Vypracované otázky na zkoušky z myslivosti

- odpovědi na jednotlivé otázky jsou průběžně doplňovány.

Tyto stránky nejsou veřejné. Jsou vytvořeny adeptem kurzu myslivosti pro podporu studia v nejlepším vědomí a svědomí, přesto nemusí obsahovat správné a úplné informace. Nespoléhej se slepě na tento web a ke studiu využij Penzum aj. doporučenou literaturu!
Stránky www.myslivecke-zkousky.cz nevznikly za účelem zisku, avšak jejich provoz něco stojí. Samotné vypracování otázek zabralo mnoho desítek hodin času. Poslední aktualizace 8.10.2021. Proto jsou-li pro Tebe stránky přínosem, podpoř, prosím, jejich provoz a údržbu zasláním libovolné částky na účet Fio 2501624072 / 2010. Díky a myslivosti zdar!
  • DOMŮ (návrat na hlavní stránku)
  • TEST ZNALOSTÍ (vyzkoušej své znalosti jako u zkoušek)
  • MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ (jak to probíhá)
  • VIDEO (Video ukázka z průběhu zkoušek z myslivosti)
  • KONTAKT (našli jste chybu? napište své připomínky, zájem o spolupráci apod.)
PDF karta I. (4 MB)
PDF karta II. (4 MB)
PDF karta III. (4 MB)
PDF karta IV. (4 MB)
PDF karta V. (4 MB)
PDF karta VI. (4 MB)
PDF karta VII. (4 MB)

Otázky a odpovědi na zkoušky z myslivosti

- I. - VII. všechny otázky (otázky všech skupin předmětů např. pokud si je chcete vytisknout)
- Úroveň B - rámcové okruhy

I/B/1 - Přijímání mezi myslivce

1. Jaký je původ tradice přijímání mezi myslivce a koho se dnes týká?
2. Popište stručně průběh slavnostního přijetí mezi myslivce.
3. Čeho se musíme v průběhu přijímání mezi myslivce vyvarovat?
1. Jaký je původ tradice přijímání mezi myslivce a koho se dnes týká?
- Přijímání mezi myslivce je myslivecký zvyk , dříve nazývaný „vyzbrojení“ či „ozbranění“ nebo „ přijetí v počet myslivce“, prováděné ještě v 19.století. Myslivec se z nováčka stane až v průběhu několik let získávání zkušeností a informací. Dnes se přijímání mezi myslivce týká nováčků myslivců po několikaleté praxi nebo čerstvého absolventa mysliveckých zkoušek s nejlepším výsledkem.


2. Popište stručně průběh slavnostního přijetí mezi myslivce.
- Ten, kdo přivádí, představuje a doporučuje nového myslivce, je zpravidla myslivecký hospodář, ale může to být i myslivec, kterému byl adept svěřen během praxe.
Uvádí ho těmito slovy: „ Já, ustanovený myslivec, dokládám a potvrzuji tímto, že dosud adept Václav Šmíd, rodem z obce Habří, po dvě léta vykonával učení v myslivost, a toto se nejen naučil, ale během té doby se choval poslušně a věrně, jak se sluší na cti dbalého člověka a působil v každém ohledu k mému potěšení a spokojenosti, takže po provedených zkouškách jsem shledal, že si zaslouží, aby byl prohlášen způsobilým pro myslivost.“ Poté se postaví po levém boku pasujícího, který stojí za stolkem, na kterém je bílý ubrus, úlomky, zbraň, svícen, tesák, skleničky s přípitky, pasovací list a případně i střelený zajíc. Pokud se v místě zajíc neloví – tedy bez něho. Před stolkem je stolička, na ní chvoj nebo jen chvoj na zemi.
Pasující zapálí obřadně svíčku a s vážnou rétorikou říká: „Poklekni, myslivče, na znamení, že zvěř budeš ctít, hájit, šetřit a ve strádání zabezpečovat a že lovit ji budeš mysliveckým způsobem.“
Adept poklekne na pravé koleno, smekne klobouk a drží si jej na prsou.
Pasující pokračuje: „Vážení myslivci, kteří jste již byli pasováni, i vy všichni zde shromáždění, jež znáte naše staré přikázání – povstaňte!
Povstane každý, kdo má nohy a je zdráv, jak káže dobrý myslivecký mrav! V pozoru v družném tichém taktu, věnujte pozornost vážnému zde aktu. V upomínku na staré tradice, je zde rozžehnuta lojová svíce, dále zde máme střeleného zajíce, jako symbol pro nového zde myslivce.
Vy v pokoře a v pokleku se skloňte, vše v paměti si dobře uchovejte a za přízeň všem pak řádně poděkujte! Ten radost měj z dobré myslivosti, kdo ji koná ve cti bez zištnosti, komu příroda je srdce tužbou a myslivost čisté krásy družbou.
Není myslivcem, kdo zná jen lovit, a není ochoten hájit, šetřit, tvořit! Ctěme dobré myslivecké mravy, cit, čest a skromnost měj myslivec pravý!“
Načež pasující vezme do ruky tesák, obejde zprava stůl, aby byl připraven ke třem úderům plochou obnaženého tesáku a řekne:
„První úder k poctě Hubertově patří, přízeň svou, patrone, rač nám zachovati, druhý k připomínce mysliveckých mravů platí, vždy a všude musíš je i nadál zachovati, třetí úder dávám k poctě české myslivosti, kterou chraň vždy a všude s bedlivostí.
Přijímám tě do řad mysliveckých druhů, buď vítán v našem kruhu. Přípitkem pak bude zpečetěno, co zde bylo vykonáno.“
Když jsem pozván provádět tento obřad jako host v jiné společnosti, vždy zapojuji do úderů místního předsedu, hospodáře. Nebo otec či děd nováčka, jsou-li myslivci, mohou být takto do obřadu zapojeni. Podmínkou ovšem zase je, že se těch několik slov k úderu naučí nazpaměť a nečtou je z papírku.
Poté pasující vezme do ruky pušku a pro přijímaného je to povel k povstání a nasazení klobouku na hlavu. Pasující k němu mluví: „Zbraň svou vždy pečlivě opatruj, zvěři a svým druhům ku pomoci stůj, rozvaž každý výstřel v dál, nejdřív miř a potom pal!“ Předá mu pušku zavěšením na jeho levé rameno.
K předání pamětního listu se říká: „Čest svou, myslivče, vždy mužně chraň, přírodu a její tvory vždycky braň; myslivecky lov a jednej jak se sluší, myslivcem buď vždy tělem i duší!“
A celý ceremoniál se chýlí ke konci. Závěrečné vyhlášení, které již lze číst s náležitým efektem ze zelených desek, zní: „Vážení myslivci i vy všichni zde shromáždění! Tímto datem se dává každému a všem ve známost, všem našeho stavu, aby vzpomenutému Václavu Šmídovi, s přihlédnutím k jeho slušnému chování a způsobům, byly prokázány pocty a k jeho patřičné žádosti jej přijímali do cechu mysliveckého.“
Úplný závěr zase lépe zpaměti: „Přátelé myslivci, přijměte mezi sebe nového druha a připijte k jeho poctě. Ať žije náš nový myslivec a ať vzkvétá naše slavná česká myslivost!“
Poté trubači troubí „HALALI“

3. Čeho se musíme v průběhu přijímání mezi myslivce vyvarovat?
- Nazývat to „pasování na myslivce“.

I/B/2 - Pasování na lovce zvěře

1. Kdo a kdy může být pasován na lovce zvěře?
2. Popište stručně průběh vlastního pasování na lovce.
3. Čeho se musíme při pasování na lovce vyvarovat?
1. Kdo a kdy může být pasován na lovce zvěře?
- Myslivec může byt pasován na lovce (určitého druhu), když poprvé uloví určitý druh zvěře. Pasován na lovce může být i několikrát.

2. Popište stručně průběh vlastního pasování na lovce.
- Po předání úlomků se postaví lovec levým bokem ke hřbetu uloveného kusu, který leží na pravé straně, a to poblíže hlavy. Na levém rameni má zavěšenou (nenabitou) pušku. Proti němu se postaví pasujíc, za něj do půlkruhu se rozestoupí ostatní přítomní, opodál trubač. Troubí se „Lovu Zdar“. Pasující osloví přítomné, představí jim lovce, zeptá se ho, zda je to jeho první úlovek dotyčného druhu zvěře. Po kladné odpovědi ho vyzve, aby poklekl. Lovec sejme pušku, drží ji v pravé ruce, poklekne na pravé koleno, pušku opřenou botkou o zem, levou ruku položí na trofej (hlavu) ulovené zvěře. Lovec i pasující si ponechají pokrývky hlavy, ostatní smeknou, uniformovaní salutují. Pasující vytáhne tesák z pochvy pravou rukou a pozvedne ho něco výše nad levé rameno lovce, hrot směřuje dopředu. Postupně udílí tři údery plochou stranou čepele, přední třetinou na levé rameno lovce. Přitom pronáší např: „ Tímto úderem Vás u příležitosti ulovení Vašeho prvního srnce přijímám do řad lovců srnčí zvěře. S druhým úderem Vám blahopřeji k ulovení prvního srnce jménem všech myslivců našeho sdružení (polesí). Třetím úderem Vám připomínám, abyste za každých okolností zůstal čestným myslivcem a pracoval k dalšímu povznesení naší české myslivosti. Přítomní odpoví „Zdar!“. Pasující zasune tesák. Troubí se hlahol příslušného druhu zvěře a Halali. Pasující vyzve lovce, aby povstal. Ten tak učiní a zavěsí pušku na levé rameno. Pasující mu předá Pasovací list, lovci blahopřeje a také ostatní tak učiní.

3. Čeho se musíme při pasování na lovce vyvarovat?
- Provádět „pasováni na lovce“, tak že střelec si musí lehnout přes ulovený kus a obdržel tři údery tesákem či jen holí po zadní části těla.

I/B/3 - Myslivecké zvyky při různých životních příležitostech

1. Popište možný průběh myslivecké svatby nebo křtin.
2. Popište možný průběh oslavy životního jubilea myslivce.
3. Popište možný průběh posledního rozloučení s myslivcem.
1. Popište možný průběh myslivecké svatby nebo křtin.
- Myslivecká svatba: V předvečer myslivecké svatby se loučí ženich se svobodou v kruhu svých mysliveckých přátel. Při malém občerstvení jsou mu staršími a "zkušenějšími" druhy udělovány "rady do života" a předáno někdy veršované žertovné "povolení k sňatku" ve formě ozdobného listu. Pod okny nevěsty se troubí "myslivecké dostaveníčko" dle výběru a schopností hudebníků. V den svatby se u domu ženicha, jehož vchod je ozdoben chvojím, shromáždí druhové v mysliveckém úboru (bílé košile, zelené vázanky), vytvoří doprovod ženicha do domu nevěsty. Před domem, jehož vchod je taktéž ozdoben chvojím, vytvoří špalír, kterým projde ženich do domu a poté svatební průvod z domu. Po nástupu svatebčanů do dopravních prostředků jedou myslivci v čele svatebního průvodu, aby mohli před vchodem (do obřadní síně, do kostela) opět vytvořit špalír; tentokrát vytvoří slavobránu hlavněmi loveckých pušek (tasenými tesáky) ve zvednutých pažích. Trubači troubí "Začátek honu" nebo slavnostní fanfáru. Vchod může být také vyzdoben chvojím a cesta posypána větvičkami. Obdobný špalír vytvoří při odchodu svatebního průvodu. Troubí se "Halali". Pokud je svatební hostina konána např. v myslivecké chatě, pak se sluší místnost i tabuli vyzdobit myslivecky. Před přípitkem se troubí "Lovu zdar". Blahopřání mysliveckých druhů a případné svatební dary by měly mít "myslivecký charakter".
Myslivecké křtiny: Při mysliveckých křtinách vytvoří myslivci (v patřičném úboru) před domem novopečených rodičů a u vchodu do obřadní síně obdobné špalíry, jako při myslivecké svatbě. Rodičům je s gratulací předán ozdobný pamětní list. Oslavu významného životního jubilea myslivec zajisté prožije v kruhu svých mysliveckých druhů. Místnost i tabule by měla být myslivecky vyzdobena; na zahájení oslavy se troubí "Všeobecné vítání". Po pronesení gratulací při předávání darů (mysliveckého charakteru) obdrží oslavenec i ozdobný pamětní list. Při zahájení stolování se troubí "Začátek honu", na ukončení oslavy "Halali".


2. Popište možný průběh oslavy životního jubilea myslivce.
- Oslavu významného životního jubilea myslivec zajisté prožije v kruhu svých mysliveckých druhů. Místnost i tabule by měla být myslivecky vyzdobena; na zahájení oslavy se troubí „Všeobecné vítání“. Po pronesení gratulací při předávání darů obdrží oslavenec i ozdobný Gratulační list. Při zahájení stolování se troubí „Začátek honu“, na ukončení oslavy „Halali“.


3. Popište možný průběh posledního rozloučení s myslivcem.
- Myslivci se vždy zúčastňovali pohřbu zesnulého druha a dodržovali některé pocty při smutečním obřadu. Zástupce myslivecké organizace navštíví rodinu zesnulého, aby tlumočil upřímnou soustrast a projednal účast myslivců na pohřbu. Uspořádání záleží na tom, zda se zemřelým bude rozloučení v obřadní síni (v krematoriu), nebo zda bude pochován do hrobu.
V obřadní síni jsou před katafalkem na zelené podušce vystavena myslivecká vyznamenání zesnulého, věnec věnovaný myslivci má být zelený, přírodní, se zelenou stuhou a zlaceným nápisem. U katafalku po každé straně stojí čestná stráž tří myslivců, pokud možno v jednotném mysliveckém úboru (bílé košile, černé vázanky); na levé klopě mají připevněn malý trojvýhonkový úlomek (rubem navrch), špičkou směřující dolů (symbolické poslední úlomky). Čestná stráž drží v rukách odvrácených od katafalku klobouky. Obdobně ustrojeni ostatní myslivci tvoří ucelenou skupinu smutečních hostů. Řečník, který promluví jménem myslivecké organizace, položí na závěr svého projevu ke katafalku tzv. poslední úlomek (větší trojklan), opatřený černým flórem. V okamžiku, kdy rakev opouští katafalk, otočí se k ní čestná stráž obličeji.
Pohřeb do hrobu mívá církevní charakter. Myslivci se zapojí do tohoto ceremoniálu při vynášení rakve z domu smutku nebo z církevní budovy. Všichni myslivci jsou v mysliveckém úboru (bílé košile, černé vázanky), v pohřebním průvodu i na hřbitově mají na hlavách klobouky se stavovským úlomkem (trojklan) zatknutým na levé straně; jelikož jde v tomto případě o tzv. poslední úlomek, je zatknut rubem navrch. Věnec je obdobný, jak již bylo uvedeno. Smuteční hudba by měla zahrát i oblíbenou mysliveckou písničku zesnulého. V pohřebním průvodu se řadí myslivci do dvojstupu takto: první jdou nosiči věnce, za nimi ostatní myslivci, poté trubači, nakonec před rakví jde myslivec nesoucí zelenou podušku a mysliveckými vyznamenáními zesnulého. Rakev nesou tři a tři myslivci, vedle nich kráčí čestná stráž tří a tří myslivců se zlomenými brokovnicemi. Je-li rakev vezena pohřebním autem, jdou nosiči i čestná stráž vedle něho. Po příchodu na hřbitov se nosiči ujmou své funkce, z průvodu se oddělí trubači (a stoupnou si poblíž hrobu) a čestná stráž zaujme vhodné místo u hřbitova k vypálení čestné salvy. Ostatní myslivci tvoří špalír, kterým je rakev nesena k hrobu; poté zaujmou místo jako ucelená skupina smutečních hostů. Věnec je položen k hrobu, kde zaujme místo i nosič vyznamenání. Před projevem řečník, který promluví jménem myslivecké organizace, troubí trubači "Halali", po projevu "Loučení". Při spouštění rakve do hrobu se střílí (slepými náboji) tři čestné salvy (vypálí první dvojice myslivců, vždy po pěti vteřinách druhá a třetí dvojice). Na závěr celého obřadu přistoupí řečník k hrobu (po něm ostatní myslivci) a rozloučí se se zesnulým druhem, smekne pravou rukou klobouk, levou rukou sejme poslední úlomek a vhodí ho do hrobu. Celého pohřebního obřadu se mohou myslivci zúčastnit také bez klobouků. V tom případě mají poslední úlomek připevněn na levé klopě (obdobně jako v obřadní síni); na závěr obřadu ho vhodí do hrobu.

I/B/4 - Myslivecké odívání

1. Jaká pravidla platí pro výběr mysliveckého oděvu a doplňků?
2. Jaký myslivecký oděv zvolíme pro slavnostní příležitost?
3. Jaký myslivecký oděv zvolíme pro pobyt v honitbě?
1. Jaká pravidla platí pro výběr mysliveckého oděvu a doplňků?
- Barva zelená, hnědá. Nesmí to být přeplácané. Oblečení musí být přizpůsobeno počasí, ročnímu období a také k příležitosti, na kterou se oblékáme.

2. Jaký myslivecký oděv zvolíme pro slavnostní příležitost?
- Myslivecký oblek (sako, kalhoty, sukně), klobouk.

3. Jaký myslivecký oděv zvolíme pro pobyt v honitbě?
- Pokud jdeme za prací tak oděv pracovní (nejlépe do zelena, hněda). Pokud jdeme za lovem a hospodařit tak zvolíme oděv neformální přizpůsoben k počasí a ročnímu období.

I/B/5 - Zvyky při poslední leči

1. Co je poslední leč a kdy se organizuje?
2. Které tradice se na poslední leči dodržují?
3. Popište myslivecký soud a pravidla pro jeho organizaci.
1. Co je poslední leč a kdy se organizuje?
- Poslední leč není jen ten skutečně poslední lov při honu, ale v povědomí utrmáceného myslivce je to především teplo hospůdky, horká polévka či guláš a především orosené první pivo, které záhy vystřídá druhé. Prostě pohoda po celodenní štrapáci. Tak laskavý je začátek každé poslední leče.
Po hodinách často osamocení při lovu, cítí zpravidla každý potřebu sdělit si navzájem své poznatky, své často nevšední zážitky a poté i dobrou náladu vyjádřit písničkou. Místnost, kde se večeří a koná následná poslední leč, má být vkusně vyzdobena, lépe bez přemíry chvojí a opelichaných vycpanin, zatímco paroží a úlomky na bílých ubrusech jsou vkusnou ozdobou. V souladu se starými tradicemi je, aby obsluhu obstarávali mladí myslivci, pokud to nedělají zaměstnanci pohostinství, či manželky myslivců.
2. Které tradice se na poslední leči dodržují?
- Přípitek, král honu, myslivecký soud, přijímání mezi myslivce.
3. Popište myslivecký soud a pravidla pro jeho organizaci?
- Hned úvodem musím zdůraznit, že i tento tradiční zvyk se dělá především pro dobrou pohodu a pobavení, takže tam nepatří hrubé osočování, zášť a neřeší se ani vážné prohřešky a přestupky. Takové případy se musí řešit jindy a jinde.
Zde se soudí žertovním způsobem jen drobné přestupky, které účastníci „spáchali“ proti tradicím a zvykům, chyby v myslivecké mluvě, překračování zvěře, nevhodný oděv, telefonování při zahajování, chyby při nošení a pokládání zvěře, opomenutí zlomit pušku, či dokonce vybít, střílení před a po odtroubení a podobně.
Za stolec v čele místnosti zasedá okamžitě zvolený nebo „dědičný“ soudce, dva přísedící (jeden z nich může být král honu), případně žalobce a obhájce. Čím více osob, tím bohužel soud trvá déle, protože každý se chce projevit a soud by měl být krátký.
Účastníci soudního senátu mají na hlavách klobouky s úlomky na levé straně - stavovské. Stolec je ozdoben úlomky, svící a leží tam symbol mysliveckého práva - tesák. A také něco na připití. Křesťanský symbol - kříž nepoužíváme, jednak máme své atributy, a jednak by se to mohlo považovat za znesvěcení.
Když je soud příliš dlouhý, účastníci ztrácejí pozornost, nesledují dění, baví se a neustálé jejich okřikování pak kazí charakter veselé zábavy. Proto jednání musí být vedeno vtipně a humorně a to předpokládá trochu přípravu předem a aktuální doplnění o prohřešky toho dne. Jednání nesmí nikoho urazit a nikomu pokazit náladu. Soud končí okázalým zhasnutím svíce. Vtipný a přiměřeně dlouhý čestný myslivecký soud, který skutečně pobaví, se stane ozdobou poslední leče. Dlouhý, ukřičený, až hádavý soud, při kterém se předvádějí jen soudci a nikoho moc nepobaví, raději nedělejme vůbec.

I/B/6 - Troubení na mysliveckých akcích

1. Zhodnoťte význam troubení při mysliveckých akcích.
2. Které nástroje se používají pro troubení mysliveckých skladeb?
3. Uveďte příklady mysliveckých skladeb určených pro lovecké, slavnostní a společenské příležitosti.
1. Zhodnoťte význam troubení při mysliveckých akcích.
- Troubení podstatně zlepšuje organizovanost i bezpečnost při lovech, avšak převládá troubení pro krásno, pro přikrášlení mysliveckých akcí. Působí na mysliveckou etiku, dodržujeme jak praktický, tak i estetický odkaz našich mysliveckých předků. A pokud jde o ostatní zvyky a tradice, jsou třešničkou na dortu, diamanty, či ošperkování mysliveckých zvyků, jakéhokoliv mysliveckého obřadu, ať je to přijímání mezi myslivce, výřad, nebo pasování na lovce.
2. Které nástroje se používají pro troubení mysliveckých skladeb?
- K troubení se obvykle používá B-trubky bez ventilové techniky, zvané borlice. Nosí se na řemínku přes levé rameno na pravém boku. Velký lovecký roh zanikl štvanicemi. Roh střední velikosti se stal nástrojem orchestrálním i sólovým a nazývá se dnes lesní roh – lesnice a v současné době se těší opět většímu rozšíření.
3. Uveďte příklady mysliveckých skladeb určených pro lovecké, slavnostní a společenské příležitosti.
- Halali, Hlaholy (pro jelena, pro daňka, srnce, muflona, kamzíka, pro černou zvěř, tetřeva, bažanty, pro škodnou)
Vítáme vás – Začínáme vesele(na honu, či na slavnosti: „Vítáme Vás, vítáme Vás, nu opravdu srdečně vítáme Vás!“)
Ale i slavnostní fanfára, která je už méně známá: „Sláva a zdar! Tobě na uvítání rozezvuč se lesnic hlásné troubení. Naše srdce plesá, jak ta hudba jásavá“. Za to nejčastěji se troubí z pozdravů „Lovu zdar, lovu zdar, lovu zdar! Lesu a lovu zdar!“.

I/B/7 - Myslivost jako rekreační volnočasová aktivita

1. Co jsou volnočasové aktivity a jaký je jejich význam?
2. Jmenujte některé příklady kladného dopadu myslivosti v oblasti využití volného času.
3. Pro které části naší populace představuje myslivost významnou složku trávení volného času?
1. Co jsou volnočasové aktivity a jaký je jejich význam?
- Volnočasové aktivity dělají lidé ve svém volném času kvůli rekreaci, zájem o určitý obor,…
2. Jmenujte některé příklady kladného dopadu myslivosti v oblasti využití volného času.
- Ochrana přírody a zvěře, dostatek zdravého pohybu na čerstvém vzduchu,…
3. Pro které části naší populace představuje myslivost významnou složku trávení volného času.
- Pro všechny. Děti se učí jak se chovat k přírodě a v přírodě, učí se pohybu. Dospělí to mají jako rekreaci a odpočinek. A senioři to mají jako turistiku, pohyb.

