Vypracované otázky na zkoušky z myslivosti

- odpovědi na jednotlivé otázky jsou průběžně doplňovány.

Tyto stránky nejsou veřejné. Jsou vytvořeny adeptem kurzu myslivosti pro podporu studia v nejlepším vědomí a svědomí, přesto nemusí obsahovat správné a úplné informace. Nespoléhej se slepě na tento web a ke studiu využij Penzum aj. doporučenou literaturu!
Stránky www.myslivecke-zkousky.cz nevznikly za účelem zisku, avšak jejich provoz něco stojí. Samotné vypracování otázek zabralo mnoho desítek hodin času. Poslední aktualizace 8.10.2021. Proto jsou-li pro Tebe stránky přínosem, podpoř, prosím, jejich provoz a údržbu zasláním libovolné částky na účet Fio 2501624072 / 2010. Díky a myslivosti zdar!
  • DOMŮ (návrat na hlavní stránku)
  • TEST ZNALOSTÍ (vyzkoušej své znalosti jako u zkoušek)
  • MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ (jak to probíhá)
  • VIDEO (Video ukázka z průběhu zkoušek z myslivosti)
  • KONTAKT (našli jste chybu? napište své připomínky, zájem o spolupráci apod.)
PDF karta I. (4 MB)
PDF karta II. (4 MB)
PDF karta III. (4 MB)
PDF karta IV. (4 MB)
PDF karta V. (4 MB)
PDF karta VI. (4 MB)
PDF karta VII. (4 MB)

- Významné mezníky v dějinách naší myslivosti

I/A/6 - Významné mezníky v dějinách naší myslivosti

1. Charakterizujte stručně nejdůležitější etapy ve vývoji myslivosti.
2. Jmenujte významné mezníky ve vývoji mysliveckého zákonodárství.
3. Jmenujte významné mezníky ve vztahu myslivosti vůči vlastnictví půdy.
4. Jmenujte významné mezníky v dějinách myslivecké organizovanosti.
5. Charakterizujte podrobněji některý významný mezník ve vývoji myslivosti.
1. Charakterizujte stručně nejdůležitější etapy ve vývoji myslivosti.
- 950 – první doklady o loveckém právu – kníže Boleslav I. – stanoví, že lov vysoké a černé zvěře je výhradním právem panovníka (regál).
1388 – nařízení krále Václava IV. – lov výsadou vrchnosti, šlechty (dominikál).
1573 – usnesení Českého sněmu – právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků. (Panovník, šlechta, kláštery). Nadále platí Dominikální právo. V nařízení též zmíněna ochrana zvěře, což je považováno za počátek myslivosti na našem území.
1641 – Lovecký řád císaře Ferdinanda III. – poddaní jsou při lovech povinni loveckými robotami, lov jako kratochvíle pro šlechtu.
1675 – císař Leopold I. – nový lovecký řád – šlechta a myslivci všech hodností měli výsadní právo lovu, používání zbraní a nošení loveckých oděvů, opatření proti pytláctví.
1695 – František Antonín Sporck – založil Řád svatého Huberta.
1713 – Karel VI. vydává patent o lovu, opět jsou zmíněny výsady šlechty a myslivců o nošení zbraní a loveckého oblečení, proti pytláctví. Myslivcem se mohl stát jen ten, kdo se 3 roky vyučil na myslivce. Po vyučení byl nový myslivec slavnostně přijat do stavu mysliveckého a byl mu vydán výuční list, tesák a lovecká trubka.
1754 – Marie Terezie - Lovecký řád výrazně omezoval práva majitelů panství prodloužením doby hájení zvěře. Další opatření proti pytláctví.
1786 – císař Josef II. vydává řád o myslivosti neboli všeobecný honební patent, který uvolňoval poddané z roboty při lovech, upravoval ochranu polních plodin, ukládal hradit škody způsobené při lovu a zvěří. Nařizoval černou zvěř uzavřít do obor.
1849 – císař František Josef I. vydává říšský patent (zákon) o myslivosti č. 154 – právo myslivosti spojováno s vlastnictvím půdy. Majiteli honitby ukládal hradit škody způsobené při lovu a zvěří.
1866 – zemský zákon o myslivosti pro Čechy – omezil dosavadní právo provozovat honitbu a stanovil podmínky pro vystavení honebního lístku. Lovu se mohl věnovat pouze majitel nebo nájemce pozemku a s ním myslivci pod přísahou, kteří byli ve službě honitby nebo honebního společenstva.
1883 byl založen Spolek honební a ochrany zvěře.
1923 – založena Československá myslivecká jednota.
1948 – zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb. – právo myslivosti nadále vázáno na vlastnictví půdy.
1962 – zákon o myslivosti 23/1962 Sb. – odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví půdy.
1992 – zákon o myslivosti č. 270/1992 Sb. – právo myslivosti opět přiznáno majitelům půdy.
2002 – zákon o myslivosti 449/2001 Sb. – s účinností od 1. 7. 2002 – současný platný zákon.


