Vypracované otázky na zkoušky z myslivosti

- odpovědi na jednotlivé otázky jsou průběžně doplňovány.

Tyto stránky nejsou veřejné. Jsou vytvořeny adeptem kurzu myslivosti pro podporu studia v nejlepším vědomí a svědomí, přesto nemusí obsahovat správné a úplné informace. Nespoléhej se slepě na tento web a ke studiu využij Penzum aj. doporučenou literaturu!
Stránky www.myslivecke-zkousky.cz nevznikly za účelem zisku, avšak jejich provoz něco stojí. Samotné vypracování otázek zabralo mnoho desítek hodin času. Poslední aktualizace 27.1.2020. Proto jsou-li pro Tebe stránky přínosem, podpoř, prosím, jejich provoz a údržbu zasláním libovolné částky na účet Fio 2501624072 / 2010. Díky!
  • DOMŮ (návrat na hlavní stránku)
  • TEST ZNALOSTÍ (vyzkoušej své znalosti jako u zkoušek)
  • MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ (otázky a odpovědi připravujeme (ještě nefunguje))
  • VIDEO (Video ukázka z průběhu zkoušek z myslivosti)
  • KONTAKT (našli jste chybu? napište své připomínky, zájem o spolupráci apod.)
PDF karta I. (4 MB)
PDF karta II. (4 MB)
PDF karta III. (4 MB)
PDF karta IV. (4 MB)
PDF karta V. (4 MB)
PDF karta VI. (4 MB)
PDF karta VII. (4 MB)

- Zahrdlení brokovnice

VI/C/7 - Zahrdlení brokovnice

1. Co je zahrdlení a jak je v praxi řešeno?
2. Na co má zahrdlení vliv?
Klasická broková hlaveň má válcový vývrt, tedy stále stejného průměru (za přechodovým kuželem nábojové komory). Několik centimetrů (4 až 6) před ústím hlavně je náběh, který zajišťuje pozvolný přechod průměru hlavně do zahrdlení. Zahrdlení náporové se zužuje kuželovitě nebo po křivce. Konečný průměr je menší než průměr vývrtu hlavně. O kolik je menší, to udává číslo zahrdlení.

Brokovnice s nezahrdlenou hlavní se vyznačují velkým rozptylem broků na větší vzdálenost (20 m a více). To je výhodné pro střelbu na blízko, zvyšuje se pravděpodobnost zásahu pohyblivého cíle. Na větší vzdálenost je cíl zasažen malým počtem broků, nebo vůbec ne. Broky cíl takzvaně „obejdou“.
Snahy o snížení rozptylu, a tedy ke zvýšení krytí vedly k úpravám hlavní. Vyráběly se hlavně, které se postupně směrem k ústí zužovaly. Vynálezcem byl ve dvacátých letech 19. století Čech Dominik Brandejs. Ve své době nenašel pro zahrdlení hlavní pochopení. Později se zahrdlení objevilo jako anglická konstrukce. Přijatelné řešení se našlo v zahrdlení hlavně až těsně před ústím.

Broky při přechodu do zúženého zahrdlení dostanou od kuželového přechodu dostředivou energii, jejich rychlost se v menším průměru zvýší (z fyziky známe Bernouliho trubici) a délka "brokového shluku" se protáhne. To vede k tomu, že brokový shluk delší dobu po opuštění hlavně „drží pohromadě“. Později je tak jako tak vlivem turbulence vzduchu a srážkami mezi broky rozptýlen. Vysokým zahrdlením se prodlouží účinný dostřel téměř na dvojnásobek.

Hodně štěstí u zkoušek před komisí! :-)
Podporujeme:
Motto: Domov pro koroptev, krajina pro člověka. Na tom pracujeme. Zachraňme lipana a pstruha potočního