I/B/8 - Patroni myslivosti

1. Které znáte patrony myslivců a lovců?
2. Co víte o sv. Hubertovi?
3. Jak se projevuje kult patronů myslivosti v současné době?
1. Které znáte patrony myslivců a lovců?
- Mezopotámie – Bůh lovu Samukan, Babylonie – Nimrud, Asie – Bohyně lovu Rutaš, Keltové – Carnunnose, křesťanství – Sv. Eustach a Sv. Hubert. Řecko – Artemis, Řím – Diana.
2. Co víte o sv. Hubertovi?
- První doklady o uctívání sv. Huberta se nachází v 15. století, k nám však byl jeho kult zaveden německou šlechtou a naším hrabětem Františkem Antonínem Šporkem až o tři století později. Postupně zatlačil do pozadí kult sv. Eustacha a dnes je nejvíce rozšířeným patronem české myslivosti.
O jeho životě, místě žití je tolik konkrétních údajů, že se můžeme právem domnívat, že tento náš patron není žádnou fiktivní osobností.
Narodil se v roce 656 a zemřel v r. 727 n.l., byl synem vévody a jeho otec působil také jako dvořan u krále Theodorika III. Vyrůstal na královském dvoře a učil se rytířským dovednostem, včetně lovu. Obvyklý v tomto prostředí byl ovšem rozmařilý život, kterému se mladý Hubert údajně věnoval plnými doušky. Však také díky jemu a pikantnímu průvodnímu zdůvodnění toho, připíjíme plnými doušky levou rukou. (To zdůvodnění nebudu dnes podrobně rozepisovat, však ho všichni znáte, snad až na Silvestra...)
Málo myslivců však asi ví a diví se tomu, že Hubert byl ženatý a měl syna. Jeho manželka se jmenovala Floribona a syn Floribert, ona však při porodu kolem roku 685 zemřela.
Jakým zjevením byl Hubert potrestán za náruživý a nemírný lov každý den, včetně velkých svátků, každý myslivec dobře zná, takže ani to není nutno popisovat.
Dal se na pokání, zanechal rušného života, vstoupil do kláštera a stal se dokonce později biskupem v Lutychu. Pro svůj zbožný život byl po smrti prohlášen za světce a byl mu přiřčen patronát, tenkráte nad lovci, nad myslivci.
Málo je známa také skutečnost, že jeho nástupcem v lutyšském biskupství byl jeho syn Floribert, který dal dne 3. listopadu 744 jeho hrob otevřít a téměř neporušené ostatky dal převést do sargofágu. Píši o tom hlavně proto, že právě tento den, 3. listopadu slavíme svátek našeho patrona a také pořádáme četné slavnosti.
To hlavní ponaučení, které bychom si z této legendy měli brát i v této době je: lovit moudře, střídmě, neprovozovat honbu za množstvím trofejí a jimi prezentovat svoje postavení, možnosti a zámožnost. Platí to zejména pro novodobé lovce. Neboť si uvědomí, že právě ušlechtilé vlastnosti byly již před mnoha tisíci lety u lovců vysoko ceněny.
3. Jak se projevuje kult patronů myslivosti v současné době?
- Kult patronů myslivosti se v současné době projevuje v podstatě při každém myslivecké počinu. Při ulovení zvěře, při mysliveckých slavnostech – přijímání mezi myslivce, pasování na lovce, při výřadu, při nástupu, neustále je u myslivců v povědomí a k poctě.

I/B/9 - Lov v prehistorii a předfeudální době

1. Charakterizujte stručně nejstarší lidské dějiny s ohledem na používané lovecké nástroje a metody.
2. Jakou roli plnil lov zvěře v období pravěku a starověku?
3. Kdy a čím končí výsadní postavení lovu jako zdroje obživy člověka?
1. Charakterizujte stručně nejstarší lidské dějiny s ohledem na používané lovecké nástroje a metody.
- V prehistorii byla hlavní metodou lovu lov v tlupě. Původní lovecké zbraně byly jednoduché – kyj, pěstní klín, používaly se různé lsti – lapací jámy, nahánění zvířat nad srázy. K pozdější lovecké výzbroji patřil luk se šípy a oštěp, sekera a nůž.
2. Jakou roli plnil lov zvěře v období pravěku a starověku?
- V pravěku byl lov hlavním zdrojem obživy a lovilo se v tlupách. V pravěku se lov zdokonaloval stejně jako nástroje pro lov. V neolitu se začínají více dělit role. Začíná rolnictví – pěstování polních plodin a s rozvoj lovu a odchyt přispěl k počátkům domestikace.
3. Kdy a čím končí výsadní postavení lovu jako zdroje obživy člověka?
- Změna nastala v době předfeudální (od přelomu letopočtu do 9.století). Nastal úbytek druhů velkých savců. Lov se stal doplňkovým zdrojem potravy, většinou byl provozován jedním člověkem.

I/B/10 - Lov a myslivost ve feudální době

1. Charakterizujte stručně vývoj myslivosti v období feudalismu.
2. Čím období feudalismu obohatilo naši myslivost?
3. Co znamenají pojmy regál a dominikál?
1. Charakterizujte stručně vývoj myslivosti v období feudalismu.
- Od 10. do 18. století – vzniká nadřízená a podřízená vrstva. Feudálové soustřeďují moc. Do čela společnosti se dostává panovník, který získává mnohé výhody – tzv. regál, též právo na lov. U nás se objevují první doklady o loveckém právu za vlády knížete Boleslava I. (929 – 967). Jde o nařízení okolo roku 950, které stanoví, že lov je výhradním právem panovníka. Nejvýznamnější lovnou zvěří byl jelen, mnoho bylo též černé zvěře. Srnčí zvěře bylo až do 18. století poměrně málo vzhledem k hojnému výskytu velkých šelem. Název „lovec“ se objevuje již v 11. století. Panovníka obklopovala početná lovecká družina. Pro její pobyt na loveckých výpravách se stavěly lovecké hrádky např. Křivoklát (zmiňovaný již v roce 1109), Jivno, Zbečno, Jenčov atd. Lovecký personál je usídlován v tzv. účelových obcích (Psáry, Ohaře, Sokolníky), kde žije družným životem. Lovecké roboty poddaných jsou známy již ve 12. století. K lovecké výstroji patřil: luk se šípy, oštěp, nůž, různé sítě, oka, tlučky a pasti, používali se lapací jámy. Lovilo se pěšky, na koních. Se smečkou psů. Poraněná zvěř byla sledována po barvě. Rozmohly se štvanice a sokolnictví. Dochovala se řada dokladů a pověstí o našich panovnících a jejich účasti na lovu. S rozvojem feudalizmu se rozrostla moc šlechty. Nařízení krále Václava IV. z roku 1388 uvádí, že lov je výsadou vrchnosti, šlechty (součást práva tzv. dominikálního). Význam lovu se snižuje, lov slouží k reprezentaci. K lovecké výzbroji patří kuše (od 11. stol v Evropě), oštěp, nůž, tesák, lovecký nůž, sítě, pasti, lapací jámy. Se zdokonalováním loveckých zbraní zvěře ubývalo. Zakládají se obory, hlavně pro jelení zvěř – od 14. století, hojně v 16. století. Introdukuje se bažant, bažantnice jsou známy již ze 14. stol. Z roku 1465 pochází zpráva o daňkovi. Byl zaváděn divoký králík. Již ze 14. století jsou zachovány doklady o kynologii – rozdělení plemen – chrti, dogy, ohaři, vyžlata (jezevčíci). Usnesení českého sněmu 1573 – právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků. Obsahuje i nařízení o ochraně zvěře – počátek oficiální myslivosti u nás. Zvěř dravá mohla být lovena volně. Od 16. století rozvoj palných zbraní, koncem 17. století se objevují lovecké ručnice. Velká dravá zvěř je téměř vyhubena. V 17. a 18. stol. vrcholí chov jelení zvěře.
V 17. stol. zakládány kačenárny. Rozmach pytláctví. Následují opatření. Tvrdé tresty.
Císař Josef II. vydává v roce 1781 patent o zrušení nevolnictví a v roce 1786 řád o myslivosti.
V 18. století preference lesnictví na úkor myslivosti – císařsko – královský patent lesů a dříví císařovny Marie Terezie z roku 1754.
2. Čím období feudalismu obohatilo naši myslivost?
- Obory, introdukce zvěře, sokolnictví, kynologie, nařízení o ochraně zvěře, rozvoj palných zbraní, řád o myslivosti.
3. Co znamenají pojmy regál a dominikál?
- Regály, či regálie z latinského iura regalia = královská práva, je souhrnné označení práv vyhrazených královskému majestátu či jinému suverénnímu správci území. V myslivosti je regální právo právo na lov.
- Dominikál neboli panská půda byla spravována přímo v režii šlechticů a leníků.

I/B/11 - Myslivost v 19. století

1. Vyjmenujte hlavní události v dějinách myslivosti v 19. století.
2. Jmenujte známé české puškaře a literáty 19. století.
3. Jak se mění lovecké metody v průběhu 19. století?
1. Vyjmenujte hlavní události v dějinách myslivosti v 19. století.
- Myslivost se podřizuje lesnímu hospodářství. Snižují se stavy jelení zvěře, přibývá srnčí. Začátkem 19. století nastává největší rozvoj bažantnictví. S rozvojem brokové střelby se proslavuje české puškařství.
1848 zrušeno poddanství. Zrušeno výsadní právo lovu pro šlechtu.
1849 vydává císař František Josef I. říšský patent (zákon) o myslivosti č. 154. Právo myslivosti spojeno s vlastnictvím půdy. Vznik vlastních honiteb – nejméně 115 ha souvislých pozemků. Majiteli honitby byla nařízena povinnost náhrady škody vzniklé při lovu nebo způsobené zvěří.
Začíná intenzivní chov drobné zvěře. Počátkem 19. století zaniklo sokolnictví, v druhé polovině 19. století i čižba v důsledku ochrany drobného užitečného ptactva. Bobr ve volné přírodě v jižních Čechách vyhynul v polovině 19. stol., velké šelmy byly prakticky vyhubeny. Importují se nové druhy bažantů, v polovině 19. století muflon a jelenec běloocasý, koncem století jelen sika.
Provádějí se lovy osamělé – šoulačka, čekání, hledání (slídění). Lovy společné (hony) na drobnou zvěř – kruhová leč, ploužení, naháňky, lov na újedi, vábení aj.
1866 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Čechy – omezil dosavadní právo provozovat honitbu a stanovil podmínky pro vystavení honebního lístku. Lovu se mohl věnovat pouze majitel nebo nájemce pozemku a s ním myslivci pod přísahou, kteří byli ve službě honitby nebo honebního společenstva.
1869 vznikla Pražská lesnická jednota Hubertus – odborný spolek myslivců a lesníků z povolání.
1873 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Moravu.
1877 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Slezsko.
1883 byl založen Spolek honební a ochrany zvěře.
2. Jmenujte známé české puškaře a literáty 19. století.
- Puškaři: Antonín Vincenc LEBEDA a Bedřich BRANDEJS
- Literáti: František ŠPATNÝ, Jan Teodorich DOLEŽAL, Josef Vilém ČERNÝ
3. Jak se mění lovecké metody v průběhu 19. století?
- Rozvoj brokové střelby – proslavení českého puškařství. Vznikají honitby vlastní a honitby společenstevní. Provádějí se lovy osamělé, lovy společné,… (viz otázka 1.)

I/B/12 - Myslivost ve 20. století

1. Vyjmenujte hlavní události v dějinách myslivosti ve 20. století.
2. Jak se vyvíjelo myslivecké zákonodárství v průběhu 20. století?
3. Jak se vyvíjel vztah myslivosti k vlastnictví půdy ve 20. století?
1. Vyjmenujte hlavní události v dějinách myslivosti ve 20. století.
- 1905 vysazena na Dobříšsku ondatra.
1907 zavádí se chov kamzíků.
1927 ojediněle chov divokého krocana.
Do volné přírody vypuštěn rys.
1953 vysazena koza bezoárová.
1957 se spontánně objevuje los.
Způsoby lovu jako v min. stol. Provádějí se lovy osamělé – šoulačka, čekání, hledání (slídění). Lovy společné (hony) na drobnou zvěř – kruhová leč, ploužení, naháňky, lov na újedi, vábení aj. Modernizují se palné zbraně.
1918 vznik Československé republiky.
1923 založena myslivecká organizace - Československá myslivecká jednota.
1929 vychází tzv. malý honební zákon pojednávající o dobách lovu a hájení zvěře.
Intenzivní pěstování zemědělských kultur – dochází ke sladění se zájmy chovu drobné zvěře. Odklon od chovu spárkaté zvěře vyjma srnčí. Černá zvěř se chová pouze v oborách.
1941 vládní nařízení o myslivosti č. 127/1941 Sb. a č. 128/1941 Sb. Je pozměněna min. výměra honitby na 150 ha. Povinné členství.
1948 zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb. Právo myslivosti je vázáno na vlastnictví pozemku. Výkon práva myslivosti umožněn širší vrstvě. Honitby min. 150 ha u společných honiteb, 200 ha u vlastních. Zákon prosazuje chovatelská i ochranářská hlediska.
V honitbách se rozšiřuje černá zvěř. (Devastace obor za války.)
1962 zákon o myslivosti č. 23/1962 Sb. – odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků. Právo myslivosti příslušelo organizacím – státním lesům, státním statkům, JZD, které ho za úplatu mohly – či musely postoupit uživatelům a to mysliveckým sdružením. Honitba min. 500 ha.
Začaly se objevovat značné škody působené na zvěři. Úbytek drobné zvěře, pokles produkce zvěřiny v důsledku kolektivizace v zemědělství, mechanizace a chemizace. V důsledku rozvoje průmyslu a následného znečištění ovzduší, půdy i vod.
1992 zákon o myslivosti 270/1992 Sb. Řídícím orgánem v myslivosti zůstalo výhradně ministerstvo zemědělství, zrušena spolurozhodující účast myslivecké organizace, která se stala organizací s dobrovolným členstvím. Výměra honitby min. 500 ha. Právo myslivosti opět přiznáno vlastníkům půdy.
2001 zákon o myslivosti č. 449 s účinností od 1. července 2002. Zabývá se tvorbou a využitím honiteb, chovem a lovem. Mysliveckou stráží, hospodářem atd.
Začínají se objevovat nežádoucí zavlečené druhy – mýval severní, norek americký atd.
2. Jak se vyvíjelo myslivecké zákonodárství v průběhu 20. století?
- Zákonodárství se točilo kolem organizovanosti myslivecké společnosti.
3. Jak se vyvíjel vztah myslivosti k vlastnictví půdy ve 20. století?
- 1948 zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb. Právo myslivosti je vázáno na vlastnictví pozemku. Výkon práva myslivosti umožněn širší vrstvě. Honitby min. 150 ha u společných honiteb, 200 ha u vlastních.
1962 zákon o myslivosti č. 23/1962 Sb. – odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků. Právo myslivosti příslušelo organizacím – státním lesům, státním statkům, JZD, které ho za úplatu mohly – či musely postoupit uživatelům a to mysliveckým sdružením. Honitba min. 500 ha.
1992 - Právo myslivosti opět přiznáno vlastníkům půdy.

I/B/13 - Myslivost po roce 2000

1. Které jsou hlavní rysy myslivecké legislativy po roce 2000?
2. Které jsou hlavní společenské aspekty myslivosti po roce 2000?
3. Které jsou hlavní úkoly myslivosti do budoucna?
1. Které jsou hlavní rysy myslivecké legislativy po roce 2000?
- 2001 zákon o myslivosti č. 449 s účinností od 1. července 2002. Zabývá se tvorbou a využitím honiteb, chovem a lovem. Mysliveckou stráží, hospodářem atd. Dostat myslivost do pravidel, do zákonů.
2. Které jsou hlavní společenské aspekty myslivosti po roce 2000?
- Více organizovanosti, více výstav, společenských akcí,…
3. Které jsou hlavní úkoly myslivosti do budoucna?
- Zajistit kvalitní genofond zvěře. Zvětšit základnu myslivců.

I/B/14 - Lov, myslivost a její etika ve vztahu k vývoji loveckých metod a pomůcek

1. Jaký je trend historického vývoje myslivosti vzhledem k humánnosti lovu zvěře?
2. Jaké byly učiněny konkrétní kroky směrem k humanizaci lovu zvěře?
3. Jmenujte současné problémové metody lovu zvěře z hlediska myslivecké etiky.
1. Jaký je trend historického vývoje myslivosti vzhledem k humánnosti lovu zvěře?
- Zajistit zvěři co nejrychlejší úmrtí bez trápení a bez zbytečného štvaní.
2. Jaké byly učiněny konkrétní kroky směrem k humanizaci lovu zvěře?
- Zakázané způsoby lovu, doby lovu,…
3. Jmenujte současné problémové metody lovu zvěře z hlediska myslivecké etiky.
- Lapání, štvaní,…

I/B/15 - Významné postavy v historii a současnosti naší myslivosti

1. Jmenujte významné postavy v nejstarších dějinách naší myslivosti.
2. Jmenujte některé významné české puškaře a literáty 19. století.
3. Jmenujte některé významné postavy naší myslivosti 20. a 21. století.
1. Jmenujte významné postavy v nejstarších dějinách naší myslivosti.
- František Antonín hrabě SPORCK
2. Jmenujte některé významné české puškaře a literáty 19. století.
- Antonín Vincenc LEBEDA a Bedřich BRANDEJS (puškaři), František ŠPATNÝ, Jan Teodor DOLEŽAL a Josef Vilém ČERNÝ (literáti).
3. Jmenujte některé významné postavy naší myslivosti 20. a 21. století.
- Josef Václav ROZMARA – literát, Antonín DYK, Jaroslav SVOBODA a Josef HROMAS – Organizátoři, Karel PODHAJSKÝ a Richard KNOLL – kynologové, Eliška NOVÁKOVÁ – Výzkumník,…

I/B/16 - Naše myslivecké a lovecké organizace v minulosti a v současnosti

1. Vysvětlete význam vzájemného organizování myslivců.
2. Jmenujte některé historické myslivecké spolky.
3. Jmenujte naše myslivecké organizace v současnosti.
1. Vysvětlete významu vzájemného organizování myslivců.
- Soudržnost, poznávání myslivců i z jiného prostředí, vyměňování informací, zážitků, …
2. Jmenujte některé historické myslivecké spolky.
- Odborným spolkem, který sdružoval jak lesníky či myslivce z povolání tak i myslivce ze záliby byla v roce 1869 založená "Pražská lesnická jednota Hubertus". V roce 1883 vznikl "Spolek honební a ochrany zvěře. V roce 1919 ustaven "Československý lovecký a kynologický říšský svaz". V roce 1923 je založena jednotná myslivecká organizace - Československá myslivecká jednota.
3. Jmenujte naše myslivecké organizace v současnosti.
- ŘSH – Řád sv. Huberta, APM ČR – Asociace profesionálních myslivců ČR, Myslivecká Matice Česká,..

I/B/17 - Mezinárodní myslivecké a příbuzné organizace

1. Které mezinárodní organizace se vztahem k myslivosti znáte?
2. Co znamená zkratka C.I.C.?
3. Co znamená zkratka F.A.C.E.?
1. Které mezinárodní organizace se vztahem k myslivosti znáte?
- IAF – Mezinárodní asociace pro sokolnictví a ochranu dravců, W.W.F – Světový fond na ochranu zvěře, I.W.B.R. – Mezinárodní byro pro výzkum vodního ptactva, I.U.N.C. – Mezinárodní unie pro obnovu přírody a přírodních zdrojů.
2. Co znamená zkratka C.I.C.?
- Mezinárodní rada pro lov a ochranu zvěře.
3. Co znamená zkratka F.A.C.E.?
- Federace organizací pro myslivost a ochranu přírody v EU.

I/B/18 - Československá myslivecká jednota a její vývoj

1. Proč a kdy vznikla Československá myslivecká jednota?
2. Jmenujte některé zakladatele Československé myslivecké jednoty.
3. Jak se vyvíjela Československá myslivecká jednota vzhledem k politickým událostem v našem státě?
1. Proč a kdy vznikla Československá myslivecká jednota?
- Vznikla v roce 1923 v Brně díky snaze o spojení různých mysliveckých, loveckých, střeleckých, trubačských a kynologických spolků do jedné organizace.
2. Jmenujte některé zakladatele Československé myslivecké jednoty.
- Jaroslav SVOBODA, Karel PODHAJSKÝ, Josef ŽALMAN
3. Jak se vyvíjela Československá myslivecká jednota vzhledem k politickým událostem v našem státě?
- Významným milníkem v historii bylo také zavedení povinného členství v této organizaci zavedené na přelomu roku 1940 a 1941, které znamenalo zlepšení úrovně dodržování mysliveckých zvyků a tradic i zacházení se zbraní a podobně. Po druhé světové válce přispěla ČSMJ k vzniku nového zákona o myslivosti, který byl schválen v roce 1947. Historie organizace končí v roce 1961, kdy dochází k sjednocení Československé myslivecké jednoty a Zväzu poľovníckych ochranných sdružení na Slovensku v Československý myslivecký svaz, z kterého se později vyvinul Český myslivecký svaz a z něj Českomoravská myslivecká jednota.

I/B/19 - Českomoravská myslivecká jednota

1. Kdy a proč vzniká Českomoravská myslivecká jednota?
2. Co je posláním Českomoravské myslivecké jednoty a proč má členství v této organizaci význam?
3. Jaká je organizační struktura Českomoravské myslivecké jednoty?
1. Kdy a proč vzniká Českomoravská myslivecká jednota?
- V důsledku změn v zákonodárství byl svolán sjezd ČMS na 12.9. 1992 do Prahy. Název ČMS byl změněn na ČMMJ.
2. Co je posláním ČMMJ a proč má členství v této organizaci význam?
- Hlavním posláním ČMMJ je zachování a ochrana přírody a krajiny a v ní volně žijící zvěře a myslivost, která je systematicky propojenou řadou činností na úseku chovu a ochrany zvěře, včetně péče o trvalý rozvoj těchto hodnot. Tyto činnosti jsou neoddělitelně spojeny s aktuální žádoucí regulací početních stavů populací jednotlivých druhů volně žijící zvěře tak, aby živelný nárůst početních stavů jednoho druhu zvěře nebyl limitujícím faktorem pro zachování či přirozený vývoj ostatních druhů zvěře a jsou jediným omezujícím nebo likvidujícím pozitivním způsobem nenahraditelných aktivit člověka v přírodě, zemědělství, rybářství, lesnictví a ochraně přírody. Lepší ceny při různých akcích (např. při kynologických akcích), pojištění,…
3. Jaká je organizační struktura ČMMJ?
- ČMMJ realizuje své poslání prostřednictvím okresních orgánů, klubů, místních organizací
a členů.
ČMMJ se dělí na tyto organizační složky:
a) místní organizace
b) územní, okresní, městské a obvodní spolky (dále jen OMS)
c) kluby, pokud nejsou právnickou osobou
d) vrcholné orgány

I/B/20 - Kluby ČMMJ a jejich význam pro rozvoj myslivecké kultury

1. Které znáte zájmové kluby Českomoravské myslivecké jednoty?
2. Jaké je postavení zájmových klubů v organizační struktuře Českomoravské myslivecké jednoty?
3. Jaký je význam a poslání klubů Českomoravské myslivecké jednoty?
1. Které znáte zájmové kluby ČMMJ?
- Klub Dámy české myslivosti, Klub Mladí myslivci ČMMJ, Klub Autorů, Klub lovecké lukostřelby, Klub Vábičů, Klub trubačů, Klub fotografů přírody, Klub Přátel ČMMJ, Klub sokolníků,…
2. Jaké je postavení zájmových klubů v organizační struktuře ČMMJ?
-Zájmové kluby ČMMJ řídí Myslivecká rada a dohlíží na ně Dozorčí rada.
3. Jaký je význam a poslání klubů ČMMJ?
- Sdružovat odbornou veřejnost dle stejných zájmových okruhů.

II/B/1 - Vydávání povolenek k lovu zvěře a jejich náležitosti

1. Co je to povolenka k lovu a k čemu slouží?
2. Kdo povolenky k lovu vydává a podepisuje?
3. Co musí povolenka k lovu obsahovat?
4. Kdo je oprávněn kontrolovat povolenky k lovu?
5. Co je to hromadná povolenka k lovu?
1. Co je to povolenka k lovu a k čemu slouží?
- Tiskopis vydávaný mysl. hospodářem na pověření uživatele honitby k lovu různých druhů zvěře.
2. Kdo povolenky k lovu vydává a podepisuje?
- Uživatel honitby
3. Musí povolenka k lovu obsahovat?
- Na povolence je jméno daného myslivce, číslo loveckého lístku, platnost, druhy zvěře a počet (popř. věková třída).
4. Kdo je oprávněn kontrolovat povolenky k lovu?
- Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.
5. Co je to hromadná povolenka k lovu?
- Při společném lovu. Získává se pozvánkou a následně zapsání do evidence střelců honu, kterou má mysl. hospodář k dispozici.

II/B/2 - Výjimky z doby lovu, kdo a proč je vydává

1. Kdo povoluje lov zvěře mimo dobu lovu?
2. Z jakých důvodů je možno povolit výjimky z doby lovu?
3. Jak se postupuje při lovu zvěře pro výcvik a zkoušky loveckých psů?
1. Kdo povoluje lov zvěře mimo dobu lovu?
- Orgán státní správy
2. Z jakých důvodů je možno povolit výjimky z doby lovu?
- Přemnožení, nebezpečná nákaza,…
- Zraněná zvěř, nemocná a podvyživená zvěř, zvěř ohrožující náš život nebo zdraví
3. Jak se postupuje při lovu zvěře pro výcvik a zkoušky loveckých psů?
- Bažantí zvěř nebo zajíce střelíme, zamrazíme a používáme na výcvik ohařů, labradorů, slídičů a teriérů. Na zkoušky musí být lovení zvěře povoleno orgánem státní správy myslivosti.

