Vypracované otázky na zkoušky z myslivosti

- odpovědi na jednotlivé otázky jsou průběžně doplňovány.

Tyto stránky nejsou veřejné. Jsou vytvořeny adeptem kurzu myslivosti pro podporu studia v nejlepším vědomí a svědomí, přesto nemusí obsahovat správné a úplné informace. Nespoléhej se slepě na tento web a ke studiu využij Penzum aj. doporučenou literaturu!
Stránky www.myslivecke-zkousky.cz nevznikly za účelem zisku, avšak jejich provoz něco stojí. Samotné vypracování otázek zabralo mnoho desítek hodin času. Poslední aktualizace 27.1.2020. Proto jsou-li pro Tebe stránky přínosem, podpoř, prosím, jejich provoz a údržbu zasláním libovolné částky na účet Fio 2501624072 / 2010. Díky!
  • DOMŮ (návrat na hlavní stránku)
  • TEST ZNALOSTÍ (vyzkoušej své znalosti jako u zkoušek)
  • MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ (otázky a odpovědi připravujeme (ještě nefunguje))
  • VIDEO (Video ukázka z průběhu zkoušek z myslivosti)
  • KONTAKT (našli jste chybu? napište své připomínky, zájem o spolupráci apod.)
PDF karta I. (4 MB)
PDF karta II. (4 MB)
PDF karta III. (4 MB)
PDF karta IV. (4 MB)
PDF karta V. (4 MB)
PDF karta VI. (4 MB)
PDF karta VII. (4 MB)

Otázky a odpovědi na zkoušky z myslivosti

- III. skupina předmětů (myslivecká zoologie, biologie zvěře)
- Všechny úrovně: A + B + C

III/A/1 - Jelen evropský

1. Popište výskyt jelena lesního na našem území; které znáte poddruhy?
2. Popište a pojmenujte správně jelení zvěř.
3. Jaký je průběh a projevy jelení říje ?
4. Popište parožení jelenů a jejich trofej.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku jelení zvěře?
1. Popište výskyt jelena lesního na našem území; které znáte poddruhy?
- Populace jelení zvěře na území našeho státu je považována za poddruh jelena západního. Současná populace je značně hybridizována více poddruhy, jelikož v minulosti na našem území byla populace jelenů téměř vyhubena. Prostředí různorodé a různověké les s častými pasekami a pastvinami od nížin až po horní hranici lesa
- různorodé a různověké lesy s častými pasekami a pastvinami od nížin až po horní hranici lesa.
- Středoevropský a karpatský (mohutnější).
2. Popište a pojmenujete správně jelení zvěř.
- Jedná se o zvěř, která je symbolem majestátnosti. Délka těla jelenů je až 250 cm, kelka 15 cm, výška v kohoutku je až 150 cm a hmotnost do 250 kg. Laně jsou zhruba o třetinu menší. Obřitek nažloutlý. Zbarvení v letní srsti je červenohnědé, zimní více do šeda. Přebarvují dvakrát ročně. Jarní přebarvování probíhá od dubna do května a podzimní v září a říjnu. Obecně lze říci, že nejdříve přebarvují mladí jeleni a laně, poté starší jeleni a nakonec březí laně a nemocní jeleni. Jeleni se od laní liší přítomností paroží a hřívy především v období říje a zimy. Kolouši jsou skvrnití zhruba do září. Ze smyslů má jelení zvěř výborný čich a sluch, slabší je zrak. Výměra mléčného chrupu 0 1 3/ 3 1 3 za trvalý 0 1 3 3/ 3 1 3 3 je ukončena ve 30-32 měsících života. V chrupu horní čelisti mají vždy špičáky – kelce.



3. Jaký je průběh a projevy jelení říje?
- září – říjen, probíhá na říjištích, jeleni přicházejí za laněmi, ozývají se troubením, hlavní jelen si hájí laně před ostatními, dochází k soubojům. Mladí boční jeleni (ministranti, krejčíci) jsou odbíjeni. Hlavní jelen během říje nepřijímá potravu, ztrácí na hmotnosti, časté kalištění. Mimo říji žijí jeleni v oddělených tlupách, přestárlí a nemocní jedinci osaměle, laně s mláďaty jsou v početných tlupách, hlavní místo má vedoucí laň (čelná).
4. Popište parožení jelenů a jejich trofej.
- pučnice 6 – 12 měsíc.
První paroží začíná vyrůstat v dubnu (špičák, zřídka vidlák) je pokryto krátkou srstí (mech, lýčí). Vytloukání tohoto paroží od srpna do listopadu, shazování v květnu (ve dvou letech věku).
Druhé paroží už s růžemi, vytloukání v srpnu.
Dále pak jeleni shazují pravidelně u mladých – březen, duben, u starých – dříve i konec února.
Vytloukání u mladých od pol. srpna, u starých červenec.
Stárnutím jelenů (po 13-14 roku stáří) se zmenšuje schopnost tvorby velkého paroží – ZPÁTEČNÍCI.
- růže, očník, nadočník, vlčník (často chybí), rýhy, perly, puky, pečeť, lodyha je často ukončena buď hrotem, vidlicí, nebo korunou (alespoň 3 výsady), druhy korun: jednoduchá, dvojitá, prstovitá,
dlanitá, lopatovitá, pohárovitá.
Podle počtu výsad na lodyze – špičák, vidlák, šesterák,
osmerák atd. (pravidelný, nepravidelný).
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku jelení zvěře?
- Postoj do X, chování zvěře (místo, denní doba, vnitrodruhové a sociální vztahy), celkový vzhled jedince (tělesná stavba, zbarvení, průběh přebarvování a vytloukání, trofej), chrup – vývoj, obroušení, vyboulení pečetě.

III/A/2 - Sika japonský a sika Dybowského

1. Jaký je původ a rozšíření jelenů sika na našem území?
2. Popište a pojmenujte správně jelena siku.
3. Jaký je průběh a projevy sičí říje ?
4. Popište trofej jelenů sika.
5. Uveďte hlavní rozdíly mezi oběma poddruhy jelenů sika.
1. Jaký je původ a rozšíření jelenů sika na našem území?
- větší komplexy smíšených lesů.
- Pochází z dálného východu asijského kontinentu z Mandžuska, Japonska, Thajska, Vietnamu, Koreje a z východního Ruska.
2. Popište a pojmenujte správně jelena siku.
- Jedná se poměrně o malého jelena s hmotností okolo 55 kg, délka těla 145 cm, kelka 25 cm a výška v kohoutku zhruba 95 cm. Laně jsou výrazně menší. Letní srst má kaštanově hnědou s bílými skvrnami s tmavým pruhem na hřbetě. Zbarvení zimní je šedohnědé až černé beze skvrn. Má tmavou kelku, bílý obřitek a tmavou hřívu. Na našem území je rozšířen sika kjúšúský a sika Dybowského, který je větší a oba tyto poddruhy se mezi sebou mohou křížit. Chrup má obdobný jako jelen evropský se slabými kelcemi.

3. Jaký je průběh a projevy sičí říje?
- říjen – listopad, jeleni si shromažďují kolem sebe větší počet laní, ozývají se mrmláním a táhlým
hvízdáním.
4. Popište trofej jelenů sika.
- růže, očník, nadočník, vlčník (často chybí), rýhy, perly, puky, pečeť, lodyha je často ukončena buď hrotem, vidlicí, nebo korunou (alespoň 3 výsady), druhy korun: jednoduchá, dvojitá, prstovitá,
dlanitá, lopatovitá, pohárovitá.
5. Uveďte hlavní rozdíly mezi oběma poddruhy jelenů sika.
- Dybowského je mohutnější – vyšší, těžší, délka lodyh až 90 cm na rozdíl od japonského – 60cm

III/A/3 - Daněk skvrnitý

1. Jaký je původ a rozšíření daňka na našem území?
2. Popište a pojmenujte správně daňčí zvěř.
3. Popiš průběh a projevy daňčí říje ?
4. Popište parožení daňků a jejich trofej.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku daňčí zvěře?
1. Jaký je původ a rozšíření daňka na našem území?
- Pochází ze Středozemí a z jihozápadní Asie. daňčí zvěř žila ve střední Evropě až do diluvia, podruhé se k nám dostala z jižní Evropy. Ve Francii byli daňci známi kolem roku 480. U nás se daněk poprvé objevil v 15. století a postupně se z něho stala módní zvěř držená v oborách. Na začátku 17. století již byli daňci poprvé vypuštěni do volnosti. V současné době se stále chová převážně v oborách, na mnoha místech se u nás vyskytuje i volně.
- Vhodná stanoviště nalézá v teplejších oblastech do 500m n.m., kde obývá nesouvislé prosvětlené listnaté a smíšené lesy s bohatým podrostem.
2. Popište a pojmenujte správně daňčí zvěř.
- Délka těla daňka je okolo 150 cm, kelka je dlouhá 30 cm, výška v kohoutku 110 cm a hmotnost kolem 90 kg. Hmotnost daněly je 30-50 kg. Kelka je při úprku vztyčená. Zbarvení je v letním období rezavohnědé s bílými skvrnami uspořádanými podélně. Daňčí zvěř má řadu barevných odchylek, např. černá, bílá či rezavá bez skvrnění. Ze smyslů mají dobře vyvinutý čich, sluch a zrak. Obřitek s tmavým lemováním je bělavý. Trvalý chrup, bez kelců v horní čelisti, má vzorec 0 0 3 3 / 3 1 3 3.

3. Popište průběh a projevy daňčí říje.
- říjen – listopad, na říjištích, daňci se ozývají chraptivým ROCHÁNÍM, shromažďují kolem sebe větší počty daněl, často dochází k soubojům, následkem bývají ulomené lodyhy parohů. Během říje se nekaliští, ale hrabe si doliny na chlazení.
Mimo říji vytvářejí oddělené početné tlupy, samotářsky žijí pouze přestárlí a nemocní jedinci.
4. Popište parožení daňků a jejich trofej.
- Pučnice 6 měsíců.
- Vyrůstá první paroží - špičák bez růží, které ve 12 – 14 měsících vytlouká a následně hned shazuje. V roku nasazuje paroží druhé v podobě silného špičáka, nebo vařečkáře, toto i následující paroží je vytloukáno v srpnu – záři, shazováno v květnu (u starších v dubnu)
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku daňčí zvěře.
- Postoj do X, chování zvěře (místo, denní doba, vnitrodruhové a sociální vztahy), celkový vzhled jedince (tělesná stavba, zbarvení, průběh přebarvování a vytloukání, trofej), chrup – vývoj, obroušení.

III/A/4 - Srnec obecný

1. Jaký je areál výskytu srnce u nás a ve světě?
2. Popište a pojmenujte správně srnčí zvěř.
3. Jaké je průběh a projevy srční říje?
4. Popište parožení srnců a jejich trofej.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku srnčí zvěře?
6. Pojednejte o populační dynamice a současných stavech srnčí zvěře.
1. Jaký je areál výskytu srnce u nás a ve světě?
- Nejrozšířenější spárkatá
- Žije v nížinách, pahorkatinách i v horských lesích. Nejvíce mu vyhovují listnaté nebo smíšené lesy s bohatým podrostem a s možností výběru různorodé potravy. Je zvěří stálou, a teritoriální.
2. Popište a pojmenujte správně srnčí zvěř.
- V létě červenohnědá, v zimě šedohnědá, hruď, břicho a vnitřní část běhů šedavě nažloutlé, na zadku světlá, bílá srst – obřitek, kelka 2-5 cm ukrytá v srsti, přebarvování 2x ročně (květen-červen a září-říjen), postupně od mladých kusů po starší, v zimě patří mezi rozpoznávací znaky u srnce střapec (prodloužená srst šourku) a u srn zástěrka (delší srst kolem svírky).

3. Jaký je průběh a projevy srnčí říje?
- Konec července až polovina srpna, srnec vyhledává říjnou srnu, kterou si hlídá, často dochází k nahánění, zpočátku na větší vzdálenosti a v různém tvaru. Srna píská. Při vrcholu ovulace srny se vzdálenost od srnce postupně zkracuje, srna se zastavuje a nechává se srncem POKLÁDAT (několikrát v krátkých intervalech). Srnec u srny zůstává 2-4 dny a poté odchází k další říjné srně. Dobu říje velmi ovlivňuje počasí. Při honění se srna nepravidelně ozývá pískáním, srnec supením.
4. Popište parožení srnců a jejich trofej.
- Základ pučnice je znát již po narození, postupně se vyvíjejí a zvětšují se.
Po pátém měsíci života (v říjnu) začínají na pučnicích vyrůstat první parůžky ve tvaru paliček, knoflíků, kuželíků, které ukončují růst v listopadu až prosinci.
Tyto parůžky vytlouká a shazuje je během měsíce ledna.
Hned nato začínají růst parůžky nové, rostou do května až června, ve tvaru špičáka, vidláka až
šesteráka. Vytlouká je během června, července a shazuje až v prosinci.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku srnčí zvěře?
- Celkový vzhled jedince (tělesná stavba, zbarvení, průběh přebarvování, vytloukání a trofej), chrup – vývoj, obroušení.
6. Pojednej o populační dynamice a současných stavech srnčí zvěře.
- Nejrozšířenější spárkatá zvěř. I přesto, že odstřel stále stoupá, k zabránění velkému množství škod stále nedochází.

III/A/5 - Muflon

1. Jaký je původ a rozšíření muflona na našem území?
2. Popište a pojmenujte správně mufloní zvěř.
3. Jaké jsou životní potřeby a projevy muflonů?
4. Popište mufloní toulce a jejich vývoj.
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku mufloní zvěře?
1. Jaký je původ a rozšíření muflona na našem území?
- Pochází ze Středomoří (Korzika, Sardinie), k nám vysazen v druhé polovině 19. století. Výskyt po celé ČR.
2. Popište a pojmenujte správně mufloní zvěř.
- U muflona v létě skořicově hnědé až žluté zbarvení, na hřbetě s černohnědým pruhem, v zimě tmavě hnědé, po stranách hřbetu světlé oválné skvrny (sedlo, čabraka), břicho, obřitek, vnitřní strana běhů bělavá. Na krku prodloužená tuhá srst - rouno. Muflonky jsou světlejší, zpravidla bez sedla. Kelka 5-10 cm.

