. Novomlýnská nádrž). Naším územím rovněž početně protahují příslušníci cizích populací, jako husa polní i běločelá.
5. Zhodnoťte současný stav husí.
- Lov husí patří k vyhledávanému loveckému využití, výborná zvěřina.

III/A/17 - Holubi a hrdličky

1. Vyjmenujte naše holuby a hrdličky.
2. Co víte o výchově mláďat holubů a hrdliček?
3. Charakterizujte holuba hřivnáče.
4. Charakterizujte hrdličku zahradní.
5. Zhodnoťte význam holubů a hrdliček.
1. Vyjmenujte naše holuby a hrdličky.
- Holub hřivnáč, holub doupňák, hrdlička zahradní.
2. Co víte o výchově mláďat holubů a hrdliček?
- Holub: Ve snůšce jsou pravidelně dvě vejce, která střídavě zahřívají oba rodiče. Oba také krmí mláďata (zpočátku jen výměškem z volete, tzv. "holubím mlékem"). Ze zimovišť v oblasti Pyrenejí přilétá v březnu, odlétá v říjnu.
- Hrdlička: Do hnízda, které je většinou umístěno na stromech, snáší samička až několikrát ročně po 2 vejcích, při jejichž zahřívání ji střídá sameček. Mláďata krmí oba rodiče nejprve 6 až 11 dní "holubím mlékem", poté rostlinnou potravou z volete.
3. Charakterizujte holuba hřivnáče.
- Holub hřivnáč je náš největší holub, snadno určitelný podle bílé skvrny na stranách krku (kterou ovšem mladí ptáci nemají) a výrazné příčné bílé pásky na svrchní straně křídel. Celkové zbarvení je šedé. Živí se především semeny. Obývá lesy, ale v posledních letech u nás proniká i do parků a zahrad. Páření je provázeno zobáčkováním a "něžnostmi" - vzájemným probíráním peří na hlavě a krku. Jednoduché hnízdo si staví na stromech. Ve snůšce jsou pravidelně dvě vejce, která střídavě zahřívají oba rodiče. Oba také krmí mláďata (zpočátku jen výměškem z volete, tzv. "holubím mlékem"). Ze zimovišť v oblasti Pyrenejí přilétá v březnu, odlétá v říjnu.
4. Charakterizujte hrdličku zahradní.
- Hrdlička zahradní čeleď houbovití, řád měkkozubí. Původem z Indie, ve 30. letech 20. století osídlila Maďarsko a jihovýchod Slovenska a na Moravě byla zjištěna až v roce 1942, ale pak během 50. a 60. let osídlila téměř celé území západní Evropy. Obývá parky, hřbitovy, aleje, zahrady, lesy u lidských sídel apod. V potravě převládají semena kulturních rostlin. Do hnízda, které je většinou umístěno na stromech, snáší samička až několikrát ročně po 2 vejcích, při jejichž zahřívání ji střídá sameček. Mláďata krmí oba rodiče nejprve 6 až 11 dní "holubím mlékem", poté rostlinnou potravou z volete. Hrdlička zahradní je stálá, na zimu se však v mnoha případech ptáci posouvají na jihovýchod a tyto přesuny mohou mít až charakter tahu.
5. Zhodnoťte význam holubů a hrdliček.
- Holub hřivnáč: významný druh holuba, loven pro zvěřinu