II/B/3 - Orgány státní správy myslivosti a jejich oprávnění

1. Jaké jsou orgány státní správy myslivosti v ČR?
2. Jaká je působnost jednotlivých orgánů státní správy myslivosti?
3. Kdo je ústředním orgánem řízení myslivosti na územích národních parků?
1. Jaké jsou orgány státní správy myslivosti v ČR?
- Ministerstvo životního prostředí -> krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy -> obecní úřad. Ministerstvo zemědělství – pozemky určené pro obranu státu. Ministr zemědělství zřizuje Mysliveckou radu.
2. Jaká je působnost jednotlivých orgánů státní správy myslivosti?
- Ministerstvo zemědělství rozhoduje o:
a) opatření k zachování druhů zvěře
b) dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře
c) myslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany
d) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru.
Dále:
a) řídí výkon státní správy myslivosti
b) organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti
c) vypracovává koncepce rozvoje myslivosti
d) účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech
e) dbá na zachování druhů zvěře
f) ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejí
g) pověřuje některou mysliveckou organizaci vedením evidence význačných trofejí
h) pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře
i) pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu a zkoušek z myslivosti
j) pověřuje celostátně působící myslivecké organizace pořádáním celostátních a mezinárodních mysliveckých výstav nebo jinými vybranými úkoly na úseku myslivosti
k) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti
l) zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek
m) podporuje vybrané činnosti myslivosti poskytováním služeb nebo finančních příspěvků, zejména v oblastech výchovy a vzdělávání, podpory ohrožených a vzácných druhů zvěře, vyhodnocení chovu zvěře a chovatelských přehlídek, osvěty a propagace myslivosti, zlepšování životního prostředí zvěře, myslivecké kynologie, sokolnictví a chovu dravců, využití dravců v ochraně rostlin, preventivních veterinárních opatření a zdolávání nákaz v chovech zvěře
- Kraj rozhoduje o:
a) souhlasu s chovem zvěře v zajetí
b) omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách
c) vymezení oblastí pro chov zvěře
d) prohlášení dalších pozemků za nehonební
e) povolení použití dravců jako loveckých
f) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru
g) poskytování finančních příspěvků.
Dále:
a) vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře
b) organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře
c) určuje termíny sčítání zvěře
d) určuje termíny sčítání zvěře
e) podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu
f) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností
g) provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků.
- Obec: Orgánům státní správy myslivosti jsou pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona poskytovány:
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel
c) údaje z agendového informačního systému cizinců
3. Kdo je ústředním orgánem řízení myslivosti na územích národních parků?
- V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.

II/B/4 - Druhy honiteb a způsoby jejich využití (rozdíly)

1. Co se rozumí honitbou?
2. Jaké druhy honiteb známe?
3. Jaký je rozdíl mezi honitbou vlastní a honitbou společenstevní.
4. Jaké jsou možné způsoby využití honiteb?
1. Co se rozumí honitbou?
- Je soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle zákona 449/2001 Sb. o myslivosti
2. Jaké druhy honiteb známe?
- Vlastní a společenstevní
3. Jaký je rozdíl mezi honitbou vlastní a honitbou společenstevní?
- Vlastní: Jako vlastní honitba se označují pozemky, které jsou ve vlastnictví člověka, který na nich vykonává právo myslivosti. Od roku 1962 do roku 1992 tento druh honitby přestal existovat, když bylo následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 Sb. právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku a stalo se doménou organizací, jako byly státní lesy, státní statky a JZD.
- Společenstevní: Jako společenstevní honitba se označuje honitba tvořená pozemky více vlastníků, kteří se dohodli na vzniku honebního společenstva podle zákona o myslivosti. Tomuto honebnímu společenstvu je pak honitba uznána.
4. Jaké jsou možné způsoby využití honiteb?
- Oborní chov, bažantní chov, …

II/B/5 - Používání loveckých psů, jejich kvalifikace a stanovené počty

1. Kdo a v jakých počtech je povinen držet lovecké psy v honitbě?
2. Jaké druhy kvalifikací loveckých psů znáte?
3. Jaký je potřebný počet loveckých psů na společných lovech?
4. Kde získává lovecký pes potřebnou kvalifikaci?
1. Kdo a v jakých počtech je povinen držet lovecké psy v honitbě?
- Uživatel honitby.
- Podle výměry honitby:
Drobná:
a) v honitbě o výměře do 1000 ha: 1. nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování.
b) v honitbě o výměře do 3000 ha: 1. nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování.
c) v honitbě o výměře od 3000 ha: 1. nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. 2. nejméně 2 psi se zkouškou z výkonu norování.
Spárkatá:
a) v honitbě o výměře do 1000 ha: 1. nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře nebo nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře. 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování.
b) v honitbě o výměře do 3000 ha: 1. nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře nebo nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře. 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování.
c) v honitbě o výměře od 3000 ha: 1. nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře nebo nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře.
2. Jaké druhy kvalifikací loveckých psů znáte?
- Slídiči, ohaři, barváři, honiči, norníci.
3. Jaký je potřebný počet loveckých psů na společných lovech?
- Při společném lovu je stanoven pro první tři střelce a pro každých dalších i započatých deset střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu, pro druh zvěře, který má být loven.
4. Kde získává lovecký pes potřebnou kvalifikaci?
- Zkoušky příslušných kvalifikací.

II/B/6 - Druhy loveckých lístků, jejich vydávání a možnosti jejich odebrání

1. K čemu slouží lovecký lístek a kdo lovecké lístky vydává?
2. Jaké jsou druhy loveckých lístků?
3. Jaké jsou zákonné podmínky pro získání loveckého lístku?
4. Kdo a za jakých podmínek může lovecký lístek odebrat?
5. Kdo může požadovat předložení loveckého lístku ke kontrole?
1. K čemu slouží lovecký lístek a kdo lovecké lístky vydává?
- Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. K umožnění výkonu práva myslivosti (+ zbrojní průkaz)
2. Jaké jsou druhy loveckých lístků?
- Lovecký lístek pro:
a) české občany
b) žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem
c) cizince
3. Jaké jsou zákonné podmínky pro získání loveckého lístku?
- Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo je starší 16 let, má způsobilost k právním úkonům, složil zkoušku z myslivosti, je bezúhonný a je pojištěn.
4. Kdo a za jakých podmínek může lovecký lístek odebrat?
- Orgán státní správy. Spáchání trestného činu, spáchání přestupku – odebrání do 2 let, max. 5 let,…
5. Kdo může požadovat předložení loveckého lístku ke kontrole?
- Policie, myslivecký hospodář, myslivecká stráž.

II/B/7 - Právní problematika související s výstavbou mysliveckých zařízení

1. Co rozumíte pod pojmem myslivecká zařízení?
2. Kdo povoluje budování a umístění mysliveckých zařízení v honitbě?
3. Ke stavbě kterých mysliveckých zařízení je třeba stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu?
1. Co rozumíte pod pojmem myslivecká zařízení?
- Stavby, které napomáhají myslivcům k hospodaření ve své honitbě, ke krmení, chování nebo lovu zvěře (krmelce, zásypy, voliéry, kazatelny, posedy, chaty, atd.)
2. Kdo povoluje budování a umístění mysliveckých zařízení v honitbě?
- Vlastník pozemku
3. Ke stavbě kterých mysliveckých zařízení je třeba stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu?
- Myslivecká chata, voliéra pro bažanty, obora, stavby, které mají betonové základy.

II/B/8 - Povinnosti uživatelů honiteb hradit škody působené zvěří

1. Které škody je povinen hradit uživatel honitby?
2. Jaký je postup při uplatňování nároku na náhradu škod?
3. Kdo zodpovídá za škody u spolku?
1. Které škody je povinen hradit uživatel honitby?
- a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech.
b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.
2. Jaký je postup při uplatňování nároku na náhradu škod?
- Současně u uplatnění nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.
Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.
3. Kdo zodpovídá za škody u spolku?
- Členové spolku

II/B/9 - Povinné pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví a na věci při výkonu práva myslivosti

1. Na jaké události musí být pojištěn ten, kdo loví zvěř?
2. Jaké zákonné podmínky musí obsahovat pojistná smlouva o pojištění osob, které loví zvěř?
3. Čím pojištěná osoba prokazuje uzavření pojistky?
4. Komu je osoba lovící zvěř povinna předložit doklad o uzavřeném povinném pojištění?
1. Na jaké události musí být pojištěn ten, kdo loví zvěř?
- Pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcené jiných osob.
2. Jaké zákonné podmínky musí obsahovat pojistná smlouva o pojištění osob, které loví zvěř?
- Jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, podpis
3. Čím pojištěná osoba prokazuje uzavření pojistky?
- Potvrzením o povinném pojištění
4. Komu je osoba zvěř povinná předložit doklad o uzavřeném povinném pojištění?
- Mysliveckému hospodáři, myslivecké stráži a policii ČR.

II/B/10 - Význam myslivecké statistiky a obsah tiskopisu Mysl1-01

1. Jaký je význam myslivecké statistiky?
2. Co je obsahem výkazu Mysl (Mze) – 1-01?
3. Kdo zpracovává mysliveckou statistiku a komu se předkládá?
1. Jaký je význam myslivecké statistiky?
- a) Posuzování úrovně mysliveckého hospodaření se zvěří, tj. chovu a lovu zvěře a úrovně řízení myslivosti v ČR
b) Využití území republiky k účelům mysliveckého hospodaření y pohledu počtu honiteb a jejich využití, struktury honiteb podle druhů kultur honebních pozemků
c) Sledování vývoje početních stavů zvěře, nejen jako ochrany před vyhubením, ale též z důvodu předcházení nekontrolovatelnému nárůstu početních stavů se všemi negativními důsledky (škody v lesnictví a zemědělství atd.)
d) Předcházení, lokalizaci a likvidaci nákazových situací
e) Vyhodnocování výsledků mysliveckého hospodaření z pohledu srovnání s přechozími roky, ale i srovnání s výsledky ve vnitrostátním měřítku
f) Sledování údajů o honitbách, v nichž se zvěř vyskytuje
2. Co je obsahem výkazu Mysl (Mze) - 1-01?
- Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře
3. Kdo zpracovává mysliveckou statistiku a komu se předkládá?
- Český statistický úřad v součinnosti s ministerstvy.

II/B/11 - Právní problematika společných lovů (provádění, organizace, lovené druhy zvěře)

1. Co rozumíte pod pojmem společný lov a hon?
2. Které druhy zvěře a jakým způsobem je možno na společných lovech lovit?
3. Jaké zákonné podmínky musí být splněny při společném lovu.
1. Co rozumíte pod pojmem společný lov a hon?
- Společný lov: Lovecká akce za přítomnosti minimálně 3 střelců a počtu loveckých psů podle výměry honitby.
- Hon: Společný lov na drobnou (na polích).
- Každý stojí na jiném místě a mají obstoupenou leč. Honci ženou zvěř a myslivci ji loví.
2. Které druhy zvěře a jakým způsobem je možné na společných lovech lovit?
- Bažanty, kachny, zajíce, lišky, černou zvěř a vysoká (holá).
3. Jaké zákonné podmínky musí být splněny při společném lovu?
- Přítomnost minimálně 3 střelců a počtu loveckých psů podle výměry honitby,
- Každý myslivec musí dbát osobní bezpečnosti i bezpečnosti ostatních při zacházení se zbraní, musí střílet povolenou zvěř a v průběhu honu nesmí konzumovat alkohol nebo jiné narkotické látky. Musí být minimálně 3 myslivci a 1 lovecky upotřebitelný pes.

II/B/12 - Honební společenstvo, jeho založení, orgány a činnost

1. Co je to honební společenstvo a jak se zakládá?
2. Jaké jsou orgány honebního společenstva?
3. Co je předmětem činnosti honebních společenstev?
1. Co je to honební společenstvo a jak se zakládá?
- Honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle tohoto zákona:
a) jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen "vlastník") souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby.
b) která zajišťuje sama výkon práva myslivosti, anebo společenstevní honitbu pronajme podle tohoto zákona.
- Název honebního společenstva tvoří označení "honební společenstvo" a jméno obce, případně městského obvodu nebo městské části (dále jen "obec"),v jejímž území je většina honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu.
Návrh na registraci honebního společenstva spolu s návrhem na uznání společenstevní honitby podávají alespoň dva vlastníci honebních pozemků, kteří dosáhli věku 18 let, (dále jen "přípravný výbor"). Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. Podpisy členů přípravného výboru musí být úředně ověřeny.
- K návrhu na registraci přípravný výbor nebo honební společenstvo připojí ve dvojím vyhotovení:
a) zápis z jednání ustavující valné hromady honebního společenstva, na kterém byl zvolen honební starosta, případně honební výbor a schváleny stanovy, v nichž musí být uvedeny název a sídlo honebního společenstva, zásady hospodaření a další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon.
b) stanovy honebního společenstva ve dvojím vyhotovení.
2. Jaké jsou orgány honebního společenstva?
- Valná hromada honebního společenstva, honební starosta, honební výbor
3. Co je předmětem činnosti honebních společenstvech?
- Honební společenstvo je založeno za účelem vytvoření a využití společenstevní honitby.

II/B/13 - Co rozumíme pod pojmem myslivost

1. Co rozumíte pod pojmem myslivost?
2. Co je obsahem výkonu myslivosti?
3. Jaké jsou hlavní cíle myslivecké činnosti?
4. Uveďte příklady praktických mysliveckých činností.
1. Co rozumíte pod pojmem myslivost?
- souhrn práv a povinností zvěř chránit, chovat, lovit, sbírat shozy paroží a
vejce zvěře pernaté a užívat k tomu honebních pozemků
- právo myslivosti je možno vykonávat pouze na honebních pozemcích, které
okresní úřad uznal za honitbu, oboru nebo samostatnou bažantnici
Právo myslivosti je spojeno s honebními pozemky.
2. Co je obsahem výkonu myslivosti?
- zvěř chránit, chovat, lovit, sbírat shozy paroží a vejce zvěře pernaté
3. Jaké jsou hlavní cíle myslivecké činnosti?
- Zkvalitňovat genofond zvěře a životního prostředí, zvýšit obecné povědomí o funkci myslivosti v oblasti péče o přírodu, podporu komunikace s veřejností a vzdělávání,…
- Korigovat stavy
4. Uveďte příklady praktických mysliveckých činností.
- Zakrmování, pořádání společných lovů, Péče o zvěř, krmení zvěře v zásypech, krmelcích a na krmelištích, chov zvěře v oborách a bažantnicích, upravování stavů zvěře, myslivecké brigády (např. na chatě, bažantnici, oboře, atd.)

II/B/14 - Jaké činnosti zakazuje v lese lesní zákon

1. Které činnosti v lesích zakazuje lesní zákon?
2. Které zákazy se nevztahují na výkon myslivosti?
3. Kdo a kdy může vstupovat do lesa?
1. Které činnosti v lesích zakazuje lesní zákon?
- V lesích je zakázáno:
a) rušit klid a ticho
b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty
c) vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin
d) těžit stromy a keře nebo je poškozovat
e) sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet
f) sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les
g) jezdit a stát s motorovými vozidly
h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu
i) vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví
j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních
k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa
l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty
m) narušovat vodní režim a hrabat stelivo
n) pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty
o) znečišťovat les odpady a odpadky. Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa
2. Které zákazy se nevztahují na výkon myslivosti?
- a) rušit klid a ticho
b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty
g) jezdit a stát s motorovými vozidly
h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu
j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních
3. Kdo a kdy může vstupovat do lesa?
- Oprávnění každého je vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí a možnost chovat se v něm takovým způsobem, který zákon o lesích dovoluje.

II/B/15 - Skupiny zbrojních průkazů, postup při získání zbrojního průkazu

1. Kterým právním předpisem se řídí vydávání zbrojních průkazů a kdo je vydává?
2. Které skupiny zbrojních průkazů znáte a který zbrojní průkaz je třeba pro lovecké účely?
3. Jaká jsou oprávnění držitele zbrojního průkazu skupiny „C“?
1. Kterým právním předpisem se řídí vydávání zbrojních průkazů a kdo je vydává?
- Zákon č. 500/2004 Sb.,
- Zbrojní průkaz vydá příslušný útvar policie na základě žádosti fyzické osobě.
2. Které skupiny zbrojních průkazů znáte a který zbrojní průkazy třeba pro lovecké účely?
- Skupina A pro sběratelské účely
Skupina B pro sportovní účely
Skupina C pro lovecké účely
Skupina D pro výkon zaměstnání nebo povolání
Skupina E pro ochranu života, zdraví nebo majetku.
3. Jaké jsou oprávnění držitele zbrojního průkazu skupiny „C"?
- Skupina C pro lovecké účely opravňuje k nákupu střeliva do zbraní kat. B nebo C, k přebíjení střeliva pro vlastní potřebu a je vyžadována pro lov.

II/B/16 - Povinnosti uživatelů honiteb při zazvěřování honiteb

1. Kdo je oprávněn vypouštět zvěř do honitby a kdo její vypouštění povoluje?
2. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při jejím zazvěřování?
3. Kterou zvěř je do honitby zakázáno vypouštět?
1. Kdo je oprávněn vypouštět zvěř do honitby a kdo její vypouštění povoluje?
- Vypouštět zvěř do honitby může jen držitel honitby; jiná osoba jen s jeho souhlasem.
- Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbu, nejedná-li se o vypouštění zvěře po udělení výjimky nebo po vydání povolení nebo po povolení vydaném při dovozu zvěře anebo ze zavedených intenzivních chovů zvěře.
2. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při jejím zazvěřování?
- Mít souhlas orgánu státní správy, zajistit vpouštěnou zvěř
3. Kterou zvěř je do honitby zakázáno vypouštět?
- Jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech nebo jejich mláďata
Zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat
Zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody

II/B/17 - Povinnosti uživatele honitby vzhledem k dohledávce a dosledu zvěře

1. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při dohledávce a dosledu zvěře?
2. Komu patří dohledaná zvěř, která přeběhla nebo přeletěla do cizí honitby nebo na nehonební pozemek?
3. Co je třeba učinit před provedením dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla do cizí honitby nebo na nehonební pozemek?
4. Kdy je nutno provést dohledávku zvěře na společných honech?
1. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při dohledávce dosledu zvěře?
- Dohledání – sledování postřelené drobné zvěře bezprostředně po výstřelu nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře a její nalezení nebo nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem usmrcené, a to ve všech přírodních podmínkách
Dosledování – sledování postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře a její nalezení nebo nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem usmrcené, a to ve všech přírodních podmínkách.
2. Komu patří dohledaná zvěř, která předběhla nebo přeletěla do honitby nebo na nehonební pozemek?
- Spolku, ze kterého zvěř přeběhla.
3. Co je třeba učinit před provedením dohledávky poraněné zvěře, která předběhla nebo přeběhla do cizí honitby nebo na nehonební pozemek?
- Zavolat mysl. hospodáři cizí honitby a následné domluvení.
4. Kdy je nutné provést dohledávku zvěře na společných honech?
- Po ukončení leče nebo nejpozději druhý den ráno.

II/B/18 - Rozdíl mezi držením a nošením zbraní, podmínky pro používání lovecké palné zbraně

1. Jaký je rozdíl mezi režimem „držení“ zbraně a střeliva a „nošení“ zbraně a střeliva?
2. Za jakých podmínek lze použít loveckou palnou zbraň?
3. Kdy lze použít loveckou zbraň na nehonebním pozemku?
1. Jaký je rozdíl mezi režimem „držení" zbraně a střeliva a „nošení" zbraně a střeliva?
- Nošení: Aktivně používat zbraně a střeliva
- Držení: Pasivní i aktivní používání zbraně a střeliv. Úschova.
2. Za jakých podmínek lze použít loveckou palnou zbraň?
- Při lovu, sebeobrana,…
3. Kdy lze použít loveckou zbraň na nehonebním pozemku?
- Sebeobrana, lov na povolení orgánu státní správy,…

II/B/19 - Co rozumíme pod pojmem právo myslivosti

1. Co je to právo myslivosti a komu náleží?
2. Kde je možno právo myslivosti provádět a kdo je oprávněn provádět právo myslivosti?
3. Co je to honební pozemek?
1. Co je to právo myslivosti a komu náleží?
- Výkon práva myslivosti je odpovědná, odborná, veřejně prospěšná činnost, legislativně vymezená v právním řádu České republiky zákonem o myslivosti. Předmětem a účelem zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. v úplném znění je úprava chovu a zachování druhů zvěře volně žijících na území ČR včetně výkonu státní správy myslivosti a státní podpory k udržení úrovně i tradic české myslivosti, přičemž tento zákon zvěř definuje jako přírodní obnovitelné bohatství státu, tj. nás všech.
- Podle § 2 písm. h) zákona o myslivosti má ten, kdo je oprávněn vykonávat právo myslivosti v honitbě, právo přivlastnit si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží. K výkonu práva myslivosti je oprávněn ten, kdo je vykonává (uživatel honitby), užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Užíváním honebních pozemků se rozumí vstup na ně a dále se svolením jejich vlastníka budování mysliveckých zařízení (krmelců, posedů, políček pro zvěř apod. podle § 9 odst. 2 zákona o myslivosti).
2. Kde je možno právo myslivosti provádět a kdo je oprávněn provádět právo myslivosti?
- Na honebních pozemcích. Ten, kdo složil zkoušky z myslivosti.
3. Co je to honební pozemek?
- Honební pozemek je pozemek, na kterém se vykonává myslivost (chov a lov zvěře, atd.). Jsou to téměř všechny pozemky - lesy, pole, louky, další zemědělské a ostatní pozemky.