3. Jaké jsou životní potřeby a projevy muflonů?
- Zbarvení: v létě skořicově hnědé až rezavě žluté, na hřbetě s černohnědým pruhem a v zimě tmavě hnědé, po stranách hřbetu světlé oválné skvrny (sedlo, čabraka).
Muflon hvízdá a siká, muflonka meká a hvízdá. Rohy u muflonek jsou zcela výjimečně a pouze krátké.
Po celý rok žijí v tlupách, které vodí stará muflonka, starší mufloni tlupu uzavírají. Při pastvě hlídá starý beran. Pouze někteří staří berani bývají samotáři.
Potrava: trávy, výhonky keřů, borůvčí, plody lesních stromů, vřes, v zimě pupeny a letorosty listnatých i jehličnatých dřevin.
Říje: probíhá od konce října do prosince, staří mufloni soupeří o muflonky v tlupě, rozbíhají se proti sobě a sráží se toulci.
Březost: 21-32 týdnů, koncem března a v dubnu kladou jedno, výjimečně 2 mláďata. Muflonky, které kladou příliš brzo, neodchovají mládě a mohou jít do říje druhé. Kladou znovu koncem léta. Mládě po narozené je velmi schopné, po 2-3 hodinách následuje matku. Během prvních 3 týdnů, pouze pije mateřské mléko, poté se začíná pastvit, v 6-8 měsíci se osamostatňuje. Pohlavní dospělost mufloní zvěře je ve dvou letech.
4. Popište mufloní toulce a jejich vývoj.
- U muflončat samčího pohlaví začínají vyrůstat toulce ve stáří 3 - 4 měsíců.
V prvním roce dorůstají délky 30-40 cm (rohlíkáč), postupně toulce přirůstají, nejvíce ve 2 a 3 roce, poté přírůst postupně klesá (kolem desátého roku obrušování hrotů předčí přírůst).
Délka toulců dospělých beranů je 80 – 105 cm, obvody 22 - 27 cm.
Rohy u muflonek zpravidla chybí, pokud jsou, tak pouze krátké (6-12 cm).
5. Jaké jsou základní zásady odhadu věku mufloní zvěře?
- Celkový vzhled jedince (tělesná stavba, zbarvení, rouno, růst toulců a trofej), chrup – vývoj, obroušení.

III/A/6 - Prase divoké

1. Jaké je rozšíření černé zvěře na našem území?
2. Popište a pojmenujte správně černou zvěř.
3. Popište sociální strukturu černé zvěře.
4. Popište chrup černé zvěře a jeho vývoj.
5. Jaké jsou základní vodítka pro odlišení pohlaví a věku černé zvěře?
6. Populační dynamika černé zvěře a hlavní příčiny populační exploze.
7. Zhodnoťte současný myslivecký význam černé zvěře; jaká rizika souvisejí s jejím přemnožením ?
1. Jaké je rozšíření černé zvěře na našem území?
- Po celé ČR.
2. Popište a pojmenujte správně černou zvěř.
- Výška: kňour 90 – 115 cm, bachyně 70-95 cm
Hmotnost: kňour 95-160 kg, bachyně 70-110 kg
Popis a zbarvení: tělo ze stran zploštělé, lebka trojboká, ukončená dlouhým ryjem, ocas (pírko) je 15-30 cm dlouhý, tělo kryto štětinami (osinami), na hřbetní straně delšími (hřeben). Letní zbarvení je rezavě až šedohnědé, zimní zbarvení je tmavě šedé až černé. Selata jsou podélně pruhovaná (šedohnědá-světle hnědá). Přebarvování – jarní (květen-červen), podzimní je nezřetelně (září-říjen).


3. Popište sociální strukturu černé zvěře.
- Černá zvěř žije v tlupách, kterou vede většinou nejstarší bachyně, v tlupě jsou selata a lončačky, v době chrutí se k nim přiřazuje kanec. Ostatní lončáci (kanečci) chodí většinou samostatně, dospělí samci (kanci) chodí jednotlivě jako samotáři.
- Kňour, bachyně, sekáč, lončák, letošák.
4. Popište chrup černé zvěře a jeho vývoj.
- trvalý chrup se všemi stoličkami má 44 zubů a jeho vývoj je dokončen do 24 měsíců. Špičáky kňoura v horní čelisti jsou KLEKTÁKY, v dolní čelisti PÁRÁKY a dohromady se nazývají zbraně (lovecká trofej). Bachyně mají špičáky kratší a nazývají se HÁKY.
5. Jaké jsou základní vodítka pro odlišení pohlaví a věku černé zvěře?
- Kňour: páráky, kratší, kulatější, střapec
- Bachyně výrazně menší, špičáky = háky, protáhlejší štíhlejší hlava.
6. Populační dynamika černé zvěře a hlavní příčiny populační exploze.
- Obrovský nárůst počtu černé zvěře na našem území bylo způsobeno špatným odlovem této zvěře především díky tomu, že se nelovila dospělá zvěř, hlavně bachyně, dále pak sjednocení polí do velkých lánů, na kterých se pěstuje především kukuřice, řepka a obiloviny, kde je lov této zvěře velmi obtížný.
7. Zhodnoťte současný myslivecký význam černé zvěře; jaká rizika souvisejí s jejím přemnožením?
- celoplošně rozšířený druh, v lesním hospodářství likviduje velké množství škodlivého hmyzu, rozrýváním půdy připravuje ideální podmínky pro zmlazování ledních dřevin, sbírá plody listnatých dřevin, vyrývání síjí žaludů a bukvic. V zemědělství výrazně škodí na okopaninách, obilí a kukuřici.

III/A/7 - Zajícovci (zajíc polní a králík divoký)

1. Jaké je rozšíření zajíce?
2. Popište a pojmenujte správně zaječí zvěř.
3. Jaké jsou životní potřeby zajíců?
4. Jak probíhá rozmnožování zajíců?
5. Zhodnoťte současný význam zaječí zvěře.
6. Pojednejte o populační dynamice zajíce polního a hlavních faktorech klesajících stavů.
7. Jaké jsou životní potřeby a projevy králíků?
8. Zhodnoťte současný význam divokých králíků a možné příčiny jejich minimálních stavů
1. Jaké je rozšíření zajíce?
- Zajíci preferují pole a louky s remízky, křovinatými mezemi a menšími lesíky, případně okraje lesů a paseky. Vyhýbají se hustým lesům, místy však stoupají poměrně vysoko do hor. V zimě se drží spíše v křovinách a na okrajích lesů, přes léto preferují otevřenou krajinu.
- Po celé ČR.
2. Popište a pojmenujte správně zaječí zvěř.
- Délka: 60-80 cm
Hmotnost: zajíc 3,5 – 7 kg, zaječka 2,5 – 5 kg
Popis a zbarvení: tělo svalnaté s dlouhými běhy, pření jsou pětiprsté zakončeny škrabáky, zadní jsou nepatrně delší a mají jen čtyři prsty. Při pohybu neklade běhy střídavě, ale došlapuje všemi běhy naráz. Srst (vlna) je šedohnědá až rezavěžlutá, břicho bílé. Ocas (pírko) je bílé 7-11 cm dlouhé, z horní strany černý pruh. Slechy jsou delší než hlava a na konci mají černé lemování. Přebarvují březen-duben a září-říjen. Mezi hlasové projevy patří vřeštění, mroukání a pískání u zajíčků. Pohlaví lze rozlišit jen podle pohlavních orgánů.

3. Jaké jsou životní potřeby zajíců?
- Prostředí: obývá polní i lesní prostředí, kde je dostatek krytu a v okolí dobré pastevní podmínky. Vyhledává závětrná, teplá a suchá stanoviště. Žije samotářsky v teritoriu, které se mění podle pastevní nabídky. Převládá noční aktivita, během dne odpočívá v jednoduchém loži (pekáči).
Potrava: býložravec, který je velmi náročný na výběr rostlinné potravy. Živí se travinami a bylinami, na podzim semeny trav a kulturních rostlin, v zimě letorosty a kůrou keřů listnáčů i jehličnanů.
4. Jak probíhá rozmnožování zajíců?
- Páření, tzv. honcování, probíhá od února do září, zaječka je březí 6 týdnů a pak vrhá 2 až 5 mláďat. Vrhy bývají 3 až 4 do roka. Zajíčci jsou hned osrstění a vidí. Matka je kojí 3 až 4 týdny. Zajíčata se brzy osamostatňují. Zajíci pohlavně dospívají asi v šestém měsíci, takže zaječky z raných vrhů mohou být oplozeny ještě týž rok, kdy se narodily.
5. Zhodnoťte současný význam zaječí zvěře
- Nejvýznamnější druh drobné zvěře, produkce zvěřiny, kůže a vlny, v lesním hospodářství působí škody ohryzem.
6. Pojednejte o populační dynamice zajíce polního a hlavních faktorech klesajících stavů.
- V posledních desetiletích zajíci u nás i jinde v Evropě téměř vymizeli. Zajíc žije ve volné krajině a je vydán napospas počasí, což zejména platí pro mláďata. Proto také jeho stavy periodicky klesají podle počasí, a navíc jsou tu i zatím ne zcela vysvětlené velké periody maximálních a minimálních stavů, které se střídají asi v desetiletých intervalech. K tomu je třeba připsat i občasné epidemie mnoha zaječích chorob a parazitů i to, že zajíci představují potravní základnu pro řadu predátorů. Zajíc je tedy klasickým druhem, který se může rychle přemnožit, ale také je snadno zranitelný.
- Počasí, epidemie chorob a parazitů, potravní základ predátorů, sečení,…
7. Jaké jsou životní potřeby a projevy králíků?
- Mrmlá, vřeští, piští.
- Honcování
- Přebarvování duben-květen a na podzim v říjnu. Hrabe si nory. Mezi hlasové projevy patří vřeštění, pištění, mrmlání. Při zjištění nebezpečí velmi slyšitelně dupe až bubnuje. Pohlaví lze rozlišit jen podle pohlavních orgánů.
Prostředí: nižší polohy, suché teplé lokality porostlé keři, okraje lesů, ale i parky. Rád se sluní a vylehává v blízkosti nory. Žije společensky v koloniích po 5-15 členech.
Potrava: není náročný na výběr rostlinné potravy. Živí se travinami a bylinami, v zimě pupeny keřů a sazenic, kůrou listnáčů.
Honcování (říje) probíhá od února do září, 3-5krát se za toto období opakuje, během říje padá hierarchie a všichni králíci se mohou účastnit honcování.
Březost: králice je březí 28-32 dnů. Vrh je v samostatné měkké noře, vystlané suchou trávou a vlnou. Ve vrhu je 4-12 mláďat, která jsou holá a slepá. Po třech týdnech kojení vychází králíčci ven z nory. Osamostatňují se v 4-5 týdnu. Pohlavní dospělost je v 6-8. měsíci.
8. Zhodnoťte současný význam divokých králíků a možné příčiny jejich minimálních stavů.
- Velmi chutná zvěřina, zpracování kůže a vlny, při přemnožení způsobuje škody ohryzem kůry a okusem výhonků. Minimální stavy jsou zapříčiněny výskytem škodné zvěře.

III/A/8 - Liška obecná

1. Jaký je životní prostor a rozšíření lišky?
2. Popište a pojmenujte správně lišku.
3. Jaké jsou životní potřeby a projevy lišek?
4. Jak probíhá rozmnožování lišek?
5. Zhodnoťte současný myslivecký význam lišky.
6. Populační dynamika lišky obecné a příčiny současných stavů
1. Jaký je životní prostor a rozšíření lišky?
- Evropa, sev. Asie, sev. Afrika, Arabský poloostrov.
- Naše nejpočetnější psovitá šelma.
- Od nížin až po horské oblasti
- Intravilány velkých měst – parky, sídliště, průmyslové zóny, zemědělské kultury.
2. Popište a pojmenujte správně lišku.
- Výška: lišák 37-40 cm, liška 32-38 cm
Hmotnost: lišák 8-13 kg, liška 6-10 kg
Popis a zbarvení: válcovité protáhlé tělo, kratší běhy, oháňka je dlouhá 30-50 cm, základní zbarvení je rezavě červené s bílou spodinou těla, častá barevná rozdílnost – tmavá uhlířka, světlá březová. Bílé zbarvení konce oháňky se označuje jako kvítek. Nad kořenem oháňky pachová žláza fialka.
Přebarvování probíhá v květnu a v říjnu až listopadu.

3. Jaké jsou životní potřeby a projevy lišek?
- Potrava: hmyz, hlodavci až drobná zvěř (zajíc, bažant), drobné domácí zvířata, plody bylin, keřů.
Kaňkování (říje): leden a únor, ve stopách lišek jsou kapky barvy, podle které je vyhledávají lišáci. Páří se (sváže se) v brlohu nory.
Březost: liška je plná 51-54 dnů, vrhá v dubnu až květnu 3-8 mláďat do brlohu, který si sama vyhrabe, nebo využívá přírodních úkrytů. Mláďata jsou 14 dní nevidomá, po měsíci přijímají masitou potravu a koncem léta se osamostatňují. Pohlavní dospělost je ve druhém roce života.
4. Jak probíhá rozmnožení lišek?
- Kaňkování je v lednu a únoru, ve stopách lišek jsou kapky barvy, podle které je vyhledávají lišáci. Páří se (sváže se) v brlohu nory.
5. Zhodnoťte současný myslivecký význam lišky.
- zdravotní policie, cenná kožešina, přenos vztekliny a prašiviny.
6. Populační dynamika lišky obecné a příčiny současných stavů.
- Je pravděpodobnější, že v nastartování růstu počtu liščí populace sehrála hlavní roli potravní nabídka - hlavně vypouštění uměle odchovaných bažantů. Velkou roli jistě sehrála i skutečnost, že lišky se začaly stále lépe přizpůsobovat polním podmínkám (budování nor v nefunkčním melioračním zařízení, ve stozích slámy a nakonec hrabání nor uprostřed velkých polních lánů). Příčina snížení stavů v posledních dvou létech je zatím těžko vysvětlitelná.

III/A/9 - Lasicovité šelmy (jezevec lesní, kuny, tchoři, lasice)

1. Vyjmenujte naše kunovité (lasicovité) šelmy.
2. Popište a pojmenujte správně kuny a uveďte rozdíly mezi oběma druhy, včetně životních potřeb.
3. Popište správně jezevce lesního.
4. Jaké jsou životní potřeby, projevy a rozšíření jezevce?
5. Jaké je rozšíření a životní potřeby obou druhů tchořů?
1. Vyjmenujte naše kunovité (lasicovité) šelmy.
- Kuny: kuna lesní, kuna skalní.
- Lasicovití: lasice hranostaj, lasice kolčava.
- Tchoři: tchoř tmavý, tchoř stepní.
- Jezevec lesní.
- Vydra říční.
2. Popište a pojmenujte správně kuny a uveďte rozdíly mezi oběma druhy, včetně životních potřeb.


