Vypracované otázky na zkoušky z myslivosti

- odpovědi na jednotlivé otázky jsou průběžně doplňovány.

Tyto stránky nejsou veřejné. Jsou vytvořeny adeptem kurzu myslivosti pro podporu studia v nejlepším vědomí a svědomí, přesto nemusí obsahovat správné a úplné informace. Nespoléhej se slepě na tento web a ke studiu využij Penzum aj. doporučenou literaturu!
Stránky www.myslivecke-zkousky.cz nevznikly za účelem zisku, avšak jejich provoz něco stojí. Samotné vypracování otázek zabralo mnoho desítek hodin času. Poslední aktualizace 27.1.2020. Proto jsou-li pro Tebe stránky přínosem, podpoř, prosím, jejich provoz a údržbu zasláním libovolné částky na účet Fio 2501624072 / 2010. Díky!
  • DOMŮ (návrat na hlavní stránku)
  • TEST ZNALOSTÍ (vyzkoušej své znalosti jako u zkoušek)
  • MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ (otázky a odpovědi připravujeme (ještě nefunguje))
  • VIDEO (Video ukázka z průběhu zkoušek z myslivosti)
  • KONTAKT (našli jste chybu? napište své připomínky, zájem o spolupráci apod.)
PDF karta I. (4 MB)
PDF karta II. (4 MB)
PDF karta III. (4 MB)
PDF karta IV. (4 MB)
PDF karta V. (4 MB)
PDF karta VI. (4 MB)
PDF karta VII. (4 MB)

Otázky a odpovědi na zkoušky z myslivosti

- II. skupina předmětů (právní předpisy, plány hospodaření)
- Všechny úrovně: A + B + C

II/A/1 - Přehled základních právních norem se vztahem k myslivosti

1. Co se rozumí pod pojmem „právní předpis“?
2. Které právní předpisy upravují mysliveckou činnost v ČR?
3. Jak se právní předpisy označují?
4. Jaký je rozdíl mezi zákonem a vyhláškou?
5. Který orgán, instituce je oprávněn k závaznému výkladu jednotlivých ustanovení právních předpisů (zákona)?
1. Co se rozumí pod pojmem „právní předpis"?
- Právní předpis je pramen práva, označovaný také jako normativní právní akt, který je jednostranně vydán orgánem veřejné moci a který obsahuje jednu, zpravidla ale více právních norem jako obecně závazných pravidel chování nebo jejich složek. Protože jde vždy o písemný dokument, z hlediska typu jako pramen práva tvoří psané právo. Právní předpisy jsou součástí právního řádu a navzájem se hierarchicky strukturují především podle své právní síly.
2. Které právní předpisy upravují mysliveckou činnost v ČR?
- Myslivost v ČR upravuje Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb., ze dne 27. listopadu 2001, o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. 7. 2002.
- Vyhláška MZe č. 244/2002 Sb., kterou provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb.
Vyhláška MZe č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu
Vyhláška MZe č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd
Vyhláška MZe č. 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice
Vyhláška MZe č. 553/2004 Sb., o podmínkách vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Vyhláška MZe České republiky č. 395/1992 Sb., kterou provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb.
Zákon č. 289/1995 Sb. O lesích a o změně a doplnění některých zákonů
Vyhláška MZe č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže
Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
3. Jak se právní předpisy označují?
- Jako normativní právní akt
4. Jaký je rozdíl mezi zákonem a vyhláškou?
- Vyhláška je druh podzákonného právního předpisu. Vyhlášku ve smyslu právní terminologie smí vydat jako prováděcí předpis k zákonu ústřední orgán státní správy (například ministerstvo) nebo i jiný úřad, který k tomu zákon zmocní). Prováděcím předpisem může kromě vyhlášky být též nařízení vlády – k nim bývá dáváno zmocnění v záležitostech týkajících se více resortů. V samostatné působnosti mohou vydávat vyhlášky obce a kraje. Vyhlášky schvalují zastupitelstva těchto samosprávných jednotek. Právní předpisy vydávané v přenesené působnosti státní správy se nazývají nařízení a schvalují je rady samosprávných jednotek (např. rada obce, rada kraje).
Zákon je obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárným sborem (parlamentem). Pokud jde o právní sílu, jsou zákony nadřazeny podzákonným předpisům (vyhláškám a nařízením), avšak podřízeny Ústavě a ústavním zákonům a jim naroveň postaveným mezinárodním smlouvám.
5. Který orgán, instituce je oprávněn k závaznému výkladu jednotlivých ustanovení právních předpisů (zákona)?
- Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice je Ministerstvo zemědělství.

II/A/2 - Povinnosti uživatele honitby

1. Kde jsou stanoveny povinnosti uživatele honitby?
2. Které povinnosti mezi ně patří?
3. Jaká opatření se provádí k záchraně zvěře?
4. Kdo a kdy je povinen přikrmovat zvěř?
5. Kdo může nařídit přikrmování zvěře?
1. Kde jsou stanoveny povinnosti uživatele honitby?
- V Zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb.
2. Které mezi ně patří?
- Pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.
- Provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře
- Provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
- Provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě.
- Projednat alespoň 7 dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků s vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří a nejsou členy honebního společenstva.
- Hradit škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech.
- Hradit škodu, kterou v honitbě nebo na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.
- Zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby.
- Navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže pro každých započatých 500 ha honitby.
3. Jaká opatření se provádí k záchraně zvěře?
- K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům zvěře. Chovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav.
- Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen "uživatel honitby") je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby.
4. Kdo a kdy je povinen přikrmovat zvěř?
- Uživatelé honitby, v zimních obdobích (říjen-březen).
5. Kdo může nařídit přikrmování zvěře?
- Na žádost uživatele honitby může nařídit přikrmování orgán státní správy myslivosti.
- Myslivecký hospodář

II/A/3 - Trestný čin pytláctví, přestupky na úseku myslivosti

1. Které právní předpisy uvádí co je trestný čin a co je přestupek
2. Jak je definován trestný čin pytláctví?
3. Jakou činností se mohu dopustit trestného činu pytláctví?
4. Jaké jsou důsledky při spáchání trestného činu pytláctví pro myslivce?
5. Jaké jsou sankce za přestupek?
1. Které právní předpisy uvádí co je trestný čin a co je přestupek?
- Zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník, Zákon 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
2. Jak je definován trestný čin pytláctví?
- Kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné.
3. Jakou činností se mohl dopustit trestného činu pytláctví?
- Neoprávněným lovem zvěře.
4. Jaké jsou důsledky při spáchání trestného činu pytláctví pro myslivce?
- Odebrání zbrojního průkazu, loveckého lístku, popř. vykázání za hrubé porušení řádu z MS nebo rovnou z ČMMJ – vše závisí na výši trestu v rozsudku soudu.
5. Jaké jsou sankce za přestupek?
- Pokuta nebo zákaz činnosti.

II/A/4 - Pojem zvěř a její základní rozdělení z hlediska zákona

1. Co se dle zákona o myslivosti rozumí zvěří?
2. Podle jakých hledisek rozdělujeme zvěř?
3. Vyjmenujte hlavní druhy zvěře, které lze obhospodařovat lovem.
4. Uveďte příklady druhů zvěře, které nelze lovit.
5. Komu patří zvěř v ČR?
1. Co se dle zákona o myslivosti rozumí zvěří?
- Je obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v zákoně o myslivosti (§ 2 písm. c), d))

2. Podle jakých hledisek rozdělujeme zvěř?
- Které nelze lovit (podle mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů), a které lze obhospodařovat lovem.

3. Vyjmenujte hlavní druhy zvěře, které lze obhospodařovat lovem.
- daněk skvrnitý, jelen evropský, srnec obecný, jezevec lesní, liška obecná, muflon, jelenec běloocasý, sika Dybowského, sika japonský, prase divoké,…

4. Uveďte příklady druhů zvěře, které nelze lovit.
- bobr evropský, kočka divoká, los evropský, medvěd hnědý, vlk euroasijský, rys ostrovid, vydra říční, sluka

5. Komu patří zvěř v ČR?
- Státu. - Děkuji za opravu Romanovi B.
- Zvěř, pokud žije ve volné přírodě, je věcí nikoho

II/A/5 - Nebezpečné nákazy zvěře a povinnosti uživatelů honiteb při jejich zjištění

1. Co je to nebezpečná nákaza zvěře?
2. Které nebezpečné nákazy zvěře znáte?
3. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při zjištění nebezpečné nákazy u zvěře?
4. Jaká opatření bývají nařízena při výskytu nebo nebezpečí šíření nebezpečných nákaz zvěře?
5. Která z těchto nařízení se dotýkají přímo uživatele honitby?
1. Co je nebezpečná nákaza zvěře?
- Nemoc zvěře, která může být přenosná na člověka, a která se šíří.
2. Které nebezpečné nákazy zvěře znáte?
- Tuberkulóza, salmonelóza drůbeže, tasemnice, myxomatóza králíků, mor prasat, vzteklina, slintavka a kulhavka, kokcidióza, toxoplazmóza, plicní červivost, motoličnatost, trichinelóza (svalovičnatost), střečkovitost, botulismus – kachny,…
3. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při zjištění nebezpečné nákazy u zvěře?
- Zjistit, zkontrolovat možný původ nákazy, spolupracovat se Státní Veterinární Správou, odlov nemocné zvěře, podávat léčiva,…
4. Jaká opatření bývají nařízena při výskytu nebo nebezpečí šíření nebezpečných nákaz zvěře?
- 1) Omezování či eliminace zdrojů onemocnění – odlov nemocné zvěře – v horším výživném stavu, srst bývá zježená, matná, obřitek bývá potřísněn průjmovým trusem, ztráta plachosti. Nemocná zvířata často bývají odbíjena od tlupy, chodívají jako poslední, případně samotáří. Další prevencí je pravidelné čištění a desinfekce (nejlépe pálené vápno nebo chloramin) krmelců. Také je důležité věnovat pozornost i dalším zdrojům potravy zvěře, zejména silážním jámám a různým vnadištím pro černou zvěř.
2) Zvyšování odolnosti zvěře – řádné krmení dostatečným množstvím kvalitního a zdravotně nezávadného krmiva a léčiv.
5. Která z těchto nařízení se dotýkají přímo uživatele?
- Pravidelné čištění krmných zařízení a dalším zdrojům potravy, Zákaz vstupu do honitby, určení ohniska, oplocení, informace veřejnosti, zákaz pouštění psů

II/A/6 - Nakládání se zvěřinou, její prodej, vlastní spotřeba a související evidence

1. Jaké jsou možnosti nakládání s ulovenou zvěří?
2. Jaké musí být splněny podmínky při vlastní spotřebě zvěřiny?
3. Jaké musí být splněny podmínky při prodeji nebo dodání zvěřiny přímému spotřebiteli?
4. Jaké musí být splněny podmínky při dodání zvěřiny pro veřejné stravování či restaurace?
5. Kdo vede evidenci o ulovené zvěři a co tato evidence obsahuje?
1. Jaké jsou možnosti nakládání s ulovenou zvěří?
- Prodej, vlastní upotřebení.
2. Jaké musí být splněny podmínky při vlastní spotřebě zvěřiny?
- Tělo zvěře musí být a) provázeno plombou a lístkem o původu zvěře b) uchováváno při teplotě od 0°C do 7 °C po dobu nejdéle 7 dní od ulovení, nebo při teplotě 0°C do 1°C po dobu nejdéle 15 dnů od ulovení c) skladováno odděleně od zboží jiného druhu.
3. Jaké musí být splněny podmínky při prodeji nebo dodání zvěřiny přímému spotřebiteli?
- Zaevidování kusu, vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou popř. veterinárním lékařem, vyplněný lístek o původu zvěře.
4. Jaké musí být splněny podmínky při dodání zvěřiny pro veřejné stravování či restaurace?
- Zaevidování kusu, vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou popř. veterinárním lékařem, divočák musí být vždy vyšetřen na trichinelózu, vyplněný lístek o původu zvěře, restaurace musí být zaregistrována jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a mít oddělené prostory pro skladování nestažené, pro stahování, apod., zvěřina musí být ze stejného nebo ze sousedního kraje,
5. Kdo vede evidenci o ulovené zvěři a co tato evidence obsahuje?
- Orgány státní správy myslivosti vedou evidenci přijatých, vydaných a vrácených plomb a lístků o původu zvěře odděleně.
- Uživatel honitby (myslivecký hospodář) nebo proškolená osoba. Evidence obsahuje záznamy o druzích a počtech ulovené a vyšetřené volně žijící zvěře, o místě a době jejího ulovení, o výsledcích vyšetření a o tom, kam byla tato zvěř dodána, uchovávat tyto záznamy nejméně po dobu 2 let a na požádání je poskytovat úřednímu veterinárnímu lékaři.