II/B/20 - Kdo může v honitbě lovit zvěř

1. Kdo může v honitbě lovit zvěř?
2. Co musí mít osoba lovící zvěř v honitbě u sebe?
3. Kdo může kontrolovat osoby lovící v honitbě?
1. Kdo může v honitbě lovit zvěř?
- Uživatel honitby
2. Co musí mít osoba lovící zvěř v honitbě u sebe?
- Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu.
3. Kdo může kontrolovat osoby lovící v honitbě?
- Orgán státní správy, mysl. hospodář, mysl. stráž, policie ČR,…

III/B/1 - Říje - popis, příklady, průběh

1. Vysvětlete pojem říje a co ji ovlivňuje.
2. Uveďte příklady říjných projevů různých druhů zvěře.
1. Vysvětlete pojem říje a co ji ovlivňuje.
- Období, kdy jsou samice sexuálně aktivní
- Počasí, stavy zvěře,…
2. Uveďte příklady řijných projevů různých druhů zvěře.
- troubení - jelen
-pískání - srna
- rochání - muflon
- tokání – tetřev
- sdružování se

III/B/2 - Tok - popis, příklady, průběh

1. Vysvětlete pojem tok.
2. Uveďte příklady projevů při toku u různých druhů zvěře.
1. Vysvětlete pojem tok
- Období páření (ostruhování) tetřeva, tetřívka, bažanta, kachny, husy,…, kdy samci vydávají hlasové projevy, aby zaujali samičku.
2. Uveďte příklady projevů při toku u různých druhů zvěře.
- Tokání, broušení, pukání, trylek – 4 verše, výlusk, natažený krk a rozevřený tatrč - tetřev
- pšouká, bublá, zaškrtnutí – tetřívek
- Doprovázeno poskoky, postoji, hlasovým projevem

III/B/3 - Chrutí a kaňkování – popis, příklady, průběh

1. Vysvětlete pojem chrutí a kaňkování.
2. Uveďte příklady průběhu kaňkování a chrutí.
1. Vysvětlete pojem chrutí a kaňkování.
- Chrutí je období páření černé zvěře nebo jezevce
- Kaňkování neboli hárání/páření šelem – liška, šakal, psík mývalovitý, rys,…
2. Uveďte příklady průběhu kaňkování a chrutí.
- kapky barvy, pachové stopy.
- kanec vyhledává bachyně k páření.
- Liška: Leden – únor
Kuna: Červenec – Srpen
Jezevec: nepravidelné, Květen – Říjen
Vlk: Leden - Únor
Rys: Leden – Duben
Prase divoké: Listopad - Leden

III/B/4 - Roh - popis, morfologie, vývoj

1. Popište stavbu a vývoj rohu.
2. Jaké funkce plní rohy?
1. Popište stavbu a vývoj rohu.
- Rohy jsou kožním útvarem, který tvoří obal (toulec) výrůstku čelní kosti (násadec). Toulce přirůstají odspodu – horní část je nejstarší.
2. Jaké funkce plní rohy?
- dimorfismus, trofej, obrana,…

III/B/5 - Paroh – popis, morfologie, vývoj

1. Popište stavbu a vývoj parohu.
2. Jaké funkce plní parohy?
1. Popište stavbu a vývoj parohu.
- Kostní útvary, které vyrůstají každý rok na výčnělcích kostí tzv. pučnicích. Každoročně se shazuje a znovu narůstají.
- Zával na pučnici -> parohy v lýčí -> vytloukávání parohů -> zkostnatění -> shoz
2. Jaké funkce plní parohy?
- dimorfismus, trofej, zbraň,…

III/B/6 - Vybrané pojmy ze zoologie: pohlavní dimorfismus, kryptické zbarvení, superfetace, latentní březost, monogamie, polygamie, polyandrie

1. Vysvětlete pojmy kryptické zbarvení a pohlavní dimorfismus.
2. Vysvětlete pojmy superfoetace, latentní březivost, monogamie a polygamie.
1. Vysvětlete pojmy kryptické zbarvení a pohlavní dimorfismus.
- Kryptické zbarvení – homochromie, zvíře se snaží splynout barevně s okolím
- Dimorfismus – rozlišení samce a samice
2. Vysvětlete pojmy superfoetace, latelní březivost, monogamie a polygamie.
- Superfetace - jinak též přeoplodnění, je vznik embrya po oplodnění vajíčka za situace, kdy už je v děloze přítomné embryo z jiného menstruačního cyklu.
- Latelní březost - Srna je po říji oplozena a plod (plody) se běžně vyvíjejí, ale v zimě se vývoj plodů zastaví aby srnu zbytečně
v tomto náročném období nevyčerpával. Po uplynutí několika týdnů se vývoj opět nastartuje a na jaře srna porodí vyvinutá srnčata.
- Monogamie – páření s jednou samicí, soužití s jednou partnerkou
- Polygamie – páření s více samicemi, u většiny savců, po říji se samci oddělují od samic, ty se poté starají o potomstvo samy
- Polyandrie – Samička má více partnerů

III/B/7 - Soustava pohlavní

1. Popište pohlavní soustavu samců a samic.
2. Jak probíhá oplodnění a vývoj plodu u savců a jak u ptáků?
1. Popište pohlavní soustavu samců a samic.
- Samci a samice mají rozdílné pohlavní orgány – dvoupohlavnost
- Pohlavní dimorfismus (dvoutvárnost) – rozdíl vzhledu mezi samicí a samcem (zbarvení, velikost, hlasové projevy, atd.).
- Samčí pohlavní orgány – varlata v šourku, chámovody a přídatné pohlavní žlázy, penis a předkožka.
-Samičí pohlavní orgány – vaječníky, vejcovody, děloha, krček, pochva a vulva.
- Pohlavní buňky vznikají v období říje v pohlavních žlázách (vajíčka ve vaječnících a spermie ve varlatech).
- Oplození je vnitřní.
2. Jak probíhá oplodnění a vývoj plodu u savců a jak u ptáků?
- Savci: Oplodnění je vnitřní. V době ovulace vajíčko opouští vaječník, dozrává ve vejcovodu a zde je také oplodněno spermií. Vajíčko se začne vyvíjet, přesouvá se do dělohy, kde se zahnízdí a přemění v zárodek - embrio. Doba březosti – období od oplození vajíčka až po narození mláděte, u každého druhu jiná. Diapauza – utajená latentní březost – opožděné zahnízdění vyvíjejícího vajíčka v děloze (srnec 140 dní, lasicovití 200 dní, medvěd 100-160 dní, jezevec, vydra apod.). Říje – období sexuální aktivity, dozrávání pohlavních buněk (honcování, kaňkování, chrutí) probíhá převážně jednou do roka (jelenovití), ale i vícekrát do roka (zajíc, ondatra). Děloha může být různého tvaru: jednoduchá, dělená u prasat, nebo rozdvojená u zajíců (superfetace – vývoj různě starých zárodků v děloze). Polygamie – u většiny savců, po říji se samci oddělují od samic, ty se poté starají o potomstvo samy.
- Ptáci: pohlavní ústrojí u ptáků je značně odlišné, samice ptáků mají zpravidla vyvinutý pouze levý vaječník a levý vejcovod, spodní část vejcovodu je rozšířena v dělohu, dochází zde k hromadění a vývoji vajíček, děloha je zakončena kloakou, oplození je vnitřní, dochází k němu ve vejcovodu, před vytvořením ochranného obalu vajíčka po přitisknutí kloakálních otvorů (u vrubozobých kopulační orgán), před pářením dochází u některých druhů ptáků k toku – samci se snaží vzbudit sexuální aktivitu u opačného pohlaví, dochází k soubojům o samice (tetřívek), většina ptáků žije v monogamii, a to buď krátkodobé u kachen, nebo dlouhodobé u hus, u polygamie se netvoří páry a sameček oplodňuje několik samic (bažant, tetřev apod.), snůška – počet snesených vajec, velmi různá dle jednotlivých druhů ptáků, podle výživy se mláďata ptáků dělí na dva druhy: krmivé (holubi, dravci, sovy) a nekrmivé (hrabaví, vrubozubí).

III/B/8 - Soustava vylučovací, dýchací a cévní

1. Jakou funkci plní soustava vylučovací a z čeho se skládá?
2. Jakou funkci plní dýchací a cévní soustava a z čeho se skládají?
1. Jakou funkci plní soustava vylučovací a z čeho se skládá?
- Vylučovací soustava odvádí nepotřebné tekutiny (moč) ven z těla.
Ústrojí močové – ledviny (u ptáků i savců). U ptáků ústí močovody přímo do kloaky.
- Ptáci nemají močový měchýř. Primární řidší moč je zbavována vody, takže do kloaky je vylučována moč hustá, jejímž základem je kyselina močová. Ta se hromadí společně s trusem v kloace, kde je dále odvodňována a odchází v podobě bílého povlaku na trusu z těla ven (výpraš).
2. Jakou funkci plní dýchací a cévní soustava a z čeho se skládají?
- Dýchací soustava: Umožňuje výměnu plynů mezi tělem a prostředím. Nos, hltan, hrtan, průdušnice, plíce. U savců jsou plíce sklípkové, volně v hrudní dutině, která je od břišní dutiny oddělena bránicí. Ta spolu s mezižeberními svaly umožňuje stlačování hrudního koše a tím nádech, výdech. Hlasové projevy – rozechvěním hlasivkových vazů v hrtanu proudem vzduchu proudícího z plic. U ptáků jsou plíce malé, trubicovité, spojené se vzdušnými vaky, chybí bránice, pohyb vzduchu do plic je ovlivněno pohybem křídel. Dvojí dýchání – okysličování krve probíhá jak při přechodu vzduchu do vzdušných vaků, tak i při cestě nazpět. Další funkcí vzdušných vaků je: zlehčení těla, tepelná izolace a hospodaření s vodou a zesílení hlasu. Součástí dýchací soustavy je i hlasové ústrojí – syrinx. Uloženo je v místě větvení průdušnice a průdušky. Zvuky vnikají rozechvěním hlasivek a svalů tohoto orgánu.
- Cévní soustava: Funkce: přenáší kyslík do tkání a odvádí CO2, vede živiny z trávící soustavy do orgánů celého těla, odvádí odpadní látky do ledvin (vznik moči) a do kůže (vznik pot), zprostředkovává obranu organismu pro a tvorbou protilátek, transportním médiem je krev nebo hemolymfa. U ptáků a savců je cévní soustava uzavřená. Skládá se ze srdce, tepen, žil a vlásečnic. Tepny vedou krev ze srdce, žíly do srdce a vlásečnice umožňují látkovou výměnu s buňkami. Krevní oběh se dělí na malý (plicní) a velký (tělní).

III/B/9 - Trávicí soustava ptáků a savců; složený žaludek přežvýkavců

1. Co tvoří trávicí soustavu a jak tato funguje?
2. Popište rozdíly v trávicím traktu přežvýkavců, šelem a ptáků.
1. Co tvoří trávicí soustavu a jak tato funguje?
- Ústní dutina, hltan, jícen, žaludek, střeva, játra a slinivka břišní. Potrava je přijímána ústní dutinou, která je následně zpracována. Ve střevech dochází ke vstřebávání životně důležitých živin a vylučování odpadních látek z krve. Celé trávící soustavy jsou přizpůsobeny jednotlivým zoologickým druhům a jejich potravě
2. Popište rozdíly v trávicím traktu přežvýkavců, šelem a ptáků.
- Ptáci: potrava je přijímána pomocí zobáku (u některých druhů přizpůsobený), není upravována a polykána celá, u hrabavých se potrava hromadí ve voleti, kde dochází k promísení se slinami a změkčení, na jícen navazuje žláznatý žaludek, který potravu promíchá s trávicími šťávami a posouvá do svalnatého, obsah svalnatého žaludku je rozmělňován pomocí grytu – drobných kamínků a zrohovatělou sliznicí, v tenkém střevě dochází k dalšímu trávení za přítomnosti žluči a pankreaktických šťáv, tlusté střevo bývá u ptáků krátké a doplněno o dvě velké slepé střeva (u holubů chybí), nestrávené části potravy ptáci vyvrhují ústní dutinou – vývržky (dravci a sovy), celá trávící soustava je ukončena kloakou, do které vyúsťuje ústrojí trávící, močové a pohlavní.
- Savci: potrava je přijímána ústní dutinou, kde dochází k prvotnímu rozmělnění, posouvá se přes hltan a jícen do žaludku, žaludek masožravců je malý a má tvar vaku, u přežvýkavců a býložravců je žaludek velký, prostorný, složený ze čtyř částí – předžaludky bachor, kniha, čepec a žaludek hlavní sléz, u přežvýkavců v době klidu se natrávená potrava z bachoru vrací zpět do ústní dutiny, kde je přežvykována, v ostatních předžaludcích se natrávená potrava zbavuje vody a přesouvá se do slézu, kde působí trávící šťávy v kyselém prostředí, v žaludcích a slepém střevě přežvýkavců žijí bakterie, nálevníci a jiné mikroorganismy, které podporují trávení rostlinné potravy, v tenkém a slepém střevě se pokračuje v trávení potravy za přítomnosti žluče a šťáv slinivky břišní a umožňuje vstřebávání látek do krve (u býložravců jsou mnohonásobně delší), nestrávené zbytky jsou přesouvány do tlustého střeva, kde dochází k zahušťování a v podobě bobků, hrudek jsou vyloučeny konečníkem z těla ven.

III/B/10 - Soustava smyslová

1. Z čeho se skládá smyslová soustava a jak funguje?
2. Které soustavy se podílí na řízení organismu?
1. Z čeho se skládá smyslová soustava a jak funguje?
- Smyslová soustava – zrak (světla), čich (nos, větrník, čenich), hmat, sluch (slechy, poušky) a chuť (lízák).
- Savci:
Zrak: menší význam než u ptáků, slabě vyvinutý, vidění je černobílé, rozeznávají dobře pohyb, u šelem světla směřují více dopředu, což umožňuje prostorové vidění, u býložravců jsou světla po stranách hlavy, sledují obraz každým světlem zvlášť (větší prostor)

Sluch: velmi důležitý a dobře vyvinutý, skládá se z vnějšího (ušní boltec), středního a vnitřního ucha.
Hmat: orgánem hmatu jsou hmatové buňky spojené s nervovou soustavou, přenos podráždění je přenášen hmatovými chlupy, umístěné na mordě, tlapách, hrudi ale i třeba na ryji prasete.
Čich: pro savce nejdůležitější, čichové ústrojí je na sliznici v nosní dutině, pachy zachycují zvedáním a otáčením hlavy.
Chuť: chuťové pohárky umístěné u kořene jazyka
- Ptáci:
Zrak: nejdůležitější smysl, oční bulvy velké, 2 velké pohyblivé oční víčka, dokonalá akomodace světla, světla u většiny ptáků umístěné po stranách hlavy (větší zorné pole) u sov je zorné pole menší, ale tím je lepší prostorové vidění.
Sluch: dokonalý smysl, schází vnější boltec.
Hmat: slouží k vyhledávání potravy, reakci na pohyb, hmatové tělíska na zobáku, jazyku, kořenů per.
Čich: slabě vyvinutý, nejlépe jsou na tom krkavci.
Chuť: není důležitý smysl, potrava je polykána vcelku, minimální množství chuťových pohárků.
2. Které soustavy se podílí na řízení organismu?
- Soustava řídící – žlázy s vnitřní sekrecí a nervová soustava
- Nervová soustava – centrální nervová soustava, periferní nervová soustava.

III/B/11 - Přehled zvěře pernaté

1. Vysvětlete pojem pernatá zvěř.
2. Do jakých skupin se pernatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
1. Vysvětlete pojem pernatá zvěř.
- Jsou to ptáci. Mají peří místo srsti. Létají, někteří hnízdí na zemi, někteří na stromech

2. Do jakých skupin se pernatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
- Hrabaví (tetřev, tetřívek, bažant, jeřábek, koroptev, orebice, křepelka, krocan, perlička)
Vrubozobí (husy, kachny)
Měkkozubí (holub hřivnáč, holub doupňák, hrdlička divoká, hrdlička zahradní)
Dravci (krahujec, jestřáb, káně, orli, moták pochop, moták pilich, moták lužní, orlovec)
Sokoli (sokol, raroh, poštolka)
Sovy (výr, puštík, kalous, sýček, kulíšek, sova pálená)
Pěvci (krkavec, vrány, havran, kavka, straka, sojka, drozd, špaček)
Brodiví (volavka)
Krátkokřídlí (lyska, drop)
Dlouhokřídlí (sluka, bekasina, racek)
Potápky (potápka roháč)

III/B/12 - Přehled zvěře spárkaté

1. Vysvětlete pojem srstnatá zvěř.
2. Do jakých skupin se srstnatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce
1. Vysvětlete pojem srstnatá zvěř.
- Zvěř, jejíž tělo je pokryto srstí. Nelétá, chodí po zemi.
2. Do jakých skupin se srstnatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
- Spárkatá (sudokopytníci), (hlavním produktem je zvěřina a trofej)
Přežvýkaví: parohatá (jelen, daněk, sika, jelenec, los, srnec)
rohatá (muflon, kamzík, koza bezoárová)
Nepřežvýkaví: černá zvěř (prase divoké)
Zajíci (hlavním produktem je zvěřina a trofej), (zajíc, králík)
Šelmy (hlavním produktem je kožešina), (šelmy medvědovité, psovité, kočkovité, lasicovité)
Hlodavci (hlavním produktem je kožešina), (bobr, veverka, svišť, ondatra)

III/B/13 - Chrup

1. Popište chrup zvěře a uveďte hlavní rozdíly mezi jednotlivými skupinami zvěře (přežvýkavci, černá, zajíci, šelmy).
2. Co to je zubní vzorec? Uveďte příklady.
1. Popište chrup zvěře a uveďte hlavní rozdíly mezi jednotlivými skupinami zvěře (přežvýkavci, černá, zajíci, šelmy)
- Chrup je dvojího druhu: úplný – složený z řezáků (incisivi), špičáků (canini), třenových zubů (premolares) a stoliček (molares) a neúplný, kdy některý z druhu zubů chybí (hlodavci). Většina savců během života chrup vyměňuje – původní mléčný, ve kterém chybí moláry za chrup trvalý. U mléčného chrupu je třetí premolár třídílný, u trvalého chrupu dvojdílný. U šelem jsou dobře vyvinuté špičáky sloužící k lovu kořisti, a zvětšený první dolní molár a zadní horní premolár – trháky. U prasat jsou mohutné špičáky (zbraně), v horní čelisti klektáky a ve spodní čelisti páráky, u bachyní jsou to háky. Pro přehlednost zubů u zvěře se používá tzv. zubní vzorec, který udává ve zlomku počet zubů levé horní čelisti/ počet zubů levé dolní čelisti.
Přežvýkavci: mléčný chrup 22 zubů, k výměně za trvalý dochází např. u jelena do 32 měsíců. Řezáky v horní čelisti chybí, špičáky v horní čelisti – kelce (myslivecká trofej)
Černá: trvalý chrup se všemi stoličkami má 44 zubů a jeho vývoj je dokončen do 24 měsíců. Špičáky kňoura v horní čelisti jsou klektáky, v dolní čelisti páráky a dohromady se nazývají zbraně (lovecká trofej). Bachyně mají špičáky kratší a nazývají se háky.
Zajíci: horní řezáky u zajíce jsou postaveny za sebou (2 hlodáky a 2 řezáky).
Šelmy: zadní předstoličky horní čelisti a první stoličky v dolní čelisti jsou špičaté a označují se u šelem trháky.
2. Co je to zubní vzorec? Uveďte příklady.
- Pro přehlednost zubů u zvěře se používá tzv. zubní vzorec, který udává počet zubů levé horní čelisti/ počet zubů levé dolní čelisti.
Jelen evropský: 0. 1. 3. 3 / 3. 1. 3. 3
Srnec obecný: trvalý chrup 0. (1). 3. 3 / 3. 1. 3. 3
Muflon: 0. 0. 3. 3 / 3. 1. 3. 3
Prase divoké: 3. 1. 4. 3 / 3. 1. 4. 3 Trvalý chrup se všemi stoličkami (44 zubů) je dokončen ve stáří 21 a 21 měsíců (někdy i později)
Liška obecná: 3. 1. 4. 2 / 3. 1. 4. 3

III/B/14 - Soustava pohybová

1. Co je kosterní soustava, z čeho se skládá a jakou plní funkci?
2. Co je svalová soustava, z čeho se skládá a jakou plní funkci?
1. Co je to kosterní soustava, z čeho se skládá a jakou plní funkci?
- Kosti, chrupavka a vazivové spoje. Opora pohybového ústrojí. Kosti se skládají z hutné a houbovité hmoty. Podle tvaru kosti je dělíme na: dlouhé, krátké a ploché. Povrch kosti kryje okostice, která umožňuje růst do šířky, do délky rostou pomocí hlavicové chrupavky. V dlouhých kostech je červená kostní dřeň – umožňuje krvetvorbu, s věkem postupně žloutne (tuk). Páteř je složena z obratlů: krční (7), hrudní u přežvýkavců (13), černá až (15), bederní (6), křížové (5) a ocasní (12-23). Kostra hrudníku je tvořena párovými žebry, jsou kloubně spojeny s obratli a chrupavčitě s hrudní kostí. Dělí se na pravá žebra (8 párů) a nepravá (5 párů). Lebka je tvořena lebečními kostmi, které jsou ploché spojené švy a chrupavkami, které v dospělosti kostnatí. Skládá se z obličejové části a lebeční dutiny, která je kloubně spojená s dolní čelistí. Chrup. Kostra horní končetiny – lopatka, kost pažní, předloketní kosti (loketní a vřetení), zápěstní kosti, záprstní kosti a články prstů (4-5), připojení k hrudi volně svalovými úpony, pouze u některých druhů zakrnělá klíční kost. Kostra dolní končetiny – 3 kosti pánevní (pánev), kost stehenní s kyčelním kloubem, čéška, kost holení a lýtková, kosti zánártní, nártní a kosti prstů.
2. Co je to svalová soustava a jakou plní funkci?
- Soustava svalů je aktivní část pohybového ústrojí. Ke každému pohybu je potřeba dvou protilehlých svalů – ohybač a natahovač. Žíhaná svalová tkáň – (kosterní svalovina) její činností je zajištěna tepelná energie a pohyb těla, je ovládána vůlí jedince. Hladká svalová tkáň – ve stěně cév, střev, žaludku, dělohy, močovodů ale i plic, je ovládána nervovou soustavou. Srdeční svalová tkáň – speciální svalovina, je výkonnější než hladká a je řízena také nervovou soustavou.

III/B/15 - Zobák, drápy, spárky, paspárky

1. K jakým funkcím je využíván zobák?
2. K čemu slouží drápy, spárky a paspárky?
1. K jakým funkcím je využíván zobák?
- Přijímání potravy, hmat, útok, obrana.
2. K čemu slouží drápy, spárky a paspárky?
- Drápy – k lovu, k získání potravy.
Spárky a paspárky – aby se zvěř nebořila ve sněhu nebo v bahně.

III/B/16 - Srst savců

1. Jaké funkce plní srst savců?
2. Z čeho se skládá srst a ke které soustavě náleží?
1. Jaké funkce plní srst savců?
- Pokrývka těla, hmat, zahřátí v zimě, přírodní zbarvení srsti – ochrana před predátory nebo maskování při lovu.
2. Z čeho se skládá srst a ke které soustavě náleží?
- Vlníky – krátké jemné chlupy, bez dřeně, tvoří podsadu
Pesíky – delší a tužší chlupy s dření po celé délce
Osiníky – přechod mezi vlníky a pesíky, dřeň jen v horní části.
Náleží ke kožní soustavě.

III/B/17 - Přehled šelem

1. Vysvětlete pojem šelmy.
2. Do jakých skupin se šelmy dělí a uveďte některé zástupce.
1. Vysvětlete pojem šelmy.
- Šelmy jsou masožraví nebo všežraví savci, kteří loví drobnější zvěř.
2. Do jakých skupin se šelmy dělí a uveďte některé zástupce.
- Psovití: vlk obecný, liška obecná, šakal obecný, psík mývalovitý
Kočkovití: rys ostrovid, kočka divoká
Lasicovití: jezevec lesní, vydra říční, kuna lesní, kuna skalní, tchoř tmavý, tchoř stepní, norek americký, lasice kolčava, lasice hranostaj
Medvědovití: medvěd hnědý
Medvídkovití: mýval severní

III/B/18 - Vysvětlení pojmu zvěř a její rozdělení

1. Vysvětlete pojem zvěř a kde je definován.
2. Uveďte do jakých skupin se zvěř dělí.
1. Vysvětlete pojem zvěř a kde je definován?
- Zákon o myslivosti zvěří rozumí obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů taxativně stanovených zákonem.
2. Uveďte do jakých skupin se zvěř dělí.
- a) Zvěř srstnatá: I. Spárkatá (sudokopytníci) – přežvýkaví – parohatá
- rohatá
- nepřežvýkaví – černá zvěř
II. Zajíci
III. Šelmy – medvědovité
- psovité
- lasicovité
- kočkovité
IV. Hlodavci
b) Zvěř pernatá: I. Hrabaví
II. Vrubozobí
III. Měkkozobí
IV. Dravci
V. Sokoli
VI. Sovy
VII. Pěvci
VIII. Brodiví
IX. Krátkokřídlí
X. Dlouhokřídlí
XI. Veslonozí
XII. Potápky

III/B/19 - Přehled zvěře drobné srstnaté

1. Vysvětlete pojem drobná srstnatá zvěř.
2. Do jakých skupin se drobná srstnatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
1. Vysvětlete pojem drobná srstnatá zvěř.
- Je to zvěř, pokrytá srstí a menšího vzrůstu.
2. Do jakých skupin se drobná srstnatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.
- Zajíci – zajíc, králík
Šelmy – lasicovité (kuna, lasice, tchoř)
Kočkovité (kočka)
Hlodavci (bobr, veverka, svišť, ondatra)

III/B/20 - Peří ptáků

1. Popište opeření ptáků a stavbu pera
2. Jaká je funkce jednotlivých typů peří?
1. Popište opeření ptáků a stavbu pera.
- Krycí (obrysové) peří – 1-2 krát ročně dochází k výměně peří (pelichání, přepeřování), roste pouze na pernicích.
prachové peří – roste po celém těle, jak na pernicích, tak na nažinách.
Vývoj: prachový šat (mláďata), mladistvý šat (první obrysové peří), dospělý šat – svatební (hnízdní) a prostý (letní, zimní)

2. Jaká je funkce jednotlivých typů peří?
- Krycí (obrysové) – ochrana těla před vodou, konzervace tukem z kostrční žlázy
Prachové – izolační vlastnosti

IV/B/1 - Krmiva

1. Do kterých základních skupin rozdělujeme krmiva?
2. Jakými pravidly se řídíme při pořizování krmiva, při manipulaci a během předkládání zvěři?
3. Jaké jsou možnosti opatření krmiva ze strany uživatele honitby?
1 Do kterých základních skupin rozdělujeme krmiva?

- Dužnatá krmiva

- Jadrná krmiva

- Objemová krmiva

- Dietetická krmiva

- Voda + sůl

2 Jakými pravidly se řídíme při pořizování krmiva, při manipulaci a během předkládání zvěři?

- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- pořizujeme pouze kvalitní krmivo
- krmivo vhodné pro daný druh zvěře
- při uskladnění - základní hygienické zásady (sucho, větrání)
- zabránit znehodnocení krmiva hlodavci

3 Jaké jsou možnosti opatření krmiva ze strany uživatele honitby?

- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- nákup kvalitního krmiva od zemědělských dodavatelů (certifikát kvality)
- vlastní zdroj - políčka
- výkup krmiva od veřejnosti (kaštany, žaludy) - vhodné uskladnění = šrotování, mačkání
- zásada - v celé honitbě jednotný druh a jednotná kvalita

IV/B/2 - Jadrná krmiva

1. Jaký je význam jadrných krmiv?
2. Jaké druhy jadrných krmiv využíváme?
3. Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře jadrnými krmivy?
1 Jaký je význam jadrných krmiv.