- Kuna lesní má náprsenku, která se ve spodní části nerozvětvuje, má krémově žlutou; u blízce příbuzné kuny skalní je náprsenka bílá a vidličnatě se dělí. Dalším rozdílem mezi oběma druhy je to, že kuna lesní má chodidlové polštářky porostlé srstí, a její stopa je tedy na rozdíl od kuny skalní méně zřetelná.
- Kuna lesní, kuna skalní
Potrava: hmyz, drobní hlodavci, ptáci a jejich snůšky, domácí zvířata, v létě ovoce (třešně, švestky, apod.)
Říje: červenec až srpen, mezi kuňáky bývají souboje
Březost: kuna je plná 9 měsíců a z toho je 6 měsíců utajená březost, klade (metá) v dubnu až květnu ve vystlaném doupěti 2-6 mláďat. První týden jsou slepá, 2 měsíce je kuna kojí, ve třetím měsíci se osamostatňují.
3. Popište správně jezevce lesního.
- Výška: 28-32 cm
Hmotnost: 8-20 kg, délka: 65-75 cm
Popis a zbarvení: zavalité tělo se zašpičatělou hlavou, běhy jsou krátké, se silnými drápy (pazoury). Ocas (štětec) je 11-20 cm dlouhý. Pod ocasem pachová žláza sádelník se sekretem pro značení svého teritoria. Srst je hrubá štětinatá, zbarvení šedožluté s černými pruhy, břicho a běhy jsou černé, štětec šedobílý. Přebarvování v dubnu až květnu a v září až říjnu.

4. Jaké jsou základní potřeby, projevy a rozšíření jezevce?
- Rozšíření: téměř v celé Evropě, u nás na celém území
Prostředí: lesní oblasti s členitějším terénem, střídající se s polními kulturami, hrabe si hluboké a složité soustavy nor, místo v noře k odpočinku se říká kotel.
Potrava: hmyz, měkkýši, drobní savci, vejce ptáků hnízdících na zemi, na podzim plody a semena, kořínky, hlízy, vyhrabává hnízda čmeláků a vos.
Mezi hlasové projevy patří mručení, funění a mlaskání. Nejsou samotáři, žijí společným rodinným životem. V zimě 3-4 měsíce nepravý zimní spánek, který často přerušuje.
Chrutí (říje): je nepravidelné, od května až do října
Březost: jezevčice je plná 7-8 měsíců, z toho 5 měsíců je utajená březost, v brlohu vrhá v únoru až březnu 3-5 jezevčat, která jsou lysá a měsíc slepá. Osamostatňují se v 6 měsících.
5. Jaké je rozšíření a životní potřeby obou druhů tchořů?
- Tchoř tmavý
Rozšíření: celá Evropa. Na našem území hojný.
Prostředí: žije téměř všude, hromady dřeva, dutiny stromů, ale i v lidských venkovských staveních. Vyhovuje mu kulturní zemědělská krajina s vodními toky, lesíky a meze s keři.
Potrava: hmyz, hlodavci, ryby, domácí zvířata, vejce
Kaňkování (říje): Březen a duben
Březost: tchořice je plná 40-43 dnů a vrhá v květnu 3-8 mláďat do svého úkrytu. Mláďata jsou 4-5 týdnů slepá, osamostatňují se po 3 měsících.

Tchoř stepní
Původ: východní Evropa a Asie.
Rozšíření: do střední Evropy ze stepních oblastí.
V ČR – Polabí a jižní Morava
Suché bezlesé oblasti, vyhledává polní oblasti s remízky a křovinatými mezemi.
Potrava: hmyz, hlodavci, ryby, domácí zvířata, vejce, králičí mláďata
Kaňkování (říje): březen a duben
Březost: tchořice je plná 40-43 týdnů a vrhá v květnu 3-8 mláďat do svého úkrytu. Mláďata jsou 4-5 týdnů slepá, osamostatňují se po 3 měsících.

III/A/10 - Kočkovité šelmy (Rys ostrovid, kočka divoká)

1. Vyjmenujte naše kočkovité šelmy.
2. Popište a pojmenujte správně rysa a kočku divokou.
3. Jaké jsou životní potřeby a projevy kočkovitých šelem?
4. Jaké je rozšíření kočkovitých šelem?
5. Jaký je význam rysa a kočky divoké?
1. Vyjmenujte naše kočkovité šelmy.
- Rys ostrovid a kočka divoká.
2. Popište a pojmenujte správně rysa a kočku divokou.


3. Jaké jsou životní potřeby a projevy kočkovitých šelem?
- Rys ostrovid
Prostředí: lesní oblasti středních a horských poloh, přednost dává jedlobukovým a bukovým porostům se skalními útvary.
Potrava: zvěř srnčí, mufloní i černá, menší savci, ptáci, v nouzi drobní hlodavci, domácí zvířata. Na svoji kořist číhá na vyvýšeném místě a vrhá se na ni skokem, zvěř nikdy neštve. Loví více, než potřebuje.
Kaňkování (říje): leden až duben, setkávají se samice se samci a po dobu říje žijí společně, jinak jsou samotáři.
Březost: trvá 70-74 dnů, vrhá do pelechu v květnu až červnu 2-4 mláďata. Po dobu2-3 měsíců jsou kojena, poté se začínají učit lovit. Osamostatňují se v době dalšího kaňkování. Pohlavní dospělost je po 21 měsíci života
V ohrožení vrčí, prská, funí, když je spokojený hlasitě přede. Noční šelma s velkým teritoriem.

Kočka divoká
Prostředí: listnaté, nebo smíšené porosty nižších poloh a pahorkatin.
Potrava: drobní hlodavci až středně velcí savci do velikosti zajíce, ptáci
Říje: únor až březen, kocouři hlasitě naříkavě mňoukají
Březost: trvá 9 týdnů, v dubnu až červnu vrhá v doupěti či noře 3-6 koťat, které jsou 10 dní slepá, kojení 2 měsíce a na podzim se osamostatňují. Pohlavní dospělost v 10 měsících.
4. Jaké je rozšíření kočkovitých šelem?
- Rys: sev. vých. Evropa, Karpaty, Balkán, Kavkaz, Pyreneje. ČR: Šumava, Beskydy, jih. záp. Čechy.
- Kočka: jih. vých. Evropa, Pyreneje, Slovensko, Německo
5. Jaký je význam rysa a kočky divoké?
- predátor srnčí, mufloní i vysoké zvěře, vzácná kožešinová trofejová zvěř
- ceněná trofejová zvěř pro země s větší populací, u nás pouze migrující jedinci ze Slovenska a
Německa.

III/A/11 - Psovité šelmy (Vlk obecný, psík mývalovitý)

1. Vyjmenujte naše psovité šelmy.
2. Popište a pojmenujte správně vlka a psíka mývalovitého.
3. Jaké jsou životní potřeby a projevy vlků a psíků mývalovitých?
4. Jaké je rozšíření vlka a psíka mývalovitého?
5. Jaký je význam vlka a psíka mývalovitého?
1. Vyjmenujte naše psovité šelmy.
- Vlk obecný, liška obecná, psík mývalovitý, šakal obecný.
2. Popište a pojmenujte správně vlka a psíka mývalovitého.

3. Jaké jsou životní potřeby a projevy vlků a psíků mývalovitých?
- Vlk obecný
Prostředí: horské lesy s množstvím pasek a pastvin, lovecké prostředí si značkuje močí a trusem.
Potrava: slabé kusy zvěře srnčí, vysoké i černé, menší hospodářské zvířata, v nouzi drobné hlodavce, plody keřů a stromů.
Kaňkování (říje): je v lednu a únoru, žijí v monogamii.
Březost: vlčice je plná 62-65 dní. V brlohu začátkem května až června vrhá 3-8 vlčat, které jsou po dobu 10 dnů slepá. Po 6 týdnech kojení začíná přikrmování masitou potravou. Pohlavně dospívají ve 2 letech.
Mezi hlasové projevy patří vytí, skolení, štěkání. Od jara do podzimu žijí v rodinách, přes zimu ve smečkách.

Psík mývalovitý
Prostředí: listnaté lesy s podmáčenými lokalitami blízko vod.
Potrava: hlodavci, zajíci, ptáky vejci, obojživelníky, rybami, hmyzem, měkkýši, mršiny, kořínky, plody dřevin a zelené části rostlin.
Kaňkování (říje): březen a duben
Březost: 9 týdnů., samice rodí 5-9 mláďat, která prohlédnou po 10 dnech a přijímají mléko od matky dva měsíce. Pohlavní dospělosti osahují zhruba v 11 měsících života.
4. Jaké je rozšíření vlka a psíka mývalovitého?
- Vlk: Evropa – lesnaté oblasti, Beskydy, Šumava, Šluknovský výběžek.
- Psík: Záp. Sev. jih. Evropy. Po celé ČR.
5. Jaký je význam vlka a psíka mývalovitého?
- Vlk: u nás nežije stále, zatoulává se v zimě do Beskyd a Jeseníků z Polska a Slovenska. Významná trofejová šelma pro země, kde je zvěří stálou.
- Psík: zavlečený nežádoucí druh.

III/A/12 - Bažantovití (Bažant obecný, královský, koroptev polní)

1. Jaký je původ a rozšíření bažanta obecného?
2. Popište správně bažanta a uveďte, jak se liší obě pohlaví a mladí kohouti od starších.
3. Jaké jsou životní potřeby bažantů?
4. Jak probíhá rozmnožování bažantů?
5. Zhodnoťte současný význam bažantů, populační dynamiku a příčiny klesajících stavů divoké populace
6. Jaké je rozšíření a životní potřeby koroptví?
7. Zhodnoťte současný význam koroptví.
1. Jaký je původ a rozšíření bažanta obecného?
- Byl dovezen ve starověku Římany. Evropa a ostatní části světa.
- Lesíky, remízky, biopásy.
2. Popište správně bažanta a uveďte, jak se liší obě pohlaví a mladí kohouti od starších.

- M/F: Barevnost, barva středových per,…
- Y/O: Hmotnost, délka klínu, velikost ostruh.
3. Jaké jsou životní projevy bažantů?
- Prostředí: obývá zemědělskou krajinu, kde se střídají pole, meze a lesíky od nížin až po pahorkatiny.
Potrava: velmi různorodá – přes léto spíše živočišná (hmyz) a přes zimu rostlinná (semena, lístky, hlízy apod.)
Tok a hnízdění: probíhá v březnu na volném prostranství, doprovázen poskoky, postoji a hlasovými projevy, na jednoho kohouta připadne 3-5 i více slepic (polygamie), po páření (ostruhování) kohout samici opouští, poté slepice snáší do mělkých, vystlaných hnízd 10-15 olivově zelených vajec. Doba inkubace trvá 23-24 dní. Kuřata brzo po vylíhnutí následují matku a vyhledávají si potravu (nekrmiví). Po dvou měsících se osamostatňují.
4. Jak probíhá rozmnožování bažantů?
- Ostruhování - probíhá v březnu na volném prostranství, doprovázen poskoky, postoji a hlasovými
projevy, na jednoho kohouta připadne 3 – 5 i více slepic (polygamie), po páření (ostruhování) kohout samici opouští.
5. Zhodnoťte současný význam bažantů, populační dynamiku a příčiny klesajících stavů divoké populace.
- Nejdůležitější pernatá zvěř.
- Převážně v bažanticích
6. Jaké je rozšíření a životní potřeby koroptví?
- Rozšíření: Skoro celá Evropa a Asie. V ČR pahorkatiny až nížiny.
- Potřeby: Přepeřování, párkování, rozštipování, ….
7. Zhodnoťte současný význam koroptví.
- Dříve byla koroptev nejvýznamnějším zástupcem pernaté zvěře, v současnosti je na ústupu,
užitečná v zemědělství - hubí škodlivý hmyz a sbírá plevel, vynikající zvěřina

III/A/13 - Tetřevovití (Tetřev hlušec a tetřívek obecný)

1. Vyjmenujte a porovnejte naše tetřevovité ptáky.
2. Popište a pojmenujte správně tetřeva.
3. Popište a pojmenujte správně tetřívka.
4. Popište tok tetřeva a tetřívka.
5. Jaké je dnes rozšíření a perspektivy tetřevovitých na našem území?
1. Vyjmenujte a porovnejte naše tetřevovité ptáky.
- Tetřev hlušec - Největší
Tetřívek obecný – Menší než tetřev
Jeřábek lesní – Nejmenší – velikost koroptve
2. Popište a pojmenujte správně tetřeva.
;
3. Popište a pojmenujte správně tetřívka.

4. Popište tok tetřeva a tetřívka.
- Tetřev: od března do května na stromě i na zemi, má svěšená křídla, natažený krk a rozevřený tatrč. Tok se skládá ze 4 veršů – (PUKÁNÍ, TRYLEK, VYLOUSKNUTÍ A BROUŠENÍ). Během broušení dosahuje vzrušení vrcholu a po krátkou dobu nevnímá své okolí. Poté sjíždí na zem , kde buď pokračuje v toku, nebo ošlapuje slepici. Ty kladou od dubna 5 – 9 hnědavých vajec se skvrnami do hnízda na zemi, sedí na nich 26 - 29 dní, o vylíhlé mláďata se stará pouze slepice a to až do podzimu, kdy se osamostatní. TETŘEVEC – neplodný kříženec tetřeva a tetřívka
- Tetřívek: od dubna do května hromadně nebo individuálně na zemi. Tok – zaškrtnutí, pšoukání a bublání. Nejsilnější kohouti jsou uprostřed tokaniště a ošlapují každý 3- 6 slepic. Slepičky snáší do mělkého hnízda na zemi 6 – 12 žlutavých vajec a tmavšími skvrnami, sedí na nich 25 - 28 dní, o vylíhlé mláďata se stará pouze slepice a to až do podzimu, kdy se osamostatní.
5. Jaké je dnes rozšíření a perspektivy tetřevovitých na našem území?
- Šumava – kriticky ohroženi.
- Jeřábek: Francie, Belgie, podhůří Alp, Sibiř. ČR – Šumava, Beskydy, Krkonoše, Novohradské hory.

III/A/14 - Kachny

1. Uveďte přehledné rozdělení našich kachen.
2. Charakterizujte skupinu plovavých kachen.
3. Charakterizujte skupinu potápivých kachen.
4. Uveďte základní rozlišovací znaky jednotlivých druhů našich kachen.
5. Zhodnoťte současný význam kachen.
1. Uveďte přehledné rozdělení našich kachen.
- Kachny potápivé a plovavé.
2. Charakterizujte skupinu plovavých kachen.
- Hluboko ponořená hruď, zadní část těla zvednutá, vzlétají přímo, plováky uprostřed těla, nejdelší prostřední prst.
3. Charakterizujte skupinu potápivých kachen.
- Sedí nízko, zadní část potopena pod vodou, potápění do velkých hloubek, rozbíhání po hladině, plováky v zadní části těla, nejdelší vnější krajní prst.
4. Uveďte základní rozlišovací znaky jednotlivých druhů našich kachen.
- Barevnost, velikost vejce, ….
5. Zhodnoťte současný význam kachen.
- Je to velmi zajímavá lovná zvěř, významný i co se týká potravy v jídelníčku člověka.

III/A/15 - Kachna divoká

1. Jaké je rozšíření kachny divoké?
2. Popište a pojmenujte správně kachnu divokou.
3. Jaké jsou životní potřeby kachny divoké?
4. Jak probíhá rozmnožování kachny divoké?
5. Zhodnoťte současný význam kachny divoké.
1. Jaké je rozšíření kachny divoké?
- Evropa, Asie, Afrika, Sev. Amerika.
2. Popište a pojmenujte správně kachnu divokou.

