Vypracované otázky na zkoušky z myslivosti

- odpovědi na jednotlivé otázky jsou průběžně doplňovány.

Tyto stránky nejsou veřejné. Jsou vytvořeny adeptem kurzu myslivosti pro podporu studia v nejlepším vědomí a svědomí, přesto nemusí obsahovat správné a úplné informace. Nespoléhej se slepě na tento web a ke studiu využij Penzum aj. doporučenou literaturu!
Stránky www.myslivecke-zkousky.cz nevznikly za účelem zisku, avšak jejich provoz něco stojí. Samotné vypracování otázek zabralo mnoho desítek hodin času. Poslední aktualizace 27.1.2020. Proto jsou-li pro Tebe stránky přínosem, podpoř, prosím, jejich provoz a údržbu zasláním libovolné částky na účet Fio 2501624072 / 2010. Díky!
  • DOMŮ (návrat na hlavní stránku)
  • TEST ZNALOSTÍ (vyzkoušej své znalosti jako u zkoušek)
  • MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ (otázky a odpovědi připravujeme (ještě nefunguje))
  • VIDEO (Video ukázka z průběhu zkoušek z myslivosti)
  • KONTAKT (našli jste chybu? napište své připomínky, zájem o spolupráci apod.)
PDF karta I. (4 MB)
PDF karta II. (4 MB)
PDF karta III. (4 MB)
PDF karta IV. (4 MB)
PDF karta V. (4 MB)
PDF karta VI. (4 MB)
PDF karta VII. (4 MB)

Otázky a odpovědi na zkoušky z myslivosti

- II. skupina předmětů (právní předpisy, plány hospodaření)
- Úroveň A - nosné okruhy

II/A/1 - Přehled základních právních norem se vztahem k myslivosti

1. Co se rozumí pod pojmem „právní předpis“?
2. Které právní předpisy upravují mysliveckou činnost v ČR?
3. Jak se právní předpisy označují?
4. Jaký je rozdíl mezi zákonem a vyhláškou?
5. Který orgán, instituce je oprávněn k závaznému výkladu jednotlivých ustanovení právních předpisů (zákona)?
1. Co se rozumí pod pojmem „právní předpis"?
- Právní předpis je pramen práva, označovaný také jako normativní právní akt, který je jednostranně vydán orgánem veřejné moci a který obsahuje jednu, zpravidla ale více právních norem jako obecně závazných pravidel chování nebo jejich složek. Protože jde vždy o písemný dokument, z hlediska typu jako pramen práva tvoří psané právo. Právní předpisy jsou součástí právního řádu a navzájem se hierarchicky strukturují především podle své právní síly.
2. Které právní předpisy upravují mysliveckou činnost v ČR?
- Myslivost v ČR upravuje Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb., ze dne 27. listopadu 2001, o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. 7. 2002.
- Vyhláška MZe č. 244/2002 Sb., kterou provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb.
Vyhláška MZe č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu
Vyhláška MZe č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd
Vyhláška MZe č. 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice
Vyhláška MZe č. 553/2004 Sb., o podmínkách vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Vyhláška MZe České republiky č. 395/1992 Sb., kterou provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb.
Zákon č. 289/1995 Sb. O lesích a o změně a doplnění některých zákonů
Vyhláška MZe č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže
Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
3. Jak se právní předpisy označují?
- Jako normativní právní akt
4. Jaký je rozdíl mezi zákonem a vyhláškou?
- Vyhláška je druh podzákonného právního předpisu. Vyhlášku ve smyslu právní terminologie smí vydat jako prováděcí předpis k zákonu ústřední orgán státní správy (například ministerstvo) nebo i jiný úřad, který k tomu zákon zmocní). Prováděcím předpisem může kromě vyhlášky být též nařízení vlády – k nim bývá dáváno zmocnění v záležitostech týkajících se více resortů. V samostatné působnosti mohou vydávat vyhlášky obce a kraje. Vyhlášky schvalují zastupitelstva těchto samosprávných jednotek. Právní předpisy vydávané v přenesené působnosti státní správy se nazývají nařízení a schvalují je rady samosprávných jednotek (např. rada obce, rada kraje).
Zákon je obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárným sborem (parlamentem). Pokud jde o právní sílu, jsou zákony nadřazeny podzákonným předpisům (vyhláškám a nařízením), avšak podřízeny Ústavě a ústavním zákonům a jim naroveň postaveným mezinárodním smlouvám.
5. Který orgán, instituce je oprávněn k závaznému výkladu jednotlivých ustanovení právních předpisů (zákona)?
- Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice je Ministerstvo zemědělství.

II/A/2 - Povinnosti uživatele honitby

1. Kde jsou stanoveny povinnosti uživatele honitby?
2. Které povinnosti mezi ně patří?
3. Jaká opatření se provádí k záchraně zvěře?
4. Kdo a kdy je povinen přikrmovat zvěř?
5. Kdo může nařídit přikrmování zvěře?
1. Kde jsou stanoveny povinnosti uživatele honitby?
- V Zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb.
2. Které mezi ně patří?
- Pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.
- Provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře
- Provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
- Provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě.
- Projednat alespoň 7 dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků s vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří a nejsou členy honebního společenstva.
- Hradit škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech.
- Hradit škodu, kterou v honitbě nebo na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.
- Zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby.
- Navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže pro každých započatých 500 ha honitby.
3. Jaká opatření se provádí k záchraně zvěře?
- K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům zvěře. Chovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav.
- Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen "uživatel honitby") je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby.
4. Kdo a kdy je povinen přikrmovat zvěř?
- Uživatelé honitby, v zimních obdobích (říjen-březen).
5. Kdo může nařídit přikrmování zvěře?
- Na žádost uživatele honitby může nařídit přikrmování orgán státní správy myslivosti.
- Myslivecký hospodář