II/A/7 - Myslivecký hospodář, jeho práva a povinnosti

1. Kdo může vykonávat funkci mysliveckého hospodáře?
2. Kdo navrhuje mysliveckého hospodáře a kdo ho do funkce ustanovuje?
3. Jaká jsou oprávnění mysliveckého hospodáře?
4. Jaké povinnosti má myslivecký hospodář?
5. Pro které úkony, za jakých podmínek a na koho může myslivecký hospodář přenést své povinnosti a oprávnění?
1. Kdo může vykonávat funkci mysliveckého hospodáře?
- a) Má způsobilost k právním úkonům
b) je starší 21 let
c) je bezúhonná
d) má bydliště na území ČR
e) má platný lovecký lístek
f) má platný zbrojní průkaz skupiny C
g) je pojištěna
h) složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře.
2. Kdo navrhuje mysliveckého hospodáře a kdo ho do funkce ustanovuje?
- Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy myslivosti na návrh uživatele honitby.
3. Jaká jsou oprávnění mysliveckého hospodáře?
- Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn:
a) vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby
b) zastupovat uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření
c) kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby
d) požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit
e) usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g)
f) vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů, zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní.
4. Jaké povinnosti má myslivecký hospodář?
- Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen:
a) prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře
b) zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře
c) navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření
d) vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti
e) evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence
f) nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení společné dohledávky s použitím loveckých psů
g) vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit
h) provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře
i) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil
j) zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal.
5. Pro které úkony, za jakých podmínek a na koho může myslivecký hospodář přenést povinnosti a oprávnění?
- Myslivecký hospodář může v odůvodněných případech na dočasnou dobu pro některý úkon přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou oprávnění podle odstavce 3 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek nejméně předchozích 5 let.

II/A/8 - Myslivecká stráž, její práva a povinnosti

1. Kdo a v jakém počtu navrhuje ustanovení myslivecké stráže?
2. Kdo ustanovuje mysliveckou stráž do funkce?
3. Jaké jsou předpoklady pro zastávání funkce myslivecké stráže?
4. Jaká má myslivecká stráž oprávnění a jaké povinnosti?
5. Čím se myslivecká stráž při svém výkonu prokazuje?
1. Kdo a v jakém počtu navrhuje ustanovení myslivecké stráže?
- Uživatel honitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže.
2. Kdo ustanovuje mysliveckou stráž do funkce?
- Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné.
3. Jaké jsou předpoklady pro zastávání funkce myslivecké stráže?
- Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která:
a) je starší 21 let
b) má bydliště na území České republiky
c) je bezúhonná
d) má způsobilost k právním úkonům
e) je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže
f) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů
g) složila slib tohoto znění: "Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži."
h) má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a je pojištěna
i) vyslovila s ustanovením do funkce písemný souhlas.
4. Jaká má myslivecká stráž oprávnění a jaké povinnosti?
- Myslivecká stráž je oprávněna:
a) požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu
b) zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře
c) zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky (dále jen "policie")
d) odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným vyhovět, popřípadě jich uposlechnout
e) usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení
f) usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí
g) usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován
h) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky
i) projednat přestupky podle tohoto zákona příkazem na místě
j) vstupovat na pozemky v honitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu funkce.
Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
a) prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak
b) dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným orgánům státní správy.
5. Čím se myslivecká stráž při svém výkonu prokazuje?
- Prokazuje se průkazem myslivecké stráže a služebním odznakem.

II/A/9 - Kontrola ulovené zvěře, plomby a lístky o původu zvěře

1. Které druhy zvěře a kdy musí být označeny nesnímatelnou plombou?
2. Co je to „Lístek o původu zvěře“ a jaké údaje obsahuje?
3. Na kterou část těla a jakým způsobem se plomby připevňují?
4. Kdo a jakým způsobem plombu snímá?
5. Jak dlouho musí příjemce zvěře uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu?
1. Které druhy zvěře a kdy musí být označeny nesnímatelnou plombou?
- Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedeném dosledu označen nesnímatelnou plombou.
2. Co je to „Lístek o původu zvěře" a jaké údaje obsahuje?
- Lístek o původu zvěře je písemný doklad zhotovený z papíru. Lístek o původu zvěře obsahuje datum ulovení a honitba, v níž byl uloven, a číslo plomby.
3. Na kterou část těla a jakým způsobem se plomby připevňují?
- Plomba se nesnímatelným způsobem (zatažením na nejzazší místo) připevní za Achillovu šlachu na libovolné zadní končetině ulovené nebo jinak usmrcené nebo nalezené zužitkovatelné spárkaté zvěře. V případě neuskutečnitelnosti takového připevnění se plomba připevní za některé žebro hrudního koše spárkaté zvěře. Pro označení spárkaté zvěře lze využít pouze plomby a lístky o původu zvěře vydané příslušným orgánem státní správy myslivosti.
4. Kdo a jakým způsobem plombu snímá?
- Plombu snímá příjemce zvěře při jejím zpracování nebo podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti tak, aby nebyla porušena její celistvost, včetně upnutí zatahovacího pásku do bezpečnostní vkládané kleštiny.
5. Jak dlouho musí příjemce zvěře uchovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu?
- 1 měsíc od dne převzetí.

II/A/10 - Zakázané způsoby lovu zvěře

1. Kde jsou uvedeny zakázané způsoby lovu?
2. Uveďte zakázané způsoby lovu zvěře týkající se veškeré lovené zvěře.
3. Které zakázané způsoby lovu se týkají použití zbraní a střeliva?
4. Které zakázané způsoby lovu brání týrání lovené zvěře?
5. Které zakázané způsoby lovu může orgán státní správy myslivosti povolit v rozhodnutí o zrušení chovu určitého druhu zvěře nebo o povolení popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě?
1. Kde jsou uvedeny zakázané způsoby lovu?
- 449/2001 Sb. Zákon o myslivosti, Hlava V, § 45
2. Uveďte zakázané způsoby lovu zvěře týkající se veškeré lovné zvěře.
- Zakazuje se:
a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší
b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem
c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum
d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad
e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm
f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci
g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin
h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.
i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům)
j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem
k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou
l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje
m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky
n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk
o) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu
p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda
r) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků
s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení
t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí
u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách
v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů
w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.
3. Které zakázané způsoby lovu se týkají použití zbraní a střeliva?
- i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům)
j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem
k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou
l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje
p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda
t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí
v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů
w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.
4. Které zakázané způsoby lovu brání týraní lovené zvěře?
- b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem
e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm
h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.
n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk
5. Které zakázané způsoby lovu může orgán státní správy myslivosti povolit v rozhodnutí o zrušení chovu určitého druhu zvěře nebo o povolení popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě?
- g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin
m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky
t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí
u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách

II/A/11 - Usmrcování toulavých psů a koček v honitbě

1. Kdo může usmrcovat toulavé psy a kočky v honitbě?
2. Jaké musí být splněny zákonné podmínky pro usmrcování psů a koček?
3. Které další druhy živočichů a zvířat je možno v honitbě v souvislosti s ochranou myslivosti usmrcovat?
4. Které psy nelze usmrcovat v souvislosti s oprávněním myslivecké stráže?
5. Jaká je povinnost vlastníků domácích a hospodářských zvířat?
1. Kdo může usmrcovat toulavé psy a kočky v honitbě?
- Myslivecký hospodář nebo myslivecká stráž.
2. Jaké musí být splněny zákonné podmínky pro usmrcování psů a koček?
- Usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení
3. Které další druhy živočichů a zvířat je možno v honitbě v souvislosti s ochranou myslivosti. usmrcovat?
- Usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován.
4. Které psy nelze usmrcovat v souvislosti s oprávněním myslivecké stráže?
- Oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební.
5. Jaká je povinnost vlastníků domácích a hospodářských zvířat?
- Dostatečně zabezpečit ohrazení zvířat.

II/A/12 - Zacházení s ulovenou zvěří a základní veterinární prohlídka

1. Který právní předpis upravuje ošetření zvěře po ulovení?
2. Jaké jsou hlavní zásady při zacházení s ulovenou zvěří a její ošetření s ohledem na hygienu zvěřiny?
3. Jak se posuzuje zdravotní stav zvěře před lovem a na co má vliv?
4. Jak se posuzuje zdravotní stav zvěře po ulovení a na co má vliv?
5. Co je to proškolená osoba a jaká je její úloha v systému vyšetření těl ulovení zvěře?
1. Který právní předpis upravuje ošetření zvíře po ulovení?
- 449/2001 Sb. Zákon o myslivosti, Hlava VII, § 49 § 50 § 51
2. Jaké jsou hlavní zásady při zacházení s ulovenou zvěří a její ošetření s ohledem na hygienu zvěřiny?
- Po ulovení řádně vyvrhnout (Malý vývrh – žaludek a střeva, velký vývrh - +plíce, srdce, hrtan), řádně vyvětrat (kvůli zapaření, popř. při velkých kusech odvětrat i plecka), vymýt (např. případ znečištění obsahu trávníku), vymývat pitnou vodou, zavěsit, nechat řádně vychladnout. Odebrat vzorky na vyšetření.
3. Jak se posuzuje zdravotní stav zvěře před lovem a na co má vliv?
- Chování, kondice, chovnost, vizuálně – kašel, průjem.
- Zamezení šíření chorob (prevence), zamezení uhynutí, další laboratorní vyšetření, vyřazení z chovu či ponechat.
4. Jak se posuzuje zdravotní stav zvěře po ulovení a na co má vliv?
- Celkový stav pohledem. Vývrh – změny.
- Předcházení šíření onemocnění. Vyšetření – zjištění druhu nemoce.
- Proškolená osoba
- Lovec zodpovídá za vyšetření kusu.
5. Co je to proškolená osoba a jaká je její úloha v systému vyšetření těl ulovené zvěře?
- Speciálně vyškolená osoba, která umožní její prvotní hygienickou a zdravotní kontrolu přímo v honitbách.
- Značné ulehčení dodávání zvěře do výkupu, neboť odpadne zasílání orgánů. Navíc nebude nutné zasílat k vyšetření také hlavu uloveného zvířete, což umožní rychlou preparaci a přenechání trofeje lovci bezprostředně po ulovení.