3. Jaké jsou životní potřeby kachny divoké?
- Prostředí: stojaté vody – rybníky, ale i podél řek a potoků.
Potrava: zelené části rostlin, semena, hmyz, plži, rybí potěr apod.
4. Jak probíhá rozmnožování kachny divoké?
- Páry se tvoří už na podzim, nebo v zimě, žijí v monogamii, tok probíhá v březnu.
5. Zhodnoťte současný význam kachny divoké.
- Největší hospodářský význam.

III/A/16 - Husy

1. Uveďte přehledné rozdělení našich husí.
2. Charakterizujte husu velkou.
3. Uveďte rozlišovací znaky našich husí.
4. Co víte o hnízdění a zimování husí na našem území?
5. Zhodnoťte současný význam husí.
1. Uveďte přehledné rozdělení našich husí.
- Husa velká, husa polní, husa běločelá.
2. Charakterizujte husu velkou.
- Je menší než husa domácí. Má šedohnědé zbarvení. Zobák je oranžovo-růžový s výrazně bílým nehtem, vesla oranžová. Hmotnost housera se pohybuje kolem 4 kg, husa je menší.
3. Uveďte rozlišovací znaky našich husí.
- Husa velká: Menší než husa domácí (+- 4 kg), oranžovo-růžový zobák s bílým nehtem.
- Husa polní: Menší než husa velká (+- 3kg), oranžovo-černý zobák s černým nehtem.
- Husa běločelá: +- 3 kg, tmavší zbarvení, u kořene zobáku bílá skvrna.
4. Co víte o hnízdění a zimování husí na našem území?
- Žije v trvalých párech (monogamii). Hnízdo se nachází blízko vody, většinou na zemi, v záplavových oblastech i v rozsochách větví mohutných stromů. Snůška čítá 2 až 10 vajec (ojediněle i přes 20, v takovém případě však jde o vejce více samic) a zahřívá ji pouze samice. Mláďata opouštějí brzo po vylíhnutí hnízdo, pečují pak o ně oba rodiče. Potrava výhradně rostlinná, včetně semen trav a obilovin; v mimohnízdní době za ní husy podnikají hromadné ranní a večerní lety ze shromaždišť na vodách. Naši ptáci zimují především ve Španělsku a Tunisku. Na hnízdiště se vracejí v lednu a v únoru a po vyvedení mláďat se v květnu přesouvají na severněji ležící pelichaniště nebo se shromažďují na velkých vodních plochách (např. Novomlýnská nádrž). Naším územím rovněž početně protahují příslušníci cizích populací, jako husa polní i běločelá.
5. Zhodnoťte současný stav husí.
- Lov husí patří k vyhledávanému loveckému využití, výborná zvěřina.

III/A/17 - Holubi a hrdličky

1. Vyjmenujte naše holuby a hrdličky.
2. Co víte o výchově mláďat holubů a hrdliček?
3. Charakterizujte holuba hřivnáče.
4. Charakterizujte hrdličku zahradní.
5. Zhodnoťte význam holubů a hrdliček.
1. Vyjmenujte naše holuby a hrdličky.
- Holub hřivnáč, holub doupňák, hrdlička zahradní.
2. Co víte o výchově mláďat holubů a hrdliček?
- Holub: Ve snůšce jsou pravidelně dvě vejce, která střídavě zahřívají oba rodiče. Oba také krmí mláďata (zpočátku jen výměškem z volete, tzv. "holubím mlékem"). Ze zimovišť v oblasti Pyrenejí přilétá v březnu, odlétá v říjnu.
- Hrdlička: Do hnízda, které je většinou umístěno na stromech, snáší samička až několikrát ročně po 2 vejcích, při jejichž zahřívání ji střídá sameček. Mláďata krmí oba rodiče nejprve 6 až 11 dní "holubím mlékem", poté rostlinnou potravou z volete.
3. Charakterizujte holuba hřivnáče.
- Holub hřivnáč je náš největší holub, snadno určitelný podle bílé skvrny na stranách krku (kterou ovšem mladí ptáci nemají) a výrazné příčné bílé pásky na svrchní straně křídel. Celkové zbarvení je šedé. Živí se především semeny. Obývá lesy, ale v posledních letech u nás proniká i do parků a zahrad. Páření je provázeno zobáčkováním a "něžnostmi" - vzájemným probíráním peří na hlavě a krku. Jednoduché hnízdo si staví na stromech. Ve snůšce jsou pravidelně dvě vejce, která střídavě zahřívají oba rodiče. Oba také krmí mláďata (zpočátku jen výměškem z volete, tzv. "holubím mlékem"). Ze zimovišť v oblasti Pyrenejí přilétá v březnu, odlétá v říjnu.
4. Charakterizujte hrdličku zahradní.
- Hrdlička zahradní čeleď houbovití, řád měkkozubí. Původem z Indie, ve 30. letech 20. století osídlila Maďarsko a jihovýchod Slovenska a na Moravě byla zjištěna až v roce 1942, ale pak během 50. a 60. let osídlila téměř celé území západní Evropy. Obývá parky, hřbitovy, aleje, zahrady, lesy u lidských sídel apod. V potravě převládají semena kulturních rostlin. Do hnízda, které je většinou umístěno na stromech, snáší samička až několikrát ročně po 2 vejcích, při jejichž zahřívání ji střídá sameček. Mláďata krmí oba rodiče nejprve 6 až 11 dní "holubím mlékem", poté rostlinnou potravou z volete. Hrdlička zahradní je stálá, na zimu se však v mnoha případech ptáci posouvají na jihovýchod a tyto přesuny mohou mít až charakter tahu.
5. Zhodnoťte význam holubů a hrdliček.
- Holub hřivnáč: významný druh holuba, loven pro zvěřinu

III/A/18 - Sovy a dravci

1. Vyjmenujte naše dravce a uveďte jejich hlavní rozlišovací znaky.
2. Charakterizujte oba druhy kání.
3. Charakterizujte jestřába.
4. Charakterizujte výra velkého.
5. Pojednejte o významu dravců a sov.
1. Vyjmenujte naše dravce a uveďte jejich hlavní rozlišovací znaky.
- Krahujec obecný: Velký jak holub
- Jestřáb lesní: Středně velký dravec ( 1,2kg/760g), vlnkování
- Káně lesní (Myšilov): Tmavohnědé zbarvení, 1,2kg/0,9kg,
- Káně rousná: Stojáky opeřené až k prstům – rousy, tmavohnědé, tmavá skvrna v ohbí křídel, arktický druh.
- Luňák červený: Velký asi jako káně, zbarvení rezavě červené, hlava a krk bělošedé s černými skvrnami
2. Charakterizujte oba druhy kání.
- Káně lesní: Káně lesní patří k našim nejběžnějším dravcům. Dominantní složku její potravy tvoří hlodavci. Hnízdí v lesích, zejména mimo dobu hnízdění se vyskytuje v polích; často sedá na vyvýšených místech, např. stromech podél silnic nebo telegrafních sloupech. Již koncem března snáší samička 3 až 4 vajíčka (v letech přemnožení hrabošů bývá snůška větší), která zahřívá buď sama, nebo jen za malého přispění samce. Samec obstarává pro samici a posléze i pro mláďata potravu. Naše káně jsou stálé a přelétavé, v zimě k nám přilétají příslušníci cizích populací.
- Káně rousná: Káně rousná je velmi podobná káni lesní, s opeřenýma nohama (odtud jméno "rousná"). Pro určení je důležité zbarvení ocasu - je bílý s tmavými pásky, z nichž poslední je nápadně široký. U nás se celkem běžně vyskytuje od listopadu do dubna v otevřených bezlesých terénech; jde o ptáky, kteří k nám přilétají z hnízdišť ve Skandinávii a severním Rusku. Živí se především drobnými savci. V době tuhých zim může ohrozit bažanty a koroptve.
3. Charakterizujte jestřába.
- Je středně velký dravec, samička je velká asi jako káně, sameček o třetinu menší. Dospělí ptáci svrchu tmavohnědí a šedohnědí, spodinu těla mají bílou s hustým příčným vlnkováním. Za letu jsou nápadná relativně krátká, široká křídla a dlouhý ocas s příčnými pruhy. Loví ptáky a savce do velikosti zajíce, které uchvacuje během letu nízko při zemi či nad vegetací. Vyskytuje se v lesnaté krajině, ke hnízdění vyhledává vzrostlé porosty. Samička snáší do vysoko umístěného hnízda obvykle během dubna 3 až 4 vejce. Větší podíl na zahřívání vajíček má samice, které však samec obstarává potravu. Po vylíhnutí mláďat jim samice trhá kořist přinesenou samcem, později i loví. Je stálý, hnízdí na celém území ČR. Zákonem je zvláště chráněn jako ohrožený druh.
4. Charakterizujte výra velkého.
- Výr velký patří do řádu sov, do čeledi puštíkovitých. Je naší největší sovou. V českých zemích mu hrozilo vyhubení, ale jeho stavy se zvedly, díky dlouholeté přísné ochraně. Výr vyhledává skalnaté lesní terény, zvláště ty, které sousedí s polními oblastmi a poskytují dostatek potravy. Je stálým ptákem, tvoří dlouhodobější manželské páry a obývá po léta táž hnízdiště. Nová hnízdiště zakládají jen mladí ptáci. Celkové zbarvení výra je žlutohnědé se širokými podélnými tmavými skvrnami na spodní straně těla. Na hlavě má 7 až 9 cm dlouhá péra, uspořádaná do podoby růžků. Má velké oči s oranžovou duhovkou a hustě opeřené stojáky. Rozměry dospělých ptáků: váha 1 800 až 2 500 g, délka křídla 430 až 495 mm, délka ocasu 240 až 290 mm, délka stojáku 70 až 85 mm, délka zobáku 55 mm.

5. Pojednejte i významu dravců a sov.
- Můžou působit škody na zajících, bažantech a srnčatech a na uměle chovaných jedincích.

III/A/19 - Krkavcovití

1. Co víte o sojce a strace?
2. Co víte o vráně, havranovi a krkavci?
3. Zhodnoťte význam krkavcovitých ptáků.
1. Co víte i sojce a strace?
- Sojka: Pták velikosti hrdličky. Má rezavohnědé zbarvení těla. Od zobáku do příuší se táhne černý vous, ocas a zobák černý, duhovka světla hnědo bílá. Na křídlech mají typická modrá a bílá pírka – zrcátka. Dospělí ptáci mají hmotnost 120–220 g. Sojka obecná je pěvec velikosti hrdličky. Za letu je nápadná bílá skvrna nad černým ocasem a široká křídla s bílým polem a sytě modrými pírky s černo-bílými proužky. Létá těžce, vlnovitě a třepotavě, na zemi poskakuje. Vyskytuje se v jehličnatých, listnatých i smíšených lesích a v rozsáhlejších městských parcích. Převážně stálý druh. Hnízdo je umístěno vysoko na stromě, většinou nedaleko od okraje lesa. Potrava velmi rozmanitá, rostlinná, požírá ale i mláďata a vejce jiných ptáků. Je velmi ostražitá. Evropské sojky obecné žijí v monogamních párech a o mláďata se starají oba rodiče.
- Straka: Pták velikosti hrdličky. Hlava, krk a hřbet jsou černé, prsa a břicho bílé. Rýdovací pera jsou kovově lesklá, zobák černý a duhovka světla tmavohnědá. Dospělí ptáci mají hmotnost 160-250 g. Straka obecná patří mezi pěvce. Je větší než hrdlička, kontrastně černo-bíle zbarvená, s dlouhým stupňovitým ocasem. Vyskytuje se v krajině, kde se střídají louky a pole s lesíky nebo skupinami stromů, a v poslední době velmi početně i v lidských sídlech. Živí se jednak semeny a plody, jednak hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy, ale také drobnými obratlovci; škodí vybíráním ptačích vajec a mláďat. Hnízdo staví na nepřístupných místech - vysoko na stromech, v trnitých keřích apod. Hnízdění začíná v dubnu nebo v první polovině května. Snůšku, ve které bývá 6 až 7 vajíček, obvykle zahřívá pouze samice, mláďata jsou však krmena oběma rodiči. Stálý druh.
2. Co víte o vráně, havranovi a krkavci?
- Vrána: Vrána černá má černé zbarvení na hlavě a letkách se zeleným leskem. Vrána šedá má černou hlavu se zeleným leskem, vole, holeně, ocas a křídla černé, ostatní části šedé, zobák u obou druhů šedý a duhovka světla tmavohnědá
- Havran: Havran je štíhlejší než vrána. Žije ve velkých hejnech - koloniích. Zbarvení je černé s nádechem kovového lesku. Kořen zobáku dospělých ptáků je lysý, zobák černý a duhovka hnědá. Dospělí mají hmotnost kolem 0,5 kg.
- Krkavec: Krkavec je středně velký pták velikosti káně. Má velký zobák s obloukovitě zahnutým koncem horní čelisti. Samice i samci jsou černého zbarvení. Na bradě mají načepýřené peří, zobák černý a duhovka tmavohnědá. Dospělci mají hmotnost až 1,5 kg.
3. Zhodnoťte význam krkavcovitých ptáků.
- Krkavcovití (Corvidae) jsou našimi největšími pěvci. Zástupci této čeledi jsou velmi proměnliví, a to jak s ohledem na velikost, tak ve zbarvení. Najdeme mezi nimi velkého černého krkavce, menšího havrana, dvoubarevnou straku, nádherně pestrou sojku nebo ořešníka. Krkavcovití jsou věčně pronásledovanými ptáky zejména proto, že plení hnízda malých i větších ptačích druhů. Jejich charakteristickou vlastností je tudíž mimořádná ostražitost a plachost. Někteří žijí samotářsky, jiní naopak pospolitým způsobem a hnízdí v menších či větších koloniích.

III/A/20 - Nepůvodní a zavlečené druhy (Psík mývalovitý, mýval severní, norek americký, nutrie říční)

1. Vyjmenujte hlavní zavlečené druhy živočichů na našem území
2. Zhodnoťte jejich význam a současnou populační dynamiku
3. Popište psíka mývalovitého a jeho životní potřeby a projevy.
1. Vyjmenujte hlavní zavlečené druhy živočichů na našem území.
- Mývala severní, psík mývalovitý, norek americký, nutrie říční.
2. Zhodnoťte jejich význam a současnou populační dynamiku.
- V poslední době se značně zvýšil stav především psíka mývalovitého a mývala severního, dá se říct po celé ČR, je to zvěř, která začíná působit značné škody na užitkové zvěři srstnaté i pernaté. Dobrá trofej, kožešina a zajímavý lov.
3. Popište psíka mývalovitého a jeho životní potřeby a projevy.
- Tělo je válcovité, na hlavě s bílými pruhy. Na lících má licousy. Zbarvení je hnědé přecházející v šedivý nádech a běhy černé. Délka těla je 70cm, oháňka okolo 25cm a hmotnost kolem 12kg. Monogamie. Kaňkování, březost.