II/A/3 - Trestný čin pytláctví, přestupky na úseku myslivosti

1. Které právní předpisy uvádí co je trestný čin a co je přestupek
2. Jak je definován trestný čin pytláctví?
3. Jakou činností se mohu dopustit trestného činu pytláctví?
4. Jaké jsou důsledky při spáchání trestného činu pytláctví pro myslivce?
5. Jaké jsou sankce za přestupek?
1. Které právní předpisy uvádí co je trestný čin a co je přestupek?
- Zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník, Zákon 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
2. Jak je definován trestný čin pytláctví?
- Kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné.
3. Jakou činností se mohl dopustit trestného činu pytláctví?
- Neoprávněným lovem zvěře.
4. Jaké jsou důsledky při spáchání trestného činu pytláctví pro myslivce?
- Odebrání zbrojního průkazu, loveckého lístku, popř. vykázání za hrubé porušení řádu z MS nebo rovnou z ČMMJ – vše závisí na výši trestu v rozsudku soudu.
5. Jaké jsou sankce za přestupek?
- Pokuta nebo zákaz činnosti.

II/A/4 - Pojem zvěř a její základní rozdělení z hlediska zákona

1. Co se dle zákona o myslivosti rozumí zvěří?
2. Podle jakých hledisek rozdělujeme zvěř?
3. Vyjmenujte hlavní druhy zvěře, které lze obhospodařovat lovem.
4. Uveďte příklady druhů zvěře, které nelze lovit.
5. Komu patří zvěř v ČR?
1. Co se dle zákona o myslivosti rozumí zvěří?
- Je obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v zákoně o myslivosti (§ 2 písm. c), d))

2. Podle jakých hledisek rozdělujeme zvěř?
- Které nelze lovit (podle mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů), a které lze obhospodařovat lovem.

3. Vyjmenujte hlavní druhy zvěře, které lze obhospodařovat lovem.
- daněk skvrnitý, jelen evropský, srnec obecný, jezevec lesní, liška obecná, muflon, jelenec běloocasý, sika Dybowského, sika japonský, prase divoké,…

4. Uveďte příklady druhů zvěře, které nelze lovit.
- bobr evropský, kočka divoká, los evropský, medvěd hnědý, vlk euroasijský, rys ostrovid, vydra říční, sluka

5. Komu patří zvěř v ČR?
- Státu. - Děkuji za opravu Romanovi B.
- Zvěř, pokud žije ve volné přírodě, je věcí nikoho

II/A/5 - Nebezpečné nákazy zvěře a povinnosti uživatelů honiteb při jejich zjištění

1. Co je to nebezpečná nákaza zvěře?
2. Které nebezpečné nákazy zvěře znáte?
3. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při zjištění nebezpečné nákazy u zvěře?
4. Jaká opatření bývají nařízena při výskytu nebo nebezpečí šíření nebezpečných nákaz zvěře?
5. Která z těchto nařízení se dotýkají přímo uživatele honitby?
1. Co je nebezpečná nákaza zvěře?
- Nemoc zvěře, která může být přenosná na člověka, a která se šíří.
2. Které nebezpečné nákazy zvěře znáte?
- Tuberkulóza, salmonelóza drůbeže, tasemnice, myxomatóza králíků, mor prasat, vzteklina, slintavka a kulhavka, kokcidióza, toxoplazmóza, plicní červivost, motoličnatost, trichinelóza (svalovičnatost), střečkovitost, botulismus – kachny,…
3. Jaké jsou povinnosti uživatele honitby při zjištění nebezpečné nákazy u zvěře?
- Zjistit, zkontrolovat možný původ nákazy, spolupracovat se Státní Veterinární Správou, odlov nemocné zvěře, podávat léčiva,…
4. Jaká opatření bývají nařízena při výskytu nebo nebezpečí šíření nebezpečných nákaz zvěře?
- 1) Omezování či eliminace zdrojů onemocnění – odlov nemocné zvěře – v horším výživném stavu, srst bývá zježená, matná, obřitek bývá potřísněn průjmovým trusem, ztráta plachosti. Nemocná zvířata často bývají odbíjena od tlupy, chodívají jako poslední, případně samotáří. Další prevencí je pravidelné čištění a desinfekce (nejlépe pálené vápno nebo chloramin) krmelců. Také je důležité věnovat pozornost i dalším zdrojům potravy zvěře, zejména silážním jámám a různým vnadištím pro černou zvěř.
2) Zvyšování odolnosti zvěře – řádné krmení dostatečným množstvím kvalitního a zdravotně nezávadného krmiva a léčiv.
5. Která z těchto nařízení se dotýkají přímo uživatele?
- Pravidelné čištění krmných zařízení a dalším zdrojům potravy, Zákaz vstupu do honitby, určení ohniska, oplocení, informace veřejnosti, zákaz pouštění psů

II/A/6 - Nakládání se zvěřinou, její prodej, vlastní spotřeba a související evidence