III/A/18 - Sovy a dravci

1. Vyjmenujte naše dravce a uveďte jejich hlavní rozlišovací znaky.
2. Charakterizujte oba druhy kání.
3. Charakterizujte jestřába.
4. Charakterizujte výra velkého.
5. Pojednejte o významu dravců a sov.
1. Vyjmenujte naše dravce a uveďte jejich hlavní rozlišovací znaky.
- Krahujec obecný: Velký jak holub
- Jestřáb lesní: Středně velký dravec ( 1,2kg/760g), vlnkování
- Káně lesní (Myšilov): Tmavohnědé zbarvení, 1,2kg/0,9kg,
- Káně rousná: Stojáky opeřené až k prstům – rousy, tmavohnědé, tmavá skvrna v ohbí křídel, arktický druh.
- Luňák červený: Velký asi jako káně, zbarvení rezavě červené, hlava a krk bělošedé s černými skvrnami
2. Charakterizujte oba druhy kání.
- Káně lesní: Káně lesní patří k našim nejběžnějším dravcům. Dominantní složku její potravy tvoří hlodavci. Hnízdí v lesích, zejména mimo dobu hnízdění se vyskytuje v polích; často sedá na vyvýšených místech, např. stromech podél silnic nebo telegrafních sloupech. Již koncem března snáší samička 3 až 4 vajíčka (v letech přemnožení hrabošů bývá snůška větší), která zahřívá buď sama, nebo jen za malého přispění samce. Samec obstarává pro samici a posléze i pro mláďata potravu. Naše káně jsou stálé a přelétavé, v zimě k nám přilétají příslušníci cizích populací.
- Káně rousná: Káně rousná je velmi podobná káni lesní, s opeřenýma nohama (odtud jméno "rousná"). Pro určení je důležité zbarvení ocasu - je bílý s tmavými pásky, z nichž poslední je nápadně široký. U nás se celkem běžně vyskytuje od listopadu do dubna v otevřených bezlesých terénech; jde o ptáky, kteří k nám přilétají z hnízdišť ve Skandinávii a severním Rusku. Živí se především drobnými savci. V době tuhých zim může ohrozit bažanty a koroptve.
3. Charakterizujte jestřába.
- Je středně velký dravec, samička je velká asi jako káně, sameček o třetinu menší. Dospělí ptáci svrchu tmavohnědí a šedohnědí, spodinu těla mají bílou s hustým příčným vlnkováním. Za letu jsou nápadná relativně krátká, široká křídla a dlouhý ocas s příčnými pruhy. Loví ptáky a savce do velikosti zajíce, které uchvacuje během letu nízko při zemi či nad vegetací. Vyskytuje se v lesnaté krajině, ke hnízdění vyhledává vzrostlé porosty. Samička snáší do vysoko umístěného hnízda obvykle během dubna 3 až 4 vejce. Větší podíl na zahřívání vajíček má samice, které však samec obstarává potravu. Po vylíhnutí mláďat jim samice trhá kořist přinesenou samcem, později i loví. Je stálý, hnízdí na celém území ČR. Zákonem je zvláště chráněn jako ohrožený druh.
4. Charakterizujte výra velkého.
- Výr velký patří do řádu sov, do čeledi puštíkovitých. Je naší největší sovou. V českých zemích mu hrozilo vyhubení, ale jeho stavy se zvedly, díky dlouholeté přísné ochraně. Výr vyhledává skalnaté lesní terény, zvláště ty, které sousedí s polními oblastmi a poskytují dostatek potravy. Je stálým ptákem, tvoří dlouhodobější manželské páry a obývá po léta táž hnízdiště. Nová hnízdiště zakládají jen mladí ptáci. Celkové zbarvení výra je žlutohnědé se širokými podélnými tmavými skvrnami na spodní straně těla. Na hlavě má 7 až 9 cm dlouhá péra, uspořádaná do podoby růžků. Má velké oči s oranžovou duhovkou a hustě opeřené stojáky. Rozměry dospělých ptáků: váha 1 800 až 2 500 g, délka křídla 430 až 495 mm, délka ocasu 240 až 290 mm, délka stojáku 70 až 85 mm, délka zobáku 55 mm.

5. Pojednejte i významu dravců a sov.
- Můžou působit škody na zajících, bažantech a srnčatech a na uměle chovaných jedincích.