III/B/1 - Říje - popis, příklady, průběh

1. Vysvětlete pojem říje a co ji ovlivňuje.
2. Uveďte příklady říjných projevů různých druhů zvěře.
1. Vysvětlete pojem říje a co ji ovlivňuje.
- Období, kdy jsou samice sexuálně aktivní
- Počasí, stavy zvěře,…
2. Uveďte příklady řijných projevů různých druhů zvěře.
- troubení - jelen
-pískání - srna
- rochání - muflon
- tokání – tetřev
- sdružování se

III/B/2 - Tok - popis, příklady, průběh

1. Vysvětlete pojem tok.
2. Uveďte příklady projevů při toku u různých druhů zvěře.
1. Vysvětlete pojem tok
- Období páření (ostruhování) tetřeva, tetřívka, bažanta, kachny, husy,…, kdy samci vydávají hlasové projevy, aby zaujali samičku.
2. Uveďte příklady projevů při toku u různých druhů zvěře.
- Tokání, broušení, pukání, trylek – 4 verše, výlusk, natažený krk a rozevřený tatrč - tetřev
- pšouká, bublá, zaškrtnutí – tetřívek
- Doprovázeno poskoky, postoji, hlasovým projevem

III/B/3 - Chrutí a kaňkování – popis, příklady, průběh

1. Vysvětlete pojem chrutí a kaňkování.
2. Uveďte příklady průběhu kaňkování a chrutí.
1. Vysvětlete pojem chrutí a kaňkování.
- Chrutí je období páření černé zvěře nebo jezevce
- Kaňkování neboli hárání/páření šelem – liška, šakal, psík mývalovitý, rys,…
2. Uveďte příklady průběhu kaňkování a chrutí.
- kapky barvy, pachové stopy.
- kanec vyhledává bachyně k páření.
- Liška: Leden – únor
Kuna: Červenec – Srpen
Jezevec: nepravidelné, Květen – Říjen
Vlk: Leden - Únor
Rys: Leden – Duben
Prase divoké: Listopad - Leden

III/B/4 - Roh - popis, morfologie, vývoj

1. Popište stavbu a vývoj rohu.
2. Jaké funkce plní rohy?
1. Popište stavbu a vývoj rohu.
- Rohy jsou kožním útvarem, který tvoří obal (toulec) výrůstku čelní kosti (násadec). Toulce přirůstají odspodu – horní část je nejstarší.
2. Jaké funkce plní rohy?
- dimorfismus, trofej, obrana,…

III/B/5 - Paroh – popis, morfologie, vývoj

1. Popište stavbu a vývoj parohu.
2. Jaké funkce plní parohy?
1. Popište stavbu a vývoj parohu.
- Kostní útvary, které vyrůstají každý rok na výčnělcích kostí tzv. pučnicích. Každoročně se shazuje a znovu narůstají.
- Zával na pučnici -> parohy v lýčí -> vytloukávání parohů -> zkostnatění -> shoz
2. Jaké funkce plní parohy?
- dimorfismus, trofej, zbraň,…

III/B/6 - Vybrané pojmy ze zoologie: pohlavní dimorfismus, kryptické zbarvení, superfetace, latentní březost, monogamie, polygamie, polyandrie

1. Vysvětlete pojmy kryptické zbarvení a pohlavní dimorfismus.
2. Vysvětlete pojmy superfoetace, latentní březivost, monogamie a polygamie.
1. Vysvětlete pojmy kryptické zbarvení a pohlavní dimorfismus.
- Kryptické zbarvení – homochromie, zvíře se snaží splynout barevně s okolím
- Dimorfismus – rozlišení samce a samice
2. Vysvětlete pojmy superfoetace, latelní březivost, monogamie a polygamie.
- Superfetace - jinak též přeoplodnění, je vznik embrya po oplodnění vajíčka za situace, kdy už je v děloze přítomné embryo z jiného menstruačního cyklu.
- Latelní březost - Srna je po říji oplozena a plod (plody) se běžně vyvíjejí, ale v zimě se vývoj plodů zastaví aby srnu zbytečně
v tomto náročném období nevyčerpával. Po uplynutí několika týdnů se vývoj opět nastartuje a na jaře srna porodí vyvinutá srnčata.
- Monogamie – páření s jednou samicí, soužití s jednou partnerkou
- Polygamie – páření s více samicemi, u většiny savců, po říji se samci oddělují od samic, ty se poté starají o potomstvo samy
- Polyandrie – Samička má více partnerů

III/B/7 - Soustava pohlavní

1. Popište pohlavní soustavu samců a samic.
2. Jak probíhá oplodnění a vývoj plodu u savců a jak u ptáků?
1. Popište pohlavní soustavu samců a samic.
- Samci a samice mají rozdílné pohlavní orgány – dvoupohlavnost
- Pohlavní dimorfismus (dvoutvárnost) – rozdíl vzhledu mezi samicí a samcem (zbarvení, velikost, hlasové projevy, atd.).
- Samčí pohlavní orgány – varlata v šourku, chámovody a přídatné pohlavní žlázy, penis a předkožka.
-Samičí pohlavní orgány – vaječníky, vejcovody, děloha, krček, pochva a vulva.
- Pohlavní buňky vznikají v období říje v pohlavních žlázách (vajíčka ve vaječnících a spermie ve varlatech).
- Oplození je vnitřní.
2. Jak probíhá oplodnění a vývoj plodu u savců a jak u ptáků?
- Savci: Oplodnění je vnitřní. V době ovulace vajíčko opouští vaječník, dozrává ve vejcovodu a zde je také oplodněno spermií. Vajíčko se začne vyvíjet, přesouvá se do dělohy, kde se zahnízdí a přemění v zárodek - embrio. Doba březosti – období od oplození vajíčka až po narození mláděte, u každého druhu jiná. Diapauza – utajená latentní březost – opožděné zahnízdění vyvíjejícího vajíčka v děloze (srnec 140 dní, lasicovití 200 dní, medvěd 100-160 dní, jezevec, vydra apod.). Říje – období sexuální aktivity, dozrávání pohlavních buněk (honcování, kaňkování, chrutí) probíhá převážně jednou do roka (jelenovití), ale i vícekrát do roka (zajíc, ondatra). Děloha může být různého tvaru: jednoduchá, dělená u prasat, nebo rozdvojená u zajíců (superfetace – vývoj různě starých zárodků v děloze). Polygamie – u většiny savců, po říji se samci oddělují od samic, ty se poté starají o potomstvo samy.
- Ptáci: pohlavní ústrojí u ptáků je značně odlišné, samice ptáků mají zpravidla vyvinutý pouze levý vaječník a levý vejcovod, spodní část vejcovodu je rozšířena v dělohu, dochází zde k hromadění a vývoji vajíček, děloha je zakončena kloakou, oplození je vnitřní, dochází k němu ve vejcovodu, před vytvořením ochranného obalu vajíčka po přitisknutí kloakálních otvorů (u vrubozobých kopulační orgán), před pářením dochází u některých druhů ptáků k toku – samci se snaží vzbudit sexuální aktivitu u opačného pohlaví, dochází k soubojům o samice (tetřívek), většina ptáků žije v monogamii, a to buď krátkodobé u kachen, nebo dlouhodobé u hus, u polygamie se netvoří páry a sameček oplodňuje několik samic (bažant, tetřev apod.), snůška – počet snesených vajec, velmi různá dle jednotlivých druhů ptáků, podle výživy se mláďata ptáků dělí na dva druhy: krmivé (holubi, dravci, sovy) a nekrmivé (hrabaví, vrubozubí).

III/B/8 - Soustava vylučovací, dýchací a cévní

1. Jakou funkci plní soustava vylučovací a z čeho se skládá?
2. Jakou funkci plní dýchací a cévní soustava a z čeho se skládají?
1. Jakou funkci plní soustava vylučovací a z čeho se skládá?
- Vylučovací soustava odvádí nepotřebné tekutiny (moč) ven z těla.
Ústrojí močové – ledviny (u ptáků i savců). U ptáků ústí močovody přímo do kloaky.
- Ptáci nemají močový měchýř. Primární řidší moč je zbavována vody, takže do kloaky je vylučována moč hustá, jejímž základem je kyselina močová. Ta se hromadí společně s trusem v kloace, kde je dále odvodňována a odchází v podobě bílého povlaku na trusu z těla ven (výpraš).
2. Jakou funkci plní dýchací a cévní soustava a z čeho se skládají?
- Dýchací soustava: Umožňuje výměnu plynů mezi tělem a prostředím. Nos, hltan, hrtan, průdušnice, plíce. U savců jsou plíce sklípkové, volně v hrudní dutině, která je od břišní dutiny oddělena bránicí. Ta spolu s mezižeberními svaly umožňuje stlačování hrudního koše a tím nádech, výdech. Hlasové projevy – rozechvěním hlasivkových vazů v hrtanu proudem vzduchu proudícího z plic. U ptáků jsou plíce malé, trubicovité, spojené se vzdušnými vaky, chybí bránice, pohyb vzduchu do plic je ovlivněno pohybem křídel. Dvojí dýchání – okysličování krve probíhá jak při přechodu vzduchu do vzdušných vaků, tak i při cestě nazpět. Další funkcí vzdušných vaků je: zlehčení těla, tepelná izolace a hospodaření s vodou a zesílení hlasu. Součástí dýchací soustavy je i hlasové ústrojí – syrinx. Uloženo je v místě větvení průdušnice a průdušky. Zvuky vnikají rozechvěním hlasivek a svalů tohoto orgánu.
- Cévní soustava: Funkce: přenáší kyslík do tkání a odvádí CO2, vede živiny z trávící soustavy do orgánů celého těla, odvádí odpadní látky do ledvin (vznik moči) a do kůže (vznik pot), zprostředkovává obranu organismu pro a tvorbou protilátek, transportním médiem je krev nebo hemolymfa. U ptáků a savců je cévní soustava uzavřená. Skládá se ze srdce, tepen, žil a vlásečnic. Tepny vedou krev ze srdce, žíly do srdce a vlásečnice umožňují látkovou výměnu s buňkami. Krevní oběh se dělí na malý (plicní) a velký (tělní).

III/B/9 - Trávicí soustava ptáků a savců; složený žaludek přežvýkavců

1. Co tvoří trávicí soustavu a jak tato funguje?
2. Popište rozdíly v trávicím traktu přežvýkavců, šelem a ptáků.
1. Co tvoří trávicí soustavu a jak tato funguje?
- Ústní dutina, hltan, jícen, žaludek, střeva, játra a slinivka břišní. Potrava je přijímána ústní dutinou, která je následně zpracována. Ve střevech dochází ke vstřebávání životně důležitých živin a vylučování odpadních látek z krve. Celé trávící soustavy jsou přizpůsobeny jednotlivým zoologickým druhům a jejich potravě
2. Popište rozdíly v trávicím traktu přežvýkavců, šelem a ptáků.
- Ptáci: potrava je přijímána pomocí zobáku (u některých druhů přizpůsobený), není upravována a polykána celá, u hrabavých se potrava hromadí ve voleti, kde dochází k promísení se slinami a změkčení, na jícen navazuje žláznatý žaludek, který potravu promíchá s trávicími šťávami a posouvá do svalnatého, obsah svalnatého žaludku je rozmělňován pomocí grytu – drobných kamínků a zrohovatělou sliznicí, v tenkém střevě dochází k dalšímu trávení za přítomnosti žluči a pankreaktických šťáv, tlusté střevo bývá u ptáků krátké a doplněno o dvě velké slepé střeva (u holubů chybí), nestrávené části potravy ptáci vyvrhují ústní dutinou – vývržky (dravci a sovy), celá trávící soustava je ukončena kloakou, do které vyúsťuje ústrojí trávící, močové a pohlavní.
- Savci: potrava je přijímána ústní dutinou, kde dochází k prvotnímu rozmělnění, posouvá se přes hltan a jícen do žaludku, žaludek masožravců je malý a má tvar vaku, u přežvýkavců a býložravců je žaludek velký, prostorný, složený ze čtyř částí – předžaludky bachor, kniha, čepec a žaludek hlavní sléz, u přežvýkavců v době klidu se natrávená potrava z bachoru vrací zpět do ústní dutiny, kde je přežvykována, v ostatních předžaludcích se natrávená potrava zbavuje vody a přesouvá se do slézu, kde působí trávící šťávy v kyselém prostředí, v žaludcích a slepém střevě přežvýkavců žijí bakterie, nálevníci a jiné mikroorganismy, které podporují trávení rostlinné potravy, v tenkém a slepém střevě se pokračuje v trávení potravy za přítomnosti žluče a šťáv slinivky břišní a umožňuje vstřebávání látek do krve (u býložravců jsou mnohonásobně delší), nestrávené zbytky jsou přesouvány do tlustého střeva, kde dochází k zahušťování a v podobě bobků, hrudek jsou vyloučeny konečníkem z těla ven.

III/B/10 - Soustava smyslová

1. Z čeho se skládá smyslová soustava a jak funguje?
2. Které soustavy se podílí na řízení organismu?
1. Z čeho se skládá smyslová soustava a jak funguje?
- Smyslová soustava – zrak (světla), čich (nos, větrník, čenich), hmat, sluch (slechy, poušky) a chuť (lízák).
- Savci:
Zrak: menší význam než u ptáků, slabě vyvinutý, vidění je černobílé, rozeznávají dobře pohyb, u šelem světla směřují více dopředu, což umožňuje prostorové vidění, u býložravců jsou světla po stranách hlavy, sledují obraz každým světlem zvlášť (větší prostor)

Sluch: velmi důležitý a dobře vyvinutý, skládá se z vnějšího (ušní boltec), středního a vnitřního ucha.
Hmat: orgánem hmatu jsou hmatové buňky spojené s nervovou soustavou, přenos podráždění je přenášen hmatovými chlupy, umístěné na mordě, tlapách, hrudi ale i třeba na ryji prasete.
Čich: pro savce nejdůležitější, čichové ústrojí je na sliznici v nosní dutině, pachy zachycují zvedáním a otáčením hlavy.
Chuť: chuťové pohárky umístěné u kořene jazyka
- Ptáci:
Zrak: nejdůležitější smysl, oční bulvy velké, 2 velké pohyblivé oční víčka, dokonalá akomodace světla, světla u většiny ptáků umístěné po stranách hlavy (větší zorné pole) u sov je zorné pole menší, ale tím je lepší prostorové vidění.
Sluch: dokonalý smysl, schází vnější boltec.
Hmat: slouží k vyhledávání potravy, reakci na pohyb, hmatové tělíska na zobáku, jazyku, kořenů per.
Čich: slabě vyvinutý, nejlépe jsou na tom krkavci.
Chuť: není důležitý smysl, potrava je polykána vcelku, minimální množství chuťových pohárků.
2. Které soustavy se podílí na řízení organismu?
- Soustava řídící – žlázy s vnitřní sekrecí a nervová soustava
- Nervová soustava – centrální nervová soustava, periferní nervová soustava.