2. Jmenujte významné mezníky ve vývoji mysliveckého zákonodárství.
- 950 REGÁLNÍ PRÁVO – Boleslav I. , střelba vysoké
- 1388 DOMINIKÁLNÍ PRÁVO – Václav IV. , každý šlechtic může provádět právo myslivosti
- 1573 ustanovení základů myslivost => ČESKÁ MYSLIVOST
- 1848 ZÁKLADNÍ OSNOVA VYŠKOLENÍ – zakládání spolků, Lovecké bratrstvo u Schwarzenbergů
- Introdukce mufloní zvěře
- 1853 ŘIŠSKÝ ZÁKON – minimální výměra honitby je 115 ha – vztah půda X lov
- 1755 LESNÍ ŘÁDY MARIE TEREZIE – Povolení všem lidem lovit – vyhubení černé zvěře
- 22.4. 1923 založení ČESKOSLOVENSKÉ MYSLIVECKÉ JEDNOTY – p. Sladina
- časopis Stráž Myslivosti
- 1941 ZÁKON O POVINNÉM ČLENSTVÍ MYSLIVCŮ – velká kontrola!
- 1962 ZÁKON O MYSLIVOSTI – zrušena možnost projímání honiteb fyzickým osobám
- 500ha, spolky pro „obyčejné obyvatelstvo“ -> Myslivecká sdružení
- 90.léta – PRÁVO MYSLIVOSTI – vlastníkům půdy
- zrušeno povinné členství, honitba i pro fyzické osoby
- Československý myslivecký svaz
- 2001 ÚPRAVA PRÁVA MYSLIVOSTI – dobrovolné členství, 500ha
- 31.12.2001 – 1.7.2002 – ZÁKON 449/2001 SB.
- 2010 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK – of. název Myslivecké sdružení