- zkvalitnění tvorby paroží a toulců
- zvýšení specifické hmotnosti paroží
- kvalitní vývoj kostry mladé zvěře
- pozitivní vliv pro vývoj plodů u samičí zvěře
- zkvalitnění laktace s tvorbou kvalitního mleziva a mléka
- optimální množství Ca, P, Na, Mg, stopových prvků a vitamínů
- pozitivní vliv na zdravotní stav

2 Jaké druhy jadrných krmiv využíváme.

- zrna našich obilovin = hrubě šrotovaná nebo mačkaná (oves + kukuřice)
- kaštany = hrubě šrotované - kladívkový šrotovník, uchovány ve svěžím stavu
- žaludy + bukvice
- granule - důležité plnidlo + jádrový šrot + pojidlo

3 Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře jadrnými krmivy.

- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- nejdůležitější období pro podávání jádra před a v průběhu začátku zimy
- před zahájením vývoje plodu v těle matek
- před zahájením tvorby paroží
- po vánocích jádra ubírat

IV/B/3 - Dužnatá krmiva

1. Jaký je význam dužnatých krmiv?
2. Jaké druhy dužnatých krmiv využíváme?
3. Jaká je strategie přikrmování zvěře dužnatými krmivy?
1 Jaký je význam dužnatých krmiv.

- nahrazuje nedostatek přirozené potravy dužnaté v době strádání zvěře v kulturní krajině
- zdroj vody a vitamínů
- po celou dobu zimního období i za mrazů = zdroj vody

2 Jaké druhy dužnatých krmiv využíváme.

- krmná a cukrová řepa, brambory, tuřín,
- mrkev, kapusta
- topinambury
- ovoce + ovocné výlisky

3 Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře dužnatými krmivy

- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- pravidelná nabídka potravy (v určitou dobu a v určitý den)
- předkládat jenom tolik krmiva, které se dá zkonzumovat v co nejkratším čase
- stále čerstvá nabídka
- silážní stoly, koryta

IV/B/4 - Objemová krmiva

1. Jaký je význam objemových krmiv?
2. Jaké druhy objemových krmiv využíváme?
3. Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře objemovými krmivy?
1 Jaký je význam objemových krmiv.

- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- nahrazuje nedostatek přirozené potravy objemové v době strádání zvěře v kulturní krajině
- nezbytně důležitá složka potravy pro peristaltiku střev, pomalé štěpení živin
- předkládáme pouze kvalitní krmivo, bez nasolování

2 Jaké druhy objemových krmiv využíváme.

- seno - luční, vojtěškové, jetelotrávní, jetelina
- letnina
- siláže - zemědělské, lesní
- senáže - různé uzavřené balíky
- okus + ohryz – ořezy ovocných stromů
- zbytky po těžbě – jehličnaté, listnaté
- zvěřáky – kácení jedlí v předjaří

3 Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře objemovými krmivy.

- pravidelné předkládání stejného druhu a kvality krmiva
- při změně krmiva je třeba zvěř na změnu zvykat
- předkládáme pouze kvalitní krmivo

IV/B/5 - Sůl a minerálních lizy

1. Jaký je význam minerálů a vitamínů pro život zvěře?
2. Jakými způsoby přidáváme zvěři minerály a vitamíny?
3. Kdy přidáváme zvěři sůl, vitamínové a minerální doplňky potravy?
1 Jaký je význam minerálů a vitamínů pro život zvěře.

- pro tvorbu kostry v těle matky
- tělesný růst a vývoj
- tvorbu paroží – každoročně před obdobím nasazování paroží - srnčí – leden – duben
- jelení zvěř = květen – červen, daněk = červen - srpen

2 Jakými způsoby přidáváme zvěři minerály a vitamíny.

- do krmných směsí
- do kombinovaných krmiv = granutáty – recepty – podzimní, zimní, jarní směs
- krmiva pro laktaci, parožení
- směsi pro spárkatou, pernatou
- upravených lizů, přípravky léčivé, antiparazitální

3 Kdy přidáváme zvěři sůl, vitamínové a minerální doplňky potravy.

- celoročně
- v období březosti, snůšky
- v období laktace
- v období parožení
- přebarvování, přepeřování

IV/B/6 - Vodní zdroje v honitbách

1. Zhodnoťte význam vody pro zvěř.
2. Uveďte příklady umělých napajedel.
3. Jakou pozornost musíme věnovat péči o umělá a přirozená napajedla?
1 Zhodnoťte význam vody pro zvěř.

- nezbytná životní podmínka - potřeba k zpracování a trávení potravy
- vytváření tělních tekutin
- osmotický tlak
- vylučování škodlivin z těla
- přeměna látek v energii

2 Uveďte příklady umělých napajedel.

- napajedlo = přirozená nebo umělá nádrž s vodou pro zvěř
- betonová napajedla - žlaby, koryta, vyráběna ve velkém
- napajedla = vyhloubená jáma, vystlaná fólií

3 Jakou pozornost musíme věnovat péči o umělá a přírodní napajedla.

- stále naplněna nezávadnou vodou
- udržovat základní hygienu v okolí napajedla
- dezinfekce prostředí v okolí napajedla
- pravidelné čištění napajedel

IV/B/7 - Krmná zařízení pro spárkatou zvěř

1. Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro spárkatou zvěř?
2. Jmenujte různé typy přikrmovacích zařízení určených pro spárkatou zvěř.
3. Popište podrobně oboroh a krmeliště.
1 Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro spárkatou zvěř.

- druh zvěře, pro který má krmné zařízení sloužit
- pro jaký druh krmiva se bude používat
- ekonomická stránka výstavby - cena materiálu na stavbu zařízení
- místo - v klidové zóně, mimo mladé porosty, dostatek světla, sucha, bez průvanu
- blízký zdroj vody

2 Jmenujte různé typy přikrmovacího zařízení určených pro spárkatou zvěř.

- oborohy
- krmelce = zaječí, srnčí, mufloní, daňčí, jelení
- krmná koryta
- silážní stoly

3 Popište podrobně oboroh a krmeliště.

- oboroh - krmné zařízení

- dřevěná základna = podlaha + 4 kolmé kuly a pohyblivou střechou
- na podlahu se ukládá seno a zároveň se zvedá střecha
- při odebírání sena zvěří se postupně střecha snižuje, ale stále chrání před deštěm

- krmeliště = plocha, na kterém jsou umístěny krmná zařízení
- krmelec, krmná koryta, krmné stoly, krechty, sklady, slaniska
- centrální krmná linka

IV/B/8 - Krmná zařízení pro drobnou zvěř

1. Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro drobnou zvěř?
2. Jmenujte různé typy přikrmovacích zařízení určených pro drobnou zvěř.
3. Popište podrobně zásyp a rohatinu.
1 Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro drobnou zvěř.

- druh zvěře, pro který má krmné zařízení sloužit
- pro jaký druh krmiva se bude používat
- místo - v klidové zóně, mimo mladé porosty, dostatek světla, sucha, bez průvanu
- žádné stromové výstavky (osamělé stromy)
- ekonomická stránka výstavby - cena materiálu na stavbu zařízení
- blízký zdroj vody

2 Jmenujte různé typy přikrmovacího zařízení určených pro drobnou zvěř.

- zaječí krmelec
- zásypy = bažanti, koroptve, orebice, perličky, krocani, kačeny
- rohatiny, koroptví boudy

3 Popište podrobně zásyp a rohatinu.

- čtvercově ohraničená ráhnami základna na grit, plevy, zrniny
- pultová střecha se spádem
- se spádem na sever, nebo západ
- vstupní strany ohraničeny roštím, větvemi
- bez vysokých stromů v blízkosti - stanoviště číhajících dravců

- rohatina = přikrmovací zařízení pro koroptve, bažanty, orebice

- několikrát lomený tunel ze smrkové četiny a ráhen, které umožni koroptvím rychleji proběhnout při napadení predátorem

IV/B/9 - Klidové podmínky v honitbách

1. Jaký je význam klidu v honitbě?
2. Která období jsou z hlediska zajištění klidu nejdůležitější?
3. Jak zajišťujeme v honitbách z praktického pohledu klid pro zvěř?
1 Jaký je význam klidu v honitbě.

- dobrý zdravotní stav chované zvěře
- kvalitní zvěř v kondici, konstituci
- kvalitní nasazení trofejí

- nejdůležitější v období říje
- v období kladení mláďat
- v období laktace

2 Která období jsou z hlediska zajištění klidu nejdůležitější.

- nejdůležitější v období říje
- v období kladení mláďat
- v období laktace

3 Jak zajišťujeme v honitbách z praktického pohledu klid pro zvěř.

- kontrola při pochůzkách honitbou
- vykázání neukázněných návštěvníků z honitby (myslivecká stráž)
- nahlášení na PČR a požadování o následné zakročení

IV/B/10 - Vztah zvěře k jejímu životnímu prostředí

1. Vysvětlete pojem životní prostředí.
2. Jaký má vliv životní prostředí na zvěř?
3. Jaký má vliv zvěř na životní prostředí?
1 Vysvětlete pojem životního prostředí.

- životní prostředí = prostředí, které umožňuje existenci dané populace bez následků na okolní prostředí
- životní prostředí organizmů, ale i člověka
- čím lepší prostředí, tím méně práce pro člověka a nižší náklady na chov dané zvěře
- čím lepší životní prostředí honitby – tím levnější provoz myslivosti

2 Jaký vliv má životní prostředí na zvěř.

- životní prostředí = prostředí, které umožňuje existenci dané populace bez následků škod na okolním prostředí
- zvěř je součástí životního prostředí
- životní prostředí organizmů, ale i člověka

- čím lepší prostředí, tím méně práce pro člověka a nižší náklady na chov dané zvěře
- čím lepší životní prostředí honitby - tím levnější provoz myslivosti

- v narušeném životním prostředí člověkem mohou některé organizmy strádat jak v příjmu potravy a tím následně škodit v kulturní krajině
- přemnožené druhy škodit v kulturní krajině (monokultury smrku - loupání jelení zvěře)
- ztráta potravy den ze dne (sklizeň polních plodin)
- ztráta potravní nabídky, úbytek remízů, biokoridorů, vody v krajině
- kulturní krajina = vyhovuje člověku, méně zvěři

3 Jaký vliv má zvěř na životní prostředí.

- zvěř je součástí životního prostředí
- životní prostředí = prostředí, které umožňuje existenci dané populace bez následků škod na okolním prostředí
- životní prostředí organizmů, ale i člověka
- v narušeném životním prostředí člověkem (kulturní krajině) mohou některé organizmy strádat jak v příjmu potravy a tím následně škodit v kulturní krajině - krajině upravené člověkem
- přemnožené druhy mohou škodit v kulturní krajině (monokultury smrku - loupání jelení, mufloní zvěř)
- ztráta potravy den ze dne (sklizeň polních plodin) = škody na porostech = zvěř černá (polní plodiny kukuřice, brambory, řepka, obiloviny, louky)
- likvidace parků, zahrad, hřbitovů, golfových areálů
- ztráta potravní nabídky, úbytek krytu = remízů, biokoridorů, vody v krajině = stěhování zvěře do opuštěných závodů, městské výstavby
- kulturní krajina = vyhovuje člověku, méně zvěři

IV/B/11 - Časový harmonogram průběrného odstřelu jednotlivých druhů zvěře

1. Zhodnoťte význam stanovení správného harmonogramu průběrného odstřelu.
2. Jaký je správný harmonogram odstřelu samčí spárkaté zvěře?
3. Jaký je správný harmonogram odstřelu holé spárkaté zvěře?
1 Zhodnoťte význam stanovení správného harmonogramu průběrného odstřelu.

- samčí zvěř nevhodnou do chovu odlovit před říjí
- nelovit na poslední chvíli, nemáme-li splněno, lovíme vše, co nám přijde na ránu
- lov na poslední chvíli nás nutí k plnění odlovu za každou cenu = nejvíce chovatelských chyb
- harmonogram průběrného odstřelu je nezbytně nutné plnit od prvního dne odlovu
- ztráta listu = změna stávanišť zvěře
- přebarvování - horší posouzení, co je slabé
- zkracování světelných podmínek (krátké dny)
- vytváření tlup spárkaté zvěře

2 Jaký je správný harmonogram odstřelu samičí spárkaté zvěře.

- harmonogram průběrného odstřelu je nezbytně nutné plnit od prvního dne odlovu
- do konce října by mělo být splněno 50 - 75 % odlovu
- ztráta listu = změna stávanišť zvěře
- přebarvování - horší posouzení co je slabé
- zkracování světelných podmínek (krátké dny)
- vytváření tlup spárkaté zvěře - nepoznáme, která matka vodí slabé mládě

3 Jaký je správný harmonogram odstřelu holé spárkaté zvěře.

- harmonogram průběrného odstřelu je nezbytně nutné plnit od prvního dne odlovu
- do konce října by mělo být splněno 50 - 75 % odlovu holé zvěře
- v prosinci - začíná vývoj plodu - utajená březost
- lednový odlov zvěře holé - neetická záležitost
- ztráta listu = změna stávanišť zvěře
- přebarvování - horší posouzení co je slabé
- zkracování světelných podmínek (krátké dny)
- vytváření tlup spárkaté zvěře - nepoznáme, která matka vodí slabé mládě

IV/B/12 - Kvalitativní kritéria posuzování zvěře

1. Jaký je význam kvalitativního posuzování zvěře a na čem je založeno?
2. Uveďte příklady vzhledových kritérií používaných při posuzování zvěře.
3. Uveďte příklady etologických kritérií používaných při posuzování zvěře.
1 Jaký je význam kvalitativního posuzování zvěře a na čem je založeno.

- význam správného posouzení zvěře před lovem je nejdůležitější posouzení než dojde k odlovu
- toto posouzení a správné rozhodnutí zvládne pouze zkušený lovec, který má bohaté zkušenosti s kvalitou dané populace zvěře
- zkušenost lovec získává dlouhodobým pobytem v honitbě při sledování chování a posuzování dané populace v jednotlivých ročních obdobích
- nesprávné rozhodnutí vede k chovatelským chybám, které snižují kvalitu chované zvěře
- správné rozhodnutí vede k selekci nežádoucích jedinců a jejich vyřazení z chovu

2 Uveďte příklady vzhledových kritérií používaných při posuzování zvěře.

- vzhledová kritéria u chované zvěře jsou ty, které můžeme sledovat u zvěře před plánovaným odlovem
- tělesná stavba (vyspělost) zvěře
- kondice zvěře - případná vychudlost
- doba a rychlost přebarvování (jarní, podzimní)
- vzhled srsti = uhlazená, přiléhavá, lesklá, nepokálená
- vzhled, síla, tvar a barva paroží, toulců

3 Uveďte příklady etologických kritérií používaných při posuzování zvěře.

- etologie - věda o chování živočichů
- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise)
- postavení ve skupině (tlupě, hejnu) = sociální hierarchie
- alfa a omega jedinci
- situace na pastvě, u krmelce, na říjišti, tokaništi (leku)
- teritoriální druhy + jedinci
- úkolem etologie je pochopit chování jedince a toto jednání posoudit v rámci chovu dané populace
- posuzování zvěře musí probíhat v přírodních podmínkách, ke kterým je zvěř evolučně přizpůsobena

IV/B/13 - Chovatelské přehlídky

1. Co jsou chovatelské přehlídky?
2. Jaká je náplň a význam chovatelských přehlídek?
3. Kdo chovatelské přehlídky organizuje?
1 Co to jsou chovatelské přehlídky.

- chovatelské přehlídky posuzují výsledky v chovu a lovu daného druhu zvěře v určité oblasti
- jsou předkládány všechny odlovené trofeje dané oblasti
- spolkové (MS při VČS), okresní = Vsetín - Pozděchov
- celostátní = Lysá nad Labem = předkládají se pouze ty nejsilnější trofeje
- mezinárodní = nejsilnější trofeje jednotlivých zemí (Nitra, Budapešť, Lysá nad Labem)
- hodnotí dosažené výsledky chovu a lovu zvěře trofejové
- hodnotí se správný odlov zvěře samčí, vývoj, kvalita, síla trofeje
- hodnotí se síla trofeje podle tabule CIC
- hodnotí se nesprávný odlov trofejové zvěře v jednotlivých věkových třídách ( chovný a lovný jedinec)

2 Jaká je náplň a význam chovatelských přehlídek.

- chovatelské přehlídky posuzují výsledky v chovu a lovu daného druhu zvěře v určité oblasti
- jsou předkládány všechny odlovené trofeje dané oblasti
- spolkové (MS při VČS), okresní = Vsetín - Pozděchov
- celostátní = Lysá nad Labem = předkládají se pouze ty nejsilnější trofeje
- mezinárodní = nejsilnější trofeje jednotlivých zemí (Nitra, Budapešť, Lysá nad Labem)
- hodnotí dosažené výsledky chovu a lovu zvěře trofejové
- hodnotí se správný odlov zvěře samčí, vývoj, kvalita, síla trofeje
- hodnotí se síla trofeje podle tabule CIC
- hodnotí se nesprávný odlov trofejové zvěře v jednotlivých věkových třídách (chovný a lovný jedinec)

3 Kdo chovatelské přehlídky organizuje.

- myslivecký spolek - výsledky spolku v chovu a lovu zvěře (vlastní zvážení)
- OMS ČMMJ Vsetín - prostřednictvím pověření orgánem státní správy myslivosti
- ČMMJ - pověřením MZe

IV/B/14 - Aklimatizační, karanténní a přezimovací obůrky

1. K čemu slouží karanténní obůrky?
2. K čemu slouží aklimatizační obůrky?
3. K čemu slouží přezimovací obůrky?
1 K čemu slouží karanténní obůrky.

- k ověření zdravotního stavu dovezené zvěře
- ověření veterinárních certifikátů
- vyšetření zvěře = odběr kooprologických vzorků (trus)
- k následnému k přeléčení zvěře

2 K čemu slouží aklimatizační obůrky.

- aby si nově dovezená zvěř zvykla na klimatické podmínky nového prostředí
- na nový druh předkládané potravy
- přizpůsobení se na nové životní prostředí, posouzení zdravotního stavu, k přeléčení nově dovezené zvěře

3 K čemu slouží přezimovací obůrky.

- mají zabránit škodám způsobovaných zvěří v zimním období na lesních porostech v období nouze
- obůrky, ve kterých se intenzivně krmí a tím se zde stahuje zvěř z širokého okolí
- po uzavření obůrky se zvěř přežene do hlavní komory a přichytává se v odchytovém zařízení a odchycená zvěř se přepouští do hlavní obůrky
- po celou zimu se zde intenzivně krmí a na jaře, před kladením v době plné vegetace se zvěř vypouští zpět do honitby
- většinou bývá odchytána zvěř z několika okolních honiteb, ve kterých je v zimě zakázáno přikrmovat

IV/B/15 - Sčítání zvěře, význam

1. Jaký je význam sčítání zvěře?
2. Jaké jsou metody a termíny sčítání zvěře?
3. Co je to kvalifikovaný odhad stavu zvěře?
1 Jaký je význam sčítání zvěře.

- zjišťování skutečných stavů zvěře – termíny stanovují KÚ – odbory životního prostředí
- jarní sčítání se provádí k 31. 3. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu spárkaté zvěře
- letní sčítání před lovem zvěře drobné k 31. 7. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu drobné zvěře
- rozdíl mezi jarním a letním sčítáním je skutečný přírůstek, který je základem pro stanovení odstřelu zvěře
- posoudit početní stav zvěře před lovem a stanovit plán lovu

2 Jaké jsou metody a termíny sčítaní zvěře.

- zjišťování skutečných stavů zvěře – termíny stanovují KÚ – odbory životního prostředí
- jarní sčítání se provádí k 31. 3. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu spárkaté zvěře
- letní sčítání před lovem zvěře drobné k 31. 7. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu drobné zvěře
- rozdíl mezi jarním a letním sčítáním je skutečný přírůstek, který je základem pro stanovení odstřelu zvěře

- posoudit početní stav zvěře před lovem a stanovit plán lovu
- propočet výsledků vzorkových ploch = 3 části honitby – s dobým + průměrným + slabým stavem zajíců
- prochází se lokalitami – sčítá se zvěř, která prorazí řadu sčítajících po levé straně dozadu
- propočtem a součtem jednotlivých sčítajících – 25 %


3 Co je to kvalifikovaný odhad stavu zvěře.

- odhad početních stavů jednotlivých druhů zvěře v daných lokalitách
- podle stop na obnově
- podle ležisek u krmelců v době přikrmování

IV/B/16 - Etologické projevy zvěře (chování)

1. Vysvětlete pojem etologie.
2. Uveďte příklady etologických projevů zvěře.
3. Vysvětlete pojmy nadřazenost, podřazenost, alfa, omega a uveďte příklady.
1 Vysvětli pojem etologie.

- etologie - věda o chování živočichů
- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise)
- postavení ve skupině (tlupě, hejnu) = sociální hierarchie
- situace na pastvě, u krmelce, na říjišti, tokaništi (leku)
- teritoriální druhy + jedinci
- úkolem etologie je pochopit chování jedince a toto jednání posoudit v rámci chovu dané populace
- posuzování zvěře musí probíhat v přírodních podmínkách, ke kterým je zvěř evolučně přizpůsobena

2 Uveďte příklady etologických projevů zvěře.

- etologie - věda o chování živočichů
- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise)
- postavení ve skupině (tlupě, hejnu) = sociální hierarchie
- situace na pastvě, u krmelce, na říjišti, tokaništi (leku)
- teritoriální druhy + jedinci na pastvě
- úkolem etologie je pochopit chování jedince a toto jednání posoudit v rámci chovu dané populace
- posuzování zvěře musí probíhat v přírodních podmínkách, ke kterým je zvěř evolučně přizpůsobena

3 Vysvětli pojem nadřazenost, podřazenost, alfa, omega a uveďte příklady.

- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise), příjem potravy u krmelce
- alfa a omega jedinci (ve smečce vlků)
- vodící laně, hlavní jeleni

IV/B/17 - Přezvěření honiteb, zavádění nepůvodních druhů zvěře do honiteb

1. Co je to optimální populační hustota?
2. Jaké jsou důsledky nedozvěření a přezvěření honitby?
3. Jaké dopady může mít zavedení nepůvodního druhu na životní prostředí?
1 Co je to optimální populační hustota.

- kvalita životního prostředí ovlivňuje populační hustotu
- optimální populační hustota je tehdy, když daná populace je pravidelně rozšířena po celém prostoru a nepůsobí žádné škody a není nucena přecházet do jiných méně vhodných lokalit za klidem, kryte, potravou
- populace má ideální podmínky pro zdárný vývoj (růst a rozmnožování)
- pro navýšení populace musíme navýšit krytové, klidové a potravní prvky
- pokud tak neučiníme, nadpočetná populace nepřežije, nebo se přestěhuje na periférii tohoto území
- vypouštění polo krotkých odchovaných bažantů do honitby

2 Jaké jsou důsledky nedozvěření a přezvěření honitby.

- nedozvěření = minimální populační hustota (honitba je málo zazvěřená), má šanci se ještě rozmnožovat, ale populace nevyužívá v dostatečné míře životní prostor
- v případě nedozvěření = jedinci opačného pohlaví se stýkají obtížně a dochází k příbuzenské plemenitbě stagnace a následně (choroby, oslabování populace, degenerace)
- přezvěření = rozmnožení organizmů nad únosnou míru vede k nárůstu chorob, ztráta kondice, konstituce, kvality trofejí, končící migrací do sousedních honiteb

3 Jaké dopady může mít zavedení nepůvodního druhu na životní prostředí.

- naše původní zvěř, honitba není na tyto druhy připravena
- vysoké ztráty na chované zvěři (psík mývalovitý, mýval severní)
- škody na životním prostředí (ondatra - hráze, nutrie - porosty)

IV/B/18 - Význam šelem a dravců v honitbách

1. Jaká je úloha šelem a dravců v honitbě?
2. Jaké problémy působí přemnožené šelmy?
3. Jaké jsou možnosti mysliveckého obhospodařování šelem?
1 Jaká je úloha šelem a dravců v honitbě.

- přirozený článek potravního řetězce, součást přirozené přírodní populace, přirozený predátor
- přirozená predace slabých a nemocných jedinců
- likvidátor padlin
- udržování daných druhů zvěře v potřebné kondici

2 Jaké problémy působí přemnožené šelmy.

- při přemnožení šelem dochází k úbytku přirozené potravy (lišky + draví ptáci = hlodavci) a k následné orientaci na dostupný druh potravy = bezbranná hospodářská zvířata, drůbež
- nedostatečně velké teritorium pro velké šelmy – jejich migrace k lidským obydlím, škody na dobytku, včelstvech (medvěd, vlk, rys)
- rozmach chorob = prašivina, vzteklina a jejich rychlé šíření

3 Jaké jsou možnosti mysliveckého obhospodařovaní šelem.

- přirozené tlumení škodné v mezích zákona
- lov zvěře a lapání zvěře (umělé nory)
- přikrmování zvěře (nezávadným mase, melasa, ovoce, kukuřice)
- vakcinace proti vzteklině

IV/B/19 - Krytové podmínky v honitbách

1. Jaký je význam úkrytu pro zvěř?
2. Co jsou remízy a jaký je jejich význam?
3. Co je ekologická past?
1 Jaký je význam úkrytu pro zvěř.