III/B/11 - Přehled zvěře pernaté

1. Vysvětlete pojem pernatá zvěř.
2. Do jakých skupin se pernatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
1. Vysvětlete pojem pernatá zvěř.
- Jsou to ptáci. Mají peří místo srsti. Létají, někteří hnízdí na zemi, někteří na stromech

2. Do jakých skupin se pernatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
- Hrabaví (tetřev, tetřívek, bažant, jeřábek, koroptev, orebice, křepelka, krocan, perlička)
Vrubozobí (husy, kachny)
Měkkozubí (holub hřivnáč, holub doupňák, hrdlička divoká, hrdlička zahradní)
Dravci (krahujec, jestřáb, káně, orli, moták pochop, moták pilich, moták lužní, orlovec)
Sokoli (sokol, raroh, poštolka)
Sovy (výr, puštík, kalous, sýček, kulíšek, sova pálená)
Pěvci (krkavec, vrány, havran, kavka, straka, sojka, drozd, špaček)
Brodiví (volavka)
Krátkokřídlí (lyska, drop)
Dlouhokřídlí (sluka, bekasina, racek)
Potápky (potápka roháč)

III/B/12 - Přehled zvěře spárkaté

1. Vysvětlete pojem srstnatá zvěř.
2. Do jakých skupin se srstnatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce
1. Vysvětlete pojem srstnatá zvěř.
- Zvěř, jejíž tělo je pokryto srstí. Nelétá, chodí po zemi.
2. Do jakých skupin se srstnatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
- Spárkatá (sudokopytníci), (hlavním produktem je zvěřina a trofej)
Přežvýkaví: parohatá (jelen, daněk, sika, jelenec, los, srnec)
rohatá (muflon, kamzík, koza bezoárová)
Nepřežvýkaví: černá zvěř (prase divoké)
Zajíci (hlavním produktem je zvěřina a trofej), (zajíc, králík)
Šelmy (hlavním produktem je kožešina), (šelmy medvědovité, psovité, kočkovité, lasicovité)
Hlodavci (hlavním produktem je kožešina), (bobr, veverka, svišť, ondatra)

III/B/13 - Chrup

1. Popište chrup zvěře a uveďte hlavní rozdíly mezi jednotlivými skupinami zvěře (přežvýkavci, černá, zajíci, šelmy).
2. Co to je zubní vzorec? Uveďte příklady.
1. Popište chrup zvěře a uveďte hlavní rozdíly mezi jednotlivými skupinami zvěře (přežvýkavci, černá, zajíci, šelmy)
- Chrup je dvojího druhu: úplný – složený z řezáků (incisivi), špičáků (canini), třenových zubů (premolares) a stoliček (morales) a neúplný, kdy některý z druhu zubů chybí (hlodavci). Většina savců během života chrup vyměňuje – původní mléčný, ve kterém chybí moláry za chrup trvalý. U mléčného chrupu je třetí premolár třídílný, u trvalého chrupu dvojdílný. U šelem jsou dobře vyvinuté špičáky sloužící k lovu kořisti, a zvětšený první dolní molár a zadní horní premolár – trháky. U prasat jsou mohutné špičáky (zbraně), v horní čelisti klektáky a ve spodní čelisti páráky, u bachyní jsou to háky. Pro přehlednost zubů u zvěře se používá tzv. zubní vzorec, který udává ve zlomku počet zubů levé horní čelisti/ počet zubů levé dolní čelisti.
Přežvýkavci: mléčný chrup 22 zubů, k výměně za trvalý dochází např. u jelena do 32 měsíců. Řezáky v horní čelisti chybí, špičáky v horní čelisti – kelce (myslivecká trofej)
Černá: trvalý chrup se všemi stoličkami má 44 zubů a jeho vývoj je dokončen do 24 měsíců. Špičáky kňoura v horní čelisti jsou klektáky, v dolní čelisti páráky a dohromady se nazývají zbraně (lovecká trofej). Bachyně mají špičáky kratší a nazývají se háky.
Zajíci: horní řezáky u zajíce jsou postaveny za sebou (2 hlodáky a 2 řezáky).
Šelmy: zadní předstoličky horní čelisti a první stoličky v dolní čelisti jsou špičaté a označují se u šelem trháky.
2. Co je to zubní vzorec? Uveďte příklady.
- Pro přehlednost zubů u zvěře se používá tzv. zubní vzorec, který udává počet zubů levé horní čelisti/ počet zubů levé dolní čelisti.
Jelen evropský: 0. 1. 3. 3 / 3. 1. 3. 3
Srnec obecný: trvalý chrup 0. (1). 3. 3 / 3. 1. 3. 3
Muflon: 0. 0. 3. 3 / 3. 1. 3. 3
Prase divoké: 3. 1. 4. 2 / 3. 1. 4. 3
Liška obecná: 3. 1. 4. 2 / 3. 1. 4. 3

III/B/14 - Soustava pohybová

1. Co je kosterní soustava, z čeho se skládá a jakou plní funkci?
2. Co je svalová soustava, z čeho se skládá a jakou plní funkci?
1. Co je to kosterní soustava, z čeho se skládá a jakou plní funkci?
- Kosti, chrupavka a vazivové spoje. Opora pohybového ústrojí. Kosti se skládají z hutné a houbovité hmoty. Podle tvaru kosti je dělíme na: dlouhé, krátké a ploché. Povrch kosti kryje okostice, která umožňuje růst do šířky, do délky rostou pomocí hlavicové chrupavky. V dlouhých kostech je červená kostní dřeň – umožňuje krvetvorbu, s věkem postupně žloutne (tuk). Páteř je složena z obratlů: krční (7), hrudní u přežvýkavců (13), černá až (15), bederní (6), křížové (5) a ocasní (12-23). Kostra hrudníku je tvořena párovými žebry, jsou kloubně spojeny s obratli a chrupavčitě s hrudní kostí. Dělí se na pravá žebra (8 párů) a nepravá (5 párů). Lebka je tvořena lebečními kostmi, které jsou ploché spojené švy a chrupavkami, které v dospělosti kostnatí. Skládá se z obličejové části a lebeční dutiny, která je kloubně spojená s dolní čelistí. Chrup. Kostra horní končetiny – lopatka, kost pažní, předloketní kosti (loketní a vřetení), zápěstní kosti, záprstní kosti a články prstů (4-5), připojení k hrudi volně svalovými úpony, pouze u některých druhů zakrnělá klíční kost. Kostra dolní končetiny – 3 kosti pánevní (pánev), kost stehenní s kyčelním kloubem, čéška, kost holení a lýtková, kosti zánártní, nártní a kosti prstů.
2. Co je to svalová soustava a jakou plní funkci?
- Soustava svalů je aktivní část pohybového ústrojí. Ke každému pohybu je potřeba dvou protilehlých svalů – ohybač a natahovač. Žíhaná svalová tkáň – (kosterní svalovina) její činností je zajištěna tepelná energie a pohyb těla, je ovládána vůlí jedince. Hladká svalová tkáň – ve stěně cév, střev, žaludku, dělohy, močovodů ale i plic, je ovládána nervovou soustavou. Srdeční svalová tkáň – speciální svalovina, je výkonnější než hladká a je řízena také nervovou soustavou.

III/B/15 - Zobák, drápy, spárky, paspárky

1. K jakým funkcím je využíván zobák?
2. K čemu slouží drápy, spárky a paspárky?
1. K jakým funkcím je využíván zobák?
- Přijímání potravy, hmat, útok, obrana.
2. K čemu slouží drápy, spárky a paspárky?
- Drápy – k lovu, k získání potravy.
Spárky a paspárky – aby se zvěř nebořila ve sněhu nebo v bahně.

III/B/16 - Srst savců

1. Jaké funkce plní srst savců?
2. Z čeho se skládá srst a ke které soustavě náleží?
1. Jaké funkce plní srst savců?
- Pokrývka těla, hmat, zahřátí v zimě, přírodní zbarvení srsti – ochrana před predátory nebo maskování při lovu.
2. Z čeho se skládá srst a ke které soustavě náleží?
- Vlníky – krátké jemné chlupy, bez dřeně, tvoří podsadu
Pesíky – delší a tužší chlupy s dření po celé délce
Osiníky – přechod mezi vlníky a pesíky, dřeň jen v horní části.
Náleží ke kožní soustavě.

III/B/17 - Přehled šelem

1. Vysvětlete pojem šelmy.
2. Do jakých skupin se šelmy dělí a uveďte některé zástupce.
1. Vysvětlete pojem šelmy.
- Šelmy jsou masožraví nebo všežraví savci, kteří loví drobnější zvěř.
2. Do jakých skupin se šelmy dělí a uveďte některé zástupce.
- Psovití: vlk obecný, liška obecná, šakal obecný, psík mývalovitý
Kočkovití: rys ostrovid, kočka divoká
Lasicovití: jezevec lesní, vydra říční, kuna lesní, kuna skalní, tchoř tmavý, tchoř stepní, norek americký, lasice kolčava, lasice hranostaj
Medvědovití: medvěd hnědý
Medvídkovití: mýval severní

III/B/18 - Vysvětlení pojmu zvěř a její rozdělení

1. Vysvětlete pojem zvěř a kde je definován.
2. Uveďte do jakých skupin se zvěř dělí.
1. Vysvětlete pojem zvěř a kde je definován?
- Zákon o myslivosti zvěří rozumí obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů taxativně stanovených zákonem.
2. Uveďte do jakých skupin se zvěř dělí.
- a) Zvěř srstnatá: I. Spárkatá (sudokopytníci) – přežvýkaví – parohatá
- rohatá
- nepřežvýkaví – černá zvěř
II. Zajíci
III. Šelmy – medvědovité
- psovité
- lasicovité
- kočkovité
IV. Hlodavci
b) Zvěř pernatá: I. Hrabaví
II. Vrubozobí
III. Měkkozobí
IV. Dravci
V. Sokoli
VI. Sovy
VII. Pěvci
VIII. Brodiví
IX. Krátkokřídlí
X. Dlouhokřídlí
XI. Veslonozí
XII. Potápky

III/B/19 - Přehled zvěře drobné srstnaté

1. Vysvětlete pojem drobná srstnatá zvěř.
2. Do jakých skupin se drobná srstnatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
1. Vysvětlete pojem drobná srstnatá zvěř.
- Je to zvěř, pokrytá srstí a menšího vzrůstu.
2. Do jakých skupin se drobná srstnatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
- Zajíci – zajíc, králík
Šelmy – lasicovité (kuna, lasice, tchoř)
Kočkovité (kočka)
Hlodavci (bobr, veverka, svišť, ondatra)

III/B/20 - Peří ptáků

1. Popište opeření ptáků a stavbu pera
2. Jaká je funkce jednotlivých typů peří?
1. Popište opeření ptáků a stavbu pera.
- Krycí (obrysové) peří – 1-2 krát ročně dochází k výměně peří (pelichání, přepeřování), roste pouze na pernicích.
prachové peří – roste po celém těle, jak na pernicích, tak na nažinách.
Vývoj: prachový šat (mláďata), mladistvý šat (první obrysové peří), dospělý šat – svatební (hnízdní) a prostý (letní, zimní)

2. Jaká je funkce jednotlivých typů peří?
- Krycí (obrysové) – ochrana těla před vodou, konzervace tukem z kostrční žlázy
Prachové – izolační vlastnosti

III/C/1 - Orebice horská a perlička obecná

1. Popište orebici a její životní potřeby.
2. Popište perličku a její životní potřeby.
3. Jaká je historie a současnost výskytu perliček a orebic u nás?
1. Popište orebici a její životní potřeby.
- Hmotnost: 0,5 kg
Popis a zbarvení: horní část těla je šedohnědá, boky pruhované, na krku je bílá skvrna s černým lemováním, u kohoutka je červený zobák a stojáky
Prostředí: náš nepůvodní druh, pastviny a louky nad hranicí lesa
Potrava: rostlinná potrava – traviny, bobule
Tok a hnízdění: začíná v květnu, slepička snáší 8-15 vajec, doba inkubace 24-26 dní
2. Popište perličku a její životní potřeby.
- Hmotnost: 1,0 – 1,6 kg
Popis a zbarvení: šedohnědé zbarvení s drobnými světlými skvrnami, hlava je holá, neopeřená porostlá kožovitými výrůstky, uprostřed temene přilba, pod zobákem červené laloky. Velmi typický hlasový projev.
Prostředí: náš nepůvodní druh, pochází z Afriky, u nás chována převážně ve voliérových chovech.
Potrava: rostlinná potrava – traviny, obiloviny (paství se)
Tok a hnízdění: začíná v květnu, slepička snáší 6-10 vajec do hnízda v krytu na zemi, doba inkubace 25 dnů.
3. Jaká je historie a současnost výskytu perliček a orebic u nás?
- U nás se perličky chovají v bažantnicích.

III/C/2 - Kormorán velký, volavka popelavá a racek chechtavý

1. Charakterizujte kormorána velkého.
2. Charakterizujte volavku popelavou.
3. Charakterizujte racka chechtavého
1. Charakterizujte kormorána velkého.
- Hmotnost: 1,5-3kg
Popis a zbarvení: je celý černý, někteří mají bělavé břicho, ve svatebním šatě bílé skvrny na hrdle, tvářích a po stranách lýtek, dlouhý zobák, na jeho konci ostře zahnutý nehet, na plováku má mezi prsty plovavé blány, při plavání tělo hluboko zanořeno, při vzletu se rozbíhá po hladině, je tažný a žije v koloniích.
Prostředí: rybníky, jezera, řeky
Potrava: výlučně ryby
Tok a hnízdění: hnízda z větví na vysokých stromech, snůška 3-4 modrá vejce, doba inkubace 23-29 dní, v září se chystají kolonie k tahu do Středomoří
Význam: způsobuje velké škody na rybářském hospodaření
2. Charakterizujte volavku popelavou.
- Hmotnost: 1,5 – 2 kg
Popis a zbarvení: svrchní strana volavky je namodrale šedá, spodní bělavá, hlava a krk je bílá, černý proužek nad okem je zakončen ozdobnými pery, při letu esovitě stočený krk a stojáky natažené dozadu
Prostředí: oblasti velkých rybníků a jezer, podél řek a potoků
Potrava: ryby, obojživelníci, plazi, hmyz
Tok a hnízdění: hnízdí v koloniích na stromech, hnízda jsou neupravená, ve snůšce 3-5 modrozelených vajec, sedí střídavě oba rodiče po dobu 25 – 28 dní, je tažná a zimoviště našich volavek je Středozemí
Význam: způsobuje škody v rybářství na plůdkových a výtažných rybnících
3. Charakterizujte racka chechtavého.
- Hmotnost: 200 – 400 kg
Popis a zbarvení: bělavý pták velikosti holuba, s dlouhými úzkými křídly, v době hnízdění má tmavě hnědou hlavu, mezi předními prsty stojáků má plovací blány, je tažný
Prostředí: vytváří kolonie a v okolí vodních ploch
Potrava: hmyz, kroužkovci, ryby, drobní savci
Tok a hnízdění: na hnízdiště přilétá v březnu až dubnu ve velkých koloniích, začínají stavit hnízda ve vodní vegetaci, jsou nahloučená na sebe, ve snůšce jsou 2 – 4 skvrnitá vejce. Doba inkubace 16 – 20 dní, o mláďata se starají oba rodiče.
Význam: u velkých kolonií racků může docházet k ničení snůšek pernaté zvěře, ale také jejich kuřat.