Zdravotní a hygienická kontrola ulovené zvěře přímo v místě umožní navíc také její lokální přímý prodej konečným spotřebitelům, čímž se v rámci nové legislativy otevírají možnosti legálního prodeje či přenechávání zvěřiny v malých množstvích dalším osobám jako konečným spotřebitelům nebo do maloobchodních prodejen ve svém okolí, aniž by předtím musela projít kontrolou na mnohdy vzdáleném sběrném a vyšetřovacím místě. Důležité upozornění - u černé zvěře nadále zůstane povinnost vyšetření na trichinely.

II/A/13 - Nehonební pozemky, lov zvěře na nehonebních pozemcích

1. Co jsou to nehonební pozemky?
2. Kdo je oprávněn lovit zvěř na nehonebních pozemcích?
3. Kdo povoluje lov zvěře na nehonebních pozemcích?
4. Komu patří zvěř ulovená na nehonebních pozemcích?
5. Kdo může požádat o povolení lovu zvěře na nehonebních pozemcích?
1. Co jsou to nehonební pozemky?
- pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území.
- pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře
- obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy
- pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti
2. Kdo je oprávněn lovit zvěř na nehonebních pozemcích?
- Uživatel blízké/vedlejší honitby.
3. Kdo povoluje lov zvěře na nehonebních pozemcích?
- Orgán statní správy myslivosti
4. Komu patří zvěř ulovená na nehonebních pozemcích?
- Právní úprava myslivosti se nezabývá vlastnictvím ke zvěři, ale upravuje její přivlastňování. Tak například § 41 odst. 1 zákona o myslivosti řeší přivlastňování zvěře ulovené na nehonebním pozemku na základě povolení orgánu státní správy myslivosti tak, že zvěř patří uživateli honitby, v jejímž obvodu je nehonební pozemek, popřípadě uživatele nejbližší honitby /není- li v jejím obvodu/, popřípadě, není- li v katastrálním území žádný honební pozemek, patří zvěř osobám pověřeným k lovu uvedeným orgánem.
5. Kdo může požádat o povolení lovu zvěře na nehonebních pozemcích?
- Vlastník, nájemce nebo rovnou orgán státní správy.

II/A/14 - Lov zvěře odchytem, lov zvěře v noci

1. Co je lov zvěře odchytem a kdo jej smí provádět?
2. Za jakým účelem se nejčastěji odchyt zvěře provádí?
3. Jaké jsou zakázané způsoby lovu zvěře odchytem?
4. Které druhy zvěře lze lovit v noci?
5. Které období dne je považováno za noc?
1. Co je lov zvěře odchytem a kdo jej smí provádět?
- Odchyt je lov zvěře za pomoci různých druhů pastí nebo sítí. Myslivost a ornitologie mají v případě odchytu výjimku ze zákona, jinak je odchyt zakázán.
2. Za jakým účelem se nejčastěji odchyt zvěře provádí?
- Za účelem chovu zvěře, veterinárních prohlídek nebo lovu malých srstnatých šelem
3. Jaké jsou zakázané způsoby lovu zvěře odchytem?
- Chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší.
4. Které druhy zvěře lze lovit v noci?
- Prase divoké a liška obecná.
5. Které období dne je považováno za noc?
- Hodina po západu a hodina před východem.

II/A/15 - Doba a podmínky lovu hlavních druhů zvěře spárkaté

1. Kde jsou uvedeny doby lovu zvěře?
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu spárkaté zvěře?
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví spárkatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
4. Rozeberte lov spárkaté zvěře z hlediska legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů spárkaté zvěře (jelen lesní, srnec obecný, muflon, daněk skvrnitý a prase divoké).
1. Kde jsou uvedeny doby lovu zvěře?
- MZe č. 245/2002 Sb.
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu spárkaté zvěře?
- Lov kulovou zbraní.
- Dalekohledem pozoruji zvěř a musím poznat druh zvěře, jestli je chovná nebo lovná, pohlaví, věk, střílím na komoru
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví spárkatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
- Lovecký lístek, zbrojní průkaz, průkaz zbraně, povolenka, pojištění. Myslivecký hospodář, myslivecká stráž. Plomba.
4. Rozeberte lov spárkaté zvěře z hlediska legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
- Musím rozpoznat druh, pohlaví, jestli je zvěř lovná nebo chovná, věk, musím střílet na komoru, aby zvěř moc netrpěla. Střílet spárkatou zvěř musím vždy kulovnicí. Při společných lovech můžu na divočáky použít jednotnou střelu do brokovnice, to je např. esbal plastic, brenek.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů spárkaté zvěře (jelen lesní, srnec obecný, muflon, daněk skvrnitý a prase divoké).

Druh Doba lovu Výjimka

Daněk skvrnitý daněk 1. července – 31. ledna
daněla 1. srpna – 31. ledna § 2 odst. 1
zvěř do dvou let věku celoročně

Jelen evropský jelen 1. července – 31. ledna
laň 1. srpna – 31. ledna § 2 odst. 1
zvěř do dvou let věku celoročně

Prase divoké celoročně

Muflon muflon 1. července – 31. března § 2 odst. 1
muflonka 1. července – 31. prosince § 2 odst. 1
zvěř do dvou let věku celoročně

Srnec obecný srnec 1. května – 30. září § 2 odst. 1
srna 1. srpna – 31. prosince § 2 odst. 1
zvěř do dvou let věku celoročně

II/A/16 - Doba a podmínky lovu hlavních druhů zvěře pernaté

1. Kde jsou uvedeny doby lovu zvěře?
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu pernaté zvěře?
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví pernatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
4. Rozeberte lov pernaté zvěře z hlediska legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů pernaté zvěře (bažant obecný, husy, kachny, holub hřivnáč, straka obecná a vrána obecná).
1. Kde jsou uvedeny doby lovu zvěře?
- Mze č. 245/2002 Sb.
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu pernaté zvěře?
- Lov brokem.
- Střílím brokovnicí a vždy ve vzduchu. Je zakázáno střílet kachny na vodě. Pernatá zvěř se loví při společných lovech, při kterých neodstřeluji zvěř sousedovi a nestřílím po ukončení leče.
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví pernatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
- Lovecký lístek, zbrojní průkaz, průkaz zbraně, povolenka, pojištění. Myslivecký hospodář, myslivecká stráž. Plomba.
4. Rozeberte lov pernaté zvěře z hlediska legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
- Pernatá zvěř se loví při společných lovech a v letu kvůli bezpečnosti. Musím poznat, o jakou pernatou zvěř jde. Jsem v tzv. loveckém postoji. Střílím brokovnicí a brokovými náboji.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů pernaté zvěře (bažant obecný, husy, kachny, holub hřivnáč, straka obecná a vrána obecná).

Bažant obecný 16. října – 31. prosince (31. ledna v bažantnici)

Holub hřivnáč 1. srpna – 31. října
Husy 16. srpna – 15. ledna

Kachna divoká
Lyska černá
Polák chocholačka
Polák velký 1. září – 30. listopadu

Straka obecná 1. červenec – konec února
Vrána obecná 1. červenec – konec února

II/A/17 - Doba a podmínky lovu hlavních druhů ostatní zvěře srstnaté

1. Kde jsou uvedeny doby lovu drobné srstnaté zvěře?
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu drobné zvěře srstnaté?
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví drobnou zvěř srstnatou a komu je musí na požádání předložit?
4. Rozeberte lov drobné zvěře srstnaté z pohledu legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů drobné zvěře srstnaté (zajíc obecný, králík divoký, kuna lesní, kuna skalní, ondatra pižmová, jezevec lesní a liška obecná).
1. Kde jsou uvedeny doby lovu drobné srstnaté zvěře?
- Mze č. 245/2002 Sb.
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu drobné zvěře srstnaté?
- Zajíc a králík se loví většinou při společných lovech, neustřeluji zvěř sousedovi a nestřílím po ukončení leče. Střílím brokovnicí hromadnou střelou, průměr broku určím podle druhu zvěře. Střílím bezpečně.
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví drobnou srstnatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
- Lovecký lístek, zbrojní průkaz, průkaz zbraně, povolenka, pojištění. Myslivecký hospodář, myslivecká stráž. Plomba.
4. Rozeberte lov drobné zvěře srstnaté z pohledu legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
- Při společném lovu neustřeluji zvěř sousedovi a nestřílím po ukončení leče. Nestřílím zajíce v loži. Musím dbát na bezpečnost při střelbě. Střílím brokovnicí hromadnou střelou, průměr broku určím podle druhu zvěře. Střílím bezpečně.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů drobné zvěře srstnaté (zajíc obecný, králík divoký, kuna lesní, kuna skalní, ondatra pižmová).

Zajíc polní
Králík divoký 1. listopadu – 31. prosince

Kuna lesní
Kuna skalní
Ondatra pižmová 1. listopad – konec února

Liška obecná celoročně
Jezevec lesní 1. září – 30. listopadu

II/A/18 - Celoročně nehájené druhy zvěře

1. Kde zjistím, které druhy zvěře lze celoročně lovit??
2. Které druhy zvěře mají stanovenou dobu lovu od 1. ledna do 31. prosince?
3. Které druhy zvěře je možno lovit celoročně v oborách?
4. Které druhy zvěře je možno celoročně lovit v oplocených vinicích?
5. Vysvětlete pojem „lončák“ prasete divokého.
1. Kde zjistím, které druhy zvěře lze celoročně lovit?
- Mze č. 245/2002 Sb, Vyhláška č. 343/2015.
2. Které druhy zvěře mají stanovenou dobu lovu od 1. ledna do 31. prosince?
- Prase divoké, liška obecná.
3. Které druhy zvěře je možno lovit celoročně v oborách?
- Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 245/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb., lze v oboře lovit celoročně druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy. Pro ostatní druhy zvěře platí i v oboře doby lovu stanovené cit. vyhláškou.
4. Které druhy zvěře je možno celoročně lovit v oplocených vinicích?
- Celoročně lze lovit zajíce polního a králíka divokého v oplocených vinicích.
5. Vysvětlete pojem „lončák" prasete divokého.
- Lončák je kus černé zvěře, který dosáhl k 1. dubnu příslušného roku 5 až 16 měsíců, a to až do 31.
března následujícího roku, kdy nejstaršímu z nich bude 27 měsíců.