1. Jaké jsou možnosti nakládání s ulovenou zvěří?
2. Jaké musí být splněny podmínky při vlastní spotřebě zvěřiny?
3. Jaké musí být splněny podmínky při prodeji nebo dodání zvěřiny přímému spotřebiteli?
4. Jaké musí být splněny podmínky při dodání zvěřiny pro veřejné stravování či restaurace?
5. Kdo vede evidenci o ulovené zvěři a co tato evidence obsahuje?
1. Jaké jsou možnosti nakládání s ulovenou zvěří?
- Prodej, vlastní upotřebení.
2. Jaké musí být splněny podmínky při vlastní spotřebě zvěřiny?
- Tělo zvěře musí být a) provázeno plombou a lístkem o původu zvěře b) uchováváno při teplotě od 0°C do 7 °C po dobu nejdéle 7 dní od ulovení, nebo při teplotě 0°C do 1°C po dobu nejdéle 15 dnů od ulovení c) skladováno odděleně od zboží jiného druhu.
3. Jaké musí být splněny podmínky při prodeji nebo dodání zvěřiny přímému spotřebiteli?
- Zaevidování kusu, vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou popř. veterinárním lékařem, vyplněný lístek o původu zvěře.
4. Jaké musí být splněny podmínky při dodání zvěřiny pro veřejné stravování či restaurace?
- Zaevidování kusu, vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou popř. veterinárním lékařem, divočák musí být vždy vyšetřen na trichinelózu, vyplněný lístek o původu zvěře, restaurace musí být zaregistrována jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a mít oddělené prostory pro skladování nestažené, pro stahování, apod., zvěřina musí být ze stejného nebo ze sousedního kraje,
5. Kdo vede evidenci o ulovené zvěři a co tato evidence obsahuje?
- Orgány státní správy myslivosti vedou evidenci přijatých, vydaných a vrácených plomb a lístků o původu zvěře odděleně.
- Uživatel honitby (myslivecký hospodář) nebo proškolená osoba. Evidence obsahuje záznamy o druzích a počtech ulovené a vyšetřené volně žijící zvěře, o místě a době jejího ulovení, o výsledcích vyšetření a o tom, kam byla tato zvěř dodána, uchovávat tyto záznamy nejméně po dobu 2 let a na požádání je poskytovat úřednímu veterinárnímu lékaři.

II/A/7 - Myslivecký hospodář, jeho práva a povinnosti

1. Kdo může vykonávat funkci mysliveckého hospodáře?
2. Kdo navrhuje mysliveckého hospodáře a kdo ho do funkce ustanovuje?
3. Jaká jsou oprávnění mysliveckého hospodáře?
4. Jaké povinnosti má myslivecký hospodář?
5. Pro které úkony, za jakých podmínek a na koho může myslivecký hospodář přenést své povinnosti a oprávnění?
1. Kdo může vykonávat funkci mysliveckého hospodáře?
- a) Má způsobilost k právním úkonům
b) je starší 21 let
c) je bezúhonná
d) má bydliště na území ČR
e) má platný lovecký lístek
f) má platný zbrojní průkaz skupiny C
g) je pojištěna
h) složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře.
2. Kdo navrhuje mysliveckého hospodáře a kdo ho do funkce ustanovuje?
- Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy myslivosti na návrh uživatele honitby.
3. Jaká jsou oprávnění mysliveckého hospodáře?
- Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn:
a) vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby
b) zastupovat uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření
c) kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby
d) požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit
e) usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g)
f) vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů, zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní.
4. Jaké povinnosti má myslivecký hospodář?
- Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen:
a) prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře
b) zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře
c) navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření
d) vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti
e) evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence
f) nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení společné dohledávky s použitím loveckých psů
g) vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit
h) provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře
i) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil
j) zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal.
5. Pro které úkony, za jakých podmínek a na koho může myslivecký hospodář přenést povinnosti a oprávnění?
- Myslivecký hospodář může v odůvodněných případech na dočasnou dobu pro některý úkon přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou oprávnění podle odstavce 3 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek nejméně předchozích 5 let.

II/A/8 - Myslivecká stráž, její práva a povinnosti

1. Kdo a v jakém počtu navrhuje ustanovení myslivecké stráže?
2. Kdo ustanovuje mysliveckou stráž do funkce?
3. Jaké jsou předpoklady pro zastávání funkce myslivecké stráže?
4. Jaká má myslivecká stráž oprávnění a jaké povinnosti?
5. Čím se myslivecká stráž při svém výkonu prokazuje?
1. Kdo a v jakém počtu navrhuje ustanovení myslivecké stráže?
- Uživatel honitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže.
2. Kdo ustanovuje mysliveckou stráž do funkce?
- Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné.
3. Jaké jsou předpoklady pro zastávání funkce myslivecké stráže?
- Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která:
a) je starší 21 let
b) má bydliště na území České republiky
c) je bezúhonná
d) má způsobilost k právním úkonům
e) je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže
f) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů
g) složila slib tohoto znění: "Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži."
h) má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a je pojištěna
i) vyslovila s ustanovením do funkce písemný souhlas.
4. Jaká má myslivecká stráž oprávnění a jaké povinnosti?
- Myslivecká stráž je oprávněna:
a) požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu
b) zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře
c) zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky (dále jen "policie")
d) odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným vyhovět, popřípadě jich uposlechnout
e) usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení
f) usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí
g) usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován
h) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky
i) projednat přestupky podle tohoto zákona příkazem na místě
j) vstupovat na pozemky v honitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu funkce.
Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
a) prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak
b) dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným orgánům státní správy.
5. Čím se myslivecká stráž při svém výkonu prokazuje?
- Prokazuje se průkazem myslivecké stráže a služebním odznakem.

II/A/9 - Kontrola ulovené zvěře, plomby a lístky o původu zvěře

1. Které druhy zvěře a kdy musí být označeny nesnímatelnou plombou?
2. Co je to „Lístek o původu zvěře“ a jaké údaje obsahuje?
3. Na kterou část těla a jakým způsobem se plomby připevňují?
4. Kdo a jakým způsobem plombu snímá?
5. Jak dlouho musí příjemce zvěře uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu?
1. Které druhy zvěře a kdy musí být označeny nesnímatelnou plombou?
- Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedeném dosledu označen nesnímatelnou plombou.
2. Co je to „Lístek o původu zvěře" a jaké údaje obsahuje?
- Lístek o původu zvěře je písemný doklad zhotovený z papíru. Lístek o původu zvěře obsahuje datum ulovení a honitba, v níž byl uloven, a číslo plomby.
3. Na kterou část těla a jakým způsobem se plomby připevňují?
- Plomba se nesnímatelným způsobem (zatažením na nejzazší místo) připevní za Achillovu šlachu na libovolné zadní končetině ulovené nebo jinak usmrcené nebo nalezené zužitkovatelné spárkaté zvěře. V případě neuskutečnitelnosti takového připevnění se plomba připevní za některé žebro hrudního koše spárkaté zvěře. Pro označení spárkaté zvěře lze využít pouze plomby a lístky o původu zvěře vydané příslušným orgánem státní správy myslivosti.
4. Kdo a jakým způsobem plombu snímá?
- Plombu snímá příjemce zvěře při jejím zpracování nebo podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti tak, aby nebyla porušena její celistvost, včetně upnutí zatahovacího pásku do bezpečnostní vkládané kleštiny.
5. Jak dlouho musí příjemce zvěře uchovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu?
- 1 měsíc od dne převzetí.