III/C/3 - Druhy a poddruhy bažantů

1. Které bažanty kromě bažanta obecného znáte?
2. Popište bažanta královského a jeho životní potřeby.
3. Co víte o okrasných bažantech a jejich významu?
1. Které bažanty kromě bažanta obecného znáte?
- Bažant královský, bažant kubánský, bažant zlatý, bažant stříbrný, bažant diamantový
2. Popište bažanta královského a její životní potřeby.
- Popis a zbarvení: kohout je velmi výrazně zbarvený z barev převládá zlatá, bílá a černá. Hlavu má zbarvenou bíle a přes oko má široký černý pruh. Klín může dosahovat až 180 cm. Samice je šedohnědá.
Prostředí: řidší lesní porosty s křovinatým porostem, hřaduje vysoko na stromech
Potrava: velmi různorodá – přes léto spíše živočišná (hmyz) a přes zimu rostlinná (semena, lístky, hlízy apod.)
Tok a hnízdění: polygamie, samice snáší 7 – 15 vajec do hnízda na zemi, inkubace 25 dní. Kuřata brzo po vylíhnutí následují matku a vyhledávají si potravu (nekrmiví). Po dvou měsících se osamostatňují.
Význam: u nás je chován v usměrněných chovech, vypouštěn do honiteb, velmi vyhledávaná trofejová zvěř.
3. Co víte o okrasných bažantech a jejich významu?
- Chovají se především ve voliérách a v zoologických zahradách, popřípadě u chovatelů. Chovají se jako zvěř ozdobná, nikoliv pro lov a potravu lidí.

III/C/4 - Sluka lesní a bekasína otavní

1. Co mají společného sluka lesní a bekasina otavní a čím se liší?
2. Popište vzhled, životní potřeby a projevy sluky.
3. Jaký je myslivecký význam sluky a bekasiny?
1. Co mají společného sluka lesní a bekasina otavní a čím se liší?
- Mají podobné zbarvení. Sluka má příčné pruhování na temeni hlavy a bekasina ho má podélné. Sluka je těžší. Jsou tažné. V potravě převažuje živočišná složka. Žijí v horských a podhorských oblastech a vyhledávají vlhké lokality.
2. Popište vzhled, životní potřeby a projevy sluky.
- Hmotnost: 200 – 400 g
Popis a zbarvení: celkově rezavohnědý pták s příčným pruhováním, velikosti holuba s krátkýma nohama, velmi dlouhým přímým zobákem – píchák a velkými vysoko umístěnými světly. Zakrnělá ramenní pírka se nazývají paletky a jsou loveckou trofejí. Je tažná.
Prostředí: výhradně v lesích s vlhkou půdou
Potrava: drobní živočichové, kroužkovci, hmyz z půdy – červíkování
Tok a hnízdění: objevují se na jaře, počátkem března, slepička láká kohouty pískáním, páří se s více kohouty (polyandrie), hnízdo je jamka na zemi u paty stromu, snůška (může být i 2krát do roka) má 4 nažloutlá vajíčka se skvrněním, po 21 dnech se líhnou mláďata.
3. Jaký je myslivecký význam sluky a bekasiny?
- Cenný úlovek pro trofej a chutnou zvěřinu.

III/C/5 - Křepelka polní a špaček obecný

1. Co víte o křepelce polní?
2. Co víte o špačkovi obecném?
3. Zhodnoťte význam křepelky a špačka.
1. Co víte o křepelce polní?
- Hmotnost: 50 – 130 g
Popis a zbarvení: je zemitě hnědě zbarvená s podélnými černými a bílými proužky. Samec má na hrdle černou kresbu, která chybí samicím i mladým jedincům. Hlas bývá reprodukován jako pšt peněz, ozývá se i za noci. Tažný pták, na zimu odlézá do Afriky
Prostředí: obývá pole a louky, převážně v nížinách
Potrava: semena různých plevelů, listy rostlin a v létě i hmyz
Tok a hnízdění: začíná po návratu z Afriky v květnu, slepička snáší 2 – 16 vajec, doba inkubace 17 týdnů.
2. Co víte o špačkovi obecném?
- Hmotnost: 60 – 80 g
Popis a zbarvení: černé kovově lesklé peří se zelenavým a fialovým nádechem, v zimním šatu je šedě kropenatý, zobák v létě žlutý v zimě černý, je tažný.
Prostředí: osidluje městské a předměstské oblasti, vyskytuje se však také v otevřených lesích a na travnatých plochách. Přes léto často navštěvuje také sady a zahrady.
Potrava: hmyz, housenky, nejrůznější plody, semena
Tok a hnízdění: hnízdí 1 – 2krát, od dubna do června, klade 4 – 5 malých, lesklých, modře zbarvených vajec, na jejichž sezení se podílí oba rodiče. Mláďata se líhnou obvykle po 13 dnech.
3. Zhodnoťte význam křepelky a špačka
- Dnes už se křepelka v našich honitbách nevyskytuje anebo velmi omezeně, dříve to byla významná lovná zvěř.
Špaček patří mezi chráněné živočichy, v letním období významně ovlivňuje sklizeň třešní a na podzim škodí především ve vinicích.

III/C/6 - Krocan divoký

1. Popište krocana, jeho životní potřeby a projevy.
2. V kterých lokalitách se u nás krocanům daří?
3. Zhodnoťte myslivecký význam krocana.
1. Popište krocana, jeho životní potřeby a projevy.
- Hmotnost: krocan 9 – 16 kg, krůta 4,5 – 8 kg
Popis a zbarvení: velcí ptáci, tmavé zbarvení s hnědoměděnou barvou a kovovým leskem, velký tatrč, na hlavě červenomodré laloky, na hrudi vyrůstá štětka, u krůt je menší (lovecká trofej). Z hlasových projevů je u krocanů hudrování a u krůt kvokání.
Prostředí: není náš původní druh, pochází ze Severní Ameriky, obývá lesnatá místa navazující na otevřené plochy, kde vychází na pastvu.
Potrava: semena, zelené části rostlin, hmyz, měkkýši
Tok a hnízdění: začíná v březnu, krocani se shromažďují na tokaništi, rozevírá tatrč, brousí křídla o zem, dochází k soubojům. Vítěz si odvádí několik krůt. Hnízdo je mělký dolík v krytu, snáší 9 – 20 světlých kropenatých vajec, doba inkubace 28 dní.
2. V kterých lokalitách se u nás krocanům daří?
- Obývá lesnatá místa navazující na otevřené plochy, kde vychází na pastvu.
3. Zhodnoťte myslivecký význam krocana.
- Významný druh pernaté zvěře, závislý na vypouštění uměle odchovaných jedinců, velmi kvalitní zvěřina.

III/C/7 - Lyska černá

1. Popište lysku černou a kde se s ní můžeme setkat?
2. Jaké jsou životní potřeby a projevy lysky černé?
3. Zhodnoťte význam lysky černé pro myslivost.
1. Popište lysku černou a kde se s ní můžeme setkat?
- Hmotnost: 0,7 – 1,1 kg
Popis a zbarvení: černý pták velikosti menší kachny, u kořene bílého zobáku má bělavou lysinku. Jsou schopny se potápět, vzlétají těžce – rozbíhají se po hladině
Prostředí: rybníky, bažiny, tůně řek
2. Jaké jsou životní potřeby a projevy lysky černé?
- Prostředí: rybníky, bažiny, tůně řek
Potrava: listy, semena vodní vegetace, méně měkkýši a hmyz
Tok a hnízdění: přilétá k nám v březnu, vytváří se páry, dochází k soubojům mezi samci, hnízdo bývá v příbřežní vegetaci, do kterého snáší 6 – 12 šedožlutých vajec se skvrnami, v zahřívání se střídají oba rodiče, doba inkubace 21 – 23 dnů, mláďata po 3 – 4 dnech opouštějí hnízdo.
3. Zhodnoťte význam lysky černé pro myslivost.
- Častý úlovek na kachních honech, méně kvalitní zvěřina

III/C/8 - Hlavní druhy ptáků škodících v myslivosti

1. Vyjmenujte hlavní druhy ptáků škodících v myslivosti
2. jakým způsobem a jaké škody mohou způsobovat?
1. Vyjmenujte hlavní druhy ptáků škodících myslivosti.
- Volavka popelavá, kormorán velký, káně lesní, jestřáb lesní, krkavec velký, vrána černá, vrána šedá, straka obecná.
2. Jakým způsobem a jaké škody mohou způsobovat?
- Volavka a kormorán: vychytávají velké množství ryb, potápí se.
Káně lesní, jestřáb lesní, orel: predátoři drobné zvěře, napadají ji a lapnou shora.
Vrána a straka: vybírá vajíčka ostatním ptákům

III/C/9 - Drop velký

1. Popište dropa, jeho životní potřeby a projevy.
2. Jaký je dnes areál výskytu dropa?
3. Zhodnoťte perspektivu dropa do budoucnosti.
1. Popište dropa, jeho životní potřeby a projevy.
- Hmotnost: kohout 6 – 15 kg, slepice 4 – 7 kg
Popis a zbarvení: kohout je výrazně větší než slepice, zbarvení je rezavohnědé s tmavými skvrnami, břicho, ocas a spodní část křídel jsou bílá, od kořene zobáku vybíhají dlouhá péra – vous – až 15 cm dlouhý (lovecká trofej), u samic jsou péra krátká. Po většinu roku žijí v hejnech podle pohlaví.
Prostředí: rozsáhlá pole a suché louky bez větších porostů stromů a křovin.
Potrava: rostlinná potrava, hmyz, měkkýši, drobní obratlovci, potravu nehrabe, ale dobývá zobákem
Tok a hnízdění: začíná v březnu, drop chodí načepýřený s nafouklým krčním vakem. Hnízdo je mělká jamka na zemi, snáší 2 zelenavá, skvrnitá vejce, doba inkubace 28 – 30 dní. Kuřata setrvávají s matkou až do podzimu.
2. Jaký je dnes areál výskytu dropa?
- Prostředí: rozsáhlá pole a suché louky bez větších porostů stromů a křovin.
Výskyt: Španělsko, Maďarsko, Ukrajina a Rusko
ČR – v 90. letech na Znojemsku
3. Zhodnoťte perspektivu dropa do budoucnosti.
- Jeho stavy se stále snižují.

III/C/10 - Princip odhadu věku zvěře drobné (dle místních podmínek prakticky vybraný druh)

1. Uveďte vodítka sloužící k odhadu drobné zvěře
2. Jak se odhaduje věk zajíců?
3. Jaký má odhad věku drobné zvěře praktický význam?
1. Uveďte vodítka sloužící k odhadu drobné zvěře.
- U srstnaté je to podle hrbolku na předních bězích. U pernaté zvěře podle tvaru stojáků a podle síly a délky ostruh. U pernaté zvěře bažantí podle stojáčků a ostruhy, u tetřeva podle klovce, brady a vějíře, u tetřívka podle vějíře a paletky (péro na tatrči), u koroptve podle ramenních krovek a podle stojáků.
2. Jak se odhaduje věk zajíců?
- Podle hrbolku na předních bězích.
3. Jaký má odhad věku drobné zvěře praktický význam?
- Čím starší kus, tím lepší trofej, čím mladší populace, tím lepší rozmnožování.

III/C/11 - Princip odhadu věku zvěře spárkaté (dle místních podmínek prakticky vybraný druh)

1. Která jsou hlavní vodítka pro odhad věku živé spárkaté zvěře a jak se využívají?
2. Na základě kterých kritérií odhadujeme věk ulovené spárkaté zvěře?
3. Jaký je význam odhadu věku živé a ulovené spárkaté zvěře?
1. Která jsou hlavní vodítka pro odhad věku živé spárkaté zvěře a jak se využívají?
- Postava, síla krku, nesení hlavy, parožení, perlení, toulce – délka a síla, hříva, maska zvěře. Využívají se k odhadu věku a posouzení zda je zvěř chovná nebo lovná.
2. Na základě kterých kritérií odhadujeme věk ulovené spárkaté zvěře?
- Postava, síla krku, nesení hlavy, parožení, perlení, toulce – délka a síla, hříva, maska zvěře. Využívají se k odhadu věku a posouzení zda je zvěř chovná nebo lovná.
3. Jaký je význam odhadu věku živé a ulovené spárkaté zvěře?
- Podle věku zvěře se určuje počet jedinců jednotlivých věkových tříd v honitbě a podle toho se vypracuje plán lovu a chovu zvěře.

III/C/12 - Hlavní druhy savců škodících v myslivosti

1. Vyjmenujte hlavní druhy savců škodících v myslivosti
2. jakým způsobem a jaké škody mohou způsobovat?
1. Vyjmenujte hlavní druhy savců škodících v myslivosti.
- Prase divoké, liška obecná, kuna lesní, kuna skalní, lasice kolčava, lasice hranostaj.
2. Jakým způsobem a jaké škody mohou způsobovat?
- Prase divoké – škody na kulturních hospodářstvích a na zvěři
Šelmy – loví drobnou zvěř a snižují tak její stavy. Loví v noci z nějakého krytu.
Spárkatá zvěř a zajíci – okus a ohryz na stromech

III/C/13 - Los evropský

1. Popište oblasti výskytu losa.
2. Popište losa a jeho životní potřeby.
3. Jaký je význam losů v naší krajině?
1. Popište oblasti výskytu losa.
- Severské země Evropy, Asie a Ameriky. V ČR – jižní Čechy, občas přejde z Polska. Prostředí: oblasti smíšených lesů s četnými vodními plochami a bažinami.
2. Popište losa a jeho životní potřeby.
- Nejmohutnější druh spárkaté zvěře, u nás se vyskytuje ojediněle.
Výška: los 180 – 230 cm, losice 160 – 190 cm
Hmotnost: los 400 – 450 kg, losice 360 – 400 kg
Zbarvení a popis: šedohnědé až černohnědé, běhy do poloviny šedobílé (punčochy), kelka 10 cm, hlava s převislým horním pyskem, při pohybu je slyšet klepání spárků o sebe, přebarvování
Prostředí: oblasti smíšených lesů s četnými vodními plochami a bažinami
Potrava: měkké listnáče, bažinné rostliny, v zimním období letorosty jehličnanů (hlavně borovice)
Říje: září – začátek října, los se ozývá troubením, nebojují mezi sebou, vyhledávají říjnou losici, se kterou zůstává po celou dobu její přítomnosti, nevytváří si kolem sebe tlupu holé zvěře.
Mimo říji žijí samotářsky, pouze losíčata a roční potomci se drží s losicí
Březost: trvá 35 – 38 týdnů, v květnu až červnu při prvním kladení 1 losíče, u starších losic 2 mláďata, při kojení si musí losice lehnout, po roce života se začíná osamostatňovat. Pohlavní dospělost ve 2,5 – 3 letech.
Paroží: podle tvaru se dělí na dva druhy – lopatovitý a bidlovitý, pučnice ve 4 – 6 měsíci, nasazují špičáka (vidláka), který vytlouká ve věku 14 měsíců (koncem srpna), druhé je převážně tvaru šesteráka a v dalších letech se zvětšuje do délky a do počtu výsad, shazují v říjnu až listopadu, vytloukají v červenci až srpnu
3. Jaký je význam losů v naší krajině?
- Vzácná trofejová zvěř, velmi dobrá zvěřina.