II/A/19 - Usmrcování vyjmenovaných druhů a zavlečených druhů v přírodě nežádoucích

1. Které vyjmenované druhy a zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí je možno v rámci ochrany myslivosti usmrcovat?
2. Kdo může tyto živočichy usmrcovat?
3. Za jakých podmínek a jakými způsoby je možno uvedené živočichy usmrtit?
4. Které způsoby usmrcování uvedených živočichů nepadají do úvahy, zejména s ohledem na zákon na ochranu zvířat proti týrání?
4. Platí pro usmrcování těchto živočichů časová omezení typu „doby lovu“?
1. Které vyjmenované druhy a zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí je možno v rámci ochrany myslivosti usmrcovat?
- Mývala severní, psík mývalovitý, norek americký, nutrie říční, tchoř tmavý.
- Regulovat stavy černé zvěře a lišek.
- Divoká hospodářská zvířata, potulující psi a kočky
2. Kdo může tyto živočichy usmrcovat?
- Myslivecká stráž, myslivecký hospodář a každý držitel loveckého lístku.
3. Za jakých podmínek a jakými způsoby je možno uvedené živočichy usmrtit?
- Odstřelem.
- Zavlečené druhy jsou v přírodě nežádoucí a myslivecká stráž je má právo usmrtit. Divoká hospodářská zvířata, ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku se souhlasem majitele – platí i u psů a koček.
4. Které způsoby usmrcování uvedených živočichů nepadají do úvahy, zejména s ohledem na zákon na ochranu zvířat proti týrání?
- a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů
b) použití takových látek a přípravků2i), jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt
c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení
d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí
e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch
5. Platí pro usmrcování těchto živočichů časová omezení typu „doby lovu"?
- Ne

II/A/20 - Povinnosti držitele zbrojního průkazu a zbraní

1. Který právní předpis upravuje držení a nošení zbraní?
2. Jaké jsou povinnosti držitele zbrojního průkazu a zbraní?
3. Pojednejte o zabezpečení zbraní a střeliva
4. Jaké jsou hlavní zásady při uložení zbraní a střeliva?
5. Jaké jsou hlavní zásady při přepravě zbraní a střeliva?
1. Který právní předpis upravuje držení a nošení zbraní?
- Zákon č. 119/2002 o střelných zbraních a střelivu.
2. Jaké jsou povinnosti držitele zbrojního průkazu a zbraní?
- a) dbát zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní, střelivem, střelným prachem a zápalkami
b) zabezpečit zbraň kategorie A, B nebo C a střelivo
c) zabezpečit zbrojní průkaz a průkaz zbraně proti zneužití, ztrátě nebo odcizení
d) dodržovat podmínky přechovávání a skladování střeliva
e) předložit na výzvu příslušného útvaru policie zbrojní průkaz, zbraň kategorie A, B nebo C, střelivo do této zbraně a příslušné doklady, v případech hodných zvláštního zřetele lze dohodnout místo pro jejich předložení
f) vzniklo-li při předložení příslušnému útvaru policie důvodné podezření na špatný technický stav zbraně, předložit zbraň na výzvu příslušného útvaru policie ke kontrole Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, a to ve lhůtě do 20 pracovních dnů ode dne oznámení této výzvy, a po provedené kontrole předložit zbraň opětovně příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne převzetí zbraně od Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva
g) neprodleně ohlásit kterémukoliv útvaru policie ztrátu nebo odcizení zbraně kategorie A, B nebo C, střeliva do této zbraně, zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně; v případě ztráty nebo odcizení zbraně kategorie A, B nebo C odevzdat též průkaz zbraně
h) provést u příslušného útvaru policie výměnu zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně za nový a zároveň odevzdat původní doklady do 10 pracovních dnů ode dne, kdy došlo ke změně jména nebo příjmení jejich držitele
i) mít u sebe zbrojní průkaz a průkaz zbraně, má-li u sebe zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně; povinnost mít u sebe průkaz zbraně se nevztahuje na držitele zbrojního průkazu, který má u sebe pouze střelivo a který je oprávněn nabývat do vlastnictví, držet, popřípadě nosit také střelivo do zbraně, na kterou mu nebyl vydán průkaz zbraně
j) odevzdat příslušnému útvaru policie zbrojní průkaz, průkaz zbraně, zbraň, střelivo a zakázaný doplněk zbraně
1. do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti zbrojního průkazu, nebo
2. neprodleně v případě, že byl držiteli zbrojní průkaz odňat
k) ohlásit do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policie změnu ráže zbraně, opravu nebo úpravu zbraně mající za následek změnu kategorie zbraně; v případě, že se jedná o úpravu mající za následek vznik zbraně kategorie B, smí tuto úpravu provést až na základě uděleného povolení k nabytí zbraně kategorie B a v případě, že úprava má za následek vznik zbraně kategorie A, smí takovou úpravu provést až na základě udělení výjimky k nabytí zbraně kategorie A
l) podrobit se při nošení zbraně nebo jakékoliv manipulaci s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném na výzvu příslušníka policie orientační zkoušce, popřípadě odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky
m) neprodleně ohlásit útvaru policie použití zbraně z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany
n) umožnit příslušnému útvaru policie vstup do obydlí za účelem kontroly zabezpečení zbraní, je-li držitelem zbraně kategorie A
3. Pojednejte o zabezpečení zbraní a střeliva.
-(1) Nošené nebo přepravované držené zbraně všech kategorií, včetně jejich hlavních částí a zakázaných doplňků nebo střelivo do nich, musí být pod neustálou kontrolou držitele zbrojního průkazu nebo držitele zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, který přepravu realizuje.
(2) Držené zbraně kategorie A, B nebo C uschované, uložené nebo uskladněné (dále jen "přechovávané zbraně") v počtu do 10 kusů nebo střelivo v počtu do 10 000 nábojů se zabezpečují uložením do uzamykatelné ocelové schránky nebo uzamykatelné ocelové skříně nebo zvláštního uzamčeného zařízení, pokud tato schránka, skříň nebo toto zařízení splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na přechovávané zbraně kategorie B nebo C v počtu do 2 kusů nebo střelivo v počtu do 500 nábojů, které je však držitel těchto zbraní a střeliva povinen vhodně zabezpečit proti zneužití, ztrátě a odcizení.
(3) Více než 10 přechovávaných zbraní nebo více než 10 000 nábojů se zabezpečuje v
a) uzamykatelném skříňovém trezoru, pokud splňuje technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, nebo
b) uzamčené místnosti nebo samostatném objektu, pokud splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
(4) Více než 20 přechovávaných zbraní kategorie A, B nebo C nebo více než 20 000 kusů střeliva se zabezpečuje v uzamčené místnosti, samostatném objektu nebo komorovém trezoru, pokud jsou chráněny elektronickým zabezpečovacím zařízením a pokud splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
(5) Přechovávané zbraně nebo střelivo ve výlohách musí být v provozní době zabezpečeny uzamykatelnou otevíratelnou stěnou výloh. Výlohy, skla výloh, vitrín nebo pultů musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Mimo provozní dobu se tato zbraň nebo střelivo přechovává podle odstavců 2 až 4.
(6) Přechovávaná zbraň musí být v nenabitém stavu, to znamená, že zbraň není nabita náboji v zásobníku, nábojové schránce, nábojové komoře hlavně nebo v nábojových komorách válce revolveru.
(7) Pokud rozměry zbraně kategorie A neumožňují její přechovávání podle předchozích odstavců, může příslušný útvar policie jejímu držiteli povolit jiný způsob jejího zabezpečení v případě, že bude řádně zabezpečena proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.
(8) Příslušný útvar policie je oprávněn u držitelů zbrojních průkazů provést kontrolu zabezpečení zbraní kategorie A; při této kontrole je oprávněn vstupovat do jejich obydlí
4. Jaké jsou hlavní zásady při uložení zbraní a střeliva?
- Střelné zbraně do 2 kusů či střelivo do 500 nábojů – držitel zbraní a střeliva je povinen tyto předměty vhodně zabezpečit proti ztrátě, odcizení nebo zneužití.
- Střelné zbraně do 10 kusů nebo střelivo do 10 000 nábojů – držitel zbraní a střeliva je povinen tyto předměty uložit do uzamykatelné ocelové schránky nebo skříně či zvláštního uzamykatelného zařízení. Zvláštní uzamykatelné zařízení musí splňovat technické požadavky, které stanovuje prováděcí právní předpis.
- a) uzamykatelná ocelová schránka nebo uzamykatelná ocelová skříň splňující požadavky odolnosti proti vloupání 15 odporových jednotek podle technické normy ČSN EN 1143-1 a vybavené zámkem s vysokou bezpečností proti nepovolenému otevření zařazeným do třídy A podle technické normy ČSN EN 1300
b) zvláštní uzamčené zařízení, které je neoddělitelně ukotveno do stěny, stropu nebo podlahy zhotovených z cihel, betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu a vybaveno zámkem s vysokou bezpečností zařazeným do třídy A podle technické normy ČSN EN 1300
c) uzamykatelný skříňový trezor, který splňuje požadavky pro klasifikaci skříňových trezorů bezpečnostní třídy I podle technické normy ČSN EN 1143-1
d) uzamčená místnost nebo samostatný objekt (dále jen „zvláštní objekt“), které splňují požadavky uvedené v § 5
e) komorový trezor, který splňuje požadavky pro klasifikaci trezorových dveří a komorových trezorů bezpečnostní třídy I podle technické normy ČSN EN 1143-1
f) výloha a skla výloh, které splňují podmínky uvedené v § 6
g) sklo vitríny nebo pultu, které je vybaveno bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností nejméně 250 J nebo sklem obdobně odolným proti průrazu nebo vytlačení z rámu
5. Jaké jsou hlavní zásady při přepravě zbraní a střeliva?
- (1) Podnikateli se zbraněmi kategorie A, B nebo C nebo střelivem do těchto zbraní povoluje přepravu těchto zbraní, nebo střeliva, určených k vývozu, dovozu nebo tranzitu příslušný útvar policie na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis, po předložení povolení a licence Ministerstva průmyslu a obchodu k jejich vývozu nebo dovozu;9) žádost se podává i v případě přepravy 1 zbraně.
- (2) Obsahem žádosti podle odstavce 1 musí být
a) osobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu, která uskutečňuje prodej,
b) osobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu kupující, nabývající nebo vlastnící zbraň nebo střelivo,
c) adresa místa, na které bude zbraň nebo střelivo zasláno nebo dopraveno,
d) počet zbraní kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní, které budou přepravovány,
e) údaje umožňující identifikaci každé zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní a oznámení o tom, že tyto zbraně nebo střelivo byly předmětem kontroly,
f) druh dopravy, dopravní prostředek a údaje o dopravci; to neplatí, pokud jde o přepravu zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní mezi podnikateli v oboru zbraní a střeliva, a
g) datum odeslání a předpokládaného převzetí; to neplatí, pokud jde o přepravu zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní mezi podnikateli v oboru zbraní a střeliva.
(3) Po přezkoumání bezpečnosti přepravy zbraní nebo střeliva vydá příslušný útvar policie jednorázový doklad o povolení přepravy obsahující údaje uvedené v odstavci 2. Tento doklad musí doprovázet zbraně kategorie A, B nebo C nebo střelivo do těchto zbraní až do místa jejich určení a musí být předložen na požádání příslušným orgánům.
(4) Příslušný útvar policie může podnikateli v oboru zbraní a střeliva se sídlem na území České republiky vydat povolení přepravovat zbraně nebo střelivo podnikateli v oboru zbraní a střeliva se sídlem mimo území České republiky. Toto povolení může být vydáno na dobu až 3 let. V žádosti o jeho vydání podnikatel v oboru zbraní a střeliva uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a c). Platnost povolení může být rozhodnutím pozastavena nebo zrušena.
(5) Povolení podle odstavce 4 nebo jeho kopie, ověřená příslušným útvarem policie, musí doprovázet zbraně nebo střelivo až do místa určení a musí být předloženo na požádání příslušným orgánům.
(6) Ten, komu bylo vydáno povolení k přepravě zbraní nebo střeliva podle odstavce 3 nebo 4, je povinen nejméně 5 pracovních dnů před zahájením přepravy zbraní nebo střeliva sdělit příslušnému útvaru policie údaje uvedené v odstavci 2.
(7) Přepravce zbraní kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní je povinen je zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.
(8) Ustanoveními předchozích odstavců není dotčena přeprava zbraní nebo střeliva jako nebezpečného nákladu podle zvláštního právního předpisu.
(9) Příslušný útvar policie poskytne tomu, komu bylo vydáno povolení podle odstavce 4, seznam zbraní nebo střeliva do těchto zbraní, které mohou být dovezeny na území jednotlivých členských států Evropské unie bez jejich předchozího souhlasu.