II/A/10 - Zakázané způsoby lovu zvěře

1. Kde jsou uvedeny zakázané způsoby lovu?
2. Uveďte zakázané způsoby lovu zvěře týkající se veškeré lovené zvěře.
3. Které zakázané způsoby lovu se týkají použití zbraní a střeliva?
4. Které zakázané způsoby lovu brání týrání lovené zvěře?
5. Které zakázané způsoby lovu může orgán státní správy myslivosti povolit v rozhodnutí o zrušení chovu určitého druhu zvěře nebo o povolení popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě?
1. Kde jsou uvedeny zakázané způsoby lovu?
- 449/2001 Sb. Zákon o myslivosti, Hlava V, § 45
2. Uveďte zakázané způsoby lovu zvěře týkající se veškeré lovné zvěře.
- Zakazuje se:
a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší
b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem
c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum
d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad
e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm
f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci
g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin
h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.
i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům)
j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem
k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou
l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje
m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky
n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk
o) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu
p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda
r) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků
s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení
t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí
u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách
v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů
w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.
3. Které zakázané způsoby lovu se týkají použití zbraní a střeliva?
- i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům)
j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem
k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou
l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje
p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda
t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí
v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů
w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.
4. Které zakázané způsoby lovu brání týraní lovené zvěře?
- b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem
e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm
h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.
n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk
5. Které zakázané způsoby lovu může orgán státní správy myslivosti povolit v rozhodnutí o zrušení chovu určitého druhu zvěře nebo o povolení popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě?
- g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin
m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky
t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí
u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách

II/A/11 - Usmrcování toulavých psů a koček v honitbě

1. Kdo může usmrcovat toulavé psy a kočky v honitbě?
2. Jaké musí být splněny zákonné podmínky pro usmrcování psů a koček?
3. Které další druhy živočichů a zvířat je možno v honitbě v souvislosti s ochranou myslivosti usmrcovat?
4. Které psy nelze usmrcovat v souvislosti s oprávněním myslivecké stráže?
5. Jaká je povinnost vlastníků domácích a hospodářských zvířat?
1. Kdo může usmrcovat toulavé psy a kočky v honitbě?
- Myslivecký hospodář nebo myslivecká stráž.
2. Jaké musí být splněny zákonné podmínky pro usmrcování psů a koček?
- Usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení
3. Které další druhy živočichů a zvířat je možno v honitbě v souvislosti s ochranou myslivosti. usmrcovat?
- Usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován.
4. Které psy nelze usmrcovat v souvislosti s oprávněním myslivecké stráže?
- Oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební.
5. Jaká je povinnost vlastníků domácích a hospodářských zvířat?
- Dostatečně zabezpečit ohrazení zvířat.

II/A/12 - Zacházení s ulovenou zvěří a základní veterinární prohlídka

1. Který právní předpis upravuje ošetření zvěře po ulovení?
2. Jaké jsou hlavní zásady při zacházení s ulovenou zvěří a její ošetření s ohledem na hygienu zvěřiny?
3. Jak se posuzuje zdravotní stav zvěře před lovem a na co má vliv?
4. Jak se posuzuje zdravotní stav zvěře po ulovení a na co má vliv?
5. Co je to proškolená osoba a jaká je její úloha v systému vyšetření těl ulovení zvěře?
1. Který právní předpis upravuje ošetření zvíře po ulovení?
- 449/2001 Sb. Zákon o myslivosti, Hlava VII, § 49 § 50 § 51
2. Jaké jsou hlavní zásady při zacházení s ulovenou zvěří a její ošetření s ohledem na hygienu zvěřiny?
- Po ulovení řádně vyvrhnout (Malý vývrh – žaludek a střeva, velký vývrh - +plíce, srdce, hrtan), řádně vyvětrat (kvůli zapaření, popř. při velkých kusech odvětrat i plecka), vymýt (např. případ znečištění obsahu trávníku), vymývat pitnou vodou, zavěsit, nechat řádně vychladnout. Odebrat vzorky na vyšetření.
3. Jak se posuzuje zdravotní stav zvěře před lovem a na co má vliv?
- Chování, kondice, chovnost, vizuálně – kašel, průjem.
- Zamezení šíření chorob (prevence), zamezení uhynutí, další laboratorní vyšetření, vyřazení z chovu či ponechat.
4. Jak se posuzuje zdravotní stav zvěře po ulovení a na co má vliv?
- Celkový stav pohledem. Vývrh – změny.
- Předcházení šíření onemocnění. Vyšetření – zjištění druhu nemoce.
- Proškolená osoba
- Lovec zodpovídá za vyšetření kusu.
5. Co je to proškolená osoba a jaká je její úloha v systému vyšetření těl ulovené zvěře?
- Speciálně vyškolená osoba, která umožní její prvotní hygienickou a zdravotní kontrolu přímo v honitbách.
- Značné ulehčení dodávání zvěře do výkupu, neboť odpadne zasílání orgánů. Navíc nebude nutné zasílat k vyšetření také hlavu uloveného zvířete, což umožní rychlou preparaci a přenechání trofeje lovci bezprostředně po ulovení.