III/A/19 - Krkavcovití

1. Co víte o sojce a strace?
2. Co víte o vráně, havranovi a krkavci?
3. Zhodnoťte význam krkavcovitých ptáků.
1. Co víte i sojce a strace?
- Sojka: Pták velikosti hrdličky. Má rezavohnědé zbarvení těla. Od zobáku do příuší se táhne černý vous, ocas a zobák černý, duhovka světla hnědo bílá. Na křídlech mají typická modrá a bílá pírka – zrcátka. Dospělí ptáci mají hmotnost 120–220 g. Sojka obecná je pěvec velikosti hrdličky. Za letu je nápadná bílá skvrna nad černým ocasem a široká křídla s bílým polem a sytě modrými pírky s černo-bílými proužky. Létá těžce, vlnovitě a třepotavě, na zemi poskakuje. Vyskytuje se v jehličnatých, listnatých i smíšených lesích a v rozsáhlejších městských parcích. Převážně stálý druh. Hnízdo je umístěno vysoko na stromě, většinou nedaleko od okraje lesa. Potrava velmi rozmanitá, rostlinná, požírá ale i mláďata a vejce jiných ptáků. Je velmi ostražitá. Evropské sojky obecné žijí v monogamních párech a o mláďata se starají oba rodiče.
- Straka: Pták velikosti hrdličky. Hlava, krk a hřbet jsou černé, prsa a břicho bílé. Rýdovací pera jsou kovově lesklá, zobák černý a duhovka světla tmavohnědá. Dospělí ptáci mají hmotnost 160-250 g. Straka obecná patří mezi pěvce. Je větší než hrdlička, kontrastně černo-bíle zbarvená, s dlouhým stupňovitým ocasem. Vyskytuje se v krajině, kde se střídají louky a pole s lesíky nebo skupinami stromů, a v poslední době velmi početně i v lidských sídlech. Živí se jednak semeny a plody, jednak hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy, ale také drobnými obratlovci; škodí vybíráním ptačích vajec a mláďat. Hnízdo staví na nepřístupných místech - vysoko na stromech, v trnitých keřích apod. Hnízdění začíná v dubnu nebo v první polovině května. Snůšku, ve které bývá 6 až 7 vajíček, obvykle zahřívá pouze samice, mláďata jsou však krmena oběma rodiči. Stálý druh.
2. Co víte o vráně, havranovi a krkavci?
- Vrána: Vrána černá má černé zbarvení na hlavě a letkách se zeleným leskem. Vrána šedá má černou hlavu se zeleným leskem, vole, holeně, ocas a křídla černé, ostatní části šedé, zobák u obou druhů šedý a duhovka světla tmavohnědá
- Havran: Havran je štíhlejší než vrána. Žije ve velkých hejnech - koloniích. Zbarvení je černé s nádechem kovového lesku. Kořen zobáku dospělých ptáků je lysý, zobák černý a duhovka hnědá. Dospělí mají hmotnost kolem 0,5 kg.
- Krkavec: Krkavec je středně velký pták velikosti káně. Má velký zobák s obloukovitě zahnutým koncem horní čelisti. Samice i samci jsou černého zbarvení. Na bradě mají načepýřené peří, zobák černý a duhovka tmavohnědá. Dospělci mají hmotnost až 1,5 kg.
3. Zhodnoťte význam krkavcovitých ptáků.
- Krkavcovití (Corvidae) jsou našimi největšími pěvci. Zástupci této čeledi jsou velmi proměnliví, a to jak s ohledem na velikost, tak ve zbarvení. Najdeme mezi nimi velkého černého krkavce, menšího havrana, dvoubarevnou straku, nádherně pestrou sojku nebo ořešníka. Krkavcovití jsou věčně pronásledovanými ptáky zejména proto, že plení hnízda malých i větších ptačích druhů. Jejich charakteristickou vlastností je tudíž mimořádná ostražitost a plachost. Někteří žijí samotářsky, jiní naopak pospolitým způsobem a hnízdí v menších či větších koloniích.

III/A/20 - Nepůvodní a zavlečené druhy (Psík mývalovitý, mýval severní, norek americký, nutrie říční)

1. Vyjmenujte hlavní zavlečené druhy živočichů na našem území
2. Zhodnoťte jejich význam a současnou populační dynamiku
3. Popište psíka mývalovitého a jeho životní potřeby a projevy.
1. Vyjmenujte hlavní zavlečené druhy živočichů na našem území.
- Mývala severní, psík mývalovitý, norek americký, nutrie říční.
2. Zhodnoťte jejich význam a současnou populační dynamiku.
- V poslední době se značně zvýšil stav především psíka mývalovitého a mývala severního, dá se říct po celé ČR, je to zvěř, která začíná působit značné škody na užitkové zvěři srstnaté i pernaté. Dobrá trofej, kožešina a zajímavý lov.
3. Popište psíka mývalovitého a jeho životní potřeby a projevy.
- Tělo je válcovité, na hlavě s bílými pruhy. Na lících má licousy. Zbarvení je hnědé přecházející v šedivý nádech a běhy černé. Délka těla je 70cm, oháňka okolo 25cm a hmotnost kolem 12kg. Monogamie. Kaňkování, březost.

Hodně štěstí u zkoušek před komisí! :-)
Podporujeme:
Motto: Domov pro koroptev, krajina pro člověka. Na tom pracujeme. Zachraňme lipana a pstruha potočního