II/B/1 - Vydávání povolenek k lovu zvěře a jejich náležitosti

1. Co je to povolenka k lovu a k čemu slouží?
2. Kdo povolenky k lovu vydává a podepisuje?
3. Co musí povolenka k lovu obsahovat?
4. Kdo je oprávněn kontrolovat povolenky k lovu?
5. Co je to hromadná povolenka k lovu?
1. Co je to povolenka k lovu a k čemu slouží?
- Tiskopis vydávaný mysl. hospodářem na pověření uživatele honitby k lovu různých druhů zvěře.
2. Kdo povolenky k lovu vydává a podepisuje?
- Uživatel honitby
3. Musí povolenka k lovu obsahovat?
- Na povolence je jméno daného myslivce, číslo loveckého lístku, platnost, druhy zvěře a počet (popř. věková třída).
4. Kdo je oprávněn kontrolovat povolenky k lovu?
- Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.
5. Co je to hromadná povolenka k lovu?
- Při společném lovu. Získává se pozvánkou a následně zapsání do evidence střelců honu, kterou má mysl. hospodář k dispozici.

II/B/2 - Výjimky z doby lovu, kdo a proč je vydává

1. Kdo povoluje lov zvěře mimo dobu lovu?
2. Z jakých důvodů je možno povolit výjimky z doby lovu?
3. Jak se postupuje při lovu zvěře pro výcvik a zkoušky loveckých psů?
1. Kdo povoluje lov zvěře mimo dobu lovu?
- Orgán státní správy
2. Z jakých důvodů je možno povolit výjimky z doby lovu?
- Přemnožení, nebezpečná nákaza,…
- Zraněná zvěř, nemocná a podvyživená zvěř, zvěř ohrožující náš život nebo zdraví
3. Jak se postupuje při lovu zvěře pro výcvik a zkoušky loveckých psů?
- Bažantí zvěř nebo zajíce střelíme, zamrazíme a používáme na výcvik ohařů, labradorů, slídičů a teriérů. Na zkoušky musí být lovení zvěře povoleno orgánem státní správy myslivosti.

II/B/3 - Orgány státní správy myslivosti a jejich oprávnění

1. Jaké jsou orgány státní správy myslivosti v ČR?
2. Jaká je působnost jednotlivých orgánů státní správy myslivosti?
3. Kdo je ústředním orgánem řízení myslivosti na územích národních parků?
1. Jaké jsou orgány státní správy myslivosti v ČR?
- Ministerstvo životního prostředí -> krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy -> obecní úřad. Ministerstvo zemědělství – pozemky určené pro obranu státu. Ministr zemědělství zřizuje Mysliveckou radu.
2. Jaká je působnost jednotlivých orgánů státní správy myslivosti?
- Ministerstvo zemědělství rozhoduje o:
a) opatření k zachování druhů zvěře
b) dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře
c) myslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany
d) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru.
Dále:
a) řídí výkon státní správy myslivosti
b) organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti
c) vypracovává koncepce rozvoje myslivosti
d) účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech
e) dbá na zachování druhů zvěře
f) ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejí
g) pověřuje některou mysliveckou organizaci vedením evidence význačných trofejí
h) pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře
i) pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu a zkoušek z myslivosti
j) pověřuje celostátně působící myslivecké organizace pořádáním celostátních a mezinárodních mysliveckých výstav nebo jinými vybranými úkoly na úseku myslivosti
k) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti
l) zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek
m) podporuje vybrané činnosti myslivosti poskytováním služeb nebo finančních příspěvků, zejména v oblastech výchovy a vzdělávání, podpory ohrožených a vzácných druhů zvěře, vyhodnocení chovu zvěře a chovatelských přehlídek, osvěty a propagace myslivosti, zlepšování životního prostředí zvěře, myslivecké kynologie, sokolnictví a chovu dravců, využití dravců v ochraně rostlin, preventivních veterinárních opatření a zdolávání nákaz v chovech zvěře
- Kraj rozhoduje o:
a) souhlasu s chovem zvěře v zajetí
b) omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách
c) vymezení oblastí pro chov zvěře
d) prohlášení dalších pozemků za nehonební
e) povolení použití dravců jako loveckých
f) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru
g) poskytování finančních příspěvků.
Dále:
a) vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře
b) organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře
c) určuje termíny sčítání zvěře
d) určuje termíny sčítání zvěře
e) podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu
f) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností
g) provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků.
- Obec: Orgánům státní správy myslivosti jsou pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona poskytovány:
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel
c) údaje z agendového informačního systému cizinců
3. Kdo je ústředním orgánem řízení myslivosti na územích národních parků?
- V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.

II/B/4 - Druhy honiteb a způsoby jejich využití (rozdíly)

1. Co se rozumí honitbou?
2. Jaké druhy honiteb známe?
3. Jaký je rozdíl mezi honitbou vlastní a honitbou společenstevní.
4. Jaké jsou možné způsoby využití honiteb?
1. Co se rozumí honitbou?
- Je soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle zákona 449/2001 Sb. o myslivosti
2. Jaké druhy honiteb známe?
- Vlastní a společenstevní
3. Jaký je rozdíl mezi honitbou vlastní a honitbou společenstevní?
- Vlastní: Jako vlastní honitba se označují pozemky, které jsou ve vlastnictví člověka, který na nich vykonává právo myslivosti. Od roku 1962 do roku 1992 tento druh honitby přestal existovat, když bylo následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 Sb. právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku a stalo se doménou organizací, jako byly státní lesy, státní statky a JZD.
- Společenstevní: Jako společenstevní honitba se označuje honitba tvořená pozemky více vlastníků, kteří se dohodli na vzniku honebního společenstva podle zákona o myslivosti. Tomuto honebnímu společenstvu je pak honitba uznána.
4. Jaké jsou možné způsoby využití honiteb?
- Oborní chov, bažantní chov, …

II/B/5 - Používání loveckých psů, jejich kvalifikace a stanovené počty

1. Kdo a v jakých počtech je povinen držet lovecké psy v honitbě?
2. Jaké druhy kvalifikací loveckých psů znáte?
3. Jaký je potřebný počet loveckých psů na společných lovech?
4. Kde získává lovecký pes potřebnou kvalifikaci?
1. Kdo a v jakých počtech je povinen držet lovecké psy v honitbě?
- Uživatel honitby.
- Podle výměry honitby:
Drobná:
a) v honitbě o výměře do 1000 ha: 1. nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování.
b) v honitbě o výměře do 3000 ha: 1. nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování.
c) v honitbě o výměře od 3000 ha: 1. nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. 2. nejméně 2 psi se zkouškou z výkonu norování.
Spárkatá:
a) v honitbě o výměře do 1000 ha: 1. nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře nebo nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře. 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování.
b) v honitbě o výměře do 3000 ha: 1. nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře nebo nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře. 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování.
c) v honitbě o výměře od 3000 ha: 1. nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře nebo nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře.
2. Jaké druhy kvalifikací loveckých psů znáte?
- Slídiči, ohaři, barváři, honiči, norníci.
3. Jaký je potřebný počet loveckých psů na společných lovech?
- Při společném lovu je stanoven pro první tři střelce a pro každých dalších i započatých deset střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu, pro druh zvěře, který má být loven.
4. Kde získává lovecký pes potřebnou kvalifikaci?
- Zkoušky příslušných kvalifikací.

II/B/6 - Druhy loveckých lístků, jejich vydávání a možnosti jejich odebrání

1. K čemu slouží lovecký lístek a kdo lovecké lístky vydává?
2. Jaké jsou druhy loveckých lístků?
3. Jaké jsou zákonné podmínky pro získání loveckého lístku?
4. Kdo a za jakých podmínek může lovecký lístek odebrat?
5. Kdo může požadovat předložení loveckého lístku ke kontrole?
1. K čemu slouží lovecký lístek a kdo lovecké lístky vydává?
- Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. K umožnění výkonu práva myslivosti (+ zbrojní průkaz)
2. Jaké jsou druhy loveckých lístků?
- Lovecký lístek pro:
a) české občany
b) žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem
c) cizince
3. Jaké jsou zákonné podmínky pro získání loveckého lístku?
- Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo je starší 16 let, má způsobilost k právním úkonům, složil zkoušku z myslivosti, je bezúhonný a je pojištěn.
4. Kdo a za jakých podmínek může lovecký lístek odebrat?
- Orgán státní správy. Spáchání trestného činu, spáchání přestupku – odebrání do 2 let, max. 5 let,…
5. Kdo může požadovat předložení loveckého lístku ke kontrole?
- Policie, myslivecký hospodář, myslivecká stráž.

II/B/7 - Právní problematika související s výstavbou mysliveckých zařízení

1. Co rozumíte pod pojmem myslivecká zařízení?
2. Kdo povoluje budování a umístění mysliveckých zařízení v honitbě?
3. Ke stavbě kterých mysliveckých zařízení je třeba stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu?
1. Co rozumíte pod pojmem myslivecká zařízení?
- Stavby, které napomáhají myslivcům k hospodaření ve své honitbě, ke krmení, chování nebo lovu zvěře (krmelce, zásypy, voliéry, kazatelny, posedy, chaty, atd.)
2. Kdo povoluje budování a umístění mysliveckých zařízení v honitbě?
- Vlastník pozemku
3. Ke stavbě kterých mysliveckých zařízení je třeba stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu?
- Myslivecká chata, voliéra pro bažanty, obora, stavby, které mají betonové základy.