Zdravotní a hygienická kontrola ulovené zvěře přímo v místě umožní navíc také její lokální přímý prodej konečným spotřebitelům, čímž se v rámci nové legislativy otevírají možnosti legálního prodeje či přenechávání zvěřiny v malých množstvích dalším osobám jako konečným spotřebitelům nebo do maloobchodních prodejen ve svém okolí, aniž by předtím musela projít kontrolou na mnohdy vzdáleném sběrném a vyšetřovacím místě. Důležité upozornění - u černé zvěře nadále zůstane povinnost vyšetření na trichinely.

II/A/13 - Nehonební pozemky, lov zvěře na nehonebních pozemcích

1. Co jsou to nehonební pozemky?
2. Kdo je oprávněn lovit zvěř na nehonebních pozemcích?
3. Kdo povoluje lov zvěře na nehonebních pozemcích?
4. Komu patří zvěř ulovená na nehonebních pozemcích?
5. Kdo může požádat o povolení lovu zvěře na nehonebních pozemcích?
1. Co jsou to nehonební pozemky?
- pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území.
- pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře
- obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy
- pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti
2. Kdo je oprávněn lovit zvěř na nehonebních pozemcích?
- Uživatel blízké/vedlejší honitby.
3. Kdo povoluje lov zvěře na nehonebních pozemcích?
- Orgán statní správy myslivosti
4. Komu patří zvěř ulovená na nehonebních pozemcích?
- Právní úprava myslivosti se nezabývá vlastnictvím ke zvěři, ale upravuje její přivlastňování. Tak například § 41 odst. 1 zákona o myslivosti řeší přivlastňování zvěře ulovené na nehonebním pozemku na základě povolení orgánu státní správy myslivosti tak, že zvěř patří uživateli honitby, v jejímž obvodu je nehonební pozemek, popřípadě uživatele nejbližší honitby /není- li v jejím obvodu/, popřípadě, není- li v katastrálním území žádný honební pozemek, patří zvěř osobám pověřeným k lovu uvedeným orgánem.
5. Kdo může požádat o povolení lovu zvěře na nehonebních pozemcích?
- Vlastník, nájemce nebo rovnou orgán státní správy.

II/A/14 - Lov zvěře odchytem, lov zvěře v noci

1. Co je lov zvěře odchytem a kdo jej smí provádět?
2. Za jakým účelem se nejčastěji odchyt zvěře provádí?
3. Jaké jsou zakázané způsoby lovu zvěře odchytem?
4. Které druhy zvěře lze lovit v noci?
5. Které období dne je považováno za noc?
1. Co je lov zvěře odchytem a kdo jej smí provádět?
- Odchyt je lov zvěře za pomoci různých druhů pastí nebo sítí. Myslivost a ornitologie mají v případě odchytu výjimku ze zákona, jinak je odchyt zakázán.
2. Za jakým účelem se nejčastěji odchyt zvěře provádí?
- Za účelem chovu zvěře, veterinárních prohlídek nebo lovu malých srstnatých šelem
3. Jaké jsou zakázané způsoby lovu zvěře odchytem?
- Chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší.
4. Které druhy zvěře lze lovit v noci?
- Prase divoké a liška obecná.
5. Které období dne je považováno za noc?
- Hodina po západu a hodina před východem.

II/A/15 - Doba a podmínky lovu hlavních druhů zvěře spárkaté

1. Kde jsou uvedeny doby lovu zvěře?
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu spárkaté zvěře?
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví spárkatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
4. Rozeberte lov spárkaté zvěře z hlediska legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů spárkaté zvěře (jelen lesní, srnec obecný, muflon, daněk skvrnitý a prase divoké).
1. Kde jsou uvedeny doby lovu zvěře?
- MZe č. 245/2002 Sb.
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu spárkaté zvěře?
- Lov kulovou zbraní.
- Dalekohledem pozoruji zvěř a musím poznat druh zvěře, jestli je chovná nebo lovná, pohlaví, věk, střílím na komoru
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví spárkatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
- Lovecký lístek, zbrojní průkaz, průkaz zbraně, povolenka, pojištění. Myslivecký hospodář, myslivecká stráž. Plomba.
4. Rozeberte lov spárkaté zvěře z hlediska legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
- Musím rozpoznat druh, pohlaví, jestli je zvěř lovná nebo chovná, věk, musím střílet na komoru, aby zvěř moc netrpěla. Střílet spárkatou zvěř musím vždy kulovnicí. Při společných lovech můžu na divočáky použít jednotnou střelu do brokovnice, to je např. esbal plastic, brenek.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů spárkaté zvěře (jelen lesní, srnec obecný, muflon, daněk skvrnitý a prase divoké).

Druh Doba lovu Výjimka

Daněk skvrnitý daněk 1. července – 31. ledna
daněla 1. srpna – 31. ledna § 2 odst. 1
zvěř do dvou let věku celoročně

Jelen evropský jelen 1. července – 31. ledna
laň 1. srpna – 31. ledna § 2 odst. 1
zvěř do dvou let věku celoročně

Prase divoké celoročně

Muflon muflon 1. července – 31. března § 2 odst. 1
muflonka 1. července – 31. prosince § 2 odst. 1
zvěř do dvou let věku celoročně

Srnec obecný srnec 1. května – 30. září § 2 odst. 1
srna 1. srpna – 31. prosince § 2 odst. 1
zvěř do dvou let věku celoročně

II/A/16 - Doba a podmínky lovu hlavních druhů zvěře pernaté

1. Kde jsou uvedeny doby lovu zvěře?
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu pernaté zvěře?
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví pernatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
4. Rozeberte lov pernaté zvěře z hlediska legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů pernaté zvěře (bažant obecný, husy, kachny, holub hřivnáč, straka obecná a vrána obecná).
1. Kde jsou uvedeny doby lovu zvěře?
- Mze č. 245/2002 Sb.
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu pernaté zvěře?
- Lov brokem.
- Střílím brokovnicí a vždy ve vzduchu. Je zakázáno střílet kachny na vodě. Pernatá zvěř se loví při společných lovech, při kterých neodstřeluji zvěř sousedovi a nestřílím po ukončení leče.
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví pernatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
- Lovecký lístek, zbrojní průkaz, průkaz zbraně, povolenka, pojištění. Myslivecký hospodář, myslivecká stráž. Plomba.
4. Rozeberte lov pernaté zvěře z hlediska legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
- Pernatá zvěř se loví při společných lovech a v letu kvůli bezpečnosti. Musím poznat, o jakou pernatou zvěř jde. Jsem v tzv. loveckém postoji. Střílím brokovnicí a brokovými náboji.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů pernaté zvěře (bažant obecný, husy, kachny, holub hřivnáč, straka obecná a vrána obecná).