- zajištění klidové zóny ke zpracování potravy
- k odpočinku
- kladení mláďat, snůšky
- vyvádění mláďat

2 Co jsou remízy a jaký je jejich význam.

- remízek= přirozený porost dřevin, bylin, sucho, závětří, zdroj vody, místo k hnízdění, vyvádění mláďat, biokoridor, klidová lokality = klid, zdroj potravy, zdroj potravy, klidu,
- remízky dočasné (kukuřice, slunečnice, topinambury, krmná kapusta)
- remízky trvalé (změna pozemku louka, pole v lesní porost)
- zakládání remízků - trvalých i dočasných = souhlas vlastníka, změna klasifikace pozemku

3 Co to je ekologická past.

- rostliny i živočichové se při výběru nového místa pro život řídí evolučně osvědčenými vodítky, které jim pomáhají určovat kvalitu prostředí
- současná krajina mění vlivem člověka svou tvář k nepoznání velmi rychle - ať už hovoříme o kácení deštných pralesů pro získání dřeva či orné půdy, změně chemizmu vody vlivem lodní dopravy na velkých řekách nebo o stavbě logistických skladů poblíž středoevropských metropolí
- všechny tyto děje významně ovlivňují populace volně žijících živočichů i rostlin
- vyhrává zde ten, kdo dokáže „udržovat krok s dobou“, tj. dokáže se na rychlé změny v prostředí rychle a snadno adaptovat
- kdo tuto schopnost nemá, se může lehce zmýlit
- znak, který v evoluční minulosti živočichů a rostlin indikoval kvalitu prostředí, v nově nastalých podmínkách totiž stejnou informaci již neposkytuje
- chyba, ke které pak dojde vlivem výběru špatné možnosti, může vést až do slepé uličky tzv. „ekologické pasti“

- ekologická past živočichů vzniká na podkladě činnosti člověka, kdy se zvěř nedovede s nápady člověka vypořádat
- co je ekologické pro člověka, nemusí být vždy ekologické pro organizmy (velká prosklená okna odrážející oblohu jsou ekologickou pasti pro ptáky)

IV/B/20 - Úživnostní podmínky v honitbách

1. Zhodnoťte úživnost lesních honiteb pro zvěř.
2. Zhodnoťte úživnost polních honiteb pro zvěř.
3. Jak zvyšujeme úživnost polních a lesních honiteb?
1 Zhodnoťte úživnost lesních honiteb pro zvěř.

- lesní honitby jsou většinou méně úživné než polní honitby
- lesní honitby jsou nejlepší s travním a keřovým podrostem, nejsou výhodné monokultury na velkých plochách (smrkové = hladové = studené = porosty) = škody zvěři - loupání, okus
- lesní políčka, osévání okraje lesních cest, výsadba plodonosných dřevin

2 Zhodnoťte úživnost polních honiteb pro zvěř.

- polní honitby jsou většinou více úživné než lesní honitby pro svojí nabídkovou pestrost
- nejlépe menší plochy s rozdílnými plodinami, ne velké mnohohektarové plochy = monodieta
- teplejší honitby s pestrou nabídkou (traviny, jeteliny, obiloviny, kukuřice, řepky)
- zdroj potravy = škody
- zdroj klidu = velké plochy
- špatně se zde loví = řepky, kukuřice = návaznost na les = biopásy

3 Jak zvyšujeme úživnost polních a lesních honiteb.

- menší zemědělské plochy, různé plodiny, střídání plodin
- pestrost potravní nabídky - osévání zvěřních políček (oplocení)
- výsev biopásů - zvyšuje pestrost nabídky
- výsadba biokoridorů - plodonosné dřeviny (kaštany, topinambury, kukuřice, kapusty)
- v lesních honitbách ponecháváme měkké okusové dřeviny

V/B/1 - Geneticky (dědičně) podmíněné choroby v chovu psů

1. Vysvětlete pojem dědičně podmíněné onemocnění a co je to pes - přenašeč.
2. Vyjmenujte některá dědičně podmíněná onemocnění psů.
3. Jakými způsoby se zjišťuje dědičně podmíněné onemocnění, jakou roli mohou v případě hrát chovatelské kluby a jakou FCI?
1. Vysvětlete pojem dědičně podmíněné onemocnění a co je to pes-přenašeč?
- Nemoc, která vzniká různými mutacemi, křížením druhů a chybného přenášení genetické informace.
- Pes, který na nemoc netrpí, pouze přenáší na jiné zvířata.
2. Vyjmenujte některá dědičně podmíněná onemocnění psů.
- Dwarfismus u vlčáků, svalová dystrofie zlatých retrívrů, Progresivní retinální atrofie - postupné odumírání světločivných buněk sítnice kvůli nedostatečnému zásobení krví způsobující šeroslepost až celkovou slepotu zhruba do dvou let věku, Cystinurie, Dyzplazie kyčelního kloubu.
3. Jakými způsoby se zjišťuje dědičně podmíněné onemocnění, jakou roli mohou v případě hrát chovatelské kluby a jakou FCI?
- Test DNA, vyřazení z chovu.

V/B/2 - Norování, individuální zkouška z norování

1. Jakou loveckou upotřebitelnost získá pes, který absolvoval bezkontaktní norování nebo individuální zkoušku z norování?
2. Vysvětlete pojem bezkontaktní norování, průběh zkoušky a co se při něm hodnotí.
3. Popište podmínky pro individuální zkoušku z norování.
1. Jakou loveckou upotřebitelnost získá pes, který absolvoval bezkontaktní norování nebo individuální zkoušku z norování?
- Kvalifikují psa pro práci pod zemí.
2. Vysvětlete pojem bezkontaktní norování, průběh zkoušky a co se při něm hodnotí.
- V žádném případě nesmí dojít k přímému kontaktu zvířat.
- Liška se uzavře v prvním kotli. Pes bude vypuštěn 0,5 m od vsuku a může být povzbuzován pouze, když je pes mimo noru. Časový limit pro vsouknutí je 1 minuta. Počáteční „pumpování“ není na závadu. Pes musí před prvním kotlem doléhat 1,5 minuty. Po uplynutí této doby se liška přežene do druhého kotle a opět uzavře. Při práci u prvního kotle a před přebíháním psa ke druhému kotli není možno jej pobízet. Doléhání u druhého kotle trvá 2 minuty. Čas doléhání u obou kotlů může být zkrácen na pokyn rozhodčích hlavního rozhodčího (zranění psa). Po ukončení práce u druhého kotle se liška přežene do třetího kotle, kde se opět uzavře. Pes se pustí ke třetímu kotli a následně odebere. Poté je znovu vpuštěn vsukem do nory a zhodnotí se disciplína d). Disciplína d) – rychlost se posuzuje podle dosaženého času od vypuštění až po dosažení třetího kotle. Opuštění nory během zkoušky s následným vsouknutím bez pobízení není za opuštění považováno. V průběhu celé zkoušky i mimo ní, nesmí dojít k přímému kontaktu psa s liškou. Pokud pes neukončí práci v prvním kole do 15 minut, hodnotí se „neobstál“.
- Ochota k práci, hlasitost, vytrvalost, rychlost
3. Popište podmínky pro individuální zkoušku z norování?
- pes starší 12 měsíců
- min 3 psi
- nory musí být v terénu, který umožňuje kopání
- musí být přítomen zástupce honitby (svědek) a veterinář
- Zájemce o tuto zkoušku pro následující rok podá přihlášku na předepsaném tiskopise do 31.12. na OMS
- 2 rozhodčí + uživatel honitby/pověřený zástupce

V/B/3 - Vnitřní a vnější (zevní) parazité psa

1. Vysvětlete pojem parazitóza a jak se parazité dělí.
2. Vyjmenujte alespoň tři zevní parazity psa a charakterizujte je.
3. Vyjmenujte alespoň tři vnitřní parazity psa a charakterizujte je.
1. Vysvětlete pojem parazitóza a jak se parazité dělí.
- parazitóza – onemocnění způsobené parazity.
- Vnitřní a vnější
2. Vyjmenujte alespoň tři zevní parazity psa a charakterizujte je.
- zákožky, trudníci, klíšťata, blechy, vši, všenky a další
- Blecha psí má červenohnědou barvu, skáče na vzdálenost až 1,5m. Při silném napadení psa nebo příležitostně blechy psí nepohrdnou ani člověkem či jiným hostitelem. Blechy nakladou vajíčka do skulin v podlaze, mezi prkny kotce, do spárů v boudě a do čalounění křesel a psích pelíšků. Za 5 - 12 dní se z nich vylíhnou larvy, které žijí mimo tělo hostitele a živí se organickými částečkami prachu. Přitom, pokud na ně narazí, sežerou i vajíčka tasemnice psí. Po 9 - 11 dnech se zakuklí a takto přežívají 11 - 20 dnů, pak se z nich líhnou blechy, které ihned vyhledávají hostitele. Živí se již pouze jeho krví - a to samci i samice blech. Pes se škrábe a kouše, může si způsobovat drobná poranění pokožky, která se druhotně infikují bakteriemi, může sežrat při vykusování srsti nakaženou blechu tasemnicí a čím dál častěji se také u psů vyskytuje alergie na bleší kousnutí. Kromě tasemnice blechy způsobují u silně napadených jedinců i chudokrevnost a přenášejí rovněž i některá bakteriální onemocnění. Pokud psa prohlížíme, svižné blechy nemusíme vždy zachytit pohledem, sama přítomnost blešího trusu v srsti je však průkazná (připomínají tvarem i barvou maková zrnka), rovněž tak stop po bleších kousancích. Kromě blech psích příležitostně nepohrdnou psem i blechy lidské, ježčí a kočičí. Jsou svižnější, menší a černého zabarvení.
- Zákožka psí, případně kočičí - je původcem svrabu u psa. Zákožka psí může přecházet i na člověka. Samice žijí pod kůží, kde si vyvrtávají chodbičky a kladou tam vajíčka. U psa se onemocnění nejprve projeví na řídce osrstěných místech, jako jsou uši, břicho, vnitřní strana stehen a později se šíří i na ostatní plochy kůže. Svrab vyvolává úporné svědění, pes si postižená místa škrábe a pokožka se z nich olupuje v šupinkách. Postižené zvíře je nutné oddělit od ostatních, ošetřit místa, kde se vyskytoval a předměty, které používal a při ošetřování psa používat ochranné gumové rukavice.
- Veš psí - na rozdíl od všenek a blech nejsou moc pohyblivé, při rozhrnutí srsti je vidět přisátá veš, která se nesnaží prchat jako všenky, ani neodskočí, jako blecha. Při silném napadení psa se vši zdržují kdekoli. Jinak dávají přednost hlavě, zvláště čenichu, těsnému okolí pysků, očí a uší. Vyskytují se poměrně často také zespoda na krku, na prsou a na hrudi. Na jednotlivé chlupy přilepují vši hnidy, které na rozdíl od lupů, celkem pevně drží. Naštěstí psí vši jsou méně časté než blechy a nejsou přenosné na člověka. Pes se nakazí pouze přímým stykem se zavšiveným jiným psem nebo při používání cizích hřebenů a kartáčů. Při odvšivení se postupuje podobně jako při odblešování psa.
3. Vyjmenujte alespoň tři vnitřní parazity psa a charakterizujte je.
- škrkavka - Škrkavkami je napadeno až 90 % štěňat a mladých psů. Tito červi asi 6 - 12 cm dlouzí parazitují v tenkém střevě. U dospělých psů se vyskytují škrkavky ve střevě poměrně zřídka, ale většina má v orgánech uloženy larvičky těchto parazitů. Štěňata se většinou již rodí infikovaná škrkavkami. Larvičky v orgánech feny se v poslední třetině březosti uvolní do krve a pronikají přes placentu do plodů. Zbývající dále cirkulují v krevním oběhu matky a po porodu jsou ještě vylučovány asi 3 týdny mlékem. S každým napitím jsou tedy štěněti dodáváni další nebezpeční paraziti. Po 2 – 4 týdnech se ve vajíčku vyvine larva a zralé vajíčko je schopno infikovat dalšího hostitele. Vajíčka jsou rozptýlena v prostředí a mohou po několik let nakazit nejen psy a kočky, ale i hospodářská a volně žijící zvířata. Škrkavky jsou pro zdraví nakaženého nebezpečné. Bývají většinou postižena všechna mláďata ve vrhu. Škrkavky ještě před dosažením tenkého střeva prodělávají migraci orgány nového hostitele. Po nakažení pronikají do jater, pak do plic, jsou vykašlány a polknuty. Teprve pak ve střevě dospívají. Postižená mláďata jsou ospalá, špatně prospívají a mají výrazně zvětšené napnuté bříško. Poškození plic se projevuje kašlem. Škrkavky vylučují jedovaté zplodiny, na které reaguje nervová soustava křečemi až ochrnutím. Silnější infekce může způsobit i úhyn mláděte. Odrostlejší a dospělá zvířata snášejí sice škrkavky lépe, klinické příznaky nejsou tak výrazné, ale larvičky uložené v orgánech znovu způsobují nakažení mláďat. Od psů a koček se může škrkavkami nakazit i člověk.
- Tasemnice - Tasemnice označujeme jako ploché červy. Jsou to vnitřní parazité žijící v tenkém střevě psů a koček. Jejich dlouhé a ploché tělo je tvořeno hlavičkou s háčky a přísavkami (jimi se ve střevě přichytí) a velkým počtem článků. Zadní články, obsahující zralá vajíčka, se oddělují a s výkaly nebo i samovolně vycházejí z těla ven (bílo-růžové články o velikosti cca 3x9 mm). K dokončení svého vývoje tasemnice potřebují jednoho nebo dva mezihostitele (např. blecha, různí savci, člověk).
- Tenkohlavec liščí - Dospělci tohoto hlísta žijí ve slepém a tenkém střevě (někdy i tlustém střevě) psovitých šelem. Dosahují velikosti v rozsahu od 4,5 do 7,5 cm. Typickým znakem je jejich tvar těla, kde přední část je úzká a zanořená do epitelu sliznice, naopak silná zadní část (obsahující pohlavní orgány) se nachází volně v lumenu střeva. Samička klade mnoho vajíček, které odcházejí společně s výkaly. Vajíčka mohou zůstat životaschopná a infekční ve vnějším prostředí mnoho let, což vede k vysoké míře infekcí u psů. Přesněji řečeno, vajíčka mohou přežívat ze zimy do horkého léta, a to zejména ve vlhkých a stinných místech. Psi se nakazí, pouze pokud pozřou infekční larvu. Závažné infekce mají za následek krvavý průjem, hubnutí, dehydrataci, anémii a v nejvíce extrémních případech smrt.

V/B/4 - Zkoušky vloh, zkoušky z vodní práce

1. V čem spočívá specifikum Zkoušek vloh?
2. Jaké typy výkonu se u psa předpokládají při práci na vodě?
3. Na kterých typech zkoušek je vodní práce zařazena?
1. V čem spočívá specifikum Zkoušek vloh?
- Zkoušky vloh jsou potřebné z chovatelského hlediska, neboť pes na nich nejlépe ukáže vrozené vlastnosti, které nejsou doposud ovlivněné vyšším stupněm výcviku. Jsou důležité také z hlediska kontroly dědičnosti, vhodné pro kontrolu výchovy štěněte a včasné započetí výcviku. Je proto žádoucí, aby se těchto zkoušek zúčastňovalo co nejvíce mladých ohařů (stavěcích psů).Zkoušek vloh se mohou zúčastnit ohaři (stavěcí psi) všech plemen a to pouze jedenkrát, než obstojí.
2. Jaké typy výkonu se u psa předpokládají při práci na vodě?
- Od psa se očekává, že bude přinášet zvěř z hluboké vody. Dále pes musí umět prohledat rákosí, nalezenou vodní pernatou vypíchnout a nebo ji vytlačit na volnou hladinu. Ohař by při práci v rákosí neměl pernatou zvěř vystavovat, ale sám ji bez povelu vypíchnout.
3. Na kterých typech zkoušek je vodní práce zařazena?
- VZ, VP/SZVP, PZ, memoriály

V/B/5 - Infekční a neinfekční choroby psů

1. Uveďte tři infekční nemoci psů a jejich původce.
2. Uveďte dva příklady neinfekčního onemocnění psů.
1. Uveďte, které infekční nemoci psů jsou přenosné na člověka.
1. Uveďte tři infekční nemoci psů a jejich původce.
- Vzteklina – Nejčastěji dochází k přenosu kousnutím a přímým kontaktem s nemocným zvířetem. Velkým nebezpečím jsou nemocná volně žijící zvířata, u nichž je nápadné, že ztrácejí přirozenou plachost a přibližují se k lidem.
Původcem vztekliny je RNA virus z rodu Lyssavirus z čeledi Rhabdoviridae. Jedná se o poměrně jednoduše stavěný obalený virus, jehož virion má tvar projektilu.
- Psinka – Zdrojem infekce v přírodě mohou být některé druhy volně žijících zvířat (tchoř, kuna), nebo kontakt s nemocným psem. Psinku způsobuje Morbillivirus, velký obalený RNA virus, který je příbuzný lidskému viru spalniček.
- Infekční hepatitida – Neboli infekční zánět jater psů je virové onemocnění, původcem je psí adenovirus typu 1
2. Uveďte dva příklady neinfekčního onemocnění psů.
- Cystinurie je poruchou trávicího traktu, respektive ledvinových tubulů. Jejím důsledkem je tvorba močového písku a kamenů. Dochází při ní k narušení filtrace krve, což je důležité pro očištění celkového filtračního ústrojí psa (ledviny, střeva, plíce) a absorpci důležitých látek.
- Dysplazie kyčelního kloubu
- Následky zranění, otravy,….
3. Uveďte, které infekční nemoci jsou přenosné na člověka.
- Vzteklina, leptospiróza, borelióza, salmonelóza, larvální toxokaróza, toxoplazmóza.

V/B/6 - Dohledávka drobné zvěře

1. Jak jsou psi v rámci zkoušek prověřováni vzhledem ke schopnosti dohledat drobnou zvěř?
2. Jaký je rozdíl mezi pohozenou zvěří a tzv. „vlečkou“?
3. Jaký je praktický význam dohledávky, kdy a jak se musí provádět?
1. Jak jsou psi v rámci zkoušek prověřováni vzhledem ke schopnosti dohledat drobnou zvěř?
- Pohozená – pes vidí nebo slídění, dohledávka v rákosí, vlečka, klid – ohaři,
2. Jaký je rozdíl mezi pohozenou zvěří a tzv. „vlečkou“?
- Pohozená zvěř již na určené místo.
- Vlečka se tahá po směru srsti. Musí se určit nástřel.
3. Jaký je praktický význam dohledávky?
- Dohledání postřelené zvěře

V/B/7 - Podzimní zkoušky, individuální zkoušky barvářů

1. Jakou loveckou upotřebitelnost může pes získat na podzimních zkouškách a které disciplíny se na nich společně zkouší?
2. Která plemena se mohou podzimních zkoušek zúčastňovat?
3. K čemu kvalifikují psa úspěšně složené Individuální zkoušky barvářů?
1. Jakou loveckou upotřebitelnost může pes získat na podzimních zkouškách a které disciplíny se na nich společně zkouší?
- PZ kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro vyhledávání, dohledání a přinášení drobné zvěře.
- Přinášení kachny z hluboké vody, vlečka se srstnatou, pohozená s pernatou, vodění na řemeni, hlasitost, nos, poslušnost, slídění
2. Která plemena se mohou podzimních zkoušek zúčastňovat?
- PZ se mohou účastnit všechna lovecká plemena
3. K čemu kvalifikují psa složené individuální zkoušky barvářů?
- Kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného k dosledu spárkaté zvěře

V/B/8 - Preventivní opatření v chovu psů a povinné očkování

1. Vysvětlete pojem preventivní opatření v chovu psů a vyjmenujte jejich typy.
2. Vyjmenujte onemocnění, proti kterým se pes běžně očkuje, vysvětlete jeho význam, a kam se zaznamenává.
3. Jak lze psy chránit proti cizopasníkům?
1. Vysvětlete pojem preventivní opatření v chovu psů a vyjmenujte jejich typy.
- Dodržování standardů, genetické vlastnosti, nekřížení,…
2. Vyjmenujte onemocnění, proti kterým se pes běžně očkuje, vysvětlete jeho význam a kam se zaznamenává?
- psinka, inf. hepatitida, parvoviróza, leptospiróza, vzteklina, koronaviróza.
- pro zvýšení imunity vůči určitým nemocem – slabá nemoc nebo protilátky
- do očkovacích průkazů
3. Jak lze psy chránit proti cizopasníkům?
- Pravidelné odčervování
- Správná hygiena
- Vyhýbat se podáváním syrového masa
- Čisté prostředí

V/B/9 - Lesní zkoušky

1. Jakou loveckou upotřebitelnost může získat pes při Lesních zkouškách a které disciplíny se na nich zkouší?
2. Pro která plemena loveckých psů jsou Lesní zkoušky vypisovány?
3. Vysvětlete pojmy šoulačka, následování, odložení a vyhánění zvěře z odložení.
1. Jakou loveckou upotřebitelnost může získat pes při Lesních zkouškách a které disciplíny se na nich zkouší?
- K vyhledávání, dohledání a přinášení drobné zvěře hlavně v lesních honitbách a k vyhledávání a dosledu spárkaté zvěře.
- nos, hlasitost, poslušnost a ovladatelnost, vodění psa, odložení, práce před barvou, dohledávka a přinášení, vlečka, slídění, vyhánění,…
2. Pro která plemena loveckých psů jsou lesní zkoušky vypisovány?
- Všechny mimo jezevčíky a teriéry – přinášení drobné
3. Vysvětlete pojmy šoulačka, následování, odložení a vyhánění zvěře z odložení.
- šoulačka – Způsob lovu spárkaté. Myslivec se tiše a opatrně pohybuje honitbou, snaží se zvěř najít, přiblížit se k ní a potom ji ulovit. Pes musí jít volně za patami bez vodítka a na nenápadný pokyn musí zaujmout polohu v sedě nebo daun.
- následování - pes musí u nohy následovat vůdce, když se vůdce zastaví, musí si pes sednout a vyčkat a když vůdce pokračuje, musí pes bez slyšitelného povelu následovat.
- odložení – Zanechání loveckého psa samotného na určeném místě
- vyhánění zvěře z odložení – Zanechání psa na ochoz, popojítí pryč, povel Hledej, musí vyhánět

V/B/10 - Specifikace péče o loveckého psa

1. Jak by měl vypadat kotec a bouda pro psa, upravuje to legislativa?
2. Jaké jsou dva základní přístupy k výživě psa?
3. Jak vypadá denní péče o psa, co a jak často se provádí?
1. Jak by měl vypadat kotec a bouda pro psa, upravuje to legislativa?
- Legislativa to neupravuje
- Kotec a bouda má být tak velký aby pes v boudě mohl pohodlně stát a otočit se, dvě místnosti – jedna zateplená. Pod střechou a dostatečný výběh alespoň 6m2, aby se pes mohl proběhnout.
2. Jaké jsou dva základní přístupy k výživě psa?
- Psovi vybíráme stravu podle zátěže a velikosti psa a vybíráme mu jen stravu, která je pro něj vhodná a nebude mu příliš zatěžovat organismus
3. Jak vypadá denní péče o psa, co a jak často se provádí?
- Denní kartáčování, pravidelná kontrola srsti, koupání

V/B/11 - Všestranné zkoušky

1. Jaké typy loveckého výkonu se zkouší na Všestranných zkouškách a jakou loveckou upotřebitelnost na nich pes získává?
2. Pro která plemena se Všestranné zkoušky pořádají a jak se označují úspěšní psi?
3. Jaký je rozdíl Všestranných zkoušek pro ohaře a pro ostatní plemena?
1. Jaké typy loveckého výkonu se zkouší na Všestranných zkouškách a jakou loveckou upotřebitelnost na nich pes získává?
- Na všestranných zkouškách zkouší veškeré dovednosti psa
- VZ kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného k vyhledávání, dohledání a přinášení drobné zvěře a pro vyhledávání a dosled spárkaté zvěře, a to ve všech přírodních podmínkách.
2. Pro která plemena se Všestranné zkoušky pořádají a jak se označují úspěšní psi?
- Pro veškerá lovecká plemena
- Univerzální
3. Jaký je rozdíl Všestranných zkoušek pro ohaře a pro ostatní plemena?
- VZ ohařů jsou dvoudenní, + vystavování a společný hon