II/B/8 - Povinnosti uživatelů honiteb hradit škody působené zvěří

1. Které škody je povinen hradit uživatel honitby?
2. Jaký je postup při uplatňování nároku na náhradu škod?
3. Kdo zodpovídá za škody u spolku?
1. Které škody je povinen hradit uživatel honitby?
- a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech.
b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.
2. Jaký je postup při uplatňování nároku na náhradu škod?
- Současně u uplatnění nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.
Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.
3. Kdo zodpovídá za škody u spolku?
- Členové spolku

II/B/9 - Povinné pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví a na věci při výkonu práva myslivosti

1. Na jaké události musí být pojištěn ten, kdo loví zvěř?
2. Jaké zákonné podmínky musí obsahovat pojistná smlouva o pojištění osob, které loví zvěř?
3. Čím pojištěná osoba prokazuje uzavření pojistky?
4. Komu je osoba lovící zvěř povinna předložit doklad o uzavřeném povinném pojištění?
1. Na jaké události musí být pojištěn ten, kdo loví zvěř?
- Pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcené jiných osob.
2. Jaké zákonné podmínky musí obsahovat pojistná smlouva o pojištění osob, které loví zvěř?
- Jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, podpis
3. Čím pojištěná osoba prokazuje uzavření pojistky?
- Potvrzením o povinném pojištění
4. Komu je osoba zvěř povinná předložit doklad o uzavřeném povinném pojištění?
- Mysliveckému hospodáři, myslivecké stráži a policii ČR.

II/B/10 - Význam myslivecké statistiky a obsah tiskopisu Mysl1-01

1. Jaký je význam myslivecké statistiky?
2. Co je obsahem výkazu Mysl (Mze) – 1-01?
3. Kdo zpracovává mysliveckou statistiku a komu se předkládá?
1. Jaký je význam myslivecké statistiky?
- a) Posuzování úrovně mysliveckého hospodaření se zvěří, tj. chovu a lovu zvěře a úrovně řízení myslivosti v ČR
b) Využití území republiky k účelům mysliveckého hospodaření y pohledu počtu honiteb a jejich využití, struktury honiteb podle druhů kultur honebních pozemků
c) Sledování vývoje početních stavů zvěře, nejen jako ochrany před vyhubením, ale též z důvodu předcházení nekontrolovatelnému nárůstu početních stavů se všemi negativními důsledky (škody v lesnictví a zemědělství atd.)
d) Předcházení, lokalizaci a likvidaci nákazových situací
e) Vyhodnocování výsledků mysliveckého hospodaření z pohledu srovnání s přechozími roky, ale i srovnání s výsledky ve vnitrostátním měřítku
f) Sledování údajů o honitbách, v nichž se zvěř vyskytuje
2. Co je obsahem výkazu Mysl (Mze) - 1-01?
- Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře
3. Kdo zpracovává mysliveckou statistiku a komu se předkládá?
- Český statistický úřad v součinnosti s ministerstvy.

II/B/11 - Právní problematika společných lovů (provádění, organizace, lovené druhy zvěře)

1. Co rozumíte pod pojmem společný lov a hon?
2. Které druhy zvěře a jakým způsobem je možno na společných lovech lovit?
3. Jaké zákonné podmínky musí být splněny při společném lovu.
1. Co rozumíte pod pojmem společný lov a hon?
- Společný lov: Lovecká akce za přítomnosti minimálně 3 střelců a počtu loveckých psů podle výměry honitby.
- Hon: Společný lov na drobnou (na polích).
- Každý stojí na jiném místě a mají obstoupenou leč. Honci ženou zvěř a myslivci ji loví.
2. Které druhy zvěře a jakým způsobem je možné na společných lovech lovit?
- Bažanty, kachny, zajíce, lišky, černou zvěř a vysoká (holá).
3. Jaké zákonné podmínky musí být splněny při společném lovu?
- Přítomnost minimálně 3 střelců a počtu loveckých psů podle výměry honitby,
- Každý myslivec musí dbát osobní bezpečnosti i bezpečnosti ostatních při zacházení se zbraní, musí střílet povolenou zvěř a v průběhu honu nesmí konzumovat alkohol nebo jiné narkotické látky. Musí být minimálně 3 myslivci a 1 lovecky upotřebitelný pes.

II/B/12 - Honební společenstvo, jeho založení, orgány a činnost

1. Co je to honební společenstvo a jak se zakládá?
2. Jaké jsou orgány honebního společenstva?
3. Co je předmětem činnosti honebních společenstev?
1. Co je to honební společenstvo a jak se zakládá?
- Honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle tohoto zákona:
a) jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen "vlastník") souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby.
b) která zajišťuje sama výkon práva myslivosti, anebo společenstevní honitbu pronajme podle tohoto zákona.
- Název honebního společenstva tvoří označení "honební společenstvo" a jméno obce, případně městského obvodu nebo městské části (dále jen "obec"),v jejímž území je většina honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu.
Návrh na registraci honebního společenstva spolu s návrhem na uznání společenstevní honitby podávají alespoň dva vlastníci honebních pozemků, kteří dosáhli věku 18 let, (dále jen "přípravný výbor"). Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. Podpisy členů přípravného výboru musí být úředně ověřeny.
- K návrhu na registraci přípravný výbor nebo honební společenstvo připojí ve dvojím vyhotovení:
a) zápis z jednání ustavující valné hromady honebního společenstva, na kterém byl zvolen honební starosta, případně honební výbor a schváleny stanovy, v nichž musí být uvedeny název a sídlo honebního společenstva, zásady hospodaření a další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon.
b) stanovy honebního společenstva ve dvojím vyhotovení.
2. Jaké jsou orgány honebního společenstva?
- Valná hromada honebního společenstva, honební starosta, honební výbor
3. Co je předmětem činnosti honebních společenstvech?
- Honební společenstvo je založeno za účelem vytvoření a využití společenstevní honitby.

II/B/13 - Co rozumíme pod pojmem myslivost

1. Co rozumíte pod pojmem myslivost?
2. Co je obsahem výkonu myslivosti?
3. Jaké jsou hlavní cíle myslivecké činnosti?
4. Uveďte příklady praktických mysliveckých činností.
1. Co rozumíte pod pojmem myslivost?
- souhrn práv a povinností zvěř chránit, chovat, lovit, sbírat shozy paroží a
vejce zvěře pernaté a užívat k tomu honebních pozemků
- právo myslivosti je možno vykonávat pouze na honebních pozemcích, které
okresní úřad uznal za honitbu, oboru nebo samostatnou bažantnici
Právo myslivosti je spojeno s honebními pozemky.
2. Co je obsahem výkonu myslivosti?
- zvěř chránit, chovat, lovit, sbírat shozy paroží a vejce zvěře pernaté
3. Jaké jsou hlavní cíle myslivecké činnosti?
- Zkvalitňovat genofond zvěře a životního prostředí, zvýšit obecné povědomí o funkci myslivosti v oblasti péče o přírodu, podporu komunikace s veřejností a vzdělávání,…
- Korigovat stavy
4. Uveďte příklady praktických mysliveckých činností.
- Zakrmování, pořádání společných lovů, Péče o zvěř, krmení zvěře v zásypech, krmelcích a na krmelištích, chov zvěře v oborách a bažantnicích, upravování stavů zvěře, myslivecké brigády (např. na chatě, bažantnici, oboře, atd.)

II/B/14 - Jaké činnosti zakazuje v lese lesní zákon

1. Které činnosti v lesích zakazuje lesní zákon?
2. Které zákazy se nevztahují na výkon myslivosti?
3. Kdo a kdy může vstupovat do lesa?
1. Které činnosti v lesích zakazuje lesní zákon?
- V lesích je zakázáno:
a) rušit klid a ticho
b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty
c) vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin
d) těžit stromy a keře nebo je poškozovat
e) sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet
f) sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les
g) jezdit a stát s motorovými vozidly
h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu
i) vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví
j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních
k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa
l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty
m) narušovat vodní režim a hrabat stelivo
n) pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty
o) znečišťovat les odpady a odpadky. Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa
2. Které zákazy se nevztahují na výkon myslivosti?
- a) rušit klid a ticho
b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty
g) jezdit a stát s motorovými vozidly
h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu
j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních
3. Kdo a kdy může vstupovat do lesa?
- Oprávnění každého je vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí a možnost chovat se v něm takovým způsobem, který zákon o lesích dovoluje.

II/B/15 - Skupiny zbrojních průkazů, postup při získání zbrojního průkazu

1. Kterým právním předpisem se řídí vydávání zbrojních průkazů a kdo je vydává?
2. Které skupiny zbrojních průkazů znáte a který zbrojní průkaz je třeba pro lovecké účely?
3. Jaká jsou oprávnění držitele zbrojního průkazu skupiny „C“?
1. Kterým právním předpisem se řídí vydávání zbrojních průkazů a kdo je vydává?
- Zákon č. 500/2004 Sb.,
- Zbrojní průkaz vydá příslušný útvar policie na základě žádosti fyzické osobě.
2. Které skupiny zbrojních průkazů znáte a který zbrojní průkazy třeba pro lovecké účely?
- Skupina A pro sběratelské účely
Skupina B pro sportovní účely
Skupina C pro lovecké účely
Skupina D pro výkon zaměstnání nebo povolání
Skupina E pro ochranu života, zdraví nebo majetku.
3. Jaké jsou oprávnění držitele zbrojního průkazu skupiny „C"?
- Skupina C pro lovecké účely opravňuje k nákupu střeliva do zbraní kat. B nebo C, k přebíjení střeliva pro vlastní potřebu a je vyžadována pro lov.

II/B/16 - Povinnosti uživatelů honiteb při zazvěřování honiteb

1. Kdo je oprávněn vypouštět zvěř do honitby a kdo její vypouštění povoluje?
2. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při jejím zazvěřování?
3. Kterou zvěř je do honitby zakázáno vypouštět?
1. Kdo je oprávněn vypouštět zvěř do honitby a kdo její vypouštění povoluje?
- Vypouštět zvěř do honitby může jen držitel honitby; jiná osoba jen s jeho souhlasem.
- Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbu, nejedná-li se o vypouštění zvěře po udělení výjimky nebo po vydání povolení nebo po povolení vydaném při dovozu zvěře anebo ze zavedených intenzivních chovů zvěře.
2. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při jejím zazvěřování?
- Mít souhlas orgánu státní správy, zajistit vpouštěnou zvěř
3. Kterou zvěř je do honitby zakázáno vypouštět?
- Jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech nebo jejich mláďata
Zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat
Zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody

II/B/17 - Povinnosti uživatele honitby vzhledem k dohledávce a dosledu zvěře

1. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při dohledávce a dosledu zvěře?
2. Komu patří dohledaná zvěř, která přeběhla nebo přeletěla do cizí honitby nebo na nehonební pozemek?
3. Co je třeba učinit před provedením dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla do cizí honitby nebo na nehonební pozemek?
4. Kdy je nutno provést dohledávku zvěře na společných honech?
1. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při dohledávce dosledu zvěře?
- Dohledání – sledování postřelené drobné zvěře bezprostředně po výstřelu nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře a její nalezení nebo nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem usmrcené, a to ve všech přírodních podmínkách
Dosledování – sledování postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře a její nalezení nebo nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem usmrcené, a to ve všech přírodních podmínkách.
2. Komu patří dohledaná zvěř, která předběhla nebo přeletěla do honitby nebo na nehonební pozemek?
- Spolku, ze kterého zvěř přeběhla.
3. Co je třeba učinit před provedením dohledávky poraněné zvěře, která předběhla nebo přeběhla do cizí honitby nebo na nehonební pozemek?
- Zavolat mysl. hospodáři cizí honitby a následné domluvení.
4. Kdy je nutné provést dohledávku zvěře na společných honech?
- Po ukončení leče nebo nejpozději druhý den ráno.