Bažant obecný 16. října – 31. prosince (31. ledna v bažantnici)

Holub hřivnáč 1. srpna – 31. října
Husy 16. srpna – 15. ledna

Kachna divoká
Lyska černá
Polák chocholačka
Polák velký 1. září – 30. listopadu

Straka obecná 1. červenec – konec února
Vrána obecná 1. červenec – konec února

II/A/17 - Doba a podmínky lovu hlavních druhů ostatní zvěře srstnaté

1. Kde jsou uvedeny doby lovu drobné srstnaté zvěře?
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu drobné zvěře srstnaté?
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví drobnou zvěř srstnatou a komu je musí na požádání předložit?
4. Rozeberte lov drobné zvěře srstnaté z pohledu legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů drobné zvěře srstnaté (zajíc obecný, králík divoký, kuna lesní, kuna skalní, ondatra pižmová, jezevec lesní a liška obecná).
1. Kde jsou uvedeny doby lovu drobné srstnaté zvěře?
- Mze č. 245/2002 Sb.
2. Které zásady musí být dodrženy při lovu drobné zvěře srstnaté?
- Zajíc a králík se loví většinou při společných lovech, neustřeluji zvěř sousedovi a nestřílím po ukončení leče. Střílím brokovnicí hromadnou střelou, průměr broku určím podle druhu zvěře. Střílím bezpečně.
3. Jaké doklady musí mít u sebe ten, kdo loví drobnou srstnatou zvěř a komu je musí na požádání předložit?
- Lovecký lístek, zbrojní průkaz, průkaz zbraně, povolenka, pojištění. Myslivecký hospodář, myslivecká stráž. Plomba.
4. Rozeberte lov drobné zvěře srstnaté z pohledu legislativy, povolené způsoby, povolené zbraně a střelivo.
- Při společném lovu neustřeluji zvěř sousedovi a nestřílím po ukončení leče. Nestřílím zajíce v loži. Musím dbát na bezpečnost při střelbě. Střílím brokovnicí hromadnou střelou, průměr broku určím podle druhu zvěře. Střílím bezpečně.
5. Uveďte doby lovu hlavních druhů drobné zvěře srstnaté (zajíc obecný, králík divoký, kuna lesní, kuna skalní, ondatra pižmová).

Zajíc polní
Králík divoký 1. listopadu – 31. prosince

Kuna lesní
Kuna skalní
Ondatra pižmová 1. listopad – konec února

Liška obecná celoročně
Jezevec lesní 1. září – 30. listopadu

II/A/18 - Celoročně nehájené druhy zvěře

1. Kde zjistím, které druhy zvěře lze celoročně lovit??
2. Které druhy zvěře mají stanovenou dobu lovu od 1. ledna do 31. prosince?
3. Které druhy zvěře je možno lovit celoročně v oborách?
4. Které druhy zvěře je možno celoročně lovit v oplocených vinicích?
5. Vysvětlete pojem „lončák“ prasete divokého.
1. Kde zjistím, které druhy zvěře lze celoročně lovit?
- Mze č. 245/2002 Sb, Vyhláška č. 343/2015.
2. Které druhy zvěře mají stanovenou dobu lovu od 1. ledna do 31. prosince?
- Prase divoké, liška obecná.
3. Které druhy zvěře je možno lovit celoročně v oborách?
- Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 245/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb., lze v oboře lovit celoročně druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy. Pro ostatní druhy zvěře platí i v oboře doby lovu stanovené cit. vyhláškou.
4. Které druhy zvěře je možno celoročně lovit v oplocených vinicích?
- Celoročně lze lovit zajíce polního a králíka divokého v oplocených vinicích.
5. Vysvětlete pojem „lončák" prasete divokého.
- Lončák je kus černé zvěře, který dosáhl k 1. dubnu příslušného roku 5 až 16 měsíců, a to až do 31.
března následujícího roku, kdy nejstaršímu z nich bude 27 měsíců.

II/A/19 - Usmrcování vyjmenovaných druhů a zavlečených druhů v přírodě nežádoucích

1. Které vyjmenované druhy a zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí je možno v rámci ochrany myslivosti usmrcovat?
2. Kdo může tyto živočichy usmrcovat?
3. Za jakých podmínek a jakými způsoby je možno uvedené živočichy usmrtit?
4. Které způsoby usmrcování uvedených živočichů nepadají do úvahy, zejména s ohledem na zákon na ochranu zvířat proti týrání?
4. Platí pro usmrcování těchto živočichů časová omezení typu „doby lovu“?
1. Které vyjmenované druhy a zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí je možno v rámci ochrany myslivosti usmrcovat?
- Mývala severní, psík mývalovitý, norek americký, nutrie říční, tchoř tmavý.
- Regulovat stavy černé zvěře a lišek.
- Divoká hospodářská zvířata, potulující psi a kočky
2. Kdo může tyto živočichy usmrcovat?
- Myslivecká stráž, myslivecký hospodář a každý držitel loveckého lístku.
3. Za jakých podmínek a jakými způsoby je možno uvedené živočichy usmrtit?
- Odstřelem.
- Zavlečené druhy jsou v přírodě nežádoucí a myslivecká stráž je má právo usmrtit. Divoká hospodářská zvířata, ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku se souhlasem majitele – platí i u psů a koček.
4. Které způsoby usmrcování uvedených živočichů nepadají do úvahy, zejména s ohledem na zákon na ochranu zvířat proti týrání?
- a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů
b) použití takových látek a přípravků2i), jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt
c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení
d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí
e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch
5. Platí pro usmrcování těchto živočichů časová omezení typu „doby lovu"?
- Ne