V/B/12 - Pojmy stavění, vystavování, slídění a přinášení

1. Vysvětlete pojem stavění zvěře a slídění za zvěří.
2. Vysvětlete pojem vystavování zvěře a popište, jak správně vypadá.
3. Vysvětlete pojem hledání zvěře a přinášení zvěře.
1. Vysvětlete pojem stavění zvěře a slídění za zvěří.
- Stavění zvěře - pes utíkající zvěř staví, zastavuje ji
- Slídění za zvěří - Lov zvěře v houštinách nebo rákosí za pomocí psa, přičemž myslivec střídavě popochází a přestupuje. Pes z houštiny má zvěř vyhnat a hlasitě pronásledovat až na okraj porostu.
2. Vysvětlete pojem vystavování zvěře a popište, jak správně vypadá.
- Vystavování by se dalo vysvětlit jako speciální způsob označení zvěře a to zvláště zvěře pernaté. Zhruba řečeno pes, který zvěř navětří, strne v nehybném postoji a čeká, až k němu dorazí vůdce a dá mu povel k další práci. Poloha, ve které pes strne, se může v rámci plemen i konkrétních jedinců lehce lišit. Například plemena anglických ohařů – setrů, vystavovala původně v sedě (podle toho se také jmenují). Většina psů vystavuje ve stoje a má pokrčený přední běh. Vystavování je základní vlastností ohařů a mělo by být vrozené.
3. Vysvětlete pojem hledání zvěře a přinášení zvěře.
- Hledání zvěře – Činnost, při které lovecký pes cíleně vyhledává živou zvěře.
- Polní činnost (Lesní činnost – slídění)
- Přinášení zvěře – Pes zvěř přinese, usedne před vůdcem a vyčká se zvěří v mordě, dokud ji vůdce nepřevezme

V/B/13 - Základní principy chovu, druhy chovu loveckých psů

1. Kdo stanovuje podmínky pro zařazení do chovu u jednotlivých plemen a jaké obecně jsou?
2. Jak dlouho je fena březí a kdy nejdříve je možné od ní odebrat štěňata?
3. Jaké jsou základní druhy chovu loveckých psů?
1. Kdo stanovuje podmínky pro zařazení do chovu u jednotlivých plemen a jaké obecně jsou?
- Klub jednotlivého plemene
- musí to být standard plemen, bez genetických vad, musí splnit podmínky uchovnění – zkoušky, výstavy, ….
2. Jak dlouho je fena březí a kdy nejdříve je možné od ní odebrat štěňata?
- 60 – 63 dní
- od 12 týdnů
3. Jaké jsou základní druhy chovu loveckých psů?
- Volný, evidovaný, řízený, kontrolovaný, výběrový

V/B/14 - Barvářské zkoušky, předběžné zkoušky barvářů

1. Jakou kvalifikaci může pes získat na barvářských zkouškách a jaké disciplíny se na nich zkouší?
2. Pro která plemena se barvářské zkoušky konají?
3. Jaké zkoušky se vypisují speciálně pro plemena barvářů a co se na nich zkouší?
1. Jakou kvalifikaci může pes získat na barvářských zkouškách a jaké disciplíny se na nich zkouší?
- Dosled spárkaté zvěře v lesním porostu na barvě starší 12 hodin
2. Pro která plemena se barvářské zkoušky konají?
- Ohaři, slídiči, honiči, barváři, jezevčíci a teriéři
3. Jaké zkoušky se vypisují speciálně pro plemena barvářů a co se na nich zkouší?
- Předběžné zkoušky barvářů, Individuální zkoušky barvářů, celostátní soutěže barvářů

V/B/15 - Honičské zkoušky a barvářské zkoušky honičů

1. Jakou loveckou upotřebitelnost může pes získat na Honičských zkouškách?
2. Které disciplíny se zkouší na Barvářských zkouškách honičů?
3. Jaké je žádoucí chování honiče na stopě zvěře, jakou zvěř má preferovat a jak se chovat vůči živé a jak vůči zhaslé zvěři?
1. Jakou loveckou upotřebitelnost může pes získat na Honičských zkouškách?
- k vyhledávání a dosledu spárkaté zvěře (vysoké a černé).
2. Které disciplíny se zkouší na Barvářských zkouškách honičů?
Barvářských zkoušek honičů (BZH) se mohou účastnit všechna plemena mimo ohařů.
- 1. Vodění na řemeni – volně, na řemeni
2. Odložení – volně, na řemeni
3. Dosled černé zvěře na uměle založené šlapané, nepobarvené stopě - na řemeni nebo volně
- hlásič, oznamovač
4. Chování u střelené zvěře
5. Poslušnost
3. Jaké je žádoucí chování honiče na stopě zvěře, jakou zvěř má preferovat a jak se chovat vůči živé a jak vůči zhaslé zvěři?
- Honič by měl umět sledovat stopu kusu zvěře a nepřecházet na jinou
- Černou zvěř
- Preferovat má zvěř černou, lišky a zajíce Hlásit ji, sledovat ji
- Nenačínat
- Živá zvěř – drobnou nahánět proti lovci a velkou zvěř staví a umožní tak lovci, aby se k ní přiblížil a usmrtil ji.

V/B/16 - Ochrana psa, ochranné pomůcky při práci loveckého psa

1. Popište pomůcky pro pasivní ochranu loveckého psa.
2. Popište pomůcky pro aktivní ochranu loveckého psa.
3. Popište pomůcky psovoda pro poskytnutí podpory a ochrany loveckého psa.
1. Popište pomůcky pro pasivní ochranu loveckého psa.
- léky – odčervení, šampón antiparazitní, kvalitní strava,…
2. Popište pomůcky pro aktivní ochranu loveckého psa.
- GPS, ochranné obojky, vesty,..
3. Popište pomůcky psovoda pro poskytnutí podpory a ochrany loveckého psa.
- Tekutiny, deka, lékárnička,…

V/B/17 - Memoriály, field trial a soutěže

1. Vyjmenujte nejvýznamnější memoriály pro ohaře pořádané dlouhodobě v České republice.
2. Vyjmenujte nejvýznamnější memoriály pro ostatní plemena pořádané dlouhodobě v České republice.
3. Popište druhy Field trialů a rozdíl mezi nimi.
1. Vyjmenujte nejvýznamnější memoriály pro ohaře pořádané dlouhodobě v České republice.
- Memoriál Richarda Knolla – Mistrovství ohařů ČR
- Memoriál Karla Podhajského – Mezinárodní mistrovství ČR
2. Vyjmenujte nejvýznamnější memoriály pro ostatní plemena pořádané dlouhodobě v České republice.
- Memoriál Mileny Štěrbové – Slídiči
- Memoriál Rudolfa Kristla - Jezevčíci
3. Popište druhy Field trialů a rozdíl mezi nimi.
- Cílem Field Trialů je vybrat nejlepší z nejlepších
- Mezinárodní Field Trial retrívrů – Samostatná zkouška přinášení na praktických honech a retrívři v ní prokazují loveckou upotřebitelnost
- Jarní Field Trial – Pro kontinentální ohaře se koná výhradně v poli na koroptví zvěři.
- Letní Field Trial – Výhradně na poli. Práce musí odpovídat skutečnému lovu. Hodnotí se práce psa před výstřelem.
- Podzimní Field Trial - Podzimní Field Trial kontinentálních ohařů se koná výhradně v polní práci. Práce musí přesně odpovídat skutečnému lovu. Pokud je to možné, měl by při ní být uloven jeden kus zvěře před každým psem. Je hodnocena práce psa před výstřelem i po něm. Před výstřelem musí pes vyhledat a vystavět zvěř. Po výstřelu musí dohledat a přinést střelenou či postřelenou zvěř.

V/B/18 - Práce vodiče, oznamovače, hlasitého oznamovače, hlasiče

1. Popište práci vodiče na řemeni a vodiče na volno.
2. Popište práci oznamovače a hlasitého oznamovače.
3. Popište práci hlasiče.
1. Popište práci vodiče na řemeni a vodiče na volno.
- Vodič na řemeni – Práce psa na pobarvené nebo šlapané stopě. Pes na barvářském řemeni dovede vůdce od nástřelu až ke kusu spárkaté zvěře.
- Vodič na volno - Postupně dochází k vůdci a dovede ho ke kusu
2. Popište práci oznamovače a hlasitého oznamovače.
- Oznamovač – dojde po vypuštění z vodítka ke zvěři, vrátí se ke cvičiteli a oznámí mu nějakým způsobem, že ji našel /např. vezme řemínek do mordy/ a dovede ho k ní.
- Hlasitý oznamovač – Pes nalezenou zvěř nehlásí na místě u zvěře, ale dojde si pro vůdce a hlasitě ho dovede ke zhaslému kusu.
3. Popište práci hlásiče.
- Hlásič –Vyžaduje se, aby pes od nalezené zvěře neodešel, tuto intenzivně hlásil až do příchodu vůdce.

V/B/19 - Dosled spárkaté zvěře

1. Jaké je žádoucí chování psa při úspěšném dokončení dosledu spárkaté zvěře?
2. Jaké je nežádoucí chování psa při úspěšném dokončení dosledu spárkaté zvěře?
3. Uveďte alespoň tři druhy zkoušek, které kvalifikují psa k dosledu spárkaté zvěře.
1. Jaké je žádoucí chování psa při úspěšném dokončení dosledu spárkaté zvěře?
- Hlásení
2. Jaké je nežádoucí chování psa při úspěšném dokončení dosledu spárkaté zvěře?
-Načínání, hrobaření, zatajování
3. Uveďte alespoň tři druhy zkoušek, které kvalifikují psa k dosledu spárkaté zvěře?
- Lesní zkoušky, barvářské zkoušky, všestranné zkoušky, zkoušky k vyhledávání, vyhánění a nadhánění spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 55cm

V/B/20 - Pomůcky pro výcvik loveckých psů

1. Vyjmenujte základní pomůcky používané při výcviku psa a k čemu se používají?
2. Jaké jsou typy vodítek a řemenů, jaký je jejich význam a rozdíl použití?
3. Jaký je rozdíl a význam píšťalky nebo povelky pro ovládání psa?
1. Vyjmenujte základní pomůcky používané při výcviku psa a k čemu se používají?
- píšťalka – přivolávání, ovládání psa na dálku
- Pro výcvik používáme výchovné pomůcky. Jako pochvala slouží pohlazení či pamlsek. Jako mírné donucovací prostředky se používají vodítko, škrtící obojek a dlouhá šňůra.
- Kozlík – aportovací činka
2. Jaké jsou typy vodítek a řemenů, jaký je jejich význam a rozdíl použití?
- Barvářský řemen - minimálně 5 m dlouhé vodítko, nejlépe kožené. Jiné materiály mohou při prudkém zatažení psa způsobit nepříjemné odřeniny a spáleniny na ruce. Kůže se také tak snadno nezamotává.
- Výstavní vodítko – Jednoduché vodítko bez potřeby obojku. Na výstavy
- Obyčejné vodítko – potřeba mít obojek. Z různých materiálů. Zajištění psa
3. Jaký je rozdíl a význam píšťalky a povelky pro ovládání psa?
- Píšťalka – výcvik psa
- Povelka - Psy, které hodláme využívat i v honičských pracích (honiče, teriéry, jezevčíky), je dobré přivykat na přivolání také na signální trubku (povelku) nebo volský roh, u nichž je rádius slyšitelnosti podstatně větší. Zabráníme tím zbytečně dalekému honění zvěře, respektive přechodu psa do další neobstoupené leče, do sousední honitby apod.

VI/B/1 - První pomoc při bezvědomí

1. Co je bezvědomí a v čem spočívá jeho nebezpečnost?
2. Jaké mohou být příčiny bezvědomí?
2. Jak ošetřujeme postiženého v bezvědomí?
1. Co je bezvědomí a v čem spočívá jeho nebezpečnost?
- je projevem poruchy činnosti centrální nervové soustavy a stav útlumu vědomí a bdělosti různé intenzity. Je vždy obrazem funkčního, nebo anatomického poškození mozku a bezprostředně ohrožuje život člověka, především udušením
2. Jaké mohou být příčiny bezvědomí?
- Mezi příčiny bezvědomí můžeme řadit různé druhy úrazů, otravu alkoholem, léky nebo houbami, dále sem patří otřes mozku, cévní mozková příhoda, nízká hladina cukru v krvi atd.
3. Jak ošetřujeme postiženého v bezvědomí?
- U pacienta postupujete jako v předchozím případě – tj. voláte linku záchranné pomoci. Položíte ho na tvrdou podložku, zakloníte hlavu, zkontrolujete obsah dutiny ústní, máte-li podezření na poranění krční páteře (například u pádů z výšky) pouze předsunete tahem za bradu dolní čelist. Zkontrolujete, zda pacient dýchá a jestli mu pravidelně bije srdce. Je nutné zkontrolovat, jestli vidíte dýchací pohyby hrudníku a zda nejsou přítomné dechy nepravidelné nebo lapavé. Důležité také je, jakou má postižený barvu kůže. Pokud jsou základní životní funkce v pořádku, uložíte postiženého do stabilizované polohy a vyčkáte příjezdu lékaře. V opačném případě začnete s oživováním pacienta. Nikdy pacientovi v bezvědomí nedáváte nic do úst tj. léky, jídlo ani tekutiny.

VI/B/2 - První pomoc při šoku

1. Čím může být šok vyvolán?
2. Jaké jsou příznaky šoku?
2. Jak ošetřujeme člověka postiženého šokem?
1. Čím může být šok vyvolán?
- Netečnost, ospalost, neklid, promodralá pokožka, třas, pot, nepravidelné dýchání, nevolnost, zvracení
2. Jaké jsou příznaky šoku?
- Různé příčiny – bolest po poranění, cizorodé látky, infekce, popáleniny, alergie na léky nebo jedy (hmyz, zmije)
3. Jak ošetřujeme člověka postiženého šokem?
- Stavění krvácení, zajištění psychického klidu
- Ochrana proti přehřátí nebo podchlazení

VI/B/3 - První pomoc při úrazech způsobených pádem

1. Které typy poranění vznikají při pádech?
2. Jak ošetřujeme otřesy mozku?
3. Jak postupujeme při poranění páteře?
1. Které typy poranění vznikají při pádech?
- Zlomeniny, otřes mozku,
2. Jak ošetřujeme otřesy mozku?
- Protišoková opatření (5T), teplo, kontrola funkcí, lékař
3. Jak postupujeme při poranění páteře?
- Nepohybovat s poraněným (výjimka – resuscitace), obložit hlavu, 5T, kontrola funkcí, záchranná služba

VI/B/4 - První pomoc při zlomeninách a zhmožděninách

1. Jak ošetřujeme zlomeniny?
2. V čem spočívá nebezpečí otevřené zlomeniny a jak ji ošetřujeme?
3. Jak ošetřujeme poranění kloubů?
1. Jak ošetřujeme zlomeniny?
- Snažíte se znehybnit zlomenou končetinu dlahou, přičemž dlaha musí svojí délkou přesahovat dva sousední klouby poraněné kosti. Tedy pokud je zlomené předloktí, dlaha nám přesahuje na jednom konci zápěstí a na druhém konci loketní kloub. Nemáte-li po ruce žádnou dlahu, pokusíte se improvizovat – vhodná je rovná větev, lyžařská hůlka, smotaná deka, rovná tyč omotaná šátkem, smeták, lyže z obou stran pacientových dolních končetin apod. Zlomeninu horní končetiny můžete znehybnit trojcípým šátkem, kdy uděláte závěs horní končetiny. Pacient si ji může držet v tzv. úlevové poloze, to je poloha, ve které ho zraněná část těla nejméně bolí. Zlomeninu dolní končetiny můžete fixovat svázáním obou pacientových nohou k sobě a to v oblasti stehen, kolen a kotníků – tím je zraněná dolní končetina fixována ke zdravé. Cílem fixace je znehybnění, zabránění pohybu kostních úlomků proti sobě, což je samo o sobě velmi bolestivé.
2. V čem spočívá nebezpeční otevřené zlomeniny a jak ji ošetřujeme?
- Primární zástava krvácení – život ohrožující
- protišoková opatření, fixace
3. Jak ošetřujeme poranění kloubů?
- Podvrknutí – studený obklad, fixace obinadlem
- Vykloubení – fixace, závěs ruky, transport k lékaři

VI/B/5 - První pomoc při požití cizorodých látek a při poranění oka

1. Jmenujte některé látky vyvolávající otravy.
2. Jak ošetřujeme postiženého při požití cizorodých látek?
3. Jak ošetřujeme poranění oka?
1. Jmenujte některé látky vyvolávající otravu.
- houby, nadměrný alkohol, benzín, saponáty, kyseliny, zásady
2. Jak ošetřujeme postiženého při požití cizorodých látek?
- rychle vyvolat zvracení, nenechat usnout, kontrolovat životní funkce, záchranná služba
3. Jak ošetřujeme poranění oka?
- Výplach čistou vodou – jinak lékař

VI/B/6 - První pomoc při popáleninách a omrzlinách

1. Které stupně popálenin a omrzlin známe?
2. Jak ošetřujeme popáleniny?
3. Jak ošetřujeme omrzliny?
1. Které stupně popáleni a omrzlin známe?
- Popáleniny: 1. – 3. stupeň (zarudnutí – puchýře – otevřené rány)
- Omrzliny: 1. – 3. stupeň (bledá pokožka, mravenčení – nažloutlá pokožka, puchýře – odumřelá necitlivá tkáň)
2. Jak ošetřujeme popáleniny?
- u lehčích popálenin ponořit popáleninu do studené vody, překrýt sterilní gázou, čistým kapesníkem, prostěradlem. U těžších popálenin překryjeme, provedeme protišoková opatření, převoz vleže.
3. Jak ošetřujeme omrzliny?
- postiženého umístíme do tepla, svlékneme mu promrzlý oděv, teple ho přikryjeme. Podáváme mu teplé tekutiny, masírujeme a pohybujeme končetinami. Při lehkých omrzlinách přikládáme teplé obklady, ponoříme končetiny do vlažné vody. Při těžších omrzlinách překryjeme sterilním obvazem a postupujeme jako u těžších popálenin. Při bezvědomí postupujeme podle pravidel obnovení životně důležitých funkcí a podle opatření při poruše vědomí.

VI/B/7 - První pomoc při řezných, sečných a bodných ranách

1. Co je nejdůležitější při ošetřování otevřených ran?
2. Jak ošetřujeme řeznou a sečnou ránu?
3. Jak postupujeme při vbodnutí cizího tělesa do různých částí těla?
1. Co je nejdůležitější při ošetřování otevřených ran?
- uškrcení – zamezení přístupu krve
2. Jak ošetřujeme řeznou a sečnou ránu?
- Zastavení krvácení, u amputací zaškrcení
- Nevyjímat zabodnuté předměty
- Desinfekce
- Překrytí sterilní gázou
- Protišoková opatření (5T), životní funkce
3. Jak postupujeme při vbodnutí cizího tělesa do různých částí těla?
- Předmět nevyndáváme, uškrtíme

VI/B/8 - První pomoc při poranění zvířetem

1. Která zvířata jsou nebezpečná v souvislosti s provozováním myslivostí?
2. Jak ošetřujeme otevřené poranění způsobené zvířetem?
3. Jak ošetřujeme bodnutí hmyzem a uštknutí zmijí?
1. Která zvířata jsou nebezpečná v souvislosti s provozováním myslivosti?
- Nakažená zvířata bakteriemi, prvoky, viry, plísněmi, parazity
- Zooantrponóza
2. Jak ošetřujeme otevřené zranění způsobené zvířetem?
- Dezinfekce, sterilní krytí, imobilizace, ledovat, transport
3. Jak ošetřujeme bodnutí hmyzem a uštknutí zmijí?
- Dezinfikovat, sterilně přikrýt, imobilizace končetiny, ledování

VI/B/9 - Lékárnička a její obsah

1. Jaký je význam lékárničky?
2. Kdy je předepsáno nošení lékárničky?
3. Co by mělo být obsahem lékárničky?
1. Jaký je význam lékárničky?
- První pomoc
2. Kdy je předepsáno nošení lékárničky?
- Na společném honu, minimálně autolékárnička v autě,…
3. Co by mělo být obsahem lékárničky?
- Obsah má odpovídat nejméně obsahu automobilové lékárničky. (Min. septonex – nebo jiná desinfekce, Framykoin zásyp, sterilní gáza skládaná, Spofaplast s polštářkem, kapesní obvaz hotový, obinadlo škrtící pryžové, obvaz krycí sterilní, šátek trojcípý, gumové rukavice, analgetikum – tablety proti bolesti.)

VI/B/10 - Mířidla a zaměřovače loveckých zbraní

1. Do jakých základních skupin se dělí mířidla a zaměřovače loveckých zbraní?
2. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých typů mířidel a zaměřovačů?
3. Popište mechanická mířidla brokovnice a kulovnice.
1. Do jakých základních skupin se dělí mířidla a zaměřovače loveckých zbraní?
- mechanická (muška, hledí, dioptry) – optická (puškohledy, kolimátory) buď podskupina a nebo přímo vlastní skupina – elektronické (noktovizory, termovize, puškohledy na principu kamer, ..)
2. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých typů mířidel a zaměřovačů?
- mechanické – nejstarší a nejuniverzálnější. Využité na kontaktní vzdálenost 50 m, využité při veškerém počasí, které na ně nemá vliv. Většinou pevně spojeny se zbraní, velmi odolné a lehce korigovatelné.
- optické – použitelné na velké vzdálenosti stovky metrů, zmenšuje se pozorovaný prostor (dle velikosti vstupní optiky, náchylné na otřesy, drahé.
- elektronické – využívají vnitřní elektroniku pro kterou je nutné zajistit napájení, přísvit, některé mají znatelné zpoždění. Zobrazený obraz může být posunut i o sekundu proti reálu. Velmi drahé.
3. Popište mechanická mířidla brokovnice a kulovnice.
- Kulovnice – muška hledí, či dioptr
- Brokovnice – muška (kulička) a jako hledí se používá lišta na hlavni.

VI/B/11 - Montáže zaměřovacích dalekohledů

1. Které jsou základní požadavky kladené na montáž puškohledu?
2. Uveďte základní typy montáží a jejich výhody.
3. Jaké problémy může přivodit špatně zvolená, nekvalitní nebo nevhodně instalovaná montáž?
1. Které jsou základní požadavky kladené na montáž puškohledu?
- stálost uchycení a nastřelení, možnost sejmutí a opětovného nasazení při zachování nastřelení. Jednoduchost ovládání. Dostatečná pevnost, aby unesla puškohled hlavně a vydržela namáhání při výstřelu.
2. Uveďte základní typy montáží a jejich výhody.
- Otočná (jednodílná, dvoudílná, s můstkem), sedlová montáž blaser,rapid2000, násuvná (rybuny)
3. Jaké problémy může přivodit špatně zvolená, nekvalitní nebo nevhodně instalovaná montáž?
- nepřesnost zásahu, pokud je špatně nastřelená, mířím jinam než střílím, stejně tak pokud je výš nebo níž než mám oko (hlava se opře o pažbu a stejně dalekohledem nevidím). Stejně tak musí být zajištěn pohodlný přístup k výhoznému okýnky pro nabytí a vybití náboje. Pokud je nekvalitní, tak může docházet k posunu a nebo pohybu záměrného kříže, takže zbraň neudrží nástřel.

VI/B/12 - Balistika brokového výstřelu

1. Popište vnitřní a přechodovou balistiku brokového výstřelu.
2. Popište vnější balistiku brokového výstřelu.
3. Které aspekty mají vliv na formování brokového shluku?
1. Popište vnitřní a přechodovou balistiku brokového výstřelu.
- po zážehu střelného prachu dojde k nárůstu tlaku a tento uvede v pohyb zátku a nebo košíček s broky. Pohybem jsou broky stlačeny a nabírají rychlost. Po opuštění hlavně zátka a košíček zpomalují a broky se pohybují v hloučku vpřed.
2. Popište vnější balistiku brokového výstřelu.
- po výstřelu broky se oddělí od zátky a nebo košíčku a dále letí v hloučku vpřed. Čím dál od ústí hlavně tím se shluk prodlužuje a rozšiřuje.
3. Které aspekty mají vliv na formování brokového shluku?
- Zahrdlení zbraně – jestli je při ústí shluk stlačen a jak, popřípadě roztažen. zda je shluk vystřelen v košíčku a nebo volně, velikost broků

VI/B/13 - Balistika kulového výstřelu

1. Popište vnitřní a přechodovou balistiku kulového výstřelu.
2. Popište vnější balistiku kulového výstřelu.
3. Které informace zjistíme z balistických tabulek? Co je ONV?
1. Popište vnitřní a přechodovou balistiku kulového výstřelu.
- zažehnutý prach zvyšuje tlak v nábojnici a začne vytlačovat střelu z nábojnice, je hnána vpřed, tato se zařeže do drážek a začíná se roztáčet dle stoupání drážek. Na ústí jde k expanzi plynů a ještě naposledy urychlí střelu. Po opuštění hlavně se již střela pohybuje rotačně vpřed.
2. Popište vnější balistiku kulového výstřelu.
- Střela se pohybuje rotačně vpřed po balistické křivce (za horní vrcholem se křivka zkracuje a směřuje rychleji k zemi). Rotací se vynulují výrobní nepřesností a zvyšuje se přesnost a dolet.
3. Které informace zjistíme z balistických tabulek? Co je ONV?
- Z tabulek se vyčtou, rychlosti, energie v různých vzdálenostech od ústí hlavně, pro danou nadmořskou výškou, tvar balistické křivky.
- ONV- Optimální nástřelná vzdálenost.