II/B/18 - Rozdíl mezi držením a nošením zbraní, podmínky pro používání lovecké palné zbraně

1. Jaký je rozdíl mezi režimem „držení“ zbraně a střeliva a „nošení“ zbraně a střeliva?
2. Za jakých podmínek lze použít loveckou palnou zbraň?
3. Kdy lze použít loveckou zbraň na nehonebním pozemku?
1. Jaký je rozdíl mezi režimem „držení" zbraně a střeliva a „nošení" zbraně a střeliva?
- Nošení: Aktivně používat zbraně a střeliva
- Držení: Pasivní i aktivní používání zbraně a střeliv. Úschova.
2. Za jakých podmínek lze použít loveckou palnou zbraň?
- Při lovu, sebeobrana,…
3. Kdy lze použít loveckou zbraň na nehonebním pozemku?
- Sebeobrana, lov na povolení orgánu státní správy,…

II/B/19 - Co rozumíme pod pojmem právo myslivosti

1. Co je to právo myslivosti a komu náleží?
2. Kde je možno právo myslivosti provádět a kdo je oprávněn provádět právo myslivosti?
3. Co je to honební pozemek?
1. Co je to právo myslivosti a komu náleží?
- Výkon práva myslivosti je odpovědná, odborná, veřejně prospěšná činnost, legislativně vymezená v právním řádu České republiky zákonem o myslivosti. Předmětem a účelem zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. v úplném znění je úprava chovu a zachování druhů zvěře volně žijících na území ČR včetně výkonu státní správy myslivosti a státní podpory k udržení úrovně i tradic české myslivosti, přičemž tento zákon zvěř definuje jako přírodní obnovitelné bohatství státu, tj. nás všech.
- Podle § 2 písm. h) zákona o myslivosti má ten, kdo je oprávněn vykonávat právo myslivosti v honitbě, právo přivlastnit si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží. K výkonu práva myslivosti je oprávněn ten, kdo je vykonává (uživatel honitby), užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Užíváním honebních pozemků se rozumí vstup na ně a dále se svolením jejich vlastníka budování mysliveckých zařízení (krmelců, posedů, políček pro zvěř apod. podle § 9 odst. 2 zákona o myslivosti).
2. Kde je možno právo myslivosti provádět a kdo je oprávněn provádět právo myslivosti?
- Na honebních pozemcích. Ten, kdo složil zkoušky z myslivosti.
3. Co je to honební pozemek?
- Honební pozemek je pozemek, na kterém se vykonává myslivost (chov a lov zvěře, atd.). Jsou to téměř všechny pozemky - lesy, pole, louky, další zemědělské a ostatní pozemky.

II/B/20 - Kdo může v honitbě lovit zvěř

1. Kdo může v honitbě lovit zvěř?
2. Co musí mít osoba lovící zvěř v honitbě u sebe?
3. Kdo může kontrolovat osoby lovící v honitbě?
1. Kdo může v honitbě lovit zvěř?
- Uživatel honitby
2. Co musí mít osoba lovící zvěř v honitbě u sebe?
- Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu.
3. Kdo může kontrolovat osoby lovící v honitbě?
- Orgán státní správy, mysl. hospodář, mysl. stráž, policie ČR,…

II/C/1 - Co je bažantnice

1. Co musí splňovat část honitby, aby zde mohla být vymezena bažantnice?
2. Kdo rozhoduje o vymezení bažantnice?
3. Kdo a jak vyznačuje bažantnici v terénu?
1. Co musí splňovat část honitby, aby abyste mohla být vymezena bažantnice?
- Jako základní podmínky pro chov bažantů se posuzují:
a) výměra bažantnice nejméně 100 ha souvislých honebních pozemků v rámci uznané honitby a z toho nejméně 25 ha je tvořeno lesními pozemky, nebo pozemky s keři nebo dalšími dřevinami (např. remízky, meze)
b) nadmořská výška maximálně 700 m
c) hranice bažantnice je vzdálena nejméně 200 m vzdušnou čarou od souvisle zastavěného území měst, obcí nebo jiného trvalého osídlení od hranice sousední honitby
d) trvalý přirozený zdroj vody v bažantnici využitelný pro bažantí zvěř
e) písemný souhlas vlastníků jednotlivých honebních pozemků navrhovaných na bažantnici se zřízením bažantnice a s umístěním mysliveckých zařízení navržených ve studii a s návrhem doporučených budoucích porostních úprav na jejich pozemcích
f) roční počet vypouštěných bažantů nejméně 1 500 kusů nebo dosavadní přirozený výskyt bažanta z divoké populace na pozemcích navrhovaných za bažantnici odpovídající v posledních 5 letech početním stavům stanoveným podle zvláštního právního předpisu
g) střídavě se vyskytující plochy s vysokými zemědělskými porosty nad 20 cm s plochami s nízkými zemědělskými porosty do 10 cm
h) výskyt zemědělských kultur o výšce nad 20 cm v jarním období a hustých vysokých porostů zemědělských kultur nad 20 cm, které mohou být ponechávány přes zimní období, (např. vojtěškové porosty, porosty ozimých obilovin, travní porosty)
i) vypouštění bažantů alespoň 30 dní před každým jednotlivým lovem
2. Kdo rozhoduje o vymezení bažantnice?
- Orgán státní správy myslivosti.
- Vyhláška č. 7/2004 Sb.
3. Kdo a jak vyznačuje bažantnici v terénu?
- V honitbě vyznačí bažantnici držitel honitby označením tak, že nejpozději do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby nebo její změny, v jejímž obvodu vznikla bažantnice, umístí po obvodu bažantnice na vhodných místech (např. na přístupových cestách, turistických stezkách) tabulky s uvedením: a) názvu honitby a výslovným označením, že jde o bažantnici b) označení držitele a uživatele honitby c) název orgánu státní správy myslivosti, který vydal rozhodnutí o uznání honitby nebo její změny, v jejímž obvodu vznikla bažantnice d) číslo jednací tohoto rozhodnutí a datum jeho vydání a nabytí právní moci

II/C/2 - Plánování chovu a lovu zvěře v honitbě

1. Kdo je povinen vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě, kdo vypracovaný plán schvaluje a kdo má právo kontrolovat jeho plnění?
2. Uveďte základní principy plánování lovu zvěře v honitbě.
1. Kdo je povinen vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě, kdo vypracovaný plán schvaluje a kdo má právo kontrolovat jeho plnění?
- Uživatel honitby vypracovává, držitel honitby schvaluje, kontroluje orgán státní správy myslivosti.
2. Uveďte základní principy plánování lovu zvěře v honitbě.
- Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře.

II/C/3 - Sčítání zvěře, jeho účel, termíny a metodika

1. Jaký je účel sčítání zvěře a kdo je povinen sčítání zvěře provádět?
2. Kdo stanovuje termíny sčítání, komu se oznamují výsledky sčítání a kdo se k výsledkům vyjadřuje?
1. Jaký je účel sčítání zvěře a kdo je povinen sčítání zvěře provádět?
- Zjistit jarní kmenové stavy. Uživatel honitby.
2. Kdo stanovuje termíny sčítání, komu se oznamuji výsledky sčítání a kdo se k výsledkům vyjadřuje?
- Orgán státní správy, vyjadřuje se držitel honitby.

II/C/4 - Náhrada škod na zvěři

1. Uveďte příklady škod způsobených na zvěři, a kdo za škodu na zvěři zodpovídá?
2. Kdo má nárok na náhradu škody způsobené na zvěři?
1. Uveďte příklady škod způsobených na zvěři, a kdo za škodu na zvěři zodpovídá?
- Za škodu zodpovídá každý, kdo ji způsobil.
- Pytláctví, úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypouštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře.
2. Kdo má nárok na náhradu škody způsobené na zvěři?
- Uživatel honitby

II/C/5 - Chovatelské přehlídky trofejí

1. Kdo rozhoduje o konání chovatelských přehlídek trofejí?
2. K čemu přehlídky slouží?
1. Kdo rozhoduje o konání chovatelské přehlídky trofejí?
- Orgán státní správy
- ČMMJ - OMS
2. K čemu přehlídky slouží?
- Ukázka hospodaření se zvěří, součást ekologické výchovy školních dětí, pokud děti dostanou při návštěvě chovatelské přehlídky náležitý výklad od zkušených myslivců k jednotlivým exponátům, což v konečném důsledku pomáhá měnit negativní názor veřejnosti na myslivce a jejich úlohu v přírodě.

II/C/6 - Minimální a normované stavy zvěře

1. Co znamená minimální a co normovaný stav zvěře a v jakých počtech je povinen uživatel honitby stavy zvěře udržovat?
2. Co ovlivňuje zařazení honiteb do jakostních tříd a stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře?
3. Pro které druhy zvěře a podle čeho se stanovují minimální a normované stavy?
1. Co znamená minimální a co normovaný stav zvěře a v jakých počtech je povinen uživatel honitby stavy zvěře udržovat?
- Minimální stav zvěře: je (kmenový) stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu.
- Normovaný stav zvěře: je nejvýše přípustný jarní (kmenový) stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby
- Vyhláška Mze č. 491/2002 Sb.
2. Co ovlivňuje zařazení honiteb do jakostních tříd a stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře?
- Poloha, rozloha honitby, počet potůčků (zdroj vody) a v neposlední řadě úživnost honitby.
3. Pro které druhy zvěře a podle čeho se stanovují minimální a normované stavy?
- S výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře.
- Zvěř spárkatá: jelení, daňčí, mufloní, srnčí, černá
Zvěř drobná: zajíc, bažant, kachna divoká
- Zařazení honitby do jakostních tříd.

II/C/7 - Rozdíl mezi oborou a honitbou

1. Co je to obora a jak se zřizuje?
2. Jaké jsou zvláštnosti lovu zvěře v oboře?
1. Co je to obora a jak se zřizuje?
- druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat.
- Pro uznání těchto honiteb zákon vyžaduje prokázání minimální výměry souvislých honebních pozemků 50ha, je nutné doložit existenci trvalého oplocení, které znemožňuje zvěři z obory unikat.
2. Jaké jsou zvláštnosti lovu zvěře v oboře?
- Nemá dobu lovu.

II/C/8 - Podmínky chovu a používání loveckých dravců

1. Co rozumíte pod pojmem „lovecký dravec“?
2. Jaké jsou základní podmínky chovu a používání loveckých dravců?
1. Co rozumíte pod pojmem „lovecký dravec"?
- Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití.
2. Jaké jsou základní podmínky chovu a používání loveckých dravců?
- Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce je možné jen po povolení výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně přírody a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace.
- Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které mají lovecký lístek, složily sokolnické zkoušky a používají lovecké dravce v souladu s právním předpisem na úseku ochrany přírody a krajiny.
- K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí druhu odpovídá druhu a velikosti ulovené zvěře.
- Lovecký dravec musí být uvázán vždy za obě končetiny a během létání na volno nesmí být řemínky spojeny. Lovecký dravec musí být označen za účelem identifikace čitelnou jmenovkou chovatele s uvedením jeho adresy.

II/C/9 - Pronájem honitby

1. Kdo pronajímá honitbu?
2. Kdo si může pronajmout honitbu?
1. Kdo pronajímá honitbu?
- Vlastníci pozemků, na kterých se honitba rozkládá a kteří se sdružují v honebním společenstvu.
2. Kdo si může pronajmout honitbu?
- Myslivec jako soukromník nebo myslivecké sdružení.