II/A/20 - Povinnosti držitele zbrojního průkazu a zbraní

1. Který právní předpis upravuje držení a nošení zbraní?
2. Jaké jsou povinnosti držitele zbrojního průkazu a zbraní?
3. Pojednejte o zabezpečení zbraní a střeliva
4. Jaké jsou hlavní zásady při uložení zbraní a střeliva?
5. Jaké jsou hlavní zásady při přepravě zbraní a střeliva?
1. Který právní předpis upravuje držení a nošení zbraní?
- Zákon č. 119/2002 o střelných zbraních a střelivu.
2. Jaké jsou povinnosti držitele zbrojního průkazu a zbraní?
- a) dbát zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní, střelivem, střelným prachem a zápalkami
b) zabezpečit zbraň kategorie A, B nebo C a střelivo
c) zabezpečit zbrojní průkaz a průkaz zbraně proti zneužití, ztrátě nebo odcizení
d) dodržovat podmínky přechovávání a skladování střeliva
e) předložit na výzvu příslušného útvaru policie zbrojní průkaz, zbraň kategorie A, B nebo C, střelivo do této zbraně a příslušné doklady, v případech hodných zvláštního zřetele lze dohodnout místo pro jejich předložení
f) vzniklo-li při předložení příslušnému útvaru policie důvodné podezření na špatný technický stav zbraně, předložit zbraň na výzvu příslušného útvaru policie ke kontrole Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, a to ve lhůtě do 20 pracovních dnů ode dne oznámení této výzvy, a po provedené kontrole předložit zbraň opětovně příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne převzetí zbraně od Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva
g) neprodleně ohlásit kterémukoliv útvaru policie ztrátu nebo odcizení zbraně kategorie A, B nebo C, střeliva do této zbraně, zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně; v případě ztráty nebo odcizení zbraně kategorie A, B nebo C odevzdat též průkaz zbraně
h) provést u příslušného útvaru policie výměnu zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně za nový a zároveň odevzdat původní doklady do 10 pracovních dnů ode dne, kdy došlo ke změně jména nebo příjmení jejich držitele
i) mít u sebe zbrojní průkaz a průkaz zbraně, má-li u sebe zbraň kategorie A, B anebo C nebo střelivo do této zbraně; povinnost mít u sebe průkaz zbraně se nevztahuje na držitele zbrojního průkazu, který má u sebe pouze střelivo a který je oprávněn nabývat do vlastnictví, držet, popřípadě nosit také střelivo do zbraně, na kterou mu nebyl vydán průkaz zbraně
j) odevzdat příslušnému útvaru policie zbrojní průkaz, průkaz zbraně, zbraň, střelivo a zakázaný doplněk zbraně
1. do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti zbrojního průkazu, nebo
2. neprodleně v případě, že byl držiteli zbrojní průkaz odňat
k) ohlásit do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policie změnu ráže zbraně, opravu nebo úpravu zbraně mající za následek změnu kategorie zbraně; v případě, že se jedná o úpravu mající za následek vznik zbraně kategorie B, smí tuto úpravu provést až na základě uděleného povolení k nabytí zbraně kategorie B a v případě, že úprava má za následek vznik zbraně kategorie A, smí takovou úpravu provést až na základě udělení výjimky k nabytí zbraně kategorie A
l) podrobit se při nošení zbraně nebo jakékoliv manipulaci s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném na výzvu příslušníka policie orientační zkoušce, popřípadě odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky
m) neprodleně ohlásit útvaru policie použití zbraně z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany
n) umožnit příslušnému útvaru policie vstup do obydlí za účelem kontroly zabezpečení zbraní, je-li držitelem zbraně kategorie A
3. Pojednejte o zabezpečení zbraní a střeliva.
-(1) Nošené nebo přepravované držené zbraně všech kategorií, včetně jejich hlavních částí a zakázaných doplňků nebo střelivo do nich, musí být pod neustálou kontrolou držitele zbrojního průkazu nebo držitele zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, který přepravu realizuje.
(2) Držené zbraně kategorie A, B nebo C uschované, uložené nebo uskladněné (dále jen "přechovávané zbraně") v počtu do 10 kusů nebo střelivo v počtu do 10 000 nábojů se zabezpečují uložením do uzamykatelné ocelové schránky nebo uzamykatelné ocelové skříně nebo zvláštního uzamčeného zařízení, pokud tato schránka, skříň nebo toto zařízení splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na přechovávané zbraně kategorie B nebo C v počtu do 2 kusů nebo střelivo v počtu do 500 nábojů, které je však držitel těchto zbraní a střeliva povinen vhodně zabezpečit proti zneužití, ztrátě a odcizení.
(3) Více než 10 přechovávaných zbraní nebo více než 10 000 nábojů se zabezpečuje v
a) uzamykatelném skříňovém trezoru, pokud splňuje technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, nebo
b) uzamčené místnosti nebo samostatném objektu, pokud splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
(4) Více než 20 přechovávaných zbraní kategorie A, B nebo C nebo více než 20 000 kusů střeliva se zabezpečuje v uzamčené místnosti, samostatném objektu nebo komorovém trezoru, pokud jsou chráněny elektronickým zabezpečovacím zařízením a pokud splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
(5) Přechovávané zbraně nebo střelivo ve výlohách musí být v provozní době zabezpečeny uzamykatelnou otevíratelnou stěnou výloh. Výlohy, skla výloh, vitrín nebo pultů musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Mimo provozní dobu se tato zbraň nebo střelivo přechovává podle odstavců 2 až 4.
(6) Přechovávaná zbraň musí být v nenabitém stavu, to znamená, že zbraň není nabita náboji v zásobníku, nábojové schránce, nábojové komoře hlavně nebo v nábojových komorách válce revolveru.