3. Jmenujte významné mezníky ve vztahu myslivosti vůči vlastnictví půdy.
- 1388 DOMINIKÁLNÍ PRÁVO – Václav IV. , každý šlechtic může provádět právo myslivosti
- 1848 ŘIŠSKÝ PATENT - Honitby se začaly dělit na honitby vlastní a společenstevní. Zavedeny byly nové techniky lovu: šoulačka, čekaná, slídění, lov na újedi, vábení, společné hony, kruhová leč, ploužení, naháňky apod.
- 1849 – císař František Josef I. vydává ŘÍŠSKÝ PATENT (ZÁKON) O MYSLIVOSTI Č. 154 – právo myslivosti spojováno s vlastnictvím půdy. Majiteli honitby ukládal hradit škody způsobené při lovu a zvěří.
- 1853 ŘIŠSKÝ ZÁKON – minimální výměra honitby je 115 ha – vztah půda X lov
- 1866 – ZEMSKÝ ZÁKON O MYSLIVOSTI PRO ČECHY – omezil dosavadní právo provozovat honitbu a stanovil podmínky pro vystavení honebního lístku. Lovu se mohl věnovat pouze majitel nebo nájemce pozemku a s ním myslivci pod přísahou, kteří byli ve službě honitby nebo honebního společenstva.
- 1948 – ZÁKON O MYSLIVOSTI Č. 225/1947 SB. – právo myslivosti nadále vázáno na vlastnictví půdy.
- 1962 ZÁKON O MYSLIVOSTI 23/1962 - Následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 bylo právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku a stalo se doménou organizací jako byly státní lesy, státní statky a JZD. Ty právo myslivosti poskytovaly za úplatu mysliveckým sdružením.
- 1992 ZÁKON O MYSLIVOSTI 270/1992, který opět přiznal právo myslivosti majitelům půdy ale v důsledku dalších ustanovení je toto právo velmi slabé, zejména pro majitele malých pozemků.
4. Jmenujte významné mezníky v dějinách myslivecké organizovanosti.
- 950 REGÁLNÍ PRÁVO – Boleslav I. – štvanice
- 1675 NOVÝ LOVECKÝ ŘÁD LEOPOLDA I. - který uzákonil výsadní právo lovu, používání zbraní a nošení loveckých oděvů, stanovil opatření proti pytláctví a zakázal nošení zbraní osobami nepovolanými.
- 1695 – FRANTIŠEK ANTONÍN SPORCK – založil Řád svatého Huberta.
- 1713 – Karel VI. vydává PATENT O LOVU, opět jsou zmíněny výsady šlechty a myslivců o nošení zbraní a loveckého oblečení, proti pytláctví. Myslivcem se mohl stát jen ten, kdo se 3 roky vyučil na myslivce. Po vyučení byl nový myslivec slavnostně přijat do stavu mysliveckého a byl mu vydán výuční list, tesák a lovecká trubka
- 1755 LESNÍ ŘÁDY MARIE TEREZIE – Povolení všem lidem lovit – vyhubení černé zvěře
- 22.4. 1923 založení ČESKOSLOVENSKÉ MYSLIVECKÉ JEDNOTY – p. Sladina
- časopis Stráž Myslivosti
- 1941 ZÁKON O POVINNÉM ČLENSTVÍ MYSLIVCŮ – velká kontrola!
- 1962 ZÁKON O MYSLIVOSTI – zrušena možnost projímání honiteb fyzickým osobám
- 500ha, spolky pro „obyčejné obyvatelstvo“ -> Myslivecká sdružení
- 90.léta – PRÁVO MYSLIVOSTI – vlastníkům půdy
- zrušeno povinné členství, honitba i pro fyzické osoby
- Československý myslivecký svaz
- 2010 nový Občanský zákoník – of. název Myslivecké sdružení


5. Charakterizujte podrobněji některý významný mezník ve vývoji myslivosti.
- Lesní řády Marie Terezie: V polovině 18. století se začaly výrazněji projevovat škody na zemědělských porostech, a proto v roce 1766 vydala Marie Terezie patent, který nařizoval myslivcům (vlastníkům loveckého práva) hradit škody působené zvěří na polích.
Situace se nelepšila, proto jen o čtyři roky později vychází další zásadní nařízení, které ukládalo povinnost uzavřít veškerou černou zvěř do obor.
Na tento stav navázal syn Marie Terezie, císař Josef II, který v roce 1786 vydává nový patent, který zakazuje chov černé zvěře ve volných honitbách a povoluje její chov jen v oborách. Mimo obory byla černá považována za škodnou, kterou bylo nutno nemilosrdně hubit. A takovýto stav vydržel téměř 170 let, tedy až do konce druhé světové války. Černá zvěř se ve volnosti vyskytovala jen zřídka, přičemž se jednalo o jedince, kteří buď unikli z obor, nebo k nám pronikli ze Slovenska. Tyto věty jasně potvrzuje fakt, že podle oficiálních statistik se v roce 1935 ulovilo jen 23 kusů černé zvěře. Obdobně tomu bylo ještě bezprostředně po skončení války, kdy v roce 1946 bylo uloveno 26 kusů.

Hodně štěstí u zkoušek před komisí! :-)
Podporujeme:
Motto: Domov pro koroptev, krajina pro člověka. Na tom pracujeme. Zachraňme lipana a pstruha potočního