II/C/10 - Povinnosti vlastníků lesa při ochraně lesa před škodami zvěří

1. Jaké jsou zákonné povinnosti vlastníka lesa při jeho ochraně před škodami zvěří?
2. Která opatření k omezení škod působených zvěří se považují za přiměřená?
1. Jaké jsou zákonné povinnosti vlastníka lesa při jeho ochraně před škodami zvěří?
- Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby.
- Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.
2. Která opatření omezení škod působených zvěří se považují za přiměřená?
- Pomazat stromy přípravkem proti okusu, oplotit lesní školku, natíráním

II/C/11 - Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků ve vztahu k uživateli honitby

1. Jaké znáte povinnosti vlastníků (chovatelů) domácích zvířat v souvislosti s ochranou myslivosti?
2. Jaké mají vlastníci (nájemci) pozemků při jejich obhospodařování povinnosti?
1. Jaké znáte povinnosti vlastníků (chovatelů) domácích zvířat v souvislosti s ochranou myslivosti?
- Při obhospodařování pozemků, jejich ohrazování při pastvě a podobně jsou vlastníci, popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována; ustanovení předpisů na ochranu zvířat proti týrání tím nejsou dotčena. Ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu zvěře při obhospodařování pozemků nejsou dotčena.
- K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni: a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin
b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji
c) provozovatelé silážních jam a krechtů provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře
2. Jaké mají vlastníci (nájemci) pozemků při jejich obhospodařování povinnosti?
- V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.
- Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle potřebná opatření k záchraně zvěře.
- Uživatelé honiteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
- Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě.

II/C/12 - Rozdíl mezi držitelem a uživatelem honitby

1. Kdo je držitelem honitby?
2. Kdo je uživatel honitby?
1. Kdo je držitelem honitby?
- osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána
2. Kdo je uživatel honitby?
- Držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal

II/C/13 - Kdo a za jakých podmínek povoluje nebo nařizuje snížení stavů zvěře

1. Kdo povoluje nebo nařizuje snížení stavů zvěře?
2. Kdo o ně může požádat?
1. Kdo povoluje nebo nařizuje snížení stavů zvěře?
- Orgán státní správy myslivosti
2. Kdo o ně může požádat?
- Uživatel honitby

II/C/14 - Co rozumíte pod pojmem obecná a zvláštní ochrana živočichů

1. Co rozumíte pod pojmem obecná a zvláštní ochrana živočichů?
2. Do jakých skupin dělíme zvláště chráněné živočichy a co je základem jejich ochrany?
1. Co rozumíte pod pojmem obecná a zvláštní ochrana živočichů?
- Obecná ochrana (§ 5 zákona) stanoví ochranu všech druhů rostlin a živočichů před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Nesmí dojít k jakémukoli ohrožení existence druhu (jako celku) žijícího na území České republiky. Protože některé domácí druhy mohou být ohroženy konkurenčním působením druhu na našem území cizorodým, je v obecné ochraně stanovena povinnost souhlasu orgánu ochrany přírody k záměrnému rozšiřování geograficky nepůvodních druhů do naší přírody.
- Zvláštní ochrana: Druhy rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách přirozeně vzácné nebo jejichž populace jsou snadno zranitelné, vědecky nebo kulturně velmi významné, jsou chráněny jako druhy zvláště chráněné a platí pro ně přísnější režim ochrany. Odlišnost od obecné ochrany spočívá v ochraně každého jedince ve všech jeho vývojových stádiích. Současně je zakázáno kromě jiného chytat, usmrcovat, chovat či jinak komerčně využívat zvláště chráněné živočichy a sbírat, držet, pěstovat a komerčně využívat zvláště chráněné rostliny. Významným nástrojem zvláštní druhové ochrany je ochrana biotopů, tedy životního prostředí zvláště chráněných druhů, jako základního předpokladu jejich existence.
2. Do jakých skupin dělíme zvláště chráněné živočichy a co je základem jejich ochrany?
- Ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené.
- Odlišnost od obecné ochrany spočívá v ochraně každého jedince ve všech jeho vývojových stádiích. Současně je zakázáno kromě jiného chytat, usmrcovat, chovat či jinak komerčně využívat zvláště chráněné živočichy a sbírat, držet, pěstovat a komerčně využívat zvláště chráněné rostliny. Významným nástrojem zvláštní druhové ochrany je ochrana biotopů, tedy životního prostředí zvláště chráněných druhů, jako základního předpokladu jejich existence.

II/C/15 - Druhy pernaté zvěře chráněné podle zákona na ochranu přírody a krajiny

1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy pernaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
2. Co je základem zvláštní ochrany živočichů?
1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy pernaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
- Ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené.
- Havran polní, jestřáb lesní, káně lesní, kormorán velký, koroptev polní, krkavec velký, křepelka polní, sluka lesní, sojka obecná, sokol stěhovavý, tetřev hlušec, tetřívek obecný, volavka popelavá, výr velký,…
2. Co je základem zvláštní ochrany živočichů?
- Druhy rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách přirozeně vzácné nebo jejichž populace jsou snadno zranitelné, vědecky nebo kulturně velmi významné, jsou chráněny jako druhy zvláště chráněné a platí pro ně přísnější režim ochrany. Odlišnost od obecné ochrany spočívá v ochraně každého jedince ve všech jeho vývojových stádiích. Současně je zakázáno kromě jiného chytat, usmrcovat, chovat či jinak komerčně využívat zvláště chráněné živočichy a sbírat, držet, pěstovat a komerčně využívat zvláště chráněné rostliny. Významným nástrojem zvláštní druhové ochrany je ochrana biotopů, tedy životního prostředí zvláště chráněných druhů, jako základního předpokladu jejich existence.

II/C/16 - Druhy srstnaté zvěře chráněné podle zákona na ochranu přírody a krajiny

1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy srstnaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
2. Co je základem obecné ochrany živočichů?
1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy srstnaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
- Ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené.
- Kočka divoká, los evropský, medvěd hnědý, rys ostrovid, vlk euroasijský, vydra říční, bobr evropský.
2. Co je základem obecné ochrany živočichů?
- Obecná ochrana (§ 5 zákona) stanoví ochranu všech druhů rostlin a živočichů před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Nesmí dojít k jakémukoli ohrožení existence druhu (jako celku) žijícího na území České republiky. Protože některé domácí druhy mohou být ohroženy konkurenčním působením druhu na našem území cizorodým, je v obecné ochraně stanovena povinnost souhlasu orgánu ochrany přírody k záměrnému rozšiřování geograficky nepůvodních druhů do naší přírody.

II/C/17 - Omezení výkonu myslivosti v přírodních rezervacích

1. Co jsou to národní přírodní rezervace a přírodní rezervace?
2. Jaké je v národních přírodních rezervacích a přírodních rezervacích omezení výkonu myslivosti?
1. Co jsou to národní přírodní rezervace a přírodní rezervace?
- Národní přírodní rezervace poskytuje ochranu jedinečným přírodním ekosystémům nebo jejich souborům, vázaným na přirozený reliéf a typickou geologickou stavbu, v mezinárodním nebo národním měřítku ojedinělým svou strukturou, zachovalostí a přítomností význačných přírodních fenoménů.
- Přírodní rezervace je určena k ochraně ekosystémů význačných pro určitý region či geografickou oblast. Má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace a vyhlašuje ji nařízením místně příslušný krajský úřad.
2. Jaké je v národních přírodních rezervacích a přírodních rezervacích omezení výkonu myslivosti?
- Výkon mysliveckého práva v národních přírodních rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.

II/C/18 - Kategorie zvláště chráněných území

1. Jaké jsou kategorie chráněných území?
2. Ve kterých je nejvyšší stupeň ochrany?
1. Jaké jsou kategorie chráněných území?
- Národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka.
2. Ve kterých je nejvyšší stupeň ochrany?
- Národní park

II/C/19 - Co je náplní ochrany přírody a krajiny a jak ovlivňuje provádění práva myslivosti

1. Co se rozumí ochranou přírody a krajiny?
2. Jak ovlivňují právní předpisy o ochraně přírody a krajiny provádění práva myslivosti?
1. Co se rozumí ochranou přírody a krajiny?
- Péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.
2. Jak ovlivňují právní předpisy o ochraně přírody a krajiny provádění práva myslivosti?
- Zákaz lovu a pohybu myslivců a jejich psů v době kladení mláďat.

II/C/20 - Ochrana zvířat proti týrání

1. Jaký je účel zákona na ochranu zvířat proti týrání a které činnosti jsou považovány za týrání zvířat?
2. Jaké jsou zákonné důvody usmrcování zvířat a které metody jsou zakázané?
1. Jaký je účel zákona na ochranu zvířat proti týrání a které činnosti jsou považovány za týrání zvířat?
- Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem.
- Za týrání se považuje:
a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly
b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům
c) z jiných než zdravotních důvodů:
1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis
2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují
3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete
d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení
e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled
f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, s výjimkou výcviku loveckého dravce, používat jiných živých zvířat jako lákadel nebo nástrah, aniž by to vyžadoval lov, štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov anebo příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody
g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i v případě, že by uvedené zákroky byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3 a 4, zejména:
1. kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy
2. z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně
3. poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků starších 3 dnů tak, aby bylo zabráněno jejich létání
h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat
i) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře veterinární léčiva a přípravky s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou nebo úprava kopyt a podkovářské úkony, pokud nejsou prováděny osobou, která splňuje odbornou způsobilost podle zvláštního právního předpisu: za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské úkony
j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy
k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení
l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte
m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání
n) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví
o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení
p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví
r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný
s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat
t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a, nejde-li o postup stanovený zákonem o rybářství a zákonem o ochraně přírody a krajiny
u) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní, stanoví-li tak zvláštní právní předpis
v) používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu
w) jiné tímto zákonem zakázané jednání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete.
2. Jaké jsou zákonné důvody usmrcování zvířat a které metody jsou zakázané?
- Důvodem k usmrcení je:
a) využití produktů zvířete chovaného nebo drženého pro produkci potravin, vlny, kůže nebo jiných produktů
b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením
c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem
d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů
e) nařízené mimořádné veterinární nebo hygienické opatření při ochraně před nákazami
f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak
g) regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů regulováním populace zvířat se rozumí soubor soustavně prováděných preventivních opatření, která mají přispět k udržení populace v určité zdravotní a genetické kvalitě, zejména omezením nepřirozené nabídky potravních zdrojů a možností rozmnožování populace, a jejichž cílem je omezit rizika, která mohou vzniknout nárůstem populace v jejím teritoriu nebo rizika ohrožení populací volně žijících zvířat, a zabránit vzniku utrpení zvířat a nadměrných škod, zejména šíření nákaz nebo jiných nežádoucích vlivů
h) deratizace a opatření v boji proti škodlivým organismům
i) uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře podle zvláštních právních předpisů
j) depopulace
- Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat:
a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů
b) použití takových látek a přípravků, jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt
c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení
d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí
e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch.

Hodně štěstí u zkoušek před komisí! :-)
Podporujeme:
Motto: Domov pro koroptev, krajina pro člověka. Na tom pracujeme. Zachraňme lipana a pstruha potočního