III/C/14 - Kamzík horský

1. Popište kamzíka a jeho životní potřeby a projevy.
2. V kterých oblastech se kamzík vyskytuje?
3. Zhodnoťte myslivecký význam kamzíka
1. Popište kamzíka a jeho životní potřeby a projevy.
- Výška: kamzík 75 – 85 cm, kamzice 70 – 75 cm
Hmotnost: kamzík 25 – 40 kg, kamzice 18 – 25 kg
Zbarvení a popis: v létě rezavohnědé zbarvení s tmavším pruhem na hřbetě, spodní část těla a vnitřní strana běhů je světlá, v zimě tmavohnědé zbarvení. Při podzimním přebarvování - od října do listopadu narůstá na hřbetě delší srst – kamzičí vous (lovecká trofej), která u kamzík může dosahovat délky 15 – 20 cm, u kamzic podstatně kratší. Jarní přebarvování v dubnu. Kelka 3 – 5 cm. Kamzičí zvěř při nebezpečí píská, nebo ostře hvízdá. Dospělí a starší kamzíci jsou samotáři, do tlup se přidružují jen v říji.
Prostředí: horské polohy na rozhraní lesa, kde je dostatek horských luk
Potrava: byliny, traviny, borůvka, vřes, v zimě, pupeny a letorosty listnatých i jehličnatých dřevin, mech, lišejníky
Říje: probíhá říjen až listopad (prosinec), staří kamzíci odhánějí mladé kamzíky a prohánějí říjné kamzice. Dochází k soubojům o samice. Během říje se u kamzíků zvětšují za růžky pachové žlázy (fíky), které vylučují páchnoucí látku prk.
Březost: trvá 6 měsíců, klade v květnu až červnu jedno mládě, výjimečně 2, kojí ho až 6 měsíců, v osmi měsících se osamostatňuje a žije v tlupě, pohlavní dospělost v 18 měsících.
Chrup: trvalý chrup má 32 zubů a jeho vývoj je ukončen ve věku 3,5 roku.
Vývoj rohů: kamzíci mají růžky půlkruhovitě zahnuté dozadu a dolů, kamzice mají háčky směřující dozadu, kamzíčatům velmi brzy narůstají růžky, v prvním roce dosahují délky 4 – 6 cm, v druhém roce přirůstají o 6 – 10 cm, třetím roce o 3 – 5 cm, poté se růst zpomaluje.
2. V kterých oblastech se kamzík vyskytuje?
- Většina vysokých hor Evropy. ČR – Jeseníky a Lužické hory
Prostředí: horské polohy na rozhraní lesa, kde je dostatek horských luk
3. Zhodnoťte myslivecký význam kamzíka.
- Náš nepůvodní druh, úspěšně vysazen až na začátku 20. století, trofejová zvěř pro cennou trofej a kůži.

III/C/15 - Medvěd hnědý

1. Popište medvěda.
2. Jaký je areál výskytu medvědů v Evropě a u nás?
3. Jaké jsou životní potřeby medvědů?
1. Popište medvěda.
- Výška: medvěd 87 – 126 cm, medvědice 80 – 110 cm
Hmotnost: medvěd 170 – 240 kg, medvědice 120 – 240 kg
Popis a zbarvení: zavalité tělo s dlouhými končetinami, srst je hustá, dlouhá až 12 cm, světlehnědá až tmavohnědá. Přebarvování v dubnu a říjnu. Ocas (kelka) 6 – 14 cm. Mladí medvědi dobře šplhají po stromech.
Chrup: Zadní předstoličky horní čelisti a první stoličky v dolní čelisti jsou špičaté a označují se u šelem trháky.

2. Jaký je areál výskytu medvědů v Evropě a u nás?
- Vyskytuje se ve Skandinávii, severovýchodní Evropě, Karpatech, na Balkáně, v Alpách a v Pyrenejích. ČR – Beskydy a Bílé Karpaty.
Prostředí: rozsáhlé lesní komplexy v horských oblastech, kde je dostatek klidu
3. Jaké jsou životní potřeby medvědů?
- Prostředí: rozsáhlé lesní komplexy v horských oblastech, kde je dostatek klidu
Potrava: je všežravec, drobní živočichové, padliny, hmyz, sladké plody keřů a lesních rostlin. V nouzi strhává domácí zvířata, med.

III/C/16 - Ondatra pižmová

1. Popište ondatru a její životní potřeby.
2. Jaký je význam ondatry?
1. Popište ondatru a její životní potřeby.
- Hmotnost a délka: 0,9 – 1,6 kg a 25 – 40 cm
Popis a zbarvení: krátké válcovité tělo s dlouhým šupinatým ocasem (kormidlo) 19 – 29 cm, který je z boku plochý, mezi prsty úzké plovací blány, srst je tmavěhnědá, na břichu čedohnědá. Dobře plave a potápí se (až 10 minut). V břehu si hrabe nory. V blízkosti pohlavních orgánů má pižmové žlázy. Večerní a noční aktivita.
Prostředí: břehy toků a rybníků zarostlé vodní vegetací
Potrava: vodní vegetace, mlži, hmyz, leklé malé ryby
2. Jaký je význam ondatry?
- Rybám neškodí, může rozvrtávat hráze a břehy, velmi cenná kožešina (bizam).

III/C/17 - Bobr evropský

1. Popište bobra a jeho životní potřeby.
2. Jaký je význam bobra a pojednejte o možných rizicích jeho přemnožení
1. Popište bobra a jeho životní potřeby.
- Hmotnost a délka: 20 – 30 kg a 90 – 105 cm
Popis a zbarvení: tělo přizpůsobené životu ve vodě, tvar zavalitý, uzavíratelné nozdry, mezi prsty plovací blány, ocas silný, plochý, krytý šupinkami (veslo) až 16 cm široký, srst je velmi hustá tmavohnědá, matně lesklá, promaštěná výměšky velkých řitních žláz. Výrazné sytě oranžové řezáky. Žije ve velkých rodinách, staví si víceposchoďové stavby a hráze. Pod vodou na jedno nadechnutí vydrží až 20 minut. Jako varovný signál používá plesknutí ocasu o hladinu.
Prostředí: pomalu tekoucí řeky a potoky s břehy porostlými měkkými dřevinami (vrba, olše, osika, topol)
Potrava: byliny, větve, kůra, lýko, ale i polní plodiny, dokážou pomocí svých silných řezáků pokácet i vzrostlé stromy, které využívají pro stavbu svých vodních děl.
2. Jaký je význam bobra a pojednejte o možných rizicích jeho přemnožení.
- Chráněný druh, pro myslivost bez významu. Působí velké škody na stromech kolem vodních toků.

III/C/18 - Vydra říční

1. Popište vydru, její životní potřeby a projevy.
2. V kterých oblastech se vydry vyskytují?
3. Zhodnoťte význam vyder
1. Popište vydru a její životní potřeby a projevy.
- Výška: 25 – 29 cm
Hmotnost a délka: 5 – 12 kg a 57 – 80 cm
Popis a zbarvení: tělo přizpůsobené životu ve vodě, tvar válcovitý, hlava zploštělá, uzavíratelné nozdry, malé stažitelné slechy, mezi prsty plovací blány, ocas (prut) 30 – 55 cm, srst je hnědá, matně lesklá. Přebarvování duben – květen a říjen – listopad. Žije samotářsky, noční aktivita.
Prostředí: vodní toky s čistou a bohatě zarybněnou vodou, v březích si vyhrabává doupata, může jich mít několik (výjezd do vody, brloh, větrací průduch)
Potrava: loví hlavně ve vodě (ryby, raci, žáby, drobní savci)
Kaňkování (říje): únor a březen
Březost: trvá 60 dní, v případě utajené březosti může být až 8 – 10 měsíců. V dubnu až květnu vrhá 2 – 3 vydřata, 1 měsíc jsou nevidomá, po 6 měsících se osamostatňují.
2. V kterých oblastech se vydry vyskytují?
- Prostředí: vodní toky s čistou a bohatě zarybněnou vodou, v březích si vyhrabává doupata, může jich mít několik (výjezd do vody, brloh, větrací průduch). Je rozšířena téměř po celé Evropě a Asii. V ČR se vyskytuje na Šumavě, v jižních Čechách, Českomoravské vrchovině a v Beskydech.
3. Zhodnoťte význam vyder.
- Chráněný druh, pro myslivost bez významu, v rybářství působí výrazné škody.

III/C/19 - Veverka obecná a svišť horský

1. Popište veverku a její životní potřeby.
2. Popište sviště a jeho životní potřeby.
3. Pojednejte o významu veverky.
1. Popište veverku a její životní potřeby.
- Hmotnost a délka: 220 – 420 g a 20 – 27 cm
Popis a zbarvení: tělo válcovité s dlouhým chvostem 14 – 20 cm, srst je krátká a hustá, na spodině těla bílá, záda a boky jsou rezavá nebo hnědá až černá. Na slechách jsou chvostky. Přebarvování květen a září. Díky dlouhým prstům a drápkům dobře šplhá a skáče. Aktivita veverek je přes den. Žije samotářsky.
Prostředí: listnaté, jehličnaté i smíšené lesy, parky
Potrava: semena a květní pupeny lesních stromů a keřů, houby, ovoce, hmyz, ptačí vejce, ale i jejich mláďata. Na zimu si dělá zásoby potravy.
2. Popište sviště a jeho životní potřeby.
- Hmotnost a délka: 4 – 8 kg a 40 – 60 cm
Popis a zbarvení: tělo zavalité, s dlouhým chvostem 13 – 18 cm, krátké kulaté slechy, velké světla, krátké silné běhy uzpůsobené k hrabání nor, srst je žlutohnědá, břicho šedožluté, kolem světel a na temeni hlavy hnědočerná. Přebarvování květen a září. V případě nebezpečí hvízdá, nebo sviští. Žije v koloniích, přes den se paství a slunní poblíž nor. Zimu přečkávají v zimním spánku.
Prostředí: nad horní hranicí lesa, alpínské suťové území.
Potrava: alpínské byliny a traviny.
Říje: honění probíhá v květnu, říjná samice se páří s více samci (polyandrie)
Březost: trvá 42 dnů, do letní nory v červnu až červenci vrhá 2 – 7 mláďat. Po 45 dnech vycházejí z nory ven, koncem srpna jsou samostatná a drží se v rodinné skupině.
3. Pojednejte o významu veverky.
- U nás pro myslivost bez významu, v severských státech lovena pro kůži, sádlo a zvěřinu.

III/C/20 - Koza bezoárová a kozorožec horský

1. Popište kozu bezoárovou a její životní potřeby.
2. Co víte o kozorožci horském?
3. Co víte o rozšíření kozy bezoárové?
1. Popište kozu bezoárovou a její životní potřeby.
- Výška: kozel 80 – 100 cm, koza 70 – 80 cm
Hmotnost: kozel 45 – 60 kg, koza 25 – 35 kg
Zbarvení a popis: v létě má červeno hnědé zbarvení, břicho světlejší, na hřbetě tmavý pruh. Koza zbarvena méně nápadně, více do šedo hněda. V zimě zbarvení u obou je spíše šedavé. U kozlů na bradě až 25 cm dlouhý vous. Kelka 10 – 21 cm. Charakteristickým hlasovým projevem je mečení. Přebarvování 2x do roka (duben a říjen). Bezoárové koule – koule tvořená ze slepených slízaných chlupů uvnitř žaludku (koza, kamzík)
Prostředí: pastviny a louky nad hranicí lesa, ale i níže
Potrava: bylinná vegetace horských pastvin, pupeny a letorosty listnatých dřevin
Říje: probíhá v září až říjnu, staří kozli mezi sebou urputně bojují, postaví se na zadní běhy a velkou silou do sebe narážejí rohy
Březost: trvá 21 – 22 týdnů, klade v lednu až březnu 1 až 2 kůzlata (spousta jich hyne na podchlazení), kojí ho až 6 měsíců, poté se osamostatňuje, pohlavní dospělost v 18 měsících.
Vývoj rohů: ve třech měsících vyrůstají kůzleti rohy, každoročně přirůstá několik cm délky, v mládí jsou přírůstky značné, po osmém roce se zmenšují. Rohy jsou kapkovitého průřezu a délky až 80 cm.
2. Co víte o kozorožci horském?
- Výška: kozel 90 – 110 cm, koza 80 – 90 cm
Hmotnost: kozel 80 – 120 kg, koza 45 – 65 kg
Zbarvení a popis: hnědo šedé s šedobílým břichem. Kelka 10 -21 cm. Charakteristickým hlasovým projevem je mečení. Přebarvování 2krát do roka (květena září).
Prostředí: alpínské pásmo nad hranicí lesa (2300 – 3500 m. n. m.)
Potrava: byliny a traviny alpínských luk
Říje: probíhá v lednu, staří kozli mezi sebou urputně bojují, postaví se na zadní běhy a velkou silou do sebe narážejí rohy.
Březost: trvá 21 – 23 týdnů, klade v květnu až červnu jedno kůzle, kojí ho až 6 měsíců, poté se osamostatňuje, pohlavní dospělost v 18 měsících
Vývoj rohů: ve třech měsících vyrůstají kůzleti rohy, každoročně přirůstá několik cm délky, v mládí jsou přírůsty značné, po osmém roce se zmenšují. Rohy jsou trojúhelníkového průřezu a délky až 1 m.
Význam: u nás nikdy nebyl chován, bezvýznamný druh, v alpských zemích významná a hodnotná trofej
3. Co víte o rozšíření kozy bezoárové?
- Je nepůvodní v celé Evropě. Původ Malá Asie. U nás se chová především v oborách a několik kusů této zvěře žije na Pálavě na jižní Moravě.

Hodně štěstí u zkoušek před komisí! :-)
Podporujeme:
Motto: Domov pro koroptev, krajina pro člověka. Na tom pracujeme. Zachraňme lipana a pstruha potočního