VI/B/14 - Nastřelování zbraní

1. Popište, jak se zjišťuje střední zásah brokovnice a kulovnice.
2. Popište stručně postup při nastřelování zbraně s mechanickými mířidly.
3. Popište stručně postup při nastřelování zbraně s optickým zaměřovačem.
1. Popište, jak se zjišťuje střední zásah brokovnice a kulovnice.
- U kulovnice – vemeš dva zásahy a uprostřed je střed, spouští s dalším a v 1/4 je střední zásah všech 3, spojíš se 4 a v ¼ je střed všech4.
- U brokovnice – opíšeme křivku kolem všech vnějších zásahů a uprostřed je střed zásahů


2. Popište stručně postup při nastřelování zbraně s mechanickými mířidly.
- zbraň upnu do střelecké kozlice (odstraním tak vliv střelce) zamířím na terč v mnou zvolené vzdálenosti a vystřelím na středový kříž. Pokud je zásah v levo od kříže, posunu hledí taky vlevo. A znova vystřelím. Jestli mám stavitelnou mušku, koriguruju s ní výško, jinak hledím, stejným způsobem jen nahoru, dolů.
3. Popište stručně postup při nastřelování zbraně s optickým zaměřovačem.
- Postup je obdobný, jen střílím přes optiku a pomocí stavitelných šroubů a nebo točítky pohybuju záměrným křížem, dle výrobce daného zaměřovače.

VI/B/15 - Hlavní části kulovnice

1. Které jsou hlavní části kulovnice?
2. Pojmenujte další části kulovnice.
3. Jak funguje spouštěcí, pojistný, zásobovací, vytahovací a vyhazovací
mechanismus různých typů kulovnic?
1. Které jsou hlavní části kulovnice?
- Závěr, baskule, pažba, v hlavni vývrt pro přesnost a účinnost střely
2. Pojmenujte další části kulovnice.
- klika závěru, lučík
3. Jak funguje spouštěcí, pojistný, zásobovací, vytahovací a vyhazovací mechanismus různých typů kulovnic?
- spoušťový – po zmačknutí spouště se uvolní úderník, ten udeří na zápalník, který odpálí náboj.
- pojistný dle konstrukce – blokuje některou část spoušťového ústrojí. Může být automatický nebo mechanický
- zásobníky integrované, vyjímatelné, tubusové – vždy pomocí nějaké pružiny
- vytahovač – je většinou nějaký plochý drápek, který zapadne do drážky v náboji a tento je vytažen při pohybu vzad.
- vyhazovač – odpružený část závěru (většinou nějaký kolíček) který tlakem na druhé straně závěru proti vytahovači vytlačí nábojnici mimo zbraň

VI/B/16 - Hlavní části brokovnice

1. Které jsou hlavní části brokovnice?
2. Pojmenujte další části brokovnice.
3. Jak může být u různých typů brokovnic řešen spoušťový, pojistný, vytahovací a vyhazovací mechanismus?
1. Které jsou hlavní části brokovnice?
- Hlavně, baskule, šína, muška, lučík
2. Pojmenujte další části brokovnice.
- předpažbí, pažba, spoušťový a pojistný mechanismus, mířidla pevná, kolimátor.
3. Jak může být u různých typů brokovnic řešen spoušťový, pojistný, vytahovací a vyhazovací mechanismus?
- Jedna poušť pro jednu nebo více hlavní, 2 spouště pro každou hlaveň zvlášť.
- Hamerlesky mají vnitřní kladívka a tak mají automatickou pojistku, která se aktivuje společně s napnutím kohoutku.
- Lankasterka – vnější kohoutky – bez pojistky – před výstřelem musím kohoutky natáhnout dozadu, to nahradí pojistku.
- U opakovaček jsou vytahovač a vyhazovač stejné jak u kulovnice.
- Dvojky vytahovače – jazýčky které vysunou nábojnici z nábojové komory. Vyhazovače jsou odpružené a po zlomení zbraně vyhodí prázdné nábojnice z komory, plnou jen povysunou.

VI/B/17 - Technika lovecké střelby v praxi

1. Popište způsob zamíření na statický cíl a techniku spouštění.
2. Popište způsob zamíření na pohyblivý cíl a techniku spouštění.
3. Jaké problémy a bezpečnostní rizika přináší střelba v nestandardních situacích (přes překážky, za snížené viditelnosti, k horizontu, v blízkosti sídel aj.).
1. Popište způsob zamíření na statický cíl a techniku spouštění.
- dle vzdálenosti zamířím na zvěř s přihlédnutím na pokles střely, mohu trochu zamířit výš. Pokud mám napínáček, použiju jej, spoušť bude mít menší odpor. Pomalu a postupně stiskávám, kdy odpor roste až do výstřelu. Dýchání záleží na střelci, někteří zadrží dech v nádechu, jiní po výdechu.
2. Popište způsob zamíření na pohyblivý cíl a techniku spouštění.
- jelikož se zvěř pohybuje musím předsadit (střílet tam kde zvěř bude až tam doletí broky nebo střela) předsazení dle rychlosti pohybu a jeho směru. Zároveň musím brát v úvahu balistickou křivku střely.
3. Jaké problémy a bezpečnostní rizika přináší střelba v nestandardních situacích (přes překážky, za snížené viditelnosti, k horizontu, v blízkosti sídel aj.).
- překážka třeba větev může vychálit střelu, případně ji odrazit naprosto jiným směrem. Když nevidím na co střílím, nestřílet. U horizontu je nebezpečí že střela poletí hoodně daleko (střelba přes kopec) naprosto nemám přehled kam to letí a co tam je. Atd.

VI/B/18 - Dostřel loveckých zbraní z hlediska bezpečnosti, účinku a myslivecké vzdálenosti

1. Které faktory ovlivňují maximální dostřel kulovnice?
2. Na čem závisí maximální dostřel brokovnice?
3. Uveďte příklady přibližných hodnot dostřelu loveckých zbraní z hlediska bezpečnosti, reálného použití v praxi a myslivecké etiky.
1. Které faktory ovlivňují maximální dostřel kulovnice?
- zvolená ráže, tvar střely, počasí, nadmořský výška (v hrách je vzduch řidší, dostřelí dál), zvolený úhel, obvykle kolem 33° je maximální dostřel.
2. Na čem závisí maximální dostřel brokovnice?
- zvolený náboj, velikost broků, stejné okolnosti jako u kulovnic.
3. Uveďte příklady přibližných hodnot dostřelu loveckých zbraní z hlediska bezpečnosti, reálného použití v praxi a myslivecké etiky.
- z kulovnice je smrtící účinek na celé dráze. Aktuálně maximální dostřel je kolem 6km, ráže 7,62x39 má dostřel 2,5 km. Reálné a etické je většinou s optikou cca 150-200m, pevná mířidla cca 75m.

- brokovnice - průměr broku*10 např.3,5mm *10 = 35m

VI/B/19 - Volba vhodné lovecké zbraně a střeliva z hlediska konkrétních podmínek lovu

1. Jak volíme loveckou zbraň pro individuální lov, uveďte některé příklady.
2. Jak volíme loveckou zbraň pro společný lov, uveďte některé příklady.
3. Uveďte příklady volby vhodné ráže zbraně a typu střeliva v případě lovu různých druhů zvěře.
1. Jak volíme loveckou zbraň pro individuální lov, uveďte některé příklady.
- Druh zvěře – liška .222 Remington
2. Jak volíme loveckou zbraň pro společný lov, uveďte některé příklady.
- Druh zvěře
- Kombinovaní, kulová
- Troják na naháňku – pěkná reprezentativní zbraň
3. Uveďte příklady volby vhodné ráže zbraně a typu střeliva v případě lovu různých druhů zvěře.
- Zvěř dravá, srnčí - .222 Remington
- zvěř srnčí, jelení, černá – 7x57 (R)
- zvěř jelení, černá, tropická – 9,3x74 (R)

VI/B/20 - Chladné zbraně v myslivecké praxi

1. Které chladné zbraně se v myslivecké praxi používají?
2. Popište hlavní části, typy a výhody pevných loveckých nožů.
3. Popište hlavní části, výhody a nevýhody zavíracích loveckých nožů.
1. Které chladné zbraně se v myslivecké praxi používají?
- lovecký tesák (dnes spíš slavnostní), lovecký nůž – zavazák, sokolnický zavazák (ostrá špička tupé boky), páráky (kulatá špička a jedno ostří) na stahování kůže, ocelová jehla (nahrazující zapírkování – propíchnutí krku bažanta – dříve poučívalo pírko, dnes neetické)
2. Popište hlavní části, typy a výhody pevných loveckých nožů.
- Části - čepel, záštita, ručka nože, poutko.
- Výhody je pevný, dá se s ním páčit, dlouhá žívotnost.
- Typy – s širokou čepelí, s úzkou, s párakem nebo pilkou na rubu nože.
3. Popište hlavní části, výhody a nevýhody zavíracích loveckých nožů.
- čepel, pilka, párák, tělo nože.
- Hodně typů, kombinací.

VII/B/1 - Příprava a průběh lovu s loveckým hostem

1. Jak probíhá příprava společného lovu?
2. Které jsou hlavní části společného lovu?
3. Jaké jsou povinnosti jednotlivých účastníků honu?
1. Jak probíhá příprava společného lovu?
- Obeznají se stopy, aktivita zvěře. Určí se leče.
- Zajistí se svačina, poslední leč – občerstvení, tombola, soud, pasování, přijimání,…
- Informování
2. Které jsou hlavní části společného lovu?
- Nástup, leče, výřad, poslední leč
3. Jaké jsou povinnosti jednotlivých účastníků honu?
- Dodržovat bezpečnost, pokyny.

VII/B/2 - Příprava a průběh společného lovu

1. Co by mělo předcházet příjezdu loveckého hosta?
2. Jaká pravidla dodržuje lovecký host?
3. Jaká pravidla dodržuje myslivecký hostitel?
1. Co by mělo předcházet příjezdu loveckého hosta?
- Pozvání – informování
- Přijmutí/odmítnutí pozvání
2. Jaká pravidla dodržuje lovecký host?
- Bezpečnost, pokyny hospodáře, zákony, komunikace s hostitelem,…
3. Jaká pravidla dodržuje myslivecký hostitel?
- Bezpečnost, zákony, zájmy hosta, dostatečně informuje hosta, komunikace s hostem, respektovat hosta (viz. Kouření), tradice, zvyky a dobré mravy

VII/B/3 - Pobytové znaky šelem

1. Uveďte hlavní pobytové znaky šelem.
2. Jak se projevuje přítomnost jezevců v honitbě?
3. Jak se projevuje přítomnost kun v honitbě?
1. Uveďte hlavní pobytové znaky šelem.
- Stopy, trus, roztrhané kusy, zničená myslivecká zařízení – medvěd, změna chování a pobytu zvěře.
2. Jak se projevuje přítomnost jezevců v honitbě?
- Stopy, trus, nory, latríny.
3. Jak se projevuje přítomnost kun v honitbě?
- Stopy, trus, dutiny v stromech, obydlí v domě.

VII/B/4 - Pobytové znaky drobné zvěře

1. Popište pobytové znaky zajíce a králíka.
2. Popište pobytové znaky koroptve a bažanta.
3. Popište pobytové znaky vodní pernaté zvěře.
1. Popište pobytové znaky zajíce a králíka.
- Stopy, trus, nory,…
2. Popište pobytové znaky koroptve a bažanta.
- Stopy, zvukové projevy, hnízda, vajíčka,…
3. Popište pobytové znaky vodní pernaté zvěře.
- Stopy, zvukové projevy, hnízda,…

VII/B/5 - Pobytové znaky spárkaté zvěře

1. Jak se liší stopa daňka od ostatní spárkaté zvěře?
2. Jak se liší stopa muflona od ostatní spárkaté zvěře?
3. Vyjmenujte některé zvláštnosti ve stopě vzácných druhů spárkaté zvěře.
1. Jak se liší stopa daňka od ostatní spárkaté zvěře?
- Patkou vyplněna celá zadní půlka. Daněk má identickou stopu s jelenem akorát menší
2. Jak se liší stopa muflona od ostatní spárkaté zvěře?
- Bříška do jedné poloviny délky stopy, zřetelná bříška i hrádek, široká hrázka, oválná s rozevřenými raticemi, plochý hrádek,7cmx5cm
3. Vyjmenujte některé zvláštnosti ve stopě vzácných druhů spárkaté zvěře.
- nevím, fakt nevím co tím autor myslel

VII/B/6 - Popis stopy černé zvěře, porovnání se stopou jelena

1. Popište stopu černé zvěře.
2. Vysvětlete pojem buchtování a otěrkové stromy.
3. Jaký je základní rozdíl mezi stopou jelena a silného kňoura?
1. Popište stopu černé zvěře.

2. Vysvětlete pojem buchtování a otěrkové stromy.
- Buchtování: Rytí divočáků v lese nebo na louce za účelem hledání potravy
- Otěrkové stromy: Zvěř se otírá, drbe.
3. Jaký je základní rozdíl mezi stopou jelena a silného kňoura?
- Paspárek

VII/B/7 - Popis stopy srnce, porovnání se stopou selete

1. Popište stopu srnce a srny.
2. Vysvětlete pojmy strouhání, hrabánkování a čarovné kruhy.
3. Jaký je základní rozdíl mezi stopou srnce a selete?
1. Popište stopu srnce a srny.

2. Vysvětlete pojmy strouhání, hrabánkování a čarovné kruhy.
- Strouhání: Strouhání parůžků o kůru ve vývojovém stádiu.
- Hrabánkování: Označení teritoria
- Čarovné kruhy: Vydupané kruhy lásky při srnčí říji
3. Jaký je základní rozdíl mezi stopou srnce a selete?
- Paspárky, sele – kulatější, jeden nehet delší.

VII/B/8 - Porovnání stopy lišky a psa (vlka)

1. Uveďte zásadní rozdíly mezi stopou psa a lišky.
2. Uveďte zásadní rozdíly mezi stopou psa a vlka.
3. Jaké jsou rozdíly v kladení stop ve sledu u lišky, vlka a psa?
1. Uveďte zásadní rozdíly mezi stopou psa a lišky.
- Liška: menší plocha
- Pes: kapičky
2. Uveďte zásadní rozdíly mezi stopou psa a vlka.
- Pes: Do prostoru
- Vlk: Uzavřený kruh
3. Jaké jsou rozdíly v kladení stop ve sledu u lišky, vlka a psa?


VII/B/9 - Popis stopy jelena, porovnání se stopou daňka

1. Popište stopu jelena a stopu laně.
2. Uveďte příklady stopních variant zanechávaných různými jeleny.
3. Jaký je hlavní rozdíl mezi stopou jelena a daňka?
1. Popište stopa jelena a stopu laně.

2. Uveďte příklady stopních variant zanechávaných různými jeleny.

3. Jaký je hlavní rozdíl mezi stopou jelena a daňka.

VII/B/10 - Specifika lovu zvěře černé

1. Které jsou základní způsoby lovu černé zvěře?
2. Jaké jsou pobytové znaky černé zvěře?
3. Jaká jsou specifika lovu černé zvěře oproti ostatní zvěři spárkaté?
1. Které jsou základní způsoby lovu černé zvěře?
- čekaná, společné lovy
2. Jaké jsou pobytové znaky černé zvěře?
- kaliště, stopy, trus, rytí, malovánky, otěry,…
3. Jaká jsou specifika lovu černé zvěře oproti ostatní zvěře spárkaté?
- Noční lov, celoroční lov

VII/B/11 - Specifika lovu zvěře srnčí

1. Které jsou základní způsoby lovu srnčí zvěře?
2. Jaké jsou pobytové znaky srnčí zvěře?
3. Jaká jsou specifika lovu srnců v říji?
1. Které jsou základní způsoby lovu srnčí zvěře?
- čekaná, šoulačka, vábení
2. Jaké jsou pobytové znaky srnčí zvěře?
- hrabánkování, čarovné kruhy, stopy, trus, odery na stromcích, zálehy,…
3. Jaké jsou specifika lovu srnců v říji?
- Vábení

VII/B/12 - Specifika lovu lišek

1. Které jsou základní způsoby lovu lišek?
2. Jaké jsou pobytové znaky lišek?
3. Jaká jsou specifika lovu lišek oproti ostatní zvěři?
1. Které jsou základní způsoby lovu lišek?
- Na sečinku v létě, na újedi, vábení.
2. Jaké jsou pobytové znaky lišek?
- trus, nory, stopy
3. Jaká jsou specifika lovu lišek oproti ostatní zvěři?
- norování

VII/B/13 - Specifika lovu zvěře jelení

1. Které jsou základní způsoby lovu jelení zvěře?
2. Jaké jsou pobytové znaky jelení zvěře?
3. Jaká jsou specifika lovu jelenů v říji?
1. Které jsou základní způsoby lovu jelení zvěře?
- čekaná, šoulačka, vábení
2. Jaké jsou pobytové znaky jelení zvěře?
- trus, stopy, okus, loupání/ohryz, zálehy, odery,…
3. Jaké jsou specifika lovu jelenů v říji?
- Vábení

VII/B/14 - Lovecká výstroj a výbava

1. Uveďte přehled základní výbavy využívané při lovu.
2. Z čeho vychází volba oděvu, obuvi a doplňků před lovem?
3. Z čeho vychází volba lovecké zbraně a optiky před lovem?
1. Uveďte přehled základní výbavy využívané při lovu.
- Výstroj – pokrývka hlavy, obuv, oblek, plášť
- Lovecká brašna nebo tlumok (batoh)
- Hůl, sumku (na kulové náboje), řemínky (pernatá)
- Trojnožka či sedačka, lovecká trubka (povelka) popř. borlice
2. Z čeho vychází volba oděvu, obuvi a doplňků před lovem?
- Počasí, roční období, způsob lovu
3. Z čeho vychází volba lovecké zbraně a optiky před lovem?
- Druh zvěře, kterou chceme lovit

VII/B/15 - Odchyt zvěře spárkaté

1. Jaké jsou dva nejběžnější způsoby odchytu spárkaté zvěře?
2. Popište chytací ohradu a pravidla pro její budování.
3. Popište způsob manipulace a transport odchycené zvěře spárkaté.
1. Jaké jsou dva nejběžnější způsoby odchytu spárkaté zvěře?
- Chytací ohrady (chytadla) a zásah střelou s imobilizační látkou
2. Popište chytací ohradu a pravidla pro její budování.
- Chytadlo je umístěno v místě, kde je zvěř zvyklá vyhledávat potravu v době strádání, tedy u krmelců. Vyrobena ze dřeva
- Chytadlo je ohrada, jejíž konstrukce by měla zabránit poranění zvěře. Uvnitř je krmné zařízení, kde má zvěř hned od počátku období nouze dobře založeno a kde najde vždy potravu. Padací dvířka se ovládají z pozorovatelny umístěné poblíž ohrady.
3. Popište způsob manipulace a transport odchycené zvěře spárkaté.
- Záběhem se pomalu, tiše a klidně zatlačí do přepravní bedny. Jelenům a daňkům se uřezávají parohy. Při dopadu se nesmí zvěř vážněji poranit. K uspání lze také aplikovat medikované krmivo (granule aj.).

VII/B/16 - Odchyt zvěře drobné

1. Popište zaječí tenata a způsob lovu s nimi.
2. Popište náhonec a vlček. K čemu slouží?
3. Jak se používá podražec?
1. Popište zaječí tenata a způsob lovu s nimi.
- Sítě o výšce 1-1,5m, která jsou vyrobena ze silikonových vláken. Jsou to dvě vnější – zrcadla 25x25cm a jedna síť vnitřní – jádro 5x5cm.
- Zajíc vběhne, prorazí zrcadlo, narazí na jádro a zamotá se do druhého zrcadla.
2. Popište náhonec a vlček. K čemu slouží?
- Odchyt bažantů
- Náhonec: Síť 6x300m s oky 5,2x5,2cm ze silikonových vláken. V dolní části se vytvoří vak, do kterého bažant spadne, když narazí na síť.
- Vlček: Tvar obdélníkové krabice s rozměry 2x2m x 50cm. Ve stěnách vlčku jsou otvory opatřené drátěnými dvířky 20cm širokými, otevírajícími se dovnitř. Staví se na místo, kudy je zvěř zvyklá chodit k zásypu nebo přímo do zásypu.
3. Jak se používá podražec?
- Síť 2x2m s oky 5x5cm volně zavěšená na rámu. Vkládá se dlouho před odchytem, aby si na něj zvěř zvykla. Nejúspěšnější v zimně kvůli sněhové pokrývce. Pro menší počet bažantů.

VII/B/17 - Lapání predátorů a zvířat škodících v myslivosti

1. Popište základní provedení a funkci sklopce.
2. Kterou zvěř lze pomocí sklopce lovit?
3. Jaké humánní zásady platí při odchytu zvěře?
1. Popište základní provedení a funkci sklopce.
- Konstruují se s jednou nebo dvěma záklopkami (průchozí nebo jednostranné), které jsou spouštěny nášlapným zařízením.
- Sklopce lapají zvěř živou a chytí-li se do nich některý chráněný druh, může být puštěn zpět do přírody. Mnoho různých typů sklopců spojuje princip truhlíků, v nichž je umístěno pohyblivé nášlapné prkénko, uvolňující spouštěcí zařízení a padací dvířka, která ve sklopci zvěř uzavřou.
2. Kterou zvěř lze pomocí sklopce lovit?
- Zvěř myslivosti škodící
3. Jaké humánní zásady platí při odchytu zvěře?
- Bez zranění a bez zbytečného stresování zvěře.

VII/B/18 - Norování

1. Popište stručně průběh norování.
2. Která zvěř se nejčastěji loví norováním?
3. Popište umělou noru a její umístění.
1. Popište stručně průběh norování.
- K vypuzení zvěře z nory se používají nízkonozí psi – norníci. Psem vypuzené šelmy se střílejí nebo lapají, případně jsou přímo zadáveny norujícími psy. Při norování liška urputně brání své potomky a pes bývá často zraněn. V případě, že se zvěř v noře zatarasí, zahrabe norníka, nebo vznikne pro psa jiné nebezpečí, přistupuje se k vykopávání.
2. Která zvěř se nejčastěji loví norováním?
- Liška a jezevec.
3. Popište umělou noru a její umístění.
- U újediště.
- Většinou z betonu. Má jeden nebo dva vchody a uprostřed kotel. Pokud je jen jeden vchod, tak na konci je kotel.

VII/B/19 - Lov vábením

1. Která základní pravidla musíme dodržet při vábení?
2. Uveďte příklady vábení zvěře spárkaté.
3. Uveďte příklady vábení šelem a drobné zvěře.
1. Která základní pravidla musíme dodržet při vábení?
- Musíme vědět v jaké období se hodí vábit a snažit se co nejvíce napodobit hlas zvěře.
2. Uveďte příklady vábení zvěře spárkaté.
- Troubení na soka, pískání srn, rochání u daňka,…
3. Uveďte příklady vábení šelem a drobné zvěře.
- Šelmy pomocí hlasu jejich kořisti. Ptačí nářek, myškování, zaječí vřeštidlo.
- Napodobování hlasu

VII/B/20 - Lov na újedi a obnově

1. Charakterizujte zásady lovu na újedi.
2. Jaká pravidla platí pro zakládání újedi?
3. Při lovu které zvěře lze využít obnovu?
1. Charakterizujte zásady lovu na újedi.
- Újediště je místo, kam myslivci straží újeď - tedy návnadu, na kterou lákají zvířata a pak, nejčastěji z dobře zatepleného posedu, který se obvykle vyskytuje v bezprostřední blízkosti, zvířata pozorují a střílejí.
- V tichosti
- „čekaná na šelmy“
2. Jaká pravidla platí pro zakládání újedi?
- předkládání mrtvých zvířat či jakýchkoli jejich částí na újedi je nezákonné.
3. Při lovu které zvěře lze využít obnovu?
- Lišky a kuny, šelmy

Hodně štěstí u zkoušek před komisí! :-)
Podporujeme:
Motto: Domov pro koroptev, krajina pro člověka. Na tom pracujeme. Zachraňme lipana a pstruha potočního