(7) Pokud rozměry zbraně kategorie A neumožňují její přechovávání podle předchozích odstavců, může příslušný útvar policie jejímu držiteli povolit jiný způsob jejího zabezpečení v případě, že bude řádně zabezpečena proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.
(8) Příslušný útvar policie je oprávněn u držitelů zbrojních průkazů provést kontrolu zabezpečení zbraní kategorie A; při této kontrole je oprávněn vstupovat do jejich obydlí
4. Jaké jsou hlavní zásady při uložení zbraní a střeliva?
- Střelné zbraně do 2 kusů či střelivo do 500 nábojů – držitel zbraní a střeliva je povinen tyto předměty vhodně zabezpečit proti ztrátě, odcizení nebo zneužití.
- Střelné zbraně do 10 kusů nebo střelivo do 10 000 nábojů – držitel zbraní a střeliva je povinen tyto předměty uložit do uzamykatelné ocelové schránky nebo skříně či zvláštního uzamykatelného zařízení. Zvláštní uzamykatelné zařízení musí splňovat technické požadavky, které stanovuje prováděcí právní předpis.
- a) uzamykatelná ocelová schránka nebo uzamykatelná ocelová skříň splňující požadavky odolnosti proti vloupání 15 odporových jednotek podle technické normy ČSN EN 1143-1 a vybavené zámkem s vysokou bezpečností proti nepovolenému otevření zařazeným do třídy A podle technické normy ČSN EN 1300
b) zvláštní uzamčené zařízení, které je neoddělitelně ukotveno do stěny, stropu nebo podlahy zhotovených z cihel, betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu a vybaveno zámkem s vysokou bezpečností zařazeným do třídy A podle technické normy ČSN EN 1300
c) uzamykatelný skříňový trezor, který splňuje požadavky pro klasifikaci skříňových trezorů bezpečnostní třídy I podle technické normy ČSN EN 1143-1
d) uzamčená místnost nebo samostatný objekt (dále jen „zvláštní objekt“), které splňují požadavky uvedené v § 5
e) komorový trezor, který splňuje požadavky pro klasifikaci trezorových dveří a komorových trezorů bezpečnostní třídy I podle technické normy ČSN EN 1143-1
f) výloha a skla výloh, které splňují podmínky uvedené v § 6
g) sklo vitríny nebo pultu, které je vybaveno bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností nejméně 250 J nebo sklem obdobně odolným proti průrazu nebo vytlačení z rámu
5. Jaké jsou hlavní zásady při přepravě zbraní a střeliva?
- (1) Podnikateli se zbraněmi kategorie A, B nebo C nebo střelivem do těchto zbraní povoluje přepravu těchto zbraní, nebo střeliva, určených k vývozu, dovozu nebo tranzitu příslušný útvar policie na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis, po předložení povolení a licence Ministerstva průmyslu a obchodu k jejich vývozu nebo dovozu;9) žádost se podává i v případě přepravy 1 zbraně.
- (2) Obsahem žádosti podle odstavce 1 musí být
a) osobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu, která uskutečňuje prodej,
b) osobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu kupující, nabývající nebo vlastnící zbraň nebo střelivo,
c) adresa místa, na které bude zbraň nebo střelivo zasláno nebo dopraveno,
d) počet zbraní kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní, které budou přepravovány,
e) údaje umožňující identifikaci každé zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní a oznámení o tom, že tyto zbraně nebo střelivo byly předmětem kontroly,
f) druh dopravy, dopravní prostředek a údaje o dopravci; to neplatí, pokud jde o přepravu zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní mezi podnikateli v oboru zbraní a střeliva, a
g) datum odeslání a předpokládaného převzetí; to neplatí, pokud jde o přepravu zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní mezi podnikateli v oboru zbraní a střeliva.
(3) Po přezkoumání bezpečnosti přepravy zbraní nebo střeliva vydá příslušný útvar policie jednorázový doklad o povolení přepravy obsahující údaje uvedené v odstavci 2. Tento doklad musí doprovázet zbraně kategorie A, B nebo C nebo střelivo do těchto zbraní až do místa jejich určení a musí být předložen na požádání příslušným orgánům.
(4) Příslušný útvar policie může podnikateli v oboru zbraní a střeliva se sídlem na území České republiky vydat povolení přepravovat zbraně nebo střelivo podnikateli v oboru zbraní a střeliva se sídlem mimo území České republiky. Toto povolení může být vydáno na dobu až 3 let. V žádosti o jeho vydání podnikatel v oboru zbraní a střeliva uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a c). Platnost povolení může být rozhodnutím pozastavena nebo zrušena.
(5) Povolení podle odstavce 4 nebo jeho kopie, ověřená příslušným útvarem policie, musí doprovázet zbraně nebo střelivo až do místa určení a musí být předloženo na požádání příslušným orgánům.
(6) Ten, komu bylo vydáno povolení k přepravě zbraní nebo střeliva podle odstavce 3 nebo 4, je povinen nejméně 5 pracovních dnů před zahájením přepravy zbraní nebo střeliva sdělit příslušnému útvaru policie údaje uvedené v odstavci 2.
(7) Přepravce zbraní kategorie A, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní je povinen je zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.
(8) Ustanoveními předchozích odstavců není dotčena přeprava zbraní nebo střeliva jako nebezpečného nákladu podle zvláštního právního předpisu.
(9) Příslušný útvar policie poskytne tomu, komu bylo vydáno povolení podle odstavce 4, seznam zbraní nebo střeliva do těchto zbraní, které mohou být dovezeny na území jednotlivých členských států Evropské unie bez jejich předchozího souhlasu.

Hodně štěstí u zkoušek před komisí! :-)
Podporujeme:
Motto: Domov pro koroptev, krajina pro člověka. Na tom pracujeme. Zachraňme lipana a pstruha potočního